S chovem matek začínáme koncem května. Připravíme si chovné včelstvo, vyhledáme matku a odstraníme ji. Po devíti dnech zničíme naražené matečníky. Jednodenní nebo dvoudenní larvičky vybíráme z nejlepšího včelstva splňujícího naše požadavky kvality včelstva. Vajíčka přelarvujeme do umělých matečníků na mateří kašičku. Tyto matečníky i s larvičkami vložíme do chovného včelstva. Po deseti dnech matečníky opatrně zaklíckujeme. Tím zabráníme matce vylíhnuté jako první v zabití svých sester. Matky se zpravidla vylíhnou za dvanáct dní po přelarvení. Vylíhnuté matky se dají do malých úlků, oplodňáčků. Z těchto úlků matky vylítnou a spáří se s trubci. Po rozkladení matky v oplodňáčku můžeme matky přidávat do včelstva.
Můžeme využít i jinou metodu: Ze zralého matečníku stačí jeden plodový plást, ke kterému přidáme plást s trochou zásob, nebo i bez zásob, ale postříkaný vodou. Prostor pro tento oddělek musíme zúžit na tyto dva plásty, pokud nemáme speciální chovné úlky, tak na dva rámky. Další postup je, že po devíti dnech zničíme naražené matečníky. Jednodenní nebo dvoudenní larvičky vybíráme z nejlepšího včelstva splňujícího naše požadavky kvality včelstva. Vajíčka přelarvujeme do umělých matečníků na mateří kašičku. Tyto matečníky i s larvičkami vložíme do chovného včelstva. Po deseti dnech matečníky opatrně zaklíckujeme. Tím zabráníme matce vylíhnuté jako první v zabití svých sester. Matky se zpravidla vylíhnou za dvanáct dní po přelarvení. Vylíhnuté matky se dají do malých úlků, oplodňáčků. Z těchto úlků matky vylítnou a spáří se s trubci. Po rozkladení matky v oplodňáčku můžeme matky přidávat do včelstva.
V naší poradně s názvem DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pokud jsi tak šikovná, že máš u své orchideje nové výhonky, tak jim nech narůst alespoň 3 listy a pak je odděl od matky i s nekolika kořeny a zasaď do nového substrátu. Pokud se ti tam květina už teď nevejde, tak ji přesaď už teď i s těmi výhonky do větší průsvitné plastové nádoby do substrátu pro orchideje. A počkej až se vše rozroste. Potom to rezesaď.
Vytvořením silnějšího oddělku: můžete dát více než dva až tři plásty – ne z jednoho zdrojového včelstva, to byste ho hodně oslabili, ale můžete naplnit třeba celý nástavek oddělku plásty poskládanými z několika zdrojových včelstev. Oddělek je pak hned od začátku silnější.
Přidáním matečníku: pokud se zdrojové včelstvo chystá rojit a má už matečníky, uděláte dobře, když jeden takový matečník dáte do oddělku. Ten tím pádem nebude muset dělat nouzový matečník a už dostane matečník v jisté fázi vývoje, takže to do vylíhnutí matky nebude trvat tak dlouho. Navíc matky z přirozených matečníků mají větší šanci na úspěch. Někteří včelaři připravují matečníky i uměle.
Přidáním matky: někteří včelaři se věnují záměrnému chovu matek, takže od nich můžete tyto matky koupit. A třeba už oplozené. S takovou matkou máte jistotu, že se oddělek začne rozvíjet hned a úspěch je potom prakticky jistý. Přináší to nicméně náklady na nákup matky.
Přidáním druhé matky: tato varianta spočívá v tom, že do oddělku dáte ze zdrojového včelstva i jeho matku. Toto se vám občas podaří udělat i omylem. Oddělek tak bude mít hned od začátku svoji „rozjetou“ matku, což mu v podstatě zajistí bezproblémový rozvoj. Zdrojové včelstvo tak o matku přijde. Je však třeba si uvědomit, že zdrojové včelstvo je silné, a tudíž se se ztrátou matky vyrovná mnohem lépe.
V naší poradně s názvem PROČ ZELENAJI KVĚTY BÍLÉ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka Fantová.
Hortenzie měla letos nádherně bílé velké květy a ty teď začínají zelenat . Prosím o radu , proč tomu tak je . Děkuji . Fantová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše hortenzie se stala obětí občasných žertíků Matky přírody a zahradníci nemají žádné vysvětlení pro tento stav. Může to být kombinace neobvyklých povětrnostních podmínek, doposud ale nebyl nalezen žádný vědecký důvod. Nezoufejte. Vaše hortenzie se zelenými květy by měla trpět touto anomálií pouze po dobu jednoho nebo dvou let, než se rostlina vrátí do normálu.
Smetence, také někdy nazývané jako pakety, se moc v naší republice neujaly, nemají u nás tradici. Výhodou smetenců je skutečnost, že je možné je použít pro každou rámkovou míru. Smetenec je potřeba nejprve usadit, včely si musí vystavět nové plásty a první plod se začne líhnout nejdříve za 21 dní.
V průběhu měsíce července si můžete snadno rozšířit stav včelstev na svém včelíně právě formou smetence. Je několik způsobu, jak to lze provést, ale především musíte mít k tomuto účelu kladoucí matku.
