Máte balkon, na který svítí plné slunce, a líbí se vám, když ho zdobí krásné květiny plné života, a ne ty, jež uvadají, opadávají a nerostou? Pak je potřeba se o kytičky správně starat a hlavně vybrat ty, které mají slunce rády. A věřte, že jich na výběr nemáte málo.
Gazánie
Gazánie je letnička s květy o velikosti 10 cm, které hrají různými barvami a připomínají kopretinu nebo gerberu. Různě zbarvené mohou být i listy gazánie (od zelených přes bílé až po stříbrné).
Gazánie je půdopokryvná rostlina, která dorůstá do výšky kolem 30 až 40 cm. Můžete ji pěstovat jak v truhlíku, tak na záhoně, musíte však vybrat vhodné místo. Gazánie vyžaduje vyloženě slunné stanoviště. Budete-li sazenice sázet do truhlíku, dejte na dno drenáž, jež bude odvádět přebytečnou vodu. Substrát vytvoříte smícháním zeminy, písku a kompostu v poměru 1 : 1 : 1. V době kvetení je potřeba odstraňovat odkvetlé květy, aby se zbytečně netvořila semena, nýbrž aby rostlina stále jen kvetla a kvetla. Pakliže si chcete nasbírat svá vlastní semínka na další rok, počkejte na poslední květy.
Zálivka a hnojení
Gazánie nemá ráda přemokřenou půdu, tudíž ji zalévejte střídmě. Rostlina snese spíše krátkodobé vyschnutí balu než přelitý truhlík.
Hnojivo přidávejte do zálivky pravidelně jednou za 1 až 2 týdny.
Přezimování
V našich podmínkách se gazánie přezimovat většinou nenechávají, avšak máte-li vhodné prostory, není to nic složitého. Odstraňte odkvetlé květy, suché listy a dejte květinu do dobře prosvětlené místnosti, v níž se bude teplota pohybovat kolem 10 °C. Rostlinu zalévejte jednou měsíčně.
Na jaře gazánii přesaďte do nového substrátu a v polovině května (po ledových mužích) ji můžete vrátit ven.
Množení
Gazánie se množí za pomoci vypěstovaných semen, která posbíráte, necháte uschnout, aby je nenapadla plíseň, uložíte na suché místo a na jaře vysejete. Po vyklíčení rozsadíte jednotlivé rostlinky do malých květináčů a po důkladném zakořenění je pak můžete přesadit do truhlíků či záhonů.
V naší poradně s názvem OKRASNÁ VRBA PŘEVISLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Romana.
Mám vrbu něčím napadenou, nové výhony jsou zaschlé, místy hnědé. Mohu jí seříznut kompletně nyní v květnu? řez na tzv hlavu? nebo nechat částečně korunu a udělat řez později? děkuji Hájková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejspíše se jedná o strupovitost, kterou u vrby způsobuje houba Venturia saliciperda. Zde se můžete podívat na obrázky, jak vypadají její příznaky: https://www.google.cz/image….
Co s tím? Odstranění napadených větví je rozumné řešení. Styl sestřihu záleží na vás, ale stačí odstranit jen zjevně napadané části. Pro chemickou ochranou je vhodné zvolit postřik fungicidem proti strupovitosti a padlí jádrovin. Aplikace se provádí na jaře a začátkem léta ideálně bezprostředně před nástupem infekce. Postřik se opakuje maximálně 4 krát. Po řezu nezapomeňte desinfikovat pracovní nástroje v SAVU s vodou.
Kdy je nejlepší čas stříhat okrasnou převislou vrbu?
Nejlepší čas na stříhání převislé okrasné vrby je konec zimy až velmi brzké jaro, ještě před rašením.
V tomto období je strom v klidové fázi, dobře snáší zásah a po zahájení vegetace rychle reaguje novým růstem. Pokud se řez provede příliš pozdě, už během aktivního rašení, strom sice obvykle přežije, ale může být oslabený a růst bude chaotičtější. Správně zvolený termín řezu převislé vrby výrazně ovlivňuje hustotu koruny i celkový tvar v daném roce.
Mohu převislou vrbu ostříhat opravdu hodně, až „na hlavu“?
Ano, převislou vrbu lze ostříhat velmi razantně, pokud je zdravá a dobře zakořeněná.
