Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

POSTŘIK ŠVESTEK

Co je to puchrovitost

Puchrovitost slivoní způsobuje znetvoření plodů švestek. K infekci dochází v období, kdy stromy kvetou, což je na jaře. Z infikovaných květů se utvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé.

Původce: Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.

Vývoj: Houba přezimuje v korunách stromů, a to ve formě blastospor nebo perenujícího mycelia. Začátkem jara začne prorůstat do květů (základů plodů) a způsobí jejich onemocnění.

Důsledky: Puchrovitost způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Mezi jednotlivými odrůdami švestek jsou výrazné rozdíly v citlivosti k puchrovitosti. Mnoho odrůd není houbou napadeno vůbec, naopak nejhůř je poškozována domácí švestka. V lokalitách, kde je velký výskyt puchrovitosti, může houba způsobit až 70 % ztráty na ovoci.

Ochrana: Doporučuje se provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a jedno až další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Diskuze: Postřik švestek

Jsem začínající pěstitel švestek.Zajímám se o postřik švestek.Kdy a na co a čím provádět potsřik od začátku roku a až do zimy.Chci si o tom udělat přehled.Nebo
kde bych se o tom názorně mohl dočíst.
Děkuji Knedla jos.Valašské Meziříčí

Zdroj: diskuze Postřik švestek
Počet odpovědí: 1

Řez švestek na obrázku

Zde si můžete prohlédnout fotografie zachycující řez slivoní.

Zdroj: Řez švestek

Diskuze: Re: Kroucení listů

Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG

Zdroj: diskuze Kroucení listů
Počet odpovědí: 1

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Zdroj: Stříhání švestek

Diskuze: postřik švestek

Švestka má listy děravé jako síto.Co to způsobuje? Plody jsou napíchnuté s kapičkou.Mám ji ještě stříkat

Děkuji předem za odpovědˇ.Honetschlagerova

Zdroj: diskuze Postřik švestek
Počet odpovědí: 0

Postřik švestek po odkvětu

Postřik švestek po odkvětu se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte se a sedmý den rozmíchejte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujte.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze: Re: praskání kmenů u švestek a slív

prosím o radu jak zabránit ,praskání kůry kmenů švestek a jabloní

Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív
Počet odpovědí: 3

Postřik švestek proti červivosti

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dní po opadu květních lístků. Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se obvykle netrefíte.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze: sirnatý postřik na svestku

dobrý den. Chci informaci vůči zelenému povrchu větví a stromů švestek až mechovým porostům. Myslím si ,že chybí síra v ovzduší tak se ptám zdali stříkat nějakým sirnatým prostředkem kdy a jakým. Předem děkuji za odpověď josef zlín

Zdroj: diskuze Sirnatý postřik na svestku
Počet odpovědí: 0

Postřik proti puchrovitosti švestek

Puchrovitost švestek se řeší postřikem, který se provádí hned na začátku sezóny. Doporučuje se například fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravte si 10 g přípravku a promíchejte jej ve 2 litrech vody (optimální množství na 1 strom). Postřik na švestky přelijte do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjte každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí tento postřik na švestky jednou opakujte těsně před květem.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze: Re: stříhání švestek

Nejlepší doba na řez švestek je druhá polovina června nebo hned po sklizni. Jarní řez se doporučuje jen začátečníkům, aby jim v orientaci v koruně nebránily listy. U jarního řezu je nebezpečí zanesení infekcí do řezných ran.

Zdroj: diskuze Stříhání švestek
Počet odpovědí: 1

Postřik švestek proti pilatce

Pilatka nalétává v době květu, je třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včelky a ostatní opylovače. Ti nejdou do odkvetlého stromu, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu. Proti pilatce je tedy termín postřiku jasný, jakmile opadá cca 75 % květních plátků. Proti druhé generaci (té škodlivé) obaleče švestkového se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července. Volte přípravek s delším působením, například Mospilan nebo Zolone, Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíš proti pilatce po odkvětu. Teoreticky vše zvládnete Zolonem. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, ty někdy zrají už začátkem srpna, takže stihnete postřik jen tak tak.

Možných postřiků je několik, je dobré je občas střídat. Patří sem: Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. Nejlepší, ale taky nejdražší je Calypso 480 SC.

