Téma: 

příčina kdyz zloutnou listy u juky


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JUKA

Juka zahradní pěstování

Druhy pěstované celoročně venku vyžadují plně osluněná stanoviště, dostatek slunce, vzduchu a tepla. Juky patří mezi suchomilné rostliny, proto mají zvýšené nároky na dobře propustnou písčitou nebo štěrkovitou půdu. Vhodné je okolí kořenů posypat oblázky.

Hnojivo juka nepotřebuje, i s dlouhým obdobím sucha se rostliny vyrovnávají výborně, vystačí si s vodou z dešťových srážek. Nově vysazené juky však do ujmutí zaléváme. Aby rostoucí juka stále dobře vypadala, odtrhávejte staré, suché spodní listy. Vyškubnout můžete i ty, které netrčí vzhůru a obloukovitě visí dolů. Po odkvětu pak odstraňte celé stvoly.

Dlouhověkost si juka zajišťuje tvorbou postranních růžic. Tyto odnože můžete používat k množení, a to tak, že celou rostlinu opatrně na jaře vyzvednete a rýčem rozdělíte. Odnož, kterou chcete použít, by měla mít dostatek vlastních kořenů. Pro lepší manipulaci při sázení svažte dlouhé listy, klidně i jedním z listů juky, který obsahuje velmi pevná rostlinná vlákna. Po výsadbě půdu okolo rostliny patou přitlačte, abyste odstranili vzduchové kapsy a zabránili vyvrácení. Juku, kterou jste zakoupili v květináči, můžete vysazovat během celé vegetační sezony.

Venkovní druhy jsou plně mrazuvzdorné, obejdou se tedy bez nadestýlky i bez překrytí. Nemějte obavy, když rostliny v zimě stočí své listy do ruličky, zmenšením listové plochy se totiž chrání proti ztrátě vody. Pokud juka zimu nepřežije, nebývá to vinou nízkých teplot, ale nadměrné půdní vlhkosti.

Detail odstavce: Juka zahradní pěstování
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: rýmovník žloutnou listy

Mému rýmovníku žloutnou listy. Moc ho nezalévám a nedávám na přímé slunce. Také se nijak bujné nerozrůstá.
Dékuji za rady.
Dagmar

Zdroj: diskuze Rýmovník žloutnou listy
Odesláno: 19.4.2019 uživatelem Dagmar
Počet odpovědí: 0

JUKA

Rostliny juka

Většina druhů pochází z teplých oblastí, takže je v našich podmínkách možné pěstovat je pouze jako pokojové rostliny. Jsou velice dekorativní, nenáročné a hlavně vhodné do všech typů bytů. Vzrostlé rostliny se silnými, efektními kmeny vyniknou především jako solitéry ve větších místnostech, zimních zahradách či halách.

Juky lze pěstovat ve dvou základních typech. Jednak tak, jak rostou ve svém přirozeném prostředí, to znamená, že je růžice v tomto případě zasazená přímo do substrátu, roste vzhůru a postupem času vytváří zdřevnatělý kmen. Mnohem častěji se však můžete setkat s jukou palmovitého tvaru, kdy ze silného zdřevnatělého kmínku vyrůstá několik postranních růžic ostrých listů. Mladé listy bývají tuhé a vzpřímené, postupem času se ale ohýbají dolů. Po uschnutí opadají a zanechávají po sobě charakteristickou jizvu. Listy juky jsou čepelovité, na okrajích zubaté. Juka rozkvétá od druhé poloviny června a kvete do konce července, ale teprve když dostatečně dospěje a zesílí, což může trvat i několik let. Květy mívají bílou, krémovou nebo voskově bílou barvu. Některé druhy mohou mít květy světle zelené nebo nachové. Květy vyrůstají buď v hroznech, nebo v latách. Skládají se ze šesti okvětních lístků. V době kvetení je juka mimořádně působivá. Plodem juky je tobolka nebo bobulka.

Vedle základního druhu s tmavě zelenými listy s namodralým nádechem existuje také několik zajímavých pestrolistých kultivarů. K těm nejoblíbenějším patří například Bright Edge se žlutě lemovanými listy nebo Golden Sword (v překladu „zlatý meč“), jehož listy jsou téměř celé žluté a zdobí je zelené okraje.