Smetenec lze udělat tak, že z několika úlů smetete do rojáku za pomoci smyku alespoň 0,5 kg včel. Do rojáku následně pověsíte v uzavřené klícce matku a roják na několik hodin odložíte do studené místnosti. Smetenec musíte trochu pokrmit alespoň medocukrovým těstem. Nachystáte si nový úl a na něj položíte další prázdný nástavek. Po několika hodinách smetenec vysypete do úlu a matku v uzavřené klícce pověsíte mezi rámky. Za dva až tři dny ji uvolníte přes medocukrové těsto.
K usazení smetence lze také použít narkotizační prostředek Apinar. Smetenec tak nemusíte vůbec ukládat do studené místnosti – včely v rojáku mírně narkotizujte, a když přestanou hučet, můžete je přímo vysypat do úlu. V tomto případě lze matku přidat takzvaně naostro vhozením mezi včely. Místo Apinaru můžete také použít Ledek 30.
Mnoho včelařů se snaží zlepšit svůj chov objednáním matek od známých chovatelů nebo rozmnožovacích chovů. Po dodání pak mnozí řeší dilema, jak novou matku přidat. Mezi časté jevy totiž patří neúspěch při přidání, což znamená nejen finanční ztrátu, ale i další komplikace při nápravě osiřelého včelstva. V podstatě nejde jen o přidánímatky, ale o vytvoření nového včelstva, kterým můžeme rozšířit svůj stav nebo jím nahradit ta včelstva, která nevyhovují našim chovatelským požadavkům.
Matka zaslaná od nějakého chovatele byla na cestě v obálce přibližně dva dny. I když má v klícce doprovodné včely, není to pro ni vůbec přirozené prostředí. Pouze s několika včelami musela vzdorovat různým nepříznivým vlivům. Vyzvednete-li si matku z pošty, je důležité, aby se zklidnila. Proto ji i s osazenstvem dejte na zastíněné a teplé místo, kde není průvan. V žádném případě ji nevystavujte slunečním paprskům. Dejte také pozor, abyste ji nedali na místo, které navštěvují rádi mravenci. Nezapomeňme přejet po klícce ve vodě namočeným prstem. Toto můžete opakovat několikrát, zvláště když se rozhodnete pracovat až příští den.
Následující den od dodání včely vytvořte umělý roj smetením cca 1,5–2,5 kg včel všech kategorií do dobře větraného rojáčku. Na 1 kg musíte smést včely z cca sedmi plástů 39 x 24 cm. Je v podstatě zcela lhostejné, zda
Ve svém příspěvku NAHLÍŽENÍ DO KATASTRU PODLE JMÉNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Nerudová.
Dobrý den. Z důvodů nemoci mé matky paní Zdeňka Kojecká nar. 22.2.1936.
potřebuji vědět její vlastnické práva na nemovitosti a pozemky .
jak to mohu zjistit .
děkuji Jana Nerudová
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Matky se chovají pro výměnu ve vlastních včelstvech, kvůli navýšení jejich počtu anebo na prodej, včelaři produkují matky či matečníky (buňky s budoucí matkou). Způsobů existuje mnoho, všechny využívají přirozených instinktů včel, které by se v určitých momentech pustily do výchovy nové matky i bez včelaře. Nové matky je možné chovat ve včelstvu při matce (matečníkové mističky jsou vloženy nad mateří mřížku), chov matek v osiřelci (to je chov bez matky a jsou zde vloženy matečníkové mističky). Matky se po oplodnění vkládají s několika dělnicemi do transportní klícky a prodávají se.
V naší poradně s názvem JAK NAHLÍŽET DO KATASTRU NEMOVITOSTÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Beluš.
Dobrý den.Chtěl bych vědět zda po mé zesnulé matce nebyly nějaké pozemky.
Jméno mé matky bylo .Anděla Kreislová-Belušová.Narozena 18.9.1934.Vrbice okr.
Rakovník.
Děkuji.Beluš.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Zda-li zesnulý člověk vlastní nějaké nemovitosti včetně pozemků, se s jistotou dozvíte v dědickém řízení u notáře. Notář je odměněn procenty z veškerého majetku zesnulého a má tedy motivaci dohledat všechen majetek. Notář může nahlížet do všech úředních majetkových registrů, jako jsou banky, evidence vozidel a katastr nemovitostí. Pokud se v dědickém řízení neobjevily žádné pozemky, tak s jistotou nikde zesnulý člověk nefiguruje jako vlastník.
Katastrální úřad může reagovat i na vaši žádost o výpis všech nemovitostí, u kterých eviduje vlastnictví dotazovaného člověka. Ovšem k jejich převodu na dědice může dojít opět jen na základě dědického řízení u notáře.
Jedná se o nejcennější a nejvzácnější včelí produkt, který má vliv na výkonnost člověka, působí proti vzniku civilizačních chorob, blahodárně ovlivňuje nervový a hormonální systém, zpomaluje procesy stárnutí a pozitivně působí na prodlužování a kvalitu života, má výraznou antibiotickou schopnost.
