Téma

POSTRIK NA ČESNEK


Rychlá odpověď: Jarní postřik slivoní musíte udělat minimálně dvakrát – těsně před květem a ihned po odkvětu, jinak červivost nesnížíte. Důvodem je rozdílný životní cyklus pilatky a obaleče. Pozor ale na déšť a špatné načasování, které účinek postřiku výrazně snižují. Když jsem poprvé řešil červivé švestky, myslel jsem si, že stačí jeden postřik a bude klid. Nebyl. Úroda byla prakticky nepoužitelná a většina plodů skončila na kompostu. Až když jsem začal sledovat přesné načasování a pochopil rozdíl mezi škůdci, začaly se výsledky výrazně zlepšovat. V tomhle článku vám ukážu přesně, co jsem dělal špatně – a co skutečně funguje v českých podmínkách.


FAQ – často kladené otázky

Kdy je už pozdě na postřik slivoní?

Na postřik slivoní je pozdě ve chvíli, kdy jsou larvy uvnitř plodů – tehdy už postřik nefunguje a červivost neovlivníte.

Jakmile se škůdci dostanou dovnitř, postřik slivoní ztrácí účinnost, protože se k nim nedostane. Typicky to poznáte tak, že vidíte první červivé švestky nebo opad plodů. V tu chvíli už jde jen o omezení škod, ne řešení. Proto je klíčové stříkat preventivně – před napadením, ne po něm.

Proč mám červivé švestky i po postřiku?

Červivé švestky po postřiku znamenají téměř vždy chybu v načasování nebo počtu zásahů, ne špatný přípravek.

Nejčastější důvody jsou: postřik byl pozdě, byl jen jeden nebo ho smyl déšť. Další častá chyba je, že zasáhnete pilatku, ale ne obaleče. Každý škůdce má jiný cyklus, a proto jarní postřik slivoní musí být vícestupňový. Pokud chcete výsledek, musíte upravit strategii, ne jen změnit chemii.

Kolikrát stříkat slivoně proti červům?

Optimální jsou 2 až 3 postřiky slivoní během jara, jinak červivost výrazně neklesne.

Jeden postřik nestačí, protože působí jen na část škůdců. Minimální základ je zásah před květem a po odkvětu. Třetí postřik je doplňkový podle situace. Klíčové je pochopit, že správné načasování má větší vliv než počet postřiků. Dva dobře načasované zásahy jsou lepší než tři náhodné.

Funguje postřik slivoní i bez chemie?

Postřik slivoní bez chemie funguje jen částečně a obvykle nesníží červivost na minimum.

Bio metody mohou pomoci, ale jejich účinnost je nižší. Musíte kombinovat více postupů: sběr napadených plodů, mechanickou ochranu a prevenci. Pokud čekáte nulovou červivost, budete zklamaní. Bio přístup dává smysl, ale vyžaduje víc práce a smíření s horším výsledkem.

Co když prší po postřiku slivoní?

Déšť po postřiku slivoní může snížit účinnost až na minimum, zejména pokud přijde brzy po aplikaci.

Pokud zaprší během několika hodin, postřik se smyje a nefunguje. V takovém případě je nutné zvážit opakování zásahu. Ideální je aplikovat postřik tak, aby měl alespoň 6–12 hodin bez deště. Proto vždy sledujte předpověď – počasí má na účinnost zásadní vliv.

Můžu kombinovat postřiky na slivoně?

Kombinování postřiků je možné, ale pouze u kompatibilních přípravků.

Nesprávná kombinace může snížit účinnost nebo poškodit strom. Pokud si nejste jistí, aplikujte postřiky odděleně. V praxi se často vyplatí držet jednoduchý systém než experimentovat. Kombinace má smysl, ale jen pokud víte, co děláte.

Jak poznám pilatku švestkovou?

Pilatka se projeví opadem malých plodů krátce po odkvětu – to je typický znak napadení.

Plody začnou hromadně opadávat a uvnitř najdete larvu. Na rozdíl od obaleče se problém objevuje velmi brzy. Pokud vidíte opad

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jarní postřik slivoní: kdy a čím proti červům

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.

Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:

Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.

Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.

Zdroj: příběh Choroba perenospora vína

FAQ – často kladené otázky

Proč ostružiny nedozrávají?

Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.

Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.

Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?

Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.

Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.

Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?

Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.

Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.

Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?

Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.

Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.

Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?

Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.

Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.

Co způsobuje červy v ostružinách?

Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.

Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Choroby ostružin: jak poznat škůdce a co opravdu funguje

Poradna

V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.

Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG

Zdroj: příběh Kroucení listů

FAQ – Často kladené otázky

Kdy udělat první postřik vinné révy?

První postřik vinné révy se provádí ve fázi 2–4 pravých listů, nikoli podle konkrétního data v kalendáři.

Právě v tomto období začíná být réva citlivá na první infekce, zejména padlí a plíseň révovou. Pokud je teplé a vlhké počasí, má první postřik vinné révy zásadní význam pro průběh celé sezóny. Při suchém a chladném jaru je možné zásah mírně odložit, ale čekání na viditelné příznaky je téměř vždy pozdě.

Co když jsem první postřik nestihl?

Pokud jste první postřik nestihl, není vše ztraceno, ale je nutné jednat rychle.

V takovém případě je důležité okamžitě zhodnotit stav listů a počasí. Pokud ještě nejsou patrné příznaky chorob, lze situaci často dohnat jedním cíleným preventivním zásahem. Jakmile se ale objeví skvrny nebo povlaky, opožděné stříkání vinné révy už jen tlumí problém a nelze očekávat stejný výsledek jako při správném načasování.

Stříkat vinnou révu před deštěm, nebo po dešti?

Obecně je lepší stříkat před deštěm, pokud se očekává jen slabý nebo přeháňkový déšť.

Mnohé přípravky potřebují určitou dobu, aby se na listech uchytily. Silný déšť krátce po aplikaci však může účinnost snížit. Pokud prší dlouhodobě, je někdy lepší počkat na krátké okno sucha. Stříkání vinné révy před deštěm má smysl pouze tehdy, když je dostatek času na zaschnutí postřiku.

Jak poznám, že už je na postřik pozdě?

