POMALY HRNEC RILLET je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Rillet nebo rillettes je masová pomazánka, která patří mezi francouzské delikatesy. Její příprava je jednoduchá, ale časově náročná.
Rillettes v pomalém hrnci
Pomalé vaření patří v současné době k novým trendům přípravy pokrmů. Pomalým vařením jídla získávají nové výraznější chutě, přestože se připravují pouze s malým množstvím koření, soli a bez tuku. Největší výhodou vaření v elektrickém „Pomalém hrnci“ je úspora času při vaření a nízká spotřeba elektrické energie. V tomto hrnci je odpar tekutin podstatně nižší, a proto se zde pokrm nepřipaluje. Hrnec má dva stupně vaření (pomalé 6–8 hodin nebo rychlé 4–6 hodin), pokrmy se připravují v keramické nádobě, která je součástí vybavení.
Rilettes připravené v pomalém hrnci:
Ingredience: 1 kg vepřové krkovičky, 700 g vepřového sádla, 16 g mořské soli, 150 ml francouzského bílého vína, pepř
Technologický postup: Maso nakrájíme na malinké kostičky o hraně cca 1 cm. Pomalý hrnec předvolíme na stupeň „low“ a vložíme maso, které osolíme a promícháme. Necháme ho zbělat a poté přilijeme roztavené sádlo. Přiklopíme a občas zkontrolujeme. Asi po třech hodinách přilijeme víno, promícháme, dosolíme, opepříme a dusíme dál. Celkově by si maso mělo v hrnci pobýt 8–10 hodin. Před uložením do skleniček s víčkem měkké maso ještě rozmělníme vidličkou. Podáváme odležené na čerstvém chlebu nebo jiném pečivu dle chuti.
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
Je to masová pomazánka, která se připravuje nejčastěji z vepřového bůčku, dá se ale použít i jiné tučnější maso, jako například kachna, husa, králík, losos a podobně.
Maso na rillettes se krájí na kostky o velikosti 2–3 cm, které se dají do pekáče, kde se osolí, opepří a podlijí bílým vínem. Podle chuti se mohou přidat i jiné ingredience (česnek, rozmarýn, tymián, bobkový list, jalovec, ...). Maso se vloží do trouby, kde se pomalu peče až osm hodin, dokud se nerozpadne a nevytvoří kompaktní hmotu. Takto upečené maso se nechá vychladnout a podává se s bílým pečivem. Někdy je lepší maso pro jemnější strukturu rozmělnit vidličkou nebo tyčovým mixérem.
Recept pochází z oblasti Touraine ve střední Francii, místní rillettes mají chráněné zeměpisné označení původu. První zmínka o nich pochází z roku 1480, název vznikl jako zdrobnělina výrazu rille, označujícího podlouhlý špalíček sádla.
Rillet se někdy také nazývá jako rillettes, rijet, grillons, cretons, u nás známé jako masová pomazánka.
Tato francouzská specialita je sice jednoduchá, ale velmi dlouhá na přípravu. Jedná se o pokrm pro labužníky.
Na dobré rillettes potřebujeme dobré vepřové maso. Nejlépe směs několika druhů. Nejoptimálnější je používat plecko, krkovici, kotlety.
Obecně platí, že na 1 kg masa se přidává 0,25 l tekutin (sádlo se nepočítá).
Při použití této metody, můžete extrahovat esenciální oleje z rostlin, které když promnete mezi prsty tak voní. Skvělé jsou například okvětní lístky růže, rozmarýn, jehličí, máta, grapefruit, levandule nebo pačuli. Neočekávejte, že získáte velké množství oleje. V rostlinách ho je opravdu jen malinko a proto budete potřebovat na pár kapek několik kilo rostlinného materiálu. Podívejte se, co budete k domácí výrobě potřebovat.
