Téma: 

proč nekvete anthurie


Facebook Twitter Pinterest email tisk

ANTHURIE

Je anthurie jedovatá?

Chcete-li slyšet jasnou odpověď, pak ano, anthurie se řadí mezi jedovaté rostliny a obsahuje jedovatý toxin. Asi vás nenapadne anthurii jíst, ale i kdyby se tak stalo, neznamená to, že po její konzumaci zemřete, pravděpodobně vám jen bude pěkně špatně. Před kým byste ale měli tuto rostlinu raději chránit, jsou malé děti a domácí zvířata, které neumí samy zvážit, co je konzumovatelné a co ne, a mohlo by jim to způsobit zbytečné zdravotní problémy. Anthurie vám může dokonce ublížit i při doteku pokožky, například při manipulaci nebo přesazování může být vaše kůže podrážděná, ale i popálená, případně se objeví vyrážka.

Detail odstavce: Je anthurie jedovatá?
Zdroj: Anthurie
Zveřejněno: 16.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

LOPATKOVEC

Proč lopatkovec nekvete

Lopatkovec většinou nekvete, pokud má nevhodné podmínky, nedostatek světla, nedostatek živin, je přemokřený nebo velký květináč.

Detail odstavce: Proč lopatkovec nekvete
Zdroj: Lopatkovec
Zveřejněno: 14.12.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: bílé anturie

Rada bych se zeptala proč nekvete bílá anturie.
Anturie se mi moc líbí,pěstují červenou,ruzovou,černou a bílou.Všechny krásné kvetou až na bílou.Ta letos neměla ještě žádný květ.Přitom v předcházejících letech kvetla.
Prosím poraďte,čím to může být.Předem děkuji za odpověď.Mila

Zdroj: diskuze Anturie pěstování
Odesláno: 30.8.2017 uživatelem Míla Hofmanová
Počet odpovědí: 11 Zobrazit odpovědi

VOSKOVKA

Proč voskovka nekvete

Příčinou opadávání listů je přelití, u květů je to příliš tmavé stanoviště. Příliš mnoho, nebo naopak málo vody může způsobit, že rostlina nekvete.

Detail odstavce: Proč voskovka nekvete
Zdroj: Voskovka
Zveřejněno: 9.10.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: fikus

Myslím si že ficus nekvete nemyslím si to špatně? včera mi kamarádka tvrdila že kvete

Zdroj: diskuze Fíkusy druhy a pěstování
Odesláno: 12.9.2017 uživatelem Kristina
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

STEPHANOTIS

Proč Stephanotis nekvete

Rostlina je velmi citlivá, což často vede k jejímu zakrňování, opadu listů a k neochotě kvést. Stačí její přemístění nebo otočení na původním místě.

Detail odstavce: Proč Stephanotis nekvete
Zdroj: Stephanotis
Zveřejněno: 15.12.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

ANTURIE

Anturie nekvete

Pokud anturie nechce kvést, může být příčinou buď nevhodné umístění rostliny, nebo nedostatek hnojiva.

Detail odstavce: Anturie nekvete
Zdroj: Anturie
Zveřejněno: 17.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Re: Kaki Tomel

Mám několik roků v nevytápěném skleníku kaki, nekvete,nerodí. pouze první rok měl jeden plod. Jakto že vám plodí. Poraďte. Díky

Zdroj: diskuze Kaki Tomel
Odesláno: 17.2.2017 uživatelem Vidlinda
Počet odpovědí: 4 Zobrazit odpovědi