Na postřik je pozdě ve chvíli, kdy je infekce silně rozvinutá a viditelná na většině listů.

Typickým znakem je rozsáhlé napadení, zasychání listů nebo silný bílý povlak u padlí. V takové situaci pozdní postřik vinné révy chorobu nezastaví, pouze zpomalí její šíření. Smysluplnější je odstranění napadených částí a příprava lepší ochrany pro další sezónu.

Kolikrát za rok je nutné vinnou révu stříkat?

Počet postřiků závisí na počasí, lokalitě a způsobu pěstování.

U jednoho keře na zahradě často stačí dva až tři správně načasované zásahy. Ve vlhkých oblastech nebo při deštivém létě může být postřiků více. Jak často stříkat vinnou révu nelze říci jedním číslem, ale vždy je lepší méně zásahů v pravý čas než mnoho zásahů pozdě.

Má smysl stříkat vinnou révu bez viditelných příznaků?

Ano, právě preventivní postřik má největší účinek.

Plíseň i padlí se vyvíjejí skrytě a ve chvíli, kdy jsou viditelné, je infekce často rozběhnutá. Preventivní stříkání vinné révy chrání listy ještě před napadením a snižuje potřebu dalších zásahů. Čekání na příznaky je nejčastější chybou začátečníků.

Co když jsem vinnou révu nikdy nestříkal?

Pokud réva nebyla nikdy stříkaná a přesto plodí, může jít o výjimečně příznivé podmínky.

Většinou se ale choroby dříve či později objeví.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kdy stříkat vinné révy – správné termíny postřiků podle fáze růstu

Příběh

Ve svém příspěvku ČESNEK V SOLI NA USKLADNĚNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Antonín Sehnálek.

Někde jsem četl, že je možno česnek naloupat a do sklenice 0,7 l dát 1cm soli, na toto naloupaný česnek ale již nevím, zda vysát vzduch nebo jak dále uskladnit a jak dlouho česnek vydrží. Pokud mi dáte informaci k požadovanému tak předem děkuji.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.

Vyzkoušejte to na malém množství. Použijte k tomu skleničky od Krenexu. U jedné zkuste vysát vzduch a druhé ne. Obě skleničky pak uskladněte v temnu při pokojové teplotě. Podle výsledku testu pak zjistíte, který postup vám vyhovuje. Domnívám se, že sůl vytáhne ze stroužků jejich vlhkost a ty se pak zcvrknou a budou takové gumové.

Zdroj: příběh Česnek v soli na uskladnění

Škůdci způsobující kroucení listů cibule

Třásněnka cibulová

Tento škůdce se živí listy cibule, což způsobuje jejich zkroucení, zasychání a tvorbu bílých skvrn. Správné jméno tohoto škůdce na cibuli je třásněnka tabáková (Thrips tabaci), oficiálně známá také jako cibulová třásněnka. Jde o hmyz z řádu třásněnek, který může dorůst délky okolo jednoho milimetru, což ho činí těžko rozpoznatelným. Jak přesně vypadá se můžete podívat zde: třásněnka tabáková foto.

Navzdory své miniaturní velikosti je tato třásněnka velmi žravá a svým sáním způsobuje na rostlinách cibule bílé skvrny. Mimo cibuli napadá také tabák, zelí a brambory. Samice třásněnky tabákové mají pouze redukovaná křídla. Jejich barva je od žluté po tmavě hnědou, zatímco menší samci jsou pouze žlutí. Přezimující jedinci jsou však výrazně tmavší než letní jedinci. V Česku je z třásněnek dominantní právě třásněnka tabáková obzvláště v oblastech s vinohradnictvím a v oblastech, kde se pěstuje česnek, i ten medvědí, dále pak cibule, pórek a šalotka.

Ochrana a postřik

Laboratorní testy ukázaly, že tyto třásněnky preferují bílé, žlutémodré povrchy, čehož se dá využít rozmístěním dostatečného množství lepových desek těchto tří barev.

Jako biologickou ochranu proti výskytu třásněnky tabákové stojí za to zmínit hmyz Beauveria bassiana, Metarhizium anisopliae, Neozygites parvispora, Zoophthora radicans a Entomophthora thripidum. Všechen tento hmyz agresivně napadá třásněnku tabákovou a úspěšně ji likviduje.

Další úspěšná obranná strategie využívá postřik análními sekrety roztočů Amblyseius cucumeris.

Existuje i chemická ochrana postřikem nebo rosením přípravkem s dlouhým názvem Forestina Zdravá zahrada přípravek proti mšicím, třásněnkám a jinému škodlivému hmyzu.
Tento insekticidní přípravek působí systémově, to znamená, že rostlina si chemikálii z postřiku rozmístí v celém svém organismu a stane se pro třásněnky po nějaký čas jedovatou. Přípravek je ve formě emulgovatelného koncentrátu a je určený k regulaci nejen třásněnek, ale i mšic a dalšího savého a žravého hmyzu napadajícího zeleninu a okrasné rostliny.

Z dalších chemických ochran lze zmínit postřik přípravkem Forestina Zdravá zahrada Biool, což je kontaktní insekticidní prostředek s fyzikálním působením na živočišné škůdce. Působí dotykově, škůdce je tedy potřeba postřikem dokonale namočit, jinak nezahynou všechny a znovu se rozmnoží.

Existují i další postřiky, jejichž kompletní seznam můžete vidět zde, na tomto odkazu, včetně prodejních cen jednotlivých přípravků: https://www.zbozi.cz/hledej/?q=t%C5%99%C3%A1sn%C4%9Bnky.

Pokud ale neholdujete chemické ochraně a chcete zůstat BIO, tak k hubení třásněnek použijte insekticidní mýdlo nebo neemový olej.

V

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Postřik na kroucení listů u cibule

Příběh

Ve svém příspěvku ČESNEK MEDVĚDÍ - V ČR POUZE JEDEN DRUH! se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel Pokorný.

Pletete si druhy a poddruhy. Česnek medvědí je na celém území pouze jeden druh s dvěma poddruhy - česnek medvědí ukrajinský roste na Moravě, česnek medvědí pravý v Čechách. Mezi poddruhy jsou jen velmi malé rozdíly, zatímco mezi druhy dost velké..