Bude potřeba:
velký hrnec s pokličkou
destilovaná voda
dostatečné množství čerstvého rostlinného materiálu, aby zaplnil hrnec do poloviny - alespoň 3 až 4 kilogramy, nasekané rostlinné hmoty
čas
Recept na výrobu
Umístěte rostlinný materiál do velkého hrnce a zalijte ho destilovanou vodou. Voda by neměla naplnit více než ¾ objemu celého hrnce, zelená hmota pak ½ hrnce. Hrnec zakryjte obrácenou pokličkou. Když je poklička na hrnci obráceně - vypouknutím dolů, tak to umožní, aby všechna pára, která se tvoří a kondenzuje na pokličce mohla padat zpět do hrnce. Pokud nemáte pokličku, můžete použít nějakou desku. Hrnec postavte na plotnu a zapněte ji na nejvyšší stupeň dokud nebude voda horká. Jakmile je voda teplá, stáhněte výkon plotny dolů na nízkou úroveň a duste při 60°C po dobu 3-4 hodin.
Až bude rostlinný materiál rozvařený a usazený dole, tak to vypněte a nechte vychladnout. Když to trochu vychladne, tak celý hrnec umístěte do chladničky. Pokud je váš hrnec moc velký a do ledničky se nevejde, můžete přelít tekutinu do jiné menší nádoby. V lednici to nechte přes noc.
Na druhý den to vytáhněte z chladničky. Měli byste vidět tenkou vrstvu oleje, která se vytvoří na hladině a bude tuhá po ochlazení. To je éterický olej - vaše domácí silice! Opatrně ho odeberte z vody. Pracujte rychle než to začne rychle tát!
Nasbíraný ztuhlý olej dejte do lahvičky. Asi se vám nepodaří vyjmout jen olej bez vody, takže v lahvičce může být malé množství vody na dně. Když lahvičku jemně zahřejete, tak se voda vypaří a zůstane jen esenciální olej. Nezahřívejte olej příliš dlouho, jinak může ztratit svou účinnost.
Svojí vlastní domácí vonnou silici můžete skladovat v uzavřené barevné skleněné nádobě v temnu a chladu.
V naší poradně s názvem GEKONČÍK TURECKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka.
Máme mládě gekona tureckého. Utekl nám z terária, ale za týden se vrátil - odchytli jsme ho u terária. Nevím však jestli jsme ho nějak nezmáčkli. Je pomalý, pohybuje se zpomaleně. V teráriu má červíky, gelové vitamíny, hmyz, ale zdá se mi, že to nejí. Je chladný.Měla jsem ho v ruce a hýbne hlavou, nohou, olízne se, ale nic víc. Zdá se mi, že je to den ode dne horší. Velikostně s ocáskem může být dlouhý jako malíček. Dle mého je velmi hubený. Mám mu svítit i v noci? Možná zimuje, nevím, zda může i teď v červenci. Přes den má v teráriu asi 24C, v noci zhasínáme a teplota dost klesá. Nechci, aby mi umřel, prosím, poraďte mi, co by mohlo být příčinou a co dělat, jaký máte názor. Děkuji moooooc
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Všechny druhy gekonů, bez ohledu na druh, potřebují doplňkové topení ve svých výbězích. Teplo může být zajištěno tepelnou žárovkou nad teráriem nebo topnou rohoží pod polovinou terária. Topné kameny se nedoporučují, protože se mohou velmi zahřát a plazi se z nich často nepohnou, než se spálí.
Terária gekonů by měly mít k dispozici celou teplotní škálu s teplou a studenou zónou. Ideální teplotní rozsah pro gekona tureckého je v teplé zóně 32°C a v chladné zóně 21°C po celý den.
Teploty v teráriu musí být denně sledovány pomocí teplotních pistolí „namířit a vystřelit“, které jsou k dispozici ve většině obchodů se zvířaty, nebo pomocí tradičních teploměrů, které se nalepí na vnitřní stěny terária.
Také vlhkost musí být sledována pomocí měřidel zvaných vlhkoměry. V ideálním případě by měla být vlhkost udržována mezi 50-70 procenty, aby bylo zajištěno, že ještěrky jsou hydratované a správně svlékají kůži. Každodenní mlžení terária pomáhá udržovat přiměřenou vlhkost.
Většina druhů gekonů jsou ve volné přírodě noční tvorové, aktivní v noci, takže nejsou vystaveni velkému množství slunečního záření. V důsledku toho se někteří chovatelé plazů a veterináři domnívají, že gekoni nevyžadují UV světlo. Poskytování UV záření gekonům je však kontroverzní a někteří veterináři se domnívají, že se gekonům daří lépe a je méně pravděpodobné, že se u nich vyvinou běžná kosterní onemocnění, jako je metabolické onemocnění kostí, když jsou vystaveni denně na několik hodin UV záření z celospektrální UV žárovky, zejména pokud jsou umístěny zcela uvnitř.