ANTHURIE

Pokojová rostlina anthurie

Anthurie je svým původem venkovní trvalka pocházející z Jižní Ameriky, kde je schopna ve volné přírodě vyrůstat například i na kmenech stromů. Anthurií je více než 600 druhů a nejčastěji bývají děleny do dvou skupin, a to na velké a malé. V našem kraji a v našich podmínkách není schopna přečkat zimu, kdy teploty klesají k nule a mnohdy i hluboko pod ní, proto pokud se s anthurií u nás setkáte, vždy se bude jednat o pokojovou rostlinu nebo bude mít své místo ve vyhřívané zimní zahradě. Co vás na této květině zaujme asi nejvíce, je její výrazný, netradiční, exoticky vypadající květ, zpravidla kapkovitého tvaru, odborně nazýván toulec, proto se této květině u nás říká také toulitka. Květ mívá jasně červenou, oranžovou, růžovou, zelenou či bílou barvu, záleží na odrůdě, a není zvláštní jen svým vzhledem, ale i voskovým pokrytím, které zajistí, že rostlina vydrží opravdu dlouho. Listy jednotlivých druhů anthurií už si nejsou tak podobné jako květy, liší se nejen různými tvary, ale i odlišnými odstíny zelené barvy, délkou stonku a matným či vysoce lesklým vzhledem.

Detail odstavce: Pokojová rostlina anthurie
Zdroj: Anthurie
Zveřejněno: 16.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Orchidej

Prosím o radu orchidej mám druhým rokem první rok mi kvetla a druhý rok už nekvete listy má nový,zalevám pravidelně,hnojím 1 za 14 dní hnojivem pro orchideje.Děkuji Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Orchideje pěstování
Odesláno: 16.3.2019 uživatelem Šárka
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ANTHURIE

Nejčastější choroby anthurií

Anthurie může být napadena hned několika chorobami nebo škůdci:

  • svilušky – škůdci, kteří napadají většinou nahnědlé listy a dále se šíří na ty zdravé, příznakem jsou stočené listy. Svilušek se můžete zbavit chemickými přípravky.
  • třásněnky – škůdci jen milimetrové velikosti a pouhým okem téměř nepozorovatelné, živí se tekutinou z rostlin, příznakem jsou žluté nebo šedobílé skvrny, napadené listy úplně uschnou. Zjistíte-li napadení včas, zkuste rostlinu opakovaně osprchovat, pokud to nepomůže, musíte použít chemický postřik.
  • molice – škůdci dorůstající 1 až 2 mm. Příznakem jsou listy, které ztrácejí barvu a jsou pokryty lepivým trusem. Chcete-li se těchto škůdců zbavit, zakupte si lepivé destičky, na které se dospělé molice přilepí.
  • vlnatky – škůdci, kteří ve větším množství vypadají jako chomáč vaty. Na rostlině vytvářejí prasklinky a nádorky a tato místa pak napadají další hniloby a škůdci. Odstranit je můžete buď babiččiným receptem, kdy listy a poškozená místa potřete alkoholem, nebo použitím chemických přípravků.

Detail odstavce: Nejčastější choroby anthurií
Zdroj: Anthurie
Zveřejněno: 16.2.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Kala hnojení

Dobrý den, jak mám hnojit pokojovou kalu? mám jí krásnou, přes zimu měla odpočinek, nyní má nádherné listy ale zatím nekvete. Děkuji za odpověď.

S pozdravem
Eva Ťoupalová

Zdroj: diskuze Pokojová kala pěstování
Odesláno: 22.7.2018 uživatelem Eva Ťoupalová
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

PÉČE O VÁNOČNÍ KAKTUS

Proč mi vánoční kaktus nekvete?

Vánoční kaktus kvete nejlépe v chladné místnosti (kolem 18 °C). Doba květenství u vánočního kaktusu je od října do ledna. Když kaktus přenesete do chladného prostředí koncem září, v listopadu už bude nasazovat na květ. V okamžiku, kdy na koncích větviček spatříte první poupata, přeneste kaktus na okenní parapet nebo na místo, kde jej chcete mít přes zimu. Opět zvyšte zálivku a jednou za měsíc přihnojte (v době květu můžete i dvakrát týdně). Aby kaktus nasadil na květ, potřebuje opět chladné prostředí a nižší zálivku. Rostlině pak trvá dva až tři měsíce, než vykvete, takže chcete-li, aby vám začala kvést v období adventu, přizpůsobte tomu i okamžik, kdy z venkovního prostředí kaktus přenesete do chladné místnosti.

