PŘESAZOVÁNÍ KLÍVIE a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. S pokojovými rostlinami se cítíme lépe, to není domněnka, ale vědecky ověřená skutečnost. Rostliny čistí vzduch a zachytávají prach a další nečistoty. Zvyšují také vzdušnou vlhkost, zlepšují prostředí domova. Základním předpokladem ovšem je, že vaši „péči“ přežijí.
Klívie
Je to nevelký rod, který obsahuje všehovšudy tři druhy. Nejrozšířenější je klívie oranžová. Květenství klívie je vysoké 30 až 40 cm, s 20 kvítky. Listy jsou rovné, sytě zelené, dlouhé 40 až 50 cm. Jsou sestaveny do růžice a rozkládají se do zvláštního vějíře. Váš interiér tak může zdobit i v období, kdy nekvete. Klívie je poměrně nenáročná rostlina. Její listy se nemusí rosit. V létě jí poskytněte jasné a rozptýlené světlo. Zimní nedostatek světla snáší dobře, můžete ji tedy umístit v nevelké vzdálenosti od jižního okna, na jihovýchod nebo na západ. Při velkém nedostatku světla klívie sice přežívají, ale nekvetou a rostou pomaleji. Zálivka je vždy mírná. Aby klívie pravidelně kvetly, je pro ně důležité období klidu. U mladých rostlin je to období od září. Klívie se přesazují jen tehdy, pokud je to nutné, a květináč zvolíme raději s velkým průměrem. Musíme dávat pozor, aby nedošlo k poškození kořenů. Pokud postupujeme opatrně, mohou se oddělit dceřiné výhonky. Je důležité, aby mladé rostliny neměly méně než 4 listy. Kvůli dalšímu zakořenění se zasadí do písku nebo do směsi písku a rašeliny (v poměru 1 : 1). Klívie by se dala zařadit mezi kvetoucí pokojovky vhodné do chladu, protože celé léto může být venku někde ve stínu a v zimě ji vyhovuje 12-16 °C, ale snese i méně. Platí, že čím nižší teplota, tím menší zálivka.
Botanický název: Clivia
Osvětlení: Světlé místo s přistíněním od přímých slunečních paprsků v létě. Klívii vyhovuje čerstvý vzduch na přistíněném místě.
Zálivka: Od jara do podzimu hojná. V pozdním podzimu opatrná a mírná. V zimě místo konvice můžeme použít rozprašovač. Tak se zvlhčí zemina i listy, ale jen tehdy, když je v místnosti s chladnější teplotou. Jestliže je klívie v místnosti s teplotou okolo 20 °C, zaléváme ji více.
Přesadba: Doporučená směs zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl prohnojené zeminy, 1 díl rašeliny a 1 díl písku. Přesazuje se až po období kvetení a jenom tehdy, kdy již kořeny vylézají z květináče.
Rozmnožování: Dělením při přesazování a semeny. Semena se sbírají z plodu 2 až 3 měsíce po odkvětu a v příhodné době se vysévají do zeminy. Semena vzchází během měsíce, ale rostlina kvete při semenném množení až za 4 nebo 5 let.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE A ODNOŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vláďa.
Daří se mi pěstovat orchidej více než rok a teď mi vyslala odnož, podobně jako to dělá třeba klívie - řemenatka. Chci se zeptat, jestli někdo nemáte zkušenosti s tím, kdy je možné odnož od orchideje oddělit, aby mohly samostatně dál růst. Ta moje odnož má už třetí lístek a má i vlastní kořeny.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ahoj Vláďo, taky jsem měla to štěstí a vypěstovala jsem si druhou orchidej sama. Nebylo to napoprvé, protože jsem dělala chyby a podařilo se mi to až na potřetí. Příčinou neúspěchu byla následná hniloba po oddělení a to obou kytek :-(. Důležité je poškodit co nejmeně obě orchideje řezem. Proto je potřeba orchidej před oddělením měsíc nezalévat, aby se zmenšil objem kořenů a ty se pak lépe rozpletly. Dobrému rozpletení pomůže minutová lázeň v teplé vodě těsně před oddělením. Tam, kde to rozplést nejde je potřeba použít sterilní nožík. Čím méně polámaných kořenů a řezů tím lépe. Po oddělení je potřeba kořeny zasypat drtí z dřevěného uhlí a zakrýt kartónem, aby se k uhlí nedostávala vlhkost z rosení. Právě pravidelné denní rosení listů bude pro rostlinu jediným zdrojem vláhy po dobu 1 týdne. Uhlí působí hygroskopicky a pomůže rostlině lépe a rychleji zacelit své rány na kořenech. Po této době je potřeba kořeny v rychlosti osprchovat vlažnou vodou od uhlí. Drobné částečky můžou zůstat. Pak rostlinu přesaď do substrátu pro orchideje, který napřed mírně provhlči. Dále je třeba rosit a pomalu přejít k běžné péči.
Klívii umístěte na místo s jasným, nepřímým světlem, například na okno orientovaného na sever nebo do okna orientovaného na východ/západ, které je ale chráněno před přímým sluncem například stromem, abyste zabránili spálení listů. Během vegetačního období klívie oceňují pravidelnou zálivku, ale nechte půdu mezi zálivkami vyschnout. Na zimu je přemístěte do chladné místnosti, abyste podpořili jarní kvetení a ochránili je před mrazem.
