POSTŘIK ČESNEKU SULKOU je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Česnek kuchyňský (lat. Allium sativum) je rostlina, které svědčí slunné záhony, hlinitopísčitá půda s dostatkem živin a vzdušné stanoviště. Základem úspěchu je použít vždy zdravou sadbu. Pokud kupujeme uznanou sadbu, vždy požadujeme osvědčení. Bez certifikátu se může stát, že jen zakoupíme předražený konzumní česnek. Stroužky určené k výsadbě je vhodné namořit proti houbovým chorobám.
Moření česnekuSulkou
Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, asi po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme.
Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Podle nich lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na 12 hodin a po vyjmutí vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na větratelné suché místo.
Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.
Ve vyhledávači jsem zadal postřikčesneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?
Děkuji za radu
Zdraví ladislav
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Česnek moříme před výsadbou. Nejdříve moříme Sulkou a až následně Rovralem. Česnek rozdělíme na stroužky, vložíme do připraveného roztoku, vyndáme a usušíme. Sulkou moříme po dobu 6–12 hodin. Rozdělené stroužky uložíme do připraveného 5% roztoku a necháme uvedenou dobu působit. Stroužky vyndáme a usušíme. Těsně před výsadbou provedeme druhé moření přípravkem Rovral proti houbovým chorobám. Toto druhé moření je jen krátké, po dobu 20 minut. Oschlé stroužky následně vysazujeme. Někteří pěstitelé také doporučují dřívější moření Sulkou. Lze mořit česnek i delší dobu před výsadbou, například na začátku září. Stroužky uložíme do připraveného roztoku na cca 12 hodin a po vyndání vysušíme. Takto namořené stroužky uložíme na suché větratelné místo.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
Proti houbomilce je účinné včasné a precizní přikrytí záhonů bílou netkanou textilií. Přístup k rostlinkám zamezíte samičkám tak, když pečlivě okraje textilie zahrnete půdou. V oblastech s větším výskytem tohoto hmyzu se osvědčilo pěstování jarních odrůd česneku – ty totiž houbomilka nenapadá. Insekticidní postřik by se měl v zeleninových zahrádkách nechat jen jako poslední možná varianta. Postřik je nutné provést preventivně, a to při prvním jarním oteplení (konec února či počátek března). Vhodná doba je, když po dobu čtyř dnů vyšplhají teploty nad 10 stupňů. Postřik se má po dvou týdnech zopakovat. Schválené přípravky pro postřikčesneku jsou Karate se ZEON technologií 5CS – vždy v souladu s přiloženým návodem. V okamžiku, kdy se na porostu ukážou příznaky napadení houbomilkou, je použití postřiku zbytečné.
V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG
V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.
Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.
Plstnatost a kadeřavost: Již při rašení se můžeme setkat s takzvanou plstnatostí či kadeřavostí vinné révy. Tu první způsobuje roztoč vlnovník révový. Když se na listech vytvoří puchýře ze spodní strany vyplněné plstí, může už být pozdě. Druhou zákeřnou chorobu způsobuje roztoč hálčivec révový – zasažené listy se kroutí, keř pomaleji raší a méně plodí. Proti oběma chorobám je nutné zasáhnout včas: při rašení stříkáme přípravkem Omite 570 EW či Sulkou nebo Sulikolem. Postřik zopakujeme v druhé dekádě srpna.
Padlí a peronospora: K nejvážnějším chorobám patří padlí a plíseň révová (peronospora). Padlí se projevuje typickým povlakem na horní straně listů či bobulí a napadené bobule praskají. Plíseň révová se zpočátku projevuje žlutozelenými olejovými skvrnami na listech, vzhledem k bělavým povlakům na spodní straně listů hrozny hnědnou a zasychají. Proti těmto chorobám se stříká těsně po odkvětu a za čtrnáct dnů opakovaně. Pokud prší a je teplo, přidáme další postřiky, dokud nezačnou bobule měknout. Vhodnými přípravky jsou pro tyto zákeřné choroby Quadris Max či Optikombi vinná réva.