Detail odstavce: Proč mi vánoční kaktus nekvete?
Zdroj: Péče o vánoční kaktus
Zveřejněno: 4.9.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: Katalpa

Mám katalpu již několik let.Letos kvetla po druhé.Ale zajímalo by mě kdy by se měla stříhat ,aby příští rok kvetla.Mám pocit ,že když ji ostříhám tak pak následující rok nekvete ,až další. To kvete na starších větvích nebo na nových? Četla jsem ,že se má stříhat v dubnu,to nevadí na květ?
Strom je to nádherný,i když nekvete má krásný ,ohromný listy tak v zahradě udělá parádu i bez květu.Květ má nádherný tak bych chtěla ,aby mě i kvetla.Jelikož roste docela rychle ,každý rok narostou větve hnedle 2 metry,tak ji musím ostříhat.
Děkuji za odpověď ,kdo má s katalpou zkušenosti. Jandová

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy
Odesláno: 8.6.2018 uživatelem Marie Jandová
Počet odpovědí: 6 Zobrazit odpovědi

PIERIS JAPONICA

Pieris japonský ′Little Heath′

Jedná se o nízký keř o výšce 0,2–0,5 m a šířce 0,3–0,5 m. Je listnatý, stálezelený, s kombinovanou barvou listů – bílou, zelenou a lososovou. Tento keř nekvete. Pieris japonica ′Little Heath′ je vhodné umístit na slunce nebo do polostínu.

Little Heath je zakrslou odrůdou pierisů. Jedná se o nesmírně elegantní, neopadavý, vřesovištní keřík s drobnými, úzkými, přišpičatělými listy hráškově zelené barvy a bílým lemem při okrajích. Nové výhony jsou bronzově červenohnědé. Roste velmi pomalu do pěkného přízemního bochánku. Má měkké větve a nesnáší zapadání těžkou vrstvou mokrého sněhu. Stříhání není potřeba. Téměř nekvete.

Zem pro výsadbu musí být velmi dobře připravená, vhodná je propustná a lehká půda, doporučujeme smíchat rašelinu se zetlelým listím nebo hrabankou, popřípadě jemnou kůrovou drtí a pilinami. V těžké zemi se rostlině dařit nebude, listy budou žloutnout a opadávat, objeví se škůdci. Výsadbovou jámu nedělejte hlubokou, ale širokou. Keř je mrazuvzdorný.

Detail odstavce: Pieris japonský ′Little Heath′
Zdroj: Pieris japonica
Zveřejněno: 3.1.2016


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: pěstování bramboříku

Dobrý den, v září 2012 jsem dostala od přítele do nového bytu krásný bílý brambořík. Neustále má několik květů, i když za tu dobu jsou stonky listů i květů už dost slabé. Teď konečně po všech těch letech odpočívá a nekvete. Chtěla bych mu dát novou zeminu a nevím,jestli také vyměnit květináč za větší? Nerada bych mu ublížila.
Děkuji za odpoěď.

Zdroj: diskuze Pěstování bramboříku
Odesláno: 28.4.2019 uživatelem Eliška
Počet odpovědí: 0

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob neopadavý

Ptačí zob neopadavý je velmi vhodná rostlina pro živé ploty. Jedná se o původní domácí druh, který roste převážně v teplejších oblastech země, a to v dubohabřinách. Může narůst do výšky až 3 m, jeho roční přírůstek je 30–50 cm. Jedná se o keř bohatě rozvětvený. Má tmavě zelené, tuhé listy, které vydrží na rostlině celou zimu a opadávají až na konci jara. Pokud ho pěstujeme jako živý plot, který pravidelně udržujeme, tak nekvete, ale pokud roste volně, tak v přírodě kvete v červnu až červenci drobnými, krémově bílými květy. Výborně se hodí k pěstování na venkově, ale i do městských zástaveb.

