Rychlá odpověď: Afrikán vysévejte doma v březnu až dubnu nebo ven po oteplení, sazenice vysazujte až po mrazících. Funguje jako nenáročná květina na slunce, do truhlíku i mezi zeleninu. Největší pozor dejte na slimáky, přemokření a přehnaná léčivá tvrzení bez ověření.
Afrikány jsem dlouho bral jako obyčejné „smraďochy“ k chodníku, dokud jsem je nezačal dávat mezi rajčata, k okurkám a na okraje záhonů. Teprve tam se ukázalo, že nejde jen o levnou letničku, ale o rostlinu, která umí zahradu zpřehlednit, přilákat hmyz a někdy i odradit část problémů.
V článku najdete praktický postup od výsevu po sběr semen, rozdíly mezi nízkými a vyššími druhy, zkušenosti se slimáky, chorobami i tím, co si lidé často slibují od léčivých účinků. Nejde o přepsaný návod ze sáčku, ale o pohled ze zahrady, kde se afrikány opravdu vysévaly, přesazovaly, okopávaly i zachraňovaly po dešti.
FAQ – afrikán, výsev, pěstování, škůdci a jedlost
Kdy sázet afrikány ven?
Afrikány sázejte ven nejčastěji ve druhé polovině května, až pomine riziko mrazíků a půda se ohřeje.
Malé sazenice jsou na chlad citlivější, než se zdá. Když je vysadíte příliš brzy, nemusí uhynout, ale zastaví růst a dlouho se vzpamatovávají. V teplejších oblastech lze začít dříve, ve vyšších polohách raději později. Sledujte hlavně noční teploty a první týden po výsadbě také slimáky a zálivku.
Kdy dělat výsev afrikánů?
Výsev afrikánů se doma nejlépe dělá v březnu až dubnu, aby byly sazenice připravené na květnovou výsadbu.
Semena vysévejte mělce, do jemného substrátu a spíš řidčeji. Po vyklíčení potřebují rostliny hodně světla, jinak se vytáhnou a zeslábnou. Pokud nechcete předpěstovávat, můžete zkusit přímé setí ven v květnu, ale kvetení přijde později a malé rostliny víc ohrozí sucho, chlad i slimáci.
Je afrikán jedlý?
Afrikán je jedlý hlavně u vhodných druhů a čistě pěstovaných rostlin, nejčastěji se používají okvětní lístky.
Do kuchyně dávejte jen květy, o kterých víte, že nebyly chemicky ošetřené. Používejte malé množství, protože chuť je výrazná, nahořklá a bylinná. Nevhodné je jíst rostliny z veřejných záhonů, květinářství nebo míst se zbytky postřiků. U alergiků a citlivých osob platí opatrnost, protože jedlý neznamená vhodný pro každého.
Je afrikán jedovatý pro člověka nebo zvířata?
Afrikán není běžně považovaný za prudce jedovatý, ale není vhodné ho neomezeně jíst ani dávat zvířatům.
U lidí může vadit pyl, silice nebo kontakt s rostlinou, zejména při citlivé pokožce. U psů a koček bych nenechával okusování bez kontroly, protože aromatické rostliny jim mohou podráždit trávení. Nejrozumnější je brát afrikán jako okrasnou a případně střídmě jedlou rostlinu, ne jako krmivo nebo domácí lék.
Pomáhají afrikány proti slimákům?
Afrikány proti slimákům samy o sobě spolehlivě nefungují; mladé sazenice jim naopak často chutnají.
To je časté zklamání. Lidé čekají, že výrazná vůně slimáky odradí, ale v praxi slimáci mladé afrikány běžně okusují. Silnější rostliny poškození snášejí lépe. Pokud máte zahradu plnou slimáků, chraňte výsadbu hned po vysazení, odstraňujte úkryty, kontrolujte záhon večer a nespoléhejte jen na aksamitník.
Odpuzují afrikány škůdce?
Afrikány mohou pomáhat proti některým škůdcům, hlavně v půdě, ale nejsou univerzální ochrana celé zahrady.