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Česnek medvědí - v ČR pouze jeden druh!

FAQ – Často kladené otázky

Může medvědí česnek růst na slunném balkoně?

Ano, medvědí česnek může růst i na slunném balkoně, ale pouze pokud mu zajistíte stínění a stabilní vlhkost substrátu. Přímé polední slunce je rizikové.

Ve svém testu jsem krátce vystavil část truhlíku přímému odpolednímu slunci a špičky listů začaly během dvou dnů zasychat. Medvědí česnek je lesní rostlina, která přirozeně roste v polostínu. Pokud máte jižní balkon, doporučuji umístění ke zdi, použití stínicí textilie nebo vyšší okolní vegetaci. Bez těchto opatření dochází k přehřívání substrátu a stresu cibulek.

Jak hluboko sázet cibulky medvědího česneku do truhlíku?

Cibulky medvědího česneku sázejte přibližně 5 cm hluboko do dobře propustného substrátu. Příliš mělká výsadba vede k nestabilnímu zakořenění.

V mém experimentu mělká výsadba (cca 2–3 cm) způsobila slabší zakořenění a nižší vitalitu ve druhém roce. Optimální hloubka 5 cm umožní stabilní růst a lepší ochranu před vysycháním. Důležité je také dodržet rozestupy 4–5 cm mezi cibulkami, aby nedocházelo ke konkurenci o prostor a živiny.

Kolik vody potřebuje medvědí česnek v nádobě?

Medvědí česnek potřebuje trvale vlhký, ale ne přemokřený substrát. U běžného truhlíku 40 × 20 cm to znamená přibližně 1–2,5 litru vody týdně podle teploty.

Největší chybou je automatické zalévání bez kontroly. V mém tříletém testu vedla nadměrná zálivka k plísni a úhynu části cibulek. Vlhkoměr nebo kontrola prstem je spolehlivější než pevný harmonogram. Substrát má být vlhký na dotek, nikoli mazlavý nebo těžký.

Přezimuje medvědí česnek v truhlíku venku?

Ano, medvědí česnek musí projít zimním chladem, aby na jaře správně vyrašil. Přezimování venku je přirozené a žádoucí.

Jednu sezónu jsem truhlík přenesl do nevytápěné chodby z obavy před mrazem a jarní růst byl opožděný o téměř tři týdny. Krátkodobý mráz cibulkám nevadí, pokud není substrát přemokřený. Důležité je zajistit odtok vody a zabránit dlouhodobému zamrznutí v podmáčené půdě.

Proč medvědí česnek druhý rok roste slabě?

Slabý druhý rok bývá důsledkem příliš intenzivní sklizně nebo špatné struktury substrátu. Cibulky potřebují energii z listů pro další sezónu.

V prvním roce jsem sklidil téměř všechny listy a druhý rok byl růst slabší. Nechte alespoň polovinu listů na každé cibulce a udržujte substrát vzdušný. Přemokření nebo úplné vyschnutí během léta může cibulky oslabit natolik, že další sezóna bude výrazně slabší.

Dalším faktorem může být přehoustnutí cibulek. Ve třetím roce testu bylo patrné, že pokud jsem část trsů nerozdělil, začaly si konkurovat o prostor a živiny. Půda byla fyzicky zaplněná kořeny a růst stagnoval. Řešením bylo rozdělení trsů a částečná o

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Pěstování medvědího česneku v truhlíku – tříletý test

Příběh

Ve svém příspěvku POSTŘIK Z ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav.

Ve vyhledávači jsem zadal postřik česneku proti plísni. Bohužel čím a kdy česnek stříkat jsem tam nenašel a proto se ptám čím a kdy česnek proti plísni stříkat?

Děkuji za radu

Zdraví ladislav

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dědek.

Najděte si odkaz "Kozák česnek", tam je vše

Zdroj: příběh Postřik z česneku

Jak na to: jarní postřik slivoní

Pokud chcete snížit červivost švestek na minimum, držte se tohoto ověřeného postupu krok za krokem.

  1. Sledujte vývoj stromu
    Začněte kontrolovat slivoň už na začátku jara. Sledujte, kdy se pupeny začínají otevírat (tzv. myší ouško). Nespoléhejte na kalendář, ale na skutečný stav stromu.
    Příklad: Jeden rok byl duben teplý a všechno se posunulo o 2 týdny dopředu.

  2. První postřik před květem
    Jakmile se blíží kvetení, aplikujte první postřik proti pilatce. Tento krok je zásadní – pokud ho minete, škody už nezastavíte.
    Příklad: Postřik jsem provedl 2 dny před rozkvětem a výrazně se snížil opad plodů.

  3. Vyhněte se postřiku během květu
    V době květu nestříkejte – chráníte tím opylovače. Navíc účinnost v této fázi není zásadní.
    Příklad: Jednou jsem to ignoroval a stejně to nepřineslo žádný efekt.

  4. Druhý postřik po odkvětu
    Jakmile opadají květy, proveďte druhý postřik. Ten cílí na obaleče, který způsobuje červivost zralých plodů.
    Příklad: Tento zásah měl u mě největší vliv na kvalitu sklizně.

  5. Zvažte třetí postřik
    Pokud je silný výskyt škůdců, přidejte třetí postřik. Sledujte stav plodů a aktivitu škůdců.
    Příklad: V teplém roce jsem třetí zásah využil a červivost klesla pod 15 %.

  6. Stříkejte důkladně a za správného počasí
    Vyberte den bez deště a větru. Postřik aplikujte rovnoměrně na celý strom, včetně vnitřku koruny.
    Příklad: Poctivé pokrytí stromu mělo větší vliv než změna přípravku.

Zdroj: článek Jarní postřik slivoní: kdy a čím proti červům

Příběh

Ve svém příspěvku MNOŽENÍ BORŮVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek stříž.

Dobrý den,
Začal jsem pěstovat borůvky a prosím o všechny možné info o množení (doba, ,postup a td.) mám dobré pozdní odrůdy a chtěl bych je sám namnožit , děkuji Stříž

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mařatková Olga.

Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková

Zdroj: příběh Kanadské borůvky množení

Kdy dělat jarní postřik slivoní (přesný timing)

Pokud bych měl říct jednu jedinou věc, která rozhoduje o úspěchu, je to přesné načasování postřiku slivoní. Ne přípravek, ne cena, ne značka. Timing.

Já jsem dřív sledoval kalendář. Dnes sleduji strom. A to je zásadní rozdíl.

Slivoň prochází na jaře několika fázemi a každá z nich je klíčová pro jiný typ zásahu:

  • Myší ouško – pupeny se začínají otevírat
  • Květ – strom kvete
  • Po odkvětu – opad okvětních plátků, začínají malé plody

Právě tyto fáze určují, kdy má postřik smysl. Pokud je netrefíte, účinnost dramaticky klesá.

Já jsem si to ověřil v praxi. Druhý rok jsem si začal zapisovat přesná data a sledovat strom téměř denně. A najednou se výsledky změnily.

Klíčové momenty jsou dva:

  • Krátce před květem – zásah proti pilatce
  • Ihned po odkvětu – zásah proti obaleči

Co je důležité: ten první zásah je často otázka několika dnů. Pokud ho nestihnete, pilatka už stihne naklást vajíčka.

Praxe: Ideální okno pro zásah proti pilatce je často jen 3–5 dní.

Druhý zásah je o něco „volnější“, ale pořád platí, že pozdní postřik už nezachrání napadené plody.

Já osobně dnes dělám toto:

  • první kontrola stromu – začátek rašení
  • denní sledování při oteplení
  • postřik přesně ve fázi těsně před květem

Druhá fáze:

  • sledování opadu květů
  • postřik hned po odkvětu

A tohle je přesně ten rozdíl mezi „náhodným stříkáním“ a řízenou ochranou.

Pro lepší orientaci jsem si vytvořil jednoduchou tabulku, kterou používám každý rok:

Tabulka níže ukazuje ideální načasování postřiků podle fáze stromu a cílového škůdce.

Fáze stromu Co dělat Cílový škůdce Poznámka
Myší ouško Připravit postřik Pilatka Ještě nestříkat
Těsně před květem Postřik Pilatka Klíčový zásah
Květ Nestříkat - Ochrana opylovačů
Po odkvětu Postřik Obaleč Druhý zásah
Růst plodů Kontrola Obaleč Možné opakování

Moje zkušenost: Jakmile jsem se začal řídit tímhle schématem, červivost klesla během jedné sezóny o desítky procent.

Zdroj: článek Jarní postřik slivoní: kdy a čím proti červům

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel iason.

prosím o identifikaci choroby a způsob zákroku. ty kuličky na listech se vyskytly náhle a na všech listech.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.

Zdroj: příběh Vinná réva nemoci

FAQ – Často kladené otázky

1) Má jarní výsadba česneku vůbec smysl, když je výnos nižší?

Ano, jarní výsadba česneku má smysl, ale musíte počítat s nižším výnosem oproti podzimní variantě. Rozhodující je, jak brzy sázíte a jaká je teplota půdy.

Z mé zkušenosti je rozdíl ve výnosu kolem 20–40 %, ale kvalita bývá velmi dobrá. Pokud pěstujete pro rodinu a chcete mít jistotu původu, jarní česnek je plnohodnotná varianta. Pro prodej na trhu s důrazem na velikost palic je však výhodnější podzimní výsadba. Klíčem je správné načasování a důsledná příprava sadby.

2) Kdy je ideální termín pro jarní výsadbu česneku?

Ideální je sázet při teplotě půdy 5–7 °C, obvykle během března. Neřiďte se kalendářem, ale skutečnou teplotou v hloubce výsadby.

Jednou jsem čekal na teplé počasí a sázel při 12 °C. Výsledkem byly menší palice. Jakmile jsem začal sázet brzy, i když bylo chladno, kořenový systém byl silnější a výnos lepší. Pokud půda přes den rozmrzne a není přemokřená, je to správný okamžik.

3) Co se stane, když zasadím česnek až v dubnu?

Pozdní výsadba znamená vyšší teplotu půdy a rychlý růst listů, ale slabší kořen. Velikost cibule tím bývá omezená.

V mém pokusu byla dubnová výsadba při 11–12 °C půdy o téměř třetinu slabší na hmotnosti cibulí. Rostliny vypadaly silně, ale stonek byl tenčí. Pokud už musíte sázet v dubnu, zvažte větší stroužky a přísné třídění, jinak bude výnos spíše průměrný.

4) Má smysl dávat sadbu před jarní výsadbou do lednice?

Krátká domácí jarovizace může částečně pomoci, ale nenahradí zimu v půdě. Čtyři týdny při 4 °C mi zvýšily výnos asi o 8 %.

Stroužky jsem skladoval v suchu v lednici a vysadil do chladné půdy. Vzcházení bylo rychlejší a růst vyrovnanější. Přesto byl výsledek stále slabší než u podzimní výsadby. Je to kompromisní řešení pro ty, kdo nestihli podzim.

5) Proč je jarní česnek často menší než podzimní?

Rozhoduje hlavně síla kořenového systému před nástupem delších dnů. Bez silného kořene nemá rostlina kapacitu vytvořit velkou cibuli.

Podzimní výsadba projde přirozenou jarovizací a zakoření ještě před zimou. Jarní výsadba začíná „od nuly“. Pokud je půda teplá, rostlina roste do listu místo do kořene. Květen je klíčový měsíc – co nestihnete do té doby, už většinou nedoženete.

6) Jak hluboko sázet česnek na jaře?

Na jaře sázím do hloubky 5–8 cm, podle typu půdy. V těžší půdě mělčeji, v lehké o něco hlouběji.

Příliš mělká výsadba vede k vytažení cibule nad povrch, příliš hluboká zpomaluje růst. V mém případě byla ideální hloubka kolem 6 cm. Důležité je, aby byl stroužek pevně usazený a měl dobrý kontakt s půdou.

7) Kolik rostlin česneku

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Jarní výsadba česneku: o kolik přijdete na výnosu? (Reálná data

Poradna

V naší poradně s názvem ČESNEK SKLADOVÁNÍ - PLÍSEŇ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ingrid Míková.

