Téma: 

pokojovky do stínu


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

POKOJOVÉ KVĚTINY DO STÍNU

Pěstování rostlin ve stínu

Chcete-li pěstovat rostliny na méně osvětleném místě v interiéru, pak vězte, že i stínomilná rostlina potřebuje přiměřené množství světla, což představuje umístění maximálně dva metry od okna, přičemž samozřejmě záleží na velikosti okna a jeho orientaci na světovou stranu.

Rostliny, které snášejí stín, většinou pocházejí z podrostů pralesa, kam dopadá už jen malá část světla. Patří mezi ně například některé druhy kapradin, marantovitých a áronovitých rostlin či fíkusů. Nevadí jim nedostatek slunce, ale vyžadují teplé stanoviště a vyšší vzdušnou vlhkost, což však bývá v běžných bytových podmínkách těžko dosažitelná kombinace. Možným řešením je postavit květináč na misku naplněnou mokrým štěrkem nebo drobnými oblázky a vlhkost neustále udržovat, tedy rostlinu i kamínky rosit.

Nyní tedy několik rostlin, z nichž můžete vybírat, třeba podle vzhledu...

Zdroj: Pokojové květiny do stínu
Zveřejněno dne: 12.7.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: orchidej v místnosti

Když jsou už rozkvetlé, tak může být rostlina i ve stínu. Světlo z okna je důležité pro opakované nasazení nových květů. Po přemístění do stínu jednou za deset dní namočte celý kořenový bal v kbelíku s odstátou vodou. Ponořte, zakvrdlejte a hned vytáhněte. Nechte okapat a vraťte rostlinu na místo, které vám vyhovuje. Po odkvětu přemístěte na světlé místo. Začněte přihnojovat a tešte se na nové květy.

Zdroj: diskuze Orchidej v místnosti
Odesláno dne: 11.5.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NENÁROČNÉ POKOJOVÉ ROSTLINY

Klívie

Je to nevelký rod, který obsahuje všehovšudy tři druhy. Nejrozšířenější je klívie oranžová. Květenství klívie je vysoké 30 až 40 cm, s 20 kvítky. Listy jsou rovné, sytě zelené, dlouhé 40 až 50 cm. Jsou sestaveny do růžice a rozkládají se do zvláštního vějíře. Váš interiér tak může zdobit i v období, kdy nekvete. Klívie je poměrně nenáročná rostlina. Její listy se nemusí rosit. V létě jí poskytněte jasné a rozptýlené světlo. Zimní nedostatek světla snáší dobře, můžete ji tedy umístit v nevelké vzdálenosti od jižního okna, na jihovýchod nebo na západ. Při velkém nedostatku světla klívie sice přežívají, ale nekvetou a rostou pomaleji. Zálivka je vždy mírná. Aby klívie pravidelně kvetly, je pro ně důležité období klidu. U mladých rostlin je to období od září. Klívie se přesazují jen tehdy, pokud je to nutné, a květináč zvolíme raději s velkým průměrem. Musíme dávat pozor, aby nedošlo k poškození kořenů. Pokud postupujeme opatrně, mohou se oddělit dceřiné výhonky. Je důležité, aby mladé rostliny neměly méně než 4 listy. Kvůli dalšímu zakořenění se zasadí do písku nebo do směsi písku a rašeliny (v poměru 1 : 1). Klívie by se dala zařadit mezi kvetoucí pokojovky vhodné do chladu, protože celé léto může být venku někde ve stínu a v zimě ji vyhovuje 12-16 °C, ale snese i méně. Platí, že čím nižší teplota, tím menší zálivka.

  • Botanický název: Clivia
  • Osvětlení: Světlé místo s přistíněním od přímých slunečních paprsků v létě. Klívii vyhovuje čerstvý vzduch na přistíněném místě.
  • Zálivka: Od jara do podzimu hojná. V pozdním podzimu opatrná a mírná. V zimě místo konvice můžeme použít rozprašovač. Tak se zvlhčí zemina i listy, ale jen tehdy, když je v místnosti s chladnější teplotou. Jestliže je klívie v místnosti s teplotou okolo 20 °C, zaléváme ji více.
  • Přesadba: Doporučená směs zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl prohnojené zeminy, 1 díl rašeliny a 1 díl písku. Přesazuje se až po období kvetení a jenom tehdy, kdy již kořeny vylézají z květináče.
  • Rozmnožování: Dělením při přesazování a semeny. Semena se sbírají z plodu 2 až 3 měsíce po odkvětu a v příhodné době se vysévají do zeminy. Semena vzchází během měsíce, ale rostlina kvete při semenném množení až za 4 nebo 5 let.

Klívie – foto

Zde je několik fotografií zobrazujících klívie.

Zdroj: Nenáročné pokojové rostliny
Zveřejněno dne: 19.3.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Lopatkovec

Mám lopatkovec cca 3-4 roky, pěstuji jej metodou pokus-omyl, takže už vím, že ten můj rozhodně nesnáší přímé slunce a sucho. Vzpamatoval se mně z toho ve stínu a dobře zalévaný, zatím ho mám venku. Přes zimu ho mám vedle monitoru nad PC, dobře se mu tam daří.

