PŘEDKRM NA SVATBU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Svatební cukroví neodmyslitelně patří ke svatební hostině. Patří sem svatební dort, cukroví a koláčky.
Druhy svatebního cukroví
V dnešní době spousta lidí ladí svou svatbu do nějaké barvy a stylu. Výjimkou pak není ani dort či zákusky. Co se týče svatebních koláčků, tak ty se dělají jak tradičně, tak i v moderním pojetí.
Svatební cukroví lze rozdělit na dorty, cukroví (zákusky) a koláčky.
Svatební dorty
Svatební dort je dekorací stolu, ale také se k němu vážou tradice a pověry. Za zmínku určitě stojí krájení svatebního dortu, které patří k tradičním činnostem při svatebním veselí a bývá vyvrcholením svatební hostiny. Podle svatebních tradic a zvyklostí mají novomanželé rozkrojit svatební dort společně. Kdo první uchopí nůž, bude prý v manželství vůdčí osobností. Z dortu by měl ochutnat každý ze svatebních hostů, v opačném případě budou mít smůlu novomanželé i ten, kdo svatební dort neochutnal.
Svatební dorty jsou velmi různorodé. Mohou mít bezpočet tvarů – kulaté, hranaté, oválné. Často se vyrábějí dorty ve tvaru srdce, podkovy, panenky a panáčka, stále oblíbenější je dort v podobě svatebního altánu, ve kterém stojí ženich s nevěstou. Mohou být bílé nebo barevné, zdobené perličkami, marcipánem nebo čokoládou. Také velikosti dortu jsou různé. Můžete vybrat jedno velké srdce nebo podkovu zdobenou pouze jahodami nebo čtyřpatrový dort s marcipánovými kvítky a čokoládou a dalšími doplňky. U nás jsou oblíbené klasické piškotové, ořechové a v poslední době marcipánové dorty, v Americe spíše smetanové dorty. Ve Francii se setkáte zase s dorty postavenými z různých kousků.
Při výběru dortu záleží čistě na vaší představě, chuti a finančních možnostech. Zásadní věcí při výběru svatebního dortu je samozřejmě počet svatebních hostů i celkový styl svatby. Na malou rodinnou svatbu se nehodí několikapatrový dort, byl by vyhozenými penězi a plýtváním. Určitě postačí jen menší dort zajímavého tvaru či zdobení. Velikost svatby tedy určuje velikost dortu, styl svatby pak určuje jeho vzhled. Máte-li romantickou svatbu, bude hezky vypadat dort s něžným zdobením srdíček, perliček nebo marcipánových či živých květin. Také místo, kde máte hostinu, by mělo ovlivnit výběr dortu. Jiný zvolíte při svatební hostině na zámku a jiný při zahradní hostině s grilováním.
Vybrat si správný svatební dort je velice důležité. Svatební dort je dominantním prvkem celé hostiny. Aby byl váš velký den tím nejkrásnějším dnem, na který budete celý život vzpomínat, promyslete důkladně, i jaký svatební dort vyberete.
Svatební dorty prošly v nedávné historii poměrně výraznými změnami, a proto dnes v nabídce cukráren naleznete jak tradiční svatební dorty, u nichž je pro zdobení použito krémů, květů z marcipánového nebo mandlového těsta a jejichž tvar je nejčastěji k
Zvací koláčky se mají péct asi 2–3 týdny před svatbou. Rozdávají se příbuzným, přátelům a sousedům a zároveň jsou pozvánkou na svatbu. Do papírových košíčků s koláčky se vkládají pozvánky na svatbu a hostinu. Koláčky by měly mít tři různé náplně, aby bylo vidět, jak je hospodyně šikovná kuchařka. Většinou to bývá tvaroh, mák, povidla, ale i marmeláda nebo ořechy. Ke svatebním koláčkům se váže i jedna pověra. Říká se, že nevěsta by se měla vyhnout jejich pečení, jinak bude mít uplakané děti. Úkolu se obvykle zhostí maminky, tetičky, kolegyně a kamarádky a z pečení, které často zabere celý den či víkend, se stává společenská událost, na kterou se mnohdy ještě dlouho vzpomíná. Ovšem v dnešní uspěchané době se od těchto tradic upouští a budoucí novomanželé si mnohem častěji nechávají koláčky upéct u cukráře. Také se dnes nepečou 2 až 3 týdny před svatbou, ale jen týden a přátelům a příbuzným se nosí den před svatbou jako malá pozornost. Dříve ženich a dva mládenci obcházeli domy a veršovanými promluvami zvali na svatbu. Dnes se již neveršuje, pouze se koláčky předávají v ozdobných krabičkách (košíčcích).