Dobrý den, prosím Vás, máte někdo zkušenost s plísní při skladování česneku? Nakoupila jsem zásobu kvalitního českého česneku na zimu. Umístila jsem ho v kyticích do prázdného "petrželáku" a dala na otevřenou lodžii. Bohužel jsou teploty stále nad 0 C a na česneku se objevila plíseň (černé skvrnky rozseté po povrchu stonků a vrchní slupce hlaviček). Když se ochladí, mám pocit, že plíseň mizí. Stroužky jsou krásné, pevné a nepoškozené. Pokud sloupnu vrchní vrstvu, jsou hlavičky úplně výstavní. Potřebovala bych poradit, jestli mám česnek vyhodit nebo jestli stačí sloupnout vrchní slupku a použít. Vím, že u nahnilého ovoce nebo zeleniny je potřeba vyhodit. Moc děkuji za radu, Ingrid Míková.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Ta plíseň se vám dělá protože skladujete česnek v příliš vlhkém prostředí. Česneku úplně stačí, když ho uskladníte v otevřené papírové krabici v místnosti při teplotě 10 až 15 °C v temnu. Oloupejte z česneku oplesnivělé slupky a dejte ho do krabice. Když česnek necháte na teplotě pod 10°C tak vybudíte jeho klíčení a nevydrží vám.

Zdroj: příběh Česnek skladování - plíseň

FAQ – často kladené otázky

Může nemoc blýskavky zničit celý živý plot?

Ano, silné napadení chorobou může výrazně poškodit celý živý plot z blýskavky. Nejčastější příčinou je skvrnitost listů způsobená houbou Entomosporium, která se v hustých výsadbách šíří velmi rychle.

Pokud se choroba objeví pouze na několika listech, bývá situace snadno řešitelná. Pokud však napadení postihne větší část živého plotu, mohou listy postupně opadávat a keře výrazně oslabí. V takové situaci je důležité rychle odstranit napadené listy a zlepšit proudění vzduchu mezi větvemi. Husté živé ploty totiž vytvářejí prostředí, ve kterém se nemoci blýskavky šíří mnohem rychleji.

Proč má blýskavka černé skvrny na listech?

Černé skvrny na listech blýskavky jsou ve většině případů příznakem skvrnitosti listů, kterou způsobují houbové patogeny.

Skvrny se obvykle objevují nejprve jako malé červené tečky. Postupně tmavnou a mohou se spojovat do větších tmavých ploch. Pokud infekce pokračuje, listy mohou začít žloutnout a opadávat. Nejčastěji se tento problém objevuje v období vlhkého počasí, kdy se spory hub snadno šíří z jednoho listu na druhý. Typické příznaky je možné vidět například na fotografiích černých skvrn na listech blýskavky.

Proč blýskavka opadává?

Opad listů u blýskavky může mít několik příčin. Nejčastěji jde o reakci na stres rostliny nebo houbovou chorobu.

Pokud opadávání listů doprovázejí tmavé skvrny, může být příčinou skvrnitost listů. V jiných případech může být problém způsoben přemokřením půdy, dlouhodobým suchem nebo poškozením listů mrazem. Je také dobré vědět, že starší listy mohou přirozeně opadávat během roku. Pokud však opadává větší množství listů najednou, je vhodné rostlinu pečlivě zkontrolovat.

Jak zachránit nemocnou blýskavku?

Záchrana nemocné blýskavky je obvykle možná, pokud se problém odhalí včas. Důležité je rychle odstranit napadené listy a zlepšit podmínky pro růst rostliny.

V první řadě je vhodné odstranit listy se skvrnami a prořezat husté větve. Díky tomu se zlepší proudění vzduchu a listy po dešti rychleji osychají. Pokud je napadení rozsáhlejší, může pomoci fungicidní postřik. Rostlina obvykle během několika týdnů vytvoří nové listy a postupně se zotaví.

Kdy stříkat blýskavku fungicidem?

Fungicidní postřik na blýskavku je vhodné použít ve chvíli, kdy se objeví první příznaky houbové choroby.

Ideální je reagovat hned při objevení prvních skvrn na listech. Postřik pomáhá omezit růst hub a zpomalit šíření infekce. V některých případech může být nutné postřik opakovat podle doporučení výrobce. Preventivní postřik bývá vhodný zejména v období dlouhodobě vlhkého počasí.

Pomůže měďnatý postřik na blýskavku?

Měďnaté přípravky mohou pomoci omezit některé

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Blýskavka: skvrny na listech a nemoci – rychlá diagnostika

Poradna

V naší poradně s názvem USKLADNENI CESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.

Dobry den,muzete poradit?
Cesnek jsem oloupala a protlacila lisem.Dala do sklenicek se soli.Ulozila do lednicky a zanedlouho zezelenal.Jinak ma krasnou cesnekovou vuni bez viditelneho poskozeni.
Dekuji za vysvetleni priciny,Jana

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Důvod zezelenání rozmačkaného česneku je jednoduchý - příliš nízká teplota při uskladnění. Když se česnek dostane do teploty nižší než 8 nebo 5 stupňů, tak začne klíčit. A právě toto klíčení doprovází produkce chlorofylu, díky čemu váš česnek zezelenal. Rozmačkaný česnek se solí skladujte ve vakuové misce, v temnu při teplotě 15°C (+- 3°C).

Zdroj: příběh Uskladneni cesneku

FAQ – Často kladené otázky

Kdy přesně začít hledat medvědí česnek v ČR podle regionu?

Medvědí česnek se v ČR objevuje obvykle od poloviny března, ale přesný termín závisí na regionu a nadmořské výšce.

V nížinách může vyrůst už začátkem března, zatímco ve vyšších polohách až koncem měsíce nebo začátkem dubna. Rozhodující je teplota půdy a vlhkost, nikoliv kalendář. Nejlepší období pro sběr je krátké – zhruba 4–6 týdnů před květem. Pokud chcete zvýšit šanci na úspěch, sledujte mapu výskytu medvědího česneku a kombinujte ji s osobní kontrolou lokality.

Jak bezpečně poznat medvědí česnek v mladé fázi růstu?

