O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
Ve svém příspěvku PEČENÍ V PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Dobrý den,nevím co dělám špatně při pečení chleba v pekárně.Nejprve do nádoby naliju vodu,dám sypkou směs koupené v obchodě.Dám příprava těsta a po u míchání pečení.
Po upečení mám stvrdlou hroudu.Může mi někdo poradit?Děkuji Eva
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Najka.
Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice. Krůty se chovají téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky sloužící k obživě lidí. Jsou známy dva druhy: krocan paví a krocan divoký.
Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, které obsahuje velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku.
Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Má nízký obsah tuků, ale vysoký obsah bílkovin hořčíku, draslíku a vitamínů ze skupiny B. Krůtí maso nevyžaduje dlouhou přípravu a snadno přijímá chuť koření. Maso z krůtích prsíček má pouze 0,7 % tuku a 24 % bílkovin, v jiných částech těla (například hřbet, stehna) je tuku poněkud více. Nejtučnější částí krůty je takzvaný biskup. Francouzští labužníci tvrdí, že krůta má devateré maso, které je v každé části těla jinak zbarvené a liší se i strukturou a obsahem tuku. Ve Velké Británii se již od 16. stol. podává na Vánoce, často s nádivkou z jedlých kaštanů.
Krůtí stehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, které svou chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečením se odstraňují silné a houževnaté šlachy.
Křídlo může mít váhu až 350 gramů. Křídlo se často dělí na horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování.
Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná, nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel.
Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna.
Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek.
Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.
Co je vhodnější na pečení? Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují. Krocani rychleji přibývají na váze, a tak se vykrmují kratší dobu než krůty, dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená dříve, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody
Ve svém příspěvku ČESKÝ ROZHLAS BRNO PŘEZIMOVÁNÍ MUŠKÁTŮ V KRABICI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Kutílková.
Asi pře 14dny jsem zaslechla ve vysílání brněnského rozhlasu rady, jak přezimovat muškáty.celé rostliny se po oklepání balu měly vložit kořeny nahoru do krabice, přikrýt novinami a nechat do jara. Jednalo se o normální nebo převislé a mohl by někdo uvést celý postup? Děkuji Kut.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata.
Přezimování pelargónií v krabici hlavou dolů
Tento způsob zazimování pelargónií od nás po celou zimu nevyžaduje žádnou činnost a nikde nádoby s rostlinami nepřekáží. Na jaře budou vypadat politováníhodně, ale rychle se posbírají a budou silné a krásné.
Budeme potřebovat jen velkou krabici (podle množství pelargónií). Než rostliny zazimujeme, přestaneme je zalévat a zeminu necháme vyschnout. Poté rostliny vyjmeme z nádob, lehce je oklepneme, ale necháme bal, nestříháme je ani neodstraňujeme květy. Naskládáme je do krabice hlavou dolů, a to jednu vedle druhé, pěkně nahusto. Přikryjeme je novinami nebo podobným papírem a krabici uzavřeme. Odložíme ji do nemrznoucí místnosti, např. do sklepa, a dál se nestaráme.
Jarní příprava
Koncem února vyjmeme rostliny z krabice. Nestaráme se o jejich žalostný vzhled, a tak jak jsou je zasadíme do nádob s čerstvou zeminou. Zalijeme je. Za 2-3 týdny vyraší nové výhony. Za další 3 týdny odstraníme všechny staré, suché listy a výhony. Průběžně zaléváme, od dubna hnojíme jednou týdně. Po „ledových mužích“ je přesuneme do exteriéru. Rostliny budou silné a bohatě pokvetou celou sezonu.