Umístění v interiéru
Světlo
Umístěte klívii na místo s jasným, rozptýleným světlem. Ideální je okno orientované na sever, nebo okno orientované na východ či západ, které je vystaveno pouze rannímu nebo pozdnímu odpolednímu slunci, ale je chráněno před ostrým poledním sluncem.
Ochrana
Chraňte rostlinu před přímým, horkým sluncem, abyste zabránili spálení a blednutí listů. Průhledná záclona může poskytnout nezbytnou ochranu před oknem orientovaným na jih.
Teplota
Neumísťujte klívie do blízkosti radiátorů nebo jiných zdrojů tepla, protože preferují chladnější podmínky.
Průvan
Chraňte je před studeným průvanem, zejména v zimních měsících.
Umístění venku
Letnění
Během léta můžete klívie přemístit ven na teplé, chráněné místo, například pod stromy nebo do zimní zahrady. Klívie venku snese pouze ranní a pozdně odpolední slunce. Volte proto umístění za severní stěnou.
Ochrana před chladem
Na konci léta nebo začátkem podzimu je vraťte zpět dovnitř, než noční teploty klesnou příliš nízko, protože nejsou mrazuvzdorné a mohou být poškozeny nebo by zahynuly při teplotě nižší než 4 °C. V létě se klívii daří venku s optimálními denními teplotami mezi 15–24 °C. Pro kvetení je prospěšné chladnější a sušší zimní období klidu mezi 10–15 °C. Jakmile začnou meteorologové předpovídat teploty nižší než 5 °C, tak těsně před tím klívie uložte dovnitř k přezimování. Můžete je samozřejmě znovu na chvíli vynést ven, pokud se vrátí optimální teploty.
Zimní péče
Klívie má ráda chladný odpočinek, proto ji během zimy přemístěte do chladné, nevytápěné místnosti, ideálně s teplotou kolem 5–10 °C, aby napodobila její původní jihoafrické zimní podmínky. Toto chladné období odpočinku pomáhá stimulovat kvetení.
V naší poradně s názvem KLIVIE ŽLOUTNUTÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina.
Na chodbě mám umístěnou klívií.V poslední době jí začly žloutnout konečky listů a částečně usychat.Nevím co je toho příčinou.Děkuji za dobrou radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zasychání konečků listů u klívie je nejčastěji kvůli nadměrné zálivce v době krátkých dní a dlouhých nocí. Bohužel to nejde opravit a listy už zůstanou poškozené až do jejich vypadnutí. V zimě klívie potřebuje být u okna při teplotě 15 až 18 stupňů a zálivka ji stačí jednou za měsíc. Zálivka se o malinko zvýší až když vyraší květ . V létě se pak zalévá normálně jednou týdně.
Z ostatních druhů, které vyžadují polostín, jsou asi nejznámější a nejoblíbenější žumen, klívie, fíkus, araukárie, kořenokvětka a zamiokulkas.
Žumen (Cissus)
Tato australská stálezelená popínavá rostlina je blízkou příbuznou révy. Má vejčité zubovité listy a svých opor se drží vidlicovitými úponky. Žumen se bohatě a rychle rozrůstá. Může se pnout po tyčích, po silném provazu zavěšeném od stropu, po zábradlí schodiště, zkrátka všude, kde chcete oživit trochu tmavší zákoutí sytou zelení. Žumen lze pěstovat i v závěsných nádobách, pak se výhony budou spouštět k zemi.
Žumen nesnáší přímé slunce, bujně roste při normální pokojové teplotě, v zimě je však nutné zajistit teplotu minimálně 12 stupňů Celsia. V době vegetace zalévejte mírně a jednou za dva týdny přihnojujte standardním tekutým hnojivem. V zimě zálivku omezte. Rostlině se dobře daří v suchém vzduchu, pěstujete-li ji však v teplém pokoji, bude potřebovat zvýšenou vlhkost.
Tuhé, řemenité listy klívie rostou ve dvou řadách ze ztluštělé báze (podobně jako pórek). Velmi časně zjara je možné vidět bledé květenství schované v záhybu listů, mírně odkloněné od středu, které pomalu roste na tlustém stvolu. Na jeho vrcholku se nachází asi dvacet jasně oranžových trubkovitých květů. Občas se vyskytují variety zbarvené žlutě nebo meruňkově (viz níže odkaz na fotogalerii).
Klívii pěstujte v polostínu, ale bude-li mít málo světla, nepokvete. V době vegetace jí vyhovuje normální pokojová teplota. Koncem podzimu klívii přemístěte na chladnější stanoviště, optimální teplota by se během letního odpočinku měla pohybovat okolo 10 stupňů Celsia. Tento odpočinek je nezbytný, má-li rostlina příštím rokem opět vykvést. Klívie dobře snáší suchý vzduch a nevyžaduje zvláštní zvlhčování. Od okamžiku, kdy se v záhybu listů objeví květenství, až do podzimu rostlinu vydatně zalévejte tak, aby zemina byla stále mírně vlhká. V tomto období také dvakrát měsíčně aplikujte standardní tekuté hnojivo. Na konci podzimu přestaňte zalévat i hnojit a zeminu ponechte zcela suchou až do časného jara, kdy začne klívie nakvétat. Pak zase pozvolna začněte s normální zálivkou. Klívie vytváří četné dužnaté kořeny, které se s jejím růstem začnou vynořovat na povrch zeminy. Pokvete nejlépe, bude-li mít tyto kořeny stlačené, a přesazovat byste ji měli, jen pokud je to nevyhnutelné. Při přesazování odstraňte odnože a zasaďte je odděleně, jestliže již mají viditelné kořeny.
