Téma: 

přesazení orchideí


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Přesazení je jeden z nejdůležitějších kroků, které můžete udělat pro pěstování a květenství zdravé orchideje. V ideálním případě byste ji měli přesazovat dříve, než nastane nějaký problém, ale pozor, u orchidejí ne příliš brzy a často. Přesazujte jen tehdy, není-li pro nové kořeny místo v květináči, tvoří-li se na substrátu řasy nebo se substrát rozpadá. Přesazování by mělo být prováděno na jaře, těsně před začátkem sezóny, než se vám rostlina začne rozrůstat. Nikdy nepřesazujte kvetoucí rostlinu, tím ji nepomůžete. Správné přesazení by mělo přinést vaší orchideji úspěšné vegetační období a ještě lepší květy.

Zdroj: Přesazování orchidejí
Zveřejněno: 5.3.2013


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: přesazování orchideí

Kořeny nestříhat. Orchideím nevadí, když mají kořeny odkryté na vzduchu.

Zdroj: diskuze Přesazování orchideí
Odesláno: 1.7.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ

Hnojivo na muškáty

Muškáty přihnojujeme poprvé 4 až 6 týdnů po přesazení a pak pravidelně až do srpna. Dobré je nepřidávat více hnojiva, než je doporučená dávka, protože nadbytek hnojiva poškozuje kořeny muškátů. Hnojení muškátů bohatě postačí 1x–2x do měsíce. Vhodnými hnojivy jsou například Kristalon muškát, klasické NPK nebo vodorozpustné hnojivo BALKO.

Detail odstavce: Hnojivo na muškáty
Zdroj: Pěstování muškátů
Zveřejněno: 14.4.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Oleandr přesazení

Potřebuji přesadit oleandr - je možné přesazení provádět nyní v červnu,když má již pupeny na květy?

Zdroj: diskuze Oleandr přesazení
Odesláno: 29.5.2018 uživatelem Lubomír
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

PÉČE O VÁNOČNÍ KAKTUS

Přesazování

Přesazování není nutné provádět každý rok, jako je tomu u většiny ostatních pokojových rostlin. Vánočnímu kaktusu postačí přesazení jednou za tři roky. Přesazujte na jaře. Vhodná je rašelinitá půda s příměsí písku. Doporučený podíl zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a cihlové drtě. Může se použít i speciální směs pro kaktusy.

Detail odstavce: Přesazování
Zdroj: Péče o vánoční kaktus
Zveřejněno: 4.9.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: orchidej

Za to můžou fyziologické podmínky rostliny. Nejčastější příčinou bývá zálivková voda, která se orchidei nelíbí. Zkuste ji zalévat vodou dešťovou.

Zdroj: diskuze Orchidej
Odesláno: 25.4.2015 uživatelem Kamča
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KOŘENOVÝ BAL

Kořenový bal u velkých stromů

Stromy se dají přesazovat v každém věku. Pokud jsou zdravé a vitální, tak rozhodně stojí za to podstoupit tu námahu a prodloužit jim život na novém stanovišti. Na samém začátku je třeba mít na paměti, že strom je něco trochu jiného než keř.

Důležité je znát správný způsob přesazování, vědět jak na to. Nesmíte si myslet, že starší stromek jednoduše vykopete, přesadíte a on se ujme, to by byla chyba. Hmotnost přesazovaného stromu je závislá od jeho velikosti, má kořenový bal a kmen s větvemi, to vše něco váží. Stromy přesazujeme i s jejich kořenovým balem, který může být značně velký. Při přesadbě většího stromu bych se určitě vyhnul zkracování kořenů, protože během vyjmutí ze země určitě dojde k nějakým ztrátám na kořenech, které se překopnou nebo jinak poničí. V některých případech může být i potřeba k přesazení těžká technika. U velmi vzrostlých stromů, byste tuto práci měli přenechat specializované firmě, která s tím má zkušenosti. Kořenový bal u stromů je zhruba stejně velký jako jeho větve, záleží na druhu stromu (jedná se jen o hrubý odhad).

Kořenový bal by měl být při transportu chráněn, minimálně zabalen do juty. Strom se sází do předem vyhloubené jámy, která musí být větší než současný kořenový bal, bal pak zasypeme a přiměřeně upěchujeme. Strom musíme zpočátku pravidelně zalévat.

Pozor: Túje jsou velmi náchylné na přesazování, proto jim musíme plně zachovat jejich kořenový bal a po přesazení je pravidelně zalévat.

Detail odstavce: Kořenový bal u velkých stromů
Zdroj: Kořenový bal
Zveřejněno: 14.11.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: péče o orchideje

DOBRÝ DEN. RÁDA BYCH SE ZEPTALA,CO DĚLAT SE VZDUCHOVÝMI KOŘENY U ORCHIDEÍ. JE MOŽNÉ JE OSTŘÍHAT ? DĚKUJI ZA ODPOVĚD'.