Lidé v minulých dobách všechny svatební zvyky a pověry přísně dodržovali. V dnešní době se drží spíše z recese či pro pobavení než z přesvědčení o jejich významu a síle. Svatební zvyky a pověry měly novomanželům zajistit kvalitnější a spokojenější život. Všichni si přáli, aby manželský pár byl šťastný, zdravý, měl dostatek peněz a mnoho zdravých dětí.
Elegantním řešením, které v posledních letech z amerických blogů o svatbách začalo pronikat i na naše české veselky, je takzvaný „sweet table“ neboli „mňami bar“. Jednoduše vyhradíte na cukroví a jiné sladkosti jeden jediný stůl, kde vše hezky naaranžujete tak, že hosty bude přecházet zrak a jejich chuťové buňky budou samou radostí tančit v rytmu svatby.
Běžně se počítá kilo cukroví na osobu. Cukrářky vás budou přesvědčovat o něčem podobném, protože větší odběr pro ně samozřejmě znamená větší zisk. Zkuste se ale zamyslet nad tím, jestli opravdu chcete jíst svatební koláčky, cukroví a dort ještě u vánočního stromečku, nebo raději ušetřené peníze investujete do něčeho, co ve vás zanechá hodnotnější vzpomínku než další přidaná kila? Třeba do svatebního fotografa, kamery nebo rovnou koordinátorky. Do každého košíčku je vhodných cca 25 zvacích koláčků.
Na svatební stoly se doporučuje přibližně 5 ks cukroví a 5 ks koláčků na osobu. Cukroví do výslužek, pokud jste se rozhodli je dávat, se počítá zvlášť, a to podle velikosti krabičky. Orientační cena u cukroví za 1 kg je cca 210 Kč. Do jedné krabičky na výslužku se počítá cca asi 0,5 kg, takže maximálně 150 Kč na krabičku. Při hostině cca 45 lidí je třeba mít cca 1 500 koláčků, dvě rolády, jeden třípatrový dort a cca 70 minizákusků. Pokud se vám líbí sladká show, můžete investovat i do oblíbené čokoládové fontány, která vám také udělá nevšední službu. Možná lepší než výslužka!
Studené předkrmy představují malou porci lehkého jídla a podávají se před samotnou konzumací hlavního jídla. Účelem není zasytit, nýbrž povzbudit smysly a zejména vyvolat větší chuť. Zintenzivňuje se jimi zážitek z následně podávaného pokrmu.
Studený předkrm následuje po aperitivu, tvoří ho často paštika, ryba nebo salát. Poté následuje polévka. Po polévce se před hlavním chodem podává předkrm teplý.
Ingredience: 600 g telecí panenky, 1 mrkev, 1 pórek, 1 celerový stonek, sůl, pepř, olivový olej, 400 g tuňáka ve vlastní šťávě, 250 ml majonézy, 4 plátky ančoviček, 1 lžíce kapary
Technologický postup: Nejprve si připravíme maso. Do hrnce dáme očištěnou mrkev, pórek, celer, sůl, celý pepř a trochu oleje. Přidáme vodu a vše přivedeme k varu. Pak přidáme maso vcelku, přikryjeme pokličkou, stáhneme oheň a pomalu vaříme, až je maso měkké, což je asi dvě hodiny. Vařenou telecí panenku necháme vychladnout přímo v hrnci (ve vlastním vývaru). Mezitím si připravíme tuňákovou majonézu. Tuňáka ve vlastní šťávě necháme okapat. Do mixéru dáme tuňáka, majonézu, ančovičky a vše společně rozmixujeme. Pokud máme směs dost hustou, přidáme trochu vývaru. Vychladlou panenku nakrájíme na tenké plátky, ozdobně rozložíme na servírovací talíř a vše přikryjeme tuňákovou majonézou. Předkrm přikryjeme fólií a dáme aspoň na hodinu do lednice. Telecí panenku s tuňákovou majonézou můžeme ozdobit kapary. Podáváme s křupavým bílým chlebem.
Výroba sýrů představuje umění staré možná 10 000 let, tuto dovednost ovládali totiž již staří Egypťané. V dobách nedávno minulých se domácí sýr připravoval zcela běžně. Sýr u nás býval kdysi obecně rozšířenou krmí, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Je také písemně doloženo, že staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou.
