PROČ JE NEVHODNÁ ZELENINA PŘI VYSOKÉM TUKU a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Zajímá vás, zda můžete kompostovat vařenou zeleninu? Tato příručka poskytuje vše, co potřebujete vědět o kompostování vařené zeleniny, od toho, kdy je to bezpečné, až po to, kdy ji raději vyhodit do bioodpadu.
Kompostování vařených potravin není tak běžné jako nevařených potravin. Kompostování vařeného potravinového odpadu může poskytnout mnoho výhod. Například vařená zelenina rychle hnije a má vysokou koncentraci dusíku, která dobře funguje jako hnojivo pro budoucí vegetaci.
Než se však vaše vařená zelenina dostane do kompostovacího koše, je důležité vědět, zda neobsahuje přísady, které by mohly kompostovací proces poškodit.
Chcete-li vědět, zda můžete kompostovat vařenou zeleninu, musíte být obeznámeni s procesem kompostování, nejlepší vařenou zeleninou pro kompostování a kterou byste naopak vůbec neměli do kompostu přidávat.
Jste připraveni se dozvědět, jakou vařenou zeleninu lze kompostovat? Pojďme na to!
Zelenina, kterou lze kompostovat
Kompostovat lze jakýkoli druh zeleniny, ať už vařený nebo syrový. Vaření zeleniny neovlivňuje její kompostovací potenciál. Kompostu uškodí pouze ingredience, které přidáváte do vařené zeleniny. Pro kompostování je nejlepší obyčejná, dušená zelenina.
Zde je seznam oblíbené zeleniny, kterou lze kompostovat:
Brambory: Pečené, vařené, dušené, pečené nebo vařené brambory jsou skvělé pro kompostování.
Cibule: Nakrájená, lisovaná nebo odšťavněná cibule se v kompostu snadněji rozkládá. Kvůli její úrovni kyselosti jsou pro kompost nejlepší pouze malá množství cibule.
Listová zelenina: Zkuste do kompostu přidat vařený špenát, kapustu nebo rukolu.
Tykve: Kompostovat můžete jakýkoli druh tykve, včetně letních a zimních odrůd.
Brukvovitá zelenina: Květák, brokolice, růžičková kapusta, zelí a kedlubny jsou skvělé možnosti pro kompostování.
Pokud vařená zelenina neobsahuje přísady přitahující škůdce – jako je olej, cukr a sůl – neměli byste mít problém s kompostováním.
V naší poradně s názvem PISIVEK,KOZOJED-K-OTHRINE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Daniela.
Dobru den,
chtela by jsem se zetat jestli K-Othrine, muzu postrikat i plysove hracky. Neni a nebude to skodlive pro deti?
Dekuji moc za odpoved. DANIELA
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek .
K-Othrine obsahuje látku deltamethrin, která je pro člověka jedovatá. Jed působí na nervovou soustavu a při kontaktu s kůží může způsobit zarudnutí, pálení nebo svědění. Výrobce uvádí, že jeho výrobek vydrží účinkovat až tři měsíce v závislosti na povrchu, na který byl nastříkán. Z výše uvedeného je zřejmé, že aplikace K-Othrine na dětské plyšové hračky je absolutně nevhodná.
V naší poradně s názvem LIKVIDACE PLEVELE OCTEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Může se prosím octem stříkat i plevel v trávníku, co udělá tráva. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ocet je kontaktní herbicid, který zabije vše, čeho se dotkne během několika hodin nebo dnů. Nevýhoda je, že to po aplikaci octa může vypadat, jako by to skvěle fungovalo, ale plevele se brzy znovu vynoří z kořenů, zejména ty, co patří k vytrvalým druhům. Takže, když provedete aplikaci na plevel v trávníku, tak tím popálíte jak plevel, tak i listy trávy kolem. Oboje se však po několika týdnech vrátí do normálního stavu, včetně plevele. Aplikace octa k trvalému odstranění plevele je proto nevhodná.
Proces kompostování vařené zeleniny se mírně liší od kompostování jiných materiálů. Než je přidáte do kompostu, je třeba mít na paměti několik věcí:
Vařená zelenina se rozkládá rychleji. Po uvaření se zelenina rozpadne a začne rychle hnít, což je nehygienické a může to vést k nepříjemnému zápachu. Malé množství hnijících potravin je pro kompost v pořádku, ale příliš velké množství může kompost ohrozit přilákáním škůdců.
Vařená zelenina má obecně vysoký obsah dusíku a vody. Příliš mnoho obou by mohlo zabránit správnému zahřátí kompostu a může také způsobit nežádoucí zápach. Klíčem je vyrovnat kompost přidáním materiálů s vysokým obsahem uhlíku a nízkou vlhkostí, jako je papír, sláma a piliny.
