Ibišek čínský je tropická rostlina. To znamená, že k tomu, aby se mu v bytě dobře dařilo, potřebuje dostatek světla, a co je neméně důležité, správnou teplotu – ideálně v rozmezí 20 až 25 °C. K tomu, aby rostlina dlouhodobě kvetla a květy a poupata si také udržela, potřebuje každý den několik hodin přímého slunečního záření. Nejlépe tedy uděláme, pokud ji umístíme poblíž okna nebo rovnou na parapet okna orientovaného na jih nebo západ. I když dařit by se jí mělo i na východním okně – v závislosti na konkrétních podmínkách každého bytu. V létě je však třeba dávat pozor na přímé sluneční paprsky, hlavně ve slunných dnech a přes poledne, aby nedošlo k popálení listů. Pokud máme rostlinu na okně, jednoduše ji trochu přistíníme žaluziemi, popřípadě přendáme na nějaké místo s dostatkem rozptýleného světla. V zimě zase naopak dáváme pozor, aby nám ibišek od okna nenamrzl. To může způsobit i studený průvan od otevřeného okna, když si jen na chvilku v mrazivých dnech vyvětráme.
Pokud si koupíme malou a již kvetoucí rostlinu v obchodě, bývá často už ve skleníku ošetřena regulátorem růstu, proto jí může kompaktní tvar vydržet i rok. Po této době má však pokojovýibišek hlavně v přehřátém a nepříliš světlém bytě snahu vytvářet dlouhé výhony a jen málo květů. Snažme se mu proto poskytnout to nejlepší možné osvětlení.
Ibišek je poměrně teplomilný. Letní teplota by měla dosahovat 20–25 °C, zimní 15–20 °C, minimálně však 13 °C.
Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každé dva týdny přihnojení plným hnojivem – tedy hnojivem se všemi základními živinami. V sezóně (březen–listopad) hnojíme každé dva týdny. Ibiškům vyhovuje hnojivo s nižším obsahem fosforu. Přemíra fosforu může způsobit, že ibišku naroste mnoho jemných lístků, ale žádné květy. Ibišek rovněž potřebuje některé stopové prvky jako železo nebo hořčík. Většinou si ale vystačíme s komplexním hnojivem pro kvetoucí pokojové rostliny anebo se prodávají speciální hnojiva pro ibišky. Vyvarovat bychom se naopak měli hnojivům pro balkónové květiny, která by mohla ibišku uškodit.
Koncem února pak můžeme provést i dosti hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Během vegetace pak jen občas zaštípneme příliš dlouhé výhony.
Pravým časem pro přesazování je předjaří. Půdu volíme humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
Během vegetační sezóny, tedy od března do listopadu, rostlinu hojně zaléváme. Nelze přesně říct, kolikrát týdně by to mělo být, ale u ibišků se řídíme jednoduchým pravidlem, a to, že půda by neměla nikdy zcela vyschnout, ale ani bychom ji neměli př
V naší poradně s názvem PRVNÍ POMOC FIKUSU BENJAMÍN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Celé léto byl nádherný a moc se mu dařilo,na zimu jsem ho přemístil z venčí do chodby na schody.Po nějaké době mu začaly žloutnout listy a opadávat,myslel jsem že mu je zima a přesunul jsem ho do jídelny ale nepomohl jsem si.Nějaký čas jsem ho i nezalíval protože jsem si myslel že jsem ho přelil ale opět jsem si nepomohl.Pokud jsou chyceny kořeny z nadměrné zálevky co mám udělat abych ho zachránil.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letněnípokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a shazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Mospilan 20 SP, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Mospilan se během letnění aplikuje buď postřikem a nebo zálivkou podle výskytu nových škůdců. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Mospilan hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.