Zdroj: diskuze Péče o orchideje
Odesláno: 11.9.2017 uživatelem ADÉLA
Počet odpovědí: 0

KROUCENÍ LISTŮ

Zkroucené listy na paprikách

Kroucení listů paprik může způsobit nesprávná hladina boru. Nedostatek boru způsobuje, že jsou mladé listy pokroucené a odumírají. Nedostatek hořčíku způsobuje, že se listové okraje otáčejí dovnitř nahoru.

Kroucení listů u paprik je způsobeno rozdílným poměrem pH při každé zálivce, nadbytečným množstvím živin (jejich přebytek) nebo kombinací všeho dohromady. Kroucení listů je způsobeno většinou v domácím prostředí – v květináčích nebo u rostlin ve fázi předpěstování. Po přesazení do větší nádoby kroucení listů paprik ustane během týdne.

Nejlépe lze předcházet kroucení listů tím, že jim zlepšíme přísun živin, a to dodáním vápníkového hnojiva ve formě postřiku na list. Postřik na list volíme především kvůli malému vstřebávání vápníku kořenovým systémem.

Detail odstavce: Zkroucené listy na paprikách
Zdroj: Kroucení listů
Zveřejněno: 29.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: orchideje druhy a pěstování

na orchidei se mi nespustil květ,ale vyrostli mi tam asi 4 lístky,asi sazenička,co s tím mám udělat

Zdroj: diskuze Orchideje druhy a pěstování
Odesláno: 17.7.2017 uživatelem Zdena Čápová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

ŘÍZKOVÁNÍ MUŠKÁTŮ

Množení anglických muškátů

U anglických muškátů je lepší použít vrcholové řízky, které budou po zakořenění ihned pokračovat v růstu (u stonkových řízků se nejprve musí vytvořit nové pupeny) a jsou vhodnější i z estetického hlediska.

Vrcholové řízky by měly mít tři páry listů. Spodní lístky odstraníme, takže zbydou jen dva páry listů. Stimulátor nemusíte použít. Řízek zapíchneme do zeminy (směs zeminy, kompostu a trochu písku) a kelímek překryjeme uříznutou PET lahví – udržíme tak sazeničkám vysokou vzdušnou vlhkost. V místnosti kolem 20 °C se vytvoří kořínky cca do 14 dnů, poté zakrytí odstraníme. Zaléváme a necháme růst asi měsíc a potom sazenice přesadíme do květináčů. Po přesazení sazenici zaštípneme vrchol, aby se rozkošatila. Od poloviny dubna je nutné začít s otužováním a v polovině května již muškáty můžeme dát ven.

Anglické muškáty jsou na rozdíl od ostatních druhů dost náročné na pěstování. V zimě se skoro vůbec nezalévají, jinak jim hrozí, že uhnijí.

Detail odstavce: Množení anglických muškátů
Zdroj: Řízkování muškátů
Zveřejněno: 22.9.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Přesadit?

Přesazení je možné. Před přesazením si na rostlině označte jih, abyste ji stejně mohla orientovat na novém stanovišti. V rámci přesazení můžete také provést i rozmnožení rozdělením rostliny na menší části.

Zdroj: diskuze Přesadit?
Odesláno: 3.9.2015 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

FÍKUS

Péče o fíkus benjamín

Fíkusu benjamín vyhovuje světlé místo, nikoli však přímé sluneční paprsky. Pestrolisté formy potřebují více světla a umístění na teplém místě. Fíkus benjamín vyžaduje mírně vlhko, světlo, žádný průvan a teploty minimálně 10 stupňů Celsia. Při přelití dochází k opadání listů. Přihnojování se provádí od března do srpna každé dva týdny. Platí pravidlo, že čím má tepleji, tím více potřebuje vody. V zimě v místnosti s centrálním vytápěním a také při silném letním žáru je nutné rostliny rosit. Fíkus benjamín se přesazuje vzácně, pouze dle potřeby. Přesazujeme ho, až je to nutné. Staré exempláře velkých fíkusů nepřesazujeme, pouze odstraníme vrchní část půdy kolem rostliny a nahradíme ji čerstvou zeminou. Vhodné složení zeminy je 2 díly listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl prohnojené zeminy. Nádoby na přesazení nevolíme o moc větší. To znamená jen takové, aby se do nádoby vešly stávající kořeny. Přihnojujeme organickými hnojivy. Rostlinu lze dobře tvarovat řezem, zhustí se tak koruna.

