Fazolová polévka patří mezi jídla, která většina lidí zná z dětství, ale málokdo si na ni opravdu těší. Často bývá šedá, moučná, těžká a chuťově plochá. Přitom právě fazole mají obrovský potenciál, když se s nimi zachází správně a bez zbytečných zkratek.
Krátká odpověď zní: fazolová polévka podle Pohlreicha nestojí na jíšce, ale na chuti fazolí, syrové klobáse a správné struktuře. Když se část fazolí rozmixuje, použije se kvalitní ochucená klobása a hlídá se čas i teplota, vznikne sytá, ale čistá polévka, kterou si doma opravdu dáte rádi.
FAQ – často kladené otázky
Je tahle fazolová polévka opravdu podle Pohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podle Pohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podle Pohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel OTTO PEDACK.
Dobrý den všechny vás zdravím chtěl bych reagovat a přidat svůj příspěvek jelikož pěstuji dýně Hokaido jak zelené tak oranžové a jelikož z nich dělám krémové omáčky a polévky tak musím říct že za mě opravdu vynikající rodina tyto polévky miluje a můžu je vřele všem doporučit nebojte se toho zkuste to fakt se to vyplatí takže hezký den a dobrou chuť.
Jaký je rozdíl mezi dýňovou polévkou hokaido podle Pohlreicha a Kluků v akci?
Rozdíl spočívá hlavně ve způsobu úpravy dýně a práci s tukem, nikoli v samotném základu polévky z dýně hokaido.
Varianta podle Pohlreicha sází na výraznou chuť, často využívá kari, kokosové mléko nebo smetanu a důsledné restování surovin. Kluci v akci naopak často pracují s pečenou dýní, kombinují sladkost s kyselostí (med, citron) a výsledná polévka působí lehčeji, ale stále plně.
Proč je moje dýňová polévka z hokaida hořká?
Hořká dýňová polévka je téměř vždy způsobena samotnou dýní, nikoli špatným kořením nebo receptem.
Nejčastěji jde o nedozrálé nebo zelené hokaido, případně o plod, který byl pěstovaný ve stresu (sucho, chlad). Hořkost se vařením neztratí a nelze ji přebít ani smetanou či kořením. Pokud dýně chutná hořce už syrová, do polévky ji nepoužívej.
Jak zahustit dýňovou polévku bez mouky?
Dýňovou polévku lze zahustit přirozeně bez použití mouky, a to bez ztráty chuti nebo lehkosti.
Nejspolehlivější je pečená dýně, která obsahuje méně vody. Další možností je přidání malého bramboru, kokosového mléka nebo prostá redukce tekutiny. Tyto metody zachovávají přirozenou chuť hokaida a jsou vhodné i pro krémovou dýňovou polévku bez smetany.
Je lepší dýni hokaido vařit, nebo péct?
Pečená dýně dává polévce výraznější a sladší chuť, zatímco vařená je jemnější a méně aromatická.
Pečení zvýrazňuje přirozené cukry v dýni a vede k plnější krémové chuti, typické pro recepty podle Pohlreicha nebo Kluků v akci. Vaření je rychlejší a hodí se pro jednoduché domácí polévky. Volba záleží na čase a požadovaném výsledku.
Jaké hokaido je nejlepší na dýňovou polévku?
Nejlepší je plně vyzrálé, sytě oranžové hokaido se suchou stopkou.
Taková dýně má nejvyšší přirozenou sladkost a krémovou strukturu. Světlejší nebo zelené hokaido bývá méně aromatické a může mít hořký tón. Menší plody mívají koncentrovanější chuť než velmi velké, přezrálé kusy.
Může být dýňová polévka z hokaida vegan?
Ano, dýňová polévka z hokaida může být plně vegan, aniž by ztratila chuť.
Místo smetany se používá kokosové mléko nebo kvalitní olej. Důležitá je práce s tukem a kořením. Kari, zázvor a česnek dodají hloubku chuti. Správně připravená vegan varianta je chuťově srovnatelná s klasickou.
Máslo dodá jemnost, olivový olej lehkost, kokosový tuk sladkost ideální ke kari. Sádlo je výrazné a může chuť dýně přebít. Výběr tuku by měl odpovídat stylu polévky, nikoli být náhodný.
Nejlepší volbou je dýně Hokaido, protože se nemusí loupat, má stabilní chuť a po uvaření vytváří přirozeně krémovou konzistenci bez nutnosti zahušťování.