Začátečníci mají často strach, že strom zničí, ale převislá vrba snáší hluboký řez překvapivě dobře. Právě razantní zkrácení větví podporuje tvorbu nových, silných výhonů. Problém není v tom, že by byl řez příliš hluboký, ale spíše v tom, že je váhavý a nepravidelný. Strom pak reaguje nevyváženým růstem a ztrácí převislý tvar.
Co když jsem převislou vrbu několik let vůbec nestříhal?
Pokud převislá vrba nebyla několik let stříhaná, není to konec, ale náprava bude trvat déle.
U zanedbané vrby bývá dřevo přestárlé, větve holé a koruna zahuštěná u hlavy. Řez převislé vrby po letech zanedbání je nutné rozdělit do jednoho až dvou let, aby strom nebyl příliš oslabený. První rok se provede hlubší základní řez, další rok se tvar doladí. Výsledky nejsou okamžité, ale ve většině případů se strom dokáže obnovit.
Jak poznám, že jsem řez převislé vrby udělal špatně?
Špatně provedený řez se obvykle projeví nepravidelným nebo nežádoucím růstem.
Typickým signálem je, že převislá vrba po řezu roste hlavně nahoru, vytváří dlouhé svislé výhony a ztrácí převis. Dalším znakem je slabé obrůstání nebo holé konce větví. To většinou znamená, že řez byl příliš opatrný nebo vedený ve špatných místech. Výhodou vrby je, že chyby lze většinou v dalších letech opravit.
Přestane převislá vrba po řezu růst?
Ne, správně provedený řez růst převislé vrby nezastaví, naopak ho podpoří.
Po řezu může strom krátkodobě působit „mrtvě“, ale během sezóny obvykle vyraší velmi silné výhony. Řez převislé vrby stimuluje růst, protože strom se snaží obnovit korunu. Pokud vrba po řezu neroste vůbec, bývá problém v termínu řezu, zdravotním stavu nebo v nevhodných podmínkách stanoviště.
Jak rychle převislá vrba po řezu znovu obrazí?
U zdravé převislé vrby se nové výhony objevují obvykle během několika týdnů.
V první sezóně po řezu bývá růst velmi rychlý a výhony mohou dosahovat i desítek centimetrů. Druhý rok se růst zpomaluje a koruna se začne zahušťovat. Rychlost obrůstání převislé vrby závisí na množství vody, živin a slunečním stanov
Gazániím vyhovuje v zahradě slunné a vzdušné stanoviště s lehčí, dobře propustnou půdou (ideální je hlinitopísčitá). Protože nejsou nijak vysoké a především půdopokryvné, hodí se ke skupinové výsadbě na okraje záhonů. Vyniknou také ve smíšených truhlících na balkónech a terasách.
Semínka gazánií jsou poměrně velká a dobře klíčí. K předpěstování doma je můžete zasadit už koncem února, začátkem března. Vyklíčí vám za týden až 10 dní. Vzrostlé mladé rostlinky přepikýrujte do samostatných květináčků a dbejte na to, aby teplota v místnosti neklesla pod 18 stupňů. Na venkovní záhon je přemístěte až v květnu či červnu. Pokud nejste takoví pěstitelé, můžete již vzrostlé sazenice zakoupit v každém zahradnictví. Rostliny na záhon sázejte do sponu cca 20 x 20 cm. Gazánie nepodléhají teplotním výkyvům. Zálivka se doporučuje po ránu, aby rostlina měla možnost přes den oschnout. Zabráníte tak šíření houbových chorob. Dávejte také pozor na přemokření. Při pravidelném odstraňování odkvetlých květů se vám gazánie odmění neustálým nakvétáním nových poupat. Jakmile květ vadne a kloní se k zemi, odstřihněte ho nůžkami. Pokud se rozhodnete pěstovat gazánie na zahradě pravidelně, je dobré jejich místo na záhonech střídat.
V naší poradně s názvem OKRASNÁ VRBA PŘEVISLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Nejspíše se jedná o strupovitost, kterou u vrby způsobuje houba Venturia saliciperda. Zde se můžete podívat na obrázky, jak vypadají její příznaky: https://www.google.cz/image….
Co s tím? Odstranění napadených větví je rozumné řešení. Styl sestřihu záleží na vás, ale stačí odstranit jen zjevně napadané části. Pro chemickou ochranou je vhodné zvolit postřik fungicidem proti strupovitosti a padlí jádrovin. Aplikace se provádí na jaře a začátkem léta ideálně bezprostředně před nástupem infekce. Postřik se opakuje maximálně 4 krát. Po řezu nezapomeňte desinfikovat pracovní nástroje v SAVU s vodou.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Romana.
