Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

POKROUCENÉ LISTY RAJČAT

Zaštipování při pěstování rajčat

K tomu, aby byla rajčata opravdu kvalitní, je nutné, aby se o ně pěstitel dostatečně staral. Rozhodně to není jenom o tom, že rostlinu rajčete zasejete do země a necháte být na pospas jarnímu a letnímu počasí. Rajčata je zcela určitě nezbytné zaštipovat. Bez tohoto procesu budou rostliny rajčat značně neforemné, což se pochopitelně projeví zejména na sklizni, která nebude tak kvalitní, jak by měla být. Vylamování postranních výhonů se provádí tak, že se pouze rukou tyto výhony vyštípnou. Jde o výhony, které rostou mezi listy a hlavním stonkem. U keříčkových rajčat je třeba se zaštipování vyvarovat, protože je vcelku zbytečné, jelikož postranní výhonky nejsou až tolik silné. Naopak u tyčkových odrůd musíme věnovat péči vyvazování hlavního výhonu k opoře a důslednému vylamování bočních výhonů vyrůstajících v úžlabí listů. Jak bylo uvedeno, vylamujte je rukou, dokud jsou křehké a mají velikost 5–10 cm. Při odřezávání nožem je vysoké riziko přenosu viróz z rostliny na rostlinu.

Zdroj: Pěstování rajčat

Diskuze

V diskuzi ORCHIDEJ DENDROBIUM PĚSTOVÁNÍ ZALÉVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

jak čato zalévat

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Koubková.

Mám orchidej Dendrobium od loňského srpna. Bohatě kvetla na dvou výhonech. Přes zimu jí narostly nové 2 výhonky ale mají listy celé pokroucené. Mám výhonky (jsou vysoké 25 a 30 cm) oddělit?

Zdroj: diskuze Orchidej dendrobium pěstování zalévání

Zelenost rajčat

Objevíte-li na plodech rajčat tvrdé zelené nebo žluté skvrny, objevující se často poblíž stonku a tvořící jakýsi prstenec, pak obvykle nejde o chorobu v pravém slova smyslu. Spíš je to vlastnost některých odrůd; objevuje se například u starších odrůd tyčkových rajčat, naopak keříčková rajčata mají tuto poruchu jen výjimečně. Zelenost rajčat umocňuje i nestejnoměrná výživa a zálivka.

Ochranou před tímto problémem je nenechat vyschnout půdu kolem rostliny, ale zároveň nevlhčit listy ani plody. Nejlepší je půdu kolem pokrýt vyšší vrstvou mulče, ale spodní lístky otrhat, aby se mulče nedotýkaly. V horkém počasí je dobré skleník přistínit a dobře větrat. Chemická nebo jiná ochrana proti této vadě neexistuje, problém vyřeší pěstování hybridních rajčat, která touto poruchou netrpí vůbec.

Zde si můžete prohlédnout fotografie, které zachycují tento problém u rajčat: zelenost rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Diskuze

V diskuzi CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.

Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eva Tuháčková.

listy rajčat se nám svinuly do maličkých ruliček. Ne od spoda, ale až výše.
Na mšice to nevypadá. Co stím?

Zdroj: diskuze Choroby vysazených rajčat

Co znamená kroucení listů u rajčat

Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Jednak je mohou způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot. Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, který je menší než bakterie, ale větší než viry, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou. V neposlední řadě stojí za kroucením listů také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíte i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. Tato virová onemocnění se nejčastěji přenášejí z příbuzných rostlin z čeledi lilkovité.

Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíte-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváte-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujte a rovnoměrně zalévejte, zjistíte-li, že jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujte. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.

Zde najdete fotografie rajčat postižených tímto problémem: kroucení listů rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Diskuze

V diskuzi PĚSTOVÁNÍ ALOE VERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Francálek.

Dobrý den,
rostlinky jsou jakoby vyždímané, nemají "tučnost " listů. Co dělám špatně?
Doma na parapetu na východní straně, 1x týdně malinko cvrknu vodu zespod do misky.
Díky.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sára.

Dobrý den , přesadila jsem aloe do univerzálního substrátu ,přidala písek a aloe listy se po několika týdnech začaly kroutit jakoby do ruličky ..Prosím nevíte někdo kde je problém ? děkuji

Zdroj: diskuze Pěstování aloe vera

Praskání rajčat

Praskání rajčat, které se projevuje prasknutím slupky plodu poblíž stopky, často ve tvaru kroužku, způsobuje podle některých pěstitelů nadměrný přísun vody. Po zálivce buněčná stěna nevydrží napětí vyvolané náhlým přísunem vody a praskne. Podle jiných praskání plodů rajčat nezpůsobuje nadbytek vláhy, ale nepravidelná závlaha, kdy po suchu přijde větší množství vody, což se může stát i u plodů, které jsou k ránu hodně oroseny. Někdo uvádí, že rajčata praskají po přehnojení dusíkem.

Prevencí je nenechat vyschnout půdu kolem rostliny. Zalévejte pravidelně, nejlépe brzy ráno a potom až večer. Pěstují-li se rajčata ve skleníku, pak je důležité větrání. Při praskání plodů může nezřídka dojít k napadení rostlin nejrůznějšími houbovými chorobami, puklina totiž působí jako vstupní branka infekce. Takové plody proto co nejdříve z rostliny odstraňte. Nejméně problémů mívají pěstitelé, kteří pěstují rostliny pod střechou v nádobách nebo ve skleníku a dbají na správnou péči. Také velmi záleží na druhu rajčat. Pěstitelé doporučují například odrůdy Money Maker, Torino, Tipo, Parto a Strillo.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout, jak vypadají popraskané plody rajčat: praskání rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Renata Šedová.