Detail odstavce: Ptačí zob neopadavý
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014


Facebook Twitter Pinterest email tisk

Diskuze: proč zelenaji květy bílé hortenzie

Hortenzie měla letos nádherně bílé velké květy a ty teď začínají zelenat . Prosím o radu , proč tomu tak je . Děkuji . Fantová

Zdroj: diskuze Proč zelenaji květy bílé hortenzie
Odesláno: 19.6.2018 uživatelem Blanka Fantová
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

ANTHURIE

Anthurium andreanum

Anthurium andreanum se česky nazývá toulitka Andréova a prohlédnout si ji můžete na těchto fotografiích. Anthurium andreanum pochází z Kolumbie a spousta šlechtitelů se předhání, kdo vyšlechtí nový a zajímavější druh. Toulitka Andréova je odolná hrnková rostlina s mnoha listy a menšími barevnými květy (může být bílá, žlutá, zelená, růžová a červená barva), některé květy jsou i vícebarevné, například červenozelené nebo růžovozelené.

Pěstování

Anthurium andreanum stejně jako Anthurium scherzerianum vyžaduje světlo nebo polostín, ale ne přímé sluneční záření. Další potřebou rostliny je teplé místo mimo průvan, pokojová teplota by měla dosahovat minimálně 16 °C, ideální bude, když bude vyšší než 20 °C.

Zálivka a hnojení

Při pěstování této toulitky dodržujte pravidelnou a dostatečnou zálivku, v letních měsících a v době květenství alespoň 2krát týdně, v zimě můžete zálivku omezit na jednou týdně. Společně se zálivkou můžete pravidelně, klidně i každodenně, rosit listy. Při zalévání a rosení si dejte pozor, aby se voda nedostala na květy, začaly by vám flekovatět, hnědnout a brzy byste je museli odstranit úplně, to je u všech anthurií stejné.

Anthurium andreanum potřebuje dostatek výživy, proto se doporučuje ji v době vegetace hnojit jedenkrát za 14 dní plným hnojivem, v zimě pak hnojení omezte na jednou za měsíc.

Přesazování a množení

Mladé rostliny této anthurie přesazujte každý rok vždy na jaře, starší rostliny postačí jedenkrát za 2 roky. Přesazujte vždy do hrubozrnného rašelinového substrátu.

Chcete-li se o Anthurium andreanum podělit s někým blízkým, pak není problém tuto rostlinu namnožit. Nejčastější a nejúspěšnější způsob množení je dělení při přesazování – oddělte buď nový výhonek, nebo část rostliny i s kořeny. Rostlinu lze množit i řízkováním, kdy odříznete stonek nebo list a ten buď rovnou zapíchnete do substrátu, nebo ho dáte zakořenit do vody. Řízkování ale nebývá u toulitek příliš úspěšné.

Detail odstavce: Anthurium andreanum
Zdroj: Anthurie
Zveřejněno: 16.2.2016

CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY

Virové choroby

Virová mozaika (Alfalfa mosaic virus)

  • příznaky: listům žloutne žilnatina a objevují se na nich světle zelené až žluté skvrny. Pokud jsou keře silně napadené, listy zcela zežloutnou, réva nekvete a po několika letech odumírá
  • ochrana: proti virovým onemocněním bohužel neexistuje žádná účinná ochrana. Napadené keře je třeba okamžitě zlikvidovat. Prevencí je důsledně kontrolovat vysazované sazenice. Chorobu přenáší savý hmyz, ale zdravý keř může nakazit i řízek či roub z nemocné révy
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová mozaika foto.

Virová svinutka révy vinné (Grapevine leafroll virus)

  • příznaky: svinování a předčasný opad listů, nízká plodnost a celkové chřadnutí révy
  • ochrana: chemické prostředky jsou proti této chorobě neúčinné. Důležitá je tedy prevence – zakoupit zdravé sazenice
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: virová svinutka révy vinné foto.