Ibišek dřípený je výjimečný svými povislými květy. Prašníky a blizny jsou navíc vzdáleny od okvětních, nazpět ohnutých korunních plátků. Jsou zavěšeny pod nimi. Celý květ působí křehce, tmavá lososová barva přechází v korunních plátcích do světlejších odstínů, prašníky jsou velice výrazné. Celý květ může být dlouhý až 15 cm. Bohužel květy na rostlině dlouho nevydrží, po jednom dni často opadají. Korálový ibišek má listy drobnější než běžně pěstované pokojové ibišky, jsou lesklé s pilovitým (zubatým) okrajem. Původ ibišku dřípeného napovídá, že nejde o mrazuvzdorný druh. Díky neobvyklým květům se ibišek často využívá při šlechtění nových odrůd. Je zvláštní, že se v našich domácnostech pěstuje tak zřídka, přestože se jedná o odolnou rostlinu, která se dobře vyrovná se suchým vzduchem. V létě je možné její letnění na zahradě. Snáší dobře silný zpětný řez brzy zjara. Prořezání keře je dokonce nutné, bez něj by byl z rostliny brzy nevzhledný keř.
Ve svém příspěvku POKOJOVÉ IBIŠKY KOUPÍM NA DOBÍRKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Steinerová.
koupím pokojovýibišek v barvě žluté s okem na dobírku Děkuji za informaci a sdělení na E-mail s pozdravem Věra Steinerová ulice Císařská č.68 Brodek u Prostějova PSČ 798 07 mobil 733 155 169
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pokojové ibišky jsou stálezelené keře a byliny se střídavými listy. Listy jsou celistvé nebo dlanitě laločnaté, s dlanitou žilnatinou, skládající se ze tří nebo více hlavních žilek.
Květy jsou pravidelné, oboupohlavní. Kalich je zvonkovitý nebo miskovitý, vytrvalý, s pěti cípy nebo zuby. Na bázi kalicha je většinou vyvinut kalíšek s pěti až mnoha cípy, jen zřídka chybí. Pokojovýibišek má květy krátkověké, většinou vydrží jediný den a poté koruna opadává. Tyčinky jsou srostlé v trubičku a spojeny na bázi s korunními lístky. Plodem je mnohosemenná tobolka.
Pokojové ibišky můžeme pěstovat v mnoha barvách. Kromě růžově červené, která patří původnímu divokému druhu, je to hlavně červená v různých tónech, ale také různé odstíny oranžové, žluté, růžové i barva bílá. Značná je rovněž rozmanitost velikostí a tvarů. Květy s nápadně vyčnívajícími tyčinkami mohou být rovné, zvlněné, stříhané, poloplné i plné. Rostlina nejvíce kvete od června do podzimu, ale ojedinělé květy se mohou objevit kdykoliv.
Mezi nejčastěji pěstované pokojové ibišky patří ibišek čínský a ibišek dřípený. Tyto ibišky jsou na trhu k dostání v mnoha barevných variacích. Nejčastěji pěstovaný ibišek čínský můžete znát pod názvem čínská růže.
V naší poradně s názvem STŘÍHÁNÍ VENKOVNÍHO IBIŠKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Taborska.
Co udělat s loňskými květy, které zůstávají ptes zimu na vetvickach Ibisku?
Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vůbec si nemusíte lámat hlavu, co se suchými květy, protože je jednoduše odstraníte společně s větvemi. Na konci zimy venkovní ibišek zkraťte tak, že ostříháte všechny větve 5 až 10 cm nad zemí. V nové sezóně pak ibišek bude vyrůstat znovu ze své základny a mladé výhony ponesou krásné obrovské květy, které vám budou dělat radost až do podzimu.