Spodní listy jsou v pořádku ale jak rostlina roste začínají se jí kroutit listy, suché nejsou.Prosim co to je a dá se něco dělat. Děkuju

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kroucení listů u rajčete je nejčastěji způsobeno výkyvy v teplotách a v zálivce. Pokud jsou zkroucené listy navíc ještě silné a tmavě zelené, tak jde o následek přemíry dusíku. Oba tyto projevy zkroucených listů nijak neovlivňují rostlinu a její schopnost plodit, takže není potřeba ani žádný léčebný zásah.
Někdy můžou být zkroucené listy důsledkem nechtěného dopadu herbicidního prostředku, aplikovaného desítky metrů daleko. V takovém případě jsou zkroucené listy slabé a usychají. Proti takovému postižení neexistuje žádná léčba.
Poslední možnou příčinou kroucení listů na rajčatech může být škůdce. V takovém případě je list nejen zkroucený, ale na jeho struktuře je vidět mozaika, popřípadě chloróza a je patrná i přítomnost hmyzu. Zde se uplatní postřik insekticidem, například Actara 25 WG, NeemAzal T/S.

Zdroj: diskuze Rajské napadené kroucení listů

Keř koka

Rudodřev koka neboli kokainovník pravý je keř nebo strom vysoký až 3 m. Má červenavě hnědou borku (odtud název), prutovité větve jsou porostlé střídavými, podlouhle vejčitými celokrajnými listy s krátkým řapíkem. Listy jsou světle zelené, květy jsou drobné bílé. Plodem je vejčitá peckovice, dlouhá až 8 mm, když je zralá, má oranžově červenou barvu, obsahuje pouze jedno semeno.

Rudodřev pochází z tropické až subtropické Jižní Ameriky. Semenáčky se ve školkách pěstují asi rok, jakmile dosáhnou výšky 30 až 50 cm, vysazují se na pole. První sklizeň listů se provádí u rostlin starých asi rok a půl. U tříletých stromků je možné listy sklízet již třikrát až pětkrát ročně, aniž by se rostliny poškodily. Čerstvě sklízené listy se opatrně suší, nesmí přeschnout. Delším skladováním ztrácejí listy nejen vůni, ale i účinnost. Životnost plantáže je asi 20 let, potom se musí obnovit. Rostlina se může množit řízky, ale obvykle se pěstuje přímo výsevem do školek. Kokainovník pravý má rád slunce i polostín, vlhko, je teplomilný. Vyhovuje mu propustná půda, vyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost.

Listy této rostliny obsahují asi 1% alkaloidu kokainu. Kokain je narkotikum, které se v medicíně používá od roku 1884 jako místní anestetikum v zubním a očním lékařství, pro zažívací a nervovou soustavu má účinky tonizující. Je to návyková a nebezpečná droga. V pěstitelských oblastech domorodé obyvatelstvo čerstvé listy žvýká. Pro zvýšení palčivosti k nim někdy přidávají pálené vápno nebo rostlinný popel.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadají listy květy či plody keře koka.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Diskuze

V diskuzi RAJSKÉ NAPADENÉ KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Polák.

růst byl velmi dobrý mám je ve skleníku ale spodní listy jsou dobré a vrchní se mi začal stáčet jako by kroutit .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kvetoslav vybihal.

Urajcar mi začali schnout horní listy. Spodní listy jsou krásné zelené. Nevíte čím je to způsobeno?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Zdroj: diskuze Rajské napadené kroucení listů

Keře do stínu

Pokud hledáte rostliny pro stinný kout, tedy na východní či severní straně pozemku, můžete si vybrat například keře s bohatým olistěním a dlouhým obdobím kvetení, jako jsou pěnišníky. V místech, kde není příliš velký stín, se bude dařit kalinám, pustorylu či některým druhům tavolníku. Jestliže dáváte předost užitečným keřům před těmi okrasnými, pak budou ideální borůvky či brusinky. Když hledáte zeleň, která by ochránila vaše obydlí nejen před prachem či hlukem ze silnice, ale i před pohledy kolemjdoucích, vybírejte nejlépe mezi neopadavými druhy keřů, jako je tis nebo zimostráz. Pokud potřebujete rostlinu, která by jednak zakryla a zkrášlila holé plochy v místech pod stromy, jednak pomohla udržet vláhu u kořenů stromů, jsou tu půdopokryvné keře jako borůvka černá nebo tolokvěnka alpská. Toužíte-li po celoroční pestré barevné paletě, kombinujte keře s různými barvami listů (viz níže podkapitolka keře s červenými listy). Potřebujete-li osázet větší plochy, pak sáhněte po třezalce rozkladité, tavolníku nízkém či dřišťálu Thumbergově.

O některých keřích si něco víc povíme dále v našem příspěvku. Jestli vám však místo dlouhého povídání více vyhovuje stručný a jasný výčet, pak doporučujeme například bezvadnou přehlednou tabulku stínomilných keřů, z níž se dozvíte, které keře jsou okrasné listem, které květem či plodem; jestli jde o keř opadavý, stálezelený, nebo o jehličnan; jak moc vám vyroste; a v neposlední řadě, jaká půda je pro něj vyhovující. A kdo má raději to „povídání“, nechť se pustí do čtení následujících řádků, kde se blíže seznámíme s těmi nejoblíbenějšími keři.

Hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea)

Krásný neopadavý keř, který bude vaši zahradu zdobit celý rok. Hodí se zejména k tvorbě živých plotů a bývá vedena po stěnách budov, neboť může vyrůst až do výšky 5 metrů, přičemž jde o kompaktní hustý keř dobře tvarovatelný řezem. Hlohyni však lze využít také jako dekorativní solitér. Na jaře kvete bílými květy, na podzim ji zdobí oranžové až červené plody, které zůstávají na keřích tak dlouho, dokud je nesezobou ptáci. Listy jsou leskle zelené.

Hlohyni vyhovuje polostín, na půdu je nenáročná, jen nesmí být příliš kyselá. Dobře zvládá sucho.

Na těchto fotografiích si můžete hlohyni prohlédnout.

Zimostráz (Buxus sempervirens)

Jde asi o jednu z nejčastěji využívaných stálezelených rostlin v našich zahradách, neboť je vhodná jak do živých plotů, tak i jako solitér. Velmi dobře se tvaruje a můžete ji nechat růst i v nejrůznějších drátěných šablonách. Zimostráz neboli buxus má hned několik druhů a čeledí, všechny jsou však charakteristické svými tmavě zelenými listy. Vyšlechtěny jdou však už i formy, které mohou mít listy žluté, načervenalé či žlutozelené.

Zimostráz potřebuje dostatek živin, vyhovuje mu vápenitá půda. Dobře roste ve stínu i polostínu, jestliže má dostatek vlhkosti.

Zde naleznete spoustu fotografií zachycující buxus v mnoha jeho podobách.

Pěnišník (Rhododendron)

Rhododendrony zcela jistě patří mezi ty nejoblíbenější okrasné keře na našich zahradách či v parcích – jsou skromné, nenáročné na péči, otužilé a přitom stálezelené a nádherně kvetoucí. Existuje nepřeberné množství kultivarů tohoto druhu, takže záleží jen na vašem výběru. Při nákupu si zjistěte, do jaké výšky daný typ vyroste, co potřebuje ke svému růstu, jakou bude mít barvu (nejlépe kupujte již rozkvetlé sazenice, ať potom nejste zklamaní).

Pěnišníky pocházejí z vlhkých oblastí, dobře se jim tedy bude dařit v propustné, vzdušné, zásadité, humózní půdě, ideálně se doporučuje rašelina. Keř zasaďte nejlépe na severní nebo západní stranu pod vzrostlé stromy, které budou rododendron chránit před průvanem i slunečními paprsky. Zalévejte přiměřeně, zemina by měla být neustále mírně vlhká, nesmí však být trvale zamokřená. Jak jsme již zmínili, rhododendron nesnáší přímé slunce a umístění v průvanu, ale nevyhovuje mu ani celodenní stín. Pokud na listech objevíte zelené povlaky řas, jde o příliš tmavé stanoviště.

Na těchto fotografiích můžete obdivovat nádheru rhododendronu.

Pustoryl (Philadelphus)

Ve stínu i mezi stromy se bude dařit také pustorylu. Tento půvabný keř je znám také pod názvem nepravý jasmín. Kvete v létě velkým množstvím bílých květů, které takřka pokryjí celý keř a omamně voní zejména za teplých letních večerů. Listy jsou vejčité a více nebo méně zubaté. Existuje mnoho druhů pustorylu, které se od sebe liší především vzrůstem (nízké, střední, vysoké nebo vzpřímeně rostoucí).

Pustoryl patří také mezi nenáročné keře. Zvládne půdu kyselou i vápenitou, nevyžaduje pravidelnou zálivku. Množí se jednoduše zelenými řízky pod sklem nebo dřevitými řízky na venkovním stanovišti.

Zde si můžete prohlédnout pustoryl.

Borůvka černá (Vaccinium myrtillus)

Tato odrůda borůvky představuje 15 až 40 cm vysoký keřík, hustě větvený s plazivým oddenkem a vzpřímenými listy, které na podzim opadávají. Kvete od dubna do června drobnými bílými až narůžovělými kvítky. Plody jsou černomodré kulaté šťavnaté bobule, mají sladce nakyslou chuť a jejich dužina barví.

Vyžaduje kyselou, na živiny chudou, humózní půdu, která nevysychá.

Zde fotografie borůvky černé.

Brusinka obecná (Vaccinium vitis-idaea)

Brusinka je stálezelený půdopokryvný keřík. Hustě se větví a dorůstá pouze do výšky 10 až 20 cm. Má plazivé, až 70 cm dlouhé výhonky, z nichž vyrůstají vzpřímené olistěné stonky. Kožovité listy jsou tmavě zelené barvy, spodní strana je matná, s hnědavými tečkami, horní strana lesklá. Květy se objevují od konce května do července a rostou v hustých převislých hroznech, mají bílou nebo narůžovělou barvy a slabě voní. Plody jsou jasně červené bobule. Jejich dužnina je moučnatá, nahořklá a obsahuje drobná semena.

Brusince se daří na kyselých půdách, chudých na minerály. Stačí jí mírná zálivka.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout květenství i plody brusinky obecné.