Zdroj: diskuze Nenáročné pokojové rostliny
Odesláno dne: 20.8.2017 uživatelem Stana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

NEJOBLÍBENĚJŠÍ ORCHIDEJ - PAHAENOPSIS

Požadavky na světlo

Phalaenopsis jsou nenáročné orchideje a bude se jim dařit na okně směrovaném na východ nebo ve stínu jižní nebo západní expozice. Nemají rádi přímé sluneční záření, které by je mohlo spálit. Dospělá rostlina bude mít tmavší zelené listy, na vrcholu listů, ve spodní části nebo její pruhy budou zbarvené do červena.

Zdroj: Nejoblíbenější orchidej - Pahaenopsis
Zveřejněno dne: 5.3.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Odléčená růže

Nohu udržujte v čistotě a ve stínu pod kahotou nebo použijte ochranný krém s vysokým faktorem, když se zrovna nekoupete. Podhajská je skvělá lokalita na humidové koupele, které uleví od kožních potíží. Když by se ale kůže znovu zanítila, tak budete muset přestat nohu koupat a nejlépe kontaktovat místního lékaře.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Odléčená růže
Odesláno dne: 30.5.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

LOPUCH OBECNÝ

Lopuchový výluh

Lopuchový výluh zlepšuje kvalitu vlasů a pokožky ve vlasech. Posiluje vlasy a zabraňuje jejich vypadávání. Lopuchový výluh odstraňuje zevně chorobné pocení v podpaží a také léčí akné. Zmiňovaný lopuchový výluh lze koupit i s rozprašovačem v lékárně za cca 169 Kč (215 ml).

Domácí výroba však také není složitá: stačí nastrouhat lopuchový kořen a naložit jej do alkoholu. Samotný kořen se suší ve stínu do 40 stupňů Celsia.

Zdroj: Lopuch obecný
Zveřejněno dne: 8.8.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: kala venkovní její pěstování

Nikde nenachazim, zda chce venkovni kala na slunicko, nebo do stinu, kam nejlepe zasadit. Domaci kaly pestuji již léta, siroke okoli jsem podelila rozmnozenymi, ktere celou zimu krasne kvetou a na léto je necham pod stromem odpočinout. Jak ale s venkovni nevim?

Zdroj: diskuze Kala venkovní její pěstování
Odesláno dne: 31.5.2015 uživatelem Alena
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

MICROBIOTA DECUSSATA

Pěstování

Tato rostlina není náročná na pěstování. Stanoviště může být na přímém slunci, polostínu nebo i ve stínu. Půda by měla být propustná, mírně vlhká. Jedná se o stálezelený keř, který je vhodný umístit do skalek, květináčů, svahů, zídkových zahrádek a předzahrádek. Přesazování rostlině nevadí, ale musí se jí zachovat vhodná půda. Množí se snadno řízky, řezanými v červenci až srpnu, počáteční růst je dost pomalý.

Zdroj: Microbiota decussata
Zveřejněno dne: 6.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Kamélie

Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?

Zdroj: diskuze Kamélie
Odesláno dne: 26.1.2016 uživatelem Marie Čejková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KRÁSNOHLÁVEK

Calocephalus brownii pěstování

Calocephalus brownii umístěte do stínu či polostínu. Nesmí se nikdy nechat zcela vyschnout, naopak se musí udržovat v mírném, ale skutečně mírném vlhku. Calocephalus brownii musíte jednou za 14 dní hnojit, nesmí na zimu zůstat venku. Pokud Calocephalus brownii roste, tak žije, pokud však svěsí konce, tak vám umřel. Mnoho lidí ani nepozná, že krásnohlávek již nežije, protože tato rostlina zůstává stále v pevném tvaru.

Zdroj: Krásnohlávek
Zveřejněno dne: 6.10.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Silné pocení,hlavně v oličeji

Bohužel to moc omezit nejde. Hyperhydrozu současné lékařství zatím neumí léčit. Pokud se pocení objevuje jen lokálně, například v podpaží nebo mezi prsy, tak se dá v těchto místech aplikovat botox. Ale pokud se potí celé tělo, tak je potřeba se s tím naučit žít a omezovat podněty, které to způsobují. V horkých dnech se zdržovat ve stínu a v průvanu. Používat vějíř a ručník na otírání. Jestli jste odvážná, tak zkuste použít léčebné konopí, které mimo jiné dokáže ztlumit nepříjemné pocení.

Zdraví Cempírek!

Zdroj: diskuze Silné pocení,hlavně v oličeji
Odesláno dne: 18.6.2016 uživatelem Cempírek
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK PĚSTOVAT BAZALKU

Sklizeň bazalky

Bazalku používáme během celého jejího růstu až do doby kvetení. Pokud bazalka vykvete, je to nejlepší období pro sklizeň. V červnu většinou poprvé seřízneme bazalku a do září nám obrazí znova a můžeme sklízet podruhé. Zhruba dva týdny před sklizní už bazalku nehnojte. Doma ji můžeme pěstovat celý rok. Pokud chcete, aby vám rostlinka vydržela co nejdéle, zaštipujte ji, aby nevykvetla. Bazalka se suší ve stínu v tenké vrstvě při teplotě do 35 °C.