Fíkus má rád slunce, ale může prosperovat i v polostínu. V našich podmínkách snesou rostliny letnění od půlky května do poloviny října. Změnu prostředí dává benjamín najevo opadáním listů, které rychle dožene novými listy odolnými vůči slunečnímu svitu. Fíkus venku často napadají půdní škůdci, kteří užírají kořínky a rostlina pak hůře prospívá a v zimě ji pak opadávají listy. Proto je velmi prospěšné ochránit rostliny postřikem z přípravku Mospilan 20 SP. Ten má výborné ochranné účinky díky tomu, že jeho insekticidní látky se vstřebávají do celé rostliny a zůstanou v ní po dobu několika týdnů. Jakmile něco v této době působení vleze do květináče a kousne si kořene nebo listu, či kůry, tak do několika hodin zahyne. Tím se škůdci nerozmnoží a rostliny krásně prosperují během letnění i po něm. Postřik Mospilanem se provádí večer na list, kdy není hlášen désť na příštích 24 hodin. Postřik se provádí jakmile se rostliny vzpamatují z přesunu do venkovního prostředí, tedy někdy začátkem června. Druhý postřik se provede začátkem září. Během září stačí rostlinu omýt déšť, takže až si ji budete dávat domů, tak na ní nebudou žádné zbytky postřiku a nebude pak doma uvolňovat jedy do svého okolí. Mospilanem se dají léčit také puklice, které po jediném postřiku hynou. Fakt bezvadný a bezpečný přípravek!
Ve svém příspěvku VADY NA POKOJOVÉM FIKUSU ELASTIKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslava Zábranská.
Prosím o radu. Při letnění na zahradě pod vysokou jabloní se mi objevili malé tečky načervenalé až černé a nyní doslova je zelené pletivo v tečkách vykousané a spodní strana listu má červené pletivo. prosím oradu , co mi ten fíkus likviduje Děkuji zábranská M.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Buxusy neboli zimostrázy (lidově také krušpánky) zná většina pěstitelů bonsají hlavně ze sféry venkovních bonsajových exponátů. Jsou to stálezelené keře nebo stromky s bohatým větvením a vstřícnými listy. V současnosti je známo asi 70–80 druhů, jejichž domovem jsou hlavně státy východní Asie, západní Indie nebo střední Ameriky. Pro naše středoevropské klimatické podmínky mají význam pouze dva druhy, a to Buxus microphylla (zimostráz malolistý) a Buxus sempervirens (zimostráz vždyzelený). Jejich pěstování jako bonsají je popsáno ve většině knih o venkovních bonsajích a nejsou s nimi v podstatě žádné problémy. Bez problému rostou i přezimovávají. A lze z nich vytvořit krásné miniatury.
Pokojový zimostráz (Buxus harlandii) je stálezelený, robustní, pomalu rostoucí keř s hustou korunou a velmi bohatými, kožovitými a lesklými lístky o velikosti jeden až dva centimetry. Má drobné, nenápadné zelené květy a zajímavou drsnou šedě hnědou kůru. Snáší větší množství slunečního svitu, nevyžaduje vydatnou zálivku a v zimě se může uchovávat jak v chladnějším prostředí, tak i na okně bytu. V této době jsou jeho přírůstky minimální, což má za následek to, že je rostlina při nástupu do vegetace více kompaktní. Zimostráz snáší velice dobře suchý vzduch, snad jenom přímý a dlouhodobý proud teplého vzduchu od radiátoru topení mu může částečně usušit listovou plochu. Vodu doplňujte až po částečném proschnutí substrátu a zásadně nepřelévejte nebo nenechávejte bonsaj trvale stát v podmisce s vodou. Stejně jako na vodu není buxus náročný ani na hnojení, postačí mu hnojivo na pokojové rostliny. Od jara do podzimu hnojte jednou za 3 až 4 týdny, v zimě pak podle způsobu přezimování 6 až 8 týdnů. Protože má pokojový zimostráz snahu intenzivně růst, vyvíjí se mu odpovídajícím způsobem i kořenová soustava. Jelikož má kořenů hodně, doporučuje se přesazování každé 2 roky a současně zakrácení kořenů asi o 1/3. Vhodným substrátem pro přesazování je třeba směs akadamy, rašeliny a písku v poměru 2 : 1 : 2, pokojový zimostráz ale snese bez problémů i běžnou zeminu pro bonsaje nebo pokojové rostliny. Na dno misky je dobré dát vždy trochu hrubšího štěrku jako drenáž, která při zálivce odvede přebytečnou vodu.