Zatímco gekoni ve volné přírodě mohou žít na písku nebo půdě, tyto substráty se obecně nedoporučují ve výběhu gekonů, protože zvíře je může neúmyslně pozřít a vyvinout gastrointestinální impakce nebo obstrukce. Lepší je papírová podestýlka, jako jsou pelety z recyklovaného papíru, které se obvykle používají pro morčata a králíky, nebo drcený novinový papír, protože jsou při konzumaci stravitelné.
Pro přirozenější vzhled lze jako podestýlku použít kusy koberce pro plazy, prodávané v obchodech se zvířaty. Koberec pro plazy se však musí často měnit, protože se rychle zašpiní jídlem a výkaly.
Rovněž velikost terária je pro gekona důležitá. Terárium by mělo mít objem 38 až 70 litrů. Větší terária se nedoporučují z důvodu ztížené možnosti udržet správnou teplotu a vlhkost.
Ingredience: 1 kg vepřového plecka, 1 kg vepřové krkovice, 1,5 kg syrového sádla, 750 ml bílého vína, 6 g pepře, 30 g hrubé mořské soli
Technologický postup: Sádlo nakrájíme na kostky cca 3 x 3 cm. Maso na kostky o něco větší. Sádlo vložíme do hrnce a na velmi mírném plameni pomalu rozpouštíme a mícháme, dokud lehce nezezlátne. Po částech, za stálého míchání, vložíme maso. Poté zalijeme vínem, promícháme, na středním plameni a za občasného zamíchání necháme probublávat. Za hodinku zmírníme plamen na minimum, promícháme, hrnec uzavřeme poklicí a necháme bublat 3 hodiny. Máte-li pocit, že se maso začíná smažit, můžete lehce podlít vodou nebo vínem. Mezitím si připravíme nádoby, do kterých přendáme hotové rillettes. Nádoby vypláchneme vařící vodou a vysušíme. Po 3 hodinkách přidáme sůl a máme-li, tak i kosti a kůži, které dodají pokrmu tu správnou chuť. Opět dobře promícháme a necháme bublat další 3 hodinky, a to bez pokličky. Ke konci vaření přidáme pepř, promícháme, vypneme zdroj tepla a necháme odpočinout. Místo vaření je vhodné obdobně i rillettes péct v troubě při teplotě 80–100 °C. Děrovanou naběračkou důkladně odstraníme kosti a kůže a necháme asi hodinku vychladnout. Poté posbíráme tuk, který si uchováme ve sklenici. Rozvařené maso několik minut promícháváme a pak děrovanou naběračkou rozdělíme do připravených nádob. Pokud se nám maso nespojilo, je možné je rozmixovat tyčovým mixérem. Necháme chvilku odstát a rillettes zalijeme částí odebraného tuku. Tím se povrch uzavře. V chladné místnosti necháme vychladnout a druhý den můžeme zakrýt voskovým papírem a uchovat jeden až dva týdny v lednici. Rillettes je také možno zamrazit, ale nejlépe až po dvou dnech v lednici. Rillettes z lednice vyjmeme asi 30 minut před konzumací. Nejlépe chutná na opečeném chlebu.
Ingredience: 2 kg kachny, 1 kg vepřového sádla (na škvaření), 2 dl suchého bílého vína, sůl, pepř, bobkový list, tymián
Technologický postup: Sádlo nakrájíme na 2cm kostky, vyškvaříme, škvarky vytáhneme. Z kachny stáhneme kůži, naporcujeme ji na díly, vložíme do hrnce i s kostmi. Zalijeme sádlem a vínem, aby maso bylo úplně potopené, vložíme bylinky, osolíme, opepříme a zakryjeme kůží. Dáme konfitovat do trouby 5–8 hodin na 80–100 °C. Občas promícháme a popřípadě dolijeme trochou vody. Oddělíme veškeré maso od kostí do misky, přidáme trochu sádla z výpeku a maso rozmačkáme vidličkou, až vznikne jemná pomazánka. Vložíme do sklenic nebo misek, dolijeme výpekem a dáme vychladit.