Zde se můžete sami přesvědčit, jak krásná tato pokojová rostlina může být: klívie foto.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVANÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena Pavlíková.
Dobrý den,
mám orchidej už pět let, velkokvětou, úžasně kvete ale pořád. Kdy mám tedy přesazovat a co s kořeny které rostou z květináče ven. Ty ani do většího nenacpu. Rostou jak nahoru tak dolů. Ulámaly by se. Ustříhat je, to asi ne.
Prosím o radu
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Pokud Vám orchidej stále krásně kvete a je vidět, že dobře prospívá, má zdravé kořeny i listy, tak bych nepřesazovala. Jestli však potřebujete přesadit, protože už se Vám orchidej nevejde na parapet nebo už zcela přerostla květináč a vypadává z něj, pak zkuste přesadit podle rad v našem článku. Opatrně vyjměte rostlinu z nádoby, dávejte pozor na kořeny. Ty, které byly v zemi, dejte znovu do substrátu, ty vzdušné nezahrnujte zeminou. Přesazenou orchidej několik dnů nezalévejte. Nejlépe postupujte přesně krok za krokem dle naší kapitoly o přesazování orchidejí.
Vhodným substrátem pro klívie je hrubá, dobře propustná směs s dobrým obsahem organické hmoty, například směs zeminy do květináčů pro pokojové rostliny skládající se z rašeliny a perlitu nebo hrubého písku. Dobře funguje také směs pro orchideje nebo kyselá směs s borovou kůrou, vřesovcovým kompostem a štěrkem. Klíčem je zajistit vynikající drenáž, aby kořeny měly přístup ke vzduchu a aby se zabránilo hnilobě kořenů.
Vlastnosti dobrého substrátu pro klívie:
Dobře propustný: Kořeny klívie potřebují vzduch a ve vlhké půdě jsou náchylné k hnilobě kořenů.
Dobrý obsah organické hmoty: Půda by měla obsahovat dostatek organické hmoty, která zajišťuje živiny a zadržuje vlhkost, ale ne tolik, aby se podmáčela.
Hrubá textura: Hrubá směs pomáhá s drenáží a přísunem kyslíku ke kořenům.
Mírně kyselé až neutrální pH: Rostliny klívie obecně preferují mírně kyselou nebo neutrální půdu.
Vlastní výroba substrátu pro klívie
Základní směs
Smíchejte stejné díly standardní zeminy do květináčů, rašeliny a perlitu nebo hrubého písku.
Směs z borové kůry
Doporučená směs je 2 díly středně kvalitní borové kůry, 1 díl vřesovcového (kyselého) kompostu a 1 díl jemného zahradního štěrku nebo perlitu.
Alternativa z obchodu
Směs na orchideje nebo písčitá směs na sukulenty je také vynikající volbou.
Nezapomeňte
Mulčování: Vždy přikryjte půdu vrstvou mulče, abyste udrželi vlhkost a napodobili přirozené podmínky růstu.
Odvod vody: Ujistěte se, že květináč má drenážní otvory.
Přesazování: Přesazujte každé dva až tři roky, abyste zajistili čerstvou zeminu a dostatek prostoru pro růst rostliny.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Hnědé skvrny nebo špičky listů klivie mohou být způsobeny několika faktory, včetně nesprávné zálivky, nadměrného slunečního záření nebo plísňových infekcí. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, zatímco nedostatečné zalévání může způsobit vysychání a hnědnutí špiček listů. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit, což má za následek hnědé skvrny. Plísňové infekce mohou také způsobit hnědé skvrny se žlutými kruhy.
Hnědnutí kvůli zalévání
Klivie dávají přednost mírnému vysychání mezi zálivkami. Přelévání může vést k hnilobě kořenů, což způsobí žloutnutí nebo hnědnutí listů a jejich nakonec odumření. Nedostatečné zalévání může způsobit hnědnutí a suchost špiček listů.
Hnědnutí kvůli prudkému slunci
Klivie se daří v jasném, nepřímém světle. Přímé sluneční světlo, zejména během nejteplejší části dne, může listy spálit a způsobit hnědé skvrny nebo špičky.
Hnědnutí kvůli plísňové infekci
Hnědé skvrny se žlutými okraji na listech mohou být příznakem plísňových onemocnění. V takových případech se doporučuje odstranit postižené listy a zvážit použití fungicidu.
Hnědnutí kvůli nedostatku živin
I když je to méně časté, nedostatek živin může také přispívat k žloutnutí a hnědnutí listů.
Přirozené stárnutí listů
Je normální, že staré listy žloutnou a hnědnou, jakmile se objeví nové listy. Tyto listy lze ořezat nebo odlomit, jakmile zcela zažloutnou nebo zhnědnou.
Řešení hnědnutí listů u klívie
Zhodnoťte zálivku
Ujistěte se, že rostlina nestojí ve vodě a že půda mezi zálivkami mírně vyschne.
