Dle pokynů výrobců se tekutý prací prostředek nalévá do nádržky ještě před zahájením praní. U novějších praček (cca 7 let zpět) je za vaničkou nádržky záklopka, která se otevře v okamžiku, kdy pračka začne napouštět vodu, a pak je teprve gel dávkován přímo na prádlo. Pokud má tekutý prací prostředek i odměrku, která je součástí balení, je možné ji dát přímo do bubnu.
Tipy
Způsob dávkovaní závisí na tom, jaký druh pracího prostředku používáte. Univerzální prací prostředky se dělí podle konzistence na sypké, tekuté a předdávkované (tablety, gelové kapsle).
Sypké prací prostředky – doporučenou prací dávku dávkujeme přímo do přihrádky v pračce.
Tekuté prací prostředky – doporučená prací dávka se ponechává v odměrce a vkládá se přímo do bubnu na prádlo nebo se lije do přihrádky u pračky.
Předdávkované prací prostředky – požadovaný počet gelových kapslí se vkládá pod prádlo přímo do bubnu pračky; práškové tablety se vkládají přímo do přihrádky pračky.
Jak si co nejtransparentněji porovnat ceny a tak zjistit, který prací prostředek je nejlevnější? Stačí, když si cenu pracího prostředku vydělíte počtem pracích dávek. A máte to! V mnoha obchodech již najdete uvedený přepočet ceny za 1 prací dávku. Nezapomínejte, jedna prací dávka je standardně stanovená, a tudíž pro všechny výrobce stejná.
V naší poradně s názvem KYSELINA CITRONOVA JAKO DEZINFEKCE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vacek.
Dobrý den,
V jakém poměru naředit kyselinu citronovou, aby z ní byla dezinfekce? Nechci dát málo ani plýtvat, v době možného nedostatku. Jakým zp. dezinfikovat - postříkáním, ponořením..? Jak dlouho to tam nechat? Záleží na teplotě?
Jak to je u sody, octa, soli … ¨Zdraví Vacek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Kyselina citrónová se dá použít jako desinfekce všude tam, kde je potřeba likvidovat bakterie a plísně. Bohužel kyselina citrónová neúčinkuje na viry - vůbec. Dezinfekční roztok proti bakteriím a plísním se připraví v poměru 1 sáček kyseliny citrónové a 1 litr vody ohřáté na 20°C, přičemž dezinfekční účinky se projeví při úplném ponoření desinfikovaného předmětu na dobu 30 minut a více. Pro lepší smáčivost dezinfekčního roztoku je možné přidat lžičku Jaru.
Sůl, jedlá soda, ocet mají jen omezené dezinfekční účinky proti malému počtu bakterií, na viry neúčinkují vůbec.
Nejspolehlivější způsob desinfekce povrchů proti virům je mýdlová voda, líh a chlór - to vše zabíjí viry a je to snadno dosažitelné. Nejúčinnější desinfekce, která bezpečně zabije viry, se provádí omýváním povrchu ovoce, zeleniny, ale i obalů balených potravin mýdlovou vodou po dobu 40 sekund. Další způsob je využití lihu 60% a více, do kterého se ponoří desinfikovaný předmět na dobu 20 sekund. Chlór se nehodí k desinfekci potravin. Poslední možnost desinfekce je úplně bez chemie a spočívá v izolaci desinfikovaného předmětu mimo dosah možného hostilete viru po dobu minimálně 2 dny. Po dvou dnech na povrchu nepřežije žádný vir.
Test pracích prášků a gelů ukázal, že kvalita nemusí vždy znamenat vyšší cenu a že naopak i některé dražší prostředky neodvedou dobrou práci.
Pokud máte velmi znečištěné prádlo a chcete jej co nejlépe vyprat, potom je prášek lepší volbou. Během laboratorních zkoušek, při nichž byla látka ušpiněna bahnem, trávou, krví, kečupem, hořčicí, kávou nebo čajem, byla daná látka většinou čistší právě při použití prášku.
Prášek využijte i v případě, že chcete oblečení udržet dokonale bílé a rádi byste zamezili jeho zešedivění. Prášky totiž obsahují bělidla, která prací prostředky v tekuté formě postrádají.
Při praní barevného prádla je však třeba mít na paměti, že čím větší je prací síla, tím hůře odolávají barvy na oblečení. Zkrátka prášek s bělidly účinně vypere bílou košili, ale pestrobarevnému triku prokáže – zejména při dlouhodobém používání – spíše medvědí službu. Proto by se při praní barev měly používat prostředky na barevné prádlo, které je chrání a bělidla neobsahují.