Musela bych ořezat celé , nyní jsem nechala 2 větve v
Koruně . R
Pro bujnost rostlin a jejich bohatá květenství se doporučuje gazánie v době vegetace 1x – 2x týdně přihnojovat. Vyberte hnojivo určené pro rostliny s okrasnými květy, nejlépe s vysokým obsahem železa. Aplikujte ho buď přímo do substrátu, nebo jako zálivku (např. Floria KH). Květy se pak následně objeví už za pár dnů. Pokud zálivkou přelijete i listy, zvýšíte tak obranyschopnost rostlin.
Dříve se gazánie nejvíce množily vegetativně z matečných rostlin, které přezimovaly ve sklenících (tento způsob platí i nyní pro plnokvěté formy). Dnes se rostliny nejčastěji množí výsevem semene – podrobněji viz pěstování.
Přestože se gazánie pěstují především jako letničky, je možné jejich přezimování. Pokud ovšem k tomu máte vhodné prostory. Místo by mělo být světlé, s teplotou neklesající pod 5 stupňů (optimum je 5 až 10 stupňů). Rostliny ze záhonu vyryjte s velkým balem a umístěte do nádob. Mohou vám posloužit i obyčejné přepravky vyložené novinovým papírem. Důležité je, aby zemina zcela nevyschla. Na jaře pak trs sestřihněte a zasaďte opět do slunného záhonu. Jakmile by se u přezimujících rostlin objevila houbová choroba, tuto rostlinu okamžitě odstraňte.
Co je okrasná převislá vrba a proč se bez řezu neobejde
Okrasná převislá vrba není přirozeně převislý strom. Jde o roubovaný stromek, kde je převislá koruna naroubovaná na kmínek určité výšky. Právě proto má tendenci chovat se jinak než běžné stromy.
Bez řezu se staré dřevo hromadí, výhony ztrácejí vitalitu a strom se snaží růst směrem nahoru. To je přesný opak toho, co od převislé vrby očekáváme. Řez je tedy nejen estetický zásah, ale nutná součást jejího dlouhodobého přežití.
Nejčastější typy převislé okrasné vrby a rozdíly v chování
Salix caprea ‘Pendula’
Nejrozšířenější převislá vrba v českých zahradách. Roste rychle, dobře snáší řez a při správném vedení vytváří hustou, kompaktní korunu. Bez řezu ale velmi rychle ztrácí tvar.
Kilmarnock
Často prodávaná pod tímto obchodním názvem. Chová se podobně jako běžná převislá vrba, ale bývá citlivější na zanedbání řezu. Pokud se několik let nestříhá, oprava tvaru trvá déle.
Převislá vrba z hobby marketu
Často vysazená do nevhodných podmínek a bez následné péče. U těchto stromků je pravidelný řez naprosto zásadní, jinak velmi rychle degradují.
Begonia tuberhybrida pendula je ideální a vděčná rostlina do polostínu. Je vhodná hlavně do závěsných nádob. Neznamená to, že ji nemůžete pěstovat v truhlíku, ale váha košatých begonií je značná a neupevněné truhlíky se často převažují dopředu. Chloubou této odrůdy je množství drobnějších květů.
Převislá begonie se vysazuje ze zakoupených nebo přezimovaných hlíz zpravidla v únoru, a to do rašelinového substrátu cca 5 cm pod okraj květináče. Když rostlina vyrazí, květináč se dosype asi 2 cm pod okraj. Všechny begonie potřebují bohatou zálivku a pravidelné přihnojování. Tato odrůda je obzvlášť citlivá na padlí. Před koncem letní sezóny přestaňte begonie zalévat. Když stonky zaschnou, hlízy vyjměte a uložte do téměř suché rašeliny nebo pilin do chladné místnosti (sklepa), kde v chladu (do 15 °C) přečkají zimu.
Bergenie: Bergenie je nový kultivar, v jehož jméně je zakódován jeho předek – Begonia Erecta Gigantea, ale také anglický výraz neat (pěkně tvarovaný). Cílem šlechtění bylo získat odolnou, kompaktní a nízkou rostlinu s atraktivními vijany bílých, růžových až fialových květů nad široce okrouhlými listy, které vytrvávají i přes zimu. Tento kultivar můžete pěstovat v nádobách i na záhonech.
Begonie převislá: Begonie převislá, je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá s krásnými drobnými růžovobílými květy a nejlépe se množí semeny. Tyto barevné krásky patří mezi typicky balkonové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech. Za pravidelné přihnojování se vám bohatě odmění množstvím květů.