Detail odstavce: Péče o fíkus benjamín
Zdroj: Fíkus
Zveřejněno: 8.8.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: přesazování orchideí

V návodu jsem se nedočetla co s kořeny které jsou nad substrátem. Mám je ostřihat nebo je ponechat tak jak původně byly? Děkuji za radu. Přeji hezký den.

Zdroj: diskuze Přesazování orchideí
Odesláno: 1.7.2018 uživatelem Jaroslava Cromá
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

AEONIUM CILIATUM

Pěstování

Růžicovky jsou lopatkovité, brvité, na okrajích špičaté, tmavě zelené až modravé. Barevnost celé rostliny je dána podle slunečního záření od žlutozelené po zelenou. Dá se pěstovat na okenním parapetu i na okrasném záhonu či skalce. Může dorůst až do úctyhodné výšky 1 m, obvykle se však její výška pohybuje kolem 50 cm. Vyhovuje jí polostín.

Výsev Aeonia ciliatum provádíme v březnu. Připravíme si mělčí misky (jsou vhodnější než hluboké květináče, i později, když rostlina povyroste, je vhodné ji kvůli stabilitě nechat v nižších miskách) se směsí substrátu pro výsev sukulentů nebo obecně pro výsev rostlin a například říčního písku či antuky. Tuto směs je vhodné předem sterilovat v mikrovlnné troubě. Poté do ní vložíme semínka Aeonia a umístíme misku na slunný parapet v bytě. Můžeme přiklopit stříškou vyrobenou z rozříznuté PET lahve, nebo můžeme použít ke klíčení miniskleník. Zálivku provádíme převařenou vlažnou vodou.

Jestliže Aeonia pěstujeme jako pokojové rostliny, je vhodné je umístit na slunné stanoviště, jižní stranu bytu, za okno. V teplých letních měsících je trochu odkloňte, aby na ně nešlo přímé polední slunce. Můžou být tak v polostínu. Ideální teplota pro pěstování je kolem 20 °C. Rostlinu zalévejte opatrně do misky nebo do květináče, ne však přímo na rostlinu, aby se voda nedostala do středu růžice, která by mohla začít zahnívat.

Aeonium je vhodné na jaře přesadit. Zvolte stabilní květináč, nebo misku. Používejte substrát pro sukulenty a kaktusy. Pokud si budete míchat substrát sami, přimíchejte do zeminy říční písek. Půda tak bude lehčí, propustnější. Nezapomeňte na drenážní vrstvu na dně květináče. Použijte keramzit nebo oblázky. Po přesazení Aeonium minimálně 2 týdny nezalévejte. Rostlině se musí po přesazení zahojit ranky, které vznikly na kořenech při manipulaci. Hlídejte, aby se na rostlině nevyskytly plísně. Přes léto dopřejte rostlině pobyt na čerstvém vzduchu. V zimním období prospívá Aeoniím teplota kolem 10–15 °C. Stejně tak jako u kaktusů omezte zálivku na minimum, aby nedocházelo k uhnívání kořenů.

Při nadměrném suchu se může stát, že se začnou svrašťovat listy, pokud to na své rostlině zpozorujete, dopřejte jí během vegetace více vody. Aeonia ocení suchý vzduch. Během vegetační sezóny je můžete občas přihnojit hnojivem pro kaktusy a sukulenty, není to však nezbytné. Aeoniím velmi prospěje letní pobyt na čerstvém vzduchu či ve skleníku.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Aeonium ciliatum
Zveřejněno: 21.3.2016


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: bílej povlak zeminy u orchidei

Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká

Zdroj: diskuze Bílej povlak zeminy u orchidei
Odesláno: 9.7.2016 uživatelem Hana
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JAK NA ROZMNOŽOVÁNÍ VINNÉ RÉVY ŘÍZKY

Přesazení řízků do vinohradu

Zakořeněné řízky vysazujte, když je půda prohřátá cca na 10 °C, což bývá cca v třetí dekádě dubna. Do té doby nechte sazenice uložené ve studeném a stinném sklepě, nejlépe ve vlhkém písku. Jamky pro výsadbu vyryjte teprve v den vysazení, aby zbytečně nevysychaly. Jamku připravte zhruba na hloubku délky sazenice, to je asi 30 cm. Sazenici vždy dávejte do jamky šikmo, naroubovanou částí k opoře. Pokud jste sazenici v místě srůstu podnože a roubu zavoskovali, může tato část vyčnívat nad zeminu (cca 5 cm). Není-li tomu tak, je třeba kvůli vysychání oček navršit hlínu i na roub. Jamku i se sazenicí nejprve zasypte do poloviny dobrou zeminou (může být smíchaná nejen s kompostem, ale i s trochou písku) a poté zalijte asi 3 až 5 litry vody. Až se voda zcela vsákne do půdy, zahrňte zbytek jamky. Rašení začíná obvykle po třech týdnech, záleží na klimaticko-půdních podmínkách. Když chcete zkontrolovat, jestli očko vyrašilo, odkrývejte vždy zeminu velmi opatrně, abyste rašící očko nevylomili.