Včelí mateří kašička je výjimečná potrava, která významně podporuje dobré zdraví. Obsahuje vitamíny A, C, D a E a celý komplex vitamínů B, aminokyseliny, minerály a kyselinu nukleovou, která napomáhá buněčné regeneraci. Působí jako přírodní afrodiziakum, podporuje plodnost, imunitní systém a duševní pohodu. Mateří kašička je hustá, mléčná látka produkována včelími dělnicemi jako výživa včelí královny. Mateří kašičkou krmí včely jednak svá vývojová stadia – larvy, jednak matku po celou dobu jejího života. Tato exkluzivní potrava umožňuje včelí královně během jejího vysoce produktivního života naklást až tři tisíce vajíček denně. Včelí dělnice, které se živí obyčejným medem, žijí jen čtyři až šest týdnů, zatímco královny průměrně šest let. Hlavní ingrediencí je vitamín B5 (kyselina pantotenová), jedna z nejdůležitějších složek našeho organismu. Její deficit zapříčiňuje vyčerpanost, bolení hlavy, infekce horních dýchacích cest, citlivost na inzulin, nespavost, nevolnost a poruchy nervového systému.
Mateří kašička se získává z matečníků (buněk), ve kterých se vyvíjí budoucí matka. Ty vytváří včelstvo, které je bezmatečné, má starou matku nebo se bude rojit. Včelař tedy odstraní matku a do matečníkových misek (základ budoucí buňky pro matku) přenese jednodenní larvy. Včelstvo pocítí osiřelost a pochopí, že musí začít vychovávat novou matku – jinak by zahynulo. Přednostně se ujme larev v matečníkových miskách, protože mají větší průměr, stejně jako přirozené rojové matečníky. Najednou zvládne vychovávat i 40 budoucích matek. Včelstvo se tím jistí proti případným ztrátám. Matka se líhne ze stejného vajíčka jako dělnice (rozdíl je pouze v potravě). Larva budoucí matky dostává nadbytek mateří kašičky po celé larvální stadium. Nejvíce je kašičky v matečníku čtvrtý den po narození larvičky. V tu dobu mateří kašičku včelař odstraní a lžičkou či odsávačkou odebere, z jednoho matečníku získá cca 200 mg.
V naší poradně s názvem ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel J.Hrdličková.
Zapomenuté 1 kg medu skladované při pokojové teplotě mi ve sklenici zkvasilo.
Ráda bych se dověděla, jak je to možné a jestli se dá z medu ještě něco udělat, kromě vyhození.
Med není hořký nebo nakyslý, ale nechutná medově.
Děkuji všem ochotným za odpověď.
Hrdličková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Pravý včelí med nikdy nezkvasí. Zkvasit může jen med, do kterého byly přidány různé příměsi, jako například cukr, špinavá voda nebo další levné náhražky, kterými se med pančuje, aby ho bylo víc za míň peněz. Zkvašený med již není možné bezpečně použít a ani ho vrátit do původního stavu. Kupte si raději med čerstvý nejlépe přímo od včelaře.
Matka je v prvopočátku obyčejné oplozené vajíčko, jako jakékoli jiné, z kterého se později líhnou dělnice. Avšak díky stravě, kterou matka od dělnic při svém vývoji dostává, a také speciální buňce, ve které vyrůstá, dostanou její pohlavní orgány vše potřebné k tomu, aby se plně dovyvinuly. Tím pádem se stává včelou, která má umožněno pářit se s trubci a klást vajíčka. Té speciální stravě, kterou je včelí matka krmena, se říká „mateří kašička“. Zvláštní buňce, ve které vyrůstá, se říká „matečník“. Matku od ostatních včel poznáte podle vzhledu. Její hlava a hruď jsou přibližně stejně velké, zatímco zadeček je o značný kus protáhlý a na svém konci „zašpičatělý“. To je právě proto, že v něm jsou tisíce takzvaných semen (samčích a samičích spermií), které v průběhu svého života matka podle svého uvážení spojuje či nespojuje. Oplozené či neoplozené vajíčko matka umísťuje do buněk v plástvích, kde se později dokonalým vývojem „vajíčko – larva – kukla – dospělý jedinec“ vyvine nová včela. Jestliže matka použije neoplozené vajíčko, tak se z něj později vyvine trubec. Jestliže vajíčka oplodí spermiemi, tak vznikne dělnice.