Ingredience: 1 krůta, 4 žemle, 2 dl mléka, 15 dkg slaniny (rozdělíme na 2 díly), 1 lžička sušené petrželové natě (lze dát čerstvou nebo nahradit libečkem pažitkou), 2–3 lžíce sekaných mandlí, ½ jablka (nakrájeného na kostičky), 2 vejce, sůl, pepř, droby (srdce, žaludek a játra umeleme), kousek červené papriky, 1 malá cibule na potření krůty, 2 lžíce oleje, mletý kmín, sůl, sladká paprika
Postup: Nádivku do krůty připravíme tak, že žemle pokrájené na malé kostičky vložíme do mísy a přelijeme mlékem. Když se tekutina nasákne, přidáme namleté droby, nasekané mandle, najemno nakrájenou slaninu a jablko, přidáme petržel, sůl, pepř, vejce a důkladně směs promícháme. Krůtu před naplněním nasolíme a dutinu břišní naplníme nádivkou. Zašijeme nití nebo spíchneme jehlou na maso. Do pekáče dáme druhý díl pokrájené slaniny, nakrájenou cibulku a vložíme naplněnou krůtu. Krůtu potřeme směsí oleje a koření. Přiklopíme poklicí a dáme péct na 200–250 °C. Délka pečení se odvíjí od velikosti krůty (cca 2 až 3 hodiny). Poté odklopíme poklici a dál pečeme 20 minut, aby krůta získala pěknou barvu. Jako příloha se k tomuto receptu hodí bramborový knedlík, zelí, případně lehčí varianta jako vařené brambory a zeleninový salát.
Ve svém příspěvku PŘÍPRAVA NA PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miroslav zajic.
Dobry den.
Letos na jare jsme si poridili k baracku na jizni stranu vinou revu ,pry do vyssich pasem EARLY CAMPBELL,ze skolky Libverda Decin.Z ctyriceticentimetrove rostliny je po pul roce dvoumetrova !!Co mam delat s revou v unoru,to jsem se docetl ale co pred zimou s takovou vyskou,ktera nema promrznout??
Dekuji za informaci M.Z.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
Ingredience na mlince: 300 g pšeničné hladké mouky, 3 g soli, cca 2 dl teplé vody
Postup: Krůtu vydatně osolíme a přelijeme sádlem. Pečeme při 180−200 °C asi 2 hodiny (záleží na velikosti krůty). Z mouky, soli a teplé vody vypracujeme hladké těsto, rozdělíme na stejné díly, z nichž tvarujeme kuličky, které rozválíme na placky. Placky dále rukama ještě vytáhneme dotenka ve velkou placku. Pečeme na plotně nebo železném tálu či ploché pánvi z obou stran do křupava. Před podáváním zalijeme placky horkou vodou, necháme je nabobtnat, vyjmeme a vložíme do výpeku ke krůtě.
Tento recept, si našel oblibu i na hostinách dvoru anglické panovnice. Výtečné a kvalitní krůtí maso nevyžaduje žádné zvláštní kulinářské úpravy. Krůta se jednoduše osolí, potře sádlem a peče do měkka. Pečená krůta se podává s mlinci, což jsou pšeničné placky nejprve nasucho pečené, které se před podáváním zalijí horkou vodou, a když nabobtnají, vloží se do vypečeného tuku ke krůtě. Jedná se o jednoduchý, avšak gastronomicky nepřekonatelný pokrm.
Postup: Krůtu omyjeme, osušíme a prošpikujeme velmi hustě špalíčky slaniny. Celou krůtu potřeme olivovým olejem a osolíme. Vložíme do pekáče, přidáme máslo, rozmarýn a podlijeme trochou vody. Máme-li drůbky, tak je uvaříme předem a vývarem z nich během pečení krůtu podle potřeby podléváme. Když drůbky nemáme, podléváme jen vodou. Krůtu pečeme přiklopenou v pekáči přibližně 2,5–3 hodiny při 180 °C. Pečenou krůtu podáváme podle chuti s houskovým nebo bramborovým knedlíkem a zelím či špenátem.
Ingredience: 1 krůta (cca 4 kg), 500 g kaštanů, ½ pomeranče, 100 g slaniny, 200 g krůtích jater, 20 g másla, 50 g sušených brusinek, 100 ml portského vína, 250 g mletého masa, 500 ml drůbežího vývaru, 200 g starších žemlí, 3 rozšlehaná vejce, 2 lžíce petrželky, 2 jablka nakrájená na kostičky, sůl, pepř
Postup: Oloupané kaštany vložte do hrnce s vývarem a vařte na mírném ohni asi 30 minut. Z omytého pomeranče nastrouhejte kůru. Slaninu pokrájejte na kostičky, játra na menší kousky. Obojí zvolna osmažte na másle a játra rozmačkejte vidličkou. Brusinky namočte do poloviny vína. Uvařené kaštany nechte okapat. Polovinu si nechte na oblohu, zbylé nahrubo posekejte do nádivky. V míse smíchejte nasekané kaštany, játra se slaninou, mleté maso, vejce, pečivo namočené ve vývaru, petrželku a pomerančovou kůru. Osolte, opepřete a smíchejte se zbylým vínem. Nádivkou naplňte krůtu, dobře uzavřete, nožky svažte kuchyňským provázkem a vložte do trouby předehřáté na 200 °C. Zprudka zapečte, poté přilijte asi polovinu vývaru. Teplotu stáhněte na 170 °C a pečte za častého přelévání vypečenou šťávou (pokud se šťáva rychle vypéká, dolévejte horký vývar). Zbylé kaštany vložte do kastrolu, ve kterém jste nechali zkaramelizovat 2 lžíce cukru. Přidejte jablka a brusinky namočené v portském. Restujte přibližně 5 minut. Podávejte ke krůtě. Tato nádivka do krůty je sice netradiční, ale velmi delikátní.
Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.
Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.
Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.
Ingredience: 400 g krůtích prsou, 3 jablka (vhodná jsou pevná a šťavnatá, nikoli moučná), 2 lžíce strouhanky, 50 g oloupaných a pokrájených mandlí, na malé kostičky pokrájená střída z 1 silnějšího plátku tmavého chleba, citronová kůra, 1 lžíce strouhaného čerstvého zázvoru, 500 g čerstvých, případně 300 g sušených brusinek, sůl, pepř, 4–5 lžic brusinkové zavařeniny, 250 cl suchého červeného vína, 2 lžíce medu, 1 lžička maizeny, 1 velká hrst nakrájené zelené petrželky, 30 g másla, špetka skořice, olivový olej, brambory
Postup: Jablka zbavíme jádřince a na hrubém struhadle nastrouháme i se slupkou. Přidáme 2 lžíce brusinkové zavařeniny, jednu třetinu brusinek, postrouhanou citronovou kůru a zázvor, trochu skořice, střídu chleba a mandle (trochu si jich ponecháme na ozdobení). Malinko osolíme a vše rukou promícháme. Je-li nádivka příliš vlhká, redukujeme ji strouhankou. Krůtí prsa nakrojíme tak, abychom z nich mohli vytvořit naklepáním dva co možná velké, avšak nepoškozené pláty. Osolíme, lehce opepříme. Doprostřed naklademe nádivku do krůty, okraje plátů přes ni přeložíme a pečlivě srolujeme, aby při pečení neunikala. Je-li třeba, vypomůžeme si jehlou nebo párátkem. Povrch vzniklých rolád osolíme a opepříme. Pečeme na pánvi do zlatova přikryté alobalem a samozřejmě obracíme. Na další pánvi nebo v kastrolu dusíme zbytek brusinek v červeném víně. Pokud tekutiny příliš ubylo, podlijeme změklé brusinky trochou horké vody, přidáme zbylou zavařeninu, špetku skořice, špetku soli, med. Promícháme a zahustíme maizenou rozpuštěnou v troše studené vody. Už jen chvíli povaříme. Brambory předem uvařené ve slupce rozkrojíme podélně na čtvrtky (někdo oloupané, někdo rád i se slupkou, zejména jsou-li to nové brambory). Na pánvi rozpustíme máslo a do pěnícího vhodíme nasekanou petrželku. Chvíli restujeme, pak přidáme brambory, dle chuti přisolíme a prohřejeme. Je dobré brambory jen prohazovat, nikoli příliš intenzivně míchat. Na talíř naklademe brambory konci k sobě, aby vytvořily hvězdu. Pečený krocan s nádivkou ve formě rolek se na talíř naaranžuje tak, že pečené krůtí rolky se překrojí na tři až čtyři špalíčky a poté se zalijí brusinkovou omáčkou. Posypeme mandlemi. Zdobíme plátky jablka zbaveného jádřince a snítkou petrželky.
Tymián má poměrně velké množství silice obsahující tymol (až 3,5 %) a další účinné látky, jako je cymol, karvakrol, a-pinén, linalol, borneol a cineol, dále až 10 % tříslovin, organické kyseliny, hořčiny, saponiny a flavonoidy. Léčivé účinky této byliny můžeme využít například prostřednictvím výluhu. Čaj lze připravit jak z čerstvého, tak ze sušeného tymiánu. Měla by se sbírat nať kvetoucí nebo nať těsně před rozkvětem. Tymián lze sušit ve svazcích, které se zavěsí na šňůru v suché a vzdušné místnosti, nebo umělým teplem (v sušičce) při maximální teplotě 40 °C.