Z praxe mohu potvrdit, že právě Hokaido je nejméně problémová při opakovaném vaření. Nerozpadá se vodnatě, nemění chuť podle sezóny a funguje spolehlivě i při ohřívání druhý den. Pokud vaříte často, je to nejjistější volba. U jiných dýní je potřeba více hlídat poměr tekutiny a dochucení.
Musí se dýně Hokaido loupat?
Ne, dýně Hokaido se loupat nemusí, její slupka po uvaření zcela změkne a nemá negativní vliv na chuť ani strukturu polévky.
Právě neloupání šetří čas i živiny. Slupka obsahuje barviva a vlákninu, které zlepšují barvu i sytivost polévky. V domácí praxi to znamená méně práce a lepší výsledek. Jediné, na co je třeba dát pozor, je dýni opravdu dobře omýt, zejména pokud pochází ze zahrady nebo trhu.
Jak udělat dýňovou polévku krémovou bez smetany?
Krémové konzistence dosáhnete pomocí bramboru, správného mixování a kvalitního vývaru, smetana není nutná.
Zkušenost z vaření pro děti i pacienty ukazuje, že smetana není klíčová. Brambor polévku zahustí přirozeně, vývar dodá chuť a dobrý mixér zajistí hladkost. Pokud chcete chuť zjemnit, lze použít malé množství kokosového mléka. Výsledek je lehčí, lépe stravitelný a vhodný i při dietních omezeních.
Proč je dýňová polévka někdy mdlá?
Nejčastější příčinou mdlé chuti je špatně připravený základ nebo příliš mnoho vody.
Pokud cibuli jen „spaříte“ místo poctivého restování, chuť se nerozvine. Stejně tak nadbytek vody zředí přirozenou sladkost dýně. Z praxe platí jednoduché pravidlo: méně tekutiny, více chuti. Tekutinu lze vždy přidat, ale chuť už zpětně nevytvoříte.
Jak dlouho se dýňová polévka vaří?
Dýňová polévka se vaří obvykle 20–40 minut, podle velikosti kousků a druhu dýně.
Příliš dlouhé vaření polévce škodí. Dýně ztrácí barvu i svěží chuť a výsledek bývá „unavený“. Jakmile jde dýně snadno propíchnout vidličkou, je hotovo. V domácí praxi je lepší vařit kratší dobu a doladit chuť až po rozmixování.
Je dýňová polévka vhodná pro děti?
Ano, dýňová polévka je velmi vhodná pro děti, pokud je připravena bez chilli a s mírným kořením.
Dýně je lehce stravitelná, přirozeně nasládlá a dobře přijímaná i menšími dětmi. Doporučuji část polévky odebrat ještě před přidáním výraznějších chutí. V praxi se osvědčilo dochutit dětskou porci jen solí a případně trochou másla.
Lze dýňovou polévku připravit dopředu?
Ano, dýňová polévka je ideální na přípravu dopředu, chuť se rozleží a druhý den je často ještě lepší.
Postup: Na oleji opražíme nadrobno nakrájenou cibulku, zasypeme moukou. Tuto cibulovou jíšku zalijeme studenou vodou, pečlivě rozmícháme a přidáme kostku bujónu. Poté přidáme fazole z konzervy a provaříme. Nakonec vmícháme nadrobno nakrájenou a osmahnutou slaninu a polévku dochutíme solí a polévkovým kořením. Polévku z červených konzervovaných fazolí podáváme s tmavým chlebem.
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Ingredience: 50 g anglické slaniny, 2 cibule, olej, 4 konzervy sterilizovaných fazolí, sůl, 3 lžíce hladké mouky
Postup: Na oleji opražíme nadrobno nakrájenou cibulku, zasypeme moukou. Tuto cibulovou jíšku necháme vychladnout, zalijeme studenou vodou a pečlivě rozmícháme na mírném plameni. Poté přidáme fazole z konzervy a provaříme. Nakonec vmícháme nadrobno nakrájenou a osmahnutou slaninu a polévku dochutíme solí a polévkovým kořením. Podáváme s tmavým pečivem.
Proč je brokolicová polévka podle Pohlreicha tak zelená?
Díky krátkému spaření brokolice a jejímu okamžitému zchlazení v ledové vodě.
Tento postup zastaví tepelný proces a zachová chlorofyl v brokolici. Pokud by se brokolice vařila dlouho přímo v polévce, barva by zešedla. Brokolicová krémová polévka podle Pohlreicha stojí právě na této technice.