Botrytida: Česky se tato nemoc jmenuje plíseň šedá. Rostlinu napadá v srpnu. Na zrajících bobulích vnikají hnilobné skvrny, jejich pokožka praská a odlupuje se. Za vlhkého počasí se vytváří na napadených místech šedý povlak. Proti tomuto onemocnění provedeme v době zaměkání bobulí postřik přípravkem Teldor 500 SC.
Rozhodně se nevyplácí nemoci vinné révy podcenit. A nejde přitom jen o pravidelnou prohlídku vinice, ale o to, mít preventivní zákroky zapsané v kalendáři, protože když se příznaky objeví, může už být pozdě.
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ufo.
Dobrý den, psali česnek neloupaný, ale nepsali o jak velikou nádobu se jedná a jaké množství česneku ...... také hledám možnost, jak uchovat koupený česnek co nejdéle a je to vážně problém .
Na moření česneku před výsadbou lze proti plísním použít fungicidní přípravek Rovral Aquaflo, a to v koncentraci 0,4 % (40 ml/10 l vody, doba máčení minimálně 20 minut). Dalším přípravkem je známá Sulka Extra (100 ml/2,5 l vody, po dobu 6–12 hodin, také 4% koncentrace) proti vlnovníku česnekovému. Diskutovaný je spíše slabší účinek tohoto přípravku proti háďátku zhoubnému. Na trhu je rovněž souprava na moření česneku s obchodním názvem Zdravý česnek, kde jsou již oba uvedené přípravky. V případě, že se moří fungicidem i Sulkou, provede se nejprve namoření v Sulce a až následně a odděleně proti houbovým chorobám. Připravenou mořicí jíchu (doporučovaná teplota lázně okolo 20 °C) je třeba použít v co nejkratší době (nelze ji použít až druhý den) a nikdy ne vícekrát. Použitou jíchu je nejvhodnější likvidovat jako zálivku na vysazenou plochu česneku.
Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.
Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
Z hlediska kvalitní úrody v příštím roce se musíme zaměřit především na houbové choroby přezimující na napadených listech, které na podzim spadnou na zem, na neposbíraných mumifikovaných plodech, na povrchu letorostů, pod šupinkami pupenů a na jiných těžko dostupných místech. Jedná se zejména o skvrnitost listů peckovin, nejrůznější druhy padlí a další. Tyto houbové choroby propuknou naplno v jarních měsících, pokud tomu nezabráníme. Je tedy logické, že se proti nim musíme bránit už na podzim.
Podzimní postřik slivoní se tedy zaměřuje zvláště na houbové choroby a používají se tyto produkty:
Fungicidy
KUPRIKOL 50: Od roku 2020 je jeho prodej zakázán. Jaké přípravky můžete použít místo tohoto zrušeného fungicidu uvádíme dále.
CHAMPION 50 WG: Kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně květů meruněk proti mrazu. Proti puchrovitosti slivoně se postřik aplikuje při nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení. Maximálně 2x za vegetaci. Interval mezi aplikacemi je 14 dnů. Postřik se připraví z 10 g přípravku rozmíchaného ve 3 litrech vody.
ANTRE 70 WG: Jedná se o fungicidní přípravek k ochraně proti chorobám jádrovin, révy vinné, brambor a okrasných rostlin. Účinná látka je propineb (700 g). Antre 70 WG je převážně preventivně působící kontaktní fungicid. Mechanismem účinku je v převládající míře inhibice (překážka, zábrana) klíčení spor. Účinkuje na povrchu rostlinných pletiv, do vodivých pletiv neproniká a není systémově rozváděn. Z 20 g přípravku Antre nachystáte 10 l aplikační kapaliny.
CUPROZIN PROGRESS: Používá se jako kontaktní fungicid a baktericid v prevenci proti houbovým a bakteriálním patogenům. Účinek je založen na prevenci plísňových nebo bakteriálních infekcí. Obsahuje hydroxid měďnatý (383,8 g/l). Plného účinku může být dosaženo pouze prostřednictvím hladkého sprejového povlaku na povrchu rostlin.