Příprava čaje: 1 plnou lžíci tymiánu vložte do hrnečku se 150 ml studené vody a pomalu přiveďte k varu. Poté sejměte ze sporáku a nechte 10 minut louhovat. Sceďte a oslaďte nejlépe medem.
Pozitiva tymiánového čaje:
působí proti průjmům a nadýmání, při zánětech zažívacího traktu;
mírní kašel a bolest v krku při léčbě nachlazení, působí protizánětlivě;
je účinný proti bakteriím a plísním, střevním prvokům a parazitům;
stimuluje produkci bílých krvinek, čímž zvyšuje odolnost organismu;
je vhodný při inhalacích, jako ústní voda nebo kloktadlo;
pomáhá při infekcích močových cest a močového měchýře, účinkuje jako diuretikum.
Pozor, jeho nadužívání může způsobit tyreotoxikózu, proto (nejen) čaj konzumujte s mírou. Tymián se úspěšně používá ve formě kloktadel, koupelí (působí výborně na regeneraci buněk pleti) a jako koření do různých jídel (zlepšení trávení, proti nadýmání).
Příprava tymiánových kapek: 150 g čerstvě nasekané natě tymiánu vložte do zavařovací sklenice. Přidejte 300 ml čistého alkoholu z lékárny a vše nechte jeden týden odpočívat. Čas od času obsah sklenice promíchejte. Po týdnu sceďte, zřeďte 300 ml převařené vody a naplňte do malých skleniček. Kapky uchovávejte v chladu a temnu.
Příprava tymiánu k inhalaci: 1 l vody přiveďte k varu a přidejte 3 lžíce tymiánu. Hrnec odstavte ze sporáku. Vše nechte asi 10 minut louhovat. Připravený nálev vlijte do misky a můžete inhalovat.
Příprava koupele s tymiánem: Do většího hrnce nasypte 1–2 hrsti čerstvého nebo sušeného tymiánu. Přilijte 2–3 l vařící vody. Nechte 10 minut louhovat a nakonec opatrně sceďte. Tento koncentrát si pak přidejte do teplé vody ve vaně.
Tip: Čerstvou nať tymiánu lze použít na poštípání hmyzem.
Tymián má nejen dezinfekční účinky, ale také výborně pomáhá k vykašlávání sekretu z horních cest dýchacích. Lze si vyrobit vynikající domácí sirup, který zabírá lépe než drahé sirupy a tablety v lékárně, přitom neškodí, a navíc je i chuťově výborný, takže i děti ho budou mít rády. Je to přírodní medicína, která vám pomůže více než chemie.
Příprava domácího sirupu: Svařte 500 ml vody a 40 dkg hnědého cukru. Vařte asi 10 minut a potom přisypte 10 g tymiánu (nejlépe z vlastní zahrádky). Můžete přidat také lžičku strouhaného čerstvého zázvoru nebo lžičku mletého zázvoru. Nechte odstát cca 6 hodin, poté přeceďte přes jemné umělohmotné sítko nebo plátýnko. Sirup nalévejte do čistých skleněných nádob, například do sklenic od dětské výživy. Užívejte 3–5x za den polévkovou lžíci, dětem pak dávku snižte na čajovou lžičku. Sirup výborně funguje i na úporný kašel.
Příprava bylinkového čaje pro zlepšení odkašlávání: K namíchání čajové směsi budete potřebovat 2 díly natě tymiánu nebo mateřídoušky, 1 díl listu jitrocele, 1 díl semene anýzu nebo fenyklu. Dvě lžíce této směsi zalijte 0,5 l teplé vody a nechte přes noc macerovat. Ráno uveďte do varu, odstavte a nechte 10–15 minut luhovat. Poté čaj přeceďte a užívejte po lžících během celého dne.
Půda pro úspěšné pěstování vinné révy by měla být dostatečně provzdušněná, teplá, přiměřeně vlhká, ideálně kyprá a bohatá na minerály. Vhodné jsou kamenité a štěrkovité půdy, které vyhovují obzvláště modrým odrůdám a Ryzlinku vlašskému. Dále písčité půdy, které jsou vhodné především pro pěstování modrých odrůd a bílých odrůd, jako je Sauvignon či Veltlínské červené rané. Nevhodné jsou hlinité a jílovité půdy, které jsou obvykle málo propustné, slabě se provzdušňují a pomalu se prohřívají.