Obávaná jsou také virová onemocnění, která přenáší savý hmyz.

Detail odstavce: Virové choroby
Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy
Zveřejněno: 16.1.2015

JAK NA PĚSTOVÁNÍ ORCHIDEJÍ

Tipy pro péči

Péče o orchideje je velmi jednoduchá. Během letních měsíců zalévejte rostlinu jednou týdně, ale vydatně. Nechte nasáknout kořeny a naplňte oblázkový zásobník (to bude poskytovat další vlhkost). Není na škodu, když zálivku provedete krátkodobým ponořením květináče do dřezu s vodou. Nebojte se, rostlina vám nezajde, necháte-li ji dostatečně vyschnout.

Během vegetačního období ji zalévejte jedenkrát týdně slabým roztokem tekutým či práškovým hnojivem. Mnoho pěstitelů používá hnojivo pro orchideje NPK 3-2-5 se sírou. Výhodou tohoto složení je nízký obsah solí pro zdravý růst a bohaté kvetení.

V zimě nechte rostlinu v teple a snižte její zálivku na jednu za měsíc, ale přesvědčte se, že zůstane hydratována. Orchidej nehnojte.

Pokud vidíte, že orchidej žloutne, vrásčí se její listy nebo nekvete, přesuňte rostlinu na jiné místo a zkuste zlepšit její podmínky. Jakmile pro orchidej najdete to správné místo, bude rostlina vyhánět nové kořeny, listy nebo oddenky (v závislosti na typu) a odměnou vám budou krásné květy každý rok.

Detail odstavce: Tipy pro péči
Zdroj: Jak na pěstování orchidejí
Zveřejněno: 20.10.2014

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob obecný

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) je naše domácí rostlina. Roste jako podrost v habrobubovém lese. Dorůstá výšky až 3 m. Je to hojně rozvětvený keř, který má tmavě zelené listy, 2–7 cm dlouhé a řapíkaté. Na podzim mají lístky nafialovělou barvu. Na podzim opadávají, ale při mírných zimách vydrží až do jara a opadají až při rašení nových listů. Ptačí zob obecný kvete během června až července bílými drobnými kvítky. Pokud se stříhá jako živý plot, tak bohužel nekvete. Můžete ho prořezávat jakýmkoli způsobem. Většinou dvakrát ročně, aby pořádně zhoustl. Velikost květenství je až 6 cm. Jeho plod je zhruba 8 mm velká bobulka černé barvy s fialovohnědými semínky. Dozrávají na konci léta v srpnu až září. Bobule mají trpkou chuť, jsou často vyhledávanou potravou ptactva, pro které nejsou jedovaté. Jinak je to ale u člověka, pro něj jsou jedovaté. Tato rostlina má ráda slunce nebo polostín, tam se jí opravdu daří. Obrázky ptačího zobu obecného si můžete prohlédnout třeba tady.

Detail odstavce: Ptačí zob obecný
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

MEDVĚDÍ ČESNEK

Sběr medvědího česneku

U medvědího česneku se sbírají především listy. Sběr v době květu není problematický, medvědí česnek se díky svým květům a jejich vůni lehce pozná. Horší je to ale v době, kdy květy odkvetly. V takových chvílích může dojít k záměně medvědího česneku za konvalinku, která má podobné listy. Na rozdíl od medvědího česneku jsou ale listy konvalinky jedovaté. Kromě konvalinky může dojít k záměně i s ocúnem jesenním, který je dokonce prudce jedovatý. Pokud si sběratel není jistý, o kterou rostlinu se jedná, stačí promnout list mezi prsty, pokud je to medvědí česnek, sběratel ucítí jemnou česnekovou vůni, pokud je to ocún nebo konvalinka, tak jsou listy bez zápachu (je pak potřeba ruce pořádně umýt). Problém může být ale v okamžiku, kdy po rozdrcení listu medvědího česneku zůstane jeho vůně na rukou, pak může lehce dojít k záměně, protože sběratel si může myslet, že i další listy jsou cítit česnekem, i když je to vůně z předchozí zkoušky. Jistější je tedy sbírat medvědí česnek v době květu. Květy těchto rostlin jsou totiž odlišné, navíc ocún kvete až na podzim. (Květ medvědího česneku má bílou barvu a směřuje nahoru; květ konvalinky má sice bílou barvu ale jeho tvar je podobný zvonečku a navíc směřuje dolů, ocún má květ fialové barvy). Sbírat listy medvědího česneku v době květu se doporučuje i z toho důvodu, že po odkvětu mívají listy této byliny nahořklou chuť. Naopak nejvíce živin mají listy medvědího česneku v době, kdy ještě bylina nekvete.