Dělnici nebylo dáno vyrůstat v buňce takové velikosti a s takovou stravou, aby se jí dovyvinuly pohlavní orgány, a tak má pohlavní orgány zakrnělé. Má například orgán s názvem „hltanová žláza“, který u mladých včel slouží na výrobu mateří kašičky a u včel starších na přeměnu nektaru v med. Dále mají dělnice také orgán s názvem „voskotvorná žláza“, ta je na zadečku a za příhodných podmínek produkuje malé voskové šupiny – vosk. Dělnice oproti matkám mají i takzvané vonné Nossonovy žlázy, určené pro výrobu speciálního feromonu jedinečného pro celé včelstvo. Dělnice mají speciální tvar zadního páru nohou uzpůsobený pro sběr pylu, mají mohutnější kusadla a podobně. Posláním dělnic ve včelstvu je krmení a péče o matku, výchova a krmení potomstva, udržování čistoty, přinášení potravy, výroba plástů, ve kterých jsou včely vychovávány a do kterých jsou později ukládány zásoby, zajištění hygieny a zdravotní péče a jiné. Každá dělnice si v průběhu života vyzkouší skoro všechny úkoly. Po vyvinutí v dospělého jedince se stává čističkou (uklízečkou), poté krmičkou, kojičkou, stavařkou, strážkyní a nakonec vylétá z úlu – stává se létavkou. V té době je jí zpravidla přidělena již jen jedna činnost, kterou dělá až do konce svého života. Tou je nošení potravy (pylu a medu), nošení vody, nošení propolisu a podobně. Vývoj dělnice od vajíčka do dospělého jedince trvá 21 dní, poté pracuje přibližně 40 dní v úle. Pak vylétá z úlu a podle toho, jaká činnost jí je přidělena, se dožívá ještě 7–21 dn
V naší poradně s názvem JAK SE ZBAVIT MUCHNIČEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jak je možno zbavit se muchniček na zahradě ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Muchničky jsou svízel, bohužel. Koušou a přenášejí vážná onemocnění. Jejich akční rádius je 40 až 60 km od jejich hnízdiště. Nedá se jich zbavit chemickým postřikem, protože po usmrcení přiletí další a další. K jejich omezení se dají použít žluté lepové desky rozmístěné ve volném prostoru, ale účinné jsou jen trochu, protože neustále přilétavají nové. Proto nejúčinnější ochranou proti muchničkám je repelent a textilní ochrana těla vhodným oděvem. Jaké repelenty poskytují nejlepší ochranu proti kousavým mouchám? Produkty, které obsahují účinnou složku ethyl butylacetylaminopropionate (IR3535), DEET (N , N -diethyl- meta -toluamide), nebo picaridin, tak ty jsou nejúčinnější. Ale i tak neodradí všechny kousavé mouchy. Vzhledem k této omezené účinnosti repelentů vyžaduje ochrana proti kousavým mouchám přijetí dalších opatření, jako je vyhýbání se oblastem obývanými muškami, vyhýbání se dobám nejsilnějšího kousání a nošení lehkého oblečení, včetně košil s dlouhým rukávem, dlouhých kalhot a čepice. Pokud jsou černé mušky četné a není-li možné se před nimi ukrýt, může ochranu poskytnout síť, která zakrývá hlavu, stejně jako „včelí kapuce“ používana včelaři.
Jedná se o produkt živočišného původu. Včelí jed je čirá, bezbarvá tekutina s charakteristickou dráždivou aromatickou vůní a hořkokyselou chutí. Jed vzniká v těle samic včely medonosné jako sekret jedové žlázy, což je trubicovitá, 10 až 25 mm dlouhá, vidlicovitě zakončená žláza, která začíná produkovat jed ihned, jakmile se včela vylíhne. Žláza ústí do jedového váčku, ve kterém se jed shromažďuje. Existuje několik faktorů, které ovlivňují množství a kvalitu včelího jedu. K nejvýznamnějším patří stáří včely (16.–18. den života je dělnice fyziologicky nejzdatnější, stává se strážkyní a střeží česno, otvor do úlu, proti nepřátelům), dále bílkoviny v potravě (nedostatek bílkovin vede k malé produkci jedu a naopak) a druh včely (útočné bodavé včely versus mírné neútočné včely). Jako další faktory působí také klimatické podmínky a roční období.
Jedová žláza i jedový váček jsou součástí komplexu označovaného jako žihadlový aparát. Samotné žihadlo je chitinový mechanismus se 2 bodly opatřenými 7–12 vratizoubky, které zapříčiňují, že se žihadlo lehce zachytí v lidské kůži nebo jiném měkkém materiálu. Obě bodla se po vpichu do kůže střídavě pohybují a tak pronikají hlouběji do rány a dál do ní vstřikují jed. Často dochází u včely k vytržení celého žihadlového aparátu i s jedovou žlázou, jedovým váčkem a 10. nervovým gangliem, které aparát inervuje, což vede k tomu, že pokud se žihadlo z rány ihned nevytáhne, jed je i nadále pumpován do rány.
Včelí jed je čirá tekutina aromatické vůně, hořkokyselé chuti a skládá se z proteinů, enzymů, aminokyselin, cukrů, bionaminů, lipidů, těkavých látek i minerálních látek (měď, sodík, hořčík, vápník, fosfor, síra).
Včelí jed je pro lidský organismus toxický, zejména neurotoxický, protože brání šíření nervových impulzů. Při bodnutí včelou bychom měli rozlišovat místní toxoalergickou reakci zdravých osob a celkovou anafylaktickou a alergickou reakci přecitlivělých jedinců. Při místní toxoalergické reakci se v místě vpichu objeví zarudnutí, svědění a otok. Reakce anafylaktické a alergické jsou však mnohem vážnější a mohou vést až k úmrtí. K účinkům včelího jedu řadíme účinky baktericidní, hemolytické, hemorrhagické, místně znecitlivující, protizánětlivé a účinky snižující krevní tlak.