Zdroj: Postřik švestek

Diskuze: Re: Re: postřik na libeček

Zřejmě jde o bílou rez. Zkuste použít postřik s některým z uvedených přípravků.
Ortiva
Mastana SC
Horizon 250 EW

Zdroj: diskuze Postřik na libeček
Počet odpovědí: 2

Postřik z česneku

Česnek je proslulý svými antimykotickými účinky – obsahuje látky, které chrání před houbovitými chorobami. Často se tedy sám používá jako výchozí surovina pro výrobu postřiku, a to proti bramborové plísni či na ochranu rajčat.

Zdroj: Postřik česneku

Diskuze: Re: černání hroznů vína

Zkuste provést postřik přípravkem Melody Combi. Příští rok, hned po odkvětu aplikujte postřik některým z těchto přípravků: FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE.

Zdroj: diskuze Černání hroznů vína
Počet odpovědí: 1

Postřik česneku proti plísni

Proti houbomilce je účinné včasné a precizní přikrytí záhonů bílou netkanou textilií. Přístup k rostlinkám zamezíte samičkám tak, když pečlivě okraje textilie zahrnete půdou. V oblastech s větším výskytem tohoto hmyzu se osvědčilo pěstování jarních odrůd česneku – ty totiž houbomilka nenapadá. Insekticidní postřik by se měl v zeleninových zahrádkách nechat jen jako poslední možná varianta. Postřik je nutné provést preventivně, a to při prvním jarním oteplení (konec února či počátek března). Vhodná doba je, když po dobu čtyř dnů vyšplhají teploty nad 10 stupňů. Postřik se má po dvou týdnech zopakovat. Schválené přípravky pro postřik česneku jsou Karate se ZEON technologií 5CS – vždy v souladu s přiloženým návodem. V okamžiku, kdy se na porostu ukážou příznaky napadení houbomilkou, je použití postřiku zbytečné.

Zdroj: Postřik česneku

Diskuze: Re: rzivost tůjí

Nejčastěji způsobuje rez na tújích houbová nákaza. Nejúčinnějším opatřením je postřik přípravkem Dithane DG NeoTec. Napadené větve je potřeba odstranit a preventivně provést postřik těch zdravých.

Zdroj: diskuze Rzivost tůjí
Počet odpovědí: 1

Řez švestek po sklizni

Řez švestek si naplánujeme na polovinu září (ihned po sklizni plodů). Vyřežeme všechny křižující se a zahušťující větve, dlouhé kosterní větve zakrátíme asi na polovinu a boční výhony zkrátíme na dvě očka. Dlouhé větve musíme zakracovat tak, aby poslední horní pupen byl listový a ne květní. To proto, aby se po řezu měla možnost větev prodlužovat.

Důkladného řezu se u peckovin není třeba bát, jsou vitální, a když postranní obrost necháme nedotčený, budou výhony slabé a ponesou menší plody než na prodlužujících se kosterních větvích.

Zdroj: Stříhání švestek

Diskuze: Re: praskání kmenů u švestek a slív

Na kmeni stromu švestky,slív,jabloní jsou rýhy jako když to pořežu nožem.Pocelėm obvodu kmenů.Prosím poraďte co mám udělat.Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Praskání kmenů u švestek a slív
Počet odpovědí: 3

Zkušenosti s postřikem ovocných stromů

  1. pilatka – zničí cca 90 % květů; použít ihned po odkvětu Decis, Mospilan, Zolone
  2. obaleč švestkový 1. generace – konec května až počátek června; nemusí se stříkat
  3. obaleč švestkový 2. generace – pravá červivost; hned po 10. červenci; použít Zolone nebo Mospilan (má dlouhodobý účinek)

Závěrečným postřikem na švestky bývá Horizon 250 EW, který strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní řešíme ve chvíli, kdy se na stromě objeví první otlučené plody (plody s hnědou skvrnou). Často za to mohou kroupy. Můžeme rovněž počkat na první plesnivou švestku s tímto příznakem (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije). V tomto případě smícháme 1 ml přípravku s 1 l vody a můžeme začít stříkat. Po tomto zásahu nesmíme zapomenout na ochrannou lhůtu (po tento čas ovoce není vhodné ke sklizni), která vyprší až po sedmi dnech.

Zdroj: Postřik švestek

Slivoň – postřik proti červivosti

Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se bohužel obvykle netrefíte. Možných postřiků je několik a je dobré je občas střídat. Jsou to například Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. Nejlepší, ale taky nejdražší je Calypso 480 SC.