Kompost by měl být umístěn mimo vodní zdroje. Nikdy nepřidávejte vařenou zeleninu do kompostu, pokud je v oblasti, kde je problém s odtokem vody.
Vynechejte zeleninu smíchanou s masem a živočišnými tuky. Typicky jde o zeleninu z vývaru. Abyste se vyhnuli komplikacím při kompostování zeleniny, měli byste její kompostování vynechat, pokud je kombinována s masem nebo mléčnými výrobky. Kromě toho by se zelenina, která je pokryta tuky, oleji, omáčkami nebo přebytečnou solí, neměla kompostovat vůbec.
V naší poradně s názvem KALA DO INTERIÉRU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martina.
jako dárek jsem dostala kalu v barvě růžové,hned jsem si prostudovala její pěstování a jaké bylo pro mě smutné zjištění,když po 10 dnech začla uhnívat aniž bych ji vůbec zalila,nevíte čím to může být?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Problém bude v tom, že jste rostlinku dostala asi nakaženou hnilobnou nákazou od předchozího pěstitele. Často za to můžou skladovací podmínky prodejce a nevhodná péče, obvykle ve velkých hobby-marketech. Pokud rostlina uhnila, tak ji již nic nezachrání a bohužel se s ní budete muset rozloučit. Kala je velmi náchylná na tento typ nákazy, protože ke svému růstu potřebuje dostatečně zamokřený substrát a vlhkost prostě hnilobné zárodky přitahuje a prospívá jim.
Několik druhů zeleniny je známých svými vlastnostmi zmírňujícími stres díky bohatému obsahu antistresových živin. Listová zelenina, jako je špenát a kapusta, bohatá na hořčík a folát, pomáhá regulovat kortizol a posiluje nervový systém. Mezi další prospěšné druhy zeleniny patří brokolice, batáty a artyčoky, z nichž každá nabízí jedinečné výhody pro zvládání stresu.
Listová zelenina
Špenát, kapusta a mangold jsou vynikajícími zdroji hořčíku a folátu. Hořčík pomáhá regulovat kortizol a podporuje nervový systém, zatímco folát přispívá k produkci dopaminu, neurotransmiteru zlepšujícího náladu.
Sladké brambory batáty
Tato kořenová zelenina je plná komplexních sacharidů, vitamínu C a draslíku, které všechny hrají roli při zvládání stresu a snižování hladiny kortizolu.
Brokolice
Tato brukvovitá zelenina je dobrým zdrojem vitamínu C, který je důležitý pro stresovou reakci těla.
Artičoky
Artičoky mají vysoký obsah vlákniny a prebiotik, což může pozitivně ovlivnit zdraví střev a potenciálně snížit úzkost a stresové příznaky.
Avokádo
Ačkoli je avokádo technicky ovoce, často se dává do zeleniny a je bohaté na zdravé tuky a hořčík, které mohou pomoci podpořit relaxaci a snížit stres.
Mrkev
Mrkev je dobrým zdrojem vlákniny a může přispívat k pocitu sytosti, což může potenciálně snížit přejídání související se stresem.
Řepa
Řepa je bohatá na dusičnany, které mohou zlepšit průtok krve a potenciálně snížit úzkost a stres.
Fazole a luštěniny
Fazole, cizrna a čočka jsou vynikajícím zdrojem hořčíku a vitamínu B1, které jsou známé svými uklidňujícími vlastnostmi a přispívají k normální funkci nervového systému.
Chřest
Chřest je dobrým zdrojem železa a kyseliny listové, které mohou pomoci podpořit náladu a zdraví mozku.
Česnek
Česnek obsahuje sloučeniny, které mohou pozitivně ovlivnit střevní mikrobiotu těla a potenciálně snížit příznaky úzkosti a stresu.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ALOE VERA ZLOUTNUTI LISTU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra.
Dobrý den, můžete mi, prosím poradit, proč žloutnou listy aloe vera, na koncích listu až hnědnou. Zalévám odstátou vodou 1x za 3 týdny. Děkuji za odpověď, Věra.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Může za to nevhodná zemina, zálivková voda, nedostatek světla a nebo škůdce. Zkuste přesadit rostlinu do zeminy s drnovkou smíchanou s pískem a zalévejte dešťovou vodou, kterou použijte i na pravidelné rosení a přemístěte rostlinu vice na slunce.