Zdroj: Jak pěstovat bazalku
Zveřejněno dne: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: domácí výrobky z aloe vera

Jako jeden z receptů na domácí výrobek z aloe vera je domácí tinktura na záněty a bolesti pohybového aparátu. Domácí tinkturu z Aloe Vera připravíme z Francovky, Acylpyrinu a tří listů aloe vera. Budeme potřebovat dvě lahvičky Alpy, 20 Acylpyrinů, a tři větší listy aloe vera. Do sklenice nalijeme Alpu, ve které rozpustíme Acylpyrin a přidáme do ní na malé kostičky nakrájené listy čerstvé Aloe vera. Celé to uzavřeme a necháme týden ve stínu luhovat. Pak se vzniklou tekutinou promazáváme bolestivé klouby a svaly. Zabírá to skvěle.

Zdroj: diskuze Domácí výrobky z aloe vera
Odesláno dne: 27.1.2012 uživatelem Milča
Počet odpovědí: 0

MALUS TSCHONOSKII – JABLOŇ TSCHONOSKÉHO

Malus tschonoskii pěstování

Jabloně Tschonoského vyžadují slunečné stanoviště, neboť ve stínu málo kvetou a jejich plody se řádně nevybarví. Neprospívají v mrazových kotlinách. Nejvhodnější je hlubší a výživná půda, dobře zásobená vláhou. Jabloně se však přizpůsobí i méně kvalitním půdám, jen rostou pomaleji. Nehodí se však na půdy podmáčené ani extrémně suché. Malus tschonoskii můžete pěstovat i ve větších nádobách. Zkuste si pomocí těchto stromů vylepšit třeba prostor na terase, u pergoly nebo na větším balkoně. Při pěstování v nádobách nezapomeňte na pravidelné přihnojování a zamezte výkyvům v zálivce.

Zdroj: Malus tschonoskii – jabloň Tschonoského
Zveřejněno dne: 19.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: domácí recept z aloe vera

Na záněty a bolesti pohybového aparátu dobře zabírá domácí tintktura z aloe vera. Domácí tinkturu z Aloe Vera připravíme z Francovky, Acylpyrinu a tří listů aloe vera. Budeme potřebovat dvě lahvičky Alpy, 20 Acylpyrinů, a tři větší listy aloe vera. Do sklenice nalijeme Alpu, ve které rozpustíme rozpustíme Acylpyrin a přidáme do ní na malé kostičky nakrájené listy čerstvé Aloe vera. Celé to uzavřeme a necháme týden ve stínu louhovat. Pak se vzniklou tekutinou promazáváme bolestivé klouby a svaly. Tinktura z aloe vera zabírá skvěle a dá se s ní zmírnit jak altróza, tak i revma.

Zdroj: diskuze Domácí recept z aloe vera
Odesláno dne: 26.1.2012 uživatelem Milča
Počet odpovědí: 0

JASMÍN NAHOKVĚTÝ

Pěstování

Jasmín nahokvětý pochází z Číny. Má dlouhé slabé čtyřhranné zelené větve, které se dají vyvazovat ke konstrukci. Keř je 1 až 3 m vysoký. Vstřícné listy jsou trojčetné, dlouhé 1–3 cm. Za mírných zim se na keři objevují 2,5centimetrové žluté květy podobné prvosence už o Vánocích. Většinou však jasmín kvete v období od února do března. Jasmín nahokvětý je velmi nenáročný a prospívá jak na slunci, tak v mírném stínu. Daří se mu na půdách dostatečně zásobených živinami. Na zimu je vhodná přikrývka kořenů. Větší rostliny jasmínu nahokvětého se doporučuje vyvazovat ke konstrukci, protože ležící větve rychle zakořeňují. Jasmín roste dobře také ve vysokých nadmořských výškách.

Zdroj: Jasmín nahokvětý
Zveřejněno dne: 24.5.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: clematis

Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.

K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.

Zdroj: diskuze Clematis
Odesláno dne: 17.6.2015 uživatelem Libor
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

ZAPADLÉ OČI

Jak zamaskovat zapadlé oči líčením

Postup č. 1

Zapadlé oči opticky zvýrazníte, pokud budete používat velmi světlé stíny. Nikdy nezdůrazňujte ohyb horního víčka tmavou barvou, oči by ještě více zapadly. Nezvýrazňujte oblouky pod obočím světlým stínem, stín patří na víčko. Linky volte tenké a co nejblíže k řasám. Světlý odstín naneste na horní pohyblivé víčko téměř až k obočí. Střední odstín naneste do záhybu víčka. Tmavá barva patří nad vnější koutek oka, nad linii řas a lehce pod obočí. Spodní víčko jen zlehka vykreslete tmavší linkou od poloviny oka k vnějšímu okraji. Při výběru stínů k nalíčení hluboko posazených očí se vyhněte tmavým barvám na horním víčku. Oči více zdůrazní světlý odstín béžové, fialkové nebo růžové.

Postup č. 2

Základním pravidlem jsou světlé oční stíny. Světlé barvy oči zvětšují a prozařují. Začněte nanášet stín od vnitřního koutku směrem k vnějšímu koutku oka. Dodá to vaším očím měkkost. Můžete použít i „trio oční stíny“, které se skvěle hodí pro zapadlé oči. Navíc barvy v paletě k sobě ladí. Je důležité, abyste zvýraznila oči co nejvíce pomocí světlých barev (růžové, béžové, broskvové). Začněte od řas a stínujte až k obočím. Dalším krokem je použití středně světlého stínu na střed víčka. Tento stín opět veďte až k obočí. Je důležité, abyste dodržela přirozenou linii oka. Požijte nejtmavší barvu na vnější roh horního víčka (u linie řas). Tímto zdůrazníte oči. Kulatým štětcem lehce rozmažte přechod světlého stínu a tmavší stín. Naličte tenkou linku od střední části oka až k vnějšímu koutku. Na konci linku rozšiřte a lehce linku rozmažte. Linku držte co nejblíže k horní linii řas. Vyhněte se nanášení linek na dolní víčka. Oči by pak vypadaly ještě menší. Natočte řasy kleštičkami a dodejte řasám délku a objem řasenkou. Nebojte se experimentovat s více barvami stínů.