Vepřovou plec očistěte, omyjte studenou vodou, osušte do sucha a nakrájejte na kostky. Očištěnou cibuli nakrájejte na jemné kostičky a orestujte ji dozlatova na sádle. Poté cibulku zaprašte sladkou paprikou, promíchejte a přidejte připravené pokrájené maso, které osolte a opečte se všech stran. Přidejte kmín a bobkový list a podlijte vodou. Zavřete tlakový hrnec a vařte cca 15 minut. Poté hrnec odstavte, nechte vyjít páru a opatrně otevřete. Přidejte pokrájené zelí, vodu dle potřeby a zpět uzavřete, vařte přibližně dalších 20 minut. Odstavte a nechte dojít. Než znovu vyjde pára a vy budete moci hrnec otevřít, tak si z másla a mouky připravte jíšku, kterou guláš zahustíte, a ještě 10 minut povařte. Na závěr přidejte zakysanou smetanu, guláš promíchejte a podávejte s houskovým knedlíkem.
Použití papiňáku neboli tlakového hrnce není nic složitého. Konkrétně u hovězího vývaru se jedná pouze o nalití studené vody do papiňáku, přidání všech surovin, uzavření hrnce a přivedení k varu co nejrychleji. Tlakový hrnec by se neměl naplnit víc než do 2/3, maximálně 3/4. Po přivedení k varu odstavíme papiňák na slabší plamínek a necháme 1–1,25 hodiny syčet (podle kvality masa). V určený čas papiňák odstavíme a necháme 15 minut odpočívat. Hrnec poté postavíme do dřezu, pustíme na něj tenký pramínek studené vody a necháme být. Až ostře zasyčí, je hotovo. Můžeme otvírat. Jestli nespěcháme, existuje ještě druhá možnost: papiňák necháme na plotně. To je ideální pro „předpřípravu“, kdy si maso uvaříme večer, sporák vypneme a hrnec necháme do druhého dne na plotně (zde ale budeme vařit maximálně 1 hodinu).
Ingredience: 700 g hovězích žeber, 3 lžíce hladké mouky, 1 kus karotky, 1 kus petržele, 1/4 celeru, 1 cibule, 1 vejce, pažitka, vellenka, sůl, pepř.
Technologický postup: Vývar si připravíme v papiňáku. Tento vývar je sice značně nekvalitní (vaří se velmi rychle – vře), ale hodí se pro další zpracování. Připravený vývar přivedeme k varu a mezitím si na suché horké pánvi orestujeme do zlatova hladkou mouku. Včas odstavíme a necháme 5 minut chladnout. Poté mouku nasypeme do zavařovací sklenice se 2 decilitry studené vody, sklenici uzavřeme a vše protřepeme. Jíška je hotová za pár minut. A hlavně bez tuku. Obsah sklenice vlijeme do vroucího vývaru a na mírném plamínku provaříme (10 minut). Pak přidáme dle chuti upravenou zeleninu. Dalších několik minut vaříme, následně vmícháme vajíčko a obrané a překrájené maso z vývaru. Vývar dochutíme vellenkou, solí, pepřem a pažitkou. Tip: vejce přidáváme do mírně vroucí polévky, kterou mícháme jedním směrem, čímž vytvoříme vír; do ní vlijete jen lehce rozmíchané vejce a pokračujeme v míchání stejným směrem; pak zastavíme míchání a necháme chvíli jen zlehka probublávat. Odborník by řekl, že je žádoucí, aby vejce nebylo rozmícháno rovnoměrně, tedy aby byly občas vidět i cítit v ústech kousky jak bílku, tak žloutku.
Zavařovací hrnec je nezbytnou pomůckou při zavařování. Ideální je hrnec s vestavěnou dřevěnou mřížkou a teploměrem. Můžeme použít i větší hrnec s pokličkou a teploměrem, dřevěnou mřížkou nebo hadrem, kterým vyložíme dno hrnce, aby nám sklenice při zavařování nepraskaly.