Mezi nejčastější formy uplatnění včelího jedu patří aplikace přirozeného žihadla, podkožní injekce, inhalace, tablety, elektroforéza nebo masti.
Ke zdravotním problémům, při kterých může být včelí jed indikován, řadíme: revmatické onemocnění svalů, revmatické onemocnění kloubů, ischias, zánět kloubů, otoky při podvrtnutí kotníku bérce, zranění šlach, vysoký krevní tlak a choroby s ním spojené, krevní sraženiny, kornat
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ CHLEBA Z KVÁSKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Valeš.
Dobrý den, poprosím o radu. Peču kváskový chleba, to je báječná věc, trochu mě zrazuje, že mi ten chleba brzy tvrdne. Rychleji než koupený. Dávám jej do lněného plátna, do mikrotenu, nic nepomáhá. Peču 10 min. na 210, potom 35 min na 190. 700 g pšeničné hladké, 350 ml vody, 350 ml žitného kvásku. Budu Vám vděčný za jakoukoli radu. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Proč je kupovaný chléb tak měkký?
Na chlebu, který dostanete v místních pekárnách, je něco kouzelného – je vždy tak měkký a nadýchaný. Mnoho z těchto chlebů, zejména balených, je vyrobeno s množstvím chemických přísad, jako je propionát vápenatý, amyláza a oxid chloričitý, které pomáhají udržet je měkké, lehké a nadýchané po celé dny.
V domácích podmínkách můžete delší měkkosti docílit přidáním soli (2% z množství mouky, při 700 gramech je to 14 g soli). Zvážit můžete také přidání osmahnuté cibulky.
Jedná se o produkt živočišného původu. Důležitým zdrojem potravy ve včelstvu je krmná šťáva, kterou je také mateří kašička. Tato krmná šťáva se tvoří v hltanových žlázách včelích dělnic – kojiček. Tyto žlázy jsou uloženy v hlavě dělnic. Produkují sekret, který je bohatý na proteiny. Mimo to je krmná šťáva dále dělnicemi obohacována také o výměšek kusadlových žláz, který má spíše tukovou povahu. Rozlišujeme dva typy krmné kaše: dělničí a mateří kašičku. Larva budoucí včelímatky je krmena mateří kašičkou, což je krmná kaše tvořená sekretem hltanových a kusadlových žláz v poměru 1 : 1, podávaná celé larvální období. V dospělosti zajišťuje krmení matky mateří kašičkou skupinka 8 až 16 včel, které se nazývají kojičky. Rozdílná kvalita a složení dělničí a mateří kašičky má vliv na vývojové, morfologické a věkové rozdíly mezi včelí dělnicí a matkou (dělničí je v poměru 3 : 1, mateří je v poměru 1 : 1).
Základem pro tvorbu mateří kašičky je pyl, z něhož se během trávení vytvoří látky jako proteiny, aminokyseliny, tuky, nukleotidy, vitamíny a cukry, které se hemolymfou včelích dělnic transportují do hltanových žláz a stávají se nezbytnou složkou mateří kašičky. Ta má bílou až nažloutlou barvu, vůně je kořeněná až štiplavá.
Mateří kašička se skládá z vody, cukrů (monosacharidy, disacharidy, trisacharidy), proteinů, lipidů (mastné kyseliny, steroly, tuky), minerálních látek (draslík, vápník, sodík, zinek, železo, měď, mangan, hliník, křemík, fluor, síra), vitamínů (A, B, C, D, E) a dalších látek (fosfáty).
Mateří kašičku můžeme konzumovat přímo v nativní formě. V tomto případě se kaše uchovává v injekčních stříkačkách v lednici. Dále se užívá lyofilizovaná mateří kašička, která projde procesem lyofilizace, kdy se hluboce zmrazí a následně suší. Takto vznikne bílý až nažloutlý prášek, který se stává součástí ampulí, pilulek, dražé a dalších přípravků s mateří kašičkou. Mateří kašičku lze také mísit s medem, současně můžeme přidat i propolis nebo pyl. Účinky mateří kašičky jsou antibiotické, protizánětlivé, antivirové, antimykotické, stimulující, celkově regenerační. Mateří kašička může být podávána také ženám v klimakteriu, kdy vyrovnává hladinu ženských hormonů a zmírňuje doprovodné potíže. Podobně působí také u potíží s prostatou u mužů. Regeneruje pokožku, má vliv na kožní jizvy, kožní vředy, lze ji použít při léčbě trudovitosti obličeje, ekzémů, akné i lupénky (kombinace s propolisem). Působí proti senescenci (stárnutí). Využívá se k léčbě psychoneuróz, paranoie, nervového vypětí, stavů po mozkových příhodách, nedokrevnosti mozku, degenerativních onemocněních mozkové tkáně, epilepsie, deprese a duševních otřesů, obrny
Včelaři většinou přidávají do oddělku zralý matečník (buňku s matkou těsně před vylíhnutím) anebo rovnou oplozenou matku. Chov včel na oddělky, kdy včelaři produkují matky či matečníky (buňky s budoucí matkou), se provádí i kvůli výměně matek ve vlastních včelstvech, navýšení jejich počtu či na prodej. Způsobů existuje mnoho, všechny využívají přirozených instinktů včel, které by se v určitých momentech pustily do výchovy nové matky i bez včelaře.