Upravte osvětlení
Přemístěte rostlinu na místo s nepřímým světlem, mimo dosah přímého, intenzivního slunečního záření.
Zkontrolujte plísňové problémy
Zkontrolujte listy, zda se na nich nevyskytují hnědé skvrny se žlutými okraji. Pokud se na nich vyskytnou, zvažte prořezání postižených listů a použití fungicidu.
Zvažte potřebu přihnojení
Pokud máte podezření na nedostatek živin, aplikujte vyvážené hnojivo zředěné na poloviční koncentraci.
Otrhávejte odumřelé listy
Odstraňte všechny zcela zažloutlé nebo hnědé listy, abyste zlepšili vzhled rostliny a předešli potenciálním plísňovým problémům.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.
Rostliny klívie mohou být napadeny různými chorobami, včetně plísňových a bakteriálních nemocí, a také napadením škůdci. Mezi běžné problémy patří hniloba kořenů, hniloba koruny, skvrnitost listů, rez a napadení vlnatkami, sviluškami a zavíječi lilií. Správná péče, včetně vhodné zálivky a světla, může pomoci předcházet mnoha z těchto problémů.
Hniloba kořenů a koruny Nadměrné zalévání, špatná drenáž a příliš vlhké podmínky mohou vést k hnilobě kořenů nebo koruny, kdy se rozkládá základna rostliny a kořeny.
Skvrnitost listů Plísňové skvrnitosti listů, jako jsou ty způsobené Cercospora citrullina, se mohou objevit jako malé, kruhové léze na listech a mohou být častější ve vlhkém prostředí.
Rez Jde o plísňové onemocnění, které může také postihnout klívii, zejména pokud se používá závlaha shora.
Vlnatka Tento hmyz, který se často objevuje jako bílé, vatovité chomáčky, může rostlinu napadnout, zejména na základně listů.
Roztoči Svilušky mohou způsobit žloutnutí a bronzování listů.
Zavíječi lilií Tito škůdci se zavrtávají do růstových bodů rostliny a mohou způsobovat měkkou hnilobu v koruně.
Plíseň černá Na medovici produkované moučnými plošticemi může růst černá plíseň.
Prevence před chorobami klívie
Správná zálivka Vyhněte se přelévání a zajistěte dobrý odtok, abyste zabránili hnilobě kořenů a koruny.
Sluneční světlo Zajistěte jasné, nepřímé světlo. Vyhněte se nadměrnému přímému slunečnímu záření, které může spálit listy.
Cirkulace vzduchu Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu kolem rostlin, abyste minimalizovali vlhkost a rozvoj plísňových chorob.
Hygiena Odstraňte a zničte napadený rostlinný materiál, abyste zabránili šíření chorob.
Pravidelné sledování Pravidelně kontrolujte rostliny, zda nevykazují známky škůdců a chorob, a problémy neprodleně řešte.
Choroby klívie a jejich ošetření
Plísňová onemocnění: Plísňová onemocnění ošetřujte vhodnými fungicidy podle pokynů k přípravku.
Hmyzí škůdci: K hubení škůdců používejte insekticidní mýdlo, neemový olej nebo jiné vhodné insekticidy.
Vlnatky: Odstraňujte ručně nebo vatovým tamponem namočeným v lihu.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Klívie je jedovatá pro lidi, kočky, psi a všechny ostatní domácí mazlíčky. Vše, co je zde popsáno pro kočky, platí i pro ostatní mazlíčky. Všechny části rostliny obsahují jedovaté alkaloidy, které mohou způsobit příznaky, jako je zvracení, průjem, nadměrné slinění a v závažných případech křeče, třes nebo srdeční problémy. Cibule rostliny jsou nejtoxičtější částí. Pokud vaše kočka vykazuje jakékoli příznaky otravy nebo máte podezření, že klívii snědla, okamžitě kontaktujte svého veterináře.
Příznaky otravy
Zvracení
Průjem
Nadměrné slinění nebo slintání
Třes nebo svalové křeče
Křeče
Nízký krevní tlak
Srdeční arytmie (nepravidelný srdeční tep)
Co dělat, když kočka sní kousek klívie
Okamžitě vyhledejte veterinární péči, pokud vaše kočka vykazuje jakékoli příznaky otravy.
Pokud jste kočku viděli, že jí klívii, tak nečekejte na objevení příznaků, protože se nemusí projevit až 24 hodin.
Preventivní opatření
Umístěte rostliny klívie mimo dosah zvědavých koček tím, že je umístíte na vysoké police nebo do místností, kde se k nim kočka nedostane.
Nenoste kvetoucí klívii na místa kam může kočka, protože květy jsou také jedovaté.
Klívie můžete doma množit dvěma metodami: dělením odnoží (dceřiných rostlin) nebo pěstováním ze semen. Pro odnože opatrně oddělte mladé rostliny s kořeny od mateřské rostliny během přesazování na jaře a zasaďte je jednotlivě na světlé místo s vlhkou půdou. Pěstování ze semen zahrnuje sběr zralých červených bobulí, očištění velkých semen, jejich usušení a zasetí do vlhké směsi na pěstování semen v malém květináči na teplém místě.
Množení z odnoží (dělení)
Tuto metodu je nejlepší použít při přesazování vzrostlé klívie po odkvětu.