Mahónie cesmínolistá (Mahonia aquifolium)

Mahony jsou nízké až středně vysoké stálezelené keře, které dorůstají do výšky 60 až 150 cm a šířky 100 až 180 cm). Listy mají lichozpeřené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se zbarvují do červena až téměř dohněda, přičemž si zachovávají svůj tvar. Květy jsou výrazně žluté. Plody – modré bobule – jsou na rozdíl od ostatních částí rostliny jen mírně jedovaté.

Mahónii svědčí stín či polostín, na slunečním úpalu neprospívá. Vyžaduje propustnou, na živiny bohatou a neustále přiměřeně vlhkou půdu. Jestliže je půda dostatečně výživná, hnojení není nutné, jinak přihnojujte v sezoně asi jednou za tři týdny, a to hnojivy určenými pro okrasné listnaté dřeviny. Lze ji snadno tvarovat pravidelným řezem. Množí se nejčastěji řízkováním či hřížením, ale nové sazenice můžete získat i z odkopků od rozrostlejších keřů. Mahónie je odolná vůči mrazu, ale doporučuje se při oblevě občas zalít.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout tento zajímavý keř mahnónie cesmínolisté.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Poradna

V naší poradně s názvem RAJČATA A JEJICH CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.

u balkonových rajčat mě opadali listy.nevím čím to je. děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejčastější příčinou, kdy rostlina rajčete ztratí naráz všechny listy, je stres ze sucha. Existuje postup, jak přimět rajče, aby se znovu olistilo pomocí postřiku dusičnanu amonného, ale zdržení, které to pro rostlinu znamená, je tak velké, že již prakticky nestihne začít rodit, tedy v našich podnebných podmínkách. Je tedy rozumnější tyto bezlisté rostliny nahradit rostlinami novými - zdravými a bedlivě dodržovat pěstební nároky rajčete, aby nedošlo k dalšímu vystresování rostlin.

Zdroj: diskuze Rajčata a jejich choroby

Šedá hniloba rajčete – plíseň šedá

Šedá hniloba rajčat (Botrytis cinerea), označovaná často také jako botritida rajčat, je rychle se šířící plísňové onemocnění, které se projevuje tím, že listy rajčat, stonky i plody zasahují šedé, rychle se zvětšující skvrny. Celkem snadno lze identifikovat toto onemocnění také podle toho, že se na plodech objeví světlé obruby těchto šedých skvrn. Plody je prý možné skladovat i konzumovat, ale z estetických důvodů se to nedělá. Napadení rostlin se obvykle šíří od mechanicky poškozených částí rostlin a šíření nemoci podporuje vlhké počasí.

Ochranou proti této chorobě je kontrolovat, zda je půda dobře propustná a zda mají rostliny správný spon (vzdálenost). Rajčata zaštipujte, můžete odstranit i spodní listy, aby se tak u stonku rajčete nedrželo vlhko a byl odolnější vůči zaplísnění. Dále je zapotřebí udržovat správnou zahradní hygienu, napadené plody odstraňovat a pálit (v žádném případě nedávat do kompostu, došlo by k přenosu této choroby), ničit plevel. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, pak nezapomínejte dobře větrat. K ochraně, jak preventivní, tak i u napadených rostlin, je vhodné použití přípravku ROVRAL FLO nebo postřiku Bavistin WG.

Jak vypadají rajčata zasažená tímto plísňovým onemocněním, se můžete podívat zde: šedá hniloba rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Diskuze

V diskuzi CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Stanislava Osvaldová.

Máme na rajčatech na špičce stočené listy a vypadá to jako když najdete malou stočenou zelenou housenku. děkuji za radu Osvaldová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Choroby rajčat

Černání rajčat

Černání rajčat na špičce (pupku) rajčete obvykle neznamená žádnou chorobu, ale jde o důsledek nedostatečné výživy, konkrétně o nedostatek vápníku. Tato porucha pak postihuje plody, které se deformují, a na jejich špičce se objevuje černá skvrna. Méně náchylná jsou rajčata třešňová.

Pokud rostlinu pravidelně přihnojujete, neměli byste se s tímto problémem setkat. Pokud se ale černání rajčat objeví, můžete rostliny ošetřit přípravky pro výživu vápníkem. Nezapomínejte rostliny pravidelně zalévat. Také používáním dvousložkového Kristalonu Zdravé rajče a paprika podobnému projevu na plodech lze předejít. Plody, které jsou již poškozeny, jsou bohužel na vyhození, nedají se ošetřit. Přesto neváhejte s použitím uvedeného Kristalonu, ochráníte tak plody, které teprve začnou vznikat. S hnojením Kristalonem je třeba začít již při zakládání prvních květenství a zálivku pravidelně opakovat v týdenních intervalech. Jeden týden jedna složka, druhý týden druhá. Hnojit můžete celou sezonu. Používání tohoto přípravku je velmi snadné, jde o vodorozpustné hnojivo, takže se dle návodu sype přímo do konve s vodou a roztok je velmi rychle připravený. Součástí balení jsou dva sáčky a odměrka. Jestliže se už u vás černání plodů objevilo, aplikuje toto hnojivo přímo na list. Ale při pravidelném používání v podobě zálivky by se tento problém objevit neměl.

Zde se můžete podívat, jak se vypadá takový problém s černáním plodů rajčat: černání rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Diskuze

V diskuzi CHOROBY SAZENIC RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Trnková.