Dá se brokolicová polévka udělat bez sýra?
Ano, ale změní se konzistence i chuť.
Krémový sýr slouží jako přirozené zahuštění a dodává jemnost. Bez něj bude polévka řidší a více zeleninová. Pokud sýr vynecháte, doporučuje se použít méně vývaru nebo přidat více košťálu brokolice pro tělo.
Lze použít zeleninový vývar místo kuřecího?
Ano, zeleninový vývar je plnohodnotná alternativa.
Chuť bude o něco lehčí, ale stále velmi dobrá. Důležité je, aby byl vývar kvalitní a ne příliš aromatický, aby nepřebil chuť brokolice. Brokolicová polévka bez masa pak zůstane svěží a čistá.
Proč se česnek peče a nepřidává syrový?
Pečením česnek ztratí štiplavost a získá jemnou, nasládlou chuť.
Syrový česnek by polévku zbytečně zostřil a dominoval by chuti. Pečený česnek se naopak v polévce rozplyne a podpoří její krémovost bez agresivity.
Je brokolicová polévka vhodná pro děti?
Záleží na vztahu dítěte k brokolici.
Chuť je jemnější než u klasických brokolicových polévek, ale stále výrazně zeleninová. Pro děti lze ubrat česnek a přidat trochu smetany nebo sýra navíc, aby byla chuť kulatější.
Dá se brokolicová krémová polévka zamrazit?
Zamrazení možné je, ale není ideální.
Po rozmrazení může polévka ztratit část krémovosti a barvy. Pokud ji zamrazíte, doporučuje se ji po rozmrazení znovu krátce promixovat a ohřívat velmi opatrně.
Proč polévka někdy hořkne?
Hořkost vzniká převařením brokolice nebo přehřátím po rozmixování.
Dalším důvodem může být spálený česnek nebo nekvalitní vývar. Dodržení správného postupu tyto problémy prakticky eliminuje.
Jak polévku zahustit, když je příliš řídká?
Nejlepší je zahušťovat přirozeně.
Můžete přidat více košťálu brokolice, trochu sýra navíc nebo část polévky znovu krátce povařit před přidáním růžiček. Mouka není potřeba a u této polévky ani vhodná.
Dá se připravit bez tyčového mixéru?
Bez mixéru to jde jen obtížně.
Krémová konzistence je pro tento recept zásadní. Pokud mixér nemáte, lze použít stolní mixér, ale polévku je nutné mixovat po částech a opatrně.
Jak polévku servírovat, aby chutnala nejlépe?
Ideální je podávat ji hned po přípravě.
Skvěle fungují nasucho opečené krutony, opražená veka nebo kapka smetany uprostřed talíře. Jednoduché doplňky podtrhnou chuť, aniž by ji přebily.
Proč v téhle fazolové polévce není jíška a čím se nahrazuje
Jíška je u fazolové polévky nejčastější berlička. Funguje rychle, zahustí, ale zároveň zabije to, co by mělo být hlavní – chuť fazolí. Když jsem ji použil, polévka byla hutná, ale těžká a po vychladnutí nevzhledná.
V momentě, kdy jsem ji vynechal a začal pracovat jen s fazolemi a tukem z klobásy, se chuť úplně změnila. Polévka byla lehčí, ale přitom sytá. A hlavně – druhý den chutnala lépe než první.
Zahuštění tady nevzniká přidáním něčeho cizího, ale správným zpracováním surovin, které už v hrnci jsou.
Jak na to: fazolová polévka podle Pohlreicha doma krok za krokem
Tento postup vychází z opakovaného vaření v běžné domácí kuchyni a drží se principů, které fungují bez zkratek a bez improvizací na poslední chvíli.
Připravte základ a klobásu.
V hrnci na středním výkonu rozehřejte sádlo nebo olej, přidejte najemno krájenou cibuli, mrkev a česnek a nechte je zesklovatět, poté přidejte syrovou klobásu bez střívka a rozmělněte ji na drobné kousky.
Příklad z praxe: Klobása musí opravdu pustit tuk – pokud jen zbělá, základ nebude mít hloubku.
Ochucení a zalití.
Jakmile je klobása orestovaná, vmíchejte mletou papriku a bobkový list a ihned zalijte vývarem nebo vodou, aby paprika nezhořkla.