Detail odstavce: Sběr medvědího česneku
Zdroj: Medvědí česnek
Zveřejněno: 23.12.2018

KVETOUCÍ POKOJOVÉ ROSTLINY

Anturie

Je výrazná rostlina a v interiéru působí exoticky. Na úzkých stoncích má velké tmavě zelené listy srdcovitého tvaru a velmi nápadné květenství červené, růžové nebo bílé barvy. Květ tvoří barevný voskový toulec se žlutou nebo oranžovou palicí. Patří mezi jedny z mála rostlin, které kvetou i na nepříliš slunném stanovišti. Z květů se můžeme těšit poměrně dlouho a kdykoli během roku. Jedná se o poměrně drahou rostlinu.

Pěstování: Anturii svědčí světlé stanoviště, nikoli však přímé slunce. V interiéru vyžaduje teplotu 18–21 °C, v zimě by teplota neměla klesnout pod 15 °C. Nemá ráda studenou zálivku a vápnitou vodu. Zaléváme ji proto vodou dostatečně odstátou. Voda nesmí přijít na květy, jelikož pak na nich vznikají skvrny. V létě zaléváme 2x týdně, v zimě postačí zálivka 1x týdně. Rostlině často rosíme listy a květináč umístíme do misky s vlhkými oblázky. Při nízké vlhkosti a na přímém slunci se rostlině svinují listy. Hnojíme během hlavní doby vegetace, to je od března až do srpna, plným tekutým hnojivem každé 2 týdny. Nedostatečná výživa způsobuje útlum růstu nových listů a rostlina nekvete. Množíme na jaře dělením nebo řízky z postranních výhonů. Přesazujeme na jaře, když je obal plný kořenů, a to do rašelinového substrátu nebo jednotné zeminy. Pro tuto rostlinu je letnění nevhodné. Anturie nemá ráda chlad a vlhko. Na nevhodném stanovišti rostlinu napadají svilušky, třásněnky, molice a plži.

Zde můžete shlédnout fotografie anturie.

Detail odstavce: Anturie
Zdroj: Kvetoucí pokojové rostliny
Zveřejněno: 19.1.2014

KALA

Kala pěstování doma v bytě

Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.

Detail odstavce: Kala pěstování doma v bytě
Zdroj: Kala
Zveřejněno: 6.10.2014

STEPHANOTIS

Pěstování

Rostlina miluje zvýšenou vlhkost vzduchu, bez které jinak neprospívá. Květináč tedy postavíme do misky s vlhkými oblázky. Jinak listy pravidelně rosíme nevápnitou vodou.

Věncovec má rád světlé a vzdušné místo, ale ne přímé polední slunce. Jakmile začnou rašit výhony, vydatně zaléváme odstátou vodou. Aby však vyzrály, zálivku omezíme. Rostlina miluje zvýšenou vlhkost vzduchu, bez které jinak neprospívá. Květy však neroste! Od jara do léta přihnojujte každých 14 dní standardním tekutým hnojivem. Pak pomalu hnojení omezte. Ideální je běžná pokojová teplota, v zimě by teplota neměla klesnout pod 12 °C.