Detail odstavce: Přesazení řízků do vinohradu
Zdroj: Jak na rozmnožování vinné révy řízky
Zveřejněno: 7.6.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Oleandr přesazení

Přesadit můžete, ale jen z menšího obalu do většího. Rostlinu několik dní nezalejvejte, aby se kořenový bal trochu zcvrknul a šel dobře vytáhnout z květináče. Pak ho opatrně vytáhněte a umístěte do většího květináče, kde ho okolo doplňte novým substrátem. V tomto období jsou nežádoucí jakékoliv zásahy do kořenového balu, takže žádné oklepávání starého substrátu nebo stříhání kořenů. Po přesazení ihned zalijte a s další zálivkou pak normálně přihnojujte až do konce srpna.

Zdroj: diskuze Oleandr přesazení
Odesláno: 29.5.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

KROUCENÍ LISTŮ

Kroucení listů u rajčat

Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Mohou je způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot.

Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou.

Za kroucením listů stojí také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíme i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. V neposlední řadě kroucení způsobuje i degenerace listů.

Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíme-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváme-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujeme a rovnoměrně zaléváme. Pokud jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujeme. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.

Detail odstavce: Kroucení listů u rajčat
Zdroj: Kroucení listů
Zveřejněno: 29.6.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BONSAJ CARMONA MICROPHYLLA

Bonsaj Carmona péče

Carmona je velmi hezká, exotická bonsaj, která velice připomíná svůj větší přírodní protějšek. Rostlinu umístěte na slunný parapet, kde teplota neklesne pod 10 °C. Na zimu ji přesuňte na teplejší místo. Umístíte-li tento malý stromek na přímé slunce, listy by se mohly trochu spálit. Rostlinu bychom měli rovnoměrně zavlažovat dešťovou nebo dobře odstátou vodovodní vodou, vysychání kořenového balu nesnáší dobře. Po nákupu stromku většinou začínáme tím, že vyměníme asi jednu třetinu zeminy. Vhodným substrátem je zpočátku AKADAMA bez dalších příměsí. Rostlina si tak nejlépe zvykne na přesazení z původní zeminy, ve které se stromky importují z Číny. Rostlinu je možné tvarovat ve všech známých stylech. Mladé výhony můžeme ještě do požadované podoby upravovat drátováním, starší větve často nelze tvarovat vůbec nebo pouze pomocí techniky napínání. Velmi tuhé nové výhony zkracujeme od 10–20cm délky, podle stupně vývoje konkrétní rostliny, za prvním až třetím svazkem listů. Větší místa po řezech dobře ošetříme štěpařským voskem, aby se rány mohly rychle zahojit.

Bonsai carmona foto

Zde je několik fotografií, na kterých je vidět bonsai carmona.

Detail odstavce: Bonsaj Carmona péče
Zdroj: Bonsaj Carmona microphylla
Zveřejněno: 15.2.2015

RHIPSALIS

Pěstování

Rhipsalis se pěstuje při mírných nebo trochu nižších teplotách, asi okolo 18 až 20 °C, v období od října do ledna je nutné dopřát mu období klidu při teplotě 15 až 17 °C. Vyžaduje stanoviště na světlém místě, ale s nutným zastíněním před přímými slunečními paprsky. Dobře se mu daří na severním okně.

Zalévání

Zálivka musí být hojná v době květu, zem musí být stále vlhká. Na konci kvetení se zálivka trochu omezuje. Od září rostlina přechází do období klidu. Se snížením teploty se zálivka omezuje, zalévá se ojediněle, pouze tak, aby zemina nevyschla úplně. Rhipsalis přihnojujeme od března do června speciálním hnojivem pro kaktusy, a to každé dva týdny.

Přesazování

Rostlinu přesazujeme po odkvětu, tedy na konci května až v červnu. Pro přesazení je vhodná prostorná nádoba, ne však hluboká. Vyberte substrát se slabě kyselou reakcí. Doporučené složení zeminy: 1 díl drnovky, 1 díl listovky, 1 díl rašeliny, 1 díl písku a antuka. Nutná je dobrá drenáž. Můžete použít kupovanou půdní směs pro kaktusy.

Množení

Rhipsalis lze množit semeny i řízky, které se po několika kusech sadí do jednoho květináče. Řízky, které mají 2 až 3 části, se v průběhu 2 dnů usuší a zakořeňují v navlhlém substrátu z listovky a písku ve stejném podílu. Řízky se nemusí zahloubit do země, postačí, když se spodek části bude dotýkat půdy.