Ingredience podle chuti: sůl, mletá sladká paprika
Ingredience podle potřeby: polohrubá mouka, olej, smetana
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Je lepší dát více cibule, vhodné jsou dvě velké. Krkovici nakrájíme na kostičky. Nakrájenou cibuli osmahneme dozlatova, poté hrnec odstavíme, osmahnutou cibuli posypeme mletou sladkou paprikou a vrátíme hrnec zpět na plotnu. Dále přidáme nakrájené maso, osolíme a za stálého míchání maso opékáme, dokud nepustí šťávu. Poté maso přibližně 5 minut dusíme pod pokličkou. Následně přidáme zelí a chvíli mícháme. Hrnec zalijeme vodou, chvíli mícháme a přidáme masox. Přivedeme k varu a na mírném ohni necháme vařit, dokud maso nezměkne, tedy cca 1 hodinu. Na závěr guláš dochutíme solí a zahustíme. Je možné použít vlažnou vodu smíchanou s polohrubou moukou tak, aby vzniklá hmota nebyla ani řídká, ani tuhá. Pomalu naléváme do guláše, přitom stále mícháme, aby se netvořily hrudky.
Po zahuštění ještě 10 minut mícháme. Na úplný závěr přidáme do segedínského guláše prolisovaný česnek podle chuti. Je možné přidat i smetanu kvůli zjemnění chuti, ale není to nutné. Podáváme s houskovými knedlíky.
Očistíme si maso, odblaníme ho a omyjeme, nakrájíme si ho na větší kostky. Na řadu poté přijde cibule, oloupeme a nakrájíme ji. Očistíme si i omyjeme petržel a mrkev, tu si nakrájíme na ne moc široká kolečka. Stroužky česneku neloupeme, jen je rozmačkáme nožem. Maso se zeleninou a kořením pořádně promícháme, zalijeme vínem a zakryjeme. Směs se nechá den naložená. Druhý den slijeme maso se zeleninou (víno dáme stranou). Maso osušíme papírovou utěrkou, osolíme a obalíme ho v hladké mouce. Zeleninu s kořením necháme pro změnu okapat. Než zelenina okape, zbavíme slaninu kůže a nakrájíme ji na kostičky. Připravíme si hrnec (vhodný i do trouby), a v něm slaninu osmažíme dozlatova. Slaninu z hrnce pak vyndáme a místo ní pak vložíme do hrnce tuk, na kterém osmažíme maso, aby se zatáhlo, ale nedusilo. Jakmile je maso zatažené, dáme ho stranou a v hrnci opékáme zeleninu s kořením asi deset minut. K zelenině pak přidáme i rajčatový protlak a víno a pořádně vše promícháme. Vaříme, dokud cítíme alkohol, jakmile ho cítit přestaneme, tak se vypařil a můžeme přidat vodu a maso. Znovu vše důkladně promícháme. Předehřejeme si troubu asi na 130 °C a vložíme do ní hrnec přikrytý alobalem (pokud nemáme hrnec vhodný do trouby, tak maso se zeleninou přelijeme do nějakého pekáčku, a také ho přikryjeme alobalem). Maso v troubě dusíme další tři hodiny, ale je potřeba ho kontrolovat a čas od času promíchávat. Zhruba po dvou hodinách navíc přidáme do omáčky i džem a vše ještě dosolíme a dopepříme podle potřeby. Poslední hodinu se maso peče již odkryté. Po dopečení masa se omáčka ještě dohustí, pokud je to potřeba.
Ingredience: 2,5 kg švestek, 0,5 kg cukru (tady ale záleží na tom, jak zralé jsou švestky, těm přezrálým cukru netřeba), 1 dl octa (nejlépe vinného, ale za pokus stojí i balsamico), dle libosti a chuti navíc trošku rumu, badyán, popřípadě jiné koření
Postup: Švestky vyloupeme, v hrnci je promícháme s cukrem, octem, popřípadě s kořením a stopečkou rumu. Vše necháme 24 hodin proležet. Potom ovoce necháme hodinku pod pokličkou přejít prudším varem. Pak teplotu snížíme na minimum (pomalý var) a pokud možno opustíme kuchyni. Nemusíme se bát, připálený hrnec je jenom fáma! Teprve po pěti hodinách můžeme nahlédnout, jestli se voda dostatečně odpařila – povidla by měla mít hustou konzistenci. Směs nakonec rozmixujeme tyčovým mixérem a pak jí naplníme sklenice. Následně můžeme zvolit jednu ze dvou variant:
Pokud jsme sklenice naplnili horkými povidly, zavíčkujeme je, obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Pokud plníme sklenice vychladlými povidly, sterilujeme je po dobu 15–20 minut při teplotě 80 °C.