Vyjmutí z květináče: Klívii opatrně vyjměte z květináče.
Čištění kořenů: Pomocí hadice nebo sprchy opatrně smyjte půdu z kořenů a buďte šetrní k dužnatým kořenům.
Oddělení odnoží: Hledejte nezávislé dceřiné rostliny, nazývané odnože, na spodku mateřské rostliny.
Řezání nebo odtržení: Ostrým, čistým nožem odřízněte nebo jemně odtrhněte odnož z mateřské rostliny a ujistěte se, že má dobrý kořenový systém.
Přesazení do květináče: Každou novou odnož zasaďte do samostatného květináče s čerstvým, vhodným substrátem.
Zajistěte jasné světlo: Umístěte nové rostliny na místo s jasným, nepřímým světlem.
Udržujte vlhkost: Udržujte půdu trvale vlhkou, dokud se neobjeví nové listy, což znamená, že rostlina zakořenila.
Množení ze semen
Tato metoda umožňuje pěstování nových rostlin ze semen odebraných z mateřské rostliny.
Sběr bobulí: Když se bobule rostliny změní ze zelené na červenou a změknou, jsou zralé.
Vyjmutí a očištění semen: Oloupejte bobule a odhalte velká semena podobná perlám. Odstraňte dužnatou vnější vrstvu opláchnutím semen vlažnou vodou.
Sušení semen: Čistá semena nechte několik dní schnout na papírovém ubrousku.
Výsadba semen: Naplňte malé květináče směsí na pěstování semen.
Vysejte semena: Semena lehce vtlačte do povrchu substrátu a ujistěte se, že růstový bod (pokud je viditelný) směřuje dolů. Zakryjte je tenkou vrstvou substrátu.
Zajistěte teplo a vlhkost: Jemně zalévejte a květináč přikryjte, abyste udrželi teplé a vlhké prostředí pro klíčení, které může trvat až dva měsíce.
Clivia neboli česky řemenatka a zlidověle klívie jsou rodem šesti jihoafrických rostlin z čeledi Amaryllidaceae, které jsou proslulé svými velkými květy ve tvaru trubky v odstínech oranžové, žluté a červené. Klívie se vyznačuje silnými, dužnatými kořeny pro zadržování vody a dlouhými, řemenatými stálezelenými listy, je dlouhověká a pomalu roste. Šest druhů, včetně oblíbené C. miniata, je vysoce ceněno jako okrasné rostliny a staly se oblíbeným v pěstování po celém světě pro vnitřní i venkovní použití ve stinných podmínkách.
Druhy
V rodu Clivia je známo šest druhů:
1. Clivia miniata
Nejběžnější a nejvýraznější druh klívie, známý svými velkými, otevřenými květy v různých barvách.
2. Clivia nobilis
Další známý druh, pojmenovaný po vévodkyni z Northumberlandu.
3. Clivia caulescens
Stálezelený, oddenkový druh, který může dorůst do značné velikosti, s nápadným stonkem.
4. Clivia gardenii
Preferuje dobře propustnou půdu a lze ji nalézt na strmých svazích a v bažinatých oblastech.
5. Clivia mirabilis
Nedávno objevený, slunci odolný druh, vyskytující se v suchém středozemském podnebí. Jde o unikátní druh, který je ohrožen kvůli nelegálnímu sběru z jeho omezeného přirozeného prostředí, které se nachází asi 800 km mimo dříve akceptovanou oblast rodu Clivia.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ BUKSUSU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaromíra.
Dobrý den.
Mám po babičce asi 2m vysoký buksus starý asi 12let. Překáží už ve výhledu. Potřebovala bych ho přesadit, ale bojím se, abych mu neublížila. Je možné s ním manipulovat? A pokud ano, kdy je to lepší? Na jaře, nebo na podzim??? Předem děkuji za poradu. Nemám moc zkušeností se zahrádkou.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Květy klívie se vyskytují v široké škále barev, od tradiční zářivě oranžové přes žlutou, červenou, broskvovou, růžovou až po vzácné bílé a zelené odrůdy. Tyto květy ve tvaru trubky jsou shlukovány ve shlucích na pevném stonku nad lesklými zelenými listy podobnými řemenům a kvetou od pozdní zimy do jara.
Běžné a oblíbené barvy
Oranžová: Nejběžnější a nadčasová barva, často s nažloutlým hrdlem.
Žlutá: K dispozici v různých odstínech, včetně vzácné „máslově žluté“.
Červená: Pohybuje se od odstínů tmavě červené po šarlatovou a tmavě červenou.
Broskvová a lososová: Dosažené selektivním šlechtěním, jedná se o jemnější, zemité tóny.
Neobvyklé a vzácné barvy
Bílá: Vzácnější barva, někdy označovaná jako „téměř bílá“ nebo „krémová“.
Zelená: Velmi vzácná barva, která je sběrateli velmi vyhledávaná.
Růžová: Méně častá, ale vyskytuje se u některých odrůd a hybridů.
Co ovlivňuje barvu klívie
Odrůdy
Bylo vyšlechtěno mnoho různých kultivarů, které produkují specifické barvy a odstíny.
Genetika
Specifické geny z mateřských rostlin určují potenciální barvu květu.
V naší poradně s názvem HORTENZIE LATNATÁ STANOVIŠTĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šimková Jana.