Tento kaktus bývá škůdci a chorobami napadán jen velmi vzácně.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Rhipsalis
Zveřejněno: 15.5.2017

KOŘENOVÝ BAL

Péče o kořenový bal u pokojových rostlin

Kořeny rostliny v květináči mají omezený prostor, substrát se časem vyčerpá a rostlina bez adekvátní péče chřadne. Značným ukazatelem pro přesadbu je, že rostlinu otočíte a podíváte se na květináč zespodu, pokud kořeny prorůstají odtokovými otvory, je na čase rostlinu přesadit. Když je kořenový systém už hodně rozrostlý a na povrchu jsou vidět kořeny, rostlina vám už moc dobře neporoste a nepokvete.

Při přesazování musíte dávat pozor na kořenový bal. Abyste rostlinu násilně nevytahovali, pomožte si kuchyňským nožem, kterým opatrně obkružte kořenový bal. Rostlinu přesazujte do květináče, který je o jedno číslo větší než ten původní. Na dno dejte drenážní vrstvu, jako je třeba hrubší štěrk nebo keramzit, který zajišťuje snadný odtok vody. Pokud by chyběla, bude se voda hromadit v substrátu a rostlině by mohly uhnít kořeny.

K přesazení si připravte nový substrát, nejlépe speciálně určený pro přesazování pokojových rostlin, který koupíte v každém zahradnictví. K němu můžete přidat písek v poměru 1 : 10 až 1 : 5. Substrát dejte v slabší vrstvě na drenáž a na to položte přesazovanou rostlinu. Pěkně doprostřed květináče, aby měly kořeny na všechny strany stejně místa. Pak květináč dosypte substrátem a upěchujte. Nikdy nesypte novou zem až těsně nahoru, substrát musí končit minimálně 1 cm pod okrajem květináče. Jinak by se rostlina nedala zalévat.

Může se stát, že už máte tak velký květináč nebo tak rozbujelý kořenový systém, že rostlinu přesazovat nemůžete. V tom případě můžete zlepšit kvalitu půdy přidáním speciálních přípravků, které obsahují jak humusové látky, tak i enzymy, stopové prvky a živiny.

Mezi nejčastější choroby kořenového balu patří hniloba kořenového balu (příčinou je nadměrná zálivka), zaschnutí a houbové choroby.

Detail odstavce: Péče o kořenový bal u pokojových rostlin
Zdroj: Kořenový bal
Zveřejněno: 14.11.2015

JUKA - ŽLOUTNUTÍ LISTŮ

Juka

Juky se botanicky řadí do čeledi agávovitých (Agavaceae). Jejich prapůvodní vlastí jsou horké oblasti Severní a Střední Ameriky a také Indie. Rod čítá okolo čtyřiceti druhů keřů a stromů. Odborníci znají juky i pod označením Hesperoyucca.

Juku seženete téměř v každém květinářství. Jedná se o menší stromek, z jehož kmínku vyrůstá jedna či více růžic s asi šedesát centimetrů dlouhými, tmavě zelenými listy. Jako mladá roste ve formě růžic, později u ní dochází k zasychání spodních listů, což má za následek postupně se vytvářející, poměrně silný kmen. Pro kultivar Variegata jsou typické bílé okraje listů.

Teplomilné juky mají rády rozptýlené i přímé sluneční světlo a pravidelnou, avšak mírnou zálivku. Substrát by měl zůstávat stále mírně vlhký. Jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech roste listy.

V letních měsících jukám dopřejte pobyt na balkoně, případně na terase. Zvolte pro ně chráněné umístění, kde neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani bičování deštěm.

V zimním období juku přeneste na místo s nižšími teplotami. Jako nejvhodnější se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Nezapomeňte na omezení zálivky, hnojit v tuto dobu přestaňte úplně.

V případě přelití začnou rostliny velmi rychle chřadnout – kromě žloutnutí listů tento stav bezpečně poznáte podle změknutí kmínku. Záchrana musí být okamžitá, spočívá v přesazení do nového substrátu, jinak exempláře uhynou.

Juky přesaďte každé jaro do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Kupte substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte keramzit, který poslouží jako drenáž.

Detail odstavce: Juka
Zdroj: Juka - žloutnutí listů
Zveřejněno: 30.5.2017

VILÍN MĚKKÝ HAMAMELIS MOLLIS

Hamamelis mollis pěstování

Vilíny jsou vcelku odolné a vitální keře, pokud jim zajistíte hlubší, lehce kyselou, humózní a dobře propustnou zem a slunné nebo jen lehce zastíněné stanoviště. Ve vápenatých půdách mohou trpět chlorózou. V létě jsou citlivé na prosychání půdy, v zimním období pak na přemokření, které může vést ke hnilobě kořenů. Pokud je zem mělká a v létě vysychá, listy keřů se předčasně podzimně vybarvují a stárnou.