Výsadba růží – ideální dobou k výsadbě růží je období od října až do zámrazu, v jarním období dny, kdy se teplota pohybuje delší dobu okolo 10 °C, až do počátku rašení sazenic. Velkou pozornost je potřeba věnovat již výběru stanoviště. Růže mají vysoké nároky na sluneční záření, místa, kde slunce svítí méně než pět hodin denně, jsou nevhodná. Dbáme i na dostatečně otevřené polohy, které umožňují proudění vzduchu. To má velký význam z důvodu prevence houbových chorob. Mikroklima místa je velmi důležité, místa u zdí, od kterých se odráží slunce, jsou rovněž nevhodná. Listy růží jsou poměrně náchylné na spálení. Nejlepší je proto záhon, okolo něhož je buď trávník, nebo nízké půdopokryvné rostliny. V bezprostředním okolí růží však udržujeme půdu bez vegetace (40 cm od keře). Pokud jsou růže vysazovány k různým podpěrným konstrukcím, vždy dbáme na jejich dostatečnou vzdálenost od pevných ploch (zdi, plot). Dodržujeme minimální vzdálenost 30 cm, tím je opět zajištěno proudění vzduchu. Často hraje roli i vhodný nátěr těchto opor, některé mohou uvolňovat pro růže toxické látky. Dalším velmi důležitým činitelem je půda. Ideální je lehká, písčitá až hlinitopísčitá, bohatá na živiny a humus. Dobře propustná s pH 6–7. Na místech s jílovitou zeminou buď vyměníme do hloubky cca 40 cm půdu za jinou, nebo můžeme použít substrát pro pěstování růží. Často však stačí přibližně 1/3 země nahradit říčním pískem, přidat dvacet procent rašeliny, vše dobře promíchat a nechat přes zimu promrznout. Na jaře potom do takto upravené zeminy bez obav sázíme. Dáváme pozor i na zamokření, růžím nesvědčí vysoká spodní voda, tudíž je někdy nutná drenáž.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Telecí svíčková, nazývaná též panenka, je malý, ale jemný kus masa ze zadní čtvrtky telete. Jedná se o dva svaly nacházející se po obou stranách páteře. Telecí svíčková je štíhlý, úzký kus masa a jde o delikatesu.
Telecí medailonky z panenky
Ingredience: 20 g hlívy ústřičné, 4 telecí medailonky ze svíčkové (po 150 g), sůl, pepř, 2 lžíce másla, 4 cl vinné pálenky, 125 ml silného telecího vývaru, 400 g zelených fazolek, 4 plátky prorostlé slaniny, 100 ml smetany ke šlehání.
Postup: Houby uvaříme ve vodě, dokud nezměknou. Potom je přecedíme a vývar zachytíme. Maso opepříme a z obou stran ho opečeme na lžíci másla. Maso osolíme, vyjmeme a uchováme ho horké. Výpek rozředíme pálenkou, telecím vývarem a 100 ml zachyceného houbového výluhu. Přidáme nabobtnalé houby a prudce vaříme, dokud se tekutina z poloviny neodpaří. Mezitím očistíme fazolky, omyjeme je a předvaříme 5 minut ve vroucí osolené vodě. Přecedíme je a zchladíme. Rozdělíme je do čtyř svazků a každý ovážeme plátkem slaniny. Svazky opečeme na zbývající lžíci rozehřátého másla. Omáčku zahustíme smetanou a osolíme ji. Medailonky i fazolky naservírujeme na talíře.
Telecí medailonky v krémové houbové omáčce
Pokud milujete spojení křehkého masa z telecí panenky a bohaté omáčky, je tohle jídlo pro vás! Chuť je kombinací šťavnatého, na pánvi opečeného telecího masa a měkkých hub, které jsou spojeny v krémové omáčce ochucené houbami.
Marináda: 3 lžíce hořčice, 40 ml oleje, 1/2 kostky hovězího bujónu nebo vlastní koření.
Medailonky: 100 ml oleje, 600 g telecí svíčkové nakrájené na tenké, menší medailonky, 340 g žampionů nebo čerstvých hub nakrájených na tenké plátky, koření dle chuti sůl, pepř, volitelně 1/2 bujónové kostky nebo vlastní koření, 30 g krémové houbové polévky ( asi ½ sáčku), rozpuštěné v 100 ml vody, 1 menší bageta nakrájená na tenké plátky, petržel na ozdobu, 1 lžíce másla.
Postup
Marináda: Na středně velký talíř dejte telecí medailonky a ze všech stran je bohatě potřete marinádou. Talíř přikryjte alobalem a nechte v lednici alespoň 2–3 hodiny, nejlépe přes noc.
Medailonky: Ve středně velké pánvi rozehřejte olej na vysokou teplotu. Přidejte telecí medailonky a smažte na středně vysokém až vysokém plameni asi 6-7 minut z každé strany (celkem 12-14 minut), dokud nezískají mírně hnědou kůrku. (Pokud se začnou připalovat, snižte teplotu nebo medailonky vyjměte dříve.)
Maso přendejte na středně velký talíř a přikryjte.
Seškrábněte zbývající tuk z pánve a přidejte houby přímo na něj. Dobře promíchejte, aby se tuk a houby zcela spojily