Dobrý den,obracím se na vás o radu.Potřebuji přesadit hortenzii latnatou na slunné místo.Kdy je to nejvhodnější?Teď na podzim,nebo až na jaře?Děkuji za pomoc.Šimková Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hortenzie se přesazují v době vegetačního klidu, tedy když ztratí většinu listů. Nejlepší doba na přesazování hortenzie je listopad a prosinec, popřípadě pak i leden a únor, pokud není půda zamrzlá. Snažte se přenést co nejvíce kořenového balu z původního stanoviště. Vykopejte velkou jámu, která bude dvakrát širší, než je průměr přenášeného balu. Prostor pak zasypte zeminou, kterou prolejvejte velkým množstvím vody, aby se zemina rovnoměrně naplavila kolem kořenového balu rostliny.
Poté, co klívie odkvete, odstraňte odkvetlý květní stonek u báze, zastřihněte všechny žluté nebo poškozené listy a pokračujte v běžné péči hnojením a zajištěním jasného, nepřímého světla. Během léta ji můžete přemístit ven na stinné, chráněné místo a poté ji před prvními podzimními mrazíky vrátit dovnitř, abyste ji připravili na další cyklus kvetení. Po odkvětu můžete klívii také každých několik let dělit, abyste si ji rozmnožili, i když to rostlinu může odradit od kvetení v následujícím roce.
Péče po odkvětu
Odstraňte odumřelý květní stonek
Jakmile květy odkvetou, odřízněte celý květní stonek u báze rostliny. Tím se energie rostliny nasměruje spíše k růstu kořenů a listů než k produkci semen.
Vyčistěte rostlinu
Odstraňte všechny žluté, hnědé nebo poškozené listy, aby rostlina zůstala čistá a zdravá.
Hnojení
Klívii i nadále hnojte každé dva až čtyři týdny vyváženým tekutým hnojivem pro pokojové rostliny.
Světlo
Rostlinu po odkvětu nechte na jasném, nepřímém světle, například v blízkosti okna orientovaného na jih nebo západ než přijdou letní vedra.
Zalévání
Zalévejte, když je horní vrstva půdy suchá na dotek. Kořeny klívie jsou dužnaté a zadržují si vodu, ale v důsledku přemokření jsou náchylné k hnilobě kořenů.
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Listy klívie žloutnou z různých důvodů, nejčastěji kvůli nadměrné zálivce, která může vést k hnilobě kořenů, nebo kvůli přílišnému přímému slunci. Mezi další příčiny patří nedostatek živin, přirozené odumírání starších listů, nedostatek světla a absence potřebné zimní doby odpočinku pro kvetení a občas i plísňové infekce nebo škůdci, jako je vlnatka.
Časté příčiny žloutnutí listů
Přemokření
Toto je velmi častá příčina žloutnutí, zejména u mladších listů, a může vést k hnilobě kořenů.
Řešení: Klívii zalévejte pouze tehdy, když je půda na dotek suchá.
Příliš mnoho slunce
Intenzivní přímé sluneční světlo může listy spálit, způsobit jejich žloutnutí nebo spálení.
Řešení: Umístěte klívii na místo s filtrovaným stínem a vyhněte se přímému polednímu a odpolednímu slunci.
Nedostatek živin
Nedostatek živin může způsobit žloutnutí listů.
Řešení: Během vegetačního období (duben až září) klívii každé dva týdny přihnojujte zředěným univerzálním hnojivem.
Normální stárnutí
Je normální, že nejstarší listy na spodní straně rostliny s růstem žloutnou a odumírají.
Řešení: Tyto staré, žloutnoucí listy odstraňte odtržením.
Nedostatek období vegetačního klidu
Pro podporu kvetení klívie potřebují v zimě chladné a suché období odpočinku.
Řešení: Omezte zálivku a od pozdního podzimu do začátku zimy ji po dobu 6-8 týdnů umístěte na chladném místě (kolem 5-10 °C) .
Špatná drenáž
Špatně propustná půda může zadržovat příliš mnoho vlhkosti, což vede k hnilobě kořenů a žloutnutí.
Řešení: Zajistěte, aby váš květináč měl dobré drenážní otvory, a použijte substrát, který dobře odvádí vodu nechává prostupovat kyslík.
Méně časté příčiny
Houbové infekce: Ty mohou způsobit skvrny se žlutým zbarvením listů.
Škůdci: Vlnatky se mohou živit listy a způsobovat žloutnutí.
Co dělat
Zkontrolujte vlhkost půdy: Prohmatejte půdu, zda je suchá.
Posouzení vystavení světlu: Ujistěte se, že rostlina není vystavena ostrému přímému slunečnímu záření.
Prozkoumejte škůdce: Hledejte vlnatky nebo jiné známky hmyzí aktivity, například pavučinky od svilušek.
Přehodnoťte hnojení a zalévání: Upravte hnojení a zalévání.
Zkontrolujte odvodnění: Ujistěte se, že květináč má drenážní otvory, aby se zabránilo přemokření.
Ve svém příspěvku ANTURIE - DOTAZ K PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimíra Tancíková.