Nejčastěji se zmiňuje vliv některých aksamitníků na půdní háďátka. V běžné zahradě ale záleží na druhu, množství rostlin, délce pěstování a stavu půdy. Afrikán berte jako součást pestré výsadby, ne jako náhradu střídání plodin, zdravé půdy a pravidelné kontroly.
Ve svém příspěvku JAK VYLÉČIT ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.
Dobrý večer
prosím o radu, na orchideich se mi udělal na podzim ze spodní strany bílý povlak, postříkala jsem je slabým roztokem vody a octa. Povlak sice zmizel,ale listy zůstaly povadlé i když jsem je postavila jednou za 3-4 týdny do nádoby s vodou a hnojivem pro orchidee. Tak se chci zeptat co s nimi jestli se ještě růst obnoví nebo je mám vyhodit a kde jsem udělala chybu.Děkují
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Topinambury jsou unikátní a všestranné rostliny pěstované pro své jedlé hlízy. I když jsou příbuzné slunečnicím a sdílejí některé podobné vlastnosti, jedním ze zajímavých aspektů topinamburů je jejich absence kvetení za určitých podmínek. Pochopení toho, proč tyto rostliny často nekvetou, může být zásadní pro zahradníky a farmáře, kteří je chtějí efektivně pěstovat.
Topinambur je odolná rostlina, které se daří v různých typech půdy a podnebí. Její schopnost kvést však velmi závisí na specifických podmínkách prostředí:
Topinambury jsou citlivé na fotoperiodu, což znamená, že k zahájení kvetení potřebují určité množství denního světla. V oblastech s kratšími dny nemusí rostliny dostávat dostatek světla k zahájení procesu kvetení.
Tyto rostliny preferují mírné teploty. Nadměrné teplo nebo chlad mohou rostlinu stresovat, což vede k zaměření se spíše na vývoj hlíz než na kvetení.
Půda bohatá na živiny je klíčová pro celkové zdraví rostliny. Pokud v půdě chybí esenciální živiny, rostlina může upřednostňovat růst hlíz před tvorbou květů.
Topiny se pěstují primárně pro své hlízy, nikoli pro květy. Rostlina přirozeně věnuje více energie vývoji těchto podzemních úložných orgánů, které jsou klíčové pro její přežití a reprodukci.
Primárním cílem rostliny je ukládat energii do hlíz, což zajišťuje, že přežije zimní měsíce a na jaře znovu vyroste. Tato alokace energie často probíhá na úkor kvetení.
Genetická výbava také hraje roli v tom, zda topinambur kvete. Některé odrůdy byly selektivně vyšlechtěny pro produkci hlíz spíše než pro okrasné účely, což přirozeně snižuje jejich sklon ke kvetení.
Různé kultivary mají různé sklony ke kvetení. Pokud je cílem kvetení, může být nutné vybrat odrůdu známou svou schopností kvetení.
Ačkoli topinambury mohou kvést za optimálních podmínek, několik faktorů může tomuto procesu bránit. Pochopení těchto faktorů může pomoci zahradníkům a zemědělcům zvládnout svá očekávání a soustředit se na pěstování požadovaných hlíz. Zajištěním správných podmínek prostředí a výběrem vhodných kultivarů je možné podpořit kvetení, pokud je to zamýšlený výsledek. Pro většinu pěstitelů však absence květů neubírá rostlině na jejím primárním účelu – produkci výživných a všestranných hlíz.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana.
Mám dotaz,mohou se orchideje sprchovat celé? Někdo je sprchuje a někdo říká že když se dostane voda na květy a do srdíčka,orchidej uhyne,mám 40 Phalaenopsis a již delší dobu mi nekvetou,přitom jsou bohaté listama a krásně silné.Co mám udělat aby se rozkvetli? Dana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Když orchidej bohatě roste se silnými listy, tak má od vás dostatek hnojiva a proto se ji nechce kvést. Když ji dáte na pár měsíců hnojivovou dietu (úplně přestat hnojit), tak se lekne, že nepřežije a rychle nasadí na květ, aby stačila vytvořit semena pro nové rostlinky, které zajistí přečkání doby nedostatku živin. Sprchování květů není vyloučeno, ale nehodí se, aby v květu zůstávala voda, protože se zde spojí s usazeným domácím prachem a tato směs pak zahnívá a může to zničit celý květ.