Pokud v domácnosti ale nechcete shromažďovat více pracích prostředků pro jednotlivé barevné odstíny a spíše vás zajímá, který patří k těm univerzálním, hodícím se na bílé i barevné prádlo, dobrou volbou pro vás bude tekutý prací gel. Tekutá forma zpravidla neobsahuje bělidla a optické rozjasňovače a barvu vašeho prádla udrží i po několikanásobném praní v původním nebo velmi podobném odstínu.
Podobně účinné jsou i prací kapsle, které se liší od tekutých gelů zejména svou formou. Prodávají se v již předdávkovaném množství, takže usnadňují manipulaci.
Pokud používáte tekutý prací prostředek na skvrnami potřísněné barevné oblečení, doporučuje se před samotným mytím látku se skvrnou očistit nejdříve mýdlem nebo nalít prací prostředek přímo na ni.
Ať už používáte kterýkoliv typ pracího prostředku, doporučujeme skvrnami zasažené oblečení předem namočit do vody s lehkým přídavkem klasické jedlé sody. Přímo v pračce ho nepředpírejte, ušetříte tím vodu, energii i samotný prací prášek.
Jedlá soda je skvělým pomocníkem na zašedlé i zapáchající prádlo. Pomáhá uvolnit skvrny, změkčuje vodu a zvyšuje účinnost pracího prostředku. Hodí se na ruční praní i do pračky.
Přidejte 2–3 lžíce sody přímo do bubnu nebo do zásuvky.
Na silné skvrny vytvořte pastu (soda + trochu vody) a naneste před praním.
V naší poradně s názvem UBROUSKY NA POHLCOVÁNÍ BAREV ZKUŠENOSTI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
Ahoj, máte někdo prosím zkušenosti s ubrousky na pohlcování barev do pračky? Slyšela jsem o nich, prý když se tento ubrousek přidá do pračky k prádlu, nasaje do sebe barvu, kterou některé oblečení pouští a tím se neobarví ostatní prádlo, je to pravda? Jsou tyto ubrousky jednorázové nebo se dají použít víckrát? Kde tyto ubrousky kupujete? Moc děkuju za rady. Martina
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejlepší odbarvovací ubrousky jsou značky Iberia a mají je v drogériích Rossmann, mají nejlepší výsledky při pohlcování barvy z prací vody. Na internetu se dají odbarvovací ubrousky koupit tady: https://www.zbozi.cz/?q=COL… nevím ale jakou mají účinnost.
Vyhláška 50 už oficiálně neplatí, protože byla zrušena v roce 2022 a nahrazena novým systémem odborné způsobilosti.
V praxi se ale pojem vyhláška 50 stále používá jako zjednodušené označení oprávnění k práci na elektrických zařízeních. Když dnes někdo řekne, že má vyhlášku 50, obvykle tím myslí, že splňuje aktuální požadavky na odbornou způsobilost, i když už nejde o původní právní předpis.
Co dnes znamená, když někdo říká, že má „vyhlášku 50 paragraf 6“?
Paragraf 6 vyhlášky 50 byl historicky spojen se samostatnou prací na elektrických zařízeních bez přímého dozoru.
Dnes tento výraz lidé používají neformálně pro označení pracovníka, který má odpovídající znalosti, praxi a oprávnění vykonávat určité práce samostatně. Právně už paragraf 6 neexistuje, ale jeho význam se přenesl do nového systému odborné způsobilosti.
Je staré osvědčení podle vyhlášky 50 stále platné?
Staré osvědčení samo o sobě už nestačí, protože vyhláška 50 byla zrušena.
V praxi ale záleží na tom, zda bylo osvědčení plynule nahrazeno nebo aktualizováno podle nových pravidel. Kontroluje se hlavně skutečná odborná způsobilost, rozsah práce a to, zda jsou splněny aktuální požadavky na bezpečnost a přezkoušení.
Musím mít „vyhlášku 50“, když dělám jen drobné práce?
U drobných prací záleží na jejich charakteru a míře zásahu do elektrického zařízení.
Obsluha nebo jednoduché úkony mohou spadat do jiné kategorie než opravy nebo zásahy do rozvodů. Právě tady vzniká nejvíce šedých zón, protože lidé často podceňují odpovědnost a riziko spojené i s relativně jednoduchým zásahem.
Kdo nese odpovědnost při práci s elektřinou – zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
Odpovědnost je vždy rozdělená mezi zaměstnance a zaměstnavatele.
Zaměstnavatel odpovídá za vytvoření podmínek, školení a vymezení práce. Zaměstnanec ale nese odpovědnost za to, že vykonává pouze činnosti, ke kterým má odbornou způsobilost. Při úrazu nebo kontrole se posuzuje role obou stran.