Vilíny nevyžadují velkou péči, sestřih omezte na odstranění odumřelého dřeva po odkvětu. Vilíny vždy kvetou na loňských větévkách. Abyste dosáhli kompaktního vzrůstu, můžete je zastřihovat o 2 až 3 pupence od konce letorostů až do kvetoucího dřeva. Sestřih je možno provádět kdykoliv v průběhu roku s výjimkou období rašení listů.

K přesazování vilínů je nejvhodnější předjaří v době před začátkem rašení listů. Po přesazení z volné půdy keře většinou jednu sezónu stagnují a růst započnou až v následujícím roce. Vilíny se mohou dožít až 50 let.

Vilín měkký potřebuje kyselejší půdu, vápno absolutně nesnáší. Také potřebuje mít kolem sebe dost prostoru, takže na to nezapomeňte při jeho výsadbě. Zpočátku sice roste pomalu, ale později se hodně roztahuje do šířky. Když je vysazen do dobrých podmínek, netrpí žádnými chorobami. Ideálním stanovištěm pro vilín je například prostorné místo před okny nebo poblíž cestičky, kde si nejlépe vychutnáte jeho časnou krásu. Dobře roste v humózních a stále mírně vlhkých půdách. Půdu vylepšete přidáním kompostu. Nesázejte ho na příliš suchá stanoviště. V létě, zvláště je-li dlouho sucho, jej raději pravidelně zalévejte. Vyžaduje dostatek světla, ale snese i mírné zastínění. V našich podmínkách je vilín otužilý a zimní mrazy ho poškodí opravdu jen zřídka (mladé rostliny mohou být poškozeny mrazem, ale starší exempláře jsou již odolné a mrazuvzdornost je až do -20 °C). Špatně však snáší přesazování.

Pokud vilín chcete rozmnožit, zkuste hřížení větví v dubnu. Vilín lze koupit zpravidla v kontejneru, tudíž je jeho výsadba možná po větší část roku. Vysazuje se vždy s kořenovým balem. Přes zimu povrch půdy nad mladými rostlinami pro jistotu namulčujte. Ideální je zetlelý hnůj, ale bohatě postačí kvalitní kompost.

Detail odstavce: Hamamelis mollis pěstování
Zdroj: Vilín měkký hamamelis mollis
Zveřejněno: 3.11.2014

PIERIS JAPONICA

Pieris japonský ′Debutante′

Jedná se o nízký nebo půdopokryvný keř o výšce 0,3–0,6 m a šířce až 1 m. Je listnatý, stálezelený, s barvou listů zelenou. Kvete v dubnu až květnu nápadnými bílými květy. Pieris japonica ′Debutante′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.

Tento pieris patří do skupiny yakushimanum, což znamená, že má nízký, ale velmi efektní a kompaktní růst. Obzvláště v našich podmínkách se rostlina nežene do výšky, ale tvoří velmi hustý keř o šířce 80–100 cm a výšce kolem 40 cm. V zemích s vlhkým klimatem dorůstá až do výšky 1 metru. Na začátku jara vykvétají drobná, oranžovorůžová poupata v úzké hrozny bílých, konvalinkových květů. Podlouhlé, přišpičatělé listy jsou sytě zelené, pololesklé, jejich barva po přesazení do běžné půdy mírně zesvětlá.

Také tato odrůda pierisu nevyžaduje přílišnou péči, ale po odkvětu ostříhejte zavadlá květenství, aby se netvořily plody. Během sezony dvakrát až třikrát zkontrolujte listy, jestli na nich svrchu nejsou vidět světlé tečky, které svědčí o napadení hmyzem, jehož larvy vyžírají pletiva listů a zalepují spodek listů. V takovém případě stačí pieris postříkat vhodným insekticidem (Mospilan). Pokud v zimě keř zapadá těžkým sněhem, jemně sníh sundejte, aby neohýbal a nepřelámal křehké větvičky.

Vyzrálé výhony pierisů jsou pro naše klimatické podmínky dostatečně mrazuvzdorné, čerstvě vyrašené lístečky jsou však na mrazy náchylné a často namrzají, a to někdy i při teplotě 0  C. Obvykle to pro život rostliny nemívá tragické následky, neboť vyzrálé výhony snadno regenerují a znovu vyraší. Tuto vysokou regenerační schopnost lze snadno využít i v případě, že nové výhony vůbec nenamrznou. Včasným seříznutím snadno přinutíte rostlinu opět k rašení, čímž se efekt pestrých nových výhonů může prodloužit o další 2 až 3 týdny, a navíc tímto zásahem dosáhnete nižšího vzrůstu a kompaktnějšího tvaru rostliny. Pokud ale tento zákrok provedete příliš pozdě, s největší pravděpodobností se připravíte o efekt kvetení i v příštím roce.