Je to nevelký rod, který obsahuje všehovšudy tři druhy. Nejrozšířenější je klívie oranžová. Květenství klívie je vysoké 30 až 40 cm, s 20 kvítky. Listy jsou rovné, sytě zelené, dlouhé 40 až 50 cm. Jsou sestaveny do růžice a rozkládají se do zvláštního vějíře. Váš interiér tak může zdobit i v období, kdy nekvete. Klívie je poměrně nenáročná rostlina. Její listy se nemusí rosit. V létě jí poskytněte jasné a rozptýlené světlo. Zimní nedostatek světla snáší dobře, můžete ji tedy umístit v nevelké vzdálenosti od jižního okna, na jihovýchod nebo na západ. Při velkém nedostatku světla klívie sice přežívají, ale nekvetou a rostou pomaleji. Zálivka je vždy mírná. Aby klívie pravidelně kvetly, je pro ně důležité období klidu. U mladých rostlin je to období od září. Klívie se přesazují jen tehdy, pokud je to nutné, a květináč zvolíme raději s velkým průměrem. Musíme dávat pozor, aby nedošlo k poškození kořenů. Pokud postupujeme opatrně, mohou se oddělit dceřiné výhonky. Je důležité, aby mladé rostliny neměly méně než 4 listy. Kvůli dalšímu zakořenění se zasadí do písku nebo do směsi písku a rašeliny (v poměru 1 : 1). Klívie by se dala zařadit mezi kvetoucí pokojovky vhodné do chladu, protože celé léto může být venku někde ve stínu a v zimě ji vyhovuje 12-16 °C, ale snese i méně. Platí, že čím nižší teplota, tím menší zálivka.
Botanický název: Clivia
Osvětlení: Světlé místo s přistíněním od přímých slunečních paprsků v létě. Klívii vyhovuje čerstvý vzduch na přistíněném místě.
Zálivka: Od jara do podzimu hojná. V pozdním podzimu opatrná a mírná. V zimě místo konvice můžeme použít rozprašovač. Tak se zvlhčí zemina i listy, ale jen tehdy, když je v místnosti s chladnější teplotou. Jestliže je klívie v místnosti s teplotou okolo 20 °C, zaléváme ji více.
Přesadba: Doporučená směs zeminy: 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl prohnojené zeminy, 1 díl rašeliny a 1 díl písku. Přesazuje se až po období kvetení a jenom tehdy, kdy již kořeny vylézají z květináče.
Rozmnožování: Dělením při přesazování a semeny. Semena se sbírají z plodu 2 až 3 měsíce po odkvětu a v příhodné době se vysévají do zeminy. Semena vzchází během měsíce, ale rostlina kvete při semenném množení až za 4 nebo 5 let.