Připravujete-li smetenec, vždy nejdříve včelstvo, z něhož chcete včely odebírat, pozorně prohlédněte a vyhledejte matku. Pozor na tiché výměny – ve včelstvu mohou být matky dvě! Smetejte až po odložení plástu s matkou stranou, popřípadě ještě po jejím zajištění poklopkou. Smetat můžete i z více včelstev (viz výše). Z rojáku, do něhož smetáte, nechte odletět létavky. Matku dejte do přidávací klícky, nejlépe trubičkové z drátěného pletiva, a naplno uzavřete. Klícka musí viset pod strůpkem rojáku.
Smetenec vězněte zpravidla 2 dni a 2 noci. Během věznění dojde ke stmelení včel a utužení kontaktu s matkou. Po celou dobu včely krmte.
Při usazování do úlu vkládejte matku v klícce –pevný uzávěr však nahraďte těstem nebo mezistěnou. Je to jistější, než ji vypouštět mezi včely vbíhající do úlu, kdy může vzlétnout nebo spadnout do trávy a ztratit se.
Smetenec má v červnu vážit alespoň 2 kg, v červenci 2,5–3 kg. Nedejte se mýlit množstvím včel! Ještě v podletí se smetenec může jevit jako silné nebo alespoň střední včelstvo a na jaře vyzimujete slabý roj. Rozhodující pro přezimování je množství plodu.
Dojde-li ke ztrátě matky, smetenec přestane stavět. Není vhodné jej napravovat přidáním druhé matky. Raději jej přes noviny a medník spojte s jiným včelstvem.
Jedná se o produkt živočišného původu, který vzniká jako sekret voskotvorných (voskových) žlázek po přestavbě medu a pylu v trávicím ústrojí včely a poté je vylučován na povrch včelího těla voskotvornými (voskovými) zrcátky. Voskotvorné žlázky a vosková zrcátka jsou na těle včely umístěny na 3.–6. článku zadečku. Včelí matka a trubci tyto žlázky ani zrcátka nemají. Vosková zrcátka jsou proděravěna množstvím velmi drobných otvůrků, jimiž se na povrch včelího těla dostává vosk, který následně tuhne v malé šupinky. Tyto šupinky včela sbírá kartáčky třetího páru nohou, posunuje je ke kusadlům, kde je rozmělní na bílou hmotu, kterou mísí se sekrety zažívacího ústrojí. Vosk se stává vláčným a plastickým a včely jej používají na stavbu včelího díla (plásty). Uvádí se, že na 1 kg vosku včela spotřebuje 3,5 kg medu a 50 g pylu. Med slouží jako energie pro tvorbu vosku a pyl je důležitý pro správnou funkci voskotvorných žlázek. Zbarvení vosku je velmi rozmanité, čerstvý vosk, označovaný jako panenský vosk, ve kterém zatím nebyl odchován plod a nebyly v něm uloženy zásoby, je bílý až slabě nažloutlý, avšak postupně tmavne, což je způsobeno plodováním, svlékáním larev včelího plodu, ukládáním medných a pylových zásob.
Včelí vosk se skládá z uhlovodíků, esterů vyšších mastných kyselin, vyšších alkoholů, volných mastných kyselin, sterolů, vody, barviv a aromatických látek.
Účinky včelího vosku lze zmínit jeho mírně antioxidační, protizánětlivé a antivirové. Vyživuje pleť, zvláčňuje pokožku, můžeme jej použít jako náplast. Nejvíce se vosk využívá ve farmacii, kde najde své uplatnění při potahování léků nebo tablet, čímž prodlužuje dobu, po kterou se uvolňuje účinná látka, v kosmetice pak při výrobě emulzí, mastí, krémů, rtěnek, deodorantů, gelů, řasenek, vlasových přípravků a dalších výrobků se včelím voskem. Také v potravinářství nalezne své uplatnění, ačkoliv ne v takové míře jako dříve. Jako potravinový doplněk jej nalezneme pod číslem E901 a může sloužit jako leštidlo čokoládových figurek, bonbónů, na vymazání forem a podobně. V kuchyni lze využít vosk také na vymazání plechu při pečení. Velmi vhodné je žvýkání voskových víček z medných plástů, což je směs medu, vosku, pylu a propolisu, která působí proti onemocněním horních cest dýchacích, zánětu čelistních dutin, senné rýmě a mechanicky čistí zuby od zubního kamene. Mimo farmacii, kosmetiku a potravinářství se vosku využívá v průmyslových oblastech při zpracování kovů, v elektronice, při impregnaci a leštění dřeva nebo výrobě svíček.
Nákup včelího vosku se dá provést prostřednictvím internetových obchodů, pro inspiraci se můžete podívat zde. Včelí vosk se dá koupit i u některých včelařů, vždy je třeba si dopředu rozmyslet, o jaký vosk budete mít zájem.