Dobrý den,mám sazenice rajčat doma vypěstovaných ze semínek.Již mají 3patra listů a na posledním patře se začali kroutit nové výhonky a zdá se,že nerostou jak by měli.Kroutí se jen nové výhonky,spodní listy jsou v pořádku.Sázela jsem do země pro osivo koupené v zahradnictví.
Na listech není vidět žádný škůdce.Může mi někdo poradit?
Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr Langmaier.

Paní Trnková, mám ten samý problém, je to jak přes kopirák

Zdroj: diskuze Choroby sazenic rajčat

Houbové choroby

Houbové choroby jsou častým problémem u pěstování rajčat.

Hniloba špiček plodů rajčat: Hniloba špiček plodů rajčat se projevuje ve formě pravidelných, poměrně velkých světlehnědých skvrn na špičce plodů. Později bývají tyto skvrny porostlé různými houbami (nejčastěji houbou Alternaria tenuis, která osidluje odumírající rostlinné pletivo), proto hnilobu špiček plodů mnozí pěstitelé považují za onemocnění houbového původu a hledají možnosti chemické ochrany postižených rostlin. Hniloba špiček plodů rajčat je však fyziologického původu a bývá zapříčiněna neharmonickou výživou a nedostatkem vláhy v období intenzivního růstu plodů. Onemocnění se vyskytuje především na půdách vydatně hnojených dusíkem a draslíkem. Tyto živiny totiž brzdí příjem vápníku, jehož sice v půdě může být dostatek, avšak pro rostliny není přístupný. Hniloba špiček plodů rajčat se v praxi často zaměňuje s alternáriovou skvrnitostí, kterou vyvolává houba Alternaria solani, jež do plodů proniká obvykle přes stopky plodů.

Opatření: Harmonická výživa, pravidelné zavlažování rostlin v období sucha a opakované postřiky ohrožených porostů v 7–10denních intervalech listovými hnojivy s vyšším obsahem vápníku.

Zdroj: Choroby sazenic rajčat

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Irena Buškova.

dobrý den, mám dotaz u malého kerickoveho rajčete mě začaly zloutnout listy . Prosím o radu, kde se stala chyba
Moc děkuji za radu. Buškova

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Žluté listy u rajčat mohou mít mnoho příčin. Nejčastější příčinou žloutnutí listů je chybná zálivka. Mnoho a nebo také nedostatek vody způsobí žloutnutí listů. Rajčata důkladně zalijte jednou za pět až sedm dní v závislosti na počasí a typu půdy. Nechejte půdu vyschnout mezi zaléváním a nikdy nedovolte, aby půda zůstala rozbahněná. Rostliny rajčete zalévejte opatrně kolem kmínku a udržujte listy co nejsušší. Zalévání na začátku dne je nejlepší. Můžete také zkusit přihnojit dusíkatým hnojivem.
Další příčinou žlutých listů u rajčete může být plísňové onemocnění. V takovém případě použijte fungicidní postřik přípravkem s obsahem chlorothalonilu. Chlorothalonil je obsažen v těchto přípravcích:
ABRINGO
AMISTAR OPTI
ARENA
AVOCA SUPER
BANKO 500 SC
BRAVO PREMIUM
CIGAL PLUS
CONFUCIUS
CREDO
DIVEXO
EMINENT STAR
EVITO 3W
FEZAN PLUS
CHEROKEE
MIXANIL
PERSEO
PLINKER
PROCEED
SINCONIL
TIMPANI
TONGA
TREORIS

Zdroj: diskuze Choroby rajčat

Septoriová skvrnitost rajčat

Septoriová skvrnitost rajčat (Septoria lycopersici) bývá velmi často zaměňována s bramborovou plísní rajčat. Vývoj nemoci je totiž podobný, na listech nejprve vznikají drobné šedé nebo černé skvrny, které s postupujícím zaplísněním nabývají na síle i velikosti. Díky tomu pak celé listy žloutnou a zasychají, totéž se děje i se stonky celé rostliny, která následně uhyne. Na rozdíl od plísně bramborové tato plísňová choroba nezasahuje obvykle plody, takže je možné je otrhat a využít. Průběh tohoto onemocnění nebývá zpravidla tak rychlý a intenzivní, ale může se opakovaně vyskytovat na tomtéž místě několik sezon po sobě.

Pokud rajčata napadne tento druh plísně, je nutné zasažené rostliny spálit, rozhodně je nedávat na kompost, spory této plísně totiž běžně přežívají na zbytcích rostlin a mohou se šířit dále. Obecně šíření této plísně podporuje chladné počasí, ne však nutně deštivé. Rostliny můžete chránit použitím preventivních postřiků, osvědčily se širokospektrální přípravky Dithan, Ridomil Gold nebo Bravo 500. S postřiky začněte někdy v průběhu měsíce června, při špatném počasí už při prvních příznacích plísně.

Zde si můžete prohlédnout projevy tohoto plísňového onemocnění: septoriová skvnitost rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Poradna

V naší poradně s názvem DENDROBIUM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.

Prosím o radu jsem začátečník .Jak se zbavit poklic které rostlinu napadly !Nové výhony jsou mírně pokroucené a samozřejmě slabší.Odkvetlé a zezloutlé výhony jsem odstranila.Díky za radu.Marie

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Jestli myslíte puklice, tak těch vás zbaví postřik přípravkem Actara. Kupte, rozmíchejte, postříkejte a puklice do dvou týdnů zahynou.