Základy k umění výroby dnešních evropských sýrů položili staří Římané. Ve svých obrovských domech s mnoha místnostmi totiž mohli ovlivňovat jednotlivé fáze zrání sýrů. K významným faktorům, které daly vzniknout velké rozmanitosti druhů a chutí, patřily také vlhkost, teplo a průvan, stejně jako kouř z kamen, omývání sýrů a přidávání bylinek. K výrobě sýra používali nejrůznější druhy mléka – za nejdůležitější bylo považováno mléko ovčí, kravské a kozí, ale zpracovávalo se také mléko kobyl a oslic. Z kulinářské příručky známého římského gastronoma Columelly, kterou napsal kolem roku 50 n. l., vyplývá, že Římané již používali „coagulum“, tedy syřidlo, které pocházelo ze čtvrtého žaludku kůzlete nebo jehněte. V příručce rovněž vysvětluje použití soli, která měla sýr vysušit a zakonzervovat jej pro delší trvanlivost při transportu.
Sýr býval u nás kdysi obecně rozšířeným pokrmem, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou. Na Slovensku byl dán podle sýra i název městu. Jde o Kežmarok, jehož jméno vzniklo z německého Kasemarkt – trh sýrů.
Ingredience: 600 g filé z mořské štiky, 1 lžíce másla, 1 cuketa, sůl, oregano, mletý bílý pepř, arašídový olej, citronová šťáva
Technologický postup: Filety štiky omyjeme, osušíme a nakrájíme na sousta o velikosti asi 4 x 4 cm. Rybí maso osolíme, opepříme, zakapeme citronovou šťávou a ochutíme špetkou oregana. Větší cuketu očistíme, omyjeme a nakrájíme podélně na dlouhé tenké plátky, které vložíme do vroucí osolené vody. Cuketu povaříme asi 2 minuty. Pak plátky cukety scedíme, ihned zchladíme pod studenou tekoucí vodou a necháme okapat. Každý kousek ryby ovineme plátkem cukety a zajistíme párátkem. Na rozehřátém oleji s máslem zvolna opečeme rybí sousta z obou stran dorůžova a necháme okapat na ubrousku. Rybí kousky s cuketou rozdělíme na předkrmové talířky, zakapeme vypečenou šťávou a podáváme s bramborovými pusinkami nebo rozpečenou bagetkou a pikantním dipem.
Ingredience: 400 g vepřových jater, 2 hrušky, 10 ks rozinek, 3 dl portského vína, mletý bílý pepř, ½ lžičky mletého zázvoru, 1 kompotovaná broskev, 2 lžíce cukru, 10 ks hřebíčku, 600 ml vody, drcený kardamom, olej, koňak
Technologický postup: Nejdříve si připravíme marinádu. Rozinky nakrájíme najemno. Portské víno ochutíme zázvorem, kardamomem, pepřem a promícháme s nakrájenými rozinkami. Játra očistíme od blan, omyjeme a nakrájíme na malé kousky. Potom je promícháme s marinádou a necháme alespoň 24 hodin odležet. Hrušky omyjeme, oloupeme, rozkrojíme na půlky, zbavíme jádřince a lehce vydlabeme. Z vody, cukru a hřebíčku připravíme nálev, který vaříme asi 10 minut. Potom přidáme hrušky, které uvaříme do poloměkka. Marinovaná játra osušíme a prudce na oleji orestujeme. Podle chuti osolíme a opepříme. Půlky hrušek servírujeme na malých talířcích, plníme orestovanými játry a zdobíme malými kousky kompotované broskve. Při podávání přelijeme lžící koňaku a flambujeme.
Technologický postup: Šest plátků toastového chleba namažeme lehce máslem. Tři z nich posypeme nasekanou petrželkou a na každý plátek chleba s petrželkou položíme dva plátky tvrdého sýra. Na sýr položíme zbylé tři plátky chleba, a to namazanou stranou dovnitř. Nožem vykrojíme uprostřed každého toastu kulatý otvor. V míse rozšleháme jedno vejce společně s mlékem, solí a pepřem. Připravené toasty namočíme do této směsi a dbáme na to, aby se vejce dostalo všude. Na pánvi si rozehřejeme olej a obalené toasty v něm z jedné strany opečeme. Poté toasty otočíme a do vykrojeného otvoru vyklepneme jedno vejce. Toasty opékáme tak dlouho, dokud nejsou vejce hotová. Podle potřeby můžeme toasty znovu obrátit, ale dáváme pozor, aby nám vejce nevyteklo. Hotové francouzské toasty podáváme s čerstvou zeleninou.