Jak je to u OSVČ, které pracují s elektřinou?
U OSVČ přechází veškerá odpovědnost na samotného pracovníka, což je zásadní rozdíl oproti zaměstnanci.
OSVČ musí sama zajistit odbornou způsobilost, přezkoušení i správné vymezení činností. Při kontrole nebo pojistné události se neřeší „kdo to povolil“, ale zda byla práce vykonávána v souladu s oprávněním.
Existuje něco jako „nová vyhláška 50“?
Oficiálně žádná „nová vyhláška 50“ neexistuje, i když se tento pojem často používá.
Jde o lidové označení současného systému odborné způsobilosti v elektrotechnice. Princip zůstal podobný – znalosti, praxe, odpovědnost – změnila se pouze
Na trhu jsou dostupné i praktické nádoby pro dávkování pracích prostředků přímo do bubnu pračky. Odměrka na prací gel se vyrábí v několika variantách a tvarech.
Klasická odměrka na tekuté prací prostředky i prací prášek má objem 150 mililitrů. Díky kulovitému tvaru do odměrky pohodlně nalijete tekutý prací prostředek a rovnou ho vložíte do bubnu pračky.
Vyhláška 50 už dnes neplatí, protože byla zrušena a nahrazena novým legislativním rámcem.
V praxi se ale tento pojem stále používá jako zjednodušené označení odborné způsobilosti. Kontrolní orgány však hodnotí pouze to, zda máte aktuální osvědčení odpovídající konkrétní činnosti, nikoli to, jak ho nazýváte.
Co dnes lidé myslí, když říkají, že mají „vyhlášku 50“?
Většinou tím myslí, že mají odbornou způsobilost k práci na elektrickém zařízení.
Jde o zvykové označení, které přežilo změnu legislativy. Právně ale neexistuje žádný paragraf 6 nebo 8, hodnotí se jen rozsah skutečné způsobilosti.
Musím mít osvědčení, když dělám jen drobnou údržbu?
Záleží na tom, co přesně pod pojmem údržba myslíte.
Jednoduché úkony bez zásahu do zařízení mohou spadat do jiného režimu než práce, které už vyžadují odbornou způsobilost. Právě špatné vyhodnocení „drobnosti“ je častou příčinou problémů při kontrole.
Stačí mi staré osvědčení podle vyhlášky 50?
Samotné staré osvědčení nestačí, pokud neodpovídá dnešní legislativě a vaší aktuální práci.
Může sloužit jako doklad o historii a praxi, ale rozhodující je, zda máte aktuálně platnou způsobilost podle současných pravidel.
Kdo nese odpovědnost při práci s elektřinou?
Odpovědnost se vždy posuzuje konkrétně.
Zaměstnavatel odpovídá za nastavení systému a vymezení práce, zaměstnanec za to, že vykonává jen činnosti, ke kterým je způsobilý. U OSVČ je odpovědnost soustředěna na jednu osobu.
Jak často se musí způsobilost obnovovat?
Způsobilost není doživotní a musí se pravidelně ověřovat.
Interval závisí na typu činnosti, změnách v práci a vývoji techniky. Přezkoušení slouží k ověření, že znalosti odpovídají současné praxi, ne jen minulým zkušenostem.
Co když se mi změní náplň práce?
Jakákoliv změna náplně práce je důvodem k novému posouzení způsobilosti.
To, co bylo v pořádku u jedné činnosti, nemusí platit u jiné. Přechod na náročnější nebo rizikovější práci bez aktualizace způsobilosti je častým prohřeškem.
Hrozí mi postih, když pracuji bez odpovídající způsobilosti?
Ano, a nejde jen o pokutu.
Při úrazu nebo škodě se posuzuje, zda jste měli odpovídající způsobilost. Pokud ne, může dojít k problémům s pojištěním i k osobní odpovědnosti.
Je osvědčení přenositelné mezi zaměstnavateli?
Osvědčení je vázané na osobu, ale jeho použitelnost závisí na druhu práce.
Nový zaměstnavatel musí vždy posoudit, zda odpovídá jeho konkrétním podmínkám a činnostem.
Co je nejčastější chybou lidí v praxi?
Nejčastější chybou je spoléhat se na „papír“ místo na reálný rozsah práce.
Kdo platí pokutu, když jsem OSVČ a nemám správné osvědčení?
Pokud jste OSVČ a nemáte odpovídající odbornou způsobilost, pokutu dostáváte přímo vy jako podnikající fyzická osoba.