DEFENDER: Je kontaktní fungicidní přípravek určený k ochraně proti houbovým chorobám. Používá se u révy vinné proti plísni révové, u chmele proti plísni chmelové, u jádrovin proti strupovitosti a nektriové rakovině, u peckovin proti suché skvrnitosti listů a u brambor proti plísni bramborové a černání stonku. Obsahuje účinnou látku hydroxid měďnatý v nejnovější technologii, která po aplikaci vytváří na povrchu ochranný film. Při kontaktu houbového patogenu s povrchem ošetřených rostlin dochází k inhibici klíčení spor a zabránění dalšího nekontrolovatelného šíření choroby, pomáhá zpevňovat rostlinná pletiva. Přípravek obsahuje smáčedlo a je schopen do 2 hodin p
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel iason.
prosím o identifikaci choroby a způsob zákroku. ty kuličky na listech se vyskytly náhle a na všech listech. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
První jarní postřik slivoní se provádí proti puchrovitosti hned na začátku sezony. Doporučuje se fungicid Champion 50 WG, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku. Postřik přelijeme do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjeme každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí se tento postřik opakuje ještě jednou těsně před květem.
Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dnů po opadu květních lístků. Pilatka nalétává v době květu, je tedy třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včely a ostatní opylovače. Ti do odkvetlého stromu již nejdou, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu.
Další postřik švestek se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července si připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte si roztok, a to tak, že rozmícháte 1 g přípravku Mospilan 20 SP ve 2,5 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujete.
Poslední postřik slivoní se doporučuje s látkou Horizon 250 EW, která strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví první plody s hnědou skvrnou. Často za tento jev mohou kroupy. Na takto poškozených plodech se může také vyskytnout plíseň (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije), v tomto případě se smíchá 1 ml přípravku v 1 l vody a může se začít stříkat. Po tomto zásahu se nesmí zapomenout na ochrannou lhůtu, tedy čas, kdy ovoce není vhodné ke sklizni. Ochranná lhůta vyprší po sedmi dnech.
Z přípravků na moření sadby pěstitel Kozák doporučuje Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje takzvané vyšeptávání česneku.
V případě moření Sulkou pěstitel doporučuje sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) oschnout. Takto připravenou sadbu pěstitel následně uskladní na větraném suchém místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Pěstitel Kozák upozorňuje, že roztok Sulky nelze používat opakovaně. Také doporučuje před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do vlažné vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.
Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.
Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.
Puklice (lat. Parthenolecanium)
Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s
Ve svém příspěvku SKLADOVÁNÍ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Balášová.
Slyšela jsem o možnosti uskladnění česneku tak,že se rozebere palice na stroužky,do sklenice se dá 1cm soli a stroužky česneku.Nikde jsem se nedozvěděla zda mají být stroužky oloupané nebo ne.Prosín o sdělení.
Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Macháček Jan.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Pozor, Lignohumát není náhrada Sulky, ale pouze její vylepšení. Sulka je proti haďátku a to Lignohumát nezahubí, ten jen zvyšuje vitalitu a odolnost sadby a rostlin. Takže napřed mořit česnek Sulkou, pak dalšími přípravky.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA ZÁHONU NA ČESNEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef Bukáček.
Před výsadbou česneku je možno použít hnůj?Určitě?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jaromir svoboda.
Dobrý den, prosím, chtěl bych se zeptat co je za odrůdu česneku NEO, nikde jsem ji v katalogu nenašel. Tady ji prodávají z Odbytového družstva Mochov. Je tam psáno, země původu Česká republika.
Za kladné vyřízení děkuji předem. S pozdravem jaromír svoboda
popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.
Obaleč mramorový (Lobesia botrana)
popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi
Ve svém příspěvku SKVETOUCÍ ČESNEKKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Míra.
Slyšel jsem,že když jde česnek do květu tak se má stvol zlomit,aby nevysiloval palice.Je tato informace pravdivá?Děkuji M
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludovít Romancsik.
Ano! Pokud odstraníte palice z většiny česneků a necháte jich jenom několik(3ks.) s palicí, budete vidět při sklizni veký rozdíl. Ty s palicí budou mnohem menší. Několik palic necháváme ještě proto, že když se vzpřímí, je česnek připraven ke sklizni.