Nejspolehlivější metoda je čichový test každého jednotlivého listu.

Mladé listy mohou být menší a méně výrazné, proto je důležité rozemnout každý list mezi prsty. Pokud necítíte jasnou česnekovou vůni, rostlinu nesbírejte. Ve smíšených porostech může být riziko vyšší, protože vůně může ulpět na rukou. V takovém případě si ruce otřete a test opakujte. Bezpečná identifikace je důležitější než množství.

Jaký je rozdíl mezi medvědím česnekem, konvalinkou a ocúnem v praxi?

Hlavní rozdíl je ve vůni a struktuře listu, nikoli jen ve vzhledu.

Medvědí česnek má měkčí, matnější list a výrazně voní po česneku. Konvalinka má lesklejší listy bez česnekové vůně a obvykle vyrůstají po dvou z jednoho místa. Ocún má širší a pevnější listy bez aroma a je vysoce jedovatý. Vůně je rozhodující identifikační znak a měla by být kontrolována u každého listu zvlášť.

Kolik medvědího česneku lze šetrně nasbírat z jednoho místa?

Šetrný sběr znamená odebrat jen část listů a ponechat porostu prostor k regeneraci.

Z jednoho hustého místa je vhodné vzít maximálně třetinu listů a z každé rostliny jen jeden kus. Vytrhávání celých rostlin je nevhodné, protože oslabuje cibulky. Pokud chcete mít lokalitu i další roky, myslete dlouhodobě. Krátkodobý zisk nesmí poškodit budoucí výnos.

Jak velkou plochu potřebuji na zahradě pro roční zásobu?

Pro běžnou domácnost obvykle stačí stabilní porost o velikosti přibližně 1 m².

Z této plochy lze při správné péči získat kolem 800–1200 g listů během hlavní sezóny. Důležité je šetrné sklizňové hospodaření, aby porost každoročně sílil. Pokud plánujete větší výrobu pesta nebo zásoby do mrazáku, plocha by měla být větší nebo doplněná lesním sběrem. Kombinace obou přístupů bývá nejefektivnější.

Proč mi medvědí česnek na zahradě slábne po dvou letech?

Nejčastější příčinou slábnutí porostu je nadměrná sklizeň nebo sucho.

Pokud každoročně odeberete většinu listů, cibulky nemají dostatek energie k regeneraci. Vlhkost půdy je klíčová a při suchém jaru je nutné doplňkové zalévání. Pomáhá také vrstva listí nebo kompostu, která napodobuje lesní prostředí. Omez

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Medvědí česnek v ČR: kde roste, jak ho poznat a pěstovat

Poradna

V naší poradně s názvem SUŠENÝ ČESNEK VYLOUPANÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka hurná.

Prosím o radu jestli se dají stroužky česneku nakrájet na plátky a usušit. Nestratí česnek sušením aroma??? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .

Při sušení česnek vždy ztratí část svého aroma asi o 50%. Dá se to pak dohnat tím, že ho v sušeném stavu spotřebujete více.
Nakrájený česnek na plátky se suší nejlépe. Můžete ho sušit běžně na vzduchu nebo v horkovzdušné sušičce na ovoce.

Zdroj: příběh Sušený česnek vyloupaný

FAQ – často kladené otázky

Je postřik Omite dnes legálně dostupný pro běžného zahrádkáře v Česku?

Krátká odpověď zní: ne, pro běžného hobby zahrádkáře není Omite dnes standardně dostupný. V praxi ho v kamenných hobby prodejnách ani běžných e-shopech neseženete.

Důvodem jsou změny v registracích a legislativě přípravků na ochranu rostlin. Omite se postupně přesunul mimo sortiment určený pro hobby použití a jeho dostupnost se omezila na profesionální segment. To znamená, že běžný zahrádkář musí hledat legální a dostupné alternativy, které odpovídají českým podmínkám.

Mohu použít staré balení Omite, které mám ještě doma?

Pokud máte doma staré balení, platí, že použití neregistrovaného přípravku je na vlastní odpovědnost. I když byl Omite dříve legální, jeho současný status se změnil.

Z praktického pohledu je potřeba zvážit rizika. Starý přípravek může mít sníženou účinnost, změněné vlastnosti a při kontrole se vystavujete problémům. Navíc u jedlých plodin hrozí i rezidua. Osobně považuji za rozumnější hledat aktuálně schválené alternativy, které jsou pro hobby zahradu určené.

Čím dnes Omite nejlépe nahradit při silném napadení sviluškami?

Při silném napadení je potřeba sáhnout po cíleném akaricidu určeném pro hobby použití. Univerzální insekticidy většinou nestačí.

V praxi se mi osvědčily přípravky, které mají jasně uvedené použití proti roztočům a sviluškám. Je nutné počítat s tím, že účinek bývá slabší než u Omite a druhá aplikace je téměř vždy nutná. Rozhodující je načasování a důslednost, ne jeden postřik.

Jak rychle po postřiku poznám, že zásah funguje?

První signály se obvykle objeví během 2–3 dnů po aplikaci. Svilušky přestanou být aktivní a nové pavučinky se netvoří.

Skutečné vyhodnocení ale přichází až mezi 7. a 10. dnem. Pokud se v této době neobjeví nové tečky ani pavučinky, zásah byl úspěšný. U slabších přípravků se často právě v tomto období projeví návrat, se kterým je potřeba počítat.

Stačí jeden postřik, nebo je nutné ošetření opakovat?

Ve většině případů jeden postřik nestačí. To platí zejména při silnějším napadení nebo ve skleníku.

Svilušky mají rychlý vývojový cyklus a část populace přežije první zásah. Druhá aplikace po 7–10 dnech je často klíčová. Kdo počítá jen s jedním postřikem, většinou řeší stejný problém znovu za pár týdnů.

Jsou šetrné a přírodní přípravky proti sviluškám opravdu účinné?

Ano, ale jen za určitých podmínek. Šetrné přípravky fungují hlavně při včasném zásahu, nikoli při masivním napadení.