Jedná se o tradiční způsob množení včelstev. Navíc velmi levný – roj lze získat i zadarmo a nemusí se řešit rámková míra či typ úlu. Je-li roj známého původu a zůstane ve své lokalitě, jsou zdravotní rizika malá. Roj se po usazení do úlu vrhne na budování hnízda, jeho činnost je téměř k nezastavení. Zvlášť při přísunu sladiny. Problémem je věk matky – s rojem totiž odlétá stará královna. Někdy může být tak stará, že nedožije příštího jara. Také bývá velmi často nešlechtěná, tedy s některými nežádoucími vlastnostmi (sklon k rojivosti, bodavost, nízký výnos medu). Je proto vhodné si ihned objednat novou matku a nejpozději na podzim (po zakrmení) ji v roji vyměnit. Do zimy sice půjdou ještě dcery původní matky, ale na jaře následujícího roku je postupně nahradí dělnice od matky nové.
Oddělky tvoříme buď na chov matek, nebo na rozšíření (posílení) včelstev. Tvoříme je od poloviny května, kdy jsou včely na vrcholu svého rozvoje.
Rozšíření, posílení včelstev oddělkem s novou koupenou matkou
Na oddělky odebíráme plásty s převážně zavíčkovaným plodem od nejsilnějších včelstev, a to i se včelami, ale zásadně z medníku, kam si je alespoň den předem přeložíme ometené, abychom neodebrali i matku.
Jedná se o velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme vůbec zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.
Rozšíření, posílení včelstev oddělkem s vychovanou matkou ve včelstvu
Pro rozšíření včelstev tvoříme oddělek stejně, jen ze zavíčkovaných plástů se včelami odebereme dva až tři plásty a mohou být od různých včelstev, abychom příliš neoslabili jedno včelstvo. Pokud máme plást s pylem, dáme ho k česnu, pokud nemáme, tak dáme světlejší plodový plást. Pak přidáme plodové plásty a nakonec krycí plást se zásobami, postříkaný vodou. Takto už máme oddělek na čtyřech až pěti plástech. Aby se létavky nevracely do svého úlu, musíme oddělek přemístit dál od úlu, ze kterého byly odebrány (včely by se mohly vrátit do původního úlu). Přikrmujeme až za dva dny, až se oddělek sjednotí a začne střežit česno. Zralý matečník můžeme přidat asi za hodinu i později ten samý den, až včelstvo zjistí osiřelost.
Další dny je nejlépe počkat, až jsou naražené vlastní matečníky dobře vidět, a musíme je zrušit, jinak dají včely přednost svým matečníkům, a když přehlédneme jediný, m
Oddělek představuje velice snadný a jednoduchý způsob rozšíření početního stavu včelstev. Ze všeho nejdříve si musíme zajistit kvalitní oplozenou matku. Nejlépe z nějakého vyššího chovu. Všechny tyto chovy rozchovávají matky z kvalitního a ověřeného materiálu. Samotný způsob tvorby oddělku je velice jednoduchý. Do připraveného úlu vložíme jako první od česna rámek s mezistěnou a další prázdnou souš. Z některého včelstva, nebo z více včelstev, odebereme tři až pět rámků s velkým počtem včel s maximálně zavíčkovaným plodem. Další rámky budou rovněž souše. Zbytkem volného prostoru se nemusíme nikterak zabývat. Samotnou matku vložíme do vhodné přidávací klícky a část této klícky vyplníme medocukrovým těstem. Přístup k tomuto těstu pro včely uzavřeme. Klícku s matkou pověsíme mezi plásty, ve kterých je plod, a to tak, aby měly včely maximální kontakt s matkou. Oddělek musíme trochu pokrmit. Asi za dva až tři dny odstraníme uzávěr medocukrového těsta a tím včely uvolní matku z klícky. Velice jednoduše poznáme přijetí matky. Oddělek nehučí, včely na česně se neklepou a nosí pyl. Tento oddělek je vhodné po přijetí matky postupně posilovat plodem z jiných včelstev, ale bez včel. Včely do doby krmení musí obsedat u větší rámkové míry (alespoň 10 rámků). U nízkých nástavků takové včelstvo musí obsadit alespoň dva nástavky.
Včelí vosk na dřevo je bezbarvý nátěr na interiérové dřevo, který v jednom výrobku jedinečným způsobem spojuje výhody přírodního oleje a včelího vosku. Jednoduchým postupem lze dosáhnout profesionálního, hedvábně lesklého povrchu dřeva. Nátěr zvýrazňuje strukturu dřeva, má dobrou odolnost vůči vodě. Natřený povrch dřeva je nenáchylný k zašpinění, odpuzuje vodu, je odolný proti oděru a příjemný na dotyk. Neprovádí se základní nátěr ani mezibroušení, nátěr neodprýskává, nepraská a neodlupuje se. Jednoduchým přetřením se může znovu renovovat.
Lehká emulze je určena pro ošetření dřevěného lakovaného, matného i lesklého nábytku, starožitností, dřevěných obkladů, dveří, podlah a dalších výrobků z masivu i dýhovaného dřeva a také proutěného nábytku a korku. Lze ji aplikovat jako lak. Vytváří pololesklý voskový film, který chrání povrch dřeva vůči otěru a mechanickému poškození. Vrstva vosku je paropropustná.