Příklad z praxe: Když paprika zhořkne, polévka má hezkou barvu, ale mrtvou chuť.
Přidání fazolí a klidné vaření.
Přidejte uvařené suché fazole nebo dobře propláchnuté fazole z konzervy a vařte mírným varem 15–20 minut bez pokličky.
Příklad z praxe: Prudký var způsobí rozpad fazolí a zakalení chuti.
Částečné mixování pro strukturu.
Odeberte zhruba třetinu obsahu hrnce, rozmixujte ji ponorným mixérem do krémové konzistence a vraťte zpět do polévky.
Příklad z praxe: Pokud mixujete méně, polévka zůstane řídká, pokud víc, ztratí charakter.
Doladění a finální stabilizace.
Polévku osolte, opepřete a nechte ještě 10–15 minut jen velmi jemně probublávat, poté už do ní nezasahujte.
Příklad z praxe: Hustota se ustálí až s odstupem času, ne hned po mixování.
Hotová fazolová polévka má krémovou strukturu, ale stále viditelné celé fazole, výraznou vůni po klobáse a chuť, která se ještě zlepší po vychladnutí a opětovném šetrném ohřátí.
400–500 g suchých fazolí (nebo 2–3 konzervy fazolí)
2 syrové ochucené vepřové klobásy (typ salsiccia)
1 velká cibule
2 stroužky česneku
1 mrkev
1–2 lžíce sádla nebo oleje
1 l vývaru nebo vody
1 lžička sladké mleté papriky
bobkový list
sůl, pepř
Poznámky k ingrediencím: Klobása je klíčová. Pokud není chuťově výrazná, polévka ztrácí charakter. Fazole z konzervy vždy propláchněte. Papriky používejte méně, než si myslíte, že je potřeba.
Dýňová polévka z hokaida se v praxi vaří čtyřmi hlavními způsoby. Rozdíl není jen v surovinách, ale hlavně v přístupu k dýni jako takové.
Styl Pohlreich – výrazná, krémová polévka, často s kari, kokosovým mlékem nebo smetanou, důraz na plnost chuti.
Styl Kluci v akci – pečená dýně, med, zakysaná smetana, kombinace sladkosti a kyselosti.
Domácí klasika – jednoduchá dýňová polévka z hokaida bez složitých technik.
Kari / vegan varianta – bez živočišných produktů, chuť stojí na koření a tuku.
Všechny tyto přístupy mohou vést k výbornému výsledku, pokud se dodrží základní principy práce s dýní.
Dýňová polévka je jedním z nejčastějších způsobů, jak dýni hokaido v kuchyni využít. Pokud tě zajímá i pěstování, skladování nebo další recepty, podrobný přehled najdeš v článku dýně hokaido – pěstování, využití a recepty.
Rychlá polévka, při níž využijeme cenné suroviny, je současně i zdravá.
Nestává se to často, ale i sebechutnější chléb může občas zbýt. Protože domácí chléb peču z kvalitních surovin, jako je špaldová mouka, určitě využiji i zbylý chléb.
V předstihu (nejlépe večer) kousky chleba namočím asi do dvou litrů vody. Na lžíci olivového oleje nebo másla dám zpěnit na kostičky nakrájenou cibulku. Nastrouhám kousek mrkve, celeru, petržele. Zeleninu s cibulkou lehce orestuji, až voní. Přidám chléb i s vodou, v níž se namáčel. Osolím bylinkovou solí. Rozvařím. Rozmixuji ponorným mixérem. Přiliju ve studené vodě rozmíchaný biobujón (1-2 lžičky). Krátce povařím. Ochutím čerstvě mletým pepřem. Na talíř dám nasekanou petrželku a přeliji polévkou. Každý si může polévku ochutit dle svého citrónem nebo umeoctem.
Vylepšená chlebová polévka
Do polévky můžeme přidat zakysanou smetanu nebo jogurt.
Usmažíme vajíčka a dáme je do talíře, kam budeme polévku servírovat.
Do polévky dáme podušené houby.
Při vaření použijeme též sušený zázvor - polévka bude pikantnější.
Při vaření použijeme čerstvý libeček. Polévka bude „masovější“.
Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“
První slepá ulička: proč mi polévka chutnala „správně“, ale nebyla dobrá
Jedna z největších pastí je situace, kdy polévka není vyloženě špatná, ale nikdo si nepřidá. Přesně to se mi stalo při prvním pokusu. Barva byla hezká, hustota odpovídala, ale chuť byla plochá.