Množíme vrcholovými stonky, které vyrostly již minulý rok. Než zasadíme výhonek do květináče se substrátem, ještě jej ponoříme do stimulátoru, aby lépe zakořenil. Květináč přikryjeme igelitovým sáčkem, zajistíme tím výhonku teplo a vlhko.

Věncovec vyžaduje oporu, nesnáší přemisťování a příliš vysoké teploty, pak nekvete. Vysazujte vždy do propustné, výživné zeminy, smíchané s pískem. Pokud rostlina nasazuje květy, s květináčem nehýbejte a ani ho neotáčejte. Poupata by mohla začít padat.

Ořezávání rostliny probíhá během ledna a února, protože se začínají objevovat květy na nových výhoncích. Až se objeví první pupeny, tak s květinou už nijak nemanipulujte. Je háklivá na změny teplot a stanoviště.

Mladé rostlinky mají přesazování rády a dobře ho snášejí. Proto je přesazujte každý rok, a to nejlépe v únoru před vyrašením výhonů. Starší rostliny přesazujte každé dva roky.

Stephanotis ohrožují především svilušky, mšice a štítenky. Hlavně při teplém přezimování.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Stephanotis
Zveřejněno: 15.12.2016

BOBKOVIŠEŇ NA ŽIVÝ PLOT KOLEM VINOHRADU

Bobkovišeň Rotundifolia

Bobkovišeň lékařská 'Rotundifolia' je jednou z nejpoužívanějších odrůd bobkovišní v Anglii, zemích Beneluxu i v jižní Evropě. Nabízí poměrně velké, středně zelené listy, které mají oválný až okrouhlý tvar, čímž se odlišují od běžných bobkovišní, jejichž listy bývají spíše kopinaté, protáhlé a temně zelené. Velice ceněná je pro svou stavbu – větve rostou vcelku symetricky jedna nad druhou, takže svými přírůstky, které jsou vždy hustě olistěné již od země, dokonale zaplní pohled ze všech stran a rostlina tak má velmi ucelený vzhled. Květenství bobkovišní jsou vzpřímená, složená z drobných bílých voňavých květů. Po opylení nastupují lákavé lesklé černé plody, které jsou pochoutkou pro ptactvo, pro člověka jsou mírně jedovaté.

Využití

'Rotundifolia' většinou příliš nekvete. Je ideální pro živé ploty a zelené stěny. Střih je možný zjara po mrazech a v polovině léta, ale pro hustý růst není nutný.

Pěstování

Potřebuje dobře odvodněnou, ale přednostně vlhčí, kyprou půdu, mírně kyselou a bohatou na živiny. Pokud začnou listy žloutnout, bývá to přemokřením, nedostatkem živin nebo chlorózou (přemírou vápna v půdě) – zde stačí dodat hořkou sůl nebo upravit pH půdy na kyselou reakci. V zimě, pokud nemrzne a není zmrzlá zem, zalévejte. Rostlina by neměla vyschnout před zamrznutím země. V případě omrznutí listů nebo větviček stačí zjara zakrátit. Obráží spolehlivě a bujně. Plně mrazuvzdorná je cca do -20 °C, v dobré půdě až do -24 °C. Při silnějších mrazech jí mráz spálí listy. Není vhodná do nejchladnějších oblastí republiky.

Detail odstavce: Bobkovišeň Rotundifolia
Zdroj: Bobkovišeň na živý plot kolem vinohradu
Zveřejněno: 3.6.2019

KVETOUCÍ POKOJOVÉ ROSTLINY

Africká fialka

Je tropická rostlina, která je velice oblíbená v USA. U nás se tato rostlina těší veliké oblibě především pro svoji skromnost a rozmanitost. Fialka kvete po celý rok, v létě je však intenzita kvetení větší. Květy mohou být jednoduché nebo tvořit plná a zvlněná květenství. Rovněž paleta barev je široká, existují i více barevné odrůdy. Dále odrůdy, které mají barevně lemovaný okraj květu. Listy fialek jsou masité, srdčité a jejich povrch je pokryt chloupky. Jedná se o nenáročnou rostlinu, ze které se můžete těšit několik let.