Muškáty jsou světlomilné, a teplomilné. Velmi dobře se jim daří v přímém oslunění, snáší ale i přechodné zastínění. Při delším zastínění se muškáty „vytahují“, jsou zesláblé, nevzhledné, velmi málo kvetou a jsou náchylné k chorobám. Muškáty jsou sice teplomilné, ale velmi dobře snáší od podzimu do jara přezimování ve studených sklenících, světlých sklepech a zimních zahradách. Ideální teplota je kolem 8 stupňů, při vyšší má pelargonie chuť růst, zbytečně se vytahuje a zeslabuje. V letních měsících pelargonie potřebuje pro svůj dobrý růst a bohaté květenství teplé a slunné stanoviště. Ve své původní domovině jsou muškáty nuceny šetřit vláhou, takže s ní umí dobře hospodařit. Stonky i listy jsou schopny udržet určitou zásobu vody, jsou tlusté až sukulentní. Muškáty tedy snáší i za plné vegetace přestávky v zálivce a jako balkonové rostliny nejsou rozhodně tak choulostivé jako třeba surfinie nebo petunie. Na trvale suchých stanovištích ovšem pelargonie rozhodně nenarostou a nekvetou tak dobře jako v přiměřeně vlhkém substrátu. V příliš vlhkém prostředí naopak muškáty zahnívají, trpí chorobami a velmi špatně kvetou. Pelargonie tedy rozhodně snášejí lépe sucho než vlhko, se kterým si neporadí. Podobné je to i s výživou – v přehnojené, příliš živné zemině rostliny rostou velmi bujně, ale zpravidla hůře kvetou, řízky snadněji zahnívají a trpí chorobami. V příliš chudé zemině naopak muškáty zakrňují a špatně narůstají, i když relativně dobře kvetou. V současné době je však možné pořídit na našem trhu speciální pěstební substráty pro pelargonie a muškáty, které jsou svým podílem humusu i přidanými hnojivy ideální pro dosažení bohatého a dlouhého květenství na velkých a silných rostlinách.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RŮŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Kučerová.
Chtěla bych poprosit o radu proč mi nekvetou růže.zalévám a starám se o ně denně a přihnojuji je kristalonem na plody a květ.Děkuji Kučerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Kučerová.
Dobrý den prosím o odpověď na otázku,proč mi nekvetly růže.Dostala jsem na jaře tři sazenice růží,keřových,ale ani jedna nekvetla.Starala jsem se prakticky denně,pžihnojovala,zalevala atd.Je pro mě tajemstvým,jakou mají barvu.Prosím o odpověď a děkuji předem Kučerová
Orchideje většinou nekvetou kvůli nedostatku světla, ale pozor, nesnesou ani přímé slunce (pálí jim listy). Rozhodně nezapomínejte na pravidelnou zálivku a přihnojování nejlépe speciálním hnojivem určeným právě pro orchideje, případně plným hnojivem pro pokojové rostliny, které však neobsahuje vápník. Od jara do podzimu přihnojujte častěji, v zimě méně, ale u teplomilných orchidejí, které nevyžadují výrazný zimní odpočinek, můžete hnojit v podstatě celoročně. Pokud vám rostlina nekvetla už hodně dlouho, zkuste snížit okolní teplotu na nějakých 12 °C. Například druh Cymbidium potřebuje pro to, aby nasadil na květ, teplotu okolo 15 °C. Pro přezimování mu postačí teploty mezi 7–12 °C. V době kvetení snese i 20 °C, ale trvanlivost květů zajistíte teplotou o pár stupňů nižší.
Některé druhy orchidejí (například Phalaenopsis) mají tu schopnost na jednom květním stvolu vykvétat dokonce opakovaně. Po opadu všech květů je tedy vhodné květní výhon zastřihnout za druhým pupenem, myšleno od těla rostliny, a to cca 0,5 až 1 cm nad ním. Růstový vrchol se obvykle opět aktivuje a vyroste z něj další výhon s květy. Pokud zvolíte tento způsob, rostlina může vykvést dříve, než by sama nasadila na nový výhon. Jestli hned po odkvětu výhon dle výše uvedené rady nezastřihnete, konce výhonů samy zaschnou a je časté, že vyraší některé spodní očko do výhonu a do květu. Zaschlou část pak můžete bez obav ustřihnout. A to zase asi 0,5 cm nad místem, kde je výhon ještě živý. Rostliny totiž mají v místě usychání vytvořenou přirozenou bariéru proti pronikání patogenů, toto místo tedy zachovejte, ať rostlina nemusí znovu uzavírat novou ránu. Pouze v případě, že již rostlina byla chorobou napadena, je vhodné odstranit napadenou část až do zdravého místa.
V naší poradně s názvem PROČ MI VŮBEC NEKVETOU KANADSKÉ BORŮVKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra F..