Zpětně jsem pochopil, že jsem udělal dvě chyby najednou. Použil jsem málo výraznou klobásu a bál jsem se fazole víc rozmixovat. Polévka pak neměla ani hloubku, ani strukturu.
Tahle zkušenost se mi později hodila i při dalších vařeních. Když fazolová polévka nechutná, problém není v soli, ale v základu.
Vhodnou tepelnou úpravou lze zeleninu připravit tak, aby nepřišla o cenné vitamíny a minerály. Hodně lidí při grilování zůstává jen u osvědčené papriky, cukety a žampionů, ale nebojte se experimentovat, vyzkoušet můžete v podstatě jakýkoliv druh zeleniny a zklamaní dozajista nebudete.
Pravidla pro grilování zeleniny
Kupujte pouze čerstvou a kvalitní zeleninu, nejlépe přímo od farmáře. Nyní vám to možná připadá nepodstatné, rozdíl v chuti ale určitě poznáte.
Vybírejte zeleninu menší, bude šťavnatější a chutnější.
Zeleninu před grilováním důkladně omyjte.
Zeleninu, kterou není třeba vypotit, osolte až po grilování, nikoli před ním.
Gril rozpalte, jak nejvíc to půjde, tepelná úprava by totiž měla být co nejrychlejší, aby si zelenina zachovala své vitamíny a jiné prospěšné látky.
Pro šetrnější přípravu můžete zeleninu zabalit do alobalu, případně u klasického grilu použít žulovou desku.
Pokud teplé zelenině zrovna moc neholdujete, můžete grilovanou zeleninu nechat vychladnout a teprve potom konzumovat, i studená bude chutnat skvěle.
Doporučení
Každý druh zeleniny vyžaduje při grilování trochu jiný postup, proto je zde malý přehled.
Cuketa: Cuketu neloupeme, grilujeme ji i se slupkou, která se ale ráda připaluje, a proto musíme být ve střehu a cuketu hlídat. Cuketu krájíme na kolečka nebo příčné plátky, a protože obsahuje hodně vody, necháme ji vypotit – nasolíme ji, chvíli počkáme, potom ji opláchneme a osušíme papírovým ubrouskem. Plátky cukety můžeme po ogrilování srolovat do rolky, kterou naplníme například sýrem.
Cibule: Grilovat cibuli by napadlo asi málokoho, ale světe div se, je to pochoutka. Stačí cibuli nebo šalotku oloupat, nakrájet na tlustší plátky a grilovat na grilovacím tácku nebo alobalu.
Dýně nebo patison: Patison omyjeme, nakrájíme příčně na plátky (vršek a spodek nepoužijeme) a grilujeme asi 5 minut.
Fazolové lusky: Žluté i zelené fazolové lusky představují vynikající a zdravou přílohu k masu. Umyjeme je, odkrojíme okraje a fazolky rozprostřeme na grilovací tácek či alobal, drobné fazolky by totiž jinak propadly dolů. Zakápneme je olivovým olejem nebo poklademe máslem a grilujeme dozlatova, tedy asi 15 minut.
Chřest: Chřest se stává velmi oblíbenou zeleninou, a není se čemu divit, chutná totiž opravdu skvěle. Zelený chřest, který se pro grilování hodí víc než bílý, omyjeme a odřízneme či odlomíme z každého výhonku zdřevnatělý konec. Několik výhonků napíchneme na jednu špejli po obou koncích – na rozpáleném grilu totiž budeme chřest otáčet. Grilujeme 4 až 5 minut na každé straně.
Proč jsem se k fazolové polévce podle Pohlreicha vůbec dostal
Fazolovou polévku jsem dlouho považoval za povinné jídlo, ne za něco, na co bych se těšil. Vařil jsem ji spíš z nostalgie než z chuti. Vždycky byla sytá, ale málokdy dobrá. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem viděl Pohlreicha vařit fazolovou polévku se syrovou klobásou a bez jíšky.
Nešlo o žádný televizní efekt. Spíš o jednoduché rozhodnutí: místo aby se fazole přebíjely moukou, nechají se vyniknout. A přesně tohle jsem chtěl zkusit doma, v obyčejném hrnci, na běžném sporáku.
První pokus dopadl průměrně. Druhý byl lepší. Až třetí vaření během jednoho měsíce mi ukázalo, kde jsem dělal chyby a proč tahle polévka funguje, když se nepodvádí.