Skvělých výsledků dosahuje i při lakování dětského nábytku, dřevěných hraček a ložnic. Vyniká vysokou vydatností preparátu, cca 40 m2/kg, a naprostou nezávadností pro alergiky. Plochy ošetřené voskem ionizují vzduch, což příznivě působí na člověka a vnitřní mikroklima místnosti.
Vosk eliminuje působení geopatogenních zón. S úspěchem jej využívají renomované restaurátorské dílny hradů, zámků i muzeí, včetně památek chráněných UNESCO (Wawel, Ermitáž, Łańcut).
Je ideální pro nátěr veškerých dřevěných výrobků v interiéru z měkkého i tvrdého dřeva, z OSB desek a korku. Velmi vhodný je i pro nátěry nábytku, dveří, schodišť a ostatních dřevěných konstrukcí v interiéru: obkladů, podhledů, konstrukčních prvků krovů. Hodí se také pro povrchovou úpravu hraček a dětského nábytku. Je výborný jako leštěnka na nábytek, a to jak lakovaný, tak i nelakovaný. Snáší se s jakoukoliv původní povrchovou úpravou (lakem) ošetřovaného nábytku.
K mytí zašpiněných míst používejte mýdlový roztok. Případná silně zašpiněná místa můžete přebrousit jemným brusným papírem a opětovně natřít včelím voskem. Kraje přebroušeného místa rozleštíte hadříkem tak, že nebude vidět rozdíl mezi povrchem opravené plochy a původním nátěrem.
Včelí vosk jemně zesvětluje přírodní barevný odstín dřeva. Časem natřená plocha dřeva patinuje do krásného medově zlatého odstínu. U korkových povrchů, které mají zvlášť vysokou savost, je třeba pečlivě setřít případné přebytky a je nutné počítat s delší dobou schnutí (cca 24 hodin). Velmi dobře se osvědčilo ošetření starého lakovaného nábytku. Včelí vosk zaretušuje praskliny a odstínové odlišnosti.
Na nanášení vosku potřebujete jemnou ocelovou vlnu (k sehnání téměř všude). Vosk nejprve trochu nahřejete (stačí na pár minut položit na ústřední topení), a když získá vazkou strukturu, můžete jej nanášet.
Vosk brání přílišnému broušení dřeva vlnou a přitom se krásně dostává mezi vlákna. V zásadě platí, že čím více tlačíte, tím hlouběji se vosk dostane, takže zde není na škodu přidat trochu síly.
Ještě před zatuhnutím vyleštěte flanelovou utěrkou či prachovkou. Opět se nebojte trochu přitlačit. Po zatvrdnutí (asi za hodinku nebo dvě) můžete nanést další vrstvy. Ideální jsou aspoň tři vrstvy.
Zachování rodu je základní myšlenkou každého včelstva. V momentu, kdy příroda otevře svůj roh hojnosti, včely se v úlu začnou silně množit a nosit do něj velké množství zásob. Pokud překročí hranici kapacity úlu, rozhodnou se rozdělit rojením. Tomuto aktu předcházejí dlouhodobé přípravy. Jednak matky omezí kladení nových vajíček a včely připraví velké množství matečníkových misek, do kterých donutí matku položit oplozená vajíčka. Z těchto misek se posléze stanou matečníky, ve kterých se tvoří nové matky. Původní královnu včely přestanou krmit, aby zhubla a byla schopna letu, neboť stávající poměr nosné plochy křídel k jejímu velkému zadečku jí to neumožňuje. Po zavíčkování matečníků okolo devátého dne se včelstvo připravuje k rozdělení a odletu do neznáma a nejistoty. Včely do sebe nasají medné zásoby na tři dny a začnou určovat kategorie, které vylétnou a které naopak zůstanou doma s novou neoplozenou matkou.
Rojení je přirozený způsob množení včelstev. V minulosti byla rojivost dokonce vyžadovaná vlastnost – díky ní se snadno navyšoval počet včelstev. V dnešní době včelaři rojivost už tolik neoceňují; včelstva se dají množit i jinými způsoby, ve svém důsledku efektivnějšími. Snaha je tak o selekci takových včelstev, která nejsou přehnaně rojivá. A dále je možné rojivost snižovat až k nule pomocí různých opatření.
Jakmile vzroste okolní teplota na maximum, včely opustí úl. Po zformování se do letové spirály nabírají směr, který jim ukázaly pátračky, tedy na předem vytipované a určené místo. Hučící spirála se pomalu pohybuje v letovém kurzu. Protože matka je špatným letcem, roj vždy nejprve usedne na nejbližší větev, shlukne se do dlouhého hroznu a připraví se na další, snad již konečnou cestu do nového příbytku.
Včely se rojí v období před první snůškou až do 20. června, kdy je konec období rozvoje a včely se začínají připravovat na zimu. Nejčastější příčinou rojení je přitom nedostatek místa v úlu. Včely v úlu mají různé úlohy. Náročné na prostor jsou stavba včelího díla, ukládaní zásob a kladení. Pokud tedy nemohou vykonávat jednu z těchto činností, dělnice narazí matečník a přinutí včelí matku opustit úl (vyrojit se).