Zakracovat nově narostlé výhony můžete v podstatě kdykoliv, pouze v zimě se snažte rostlinu častým řezem nevysilovat. Několik měsíců ke konci starého a na začátku nového roku větévky tedy raději moc nezakracujte, protože by jim pak, podobně jako u ostatních pokojových rostlin, narostly dlouhé a slabé výhony s velkými listy, které byste na jaře z estetických důvodů stejně asi odstranili. V době vegetace pak zakracu
V naší poradně s názvem JE TO NEMOC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Prosím poraďte - anturie mi začaly "brečet" = všude okolo rostliny je na okně i parapetu lepkavá, mazlavá hmota. Zdá se mi, že rostliny přijímá mnohem méně vody než dřív, kvete normálně. Vzala jsem ji tedy ven, osprchovala vodou, očistila listy a po jejich oschnutí jsou již zase lepkavé. Co mám dělat, poraďte. Moc děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaši anturii napadly škůdci a rostlina se pokouší bránit a vypouští tak zvanou medovici. Medovice je lepkavá látka, která stéká z listů. Nejčastěji jde o škůdce žijící na spodní straně listů nebo na kmínku. Jsou to puklice, červci a podobně. Nejjistější způsob jak je zlikvidovat je chemický postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten se nanáší na na rostlinu, ta ho vstřebá do všech svých částí a nechá si ho v sobě několik týdnů. Po tuto dobu je skvěle chráněná. Jakýkoliv škůdce, který si nasaje její mízu rychle hyne a to i velmi odolné puklice. Zkuste si ho koupit a zachraňte tak svoji rostlinku. Mospilan můžete použít i preventivně, když rostliny dáváte na léto ven. Jeden postřik se udělá na začátku léta a druhý pak v září. Budete překvapená jak okrasné rostliny prospívají při letnění, jsou-li ošetřeny Mospilanem.
Ibišek čínský má listy nejčastěji tmavě zelené, lesklé, podlouhle oválné nebo podlouhle vejčité, na konci roztřepené. Velikost listů je cca do 15 cm, jsou umístěny na stéble jeden za druhým. Největší ozdobou, pro kterou se tento ibišek pěstuje, jsou rozmanité zvonovité květy, které mohou být jednoduché či plné, v barevných odstínech od bílé přes žlutou, oranžovou, růžovou až po sytě červenou. V našich zeměpisných šířkách kvetou od jara do podzimu, jsou mnoha barev a barevných kombinací, jednoduché i plnokvěté, jejich počet závisí na velikosti rostliny. Květy vydrží zpravidla jeden den a prakticky nevoní. Střídají je nově se rozvíjející poupata. Čínská růže je na pěstování nenáročná.
Ibišek je keříkovitá rostlina, která se pěstuje především pro své velké trubkovité květy. Těmito květy se můžeme těšit pouze 1 až 2 dny, naštěstí ibišek kvete neustále od jara do podzimu. Květy mohou být jednoduché nebo plné a mají bílou, žlutou, oranžovou, červenou nebo růžovou barvu. Listy jsou oválné se zubatým okrajem. Květy však nelahodí jenom oku. Z ibišku se také připravují čaje. Tato rostlina pochází z Číny a východní Asie. Květy se objevují kdykoliv po celý rok, nejčastěji však od června do října. Květy jemně voní.