Půdu musíte před výsadbou hluboce zkypřit a vyhnojit. Místo určené pro výsadbu zryjte nejlépe do hloubky 60 cm a do jámy přidejte zetlelý hnůj nebo kompost.
Ingredience: 500 g cizrny, 2 lžíce másla, půl lžičky soli
Postup: Do 1 litru vody vsypte 500 g cizrny a vařte asi 30 minut, dokud není cizrna měkká. Potom ji sceďte a nechte odkapat. Cizrnu nasypejte na 2 lžíce rozpuštěného másla a pražte ji při teplotě 120 °C. Nezvyšujte teplotu, cizrna by se spálila a ztratila by svou charakteristickou chuť, a to chuť pražených kaštanů. Po několika minutách se máslo nabalí na cizrnu, poté můžete přidat sůl. Pražte ještě asi hodinu, cizrna se nesmí pálit. Velmi vhodný je indukční sporák. Přesypejte cizrnu do misky vystlané ubrousky, aby se přebytečné tuky vsákly. Tomu můžeme dopomoci občasným promícháním obsahu mísy. Křupky necháváme na ubrouscích nejlépe přes noc.
Příprava: Uvařenou cizrnu slijte, osušte a rozmačkejte. Smíchejte s nasekanou cibulí, utřeným česnekem, vejcem, moukou, nasekanou petrželkou a kořením. Dochuťte kmínem a solí. Z hmoty rukama tvořte karbanátky. Na pánvi zahřejte olej a opékejte 3 minuty z každé strany dozlatova. Podávejte s listovým salátem.
Pikantní cizrna
Ingredience: 1 konzerva sterilované cizrny, 150 g anglické slaniny, 1 větší cibule, 4 stroužky česneku, sůl, pepř, vegeta, chilli, 1 větší protlak nebo loupaná krájená rajčata, trochu kečupu
Postup: Anglickou slaninu nakrájíme na nudličky, přidáme nakrájenou cibuli a osmahneme dozlatova. Přidáme nasekaný česnek, protlak a krátce osmahneme. Vmícháme scezenou cizrnu a krátce povaříme. Dochutíme solí, vegetou, kořením a kečupem. Pokud je pokrm moc hustý, přidáme trochu nálevu z cizrny nebo vodu. Místo protlaku můžeme použít loupaná krájená rajčata.
Postup: Cizrnu namočíme přes noc do vody, ve které druhý den cizrnu uvaříme. Sójové maso uvaříme ve vodě, ve které necháme volně rozpustit masox podle chuti. Mezitím si nakrájíme jednu větší cibuli nadrobno. Čerstvé žampiony oloupeme a nakrájíme na plátky. Po uvaření cizrny slijeme vodu a ponecháme v hrnci pod pokličkou. Sójové maso po 20 minutách necháme okapat v cedníku a vývar z masoxu necháme do směsi. Na oleji osmahneme cibuli a přidáme sójové maso, houby a podle potřeby vývar. Osolí
Příprava probíhá v tzv. Couscousière. Ze spodního hrnce, ve kterém se vaří zelenina a ostatní přísady, stoupá pára do hrnce umístěného nad ním, v němž se nachází kuskus. Během paření a bobtnání se několikrát sundá z ohně, nechá nakypět a poté se opět vrátí. Nakonec se kuskus smíchá s olivovým olejem nebo máslem. Instantní kuskus se zalévá stejným objemem osolené vody. Tradičně se kuskus podává s masovo-zeleninovou směsí na velkém talíři, u nějž se sejde k jídlu celá rodina.
Kuskus má jednu neocenitelnou výhodu při přípravě, a to, že se nemusí vůbec vařit. Stačí ho jen zalít horkou vodou a chvíli počkat, než nabobtná. Při nabobtnávání krásně sám změkne. Kuskus vložte do mísy a zalijte jej vařící vodou v poměru 1 : 2 (2 díly vody na 1 díl kuskusu). Po zalití nechte cca 10–15 minut stát, pročechrejte kuskus vidličkou a přímo servírujte jako přílohu, náplň nebo ho můžete různě dochutit.