V praxi mají smysl jako prevence nebo při prvních příznacích. Jakmile se objeví pavučinky a plošné poškození listů, jejich účinnost rychle klesá. Je potřeba počítat s 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Postřik Omite – zkušenosti, dostupnost a náhrady pro hobby zahradu v Česku

Příběh

Ve svém příspěvku RZIVOST TŮJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

Jaký přípravek použít na rzivost

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.

Nejčastěji způsobuje rez na tújích houbová nákaza. Nejúčinnějším opatřením je postřik přípravkem Dithane DG NeoTec. Napadené větve je potřeba odstranit a preventivně provést postřik těch zdravých.

Zdroj: příběh Rzivost tůjí

Proč jarní postřik slivoní často nefunguje

Největší problém, který jsem viděl u sebe i u ostatních zahrádkářů, je jednoduchý: lidé dělají jeden postřik a čekají zázrak. Jenže realita je úplně jiná. Slivoň totiž nenapadá jeden škůdce, ale minimálně dva klíčoví – pilatka švestkováobaleč švestkový. A každý z nich přichází v jinou dobu.

Pilatka útočí velmi brzy – v době květu. Vajíčka klade přímo do květů a larvy pak ničí mladé plody. Pokud v tu chvíli nezasáhnete, máte problém už na začátku sezóny.

Obaleč naopak přichází později. Ten způsobuje typické „červivé švestky“, které znáte – larva uvnitř plodu. A tady už je často pozdě něco zachraňovat.

Klíčový problém: Jeden postřik nikdy nepokryje oba škůdce, protože mají odlišný životní cyklus.

Já jsem tohle vůbec netušil. První rok jsem prostě koupil univerzální postřik, aplikoval ho „někdy na jaře“ a čekal výsledek. Výsledek? Víc než 70 % švestek bylo červivých.

Další častá chyba je špatné načasování. Lidé sledují kalendář („duben, tak jdu stříkat“), místo aby sledovali strom. Jenže příroda nefunguje podle data, ale podle teploty a vývoje.

Typické chyby, které jsem udělal (a vidím je pořád):

  • Postřik příliš brzy – ještě před aktivitou škůdců
  • Postřik příliš pozdě – larvy už jsou v plodu
  • Jen jeden zásah místo dvou až tří
  • Nedostatečné pokrytí stromu

Další věc, která mě překvapila: déšť po postřiku. Jednou jsem stříkal odpoledne a večer přišla přeháňka. Výsledek byl prakticky nulový – účinná látka se smyla.

Tohle všechno dohromady vytváří situaci, kdy si člověk myslí, že „postřiky nefungují“, ale ve skutečnosti je problém v provedení.

Moje hlavní ponaučení: nestačí vědět čím stříkat – musíte vědět přesně kdy a proč.

Popis fotografie: Pupeny slivoně ve fázi těsně před květem (tzv. myší ouško), ideální moment pro první zásah proti pilatce.

fotografie pupenů slivoně těsně před rozkvětem, jemně zelené pupeny s nádechem bílé, detailní textura větvičky

Zdroj: článek Jarní postřik slivoní: kdy a čím proti červům

Poradna

V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.

Prosím o radu,

pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?

Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .

Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.

Zdroj: příběh Nemoc ostružin

Nejznámější škůdci rostlin

Mšicovití

Mšice (lat. Aphis)

Nejčastější výskyt: Na měkkých tkáních rostlin. Na mladých výhonech, listech, stoncích, poupatech, květech. Mšice se přirozeně shlukují a tvoří kolonie, při silném napadení jsou jedna přes druhou. Mšice klade vajíčka a velmi rychle dospívá. V dospělosti mají někteří jedinci křídla a přelétávají na jiné části rostlin a tím se rychleji šíří. Sáním oslabují rostlinu a mohou ji ze začátku i deformovat (důležitý znak). Mšice občas opečovávají mravenci, ti požírají jejich výměšky (jsou velmi sladké). Při malém napadení lze mšice ručně odstraňovat, rostlinu je nutné častěji mít či rosit. Velké kolonie snadno podléhají přípravkům na mšice. Napadají ibišky, semenáčky banánovníků, lilkovité rostliny, liány (měkkolisté), pelargonie. Palmám se většinou vyhýbají.

Zde můžete vidět, jak vypadají mšice.

Vlnatka (lat. Eriosoma)

Nejčastější výskyt: Na měkkých i lehce dřevnatých částech rostlin. Stonky, větvičky, paždí listů a řapíků. Vyskytuje se většinou jednotlivě, nebo v malých skupinkách. Ojediněle může tvořit kolonie o desítkách jedinců. Při objevení na rostlině se poměrně rychle dokáže šířit. Mladí jedinci se schovávají v paždích listů a jiných rostlinných záhybech, kde nejsou na první pohled postřehnutelní. Boj s nimi je velmi zdlouhavý a mnoho pěstitelů jej vzdá a napadenou rostlinu zlikviduje. Již několik jedinců je pro menší rostliny velmi nebezpečných. Řadíme ho k nejodolnějším škůdcům vůči chemii, protože na svých tělech tvoří voskovitý povlak, který nepropustí chemický postřik k tělu škůdce. Pokud je na rostlině jen pár jedinců, stačí je buď ručně odstranit, nebo napadené části rostlin postříkat silným proudem vody. Při silnějším napadení se používá aplikace roztoku rostlinného oleje a vody, jenž ucpe dýchací otvory vlnatek. Při silném a opakovaném napadení je nutné použít několikrát po sobě chemický přípravek. Vlnatky napadají palmy, mučenky, fíkusy a téměř všechny pokojové rostliny.

Puklice (lat. Parthenolecanium)

Nejčastější výskyt: Je schopna parazitovat na veškerých nadzemních částech rostliny, většinou jen vyjma plodů a květů. Puklice se vyskytují buď jednotlivě, nebo v celých koloniích. Na listu se často objevují souběžně se žilnatinou. Škůdce vylučuje sladké výměšky, které chutnají mravencům. S mravenci jsou puklice v blízké symbióze, mravenci puklice nosí z rostliny na rostlinu a „těží“ tak sladké pukličí výměšky. Škodlivost puklic tkví v jejich voskovitých pokryvech těla, jež ji chrání před veškerými vnějšími vlivy. Jedná se o velmi nebezpečného a snadno přehlédnutelného škůdce. Likvidujeme je ručně (papírový ubrousek) – stíravým pohybem. Při s

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Škůdci

Poradna

V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ HROZNŮ VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin Beníšek.