V našich domácnostech je asi nejrozšířenějším druhem Yucca elephantipes, která pochází z Mexika a Guatemaly. Přestože ve svém přirozeném prostředí dosahuje běžně výšky nad 10 m, v bytě roste velmi pomalu. Má rozšířený spodek kmene a matně zelené listy. Dalším druhem juky, se kterým se můžeme setkat spíše ve specializovaných obchodech, je Yucca aloifolia. Ta je specifická tím, že u země vytváří rozvětvené kmínky (takzvaná dvojčata) a u báze tvoří často odnože. Její listy jsou tmavozelené, špičaté a tuhé. U starších exemplářů se pak můžete dočkat i vysokých květenství se žlutavými květy. Tento druh pochází z jihu USA a Mexika, ale můžete se s ním setkat i na západoindických ostrovech. Dalším zajímavou odrůdou je Yucca texanum, která patří k vzácným druhům na jihu USA. Její úzké listy jsou pokryté bílým chmýřím.

Detail odstavce: Rostliny juka
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

JUKA

Juka venkovní

Juku zná většina z nás spíše jako nenáročnou exotickou pokojovou rostlinu. Některé druhy však snesou i mráz a lze je pěstovat celoročně venku na zahradě. Vytvářejí husté růžice přízemních listů, které jsou zajímavé svou namodralou barvou či veselým panašováním. Kromě juk se zelenými listy si můžete do zahrady vysadit i kultivary s listy různě zbarvenými, například žlutě pruhovanými.

Zde jsou uvedeny některé druhy, které lze u nás celoročně pěstovat mimo interiéry:

  • Yucca gloriosa – patří mezi oblíbené stromové juky. Je mrazuvzdorná asi do -20 °C, dorůstá do pětimetrové výšky a po odkvětu se rozvětvuje. Kvete velkým bílým květenstvím, ostatně jako všechny juky. Foto Yucca gloriosa.
  • Yucca glauca – nejmrazuvzdornější stromová juka, odolává totiž teplotám až -37 °C (ovšem jen za velmi suchých podmínek). Roste obvykle do výšky 2 metrů. Foto Yucca glauca.
  • Yucca filamentosa – nejznámější a nejodolnější mrazuvzdorná juka, která nevytváří kmen a po odkvětu odumírá. Vytváří hodně odnoží a pěstuje se na našich zahradách jako trvalka. Latnaté květenství měří 100–200 cm. Foto Yucca filamentosa.
  • Yucca baccata – známá též jako Banánová juka, vytváří kmen až 1,5 metru vysoký. Snáší mráz až do -29 °C. Má jedlé plody. Foto Yucca baccata.
  • Yucca brevifolia – je nejznámější stromová juka, nazývaná též Joshua tree. Vyrůstá až do výšky 15 metrů. Odolná je do -15 °C, takže je v našich klimatických podmínkách nutná velmi dobrá zimní ochrana. Foto Yucca brevifolia.
  • Yucca flaccida – velmi dekorativní druh, má měkké, převislé listy, u nás hojně pěstovaný v zahradách a parcích, je spolehlivě mrazuodolný, neinvazivní, množí se dceřinými růžicemi po odkvětu. Foto Yucca flaccida.

Detail odstavce: Juka venkovní
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: juka venkovní pěstování

dá se z venkovní juky co má trsy pichlavé a velký 2m stvol květů,dělat med? Děkuji

Zdroj: diskuze Juka venkovní pěstování
Odesláno: 18.7.2017 uživatelem čtvrtníková jana
Počet odpovědí: 0

JUKA

Juka choroby

U juky se můžete setkat s těmito chorobami a škůdci:

