Postup: Vejce uvaříme natvrdo. Cibuli a salám oloupeme a nakrájíme na kostičky. Zeleninu z Moravanky vyndáme a nakrájíme na menší kousky. Nálev si dáme stranou. Vejce nakrájíme na kostičky a smícháme se salámem a zeleninou. Směs osolíme, opepříme a přidáme hořčici s majonézou. Vše společně promícháme.
Připravíme si nálev. K nálevu z Moravanky přidáme asi 150 ml vody, masox a necháme přejít varem. Pak přidáme želatinu na vaječnou tlačenku, vodu a rozmícháme. Nálevem zalijeme vaječnou hmotu, promícháme a vlijeme do srnčího hřbetu nebo jiné nádoby podle toho, jaký má mít vaječná tlačenka tvar. Vaječnou tlačenku z Moravanky necháme v lednici ztuhnout.
Ztuhlou vaječnou tlačenku servíruje podle chuti, ozdobte čerstvou zeleninou a podávejte s pečivem.
Ve svém příspěvku RZIVOST TŮJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Jaký přípravek použít na rzivost
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Nejčastěji způsobuje rez na tújích houbová nákaza. Nejúčinnějším opatřením je postřik přípravkem Dithane DG NeoTec. Napadené větve je potřeba odstranit a preventivně provést postřik těch zdravých.
Ingredience: 8 ks rohlíků, 5 vajec, 200 g hrubé mouky, 400–500 ml mléka, 4 lžíce zelené posekané petrželky, 3 špetky muškátového květu, dle chuti bílý pepř a sůl
Postup: Starší pečivo (cca 1–2 dny uložené v pytlíku, aby neztvrdlo) nakrájet na kostky a lehce opražit v troubě. Do jedné míchací misky oddělit bílky a do druhé míchací misky odlít žloutky. Dále do misky ke žloutkům přidat nasekanou petrželku (nebo sušenou), mléko, vmíchat mouku, osolit, přidat muškátový květ a bílý pepř. Promíchanou zálivku nalít do mísy s nakrájeným a upraženým pečivem a jemně promíchat tak, aby se pečivo příliš nerozpadlo. Takto připravenou směs nechat asi 10–15 minut odležet. V první míchací misce ušlehat sníh z bílků dotuha a vmíchat do odstáté směsi pečiva – a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, naplníme z jedné strany zavázaný igelit na tlačenku (průměr cca 13 cm) hotovým těstem. Po naplnění zavážeme také druhou stranu provázkem tak, aby se nám výsledná šiška vešla do hrnce. Jinou možností je zabalit šišku do olejem vymazaného alobalu nebo do potravinové fólie. Hotovou šišku (šišky) pak budeme asi 20–25 minut vařit. Při vaření je knedlík na hladině, takže je potřeba jej asi po 10 minutách otočit. Cca po 10 minutách vaření je potřeba propíchnout igelit na tlačenku, aby tlak uvnitř igelitu nerozvázal provázek. Knedlík krájejte buď keramickým nožem, nebo režnou nití.
Kluci v akci nám na televizních obrazovkách vaječnou tlačenku ještě neukázali, ale obohatili nás níže uvedenou tlačenkou z jemného králičího masa.
Recept
Ingredience: 500 g ořezu z králíka, 200 g králičích a drůbežích jater a ledvinek, 2 cibule, 2 mrkve, 1 petržel, 2 plátky celeru, snítka tymiánu a rozmarýnu, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžíce cukru, 1 lžička soli, 200 ml balzamikového octa, 500 ml masového vývaru, 100 g práškové želatiny, 100 ml vody
Postup: Kořenovou zeleninu s cibulí nakrájíme na drobné kostičky. Tymián a rozmarýn nasekáme.
V pánvi orestujeme zeleninu na olivovém oleji, přidáme králičí maso, opečeme, vmícháme bylinky a cukr, opečeme, osolíme, zalijeme balzamikovým octem a vývarem tak, aby bylo maso zakryté. Dusíme asi hodinu doměkka. Maso po uvaření vyjmeme, obereme a nakrájíme. Vývar zredukujeme, abychom získali 250 ml tekutiny. Ledvinky a játra očistíme, nakrájíme a vložíme do redukce, povaříme, vmícháme i maso.