Pěstování: K tomu, aby rostlina kvetla, potřebuje dostatek světla. Ne však přímé slunce, které způsobuje žloutnutí listů. Vhodná teplota pro pěstování je běžná pokojová teplota, v zimě rostlině svědčí teplota okolo 15 °C. V době vegetace rostlinu vydatně zaléváme. Pokud je rostlina v zimě v chladné místnosti, zálivku omezíme. Příčinou nepravidelné zálivky jsou žloutnoucí opadávající listy. Ibišek vyžaduje zvýšenou vlhkost vzduchu. Květináč s rostlinou postavíme do misky s vlhkými oblázky a listy často rosíme. Příliš suchý vzduch způsobuje svinování listů. V době vegetace hnojíme každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Rostlinu množíme na jaře stonkovými řízky, které před zasazením do směsi rašeliny a písku ponoříme do růstového hormonu. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem, abychom mladé rostlince zajistili dostatek tepla. Ibišek přesazujeme na jaře po seříznutí. Rostlina lépe kvete, je-li přesazena do ne příliš velkého květináče. A do humózní půdy s příměsí rašeliny. Vyschlý substrát, případně přelití nebo průvan, způsobují opadávání listů. Pokud opadávají poupata, je příčinou nedostatečná zálivka nebo výživa. Ibišek v letních měsících můžete letnit.
V naší poradně s názvem NÁZEV ROSTLINY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Evik.
Prosím o určení názvu rostliny. Nevím, jak se o ni starat.
Děkuji. Evik Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět Dracaena steudneri. Péče je jako o běžnou dracenu. Hodně světla a v létě pravidelná vydatná zálivka a přihnojování hnojivem s nižším obsahem dusíku. Když se při hnojení používá hodně dusíku, tak listy ztrácí své světlé ornamenty a rostlina bujně roste, má-li dostatek slunce. Draceny milují letnění. Od konce května až do konce září mohou zůstat venku.
Ibišek nutně potřebuje ke svému růstu dostatek světla – alespoň 3 hodiny slunečních paprsků denně. To je nejdůležitější pro kvetení. Pak přiměřeně velký květináč s dobrou zeminou a dostatečný přísun živin a vody.
Bacopa monnieri neboli bakopa drobnolistá, která je po staletí využívána v ájurvédské medicíně, je samostatně nebo v čajových směsích doporučována pro své velmi příznivé účinky na lidský organismus. Působí očisťujícím účinkem, zvyšuje koncentraci, takže je vhodná pro osoby, které mají zhoršenou schopnost učit se nebo mají zpomalené reakce. Dále pomáhá při nervovém vypětí, nespavosti a poruchách paměti či při astmatu. V tradiční čínské medicíně je používána jako jang-tonikum při impotenci a revmatismu.
Jako běžná, tradiční dávka je doporučováno 5–15 g (v sušeném stavu) Brahmi denně, a to ve formě čajového odvaru. V současné době je také nabízena prodejnami se sušenými léčivými bylinami. Jako u jiných léčivých rostlin je vždy vhodné poradit se o užívání s lékařem.
Bakopu monnieri můžeme pěstovat jako pokojovou rostlinu s možností letnění. Prospívá v polostínu i na slunci, ale ve vlhké půdě (je to takzvaná bažinná rostlina). Prospěšné je přihnojování organickými hnojivy, například granulovaný hnůj (zapravit do půdy). Jelikož má kobercový růst, je možné pěstovat ji v závěsném květináči, kdy roste převisle.
Nať obsahuje alkaloidy brahmin, herpestin, saponiny monnierin, hersaponin, dále bacosid A a B, β-sitosterol, stigmasterol, flavonoidy a řadu minerálních látek. Přitom jsou to hlavně triterpenoidní saponiny, které zvyšují přenos nervového impulzu.
Bylina je silným antioxidantem, zlepšuje paměť a schopnost učit se. Zvyšuje duševní výkonnost a posiluje činnost mozku. Užívá se při nespavosti, únavě, neklidu, ale také při epilepsii, stresu, Parkinsonově a Alzheimerově chorobě. Vhodná je také při mozkových příhodách, nervovém vyčerpání, bronchitidě a astmatu. Léčí rovněž kožní problémy, neboť stimuluje růst kůže, vlasů a nehtů. V poslední době se uvádějí i protinádorové vlastnosti. V čínské tradiční medicíně je považována za jangové tonikum užívané při impotenci a revmatismu.