Husu omyjeme a pořádně nasolíme, nakmínujeme a podlijeme asi 1,5 dl vody.
Pomalý hrnec nastavíme na stupeň č. 1 a na 7 hodin. Husa podle velikosti může být měkká už za 6 hodin. Poté rozpalte troubu a půl hodiny husu opékejte bez pokličky a pěkně podlévejte tím, co se vyškvařilo, aby se udělala křupavá kůrčička.
Doporučení: Husa v pomalém hrnci se dělá sama a nevysuší se, ale když chcete kůrčičku, tak ji musíte dopéct v troubě. Pečení v pomalém hrnci přináší oproti klasické troubě značnou úsporu. Příkon je max. 200–250 W za hodinu, podle typu. A teď se podívejte na sporák, jaký má příkon na plotýnkách a v troubě za hodinu. Zase záleží na značce, ale stoprocentně je to víc. Není to žádná lživá reklama, běžný sporák má příkon až 7 kW!
Ingredience: 700 g hovězího zadního masa, 100 g slaniny, 1 lžíce oleje, 1 mrkev, 1 cibule, 1 lžíce hladké mouky, 250 ml červeného silného vína, 100–150 ml hovězího vývaru, 100 g žampionů, 1 lžíce rajčatového protlaku, 2 stroužky česneku, 1 malá lžička tymiánu, 1 malá lžička rozmarýnu, 1 bobkový list, 1 lžíce másla, 2 lžíce koňaku, sůl, pepř.
Technologický postup: Omytou cibuli nakrájíme na kolečka, osmahneme ji na trošce oleje a vložíme do pomalého hrnce. Na pánvi poté osmahneme kousky česneku, nakrájenou slaninu a přidáme k ní na kostky nakrájené osolené a opepřené maso, aby se zatáhlo. Zaprášíme hladkou moukou, necháme chvíli osmahnout a vše vložíme na cibuli v pomalém hrnci. K masu v hrnci přidáme na kolečka nakrájenou mrkev, bobkový list, rajčatový protlak, tymián a rozmarýn. Maso podlijeme vývarem a červeným vínem. Pomalý hrnec zapneme na I. stupeň na 8–9 hodin, nebo na II. stupeň na 4,5–5 hodin. Asi půl hodiny před koncem vaření osmahneme na másle na plátky nakrájené žampiony a přidáme je k masu. Omáčku dochutíme koňakem, solí a pepřem. Pokud je potřeba, dohustíme omáčku hladkou moukou, ale čím méně mouky, tím lépe. Omáčku zjemníme kouskem másla. Jakmile je vše měkké, podáváme s bramborovou kaší či opečeným bramborem, nebo s pečivem.
Do mísy prosejte mouku, vprostřed vytvořte důlek, do něj rozdrobte droždí, nasypte cukr, zalijte trochou vlažného mléka a na teplém místě nechte vykynout. Po „nakynutí“ kvásku přidejte sůl, mléko a vejce a zpracujte vláčné, hladké, tužší těsto. Nechte ho asi hodinu na teplém místě kynout, pak lžící vykrajujte stejně velké kousky, zpracujte z nich pěkné bochánky a ty nechte na moukou posypaném vále ještě znovu vykynout. Pak je obraťte a hřbetem ruky zploštěte a poklaďte omytým a dobře osušeným ovocem, zabalte a vytvořte kulaté knedlíky. Znovu nechte chvilku kynout, poté vkládejte do vařící, mírně osolené vody a vařte ve větším kastrole tak, aby volně plavaly. Po chvíli je vařečkou obraťte. Vařte cca 8 minut. Po uplynutí této doby raději jeden knedlík vyjměte a zkuste, zda je uvařený. Uvařené knedlíky vyndejte z hrnce a propíchejte je vidličkou, aby z nich vyšla pára. Hotové knedlíky můžete dle chuti posypat nastrouhaným tvarohem, mletým cukrem a přelít rozehřátým máslem.