U česneku se většinou považuje za nejobávanějšího škůdce háďátko zhoubné. Jeho napadení se projevuje žloutnutím listů a následným odumřením rostliny. Postižené palice česneku jsou houbovité, zahnívají a na podpučí jim chybí kořínky. Háďátka jsou štíhlá, 1 až 1,6 mm dlouhá, přezimují v zaschlých částech rostlin a v půdě. Z půdy do rostlin vnikají průduchy, poraněními, nebo aktivně pokožkou. V rostlinách se rozmnožují. Do roka mají několik generací. Někteří odborníci říkají, že doporučované moření stroužků před výsadbou přípravkem Sulka je v případě tohoto škůdce prakticky jen velmi málo účinné (nejdůležitější je pořízení zdravé sadby a správné místo pro výsadbu!), zato je účinné proti vlnovníku česnekovému. Tento roztoč za vegetace způsobuje deformace listů česneku a při skladování pak vysávání stroužků. Obdobné škody při skladování mohou způsobovat i třásněnky. Základem ochrany proti oběma škůdcům je skladování česneku při nízkých teplotách. Častým škůdcem u česneků z ozimých výsadeb je houbomilka česneková, moucha, která přezimuje ve stadiu dospělých much, které opouštějí zimní úkryty již po prvním jarním oteplení. Samičky kladou vajíčka jednotlivě na rostliny a vylíhlé larvy (bělavé a dosahující délky 11 mm) se pak zavrtávají mezi srdíčkové listy. Napadené rostliny tak zaostávají v růstu, nejmladší listy se deformují a postupně odumírají. Za deštivého počasí takto poškozené rostliny často podléhají mokré hnilobě. Intenzita poškození často závisí na pěstitelských a povětrnostních podmínkách. Škody bývají silnější, když rostliny po přezimování trpí nedostatkem vláhy nebo je trvale chladné počasí, kdy česnek velmi pomalu roste a larvy škůdce mají více času na proniknutí k vegetačnímu vrcholu rostliny. Houbomilka česneková má za rok jen jednu generaci, a protože létá velmi brzy na jaře, poškozuje prakticky pouze porosty zimního česneku. Možností ochrany proti tomuto škůdci je ošetření porostů zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře, a to buď formou postřiku, nebo zálivky. Nejvhodnější ochranou je ale přikrývání porostů netkanými textiliemi, což musíte udělat včas, nejlépe ještě před příchodem zimy. Postřik musíte provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a za dva týdny jej zopakovat. Zálivka se pak aplikuje jen jednou, a to 14 dnů po prvním oteplení (obvykle již v březnu). V oblastech s pravidelným výskytem se k ochraně doporučují přípravky Karate Zeon 5 CS nebo Reldan 40 EC.
V naší poradně s názvem MEDVĚDÍ ČESNEK - PĚSTOVÁNÍ A ÚČINKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marian Metela.
Dobrý den,četl s,že česnek není moc vhodný při dně,ale nevím jak je to s medvědím česnekem,kolik obsahuje purinu a jestli je vhodný,prý je výborný antioxydant,děkuji za odp..
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Někteří zastánci česneku prohlašují, že česnek pomáhá léčit artritidu a dnu, ale není k dispozici žádný vědecký důkaz, který by dokazoval tato tvrzení. Třebaže česnek nemusí skutečně léčit dnu, tak určitě nebude zhoršovat tento stav. Není známo, že česnek způsobuje zánět, který je primárním viníkem komplikací těch, kteří trpí artritidou a jejími různými formami, jako je dna. A jak je to s puriny? 100 gramů česneku obsahuje 17 miligramů purinů. Česnek tedy patří mezi potraviny s nízkým obsahem purinů a vzhledem k tomu, že česnek používáme k dochucení pokrmu a zkontumuje se jen malé množství, tak jeho použití nijak neovlivňuje průběh dny. S medvědím česnekem je to podobné. Bez obav ho použijte, i když se léčíte se dnou.