Kontrolní orgán posuzuje, zda jste vykonával činnost, ke které jste měl zákonnou způsobilost podle NV 194/2022. Pokud ne, odpovědnost je přímá a osobní. Pokuta jde na vaše IČO a může mít dopad na vaše podnikání i reputaci. Neexistuje zaměstnavatel, který by sankci převzal, a proto je u OSVČ prevence naprosto zásadní.
Když pracuji jako OSVČ pro firmu, kdo odpovídá při kontrole?
Při kontrole může odpovídat jak firma, tak i OSVČ, záleží na rozdělení rolí a organizaci práce.
Firma odpovídá za bezpečnost pracoviště a organizaci činností, zatímco OSVČ odpovídá za svou odbornou způsobilost. Pokud kontrola zjistí, že jste neměl správné oprávnění, sankce může dopadnout přímo na vás. V některých situacích může být odpovědnost vyhodnocena jako sdílená nebo solidární.
Může zaměstnanec nést osobní odpovědnost za chybu?
Ano, zaměstnanec může nést odpovědnost, ale v omezeném rozsahu podle pracovněprávních předpisů.
Pokud zaměstnanec jedná úmyslně nebo v rozporu s pokyny, může být vyvozena osobní odpovědnost. Obvykle je však primární odpovědnost na zaměstnavateli, který organizuje práci a zajišťuje způsobilost. Zaměstnanec tedy nenese neomezené riziko jako OSVČ.
Kdo odpovídá za školení a přezkoušení zaměstnance?
Za školení a přezkoušení zaměstnance odpovídá zaměstnavatel.
Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec měl odpovídající odbornou způsobilost a aby byla pravidelně aktualizována. Pokud zaměstnanec pracuje bez platného osvědčení, odpovědnost nese firma. Nedostatečná evidence nebo absence přezkoušení jde k tíži zaměstnavatele.
Kdo ručí při škodě na zařízení způsobené OSVČ?
Při škodě způsobené OSVČ ručí přímo tato OSVČ, a to v plném rozsahu.
Pokud škoda vznikne při výkonu podnikání, odpovědnost není omezena pracovněprávními limity. Riziko může zasáhnout i osobní majetek, pokud není kryto odpovídajícím pojištěním. Proto je pro OSVČ klíčové mít nastavené dostatečné pojistné krytí.
Co když mám nižší úroveň způsobilosti, než vyžaduje práce?
Pokud vykonáváte činnost mimo rozsah svého oprávnění, odpovědnost nesete vy jako vykonavatel práce.
U zaměstnance může být odpovědnost sdílena se zaměstnavatelem, který práci přidělil. U OSVČ však není žádný prostředník, který by odpovědnost převzal. Překročení rozsahu způsobilosti je častým důvodem sankcí při kontrole.
Když mi firma dovolí pracovat bez správného osvědčení, kdo za to může?
Odpovědnost se posuzuje podle role. Firma odpovídá za zaměstnance, OSVČ za sebe.
Pokud si nechcete pořizovat více prášků na praní a toužíte po univerzálním pracím prostředku (na bílé i barevné), sáhněte po gelu. Tekuté prášky vám v tomto ohledu vyjdou vstříc právě díky absenci bělidel a optických rozjasňovačů, které blednutí barev zapříčiňují. Používáním gelu na praní neztratíte syté barvy, ale bohužel větší zašpinění nezmizí.
Pokud používáte tekutý prací prostředek na potřísněné barevné oblečení, doporučujeme před samotným mytím látku se skvrnou očistit nejdříve mýdlem nebo nalít prací prostředek přímo na ni.
Každý prášek či gel obsahuje na obalu informaci o doporučeném dávkování. Berte ohled na to, kolik dávek prací prostředek obsahuje. Čím větší dávka, tím větší ekologická zátěž. Velké objemy totiž vyžadují velké obaly, velké obaly jsou zase náročnější na výrobu, skladování i dopravu. To všechno zanechává v přírodě otisk, a to jenom z toho důvodu, aby měl zákazník pocit, že toho za své peníze dostává hodně. O prací účinnosti toho příliš nevypovídá, objemy prášků i gelů totiž tvoří hlavně plnidla, respektive voda.
Doma byste měli mít tři základní typy pracích gelů: na bílé, tmavé a barevné prádlo. Poslední dva jsou šetrnější k barvám. Prací gely jsou obecně šetrnější k prádlu na rozdíl od sypkých prášků. Prací gel je navíc vhodný i pro ruční praní.
Kam se dává tekutý prací prostředek? Gel se lije do dávkovací nádržky u automatické pračky pomocí nádobky na tekutý přípravek. Gel se pomocí proudu vody dopraví k znečištěnému prádlu, které se nachází v bubnu pračky.