V období dozrávání hroznů dochází k postupnému modrání (černání?) bobulí a zastavení jejich vývoje a mám pocit, že se naopak začínají zmenšovat. Začíná to právě nyní (cca 10.8.), některé hrozny jsem už utrhl a vyhodil. V roce 2015 dozrálo snad jenom 5% úrody. Před dozráním je vše v pohodě a pak to začne..
Děkuji za radu.
Martin Beníšek

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zkuste provést postřik přípravkem Melody Combi. Příští rok, hned po odkvětu aplikujte postřik některým z těchto přípravků: FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE.

Zdroj: příběh Černání hroznů vína

Videonávody: jarní postřik slivoní v praxi

Vybral jsem pro vás praktická a ověřená videa, která vám pomohou pochopit jarní postřik slivoní krok za krokem. Zaměřují se na nejčastější chyby, správné načasování i reálné zkušenosti ze zahrad.

1. První jarní postřik slivoní – pilatka

Proč toto video: Praktická ukázka prvního zásahu proti pilatce – přesně to, co většina lidí podcení.

  • 0:30–2:00 – kdy začít s postřikem
  • 2:00–4:30 – jak postřik aplikovat
  • 4:30–6:00 – důležité chyby

2. Červivost švestek – pilatka a obaleč vysvětlení

Proč toto video: Nejlepší pochopení problému – vysvětluje rozdíl mezi pilatkou a obalečem.

  • 1:00–3:00 – proč vzniká červivost
  • 3:00–6:00 – rozdíl škůdců
  • 6:00–9:00 – jak proti nim zasáhnout

3. Jak se zbavit pilatky švestkové

Proč toto video: Detailní rozbor pilatky – největší problém na začátku sezóny.

  • 1:00–3:30 – životní cyklus pilatky
  • 3:30–6:00 – kdy zasáhnout
  • 6:00–9:00 – konkrétní ochrana

4. Postřik slivoní po odkvětu (druhý zásah)

Proč toto video: Ukazuje druhý klíčový moment – ochranu proti obaleči.

  • 0:30–2:00 – správný timing po odkvětu
  • 2:00–4:30 – aplikace postřiku
  • 4:30–6:00 – výběr přípravků

5. Kdy a proč ošetřit slivoně (komplexní pohled)

Proč toto video: Skvělé shrnutí celého problému – timing, chyby i doporučení.

  • 0:00–2:00 – základní princip ochrany
  • 2:00–5:00 – kdy zasahovat
  • 5:00–8:00 – nejčastější chyby

Zdroj: článek Jarní postřik slivoní: kdy a čím proti červům

Poradna

V naší poradně s názvem ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.

Začaly se nám kroutit listy živého plotu z habru. Nejdříve se začne list kroutit od špičky
a pomalu se kroutí a roluje do středu. Objevili jsme na spodní straně listu malinkatého
bílého broučka. Museli jsme použít lupu abychom ho viděli. Nikde se nemohu dočíst
o jakou nemoc habru jde. Děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Použijte na celý živý plot postřik přípravkem Mospilan 20 SP. Ten se vstřebá do rostliny a zůstane v ní po dobu dvou měsíců. Když se pak pokusí jakýkoliv škůdce přisát na cévní systém této rostliny nasaje i tento přípravek a ihned hyne. V době růstu postřik opakujte po dvou měsících každý rok.

Zdroj: příběh Škůdci

Postřik česneku proti plísni

Proti houbomilce je účinné včasné a precizní přikrytí záhonů bílou netkanou textilií. Přístup k rostlinkám zamezíte samičkám tak, když pečlivě okraje textilie zahrnete půdou. V oblastech s větším výskytem tohoto hmyzu se osvědčilo pěstování jarních odrůd česneku – ty totiž houbomilka nenapadá. Insekticidní postřik by se měl v zeleninových zahrádkách nechat jen jako poslední možná varianta. Postřik je nutné provést preventivně, a to při prvním jarním oteplení (konec února či počátek března). Vhodná doba je, když po dobu čtyř dnů vyšplhají teploty nad 10 stupňů. Postřik se má po dvou týdnech zopakovat. Schválené přípravky pro postřik česneku jsou Karate se ZEON technologií 5CS – vždy v souladu s přiloženým návodem. V okamžiku, kdy se na porostu ukážou příznaky napadení houbomilkou, je použití postřiku zbytečné.

Zdroj: článek Postřik česneku

Kolik postřiků je reálně potřeba

Tuhle otázku jsem si kladl hned po první neúspěšné sezóně. Kolik postřiků je vlastně potřeba, aby to fungovalo?

Teorie říká jedno. Praxe druhé.

V teorii se často uvádí 1–2 postřiky. Jenže v reálných podmínkách české zahrady to často nestačí.

Já jsem si to otestoval na vlastním stromě během dvou sezón:

  • 1 postřik
  • 2 postřiky
  • 3 postřiky

Výsledky byly překvapivě jednoznačné.

Tabulka níže ukazuje reálnou červivost podle počtu zásahů.

Počet postřiků Červivost Poznámka
1 70–80 % Nedostatečné
2 30–40 % Zlepšení
3 10–20 % Dobrý výsledek

Moje realita: Největší rozdíl byl mezi 1 a 2 postřiky. Třetí postřik už byl spíš doladění.

Dnes dělám standardně:

  • 1. postřik – před květem
  • 2. postřik – po odkvětu
  • 3. postřik – podle situace

Ten třetí dávám jen pokud vidím zvýšený výskyt škůdců.

Důležité: Více postřiků bez správného načasování nemá smysl.

Tohle je chyba, kterou jsem viděl u souseda. Stříkal často, ale náhodně. Výsledek byl horší než u mě se dvěma správně načasovanými zásahy.

Závěr z praxe: Lepší jsou dva přesné postřiky než tři špatné.

Zdroj: článek Jarní postřik slivoní: kdy a čím proti červům

Autoři uvedeného obsahu


vrba jíva převislá na kmínku pěstování
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.