Želatinu namočíme do vlažné vody a necháme rozpustit, poté vmícháme do směsi a plníme do plastového střeva, necháme ztuhnout a vychladit. Plátky tlačenky podáváme se salátem z najemno nakrájené cibule, kterou smícháme s jablečnými proužky a zakápneme vinným octem.
Vejce lze samostatně připravovat jako vařená na tvrdo, na měkko, na hniličku, jako míchaná vejce (na cibulce nebo se slaninou), sázená vejce (volská oka), ztracená vejce (vařená v osolené octové vodě), jako vaječné omelety (s přídavkem zeleniny, uzenin, hub, sýrů a podobně). Vejce jsou důležitou součástí piškotových, kynutých, třených i odpalovaných těst, je to jedna za složek známého trojobalu, zalévají se jimi zapékané pokrmy, přidávají se do nádivek, knedlíků, lívanců, palačinek, svítků. Ve studené kuchyni se používají na obložené mísy, chlebíčky, jednohubky, pomazánky, saláty. Bílky se pak používají ke spojování mletých mas, potírání koláčů před tím, než se dají do trouby, připravuje se z nich sníh a polevy. Čerstvé žloutky se používají ke zjemňování polévek a omáček, připravuje se z nich majonéza a dressingy a šodó. My se dnes v našem článku zaměříme pouze na vajíčkovou pomazánku a nabídneme i tradiční recept na vajíčkový salát.
1 středně velká cibule (nebo pažitka, jarní cibulka, pórek)
sůl, pepř
Postup:
Nejprve si uvařte vejce na tvrdo, což odpovídá době varu cca 8–10 minut. Vychladlá vajíčka oloupejte a nakrájejte na kostičky. Máslo utřete se sýrem, majonézou, solí, pepřem, hořčicí a poté přidejte vejce. Na jemno nakrájený pórek, nebo cibuli či pažitku zlehka promíchejte. Hotovou vajíčkovou pomazánku se sýrem podávejte s pečivem. Pomazánka je chutná jak na tmavém, tak i na světlém pečivu.
Ingredience: cca 4 krajíce chleba (dejte si pozor na složení), hraška, černá sůl, olej, kečup, veganský sýr VioLife
Postup: Tři zarovnané polévkové lžíce hrašky smícháme s vodou tak, aby hraška vytvořila konzistenci podobnou vajíčku. Přidáme černou sůl. Pokud jste o černé soli ještě neslyšeli, ve zkratce, dodá jídlu vajíčkovou chuť, je tedy ideální pro různé „vajíčkové“ pomazánky a samozřejmě i pro tento recept. Chleby z obou stran obalíme ve směsi a osmažíme na rozpáleném oleji. Z obou stran dozlatova. Poté chleba lehce postříkáme kečupem, posypeme sýrem a můžeme podávat.
Z hlediska kvalitní úrody v příštím roce se musíme zaměřit především na houbové choroby přezimující na napadených listech, které na podzim spadnou na zem, na neposbíraných mumifikovaných plodech, na povrchu letorostů, pod šupinkami pupenů a na jiných těžko dostupných místech. Jedná se zejména o skvrnitost listů peckovin, nejrůznější druhy padlí a další. Tyto houbové choroby propuknou naplno v jarních měsících, pokud tomu nezabráníme. Je tedy logické, že se proti nim musíme bránit už na podzim.
Podzimní postřik slivoní se tedy zaměřuje zvláště na houbové choroby a používají se tyto produkty:
Fungicidy
KUPRIKOL 50: Od roku 2020 je jeho prodej zakázán. Jaké přípravky můžete použít místo tohoto zrušeného fungicidu uvádíme dále.
CHAMPION 50 WG: Kontaktní fungicidní a baktericidní přípravek k ochraně proti houbovým a bakteriálním chorobám rostlin a k ochraně květů meruněk proti mrazu. Proti puchrovitosti slivoně se postřik aplikuje při nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení. Maximálně 2x za vegetaci. Interval mezi aplikacemi je 14 dnů. Postřik se připraví z 10 g přípravku rozmíchaného ve 3 litrech vody.
ANTRE 70 WG: Jedná se o fungicidní přípravek k ochraně proti chorobám jádrovin, révy vinné, brambor a okrasných rostlin. Účinná látka je propineb (700 g). Antre 70 WG je převážně preventivně působící kontaktní fungicid. Mechanismem účinku je v převládající míře inhibice (překážka, zábrana) klíčení spor. Účinkuje na povrchu rostlinných pletiv, do vodivých pletiv neproniká a není systémově rozváděn. Z 20 g přípravku Antre nachystáte 10 l aplikační kapaliny.