  • šedá plíseň
    • příznaky: zelený plísňový povlak na listech
    • ochrana: napadené listy odstraňte a rostlinu ošetřete fungicidním přípravkem
  • virová skvrnitost
    • příznaky: špičky listů jsou žlutě skvrnité
    • ochrana: napadené rostliny odstraňte, zbylé ošetřete proti mšicím, které virus přenášejí
  • skvrnitost listů
    • příznaky: na listech se zpočátku objevují drobné hnědé skvrnky s vyvýšeným okrajem a žlutým lemem; skvrny jsou nejprve nepravidelně rozmístěny, později se slévají
    • ochrana: odstraňte silně napadené části rostlin, k chemické ochraně můžete použít i speciální postřik; přestaňte rostlinu vlhčit
  • vlnatky a štítenky
    • příznaky: pletivo listů je prosvětlené, pod lupou jsou viditelné bělavé válcovité vlnatky, u silně napadených listů hnědnou okraje
    • ochrana: silně napadené části juky odstraňte, rostlinu čas od času mírně roste nebo osprchujte; pokud juka není vystavena přímému slunečnímu záření, lze ji ošetřit přípravky na bázi minerálního oleje, u větších ploch můžeme oba druhy škůdců stříkat lihem
  • puklicovití
    • příznaky: na listech se objevují světlá místa po sání, pod hnědými štítky se vyvíjí mnoho mladých jedinců, kteří se pevně usazují podél listových žilek a později hnědnou; při silném napadení jsou listy znečištěné lepivou medovicí, na níž se usazuje saprofytická čerň – listy jsou špinavé
    • ochrana: silně napadené listy odstraňte, listy opatrně ošetřete vatovým tamponem namočeným v jedlém oleji a opakovaně ošetřete postřikem na bázi minerálních olejů, puklice se totiž pod olejovým filmem udusí
  • třásněnky
    • příznaky: části listů se nerovnoměrně zbarvují do bílo-žluta, především na rubu listů jsou viditelné tmavé kupky exkrementů, což je pro napadení třásněnkami charakteristické
    • ochrana: drobní žlutí až hnědí dospělci se zdržují převážně na rubu listů a nízká vlhkost společně s vysokou teplotou podporují jejich rozmnožování. Takže prevencí je rosení a snížení pokojové teploty. Přítomnost třásněnek včas zjistíte za pomoci modrých lepových desek.

Detail odstavce: Juka choroby
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: jak pěstovat věncovec

Prosím o radu.Proč mi na věncovci někdy žloutnou listy.Děkuji za odpověď

Zdroj: diskuze Jak pěstovat věncovec
Odesláno: 3.5.2018 uživatelem Jarmila
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JUKA

Juka pěstování doma

Juky nejsou příliš náročné na péči. Vyžadují však dostatek světla, jinak jim postupně žloutnou spodní listy. V létě můžete i doma pěstovanou juku přestěhovat na prosluněnou terasu nebo balkon. Zvolte pro ně ale chráněné místo, kde je neohrozí přímé sluneční záření, průvan ani prudký déšť.

Juku zalévejte vydatně od dubna do října, v této době také jednou za tři týdny rostliny přihnojujte tekutým hnojivem pro palmy a v suchých panelákových bytech nezapomeňte rosit listy. Při zálivce dávejte pozor, protože juka je citlivá na přemokření. Nechte tedy substrát před dalším přísunem vody proschnout. Dlouhodobé nadměrné zalévání má totiž za následek zahnívání kořenů a uvadání listů. V létě juce pěstované doma vyhovuje normální pokojová teplota nebo pobyt venku. V zimě má ráda nižší teploty, které by však neměly klesnout pod 10 °C. Jako nejvhodnější umístění se jeví zimní zahrada, případně prosklená lodžie. Ve svých přirozených podmínkách přežívají juky dlouhé období sucha, proto jim v době od listopadu do března omezte zálivku na minimum. Stačí zalévat pouze tolik, aby kořenový bal zcela nevyschl. V době vegetačního klidu také nehnojte.

Juku přesazujte na jaře přibližně jednou za dva roky, a to do květináčů, jejichž průměr je oproti těm původním větší minimálně o pět centimetrů. Starším rostlinám stačí vyměnit pouze svrchní vrstvu hlíny v květináči. Na přesazování používejte běžný hlinitý substrát nebo si kupte speciální substrát pro palmy, přidejte k němu kvalitní zahradní zeminu a trochu písku. Do spodní části nádoby nasypte nejlépe keramzit, který poslouží jako drenáž.

Když už je juka hodně velká nebo se vám nelíbí její tvar, můžete z ní na jaře odejmout kmínkové řízky. Rostlinu vyjměte z květináče a na pevném podkladu rozřežte kmen pilkou na části dlouhé cca 10 cm. Každá z nich musí mít alespoň jedno očko. Místa řezu je vhodné posypat stimulátorem, poté řízky vsaďte kolmo do substrátu z jednoho dílu rašeliny a jednoho dílu písku. Řízky nejlépe zakoření na stinném, vlhkém místě, při teplotě 24–27 °C. V domácích podmínkách si můžete vypomoct fólií, jíž zakryjete květináč. Jakmile řízky zakoření a objeví se nové výhonky, můžete mladé rostlinky přesadit do samostatných nádob nebo k sobě zasadit do skupiny několik exemplářů různé výšky.