Prosím o radu,
mám 3 anturie, 1 velkokvětou /asi 3 roky/ a 2 s menšími květy /2 a 1 rok/ krásně mi pořád kvetou, ale problém je v tom, že u všech nových přirůstků se listy i květy - nějak nemohou dostat ven ze "svého obalu", tím pádem jsou zakrnělejší. Musím jej buďto ručně - naříznout a roztrhnout, nebo se list třeba i vůbec nedostane ven až dojde k jeho zlomení. Poradí mi někdo, co jim chybí , nebo v čem je problém.
Děkuji za radu a odpověď.
Tancíková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Dobrý den
asi před 15lety jsem dostala krásnou mohutnou růžovou anturii, už tehdy s dřevnatými stonky, asi 50cm dlouhým. Nedávno , při přesazování, jsem zjistila, že v květináči jsou 3
rostliny. Rozesadila jsem je každou zvlášť,ale měli všechny velmi málo kořínků, zůstala mi jen jedna , ostatní 2 zahynuly.
Může mi někdo poradit, zda se dá nějak rozmnožit i tato stará dřevnatá rostlina. Zajímalo by
mě také, jestli se dá odhadnout, kolik jí je let
Listy klívie hnědnou v důsledku přemokření, nedostatečného zalévání, spálení sluncem, poškození mrazem nebo napadení škůdci, jako jsou vlnatky a zavíječi. Hnědé skvrny mohou způsobit i plísňové infekce. Pro diagnostiku problému zkontrolujte zalévací návyky rostliny, světelné podmínky a prohlédněte listy, zda se na nich nevyskytují škůdci nebo plísňové skvrny.
Běžné příčiny hnědnutí listů
Přemokření: Toto je běžná příčina, zejména pokud je rostlina ponechána ve vodě, což vede k hnilobě kořenů.
Nedostatek vody: Nedostatek vody během aktivního růstu může způsobit hnědé a suché špičky listů.
Spálení sluncem: Přímé, silné sluneční světlo, zejména v poledne a odpoledne, může listy spálit a popálit, což způsobuje hnědé skvrny.
Poškození mrazem: Vystavení nízkým teplotám a mrazu může způsobit hnědnutí a poškození.
Škůdci: Vlnatky a zavíječi mohou rostlinu napadnout a způsobit žloutnutí a hnědnutí listů.
Plísňová onemocnění: Plísňové infekce se mohou projevit jako hnědé skvrny na listech se žlutými kruhy po okrajích.
Hniloba kořenů: Nadměrné zalévání může vést k hnilobě dužnatých kořenů.
Co s tím dělat
Upravte zálivku: Zalévejte pouze tehdy, když je horních 50 % půdy suchých, a zajistěte, aby květináč měl dobrý odtok, aby se zabránilo hromadění vody.
Zajistěte dostatečné osvětlení: Umístěte klívii na místo s jasným, nepřímým světlem.
Chraňte před mrazem: Během zimy uchovávejte klívii na chladném místě (kolem 10 °C), aby se zahájil její cyklus kvetení.
Kontrola škůdců: Zkontrolujte listy a úpony listů, zda se v nich nevyskytují vlnatky, a použijte vatový tampon namočený v metylalkoholu k jejich odstranění.
Řešení plísňových problémů: Odstraňte všechny napadené nebo hnědé listy, abyste zabránili šíření plísně.
Použijte fungicid: Pokud problém přetrvává, postříkejte postižená místa přírodním fungicidem, abyste omezili šíření spor.
V naší poradně s názvem DRACENA PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kateřina Slabá.
Dobrý den. Mám krásnou dracenu původně z IKEA. Roste do výšky, listy má zelené a pevné. Nic jí nechybí. Je tu jen jeden háček. Má hodně kořenů. Mám ji přesazovat pořád do většího a většího květináče, nebo ji můžu odstřihnout jemné kořeny a nechat jen ty silnější? Můžu ji zmenšit celý kořenový bal třeba na polovinu? Dekuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kořenový bal je možné ořezat až na polovinu původního objemu, ale zároveň je třeba zmenšit i rostlinu. Jinak ny menší kořenový bal nestačil zásobovat celé její tělo. Pokud vám vyhovuje její velikost, tak nepřesazujte a v létě jenom hnojte a nechte ji v současném obalu.
Nejlepší doba k přesazování host je brzy na jaře nebo brzy na podzim. Na jaře přesazujte, když se objevují nové výhonky, ale předtím, než se listy plně rozvinou. Na podzim přesazujte, když se počasí ochladí, ideálně koncem září nebo v říjnu.
Přesazování hosty bohyšky na jaře
Přesazování host na jaře, kdy se objevují nové výhonky, jim umožňuje zakořenit se na novém místě před nástupem letních horkých dnů. Tím se minimalizuje stres rostliny a podporuje se rychlejší aklimatizace.
Přesazování na podzim
Přesazování host na podzim, po aktivním vegetačním období, ale před prvními mrazy, umožňuje rostlinám zakořenit se před zimním vegetačním klidem. Teplé teploty půdy na podzim pomáhají kořenům rozvíjet se předtím, než země zmrzne.
Proč nepřesazovat hosty v létě?
Obecně je nejlepší se vyhnout přesazování host během letních horkých dnů, protože kombinace horkého vzduchu a suché půdy může rostliny stresovat.
Hosty jsou ale relativně odolné rostliny a snesou přesazování i v jiných obdobích roku, zvláště pokud dbáte na minimalizaci stresu a poskytujete jim dostatek vody a stínu.