Tip: I tyto knedlíky lze uvařit v páře. Budou vynikající! Připravte si velký hrnec, naplňte jej do poloviny vodou a připevněte na něj čistou plenu nebo utěrku (ne vypranou v aviváži, knedlíky by vám nepřirozeně voněly), kterou přichytíte pomocí gumy k okraji hrnce. Plenu (či utěrku) pěkně propněte, aby se knedlíky potom nedotýkaly vodní hladiny. Na takto připravený hrnec s vroucí vodou pokládejte v jednotlivých várkách nakynuté knedlíky, dávejte jich vždy tolik, aby mezi nimi byly alespoň centimetrové mezery a aby se daly přiklopit mísou nebo jiným hrncem. Přiklopené nechte vařit cca 8 minut. Poté jeden knedlík vyzkoušejte, bude-li uvařený, vyjměte i další knedlíky, propíchejte je ihned vidličkou a dejte vařit další várku.
1 kg brambor (varný typ vhodný na salát), uvařených ve slupce den předem
400 g dětské krupičky
1 vejce
1 lžíce solamylu
sůl do těsta (cca 2 lžičky)
sůl do vody na vaření knedlíků (cca 2 lžičky)
Postup:
Nejprve naplňte velký hrnec (minimálně o obsahu 5 l) do dvou třetin vodou. Hrnec postavte na plotýnku, vodu v něm osolte a začněte zahřívat k bodu varu. Mezitím si oloupejte brambory a nastrouhejte je z poloviny na hrubo, z poloviny na jemno. Přidejte k nim vejce, sůl, solamyl, polovinu krupičky a směs zpracujte rychle rukama na těsto. Pracujte opravdu rychle, bramborové těsto má tendenci řídnout. Postupně přisypávejte i zbytek krupice a rukama hněťte, dokud se vše nespojí do jednoho velkého a nepříliš lepivého bochánku. Ten poté rozdělte na čtyři stejně velké části a z každé utvořte váleček silný asi pět centimetrů.
Do osolené vařící vody ve velkém hrnci opatrně vkládejte vytvořené knedlíky. V žádném případě je nenechávejte „odpočívat“ na kuchyňské lince, těsto by vám povolilo, tedy zřídlo. Pak by se vám s ním nejen špatně manipulovalo, ale hrozilo by i větší riziko, že knedlík rozvaříte a že bude mít po uvaření hrubší strukturu. Jakmile voda začne po vložení knedlíků znovu vřít, odlepte je opatrně dřevěnou vařečkou ode dna a vařte je za občasného pošťouchnutí nebo pootočení přesně dvacet minut.
Po uplynutí této doby knedlíky vyndejte z vody, na okamžik je ponořte do mísy se studenou vodou a pak je hned nechte okapat. Ještě horké je na několika místech propíchněte vidličkou nebo ostrou špejlí, jinak by se vám po pár minutách znatelně srazily párou uzavřenou uvnitř. Před servírováním knedlíky nakrájejte buď „stylově“ silnou nití, nebo ostrým nožem.
Technologický postup: Stroužky česneku vyloupeme (na jeden hrnec brokolicové polévky, tedy na 6 porcí, stačí 4 větší stroužky), zabalíme je do alobalu a pečeme je v předem předehřáté troubě na 200 °C asi 20 minut. Po rozbalení budou krásně vonět. Brokolici očistíme a opláchneme pod vodou. Ořežeme růžičky, a abychom uchovali hodnotné látky, barvu a chuť brokolice, růžičky spaříme a rychle zchladíme. Je to nejšetrnější způsob. Než začneme blanšírovat, vždy si nachystáme hrnec s vroucí vodou a hned vedle v míse led s vodou. Voda v hrnci by měla být dostatečně slaná. Když se zelenina rychle spaří a zaleduje, zpomalí se její typické šedivění. Zblanšírujeme i petrželovou nať. Nožem okrájíme lesklý povrch z košťálu a vnitřek nakrájíme na kolečka. V hrnci rozpustíme máslo a přidáme i trochu olivového oleje a vhodíme do něj nakrájená kolečka a z alobalu vytažený opečený česnek. Krátce orestujeme a zalijeme kuřecím vývarem. Přidá se čerstvý krémový sýr (asi 130 ml) pro zahuštění polévky a růžičky brokolice. Osolíme a opepříme podle chuti. Krátce vše povaříme, asi jen 2 minuty, a rozmixujeme tyčovým mixérem, popřípadě dochutíme solí. Podáváme s opečenými kousky pečiva, můžeme ozdobit růžičkou brokolice nebo lístky petržele.