Detail odstavce: Juka pěstování doma
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoc hrušní

Krásná mladá hrušeň má jíž plody a už 2 rok opadávají listy jsou na nich tečky a žloutnou vždy tuto dobu červenec, potřebuji poradit jak a čím stříkat.Děkuji.

Zdroj: diskuze Nemoc hrušní
Odesláno: 22.7.2018 uživatelem Božena Jakoubková
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

SEPTORIOVÁ SKVRNITOST RAJČETE

Co je to septoriová skvrnitost

Septoriová skvrnitost se projevuje tak, že nejprve na čepelích starších listů vznikají drobné, okrouhlé, zpočátku vodnaté, později tmavě zabarvené nekrotické skvrny s velmi drobnými černými plodničkami. Počet skvrn postupně narůstá, částečně se zvětšují, splývají a přecházejí i na mladší listy. Silněji napadené listy žloutnou, později hnědnou, zasychají a odumírají. Obdobně jsou napadány i stonky, řapíky listů a květní stopky. Plody však vždy zůstávají zdravé. Při raném napadení odumírají celé rostliny. Tato choroba je velmi často zaměňována s příznaky plísně bramborové.

Detail odstavce: Co je to septoriová skvrnitost
Zdroj: Septoriová skvrnitost rajčete
Zveřejněno: 26.2.2019


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: jak pěstovat věncovec

Mám asi 10let věncovec.Každý rok kvete,jen někdy žloutnou listy a opadnou.Někdy velmi,že mám obavu,abych o něj nepřišla.Poradíte mi? Děkuji

Zdroj: diskuze Jak pěstovat věncovec
Odesláno: 23.5.2018 uživatelem Jarmila Sacherová
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

JUKA

Je juka jedovatá?

Juka má mírně jedovaté kořeny, protože obsahuje saponiny, to je krevní jedy rozrušující červené krvinky. Okvětní lístky jsou však jedlé (v Itálii se staly marinované nakládané květy dokonce oblíbenou pochoutkou). Indiáni považují juku za nejkrásnější rostlinu pouště a věří v její zázračnou moc, nazývají ji stromem života. Juka totiž dokáže přežít i ty nejextrémnější povětrností podmínky – vypořádá se s chladnou nocí, horkem i měsíce trvajícím suchem. I přes takovéto náročné podmínky si stále uchovává řadu výjimečných látek, jako jsou enzymy, vitamíny, minerální látky antioxidanty nebo chlorofyl.

Je známo, že je juka organismem poměrně dobře snášena, pouze u citlivějších osob může někdy dojít k podráždění trávicího systému. Jen ve vzácných případech se může vyskytnout i alergie na tuto rostlinu. Účinná látka se získává z oddenku a uplatňuje se při léčbě revmatických onemocnění anebo při zánětech kloubů. Doporučuje se i pro detoxikaci organismu, aby však byla kúra dostatečně účinná, je zapotřebí její dlouhodobé užívání, někdy i 10 týdnů. Při užívání přípravků z juky vždy dbejte na dostatečný pitný režim, abyste usnadnily organismu vylučování toxických látek. Důsledkem zrychleného metabolismu a detoxikace může na začátku pravidelného užívání juky dojít ke zvětšenému množství vylučování moči, k průjmu, ke snížení hladiny cukru a vápníku v krvi. Proto je důležité zaměřit se během léčby na kvalitní stravu a dodávat organismu navíc důležité vitamíny, minerální a stopové látky.

Příznivé účinky juky na lidský organismus:

  • zlepšuje trávení;
  • napomáhá dokonalému vstřebávání výživných látek;
  • svým příznivým vlivem na procesy vylučování posiluje a příznivě ovlivňuje přirozenou očistu organismu;
  • její užívání je vhodné při chronickém onemocnění tlustého střeva;
  • pomáhá snižovat cholesterol;
  • zvyšuje odolnost organismu;
  • je velmi účinná při léčbě zánětu kloubů (a to zejména díky tomu, že obsahuje takzvané saponiny).