Jedná se o vřesovištní rostlinu, která má ráda vlhkou, kyselou, nevysychavou půdu, pro vylehčení země přidejte rašelinu. Potřebuje dostatek organického materiálu při kořenech nebo občasné přihnojování, aby bohatě kvetla, nezasychala poupata a listy měly stále pěknou barvu. Jde o ideální keř pro podsadu do skupin. Vhodný je také jako solitér do malé zahrady, výborně se uplatní rovněž v zahradách japonského stylu. Je plně mrazuvzdorný.

Detail odstavce: Pieris japonský ′Debutante′
Zdroj: Pieris japonica
Zveřejněno: 3.1.2016

BEGONIE

Návod na begonie v truhlíku

Na konci února zdravé – buď nově koupené, nebo řádně přezimované – hlízy begonií zasaďte mělce do plochých nádob s rašelinou a mírně zalévejte, dokud se neobjeví rašící očka. Hlízám postačí počáteční teplota mezi patnácti až dvaceti stupni a v tomto stadiu nemusí mít ani příliš světla. Jakmile začnou rašit, vysaďte je do květináčů a nechte zakořenit.

Už při nakličování dávejte pozor, abyste begonii neobrátili vzhůru nohama, někdy se totiž spodní a vrchní část těžko rozeznává: místo s prohlubní po loňském stonku musí být vždy nahoře. Obzvlášť pozorní buďte, pokud jste se rozhodli vysadit nenarašené hlízy rovnou do nádoby, v níž je budete pěstovat. Naklíčené hlízy zasaďte do truhlíků či mís naplněných rašelinovým substrátem pár centimetrů pod okraj. Nezapomeňte na drenáž a odtokové otvory, aby begoniím nezahnívaly v přemokřené zemi kořeny.

Hlízy opatrně přitlačte po obvodu a lehce zasypte substrátem tak, abyste nepoškodili prohloubený střed s viditelnými klíčky. Výsadbu zalijte a přikryjte fólií nebo sklem, aby se rašícím rostlinám udržela zvýšená vzdušná vlhkost. Můžete je nechat pár dnů na tmavším místě.

Jakmile klíčky povyrostou, je čas přenést truhlíky s hlíznatými begoniemi na světlé místo. Pozor na přímé slunce, neprospívá ani dospělým rostlinám a mladé jsou pochopitelně mnohem choulostivější. Při teplotě kolem dvaceti stupňů nechte begonie vytvořit alespoň čtyři pravé listy.

Substrát udržujte stále vlhký, nenechte jej přeschnout, poškodily by se nové vlásečnicové kořínky vyživující rostlinu. Ani přílišné zalévání není dobré, plísně a hniloby číhají i na begonie, proto rostlinky už nadále nezakrývejte.

V dubnu, kdy mají hlíznaté begonie alespoň čtyři pěkné pravé listy, budou mít už rozrostlý kořenový bal. V tu dobu nastává poslední etapa předpěstování – konečné přesazení do pěstebních nádob.

Použijte zeminu podobnou té, v níž jste rostliny předpěstovávali (rašelinový substrát). Přimíchejte více kompostu, a máte-li možnost přidat na dno truhlíku hnojivo (slepičí trus mají begonie v oblibě), tím lépe.

Rostlinám vyberte místo v polostínu, nebojte se ale ani stínu. Budou ho snášet lépe než osluněné přehřáté místo. Snažte se vyhnout polohám větrným; křehké stonky begonií obtěžkané velkými květy jsou snadnou kořistí větru a nepohody. Během sezóny potřebují hlíznaté begonie pravidelnou zálivku a každý druhý týden přihnojování plným hnojivem. Pokvetou od června do zámrazu a na podzim už sklidíte vlastní, pěkně narostlé hlízy.

Detail odstavce: Návod na begonie v truhlíku
Zdroj: Begonie
Zveřejněno: 16.8.2016

LOPATKOVEC

Pěstování

Lopatkovec vyžaduje co nejvíce světla, a to zvláště v zimě. V létě je pak pro něj vhodnější polostín. Nevystavujeme ho slunci, protože žár slunečních paprsků by mohl poškodit listy, ani průvanu, který nesnáší. Rostlina dobře prospívá při pokojové teplotě 18–24 °C, přezimuje nejlépe na okenním parapetu při teplotě 15–18 °C.