Dobrý den. Mám na zahradě kanadské borůvky a již třetí rok mi vůbec nekvetou.
Keř je vysoký asi 180 cm a na pohled zdravý. Má spoustu větví velmi bohatě olistěných.
Prosím o radu co s tím. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Zkuste změnit hnojivo. Omezte dusík a posilněte fosfor a draslík. Když má rostlina mnoho dusíku, tak bohatě roste, ale nekvete.
Tento oblíbený opadavý keř dorůstá do výšky 0,5 až 3 m a kvete podle odrůdy od května do srpna v bílé, růžové nebo červené barvě. Růžově kvetou kultivary ´Purpurea´, ´Piccolo´, ´Eva Supreme´ (k nim viz níže). Vajgélie v době květu dobře vyniknou jako dominantní solitér uprostřed travnaté plochy, vhodné jsou i do živých plotů, dobře vypadají rovněž vysazené ve skupinách. Oválné listy jsou dlouhé 5 až 10 centimetrů a u některých odrůd mají i okrasný význam (odrůdy s dvoubarevnými listy, které jsou dekorativní i v době, kdy nekvetou). V současnosti se pěstuje mnoho kříženců souhrnně označovaných jako Weigela hybrida.
Pěstování
Vajgélie potřebuje přiměřeně výživnou půdu a plné slunce, případně jen slabé zastínění. Je vhodná i do nižších poloh, neboť se považuje za mrazuvzdornou. V tuhých zimách sice může namrznout, ale po řezu dobře regeneruje. Na jaře přihnojujte kompostem. Na vhodném stanovišti jsou vajgélie dlouhověké a vypadají nádherně i déle než padesát let. Doporučuje se kombinovat je s tavolníkem, pustorylem či trojpukem. Keř se rozmnožuje bylinnými řízky, dřevité špatně rostou. Každý rok proveďte řez starších větví, aby si keř zachoval mohutnost a krásně kvetl. Staré rostliny s neuspořádaným růstem seřízněte úplně, zdokonalíte tím jejich habitus, ale jednu sezonu nepokvetou.
Přesazení vajgélie
Pro přesazování keře vajgélie vyberte nové místo s dobře propustnou půdou a dostatkem slunečního světla. Vykopejte jámu dvakrát širší a hlubší než kořenový bal. Připravte nové místo přidáním kompostu a kypré půdy. Opatrně vyjměte vajgélii z původního místa a zachovejte kořenový bal neporušený. Umístěte ji do nové jámy a ujistěte se, že horní část kořenového balu je v úrovni okolní půdy. Zasypte zeminou, důkladně zalijte a zamulčujte, aby se udržela vlhkost.
Načasování
Nejlepší doba k přesazení vajgélie je buď brzy na jaře, než vyraší nové porosty, nebo brzy na podzim po letních vedrech.
Vyhněte se přesazení v nejteplejší části léta.
Vyberte správné místo
Vajgélie preferuje plné slunce před částečným stínem a dobře propustnou půdu.
Prohlédněte rostlinu
Před vykopáním zkontrolujte vajgélii, zda nemá poškozené nebo nemocné větve, a prořezejte je.
Příprava nové jámy
Vykopejte jámu, která je dvakrát tak široká a hluboká jako kořenový bal vykopané vajgélie.
Připravte půdu
Na dno jámy přidejte trochu dobře shnilého kompostu nebo jiné organické hmoty pro zlepšení odvodnění a úrodnosti půdy.
Vykopání vajgélie
Kolem vajgélie vykopejte brázdu a ujistěte se, že z kořenového balu získáte co nejvíce.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Věra Čokovská Čokovská.