Detail odstavce: Je juka jedovatá?
Zdroj: Juka
Zveřejněno: 14.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: nemoc vinna reva

PROSIM PORADTE KERE VINNE REVY ZLOUTNOU DEKUJI

Zdroj: diskuze Nemoc vinna reva
Odesláno: 17.6.2015 uživatelem anezka.
Počet odpovědí: 0

ZELENEC

Pěstování

Je prokázáno, že zelenec zbavuje vzduch v místnosti toxických látek a některých choroboplodných zárodků. Jeho pěstování je jednoduché. V létě snese teplotu 20 až 25 °C, v zimě nejlépe 10 až 15 °C, teplota by ale neměla klesnout pod 7 °C. Rostlina dobře snáší slunné i stinné stanoviště, kultivary s pruhovanými listy se ale nejlépe vybarví na slunci. V létě je možné i umístění na venkovní stanoviště. V době vegetace musí být zálivka hojná, vyhnout byste se však měli přemokření substrátu. V zimě zálivku mírně omezte. Je-li to možné, používejte k zálivce měkkou (dešťovou) vodu. V létě prospěje vzdušná vlhkost okolo 70 %, při vyšších hodnotách se mohou objevit zahnědlé špičky listů. V zimě (při snížení teploty) je vhodné snížit i vzdušnou vlhkost. Přesazování je vhodné na jaře (ale v podstatě je možné kdykoliv) do směsi pařeništní zeminy, rašeliny, drnovky a písku, smíchané v poměru 2:1:1:1, pH by mělo být v rozmezí 6-7,5. Starší rostliny obvykle postačí přesadit 1x za dva roky, mladší třeba přesazovat i 2x ročně. Zahnědlé konce listů se objevují při pěstování v příliš suchém nebo příliš vlhkém vzduchu, nebo při nadměrné zálivce, nebo při podvýživě (pak je třeba přesadit nebo přihnojit). Pokud v zimě listy blednou, žloutnou, poklesávají či opadávají, bývá příčinou vysoká teplota nebo nedostatek světla. Jestliže se během zimního období objeví na listech hnědé proužky, pak je obvykle příčinou mnoho vody při pěstování v chladném prostoru (takže je třeba zalévat méně). Jsou-li listy v době vegetace hnědě puntíkované, žloutnou či opadávají, pak jde zřejmě o příliš suchý substrát.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Zelenec
Zveřejněno: 27.2.2018


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Poraďte.

Mám orchidej Dendrobium Nobile. Zalívám ji za 10 dní, žloutnou ji listy. Pokud ne, kořínky zasychaji. Umístěná je za balkonovými skleněnými dveřmi. Děkuji za odpověď.

Zdroj: diskuze Orchidej dendrobium pěstování zalévání
Odesláno: 2.4.2019 uživatelem Tovarová Marie
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

GALGÁN OZDOBNÝ

Listy galgánu ozdobného

Listy galgánu ozdobného jsou celokrajné, podlouhle kopinaté, 30–70 cm dlouhé.

Detail odstavce: Listy galgánu ozdobného
Zdroj: Galgán ozdobný
Zveřejněno: 15.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: zalévání bramboříku

Ahoj, nejspíš se mi podařilo brambořík ulít, půda je vlhká, listy žloutnou, dá se ještě nějak zachránit? nejsem asi moc velký pěstitel květin, ale ráda bych mu pomohla, prosím o radu Děkuji.

Zdroj: diskuze Zalévání bramboříku
Odesláno: 17.9.2013 uživatelem Romana
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

GALGÁN OZDOBNÝ

Zdravotní účinky galgánu obecného

Listy této byliny se používají v tradiční medicíně, slouží ke snižování tlaku a mají i antidepresivní účinky. Velké zelené listy, malé červené bobule a bílé květy galgánu obsahují antioxidant resveratrol. Dnes se galgán používá v kosmetických výrobcích, ale to je jen část jeho potenciálu. Může se využívat v lékařství a v mnoha dalších sektorech.

Detail odstavce: Zdravotní účinky galgánu obecného
Zdroj: Galgán ozdobný
Zveřejněno: 15.2.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Nolina-svěšení listů

Nolina (sloní noha) mě začala svěšet listy,nejsou tak krásně nadýchané jako dřív.V čem je příčina? Brouky ani svilušky nepozoruji. Děkuji za odpověď

Zdroj: diskuze Nolina-svěšení listů
Odesláno: 13.2.2017 uživatelem Eva Kolajová
Počet odpovědí: 0

OLEANDR

Co znamená žloutnutí listů

Žloutnutí listů je zcela normální. Nejstarší listy zežloutnou a opadají. Na koncích větví vyrostou nové spolu s květy.

Detail odstavce: Co znamená žloutnutí listů
Zdroj: Oleandr
Zveřejněno: 5.2.2019

MODŘENEC

Modřenec

Modřenec je vytrvalá rostlina, která roste z cibuloviny a patří do čeledi liliovitých. Kvete modrými hrozny květů na neolistěném stvolu. Výška rostliny se pohybuje od 10 do 30 cm.