Puklice švestková (Eulecanium corni) je velmi rozšířený škůdce. Její larvy sají mízu od června do zimy, nejprve na listech, pak na mladých větévkách a přezimují v puklinách borky na silnějších větvích. Nad sebou vytvářejí půlkulovitý štít o průměru 1,5–2 mm. Napadený strom je na větvích jakoby poprášený sazemi. Ochranou je seškrabat borku na kmeni a silnějších větvích a spálit ji. Poté provést zimní postřik. Při větším výskytu je nutný i jarní postřik po odkvetení stromu. Puklici škodí slunce, proto je dobré udělat řádný průklest koruny a řez.
Samičky žijí na kůře větví pod ochranou 4–6 mm velkých, oválných, silně vyklenutých, tmavě hnědých štítků. Samečci jsou okřídlení. Larvy jsou oválné, ploché, hnědé, kolem 2–3 mm velké.
V průběhu května a června kladou samičky pod ochranu svých štítků několik set až 1000 vajíček. Vylíhlé larvy opouštějí štítky a přelézají na listy, kde – zpravidla na spodní straně – sají rostlinné šťávy. Koncem léta přelézají larvy na větve či kmeny a přezimují. Po přezimování obsazují jednoleté větve, kde se přisají a dokončí svůj vývoj.
Puklice švestková je schopna silně poškodit napadené stromy. Larvy a samičky podněcují svým sáním tvorbu nekróz. Následně dochází k předčasné ztrátě listů a prosychání větví; po dlouhodobém, víceletém napadení v některých případech i k hynutí celých stromů.
Při použití insekticidního přípravku k postřiku stromů je dobré znát konkrétní výskyt jednotlivých škůdců a umět si vybrat ten správný postřik. Proti puklici švestkové lze doporučit postřik Mospilan 20 SP, Reldan 22 či Sulka. K ekologickým postřikům patří přírodní insekticid Rock Effect.
Svilušku může zabít česnekový postřik. Česnekový postřik se připraví tak, že se utře 5 stroužků česneku s dvěma lžičkami jemné kuchyňské soli. Po vzniknutí slizu se přidá postupně voda, aby se směs pěkně rozmíchala. Celkově se přidá jeden litr vody. Vzniklá směs se po chvíli míchání přecedí přes jemné sítko a nalije se do fixírky nebo zahradního postřikovače. Tento roztok z česneku svilušku může zabít při přímém zásahu. Česnekový postřik ale není spolehlivý zabiják svilušek, protože nehubí skrytá vajíčka.
Účinnou chemickou ochranu představuje ošetření akaricidy. Na seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin jsou uvedeny tyto přípravky účinné proti sviluškám: Cascade 5 EC (0,15%), Magus 200 SC (0,05%), Nissorun 10 WP (0,07%), Omite 30 W (0,2%), Omite 570 EW (0,1%), Sanmite 20 WP (0,075%), Talstar 10 EC (0,02%).
Nissorun 10 WP
Nejčastěji je asi používán hexythiazox (Nissorun 10 WP), a to vzhledem k jeho dlouhodobému reziduálnímu působení a dlouhé ochranné lhůtě. Tento přípravek má na svilušky velmi zajímavý účinek, nehubí totiž přímo nymfy nebo dospělce, ale zabíjí vajíčka a zbytek populace sterilizuje, zabrání jim v rozmnožování. Takže můžete ještě 10–14 dnů po ošetření na listech pozorovat samice svilušek, které sice kladou vajíčka, ale nelíhnou se z nich larvy, a tak vývoj celé populace prakticky skončí asi dva týdny po postřiku. V místech, kde určitě víte, že budete mít problém se sviluškami, je Nissorun vhodný i jako prevence, a to nejlépe v době růstu, kdy se doporučuje používat ho i v kombinaci s jiným pesticidem. Dobrých výsledků dosáhnete například s výrobkem SviluStop. Obsahuje 3,5 g Nissorun a 5 g Omite. Nejdříve na zahrádku použijte Omite, to populaci svilušek skoro vyhubí. Počkejte 3 dny, než se rostliny vzpamatují, a nasaďte Nissorun.