Dobrý den. Mám prosbu a dotaz. Přikoupila jsem si nové Orchideje a dala k původním, které vždy krásně kvetly. Nyní už dva měsíce nekvetou žádné a na stvolech jsou lepkavé kapičky. Prosím jak Orchideje zachráním. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Lepkavé kapičky rostlina vylučuje na svou obranu před škůdci. Nejspíše byly nové druhy napadené a škůdce se rozšířil i na vaše zdravé rostlinky. Pokud nevíte čím přesně jsou napadeny, tak zkuste aplikovat postřik pomocí přípravku Mospilan 20 SP. Ten si rostlina natáhne do sebe a udrží ho několik týdnů. Po tu dobu cokoliv ji kousne a nasaje její šťávu, tak zahyne. Mospilan jde koupit normálně v hobby marketu.
Základem je správné zalévání odstátou vodou, správné dávkování hnojiva a tvarování. Pokud oleandry nekvetou, příčinu hledejte buď v nesprávné péči, nebo v nedostatečné likvidaci škůdců a chorob. Nejčastěji jde o čerň, kdy listy vypadají jako posypané sazemi, houby poškozující květy (plíseň), mšice, puklice a svilušky. Pokud je oleandr napaden škůdci, dochází ke žloutnutí listů a jejich opadávání. Oleandr je teplomilná rostlina z oblasti Středomoří, takže i menší mráz jí může uškodit.
Velkým nepřítelem oleandru jsou mšice. Ty jsou většinou zelené až černé a najdeme je na všech zelených částech rostliny. Po napadení mšicemi dochází ke kroucení listů a k plstnatění či zakřivení pupenů. Na mšice je ideální nasadit slunéčko sedmitečné. Pomoct si můžete i vodou smíchanou s tabákem.
V naší poradně s názvem PESTOVANI ORCHIDEE PHALAENOPSIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Simi.
Dobry den k vanocum jsem dostala krasne kvetouci orchidei phalaenopsis dala jsem ji na okno na jizni stranu do ted bylo vse v poradku kvety byly plne sily a krasne ale dnes rano jsem se na ni podivala a kvety jsou vsechny zvadle mekke a bez pevnosti vubec nevim co se stalo prosim poradite mi nekdo snazila jsem se neco najit ale bohuzel bez odpovedi na mou otazku nerada bych o ni prisla a nevim co delam spatne dekuji simi
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Jestli jste již orchidej zalévala, tak zřejmě došlo k převlečení a kořeny napadla hniloba - rostlina umírá s velmi malou šancí na přežití. Pokud jste ještě od té doby, co ji máte, nezelévala, tak je rostlina suchá a bude třeba ji na 10 minut ponořit do větší nádoby s odstátou vodou. Když to uděláte rychle, tak je velká šance na záchranu. Další možností je, že rostlina nastydla během cesty pod váš vánoční stromeček. Zde bude třeba vyčkat, jestli znovu obrazí a za několik let znovu vykvete. Nejlépe se příčina takového zvadnutí dá určit jen při vizuální kontrole rostliny, proto ji zkuste vzít do oblíbeného květinářství a pokuste se s jejich pomocí rostlinu zachránit.
Vřesy kvetou od srpna po dobu celého podzimu. Kdežto vřesovce kvetou na jaře a na podzim, podle konkrétního druhu. Vřesovce vykvétají postupně jednotlivými kvítky po celé délce jednoletých výhonů, tedy těch, které narostly tento rok. Starší výhony nekvetou. Proto nastává situace, že z krásného hustého kompaktního keříku zakoupeného v zahradnictví po několika letech vznikne z našeho pohledu opelichaný, nevzhledný keřík se spoustou holých větviček.
Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Stejně tak stříháme i vřesovce kvetoucí v létě. Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více řežeme.
Hortenzie v zimě snadno omrznou. Následující jaro obrazí od kořenů, takže sice přežijí, ale nekvetou.
Při pěstování venku tedy zabezpečte hortenzie na zimu aspoň deseticentimetrovou vrstvou mulče nebo lehkým kompostem, suchým listím a ještě je překryjte větvičkami chvojí.
Výhony nesestříhávejte na podzim, ale až na jaře po vyrašení nových výhonů.
Postup zazimování venku:
Ke kořenům přihrneme dostatečné množství hrabanky nebo listí.