CUPROZIN PROGRESS: Používá se jako kontaktní fungicid a baktericid v prevenci proti houbovým a bakteriálním patogenům. Účinek je založen na prevenci plísňových nebo bakteriálních infekcí. Obsahuje hydroxid měďnatý (383,8 g/l). Plného účinku může být dosaženo pouze prostřednictvím hladkého sprejového povlaku na povrchu rostlin.
DEFENDER: Je kontaktní fungicidní přípravek určený k ochraně proti houbovým chorobám. Používá se u révy vinné proti plísni révové, u chmele proti plísni chmelové, u jádrovin proti strupovitosti a nektriové rakovině, u peckovin proti suché skvrnitosti listů a u brambor proti plísni bramborové a černání stonku. Obsahuje účinnou látku hydroxid měďnatý v nejnovější technologii, která po aplikaci vytváří na povrchu ochranný film. Při kontaktu houbového patogenu s povrchem ošetřených rostlin dochází k inhibici klíčení spor a zabránění dalšího nekontrolovatelného šíření choroby, pomáhá zpevňovat rostlinná pletiva. Přípravek obsahuje smáčedlo a je schopen do 2 hodin p
Nissorun 10 WP je kontaktní akaricid, který se vyznačuje dlouhodobým specifickým účinkem na vajíčka, larvy a nymfy svilušek. Na dospělce působí nepřímo, nehubí je, ale sterilizuje. Zasažené svilušky kladou sterilní vajíčka, ze kterých se již nelíhne další generace. Přípravek se vyznačuje silným translaminačním účinkem, to znamená, že proniká velice rychle listy a hubí uvedená vývojová stadia škůdce na horních i spodních stranách listu. Přípravek má dlouhodobý účinek v porostu (50–70 dní), kdy je schopen udržet výskyt svilušky pod ekonomickým prahem škodlivosti. Přípravek nehubí dravé roztoče Phytoseidae, je proto vhodný k použití v systému integrované ochrany rostlin.
Chmel otáčivý
U této rostliny se doporučuje Nissorun 10 WP pro preventivní aplikaci na lokalitách s každoročním vysokým výskytem svilušky (možnost i ošetření pouze okrajových a kotevních řad) nebo kurativně při prvním zjištěném výskytu svilušky na spodních chmelových listech (obvykle od konce května do poloviny června). Z hlediska dlouhodobé reziduální účinnosti 50–70 dní nejpozději do počátku kvetení chmele. V závislosti na výšce chmele se používá 700–3 300 l postřikové kapaliny/ha. Zhruba 7–10 dnů po aplikaci je možný výskyt dospělců svilušky, kteří jsou však po zásahu Nissorunem sterilní, to znamená, že se z vajíček nakladených zasaženými dospělci nelíhnou larvy. Chmel ošetřený Nissorunem nemá vývozní omezení, importní tolerance jsou stanoveny pro USA, Německo i Japonsko.
Réva vinná
Při silném výskytu zimních vajíček svilušky ovocné je nejefektivnější časné jarní ošetření Nissorunem těsně před nebo na začátku líhnutí larev ze zimních vajíček. Doporučené množství postřikové kapaliny je 400–1 360 l/ha, to je dávka 0,8 kg/ha. Přípravek lze velmi dobře použít pro kontrolu populační hustoty svilušky ovocné či chmelové i v pozdějším termínu rašení (4–5 listů koncem dubna nebo počátkem května), a to ve stejné dávce 0,8 kg/ha (400–1 360 l). Přípravek je použitelný v rámci integrované ochrany rostlin, je plně selektivní k dravému roztoči Typhlodromus pyri – populace Mikulov.
Jabloň, hrušeň
Nejefektivnější je ošetření Nissorunem na začátku líhnutí larev svilušky. Nejvhodnější termín pro aplikaci je ve fázi BBCH 56 „zelené poupě“. Doporučené množství postřikové kapaliny je 500–1 700 l/ha (1 kg přípravku/ha). Přípravek je použitelný s dravým roztočem Typhlodromus pyri – populace Chelčice. Pozdější termíny aplikace je nutno zohlednit ve vztahu k populační hustotě svilušky v době předpokládané aplikace (pouze včasné ošetření je účinné) a dlouhodobé ochranné lhůtě 28 dní nevhodné pro časně sklízené odrůdy.