Pěstování: Fialka v létě vyžaduje jasné rozptýlené světlo, ne však přímé slunce, snáší i polostín. V zimě rostlině dopřejeme světlé stanoviště. Ideální je běžná pokojová teplota, v zimě však minimum 12 °C. V létě se jí daří nejlépe při 15 °C. Fialku pravidelně zaléváme po celý rok vlažnou vodou do misky. Listy se nesmí namočit, jinak by mohly začít hnít. Důležité je zeminu nepřemokřit. Rostlina vyžaduje vysokou vlhkost vzduchu, kterou rostlině zajistíme tím, že květináč postavíme do misky s vlhkými kaménky. Rostlinu nerosíme. Hnojíme každé 2–3 týdny standardním tekutým hnojivem. Rostlinu rozmnožujeme zjara, a to listovými řízky, které necháme zakořenit ve vodě nebo přímo v půdě. Přesazujeme dle potřeby vždy na jaře, používáme rašelinový substrát nebo jednotnou zeminu. Letnění pro tuto rostlinu se nedoporučuje. Pokud rostlina nekvete, možnou příčinou je chladné, suché nebo tmavé stanoviště. Rovněž změnou stanoviště se může kvetení pozastavit. Hnědé skvrny na listech jsou příčinou příliš studené zálivky. Rostlina je napadávána molicemi a roztoči.

Zde můžete shlédnout fotografie africké fialky.

Detail odstavce: Africká fialka
Zdroj: Kvetoucí pokojové rostliny
Zveřejněno: 19.1.2014

PÉČE O VÁNOČNÍ KAKTUS

Pěstování

Vánoční kaktus nemá rád přímé slunce, tudíž byste měli zabránit, aby na něj dopadaly jeho paprsky. Umístění rostliny je společně s teplotou vzduchu tím nejdůležitějším, nač byste se měli při jejím pěstování zaměřit. A protože vánoční kaktus nesnáší dobře slunce a přílišné světlo, bude se mu dařit spíše v polostínu. Pokud máte okno na sever, je to nejlepší místo, kam ho můžete dát. Vánoční kaktus roste i při teplotě od 22 stupňů Celsia, ale nekvete. Pokud chcete docílit toho, aby vám vánoční kaktus vykvetl, umístěte ho do prostor o teplotě mezi 12 až 15 stupni Celsia. Při pěstování vánočního kaktusu si odpusťte příliš častou zálivku. V době květu dodejte rostlině vodu přibližně každý týden a dbejte na to, aby zemina nebyla ani úplně suchá, ale ani přemokřená, aby mohly kořeny dostatečně růst. Jakmile rostlina odkvete, přísun vody radikálně omezte a v plné míře obnovte zase až po objevení nových poupat. Svou roli hraje i vlhkost vzduchu – pokud je nízká, můžete ji zvýšit pravidelným rosením rostliny. Jak u rosení, tak i při zálivce používejte jen odstátou vodu. Škůdci a choroby se na této rostlině vyskytují opravdu velmi vzácně. Pokud tedy kaktus nevykvete, bývá to většinou způsobeno neadekvátní teplotou v místnosti, v níž ho pěstujete. Občas se stává, že se na rostlině objeví poupata, ale vzápětí začnou opadávat. To je znamení toho, že máte v místnosti příliš suchý vzduch. Pokud nebudete otálet, mělo by ke zlepšení stavu postačit, když začnete rostlinu pravidelně rosit. Kaktusu prospívá letnění, vyneste kaktus na zahradu, ne na plné slunce, kde bude mít od května do srpna dostatek čerstvého vzduchu. Kaktus se vám odmění tím, že v říjnu až lednu lépe nasadí poupata.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Péče o vánoční kaktus
Zveřejněno: 4.9.2014