Pochází ze Středozemí, některé druhy jsou původní v Turecku. U nás se nejčastěji pěstuje modřenec hroznatý, který se v našich podmínkách dobře rozrůstá, a modřenec širokolistý se štíhlými hrozny a s bílým okrajem květů. Existují už i odrůdy s květem růžovým, fialovým nebo bílým. Květy slabě voní.

Rostlina tvoří přízemní růžici. Listy jsou dlouze eliptické, lysé, lesklé, čárkovité a trávovité s barvou tmavě zelenou. Květy jsou kulovité a rostou v hustém hroznu. Plodem je šištice.

Nejlépe se rostlině daří na suchých místech, ve výživné, hlinité, vápenité půdě. V dobrých podmínkách se snadno rozrůstá. Hezká je v trávníku, v trvalkovém záhoně nebo pod keři. Je vhodné modřenec vysadit k trvalkám, které svými listy zakryjí po odkvětu modřenců jejich nevzhledné žloutnoucí listy. Také trávník bychom měli posekat až po úplném uvadnutí listů.

Modřenec je nenáročná rostlina. Cibule modřence sázíme na podzim do hloubky asi 10 cm (dvojnásobek velikosti cibule). Některé odrůdy vytvoří už na podzim úzké delší listy. Zvláštní ochranu na zimu nevyžaduje. Vykvete v únoru až dubnu, podle druhu. Listy po odkvětu neodstraňujeme, až po jejich úplném zežloutnutí, když se zásobní látky přesunuly do cibule.

Množíme jarním výsevem do nádob umístěných ve studeném pařeništi nebo dělením dceřiných cibulek během letního období. Ty vysazujeme začátkem podzimu do hloubky 6 až 8 cm.

Modřence jsou poměrně životaschopné a mívají sklon k plevelnatění. Nedivme se proto, když je zjara objevíme na trávníku či v neobdělávaných partiích zahrady.

Detail odstavce: Modřenec
Zdroj: Modřenec
Zveřejněno: 2.9.2016

ŠKUMPA

Škumpa lysá

Škumpa lysá (Rhus glabra) se vyznačuje dlouhými lichozpeřenými listy, které mohou dosahovat až půlmetrové délky. Jednotlivé lístky jsou hrubě zubaté až vykrojené, kopinaté. Červená květenství jsou palicovitá, tedy typická pro škumpy. Výška rostliny je 4 až 5 m.

Vícekmínkové opadavé keře nebo menší stromky snadno tvoří kořenové výmladky. Větve jsou lysé, fialovo-nahnědlé. Listy hluboce peřenosečné, lysé, na podzim nádherně červené. Květy zelenavé v hustých vzpřímených latách, objevují se v červenci a srpnu. Plody jsou šarlatově červené. Škumpa lysá miluje živnou, dobře propustnou půdu a slunné stanoviště. Uplatnění nachází nejen jako solitéra v zahradách, ale i ve skupinách v sadových úpravách.

Tato škumpa má poněkud dekorativnější listy než škumpa ocetná. Hodí se na neúrodná místa ke zpevnění svahů do skupin keřů.

Detail odstavce: Škumpa lysá
Zdroj: Škumpa
Zveřejněno: 18.1.2017

KDY STŘÍHAT PIVOŇKY

Jak provést řez

Pokud vám pivoňky málo kvetou, je to známka toho, že jim něco chybí. Pravděpodobně mají málo živin nebo také příliš hlubokou anebo naopak mělkou výsadbou. Jestliže jim vadnou listy, může za to nejspíše houba. Proto na podzim uschlé listy pečlivě ostříhejte a spalte.

Chcete-li pěstovat pivoňky primárně na řez květů, vysaďte je do řad cca 80–100 cm vzdálených, v řadě pak půlmetr od sebe. V takových vzdálenostech si udržují vzpřímený růst a vy budete mít do vázy krásné rovné stonky s květy. K řezu jsou pivoňky nejvhodnější, když se nacházejí ve stadiu barevného poupěte těsně před rozvitím.

U pivoněk platí, že čím je rostlina starší, tím je krásnější. Pivoňky rostou poměrně pomalu, v prvním roce po výsadbě tedy nečekejte zázraky. Rostlina bude mít jen několik výhonů a málo květů, pokud vůbec nějaký. Budete si muset počkat přibližně tři roky, než vyroste do plné krásy.