Spatifylum vysazujeme do vlhké, kypré zeminy – nejlépe do rašelinového substrátu. Nádobu opatříme dobrou drenáží. Rostlina se brzy trsovitě rozroste a květy se mohou objevit již v druhém měsíci. V době květu potřebuje dostatek vody, do které přidáváme každé dva týdny tekuté hnojivo. Lopatkovec miluje vzdušnou vlhkost, proto ho rosíme (přičemž vynecháme květy) a také sprchujeme, případně listy otíráme vlhkým hadříkem. Rovněž můžeme nádobu s rostlinou postavit do misky s vlhkými oblázky. Pokud rostlinu zapomeneme zalít, nic se neděje, většinou přežije, i když jí zcela vyschne zemina. Pak jí to ale musíme vynahradit nejen zálivkou, ale i rosením. Odkvetlé květy odstraňujeme, podpoříme tím násadu dalších květů. Přesazujeme obvykle každý rok na jaře.

Nejlepší péči lopatkovci zajistíte, budete-li ho zalévat opravdu velmi pečlivě. V případě (a opravdu nikdy jindy), kdy je substrát vysušený, přidejte tolik vody, aby byla hlína opět vlhká. Nezalévejte zbytečně moc, voda v květináči nebo na záhoně nesmí stát. Nedostatek vláhy způsobí vadnutí a úhyn rostliny ve chvíli, kdy zanedbáte zalévací režim. Stejně tak přemíra vody způsobuje uhnívání kořenů, které pro rostlinu může být také smrtelné. Snažte se zalévat asi jednou týdně, když půda skutečně vyschne. Někdy se dokonce doporučuje vyčkat se zaléváním, dokud rostlina nezačne trochu vadnout.

Lopatkovcům výborně prospívá vysoká vlhkost tropických pralesů, proto se snažte tyto přirozené podmínky napodobit pravidelným kropením listů vodou z rozprašovací lahve. Toto provádějte častěji v letním a horkém období sezóny. Čím více vody dodáte květům, tím zdravější budou.

Lopatkovec nepotřebuje v porovnání s jinými rostlinami časté prostříhávání. V případě, že zpozorujete hnědnutí nebo uvadání některé části rostliny, ať už listů nebo stonků, odstřihněte je, aby rostlina neplýtvala energií na umírající a zbytečné části. K odstranění odumírajících částí používejte ostré nůžky a stříhejte co nejníže půdě. Společně se zvadlými listy se snažte odstranit co nejméně zdravé rostlinné tkáně.

Kromě vody a nepřímého slunečního svitu nevyžaduje lopatkovec téměř žádnou péči. Hnojiva a vyživovací přípravky nejsou pro vypěstování zdravé rostliny nezbytně nutné. Pokud si ale hnojit přesto přejete (například protože chcete vypěstovat obzvláště velké a barevné květy), dejte si dobrý pozor, abyste květinu nepřehnojili, protože lopatkovec je na takové zacházení poměrně citlivý. Použijte standardní hnojivo pro domácí aplikaci a zřeďte je na polovinu nebo čtvrtinu doporučované dávky. Hnojte jednou měsíčně během jarní a letní části sezóny, kdy je rostlina růstově nejaktivnější. Známkou přílišného hnojení jsou zelené květy. Pokud pozorujete tento symptom, přestaňte hnojit a v příští sezóně snižte dávku hnojiva na polovinu.

Stejně jako ostatní rostliny, které se nechávají růst, může dojít i u lopatkovce k tomu, že naroste příliš na to, aby nadále nerušeně prospíval ve svém původním květináči. To, že váš lopatkovec začíná být na svůj květináč příliš velký, poznáte snadno podle toho, že začne vyžadovat velmi časté zalévání anebo mu zdánlivě bezdůvodně zežloutnou listy. V takovém případě také můžete pozorovat kořeny vybíhající nad povrch zeminy. Obecně můžeme říci, že lopatkovec by se měl přesazovat jednou za 1 až 2 roky. Pokud tedy pozorujete některý z výše uvedených symptomů, a navíc uplynula doporučená doba pro přesazení, je načase začít přemýšlet o pořízení většího květináče. Vyberte zeminu na bázi rašeliny s obsahem kompostované kůry a písku nebo perlitu. Půda by měla být ideálně lehká a vzdušná (aby dobře propouštěla vodu) a neměla by mít téměř žádný zápach.

Rozmnožujeme starší rostliny dělením trsů. Každá část musí mít kořeny a listy. Zasadíme a necháme ujmout při teplotě 20–23 °C. Množení semeny je možné, ale poněkud obtížné.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Lopatkovec
Zveřejněno: 14.12.2016