Doporučení:

  • pilatka (zničí cca 90 % květů) – ihned po odkvětu aplikovat Decis, Mospilan, Zolone;
  • obaleč švestkový 1. generace – konec května počátek června – je nevýznamný, nestříká se;
  • obaleč švestkový 2. generace – hned po 10. červenci použít Zolone nebo Mospilan.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Jarní chemická ochrana slivoní

První jarní postřik slivoní se provádí proti puchrovitosti hned na začátku sezony. Doporučuje se fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku. Postřik přelijeme do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjeme každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí se tento postřik opakuje ještě jednou těsně před květem.

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dnů po opadu květních lístků. Pilatka nalétává v době květu, je tedy třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včely a ostatní opylovače. Ti do odkvetlého stromu již nejdou, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu.

Další postřik švestek se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července si připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte si roztok, a to tak, že rozmícháte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujete.

Poslední postřik slivoní se doporučuje s látkou Horizon 250 EW, která strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví první plody s hnědou skvrnou. Často za tento jev mohou kroupy. Na takto poškozených plodech se může také vyskytnout plíseň (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije), v tomto případě se smíchá 1 ml přípravku v 1 l vody a může se začít stříkat. Po tomto zásahu se nesmí zapomenout na ochrannou lhůtu, tedy čas, kdy ovoce není vhodné ke sklizni. Ochranná lhůta vyprší po sedmi dnech.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Kdy stříkat

Rostliny ošetřujeme vpodvečer či za oblačného počasí. Nikdy ne za slunečního svitu!

Zdroj: Postřik na svilušky a puklice

Řez ovocných stromů – video

Na internetu máte možnost zhlédnout video, které vám poradí, jak správně ostříhat švestku na vaší zahradě.

Zdroj: Stříhání švestek

Ošetření česneku na jaře

Ošetřují se jen porosty zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře buď formou postřiku, nebo zálivky. Postřik je třeba provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a o dva týdny později ho zopakovat. Zálivka se provádí jen jednou, a to 14 dnů po prvním zmiňovaném oteplení. Všechny povolené přípravky se mohou aplikovat ve formě postřiku, Basudin a Sumithion i ve formě zálivky. Do postřikové kapaliny je nutno přidat smáčedlo.

Zdroj: Postřik česneku

Nemoci švestek

Mezi nejčastější choroby a škůdce švestek patří puchrovitost švestek, šarka, pseudošarka, moniliová hniloba plodů, červená skvrnitost listů a také obaleč švestkový.

Puchrovitost švestek (Taphrina pruni): Puchrovitost švestek způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.

Chemické ošetření: V místech, kde se onemocnění vyskytuje, se doporučuje provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu. Vhodné je ošetření stromů fungicidním přípravkem na bázi mědi, například Kuprikolem.

Šarka (Plum pox virus): Šarka švestek je vláknitý virus, jeho škodlivost se liší podle náchylnosti jednotlivých odrůd švestek. K největším škodám dochází, pokud jsou napadeny mladé stromy. Na listech vznikají světlé až žlutozelené skvrny, kroužky, proužky a ornamentální kresby. Okraje skvrn nejsou ostře ohraničeny. Příznaky jsou na listech zřetelné již na jaře, a to od května, u většiny odrůd se v pozdním létě intenzita příznaků zmenšuje. U některých odrůd se skvrny nebo okraje skvrn koncem léta zbarvují červenofialově nebo hnědofialově. U velmi náchylných odrůd dochází i k nekrózám. Následkem šarky listy žloutnou a opadávají, dochází také k retardaci růstu.

Pseudošarka: Pseudošarka je choroba, která vyvolává podobné symptomy na plodech švestky jako šarka. Jedním z původců pseudošarky může být virus tmavozelené kropenatosti (Dark green sunken mottle virus).

Chemické ošetření před šarkou a pseudošarkou: Neexistuje. Základním ochranným opatřením je pěstování odolných (rezistentních) odrůd. Napadenou rostlinu je nutné vykopat a spálit. Důležité je také dodržování zásad dezinfekce nástrojů při manipulaci s rostlinami (například při prořezávání).

Moniliová hniloba plodů (Monilinia laxa): Slupka i dužnina švestek začnou měknout a hnědnout. Na hnědých skvrnách se vytvářejí špinavě bílé polštářky, tyto polštářky jsou většinou uspořádány v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají, velmi často zůstávají mumifikované viset na stromech, kde jsou zdrojem další nákazy.

Chemické ošetření: Napadené plody je nutno ze stromu odstranit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Kuprikolu.

Červená skvrnitost slivoně (Polystigma rubrum): Na listech slivoní se tato choroba projevuje tvorbou žlutozelených, později červených skvrn o velikosti 5 až 10 milimetrů. Při silném napadení dochází k deformaci a usychání listů.