Detail odstavce: Jak provést řez
Zdroj: Kdy stříhat pivoňky
Zveřejněno: 8.1.2019

KOSATEC

Kosatec trávolistý

Kosatec trávolistý se vyskytuje v České republice vzácně na jižní a jihovýchodní Moravě. V národní přírodní rezervaci Porážky roste na sušších prosvětlených loukách. Rostlina dorůstá do výšky 30 cm.

Centrum areálu se nachází v panonské oblasti střední Evropy, zasahuje do severovýchodní Itálie, ojediněle v jižní Francii a severním Španělsku, na východě zasahuje po Kavkaz. U nás vzácně na jižní a jihovýchodní Moravě, v Čechách jeho výskyt patrně není původní, ale zplanělý.

Jde o vytrvalou trsnatou bylinu s krátkým oddenkem, je cca 20–30 cm vysoká, s čárkovitými listy (v nekvetoucím stavu je snadno přehlédnutelná, zaměnitelná) a velice příjemně vonícími modrými až modrofialovými květy s bílými žilkami, které jsou často skryté mezi listy (květonosná lodyha je totiž kratší). Plodem je tobolka. Tento kosatec roste na křovinatých stráních a pastvinách, ve světlých lesích, stanoviště jsou vždy spíše vlhčí, i když v létě vysychavá. Kvete od května do června.

Kosatec trávovitý patří k silně ohroženým druhů naší květeny a ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona.

Detail odstavce: Kosatec trávolistý
Zdroj: Kosatec
Zveřejněno: 12.1.2016

OLEANDR

Nejčastější choroby a škůdci oleandru

Fomová hniloba (Phoma sp.): Listy mění barvu, začínají žloutnout a hnědnou. Na průřezu stonku je viditelné zhnědlé pletivo. Příčinou je dlouhodobé umístění ve vlhkém a chladném prostředí, často také přehoustlé keře a trvalé přemokření pěstební nádoby či nevhodný těžký pěstební substrát. Napadené části rostlin musíme odstranit až ve zdravém pletivu a vylepšit pěstební podmínky. Použití přípravku Previcur pomůže jako prevence.

Šedá hniloba (Botrytis cinerea): Pletivo stonků je vodnaté a zahnívá, při vyšší vzdušné vlhkosti se pokrývá šedivým porostem houby. Plíseň se vyskytuje především v období, kdy jsou oleandry vystaveny prudkému kolísání suchého a chladnějšího prostředí s vlhčím a teplejším. Starší listy a odumřelé části rostlin je nutné odstranit. V zimních měsících udržujeme sušší prostředí a zabraňujeme dlouhodobému ovlhčení listů. Aplikace fungicidu má význam především při zvýšeném infekčním tlaku.

Bakteriální uzlovitost (Pseudomonas syringae pv. sevastanoi): Na listech se objevují černé skvrny se žlutým lemem. Výhony praskají a tvoří se „nádory“. Vlivem silného napadení jsou vrcholky výhonů, květy a plody hnědočervené a odumírají. Napadené listy je nutné okamžitě otrhat a zajistit rychlé osychání listů. Jako prevence se u zdravých rostlin provádí ošetření přípravkem Kuprikol.

Puklicovití (Coccidae): Patří k nejčastějším a nejzávažnějším škůdcům. Na listech a výhonech se objevují bělavé až žlutohnědé vyvýšeniny. Při počátečním napadení se dají odstranit štětcem namočeným ve slabém lihovém roztoku. Při větším plošném výskytu se provádí opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool nebo přípravkem Careo koncentrát.

Mšice (Aphididae): Listy jsou v důsledku sání mšic zkadeřené a žloutnou, při silném napadení se pokrývají lepivou medovicí, kterou mšice produkují. Na této medovici se druhotně usídlují černě. Vhodnou ochranou je trvalé umístění žlutých optických lapačů. V případě zjištění napadení mšicemi provádíme opakovaný postřik olejovým přípravkem Biool. Naprosto ideální je použití biologického predátora – parazitické vosičky Aphidius colemani. Tato vosička o velikosti 0,5 mm vyhledává mšice, do kterých klade vajíčka. Tím dochází k usmrcení mšic a v mumifikovaném těle se následně vyvíjí další generace vosiček, které pokračují v parazitaci.