Dokonce se používá při obnově buněk mozku, které byly poničeny působením drog, zvyšuje syntézu proteinů a aktivitu v mozkových buňkách. Zklidňuje mysl a podporuje relaxaci, snižuje úzkost, neklid, působí proti nespavosti a senilitě. Zlepšuje výkon řeči a představivosti, zmírňuje nervové a duševní napětí. Má vynikající účinky na srdce. Snižuje krevní tlak, čistí krev.
V našich klimatických podmínkách je bakopa drobnolistá jednoletou nebo pokojovou rostlinou s možností letnění. Pěstuje se v polostínu až na slunci na bažinaté půdě při teplotě 20–28 °C, a to jako kobercová rostlina nebo v závěsných nádobách. Velmi dobře se množí řízkováním asi 10 cm dlouhými lodyžními řízky, které snadno koření v nodech. Nať se sklízí v říjnu při teplotě do 30 °C ve stínu.
Bakopa zároveň patří mezi významné akvarijní rostliny, neboť velmi dobře roste i ve vodě. V místech přirozeného rozšíření se někdy také používá jako listová zelenina, například do salátů nebo polévek.
Pěstujeme jako letničku do nádob, květináčů, truhlíků nebo do záhonů. Doporučuje se umístit na terasu, kde večer sedáváme. Důležité je odstraňovat odkvetlé květy. Nezapomínejte na hnojivo na kvetení a kvalitní substrát při výsadbě. Vanilkový keřík umístěte na slunečné stanoviště, které je chráněné před větrem.
Rostlina vyžaduje mírnou zálivku a každé 2 týdny přihnojovat. Odkvetlé květy odstraňujte, abyste podpořili další kvetení. Bal musí být mírně vlhký, nesmí nikdy úplně vyschnout. Listy, které kvůli nedostatku vláhy uvadnou, se jen těžko vzpamatovávají, většinou na nich zůstanou hnědé skvrny.
Zakoupené nebo vypěstované mladé rostliny se vysazují na vzdálenost 25 cm. Rostliny zakoupené na podzim nebo v zimě chraňte před přílišnou vlhkostí.
Otočník je citlivý na chlad, proto je nezbytné přenést ho k přezimování do světlé místnosti s teplotou 12 až 15 °C a málo zalévat. Na jaře rostlinu přesaďte. Otočník může přezimovat, ale u malých rostlin se to nevyplatí. Můžete jej však pěstovat jako malý keřík, který zimování vyžaduje. Po několika letech nás pak potěší krásnou barvou a vůní, která je příjemná nejenom nám, ale i motýlům, kteří za horkých dnů květy přímo obalí. Otočník je možné pěstovat i jako stromek, jestliže se hlavní stonek včas vyváže k opěrné tyčce. Zapěstování takového stromku trvá až pět let.
Heliotropium lze množit pomocí semen, která klíčí při teplotě 20 °C, nebo i řízků, které se odebírají z přezimovaných rostlin. Vhodným termínem na množení je leden. V létě se doporučuje množení bylinnými řízky – rostlina snadno zakořeňuje vrcholovým řízkem se třemi páry listů. Podzimní řízkování se provádí z polovyzrálých řízku, výsev ze semen je vhodný v březnu.
Otočník můžete pěstovat i na světlém místě v bytě, ale bude vám vděčný za letnění. V bytě může trpět mšicemi a molicemi, jejichž počet se omezí právě při letnění. Při napadení mšicemi se doporučuje postřik Pirimor a molice likvidujte postřikem Mospilan.
V naší poradně s názvem KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Tamáš Robert.