K výrobě medoviny se zpravidla používá méně kvalitní med, který se dost dobře nehodí pro přímou konzumaci. Na kvalitu medu je však třeba dbát při výrobě nedochucených medovin, ve kterých má chuť a kvalita medu nejdůležitější roli. Druh medu je také zásadní pro výslednou barvu medoviny. Ze světlého lučního medu vznikne světlá medovina, naopak z lesního zas medovina tmavší. Pro částečnou podobnost s výrobou vína se medovině někdy přezdívá medové víno.
Abyste mohli vyrobit medovinu, potřebujete tyto suroviny: kvasinky, živná sůl, koření (skořice, zázvor, koriandr, badyán, hřebíček); a toto vybavení: plastové nádoby pro kvašení, demižony pro dokvašování a zrání, plátno, nálevka, hadička, kvasná zátka, korkové špunty, hrnec.
A jak probíhá výroba medoviny? Příprava zákvasu (rozkvašení kvasinek), příprava medového roztoku (smíchání vody s medem a zákvasem, včetně koření), bouřlivé kvašení, stáčení, dokvašování, zrání, stáčení do lahví.
Technologický postup
Na 100 litrů medoviny přidáme 25 g skořice, 15 g hřebíčku, 15 g zázvoru, 25 g valeriány lékařské, 150 g čerstvé celerové natě, 40 g jalovce, 3 tyčky vanilky, 50 g máty peprné, 75 g šípků, 75 g pomerančové kůry, 125 g chmele. Tyto přísady vložíme do plátěného pytlíku, povaříme v malém množství roztoku, který vlijeme do celé směsi, nebo vložíme sáček do chladného roztoku a necháme vložený po celou dobu kvašení. Ke kvašení použijeme čisté odrůdy kvasinek, namnožené podle přiloženého návodu. Po ukončení kvašení medovinu stočíme a necháme dozrát při snížené teplotě (10–15 °C). Lehké medoviny – čtyřnásobné – dozrávají za rok, dvojnásobné a trojnásobné za 2–4 roky, těžké a jedenapůlleté zrají 5–10 let.
Ingredience: balíček plátků na lasagne, 1 kg mletého hovězího masa, 2– 3 velké cibule, 2–3 stroužky česneku, konzerva naložených celých rajčat, rajčatový protlak, koření italské (oregano, bazalka, tymián), sůl, pepř, 200 gramů nastrouhaného eidamu (nebo jiného sýra)
Na bešamel: 1 litr polotučného mléka, nastrouhaná půlka muškátového oříšku, cca 1/4 másla, dvě čajové lžičky olivového oleje (se zavřenýma očima obyčejný olej), malý šálek hladké mouky, špetka soli a pepře
Postup:
Příprava směsi masa: Nakrájenou cibuli a česnek osmažíme na velké pánvi malinko dozlatova, poté postupně přidáváme ostatní suroviny: mleté maso, které se musí uzavřít a oddělit od sebe, až se oddělí, tak přidáme konzervu celých rajčat, 1 rajský protlak, bylinky dle chuti, sůl a pepř. Provaříme, ochutnáme a odstavíme.
Příprava bešamelu: Na mírném ohni v kastrůlku rozpustíme máslo a dvě polévkové lžíce olivového oleje. Nastrouháme muškátový oříšek, přisypeme do másla a rychle přidáme 3 lžíce hladké mouky a důkladně rozmícháme. Ještě přidáme trošku soli a pepře. Začneme po malých částech přilévat mléko a metličkou mícháme, a to svižně, směs bude houstnout. Dle potřeb přidáváme mouku – velmi málo, a to nejlépe přes sítko, aby nevznikly hrudky. Stále mícháme. Takto pokračujeme, až nám nezbude žádné mléko. Konzistence by měla být hustá asi jako sladké Salko.
Lasagne: Připravíme vyšší zapékací misku, dno vytřeme kouskem másla nebo olejem. První vrstva budou plátky na lasagne. Na ni vyložíme a rozprostřeme masovou směs (asi 1 cm do výšky), tu polijeme bešamelem a posypeme sýrem. Dáme druhou vrstvu těstovinových plátků, maso, bešamel a sýr. Takto pokračujeme až do úplného vyčerpání ingrediencí. Poslední vrstva je vrstva masa, bešamelu a sýra. Vložíme do středně vyhřáté trouby a cca hodinku necháme na 180 °C péct.