Množení
Při přesazování můžete rozdělit velké trsy host. To lze provést současně s přesazováním a oddělit kořeny ostrou lopatou nebo nožem.
Pamatujte si, že přesazováním ve vhodnou dobu zajistíte, že se vaše hosty na novém místě dobře uchytí a budou i nadále prospívat.
Nejlepší doba pro přesazování josty je pozdní podzim až začátek jara, kdy je rostlina v dormanci a ztratila listy. To rostlině umožňuje zakořenit na novém místě před začátkem vegetačního období. V mírnějším podnebí se často preferuje podzimní přesazování, zatímco v chladnějších oblastech může být vhodnější jarní přesazování.
Přesazování na podzim
Po opadnutí listů rostlina přechází do dormance, což ji během přesazování méně stresuje. Půda je stále teplá, což může pomoci s upevněním kořenů.
Přesazování na začátku jara
Než začne nový růst, přesazování brzy na jaře umožňuje rostlině usadit se před příchodem letních horkých dnů.
Období dormance
Je důležité přesazovat josty během jejich dormance (pozdní podzim až začátek jara), aby se minimalizoval stres a podpořilo se úspěšné zakořenění.
Sazenice s holými kořeny nebo v kontejneru
Rostliny s holými kořeny by měly být přesazeny co nejdříve po zakoupení nebo vykopání, zatímco rostliny pěstované v kontejneru lze přesadit kdykoli během období vegetačního klidu.
Umístění a příprava
Vyberte si místo s plným sluncem až polostínem a dobře propustnou půdou. Vykopejte jámu o dvojnásobném průměru kořenového balu a dostatečně hlubokou, aby hloubka půdy u základny rostliny byla asi o 5 cm níže než okolní půda, aby se v jamce lépe držela voda.
Výsadba
Opatrně vyjměte jostu z jeho současného místa a dávejte pozor, abyste nepoškodili kořeny. Umístěte ji do připravené jámy, zasypte zeminou a důkladně zalijte.
Pozdější péče
Zamulčujte kolem základny rostliny organickou hmotou, která pomůže udržet vlhkost a potlačí plevel.
Téměř všechny druhy orchidejí (výjimkou jsou ty s opadavými listy) nemají přesazování rády a těžce ho snášejí. Proto epifytní orchideje přesazujte po 4–5 letech, stálezelené po 2–3 letech, opadavé každý rok. A samozřejmě tehdy, když bude orchidej příliš rozrostlá a prokořeněná (například u rodu Oncidium či Cattleya), začne vystupovat z květináče (Cymbidium) nebo vám bude připadat, že je substrát příliš zasolený (to se projevuje bílými povlaky na substrátu), zhutnělý či „vyčerpaný“ a už potřebuje vyměnit (časté u rodu Phalaenopsis).
Nejvhodnější dobou k přesazování orchidejí je čas po jejich odkvětu, případně zjara. V každém případě se zkuste vyhnout přesazování v době, kdy jsou na stvolech ještě malá, nerozvitá poupátka. Ta jsou totiž velmi náchylná a po přesazení by mohla opadat. Ale jestli potřebujete orchidej přesadit, protože viditelně chřadne, přesaďte ji co nejdříve bez ohledu na květy.
Květináče pro epyfitní orchideje (například Phalaenopsis) by měly být průhledné, nebo alespoň průsvitné, aby se ke kořenům dostalo hodně světla. Dále být měly být co nejvíce vzdušné, to znamená, že by dno mělo mít dostatek otvorů, případně i středové vyvýšení, aby substrát v květináči prosychal co nejrovnoměrněji. Co se týče velikosti květináče, můžete vzít přibližně jen o 2–3 cm v průměru větší květináč, než byl ten původní. Ideální je, když máte při přesazování nakoupeno více velikostí a dle stavu kořenů se rozhodnete pro správnou velikost. Často se totiž stává, že zvenku se zdají být kořeny v pořádku, ale po vyjmutí z květináče zjistíte, že ve středu již uhnily.
A jak tedy postupovat při samotném přesazování orchidejí? Nejprve ponořte celý květináč do vlažné vody a nechte takto asi hodinu. Kořeny vám pěkně změknou a substrát se částečně odmočí. Poté plastový květináč důkladně promačkejte, abyste uvolnili všechny kořeny. Jestliže již kořeny prorostly spodem a omotaly se pod květináčem, v žádném případě je nelamte ani nestříhejte. Narušené kořeny by mohly začít plesnivět či zahnívat. Pokud je to nutné, původní nádobu rozřežte, důležité je neublížit kořenům. Orchidej opatrně vyjměte a s citem ji zbavte veškerého původního substrátu. Když rostlinu přesazujete poprvé od jejího zakoupení, tak pozorně očistěte také střed kořenového balu, kde může být kus stlačeného rašeliníku, který vstřebává vodu jinak než okolní kůra, takže pokud ho včas neodstraníte, kořeny vám od středu začnou uhnívat. Následně ostříhejte suché a shnilé kořeny. Také všechny poškozené nebo nahnilé části beze zbytku odstraňte hladkým, čistým řezem. Jestliže se vám nějaký kořínek nalomil, nasypte do rány v místě nalomení mletou skořici nebo drcen