Technologický postup: Špekáčky oloupeme, nakrájíme na ježka, vložíme do pekáče vymazaného sádlem. Poté špekáčky opečeme po všech stranách a obrátíme je ježkem nahoru, zalijeme pivem, okořeníme pepřem a chilli. Pekáč dáme do trouby a asi 15 minut podusíme. Pak přidáme nahrubo nakrájenou cibuli a utřený česnek. Podle potřeby dál podléváme pivem. Asi po 20 minutách přidáme lečo a nasekané feferonky a asi půl hodiny dusíme v mírně vyhřáté troubě. Těsně před dokončením zalijeme špekáčky pivem a necháme přejít varem. Můžeme podávat jako teplý předkrm nebo jako chuťovku k pivu s chlebem.
Ingredience: 20 žampionů, 30 g listového špenátu, 1 cibule, lžíce másla, 2 stroužky česneku, 60 g strouhaného parmazánu, ½ lžičky oleje, 4 lžíce strouhanky, sůl, mletý pepř, bazalka, oregano
Technologický postup: Z očištěných žampionů odstraníme nožičky, které nasekáme na jemné kousky. Rozehřejeme máslo a orestujeme na něm cibuli nakrájenou najemno, nožičky ze žampionů a nakrájený česnek. Pak přidáme nasekaný špenát a na mírném ohni vaříme, dokud se voda nevypaří. Do směsi zamícháme parmazán a strouhanku, dochutíme solí, pepřem, bazalkou a oreganem, dobře promícháme a necháme chvilku prohřát. Směsí naplníme hlavičky žampionů, které rozložíme do olejem vymaštěného pekáčku. Pečeme v předehřáté troubě asi 15 minut (220 °C) – dle velikosti žampionů. Podáváme s bramborovou přílohou nebo jako předkrm.
Ingredience: ½ kuřete, 1 lžíce pokrájené kořenové zeleniny, kousek cibule, sůl, 100 g moravského uzeného masa nebo šunky, 1 lžíce másla, 1 lžíce hladké mouky, 2 až 3 vejce, 100 g tuku od šunky nebo slaniny, na špičku nože paštikové koření, 1 lžíce koňaku
Technologický postup: Očištěné kuře uvaříme v osolené vodě se zeleninou a kouskem cibule a necháme je vychladnout. Pak maso obereme z kostí. Prsíčka a stehna nakrájíme nadrobno a stejně nakrájíme i uzené maso. Ostatní maso z kuřete a slaninu umeleme. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme ji silným vývarem z kuřete (vývar necháme částečně odpařit na menší množství) a povaříme asi 10 minut nahusto. Po odstavení z ohně přimícháme do jíšky mleté i nakrájené maso, koření a vejce ušlehaná do pěny. Směs plníme do menších šálků (asi do 2/3 výšky), šálky dobře přikryjeme alobalem, aby dovnitř nenastříkala voda, a v troubě vaříme v páře asi půl hodiny. Studenou paštiku příští den vyklopíme a před podáváním ozdobíme salátovými listy a nakrájeným citronem.
Technologický postup: Rajčata zbavíme vršků. Lžičkou vydlabeme vnitřky, poté je osolíme a opepříme. Sardinky vykostíme, nakrájíme na čtverečky. Vejce nadrobno nakrájíme a smícháme s majonézou a sardinkami. Takto připravenou směsí rajčata naplníme. Rajčatům přiklopíme seříznuté vršky a necháme je dobře vychladit. Rajčata plněná sardinkami podáváme s čerstvým pečivem.
Technologický postup: Z broskví seřízneme vršky, lžičkou vyjmeme pecky a část dužniny. Krabí maso osmažíme na másle. Krabí maso a dužninu z broskví usekáme nadrobno a spojíme smetanou. Náplň mírně osolíme, okořeníme a naplníme do broskví. Broskve plněné krabím masem necháme vychladit, poté teprve servírujeme jako předkrm.
Rajčata omyjte, odřízněte kulatou stranu a vyjměte jádřinec. Připravte si náplň z nakrájeného hermelínu, nudliček celeru a nakrájené šunky. Spojte smetanou a směsí naplňte vydlabaná rajčata. Přiklopte odkrojeným dílem rajčete a ozdobte petrželkou. Podávejte jako studený předkrm nebo jako lehkou večeři.