Dobrý den. Mám balkónové kanadské borůvky. Vláhu mají, dostatek místa, hnojiva používám pro borůvky, ale listy a květy mi usychají. Přímého slunečního světla mají jen večer. Co dělám špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvodem bude zřejmě nedostatek slunečního světla. Kanadské borůvky potřebují plné slunce po celý den. Snesou i polostín, ale čím méně slunce mají, tím hůře prosperují. Smrtící pro ně pak je stav, kdy mají málo slunce, díky čemuž nemohou spotřebovat dodané hnojivo, které se hromadí v půdě a rostlinu postupně ničí.
Další příčinou může být nevhodné pH substrátu. Kanadské borůvky vyžadují pH půdy v rozmezí 4 až 5,2. Zjistit pH můžete pomocí lakmusového papírku, kterým změříte kyselost výluhu z vašeho substrátu.
Na balkoně, který je orientován severozápadně, neočekávejte žádné zázraky při pěstování plodonosných rostlin. Můžete ho ale využít pro pěstování krásných begónií nebo na letněnípokojových rostlin, například klívii se bude na tomto balkóně v létě skvěle dařit.
Oleandr se pěstuje během léta na plném slunci jako kbelíková rostlina. Vyžaduje hodně slunce, takže v nevydařeném létě venku hůře kvete. Ke správnému růstu a bohatému kvetení potřebuje hodně vody a živin. Dříve, a někdy i bohatěji, kvete ve skleníku nebo v zasklené verandě. Barva květů je většinou růžová, někdy bílá, lososová nebo červená. Květy mohou být jednoduché nebo plné, navečer silně voní.
Černé skvrny na listech bývají způsobeny houbovitým onemocněním. Tady je nutné všechny napadené listy otrhat a ibišek postříkat fungicidem. Zeminu pak prolít zálivkou s přidáním Previcuru.
V létě můžeme ibišek vynést ven a letnit na balkóně, na terase nebo na zahrádce. Vybereme světlé místo v zákrytu před větrem a chráněné před prudkým deštěm. Dbáme na to, aby se rostlina na přímém slunci nespálila. Ze začátku je vhodné rostlinu nechat přivyknout dva týdny v polostínu.
Od listopadu asi do konce ledna nebo začátku února je vhodné dopřát ibišku období klidu. Nejlépe uděláme, když ho na tuto dobu postavíme někam na chodbu či do místnosti, kde se netopí, nebo alespoň dále od radiátoru. V zimě potřebuje teploty od 15–19 °C. Nesnese však teploty pod 13 °C. Zároveň s tím omezíme v zimních měsících i zálivku a přestaneme hnojit. V tomto období rostlině vyhovuje i méně světla.
Jakmile začne ibišek žloutnout, je potřeba zjistit, jestli nemá přemokřené kořeny. Žloutnutí a opadávání listů může způsobit i nadbytek vápníku a nedostatek železa. Je proto nutné rostlinu přesadit do kvalitní zeminy.
Ibišek je známý také pod názvem čínská růže. Pokojové ibišky patří k rostlinám, které jsou v současnosti velice populární. Mají sytě zelené listy a kouzelné pastelové barvy květů. Jejich pěstování je poměrně snadné, rychle rostou a snadno je přivedeme znovu do květu. Ibišek je náročný na živiny, proto mu na jaře a v létě určitě prospěje každý týden přihnojení hnojivem se všemi základními živinami. Zálivka by měla být rovnoměrná. Doporučuje se pěstovat ibišek jako přenosnou rostlinu, to je v létě na terase, či v zahradě, kde snáší plné slunce, pro přezimování je pak ideální chladnější místnost s teplotami 12 až 14 °C. Teplota by však neměla klesnout pod 10 °C; mráz totiž tento druh zničí. Koncem února je vhodné provést dost hluboký řez (na polovinu výšky) a rostlinu vytvarovat. Později během vegetace jen občas zaštípněte příliš dlouhé výhony. V předjaří je také pravý čas pro přesazování. Půdu vybírejte humózní, výživnou s podílem rašeliny; vhodné složení mají prodávané zahradnické substráty.