Zdroj: diskuze Dendrobium nobile přesazování

Keře s červenými listy

Mezi nejznámější keře s červenými listy patří javor, dřišťál, tavola či blýskavka. Na následujících řádcích se o nich něco málo dozvíte.

Javor dlanitolistý

Jde o velmi dekorativní, široce rozložitý keř, který je obdivován kvůli svým hluboce členěným listům, jež se na podzim nádherně vybarvují do různých odstínů červené až oranžové. V dnešní době se tento kultivar pěstuje na různých velikostech kmínků. Doporučuje se jako solitér do předzahrádek nebo na vřesoviště.

Vyžaduje kyselou, humózní a dobře propustnou půdu. Vhodným stanovištěm je polostín, nejlépe takový, aby byla rostlina chráněna před poledním a odpoledním úpalem. Snese vlhké, ale v žádném případě podmáčené stanoviště. Mladé rostliny chraňte před zimními mrazy.

Fotografie červenolistého javoru

Dřišťál červenolistý

Dřišťál je 1,5 až 2 metry vysoký červenolistý keř, který se na podzim obvykle obsype spoustou červených plodů, které nejsou jedovaté. Hodí se do živých plotů a plůtků, je možné jej vysazovat do skupin či jednotlivě, poroste i na suchých stráních či okrajích zahrad a skalek. Lze jej formovat řezem.

Fotografie červenolistého dřišťálu

Tavola červenolistá

Je opadavý keř, který dorůstá do výšky kolem 2 metrů. Výšku lze omezit řezem. Tavola je ozdobná právě výrazným zabarvením listů. Vyjímá se zvláště v kombinaci s rostlinami se zelenými nebo žlutými listy. Květy tavoly jsou drobné, narůžovělé a objevují se v červnu. Tento keř prospívá na slunci nebo v polostínu v živné půdě (nesnáší silně vápenitou půdu). Ve stínu nebude vybarvení listů tak intenzivní.

Fotografie červenolisté tavoly

Blýskavka Fraserova

Tento stálezelený keř dorůstá do výšky 3 až 4 m a vytváří hustý keř. Jeho listy jsou nejkrásnější asi v období rašení, kdy má tato odrůda rašící listy sytě vínově červené a barva postupně přechází přes bronzový odstín až do tmavě zelené. Rostlině přirůstají nové listy v nepravidelných intervalech až do podzimu, takže je keř zajímavý neustále. Drobné bílé vonné květy jsou uspořádané v latách a vykvétají v průběhu května.

Blýskavce vyhovuje vlhká, živná a humózní půda, ideálním stanovištěm je polostín. Vyžaduje dostatečnou zálivku, a to i v zimě, pokud nemrzne. Chraňte ji před zimními mrazy, ale když omrzne, není problém ji na jaře výrazně sestříhat, bohatě vám zase obrazí. Blýskavka je vhodná do skupinové výsadby, ale hodí se i do živých plotů. Roste poměrně rychle a kompaktně, a jak jsme již zmínili, po případném namrznutí i řezu dobře regeneruje.

Fotografie Blýskavky Fraserovy.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Druhy filodendronů

U nás se nejvíce pěstují popínavé liánovité druhy, ale z celkového počtu asi 900 různých druhů filodendronů je mnoho těch, jejichž velké laločnaté listy vyrůstají ze samonosného nebo stonek vytvářejícího kmene a jsou tak buď stromovitého, nebo keřovitého vzrůstu. Dokonce i u nás mohou v příznivých podmínkách vytvářet vzrostlé rostliny velkolistých druhů filodendronů nádherné exotické květy. Velké palicovité květenství je obklopeno krémově bílým nebo purpurově červeným závojem z květního toulce. Tato krása bohužel vydrží jenom pár dní, květy velmi rychle odkvétají.

V našich podmínkách se nejčastěji pěstuje Philodendron scandens, který je pnoucí. Mezi stromovité a keřovité druhy patří Philodendron wendlandii, Philodendron eichleri a Philodendron bipinnatifidum.

Filodendron scandes

Jedná se o filodendron vystoupavý, který má temné popínavé stonky. Listy tmavozeleně srdčité. Je to převislá nebo pnoucí rostlina. Použít ji můžeme do závěsných nádob anebo k popínání.

Filodendron se dá koupit v některých květinářstvích, zahradnictvích nebo na internetu. Cena rostlin je odvislá od velikosti a stáří rostliny.

Filodendron erubescens

Jedná se o filodendron císařský, někdy též zelený. Má šplhavý popínavý vzrůst, silnější kmínek a mnoho vzdušných kořenů. Listy jsou větší, až dvaceticentimetrové, mají šípovitý tvar. Barva listu je na lícové straně zelená a z rubu je fialová. Tato odrůda potřebuje oporu a můžeme ji použít do hydroponie.

Tento filodendron se dá koupit v některých květinářstvích, zahradnictvích nebo na internetu.

Filodendron xanadu

Filodendron xanadu je nejčastěji pěstovaný druh našich domácností. Listy má mnohem menší, ale kompaktnější a hustší. Jedná se o vzpřímenou odrůdu. Barva listů je zelená.

Tento filodendron lze zakoupit v některých květinářstvích, zahradnictvích nebo na internetu.