Zdroj: Zapadlé oči
Zveřejněno dne: 22.10.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: pěstování orchidejí

Gumové nebo spíše vrásčité a kožovité listy se obvykle vyskytují na orchideích Phalaenopsis a Paphiopedilum a může to mít dva důvody: nedostatečná zálivka nebo tepelný stres.
Nedostatek vláhy je pravděpodobně nejčastější viník. Buď rostlina není zalita dostatečně, nebo její kořeny prohnily (obvykle z nadbytečného zavlažování) a systém není schopen získat vodu, protože kořeny prostě nemůžou přivést vodu do rostliny. Pokud má vaše rostlina vzdušné kořeny, podívejte se na jejich stav. Jsou stříbrné a pomačkané? Pokud ano, váš problém může být v nedostatečném zalévání spíše než v přelévání. Pokud najdete kořeny duté a slizké, pak máte případ kořenové hniloby.
Nadměrné zalévání způsobuje hnilobu kořenů a je nejčastější příčinou ztráty orchidejí u nových pěstitelů. Zkontrolujte svůj způsob zálivky. Hnilobu z kořenů odstraníte pomocí skořice, se kterou poprášíte vitální kořeny a řezné rány. Použijte zakořeňovací stimulátor a dejte pozor, aby byla rostlina ve stínu a zvyšte vlhkost vzduchu nejlépe vložením rostliny do igelitového pytle. Jakmile je list vrásčitý, zřídka se vrátí do lesklého tvrdého stavu, ve kterém byl před tím, ale může se poněkud zlepšit jeho stav.
Druhou příčinou gumových listů je často přehřátí. Dotkněte se listu a pokud máte pocit tepla, pak je to váš problém. Sluneční svit může být pro rostlinu příliš silný a nebo letní teploty přes 30 stupňů nedělají rostlině také dobře. Zvyšování vlhkosti a cirkulace vzduchu můžou být užitečné při prevenci tepelného stresu.
Extrémní chlad může také způsobit gumové listy, ale listy jsou často kašovité od mrazu a obvykle mají tmavou barvu.

Zdroj: diskuze Pěstování orchidejí
Odesláno dne: 31.5.2016 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ÚPAL

Léčba úpalu

Zamezte dalšímu působení tepla, transportujte postiženého do chladnějšího prostředí, stínu. Snižujte tělesnou teplotu omýváním vodou (ne ledovou) nebo chladnými zábaly. Nahrazujte ztracené tekutiny, nejlépe podáváním chladných minerálek. Tělesnou teplotu je třeba snížit přibližně na 39 °C, ne níže, protože by pacient mohl snadno upadnout do šoku. Vhodným způsobem, jak ochlazení dosáhnout, je koupel ve vlažné vodě. V nemocnici jsou k dispozici speciální lůžka, kde mohou být pacienti omývání vodou a chlazeni ventilátory. Nejvhodnější a nejúčinnější je však samozřejmě prevence. Přehřátí organismu lze přitom zabránit velmi jednoduchým způsobem. Znamená to nezůstávat příliš dlouho na slunci, správně se oblékat, chránit si hlavu vhodnou pokrývkou, pít dostatečné množství tekutin, a to zejména při tělesné práci v horkém prostředí.

Zdroj: Úpal
Zveřejněno dne: 6.9.2015

ÚŽEH - DOBA TRVÁNÍ

Příznaky

Mezi hlavní příznaky patří zarudlá a horká kůže (občas se jedná i o spáleniny od slunce), pocení, rychlejší tep, dezorientace, bolest hlavy, zatuhnutí šíje, nevolnost, občas se objevuje i zvracení, velká žízeň, hukot v uších a ve spáncích, záblesky před očima, zimnice a v závažných případech i vysoká horečka či ztráta přítomnosti.

Nejčastější příznaky: bolest hlavy, sucho v ústech, nadměrné pocení, závratě, křeče, zvýšená, až vysoká teplota, zrychlený tep, zvracení, někdy i ztráta vědomí.

Příznaky se mohou dostavit i s odstupem několika hodin!