Begonie s vláknitými kořeny: Ty mají obvykle listy okrouhlé, zatímco druhy s masitými kořeny mají listy nesouměrně srdčité se zubatými konci. Listy se také liší, mohou být tmavě nebo naopak světle zelené a obvykle s kresbou. I když jsou dužnaté stonky křehké, nesou bohatá květenství. Květy mohou být jednoduché nebo plnokvěté. Některé druhy mají květy různě ozdobené – zvlněné nebo třepenité. Květy nesou nejrůznější odstíny bílé, růžové, žluté a červené. Tyto bohatě kvetoucí trvalky se pěstují v ozdobných nádobách nebo truhlících.
Patří k nejprodávanějším truhlíkovým rostlinám v Americe a v posledních letech už i u nás. Původem je z Austrálie.
Najdeme ji v širokém sortimentu barev od bílé přes lila, světle až tmavě modrou po temně fialkovou. Je to velmi kompaktní převislá rostlina, obzvláště vhodná pro pěstování v nádobách a truhlících. Kouzelně působí v závěsech, kde je možné vysadit více rostlin stejného druhu pohromadě.
Minimální teplota, při níž je rostlina schopna vegetovat, je 18 °C v noci a kolem 22 a více stupňů přes den. Má ráda slunce anebo polostín. K raným odrůdám patří odrůda Briliant s fialovými květy. Vějířovka je velmi oblíbená právě pro pěstování v závěsných košících.
Vějířovky při správné péči dorůstají v závěsech do délky mezi 20 až 40 cm a na šířku se mohou rozrůst až do 50 cm. Pokud jimi osazujete 50centimetrový truhlík, postačí vám 4 rostliny.
Rostlinky pravidelně zaštipujte, a to od chvíle, kdy jim vyrostou lístky. Budou se tak lépe rozvětvovat a jejich závěsy budou v truhlících krásně husté. V květnu po zmrzlých můžete vějířovku přemístit ven na okna nebo balkon.
Vějířovku zalévejte měkkou vodou tak, aby půda byla stále mírně vlhká. Přemokření nesnáší. Nepotřebuje ani odstraňovat odkvetlé květy. Jednotlivá květenství totiž neodkvétají, ale postupně odrůstají, takže se na nich objevují stále nové a nové vějířky. V paždí listů se objevují další kvetoucí výhony, rostlina se postupně zahušťuje. Vysokou hladinu živin i bujný růst a bohaté kvetení pak nejlépe zajistíme použitím dlouhodobě působícího hnojiva a pravidelným přihnojováním.
Rostlinám se nejlépe daří v dobře propustném substrátu bohatém na živiny. Ten si můžete koupit již předem připravený v každém větším zahradnictví. Substrát si můžete namíchat také sami ze zeminy, kompostu a písku v poměru 2 : 1 : 1. Scaevole se nejlépe daří v podlouhlých keramických (cihlových) truhlících. Pokud pěstujete rostlinu v klasických plastových truhlících, nezapomeňte na dno nádoby umístit cihlové střepy a vyvrtat otvor pro dobré odtékání přebytečné vody. Rostlinám se tak bude lépe dařit a porostou rychleji.
Vějířovka má dužnaté listy, které jí umožňují přežít krátkodobé vyschnutí kořenového balu, kvete od dubna do října.
Následující postup vychází z praxe a je vhodný i pro začátečníky, kteří se řezu převislé vrby bojí. Důležité je pochopit, že strom snese více, než si většina lidí myslí.
Nejprve zhodnoťte stav stromu a jeho tvar. Podívejte se, odkud vyrůstají hlavní větve a kde je koruna zbytečně zahuštěná.
Zvolte správný termín řezu. Ideální je konec zimy nebo velmi brzké jaro, kdy strom ještě neraší, ale největší mrazy už pominuly.
Proveďte řez bez zbytečné lítosti. Větve zkraťte výrazně, klidně o dvě třetiny délky. Cílem je podpořit tvorbu nových, silných výhonů.
Odstraňte všechny větve, které rostou nahoru, kříží se nebo míří dovnitř koruny. Ponechte jen ty, které podporují převislý tvar.
Po řezu strom sledujte během celé sezóny. První měsíce může působit nehezky, ale růst bývá velmi rychlý a intenzivní.
Celý postup zabere jen desítky minut ročně, ale rozhoduje o tom, zda bude převislá vrba dlouhodobě ozdobou zahrady, nebo problémem.