Filodendron selloum

Filodendron selloum je nápadný svými širokými listy, které jsou zbarveny zeleně. Jedná se o pnoucí rostlinu, vyžaduje tudíž oporu. Někdy se též nazývá jako domácí topení, a to z toho důvodu, že v době květu potřebuje kolem sebe rostlina teplotu kolem 38 °C, aby mohla být opylena. Květenství tak nedocílíme v běžném domácím prostředí. Listy tohoto druhu se využívají ke zdobení řezaných květin.

Tento filodendron se dá koupit v některých květinářstvích, zahradnictvích nebo na internetu.

Zdroj: Filodendron

Plíseň rajčat – plíseň bramborová

Plíseň bramborová (Phytophthora infestans) se projevuje výskytem hnědých či šedých ploch nebo skvrn na listech, na povrchu spodních listů se objevuje bílý plísňový povlak, po kterém následuje černání stonků. Napadené plody poté zhnědnou, scvrknou se a shnijí. Rozvoj choroby usnadňuje hustá výsadba. Plíseň bramborová se velmi ráda šíří za vlhkého počasí a za nízkých nebo kolísavých teplot. Pokud není včas zastavena, může způsobit uhynutí celé rostliny.

Ochranou je napadené listy a plody stříhat a zničit hned, jak se objeví první příznaky (napadené rostliny patří na oheň, ne do kompostu!!!). Již v průběhu měsíce června, zvláště je-li vlhký, používejte preventivní postřik Acrobatem MZ nebo Ridomilem Gold 68 (tyto přípravky jsou širokospektrální a působí i proti ostatním chorobám rajčat). Jednou za 2 až 3 týdny použijte Kuprikol nebo jiný měďnatý fungicid, či Dithane M 45 nebo Novozir MN 80. Pěstujete-li rajčata ve skleníku, kontrolujte, zda je dobře větraný, zvláště pak za teplých letních nocí.

Jak vypadají rajčata napadená plísní bramborovou, se můžete podívat tady: plíseň rajčat foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Výsadba rajčat

Při vlastní sadbě dbáme zásady, že rajčata lehce vytvářejí adventivní kořeny ze stonku. Využijte toho, pokud máte přerostlé sazenice. Nebojte se zasadit je hlouběji (klidně i jednu třetinu). Pokud máte sadbu, kterou jste pěstovali za oknem vašeho bytu opravdu hodně vytáhlou, můžete spodní listy otrhat a rostlinu nasadit na ležato, přičemž pouze vrchol opatrně ohneme a alespoň 3 listy ponecháme nad povrchem substrátu, zbylý stonek zahrneme zeminou. Takto vysazená rajčata do nádob umisťujeme na vhodné slunné stanoviště, od poloviny května, kdy již nehrozí mrazíky. Rajče je na mrazíky velmi citlivé, pokud náhodou hlásí předpověď mrazíky, je možno celé nádoby na noc uschovat do domu či bytu, rostliny se po silném šoku chladem dlouho vzpamatovávají. Rostliny rajčat jsou náročné na organickou hmotu a živiny, proto je potřeba do pěstebního substrátu navíc přimíchat hnůj. Samozřejmě, že ideální je použít hnůj granulovaný, pravý kravský. Granulovaného hnoje přidáváme do substrátu 300 – 400 g na rostlinu.

Zdroj: Pěstování rajčat

Hnědá (alternariová) skvrnitost – čerň

Hnědá skvrnitost rajčat (Alternaria solani) se projevuje nachově hnědou plísní na spodní straně listů a žlutými skvrnami na povrchu listů. Symptomy se mohou objevit už v dubnu, ale obvyklé jsou až v červnu. Při silnější infekci listy odumírají. Na stoncích a květních stopkách jsou skvrny menší, oválné a často jsou příčinou lámání stonků nebo opadů květů nebo mladých plodů. Na plodech vznikají poměrně velké tmavé skvrny, které jsou vpadlé a často i prasklé. Tyto skvrny se následně pokrývají sametovým povlakem výtrusů houby.

S ochranou je potřeba většinou začít už na začátku července a podle potřeby ošetření opakovat (záleží na průběhu počasí a výskytu prvních příznaků). Napadené listy je potřeba likvidovat, pěstujete-li rajčata ve skleníku, pak dobře větrat. K ochraně je možné použít přípravek Rovral Flo nebo Bravo 500, Dithane DG či Ridomil GOLD MZ 68 WP. Jsou sice určeny proti plísni bramborové, septoriové skvrnitosti rajčat a černi rajčatové, ale potlačují i alternariovou skvrnitost. Důležité je vybírat si pro pěstování odolné odrůdy.

Zde se můžete podívat, jak se projevuje toto onemocnění: hnědá skvrnitost foto.

Zdroj: Choroby rajčat

Keře s bílými květy

Pokud chcete svou zahradu ozdobit bíle kvetoucím keřem, můžete vybírat z kultivarů těchto známých druhů: kdoulovec, čilimník, hroznovec, ibišek, hortenzie, tavolník, šeřík, kalina, vajgélie, trojpuk.

Kdoulovec

Kultivar Chaenomeles x superba ´Nivalis´je opadavý listnatý keř dorůstající do výšky 1,5 až 2 m. Kvete v březnu a dubnu. Vhodný je do skupin, jako živý plot nebo coby solitér. Lze jej dobře tvarovat řezem.

Zde fotografie kultivaru kdoulovec.