Pokud na sobě (nebo někom v okolí) rozeznáte výše uvedené příznaky ještě venku, ihned ho přesuňte do stínu a podejte mu tekutiny. Nesmí to být alkohol či nápoje s kofeinem, velmi dobré jsou různé neperlivé minerálky nebo i mírně osolená obyčejná voda. Po chvilce ve stínu nejvíce prospěje chladnější sprcha anebo přinejmenším možnost omýt si tvář a ramena. Poté byste měli postiženého přesunout co nejrychleji domů, kde se pokračuje v léčbě. Třikrát až čtyřikrát denně na deset minut se přikládají na hlavu studené a vlhké obklady. Případné spáleniny se samozřejmě ošetří – kromě mnoha přípravků z lékáren se tradičně doporučuje potírání jogurtem nebo podmáslím. Pomáhá masáž dolních končetin, která uvede krevní oběh zase zpátky do normy. Při mírně zvýšené teplotě mohou ulevit i zábaly, ale pozor, dnes už se většinou nedoporučují úplně ledové. Pokud se motá hlava, položte postiženého na postel, pod nohy dejte polštář a na čelo chladivý obklad. Nesmíte také zapomínat na pitný režim a na doplnění soli. Vhodné jsou iontové nápoje či mírně osolená voda. Píti se doporučuje malými doušky. Několik dní by se postižený měl vyhýbat alkoholickým nápojům a velmi opatrně přistupovat k lékům (raději si nic sami nepředpisujte, ani kdyby to mělo být „jen“ na bolest hlavy).

Pokud úžeh doprovází mdloby a zvracení, bezpodmínečně vyhledejte lékaře.

Zdroj: Úžeh - doba trvání
Zveřejněno dne: 25.8.2017

DRACÉNA

Druhy

Je známo asi 40 různých druhů dracén, přičemž jde převážně o stromy nebo keře palmovitého či sukulentního vzhledu. U nás nejznámějšími a nejčastěji pěstovanými druhy jsou:

  • Dracaena godseffiana – keřovitý dračinec s bíle skvrnitými listy (podobně jako u pomerančovníku), tvoří žlutozelené květy a později i plody;
  • Dracaena deremensis – má bílé pruhy uprostřed listů; jde o druh, který se v bytových podmínkách pěstuje velmi dobře;
  • Dracaena fragans – je ze všech dračinců asi nejméně náročná na péči; má tmavě žluté převislé listy;
  • Dracaena draco (někdy také nazývaná pravý dračinec) – je nenáročný druh s tuhými, tmavě zelenými listovými růžicemi;
  • Dracaena marginata – snese nejvíce stínu, její dlouhé, špičaté listy mají typické načervenalé okraje;
  • Dracaena sanderiana – potřebuje pro svůj růst dostatek vzdušné vlhkosti, její listy připomínající kopí jsou světle pruhované.

Kromě dracény sanderiana, která je menšího, takřka drobného vzrůstu, jsou všechny dračince robustní a při dobré péči dorůstají v interiéru 1,5–2 m. D. godseffiana má krásně vonící žlutozelené květy, obvykle až ve stáří kvete D. fragans, a to květy s příjemnou a velmi intenzivní vůní. V pokojových podmínkách však dracény kvetou zřídkakdy.

Zde si můžete prohlédnout rozličné druhy a podoby dracén.

Zdroj: Dracéna
Zveřejněno dne: 5.6.2014

MOCHNIČKA

Waldsteinia geoides

Tato rostlina je u nás známá pod českým názvem mochnička kuklíkovitá.

U nás se jedná o nepůvodní druh. Roste ve světlých lesích a na křovitých stráních.

Mochnička kuklíkovitá je v době kvetení obsypána žlutou záplavou květů. Vytváří porost bez nadzemních výběžků, pokrytý lupenitými listy zelené barvy. Rostlina si zachovává charakter trsu a nerozrůstá se do okolí, pouze nabývá na mohutnosti. Dobře se jí daří ve vlhké, humózní půdě v polostínu. Tolerantní je však i k suchu a hlubšímu stínu. Při pěstování na plném slunci vyžaduje trvalou a dostatečnou zásobu vody.

Také tento druh mochničky představuje nenáročnou, snadno pěstitelnou a rychle rostoucí trvalku. Jedná se o vytrvalou bylinu, která je vysoká 10 až 25 cm, s krátkým plazivým vystoupavým oddenkem bez nadzemních výběžků, pokrytým lupenitými listeny. Na oddencích vyrůstají hustě u sebe růžice bazálních řapíkatých listů.

Množí se semeny, dělením nebo pomocí výběžků. Výsev provádíme na jaře nebo na podzim do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Mochničku lze koupit v některých zahradnictvích, a to v podobě vzrostlé rostliny nebo semen. Živé rostliny se dají koupit cca za 50 Kč/ks, semena pak okolo 30 Kč za balení.

Zdroj: Mochnička
Zveřejněno dne: 14.11.2015

BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU

Bakopa

Bakopa je květina s jasně zelenými drobnými lístky a jemnými květy bílé, růžové nebo fialové barvy.

Jak bakopu pěstovat

Bakopa nepatří mezi velké květiny, je droubounká, dokáže dorůst maximálně do délky 50 cm a nejvíce vynikne v závěsných truhlících či květináčích. Bakopa má ráda slunné i stinné a teplé místo, na slunci vám lépe pokvete, ve stínu budou její listy dlouho krásně zelené. Není náročná na pěstování, vyhovuje jí dobře propustná půda. Do jednoho 50cm truhlíku vysaďte alespoň 4 rostliny. Bakopa sice není mrazuvzdorná rostlina, ale dokáže na rozdíl o většiny letniček odolat i teplotám těsně pod bodem mrazu.

O bakopu se nemusíte moc starat, odkvetlé květy samy opadávají, nemusí se zaštipovat, rostlina se tím sama čistí. Častý déšť nebo přesychání mohou způsobit napadení rostliny škůdci. Takto napadené rostliny je potřeba ošetřit postřikem proti chorobám, ale ne vždy se vám bakopu povede zachránit.

Zálivka a hnojení

Bakopa má ráda větší vlhkost a častou zálivku, i tady vám svou službu splní samozavlažovací truhlík. Pro bohatý květ a zdravě vypadající rostlinu je dobré ji jedenkrát za týden pohnojit tekutým hnojivem určeným pro balkonové rostliny.

Přezimování

Povede-li se vám bakopu do podzimu udržet ve vitálním a hezkém stavu, můžete zkusit, zda její vitalita vydrží i přes zimu, abyste nemuseli na jaře pořizovat novou. Po odkvetení rostlinu seřízněte asi na 20 cm, zbavte ji všech suchých listů, aby se zbytečně nešířily choroby a plísně, a umístěte ji do světlé místnosti, kde se bude teplota pohybovat okolo 10 °C. Snižte zálivku na 1krát za 14 dní.

Na jaře rostlinu přesaďte do nového substrátu a v dubnu či květnu, kdy už by měla znovu obrážet, ji umístěte znovu ven. A starejte se o ni stejně jako v roce předchozím.

Množení bacopy

I bakopu můžete množit řízkováním, seříznutím výhonku a zasazením rovnou do substrátu vytvořeného ze zeminy a písku. Bakopu na rozdíl od jiných letniček množte na jaře. V květnu ji můžete přesadit do truhlíku a dát ven.

Zdroj: Balkónové rostliny na sever a do stínu
Zveřejněno dne: 20.12.2015

MOCHNIČKA

Waldsteinia fragarioides

Tato rostlina je u nás známá pod českým názvem mochnička neplodná jahoda.

U nás se jedná o nepůvodní druh. Roste ve světlých lesích, na křovitých stráních a lesních loukách.

Neplodná jahoda je v době kvetení obsypána žlutou záplavou květů. Vytváří porost bez nadzemních výběžků, pokrytý lupenitými listy zelené barvy. Rostlina si zachovává charakter trsu a nerozrůstá se. Dobře se jí daří ve vlhké, humózní půdě v polostínu. Tolerantní je však i k suchu a hlubšímu stínu. Při pěstování na plném slunci vyžaduje trvalou a dostatečnou zásobu vody.

Rovněž tento druh je nenáročná, snadno pěstitelná a rychle rostoucí trvalka. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která je vysoká okolo 12 cm, má krátký plazivý vystoupavý oddenek bez nadzemních výběžků, který pokrývají lupenité listeny. Na oddencích vyrůstají hustě u sebe růžice se zaoblenými listy, ty mají příčetný tvar se třemi laloky.

Množí se semeny, dělením nebo pomocí výběžků. Výsev provádíme na jaře nebo na podzim do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Mochnička se dá koupit v některých zahradnictvích, a to v podobě vzrostlé rostliny nebo semen. Za živou rostlinku zaplatíte okolo 50 Kč za kus, za semena pak okolo 30 Kč za 1 balení.

Zdroj: Mochnička
Zveřejněno dne: 14.11.2015

JABLEČNÝ OCET – VÝROBA A ÚČINKY

Jablečný ocet – domácí recept

K domácí výrobě jablečného octa se nejlépe hodí zralá sladká červená jablka. Náš recept začneme s jedním kilogramem takových jablek. Jablka omyjeme, zbavíme je nezdravých nebo poškozených částí, stopek a bubáků a pak je na drobno nakrájíme nebo lépe nastrouháme na hrubém struhadle. Důležité je, aby jablka byla nastrouhána celá, včetně slupky i jadérek s jádřinci. Dále si připravíme kvasnou zálivku. Kvasná zálivka je čistá studená voda (asi 2,5 litru), která je dále obohacená o 100 gramů Glukopuru (přírodní hroznový cukr) a dále je v ní přidána rozstrouhaná tvrdá chlebová kůrka, také přibližně 100 gramů. Rozmělněná jablka vložíme do velké nádoby a zalijeme je kvasnou zálivkou. Jablka musí být v kvasné zálivce zcela ponořena. Takto připravenou směs necháme ve stínu uležet při teplotě 22 až 25 *C po dobu 10 dnů, přičemž každý den směs promícháváme. Po této době zakyslou směs přecedíme a vymačkáme. Tekutinu pak necháme v klidu zrát v chladnu a temnu po dobu dalších 40 dní. Po této době stočíme obsah pomocí hadičky do nové tmavé nádoby tak, aby sedlina zůstala v té původní nádobě na jejím dně. Pokud jsou v octu v nové nádobě nějaké nečistoty, tak ho ještě jednou přecedíme. Takto připravený jablečný ocet uchováváme v lednici a můžeme ho používat po dobu až jednoho roku.

Zdroj: Jablečný ocet – výroba a účinky
Zveřejněno dne: 16.5.2012

BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU

Břečťan

Břečťan je popínavá rostlina pěstovaná jako venkovní i jako zahradní druh. Někdy bývá pěstována pro své léčebné účinky, jindy zase pro svůj okrasný vzhled. Je hned několik odrůd břečťanu, které se liší jak tvarem, tak barvou listů, ty bývají zelené, zelenobílé či zelenožluté.

Jak břečťan pěstovat

Břečťan vyžaduje stinné stanoviště, je schopen zaplnit celou stěnu domu, ale to jen ty odrůdy, které jsou schopny přezimovat v našich podmínkách. I když se břečťan hodně rychle rozrůstá, zaplnit několik metrů souvisle by každý rok zas a znovu opravdu nedokázal. Chcete-li mít břečťan hustší, je potřeba ho pravidelně zaštipovat. Při pořizování si tedy dávejte pozor, zda nebudete muset svou rostlinu před mrazem stěhovat domů. Chcete-li si břečťan vypěstovat ze semene, začněte již na podzim, abyste na jaře měli připravenou zdravou, krásnou, mladou rostlinku. Další možností je pořídit si již předpěstovaný břečťan a ten vysadit na jaře rovnou do zeminy ven. Pro volbu zeminy použijte kompost nebo rašelinový substrát.

Zálivka a hnojení

Se zálivkou to u břečťanu nemusíte přehánět. Zalévejte pravidelně, ale jen mírně, břečťan nemá rád přemokřenou půdu, mohlo by vám docházet k zahnívání kořenů, opadávání listů nebo černání listů, v zimním období zálivku omezte na minimum.

Hnojivo aplikujte ve vegetačním období každé 2 týdny společně se zálivkou.

Přezimování

Zvolíte-li břečťan jako trvalku, nebudete s ním mít na podzim žádnou práci, protože je schopen přezimovat na svém stanovišti. Jestliže ale máte jinou odrůdu, musíte po tom, co teploty klesnou k 10 °C, rostlinu přemístit domů. Problém nastane v případě, necháte-li břečťan přes rok volně se pnout po konstrukci, v tom případě ho musíte buď opatrně oddělat a namotat například na vyrobený žebříček, nebo ho zakrátit.

Množení břečťanu

Množit břečťan můžete pomocí řízků odebraných z čerstvých výhonků, ty můžete nechat zakořenit ve sklenici s vodou, nebo je rovnou zasaďte do květináče se substrátem a předpěstujte do následujícího jara.

Zdroj: Balkónové rostliny na sever a do stínu
Zveřejněno dne: 20.12.2015

POKOJOVÉ KVĚTINY DO STÍNU

Áronovité

Mezi áronovitými můžete vybírat například z těchto pokojových rostlin: monstera, diefenbachie, filododendron či spatiphyllum.

Monstera (Monstera)

Tato ovíjivá křovina s širokými listy a dlouhými řapíky patří mezi větší pokojové rostliny. Dospělé rostliny mívají listy hluboce laločnaté a proděravěné, o čemž se mimo jiné můžete přesvědčit třeba na těchto fotografiích: monstera foto.

Monsteru pěstujte v polostínu, vyhovuje jí normální pokojová teplota, v zimě minimálně 15 stupňů Celsia. Zalévejte mírně, v době vegetace přihnojujte dvakrát měsíčně standardním tekutým hnojivem. Také monstera dává přednost zvýšené vzdušné vlhkosti, proto ji postavte na vlhké oblázky a často mlžte. Veškeré dlouhé vzdušné kořeny zastrkávejte do zeminy, aby z ní mohly brát výživu. Monsteru je dobré vyvázat k silné opoře.

Filodendron (Philodendron)

Filodendron je liánovitá rostlina s velkým množstvím vzdušných kořenů. Potřebuje oporu, okolo které se obtáčí, nebo jej můžete zasadit do závěsných nádob. Tvar listů je srdčitý nebo šípovitý. Rostlina může dorůst až do výšky 150 cm. V našich podmínkách nevytváří květy.

Filodendron pěstujte při vyšších teplotách, v zimě postačí teplota nad 12 stupňů Celsia, nesnáší přímé slunce. Zalévejte jen mírně a ve vegetační sezoně aplikujte jednou za dva týdny standardní tekuté hnojivo. Během zimních měsíců zalévejte slabě. Rostlina vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, postavte ji tedy na vlhké kamínky a často roste.

Zde se můžete podívat na fotografie filodendronu.

Lopatkovec (Spathiphyllum)

Spathiphyllum má krásný střízlivý vzhled, nejlépe vynikne jako solitér. Temně zelené listy této rostliny poskytují krásné pozadí čistě bílým toulcům. O půvabu této pokojové rostliny se můžete přesvědčit zde: lopatkovec foto.

Lopatkovec vyžaduje polostín, ale miluje teplo; přezimuje při teplotě 12 stupňů Celsia. Od časného jara do poloviny podzimu jej zalévejte jen mírně a přihnojujte jednou za dva týdny standardním tekutým hnojivem. V zimním klidovém období zalévejte slabě. Rovněž spathiphyllum potřebuje vysokou vzdušnou vlhkost. Květináč postavte na vlhké kamínky a rostlinu pravidelně mlžte. Toulce neroste, mohly by začít hnít.

Zdroj: Pokojové květiny do stínu
Zveřejněno dne: 12.7.2015

BALKÓNOVÉ ROSTLINY NA SEVER A DO STÍNU

Hosta

Hosta je rostlina s velkými zelenými nebo dvoubarevnými listy. Bývá pěstována především pro vzhled a zdobnost svých listů. Květy mívá tak nevýrazné, že je lze snadno přehlédnout, ale ne proto, že by byly malé, ale kvůli tomu, že listy této rostliny jsou opravdu velkou dominantou. Hosta má více než několik desítek druhů, ale pouhým okem od sebe leckdy jednotlivé druhy jen těžko rozeznáte, protože bývají dosti podobné. Možná tuto rostlinu neznáte jako hostu, ale jako bohyšku – obojí je totéž.

Jak hostu pěstovat

Jelikož je hosta trvalka, je dobré hned na začátku vybrat to správné místo, kam ji umístíte. Na zimu ji nemusíte ze záhonu vyrývat, v našich podmínkách zimu přečká bez jakékoli újmy. Chcete-li hostu pěstovat na balkoně, není to problém, jen vyberte opravdu velký květináč, aby měla rostlina dostatek místa pro rozrůstání. Kořeny hosty se nešíří do země, neroste příliš hluboko, spíše na povrchu. Hosta má ráda stín či polostín, na přímém slunci jí moc radosti neuděláte a poté ani ona vám, protože se jí tam opravdu dařit nebude. Zároveň vyžaduje dobře propustnou, humózní půdu.

Zálivka a hnojení

Hosta má ráda pravidelné zalévání a vlhkou půdu, proto jí vyhovuje stinné stanoviště, nebude vysychat tak rychle a nějaký čas bez vody vydrží. Dobře se jí bude dařit stejně jako kapradině na břehu jezírka, pokud tedy nějaké na zahradě máte, není to ale důvod, proč byste si ho museli na zahradě budovat.

Chcete-li hostu přihnojovat, postačí, když to uděláte jednou za měsíc, pokud si na to nevzpomenete vůbec a rostlinu budete pravidelně zalévat, vystačí si i s tím.

Přezimování

Hosta je trvalka, není proto potřeba tuto rostlinu před zimou kamkoliv stěhovat, nechte ji tam, kde jste ji pěstovali, je schopna přezimovat i v různých nádobách, nemusí být vždy zasazena v zemině. Tato rostlina je velmi odolná.

Množení hosty

I množení hosty je velmi jednoduché, stačí na jaře rostlinu vyrýt, oddělit si požadované množství nebo stávající rostlinu rozdělit na několik dílů a přesadit na předem připravené místo nebo do předem připravené nádoby.

Zdroj: Balkónové rostliny na sever a do stínu
Zveřejněno dne: 20.12.2015

NEJOBLÍBENĚJŠÍ KEŘE

Keře s červenými listy

Mezi nejznámější keře s červenými listy patří javor, dřišťál, tavola či blýskavka. Na následujících řádcích se o nich něco málo dozvíte.

Javor dlanitolistý

Jde o velmi dekorativní, široce rozložitý keř, který je obdivován kvůli svým hluboce členěným listům, jež se na podzim nádherně vybarvují do různých odstínů červené až oranžové. V dnešní době se tento kultivar pěstuje na různých velikostech kmínků. Doporučuje se jako solitér do předzahrádek nebo na vřesoviště.

Vyžaduje kyselou, humózní a dobře propustnou půdu. Vhodným stanovištěm je polostín, nejlépe takový, aby byla rostlina chráněna před poledním a odpoledním úpalem. Snese vlhké, ale v žádném případě podmáčené stanoviště. Mladé rostliny chraňte před zimními mrazy.

Fotografie červenolistého javoru

Dřišťál červenolistý

Dřišťál je 1,5 až 2 metry vysoký červenolistý keř, který se na podzim obvykle obsype spoustou červených plodů, které nejsou jedovaté. Hodí se do živých plotů a plůtků, je možné jej vysazovat do skupin či jednotlivě, poroste i na suchých stráních či okrajích zahrad a skalek. Lze jej formovat řezem.

Fotografie červenolistého dřišťálu

Tavola červenolistá

Je opadavý keř, který dorůstá do výšky kolem 2 metrů. Výšku lze omezit řezem. Tavola je ozdobná právě výrazným zabarvením listů. Vyjímá se zvláště v kombinaci s rostlinami se zelenými nebo žlutými listy. Květy tavoly jsou drobné, narůžovělé a objevují se v červnu. Tento keř prospívá na slunci nebo v polostínu v živné půdě (nesnáší silně vápenitou půdu). Ve stínu nebude vybarvení listů tak intenzivní.

Fotografie červenolisté tavoly

Blýskavka Fraserova

Tento stálezelený keř dorůstá do výšky 3 až 4 m a vytváří hustý keř. Jeho listy jsou nejkrásnější asi v období rašení, kdy má tato odrůda rašící listy sytě vínově červené a barva postupně přechází přes bronzový odstín až do tmavě zelené. Rostlině přirůstají nové listy v nepravidelných intervalech až do podzimu, takže je keř zajímavý neustále. Drobné bílé vonné květy jsou uspořádané v latách a vykvétají v průběhu května.

Blýskavce vyhovuje vlhká, živná a humózní půda, ideálním stanovištěm je polostín. Vyžaduje dostatečnou zálivku, a to i v zimě, pokud nemrzne. Chraňte ji před zimními mrazy, ale když omrzne, není problém ji na jaře výrazně sestříhat, bohatě vám zase obrazí. Blýskavka je vhodná do skupinové výsadby, ale hodí se i do živých plotů. Roste poměrně rychle a kompaktně, a jak jsme již zmínili, po případném namrznutí i řezu dobře regeneruje.

Fotografie Blýskavky Fraserovy.

Zdroj: Nejoblíbenější keře
Zveřejněno dne: 6.9.2015