Třásněnka západní (Frankliniella occidentalis): Způsobuje kromě přenosu viróz deformaci mladých listů a zakrnění vrostlého vrcholu. Třásněnky se silně rozmnožují v květech, ty jsou znečištěny pylem a mají zhnědlé okraje. Ochranu je možné provádět postřikem přípravkem Vertimec, ale i zde opět jednoznačně upřednostňujeme biologickou ochranu pomocí dravého roztoče Amblyseius cucumeris a trvalým umístěním modrých optických lapačů.

Detail odstavce: Nejčastější choroby a škůdci oleandru
Zdroj: Oleandr
Zveřejněno: 5.2.2019

KEŘ MAHONIE

Pěstování

Mahonie je neopadavý, nízký až středně vysoký keř (vysoké 60–150 cm, široké 100–180 cm). Listy mahonií jsou lichozpeřené, stálezelené, na okrajích pichlavé až ostnitě zubaté. Na podzim se listy často zbarvují do červena až téměř dohněda, zachovávají si však svůj tvar. Květy jsou oboupohlavné, výrazně žluté.

Vzhledem k poléhavému keřovitému růstu jsou mahony velmi vhodné jako podrostové keře v rozsáhlejších výsadbách vyšších stromů nebo na stinnějších místech zahrad, kde je můžeme využít i jako půdopokryvné rostliny.

Mahony rostou v přírodě převážně na pohostinných až stinných stanovištích v lesích a hájích a z toho vycházíme i při jejich pěstování. Svědčí jim polostinné či stinné místo, na slunečním úpalu neprospívají. Nároky mají velmi podobné jako cesmíny.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Keř mahonie
Zveřejněno: 29.11.2017

ZELENEC

Zelenec oranžový

Zelenec oranžový (Green Orange) je rovněž nenáročná rostlina, které se bude dařit prakticky kdekoli. Listy má sytě zelené, po okrajích lehce zvlněné, ale velice působivé jsou zejména sytě oranžové řapíky, které vytvářejí s barvou listů zajímavý kontrast. Při výběru stanoviště se vyvarujte přímého slunečního svitu, přehřátého stanoviště na okně nebo zcela tmavého místa. Stanoviště mu vyhovuje světlé s rozptýleným světlem, ale bude se mu dařit i v částečném polostínu. Důležité je rostlinu nevystavovat průvanu. Zelenec vyžaduje pravidelnou a přiměřenou zálivku, pozor na přeschnutí, ale i přemokření rostliny, půda by měla být stále pouze přiměřeně vlhká. Vhodné je také udržovat přiměřenou vlhkost vzduchu, proto rostlinu rosíme, případně je možné listy opatrně osprchovat.

Detail odstavce: Zelenec oranžový
Zdroj: Zelenec
Zveřejněno: 27.2.2018

OLEANDR

Co znamená opadávání listů

Opadávání listů u oleandru může být způsobeno malým květináčem, ale i nedostatkem vody. Nebo jej mohou způsobit svilušky. Někdy je příčina zcela banální – prostě opadávají starší větve.

Detail odstavce: Co znamená opadávání listů
Zdroj: Oleandr
Zveřejněno: 5.2.2019

KVETOUCÍ POKOJOVÝ KEŘ OLEANDR

Choroby

Největším škůdcem oleandru jsou mšice. Vyskytují na čerstvých, zelených rostlinných částech. Po napadení mšicemi se listy kroutí, plstnatí a zakrňují. V zimním období častým větráním za vhodných venkovních podmínek pak snížíte napadení plísňovými onemocněními. Důležité je pravidelně rostliny kontrolovat a zasáhnout při napadení štítenkami a puklicemi (na spodní straně listů se objeví světle hnědé a lesklé štítky).

Detail odstavce: Choroby
Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr
Zveřejněno: 22.9.2015

CHOROBY OSTRUŽIN

Choroby ostružiníku

Vždy je důležité volit osvědčené a odolné odrůdy a k jejich pěstování vybrat místo s vhodnými půdními i klimatickými podmínkami. Kvalitní rostliny zaručí dlouhou životnost a plodivost rostliny. Pokud se se na keřích začnou objevovat podivně zbarvené a deformované listy, neduživé výhony a znetvořené květní pupeny, je jisté, že něco není v pořádku. Vždy se jedná o virovou či bakteriální chorobu, kterou obvykle šíří některý ze savých škůdců.

Detail odstavce: Choroby ostružiníku
Zdroj: Choroby ostružin
Zveřejněno: 4.9.2017