Převislá okrasná vrba není strom pro lidi, kteří se bojí nůžek. Jakmile ale člověk pochopí její logiku a přestane se řezu bát, odmění se rychlým růstem a krásným tvarem. Správný řez je investice, která se vrací každý další rok.
Převislá japonská vrba pravděpodobně odkazuje na název kultivaru Salix integra 'Hakuro Nishiki', známé také jako vrba celolistá nebo vrba japonská. Je to oblíbený okrasný keř nebo strom, známý svým nápadným pestrým olistěním. „Převislý“ efekt pravděpodobně odkazuje na zářivě růžové, bílé a zelené zbarvení rostliny, zejména na mladých výhonech.
Japonská vrba nikdy nemá převislé větve, protože jde původně o keř. Hlavní atrakcí jsou listy, které vykazují směs zelené, bílé a růžové barvy, zejména na nových výhonech.
Begonie převislá je hybridní kultivar begonie hlíznaté. Převislá část je až 50 cm dlouhá, s krásnými drobnými růžovobílými květy. Tyhle barevné krásky patří mezi typicky balkonové rostliny, ale jejich pěstování není samozřejmě vyloučeno ani kdekoli jinde. Velmi dobře se množí semeny. V truhlíku udělají jejich girlandy obrovskou parádu, jen pozor na přímé sluneční paprsky, které jim nesvědčí. Truhlíky proto orientujte na severní nebo východní stranu domu. Převislé begonie vysazujte vždy do nádob a různých květináčů podle velikosti jednotlivých odrůd. Volte dle možností raději rozměrnější nádoby, aby sazenice měly k dispozici více vody a živin. Jestli máte nádobu světlejší barvy, je pro pěstování begonií vhodnější, neboť světlá barva je prevencí proti přehřátí nádoby na slunci. Převislé begonie jsou o něco žíznivější, proto se jim dobře daří v samozavlažovacích obalech, které mají tu výhodu, že rostliny nemusíte tak často zalévat. Pokud máte mohutnější sazenice či rostliny, je vhodné pořídit si rozměrnější truhlík, který rostliny pak nepřeklopí. Pozor však při chladnějším a vlhkém počasí, neboť rostliny mají tendenci uhnívat, a tak musíte přebytečnou vodu z truhlíků vylívat.
Postup:
Hlízy begonie (pozor – sázejte vždy vypouklou stranou směrem dolů) se sázejí v únoru až březnu na světlé stanoviště s teplotou kolem 20 °C a je třeba je udržovat vlhké. Ven je vysazujeme po polovině května. Jejich krásu podtrhnete v kombinaci s jinými květinami, například s lobelkami modrými a laločnicí přímořskou. Begonie kvetou až do podzimu, pak je můžete rozmnožit řízkováním a semeny. Hlíznaté begonie se kromě toho rozmnožují také dělením hlíz. Hlíza se rozřízne na polovinu tak, aby obě části měly výhonky a kořeny. Řez se zasype uhlím nebo sírou. Hlízy se sázejí tak, aby jejich vrcholek lehce vyčníval nad úroveň půdy. Ke správnému růstu se doporučuje begonie nejdříve předpěstovat. Doporučuje se cibulky namočit na několik hodin do vlažné vody, a až poté začít s jejich výsadbou.
Tipy na pěstování:
Cibulky begonií můžete sázet do truhlíků už v únoru. Ven je však dejte až v druhé polovině května, kdy nehrozí mrazíky.
Substrát udržujte mírně vlhký, škodí jak jeho vyschnutí, tak převlhčení. Měl by být kyprý a humózní s pH okolo 6. Vhodné jsou hotové substráty.
Pravidelně odstraňujte odkvetlé a zavadající části, abyste podpořili další vývin poupat a aby na rostlině nevznikala živná půda pro choroby.
Pravidelně přihnojujte od jara do podzimu jednou za 7 až 14 dní.
Pro zálivku je vhodná měkká odražená voda. Rostlina se nesmí smáčet.
Rostliny můžete nechat venku do prvních mrazíků. Poté odstraňte listové části a hlízy vyjměte. Důkladně je očistěte od zbytků substrátu a dejte je zimovat do bedničky se suchou rašelinou nebo pilinami. Bedničku můžete zakrýt novinami nebo netkanou textilií. Teplota by neměla klesnout pod 2 °C a zároveň by neměla přesáhnout 15 °C, jinak cibulky začnou předčasně klíčit.