Čilimník

Kultivar Cytisus praecox ´Albus´ je zelený metlovitý keřík, dorůstající do výšky okolo 1,5 m. Kvete v květnu a červnu. Po odkvětu je nutný hluboký řez, ale určitě neřežte až do starého dřeva. Vyžaduje lehčí, písčité půdy a slunné stanoviště. Ve stínu totiž málo kvete a špatně vyzrávají nové výhony, které pak v zimě snadno namrzají.

Zde fotografie kultivaru čilimník.

Hroznovec

Kultivar Exochorda x macrantha ´The Bride´ dorůstá cca do výšky 1 m. Listy jsou opadavé, obvejčité, až 7 cm dlouhé, raší poměrně brzy zjara. Keř kvete v květnu poměrně velkými jednoduchými květy uspořádanými v hroznech. Květy nejsou vonné a objevují se na loňských výhonech (řez tedy provádějte ihned po odkvětu). Tvar keře je zaoblený a přepadavý. Hroznovec roste pomalu a hustě, je to nenáročná dřevina, vhodná téměř do všech podmínek.

Zde fotografie kultivaru hroznovec.

Ibišek

Kultivar Hibiscus syriacus ´China Chiffon´ dorůstá do výšky 1,5 až 2,5 m, kvete v srpnu až září nápadnými plnými bílými květy s červeným středem. Listy raší na jaře dost pozdě, jsou trojlaločné, hrubě zubaté. S podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Tento kultivar je mrazuvzdorný.

Na zeminu je nenáročný, přizpůsobí se téměř jakékoliv půdě. Vyhovuje mu spíš mírně vlhká půda, ale pozor na přemokření. Vysazuje se na slunné stanoviště. Řez provádějte jen tehdy, je-li to nutné. Vysazujte je jako menší solitéry nebo do skupin keřů. Přihnojujte kvůli lepšímu kvetení.

Zde naleznete fotografie ibišku.

Tavolník

Kultivar Spiraea japonica ´Albiflora´ je opadavý nízký keř dorůstající cca do výšky jednoho metru. List je zelený, květy se objevují v červnu až srpnu. Roste vzpřímeně, jde o nenáročný keř, který lze každoročně tvarovat řezem.

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout kultivar tavolníku.

Kalina

Kultivar Viburnum plicatum ´Kilimadjaro´ dorůstá do výšky necelých dvou metrů. Čistě bílé květy jsou složené ve vrcholových latách, vyrůstají po celé délce vodorovných větví a ve velkém množství se objevují od konce května až do června. Opadavé listy jsou podlouhle vejčité, zelené, na rubu šedavé, chlupaté, na podzim se barví do fialova. Na keři jsou mírně svěšené. Kalina je nápadný, působivý solitér, ale lze ji sadit i do malých skupin a do podrostových partií.

Kalina vyžaduje slunce až polostín. Půdu vlhčí, humózní, mírně kyselou až neutrální. Řez není nutný. Pokud už potřebujete keř zmenšit, zakracujte jej až po odkvětu.

Na těchto fotografiích můžete obdivovat krásu kaliny.

Vajgélie

Kultivar Weigela hybrida ´Snowflake´ dorůstá do výšky okolo 2 m. Květy se objevují v kvatnu a červnu, často však nakvétá během léta ještě jednou. Listy jsou svěže zelené.

Vajgéliím vyhovují mírně vlhké živné půdy a slunné stanoviště. Pokud ji pěstujete v polostínu, výhony jsou méně zabarvené a kvetení je slabší. Keř lze velmi jednoduše tvarovat řezem, nejlépe po odkvětu (podpoříte tím opakované kvetení).

Zde fotografie vajgélie.

Mochna

Kultivar Potentilla fruticosa ´Abbotswood´ je vzpřímeně rostoucí, hustě větvený keř, který dorůstá do výšky 40 až 60 cm a šířky 60 až 100 cm. Kvete od začátku léta velkými bílými květy někdy až do prvních mrazů.

Mochna vyžaduje dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Je mrazuvzdorná. Na začátku jara keř zkraťte minimálně o jednu čtvrtinu, podpoříte tím kompaktní růst. Mochna se hodí jako podrost pod vyšší stromy.

Zde fotografie tohoto bíle kvetoucího kultivaru mochny.

Hortenzie

Kultivar Hydrangea arborescens ´Annabelle´ patří mezi oblíbené keře, neboť jde o naprosto mrazuvzdornou odrůdu, která kvete extrémně bohatě od srpna do září i po radikálním sestříhání zjara. Kulovité květy mohou být až 18 cm široké. Ideální je jako solitér. Dorůstá do výšky necelých dvou metrů.

Hortenzie vyžaduje hodně světla, ale je nutné ji chránit před prudkým slunečním úpalem. Půdu vyžaduje stále vlhkou, v zimě zálivku omezte.

Zde fotografie tohoto nádherně kvetoucího kultivaru hortenzie.

Trojpuk

Kultivar Deutzia Scabra gracilis je rychle roatoucí opadavý keř, který roste vzpřímeně do výšky okolo 2,5 m. Větvičky má duté, listy vejčité, oboustranně drsné. Rozkvétá obvykle v červnu bílými květy v úzkých dutých latách.

Vyžaduje slunné stanoviště, půdu živnou, propustnou a spíše lehčí. V tuhé zimě může namrznout, ale po seříznutí velmi dobře regeneruje.

Zde si můžete prohlédnout zajímavé květy trojpuku.

Zdroj: Nejoblíbenější keře

Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP