Ingredience: 600 g hladké mouky, 300 g škvarků, 2 vejce, ¾ kostky droždí, 250 ml smetany ke šlehání, 1,5 dl mléka, 1 lžička cukru krystal, sůl, hrubozrnná mořská sůl
Technologický postup: Z mléka, cukru a droždí připravíme kvásek. Mouku prosejeme a spolu s kváskem, smetanou, vajíčkem a 1/2 lžičkou soli vymícháme na těsto. Necháme vykynout na teplém místě. Vykynuté těsto vyklopíme na pracovní desku, promícháme a opět necháme kynout asi 10 minut. Mezitím si připravíme škvarky, které pomeleme tak, aby nám vznikla hladká hmota (hrubší kousky nejsou na závadu). Těsto rozválíme na plát, potřeme polovinou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho cca 15 minut ještě kynout. Bochník opět vyválíme na plát, potřeme druhou polovičkou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho znovu cca 15 minut kynout. Poté opět rozválíme, přeložíme a necháme ještě 10 minut kynout. Hotové těsto na slovenské škvarkové pagáče rozválíme, rádýlkem na ně nakreslíme mřížku a z těsta vykrajujeme kolečka. Vykrájené pagáčky dáme na plech, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme hrubozrnnou solí. Připravené pagáčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C, po upečení necháme vychladnout a podáváme.
Na Slovensku se o katastr nemovitostí stará Úřad geodézie, kartografie a katastru SR, který má k dispozici online veřejnou katastrální mapu, ale její údaje neobsahují pozemkové dělení. Tato mapa zobrazuje pouze popisná čísla budov podle registru Ministerstva vnitra SR. V této mapě se dají identifikovat pouze budovy. Mapa je k dispozici na adrese http://zbgis.sk/. Aplikace kromě běžných funkcionalit mapové aplikace umožňuje identifikaci budov, rozšířené vyhledávání, měření, tisk, ale také funkce objednávání údajů, služeb a geodetických údajů přímo z aplikace. Názorný video návod na to, jak použít tuto slovenskou katastrální mapu, je zde: jak zobrazit katastrální mapu Slovenska.
Pokud chcete identifikovat pozemek, tak je pro vás k dispozici pozemková mapa ArcGIS Hub. Tato mapa zobrazuje dělení pozemků celé Slovenské republiky podle moderní pozemkové organizace označované jako "C". Pozemková mapa Slovenské republiky je k dispozici na adrese https://hub.arcgis.com/.
Ve svém příspěvku MONSTERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Monstera je tedy opravdu trefný název pro tuto rostlinu. Švagrová ji má doma a je opravdu obrovská, ale krásná, kdo na ni má dostatek prostoru a světla, určitě neprohloupí. Právě u švagrů v tomto není problém, mají velký obývací pokoj, kde si každý všimne právě monstery a designového krbu. Už mi ji nabízela, ale já bych na ni bohužel vhodné místo nenašla.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den, na odrůdě Prim jsem objevil problém. Dokázal by někdo poradit, co to je a popř. co s tím? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Ingredience: 700 g hladké mouky, 400 g mletých škvarků, 250 g tuku (Smetol), kysaná smetana, 1 celé vejce, 1 kostka droždí, sůl, mletý kmín, mléko podle potřeby, vejce na potření, celý kmín a sůl na posypání
Postup: Z vykynutého těsta vyválíme 1 cm silný plát a vykrajujeme kolečka, na která vyznačíme rádýlkem mřížky. Mřížkovaná kolečka poklademe na jemně vymaštěný plech, potřeme vajíčkem, posypeme solí a kmínem. Pečeme dozlatova a ihned vkládáme do nádoby a přiklopíme. Zůstanou dlouho měkké, nevyschnou a neztvrdnou.
Na vál prosejeme mouku, přidáme tuk, mleté škvarky a dobře promícháme. Přidáme protlačené vařené brambory, žloutky, smetanu, sůl a vypracujeme těsto, které rozválíme a přeložíme, jako se to dělá s listovým těstem. Plát necháme asi 15 minut odležet, poté jej opět dvakrát přeložíme a necháme odpočinout. Nakonec těsto rozválíme na plát silný 1,5 cm, nožem do něj vykrojíme hustou mřížku a kulatou formičkou z něj vykrajujeme pagáče (kolečka), která potřeme rozšlehaným vejcem a upečeme ve středně vyhřáté troubě (180–200 °C).
Ingredience: 300 g hladké mouky, 250 g škvarků, 2 vejce, 100 ml mléka, sůl, ½ kypřicího prášku do pečiva, semínka na posyp
Technologický postup: Do misky prosejeme mouku smíchanou s práškem do pečiva, přidáme celé vejce, škvarky, sůl a mléko. Prohněteme vše dohromady. Jestliže máme škvarky větší, posekáme je na menší kousky. Množství přidávaného mléka se řídí obsahem tuku ve škvarcích. Jestliže těsto nejde zpracovat, přidáme mléko. Další možností je přidat trochu sádla, placky budou křehčí. Výsledné těsto je nelepivé, mastné, vláčné. Těsto vyvalujeme na plát silný asi 4 mm. Nepodsypáváme – těsto je mastné a nelepí se. Vykrajujeme placičky. Placičky pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Mřížku na ně pak uděláme tak, že na placku přitiskneme kolečko na krájení brambor. Placičky potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme. Sypat můžeme hrubou solí, kmínem, sezamem, mákem. Placičky se pečou při teplotě 200 °C do zrůžovění. Mohou se také smažit na pánvičce.
Ingredience: 120 g vepřových škvarků, 500 g polohrubé mouky, 180 g sádla, 125 ml mléka, 20 g droždí, 2 vejce, 1 lžička cukru, sůl, hrubozrnná sůl, mletý pepř, drcený kmín, 2 lžíce bílého vína
Technologický postup: Připravíme si kvásek – rozdrobené droždí + 1 lžíce vlažného mléka + špetka cukru + 2 lžíce mouky. Promícháme a necháme v teple vzejít. Do mísy dáme prosátou mouku, tuhé sádlo, osolíme, opepříme. Přidáme kvásek, 1 vejce, nadrobno sekané škvarky a víno. Smícháme v těsto, přikryjeme utěrkou a necháme důkladně vykynout (alespoň hodinu). Z těsta pak tvoříme kuličky nebo jej můžeme rozválet a vykrajovat kolečka, která ve větších rozestupech klademe na plech s pečicím papírem. Vezmeme kulatou mřížku (na brambory), každou kuličku mřížkou zmáčkneme na placku a máme ji tak rovnou i ozdobenou mřížkami. Položíme na plech na pečicí papír. Potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme hrubou solí a drceným kmínem, dáme do předehřáté trouby na 160 °C a pečeme do zezlátnutí. Před podáváním necháme vychladnout.
Oškvarkové pagáče se podávají teplé i studené. Před servírováním se natřou lektvarem, pocukrují se, případně se jen obalí v cukru s vanilkou. Výborné jsou samostatné. Mohou se podávat jako příloha k masu i se zelím, anebo na sladko s mákem či povidly. Každému dle chuti.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 150 g másla, 2 vejce, 1 lžička cukru krystal, 30 g droždí, 300 g škvarků, 2 lžičky soli, 50 ml mléka, 200 ml zakysané smetany
Technologický postup: Domácí škvarky nemeleme, ale jen je posekáme ostrým nožem na malé kousky, které budou dobře cítit na jazyku. Pagáčky tak budou mnohem chutnější než s mletými škvarky. Posekané škvarky promícháme s domácím vepřovým sádlem, podle chuti osolíme a škvarky odložíme do chladničky, než připravíme těsto. Do mísy robota nasypeme hladkou mouku a promícháme ji se solí. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme asi 50 ml vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. K vykynutému kvásku přidáme vejce, změklé máslo pokrájené na kostky, kysanou smetanu a mísíme nejprve na stupni rychlosti č. 1 deset minut, potom ještě na stupni rychlosti č. 2 dalších pět minut, dokud nedostaneme pružné, lesklé a nelepivé poloměkké těsto, které bez dalšího kynutí vyklopíme pomocí stěrky na pomoučněnou desku. Těsto rozválíme do tvaru obdélníka o tloušťce asi 1,5 cm. Těsto rovnoměrně potřeme posekanými škvarky se sádlem tak, že po obvodu necháme asi 2 cm široký volný pás, a potřené těsto přeložíme shora do středu o třetinu, přes kterou přeložíme zdola nahoru do středu další třetinu těsta, čímž máme na sobě 3 vrstvy, potom stejně překládáme těsto z boků přes sebe, čímž ve výsledku bude na sobě 9 vrstev těsta. Přeložené těsto se škvarky přikryjeme čistou utěrkou a necháme 30 minut odpočívat. Po této době složené těsto opět rozválíme a znovu překládáme, tento postup zopakujeme celkem třikrát. Pokud byste měli doma nyní příliš teplo, klidně odložte těsto do chladničky odpočívat, bude kynout i tam, a vy budete mít jistotu, že se tuk v teple nerozpustí a náplň nevyteče. Potom naplněné a překládané těsto rozválíme na tloušťku asi 3 cm, bez dalšího kynutí pomoučněnou formičkou vykrojíme okrouhlé pagáčky, na které nožem vytvoříme rýhovaní. Pagáčky zakulatíme otáčivým pohybem mezi dlaněmi, přeložíme na plech vystlaný teflonovým papírem a povrch pagáčků potřeme rozšlehaným vejcem pomocí mašlovačky. Pagáčky ihned vložíme do předem vyhřáté trouby, na dno trouby nezapomeneme postavit hrneček s horkou vodou. Pečeme na středním roštu 20 minut při teplotě 180 °C (na funkci horní a dolní ohřev s ventilátorem), až pagáčky budou mít pěknou zlatohnědou barvu. Upečené pagáčky necháme vychladnout na mřížce.
Technologický postup: Listové těsto rozválíme, posypeme nahrubo mletými škvarky, pokapeme vínem, přeložíme natřikrát, znovu vyválíme, opět přeložíme a necháme 30 minut odpočinout. Poté opět vyválíme cca 2cm placku, ze které vykrajujeme kolečka. Kolečka rozložíme na plech, potřeme rozšlehaným vejcem, posypeme hrubou solí (kmínem) a pečeme v silně vyhřáté troubě dozlatova.
Ingredience: 500 g mouky, 1 lžíce cukru, 10 g čerstvých kvasnic, 2 žloutky, 250 g másla, špetka soli, 100 ml kyselé smetany, 250 g škvarků
Technologický postup: Prosejeme směs mouky a cukru, přidáme ostatní suroviny a zpracujeme vše na hladké těsto. Rozválíme těsto na pracovní desce tak, abychom mohli vytvořit čtyřvrstvé těsto. Plát vytvarujeme do dlouhého obdélníka, potřeme namletými škvarky, krátké strany přehneme doprostřed a pak jednu přeloženou část přehneme přes druhou. Výsledkem jsou čtyři vrstvy těsta položené nad sebou. Necháme odpočívat 20 minut na studeném místě a výše uvedený postup zopakujeme ještě dvakrát (tedy opět rozválíme a stejným způsobem přehneme na čtyři vrstvy; pak to ještě jednou zopakujeme). Plát těsta konečně rozválíme na plát o tloušťce asi 5 mm, na povrchu uděláme nožem mřížku s řezy vzdálenými od sebe asi na prst. Z takto upraveného plátu těsta vytlačíme kulatým vykrajovátkem nebo skleničkou stejná kolečka. Kolečka klademe na tukem pomazaný plech. Povrch ještě potřeme rozšlehaným žloutkem. Vložíme do trouby předehřáté na střední teplotu 180 °C a pečeme 30–40 minut dozlatova.
Ingredience: 450 g hladké mouky, 1 vejce, 250 g mletých škvarků, 1 lžička cukru krystalu, 25 g droždí, 2 lžíce bílého vína, 60 g vepřového sádla, 2 lžičky soli, 250 ml vlažného mléka, ½ lžičky mletého pepře
Technologický postup: Domácí škvarky nameleme na mlýnku, trochu osolíme, opepříme a promícháme. Do mísy prosejeme hladkou mouku, přidáme sůl, čerstvě mletý černý pepř a promícháme. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. Když kvásek vykyne, přidáme domácí vepřové sádlo, víno a po troškách přiléváme zbylé vlažné mléko. Vypracujeme důkladně rukama na hladké, pružné, nelepivé a poloměkké těsto. Zpracováváme, dokud se nám těsto nezačne oddělovat od rukou a stěn mísy a na povrchu se nezačnou tvořit velké bubliny. Těsto na domácí škvarkové pagáčky nenecháváme vykynout, ale hned s ním pracujeme. Těsto dáme na jemně pomoučněnou desku a rozvalíme do obdélníku o tloušťce asi 0,5 až 1 cm. Na těsto rovnoměrně rozetřeme mleté škvarky tak, že po obvodě necháme asi 1,5 cm volný pás. Těsto stočíme na těsno do závinu, jehož oba okraje spojíme stlačením, aby náplň nevytekla. Závin obrátíme spojem nahoru, přeložíme třetinu zleva doprava a přes to přeložíme další třetinu těsta zprava doleva, trochu zploštíme válečkem. Náplň zůstane pěkně uvnitř a na sobě bude více přeložených vrstev těsta. Těsto zakryjeme fólií a odložíme do chladničky na 30 minut, aby náplň ztuhla a později během válení nevytékala. Těsto bude kynout dále i v chladničce. Po této době těsto rozválíme a znovu stejným způsobem překládáme. Celý postup opakujeme 3x za sebou po 30minutové pauze. Naposledy těsto rozválíme na tloušťku asi 1,5 až 2 cm, ale ne více, kynutím by se jednotlivé vrstvy nepěkně posunuly. Malým vykrajovátkem namočeným v mouce vykrojíme jednotlivé pagáčky, které na povrchu hustě narýhujeme nožem na stejné kostky. Pagáčky dáme na plech vystlaný teflonovou fólií nebo pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme 15 minut kynout. Vykynuté pagáčky potřeme rozšlehaným vejcem, dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na střední rošt a pečeme na horní a dolní ohřev s ventilátorem, až se povrch zbarví pěkně do červenohněda, což trvá asi 15 minut. Na dno trouby dáme hrneček s vroucí vodou. Upečené pagáčky dáme vychladnout na mřížku. Překládané škvarkové pagáčky jsou velmi chutné a po opakovaném překládání jsou pěkně křehké. Pagáčky jsou vynikající jako pohoštění pro návštěvy k vínu, nebo skvěle chutnají k různým sytým polévkám na kyselo.
Katastr nemovitostí ve Slovenské republice funguje obdobně jako u nás. Návod, jak se na něj podívat, můžete vidět v našem článku Jak to má s nahlížením do katastru nemovitostí Slovenská republika. Využívá obdobné aplikace jako v naší republice, kdy je možné dohledat informace o vlastnictví parcel, staveb, jednotek a práv stavby evidovaných v katastru nemovitostí.
Ve velké pánvi rozehřejte olej na střední stupeň a cibuli na něm opékejte asi 7 minut. Přidejte česnek, chorizo, papriku a vařte 5 minut. Přimíchejte rajčata a pokračujte ve vaření asi 4 minuty, dokud nezměknou. Ochuťte solí podle chuti. Horké nalijte do sklenic, které nechte zavařit. Zavaření trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Při otevření obsah sklenice ohřejte a do vroucího pokrmu vyklepněte 2 vejce a vařte 5 minut. Podávejte s chlebovou kůrkou a ozdobené zakysanou smetanou.
Jak již bylo řečeno, Slovenská republika má k dispozici portál CICA, který umožnuje rychlé zobrazení údajů z listů vlastnictví. Pro vyhledání toho, co daná osoba vlastní je třeba znát její jméno a název katastrálního území. Nelze tedy zjistit naráz všechny nemovitosti, které daná osoba vlastní na celém území Slovenské republiky, ale jen postupně po jednotlivých katastrálních územích.
Adresa, na které je dostupný portál CICA, je https://cica.vugk.sk/. Na této stránce najdete několik ikon, přičemž pro vyhledání podle jména je nutné použít ikonu vlastník / správca.
Po kliku na ikonu vlastník / správca se zobrazí stránka, kde budete muset zvolit okres, ve kterém se mají nacházet nemovitosti dané osoby. Slovenská republika má celkem 79 okresů, ale neděste se, výběr probíhá pomocí abecedně řazeného seznamu s uvedením jmen všech těchto okresů. Po zvolení okresu bude třeba upřesnit katastrální území. Výběr katastrálního území probíhá pouze z míst, která zvolený okres má. Pokud jste zvolili oba tyto údaje, můžete přejít k zadání jména dané osoby. Nejdříve se vybírá pouze počáteční písmeno příjmení. Po zvolení prvního písmene příjmení bude zpřístupněn výběr ze všech příjmeních osob registrovaných k nějaké nemovitosti ve vybraném katastrálním území, jejichž příjmení začíná zvoleným písmenem. Po zvolení konkrétního příjmení se zobrazí celé jméno, příjmení a adresa. Pokud tyto údaje souhlasí s údaji vyhledávané osoby, můžete vytvořit náhled listu vlastnictví.
Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.
Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.
Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.
Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.
Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně vidi