Chemické ošetření: Napadené listy je nutno ze stromu odstranit, nejlépe je následně spálit. Vhodné je také použití přípravků na bázi mědi, například Kuprikolu.

Obaleč švestkový (Cydia funebrana): Obaleč švestkový je jedním z nejčastějších škůdců slivoní, který způsobuje červivost. V místě, kde housenka obaleče vnikla do plodu, je na povrchu zaschlá kapička čiré klovatiny. Housenky první generace způsobují opad plodů. Housenky druhé generace vyvolávají červivost plodů. Chodby housenek směřují k peckám, kde se nakonec housenky také zabydlují.

Chemické ošetření: viz následující řádky.

Zdroj: Postřik švestek

Výchovný řez švestek

Hned po vysazení je nutný výchovný řez, který dá základ správnému tvaru koruny. Měl by se provádět pravidelně a důkladně. V průběhu prvního roku se kmen zkracuje přibližně na metr. Ideálním časem pro tento zásah je jaro. Příští rok je nutné ve stejnou dobu pokračovat. Vyberou se pouze tři nebo čtyři větve, ty se zkrátí o půlku, ostatní můžou více, vznikne z nich v budoucnu koruna. Později se jen provádějí řezy, jimiž se koriguje tvar, a to také na jaře. Nejčastěji se doporučuje pyramidálně dutá koruna, u níž chybí střední výhon. Zároveň se odstraní všechny větve, které překážejí těm hlavním.

Zdroj: Řez švestek

Nakdy načasovat postřik

Proti pilatce je nejvhodnější termín, jakmile opadá cca 75 % květních plátků.

Proti druhé generaci obaleče švestkového (první je neškodná) se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července.

Volte nejlépe přípravek s delším působením, jako je Mospilan nebo Zolone. Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíše proti pilatce po odkvětu. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, někdy zrají již začátkem srpna.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Postřik česneku močovinou

Postřik močovinou je vhodný na list. Počítejte s tím, že močovina se jako hnojivo pomalu rozpouští, takže začněte s hnojením včas. Používá se pětiprocentní roztok. Běžná dávka je 400 l/ha v pětiprocentní koncentraci, je tedy zapotřebí 20 kg močoviny. To znamená 0,04 l na m², například na 50 m² je potřeba 0,1 kg močoviny, abychom získali 2 l v 5% koncentraci. Můžete používat každých 7–10 dní až do začátku června (naposledy po odhlávkování paličáků). Po odhlávkování (dávkování) se dává poslední dávka.

Při tomto hnojení se používá i smáčedlo. Vhodný je jar. Smáčedla se přidávají k postřikům v koncentraci okolo 0,05 % (půl promile). To znamená 2,5 ml na 5 litrů. Víc ho určitě nedávejte. Močovina se používá většinou třikrát, naposledy krátce po odhlávkování. Je docela dobré přidat k močovině nějakou pomocnou látku, která zlepšuje kondici rostlin. Po postřiku by nejméně 6 hodin nemělo pršet, je tedy lépe počkat, až bude počasí stálejší.

Zdroj: Postřik česneku

Postřik

S ochranou je třeba většinou začít již v polovině června a podle potřeby ošetření opakovat v závislosti na průběhu počasí a výskytu prvních příznaků.

Vhodné postřiky:

  • ANTRE 70 WG – fungicidní přípravek ve formě granulátu dispergovatelného ve vodě, slouží k ochraně proti několika chorobám, mimo jiné proti septoriové skvrnitosti.
  • FLOWBRIX – fungicidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu k ochraně révy vinné, chmele, sadů a dalších plodin. Jde o moderní měďnatý fungicid nové generace proti houbovým chorobám. Postřik působí kontaktně a preventivně. Je vhodný do antirezistentních programů a integrované produkce.
  • KUPRIKOL 50 – fungicidní postřik proti houbovým chorobám, jako je plíseň bramborová, plíseň na rajčatech, plíseň okurková, plíseň révová.
  • POLYRAM WG – postřikový fungicidní přípravek ve formě granulí dispergovatelných ve vodě (WG), určen proti plísni bramborové v porostu brambor, strupovitosti u jádrovin, plísni révové v révě, rzi karafiátové na karafiátech a proti septoriové skvrnitosti.
  • Další: Dithane DG Neotec, Ortiva, Ridomil gold MZ Pepite

Zdroj: Septoriová skvrnitost rajčete

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP

NABÍDKA OBCHODU