Nadzemní části obalíme bílou netkanou textilií, která je prodyšná a přitom rostliny ochrání dostatečně, jen ji musíme důkladně upevnit. Igelitová fólie není vhodná, protože se působením slunečních paprsků prostor uvnitř ohřeje na poměrně vysokou teplu a v noci se pak zase prudce ochladí, což rostlinám nesvědčí.
Nakonec kolem hortenzií hustě zapícháme chvojí. Zajistíme tím nejen stabilitu netkané textilie, ale vytvoříme i další vrstvu tepelné izolace a zabráníme teplotním výkyvům mezi dnem a nocí.
Pokud je dlouhodobě sucho a zem nezamrzá, průběžně rostliny mírně zaléváme i v zimě.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.
Orchideje nejsou složité rostliny. Jsou ale jiné, než si většina lidí myslí. Nekvetou proto, že by byly rozmazlené nebo choulostivé, ale proto, že v bytových podmínkách často nemají důvod kvést.
Jakmile pochopíte rozdíl mezi růstem a kvetením, přestanete orchidej přelévat, přihnojovat a přenášet z místa na místo. Místo toho jí dáte světlo, klid, rozdíl teplot a čas. A právě tehdy se začne dít to, na co všichni čekají.
„Orchidej vám květ nedá za snahu,“ říká zahradník na závěr. „Dá vám ho tehdy, když má pocit, že nastal správný čas.“
Je snadné koupit speciální hnojení pro kvetoucí orchideje, které obsahuje mírně odlišné mikroživiny nebo nutriční hodnoty, jejímž cílem je zlepšit kvetení orchideje. Je to sice lákavé, ale pokud nejste profesionální pěstitel, je to pro rostliny jen malý přínos. Za prvé, ve většině domů máte sbírku více druhů orchidejí, které kvetou v různých ročních obdobích. Za druhé, různé druhy mají různé kvetoucí požadavky. Když si pořídíte vysoce kvalitní NPK - vyvážené hnojivo, je stejně efektivní v produkci květu, jako hnojivo k tomu určené a bude přínosem pro všechny vaše orchideje, i ty co právě nekvetou.
V naší poradně s názvem PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Orchidej je zvláštní v tom, že může mít kořeny ve vzduchu a i tak bude dobře prosperovat. Jinými slovy, nepotřebuje substrát na kořenech. Proto není potřeba přesazovat, jakmile začnou kořeny přerůstat přes květináč. Nyní vaše orchidej asi nepřijala nový substrát a zřejmě ji nezachráníte. Budiš vám to alespoň k ponaučení, jak příště pečovat o novou orchidej.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sendy.
Vlastní zkušenost: co mi na jižním balkoně opravdu fungovalo
Nejlépe mi dlouhodobě fungovala kombinace převislých muškátů, Million Bells, verbeny, gazánie a jedné výplňové rostliny s dekorativním listem, například molice Forsterovy. Petúnie a surfinie byly nádherné, ale jen tehdy, když měly dost vody, pravidelné hnojení a chráněnější kout. Bakopa vypadala jemně a romanticky, ale na nejprudším poledním úpalu měla tendenci vadnout dřív než muškáty.
První chyba, kterou jsem udělal, byla příliš hustá výsadba. Do šedesáticentimetrového truhlíku jsem dal tolik sazenic, aby vypadal plný hned po výsadbě. V květnu to působilo skvěle, ale v červenci si rostliny začaly konkurovat. Petúnie braly vodu, bakopa ztrácela sílu a muškát sice držel, ale nekvetl tak bohatě, jak by mohl. Od té doby sázím méně rostlin, ale dávám jim lepší substrát a víc prostoru.
Druhá chyba byla hnojení „pro jistotu“. U balkonových květin na přímé slunce člověk snadno získá pocit, že když nekvetou, potřebují víc hnojiva. Jenže u některých druhů to vede k bujným listům a slabším květům. U muškátů se mi osvědčilo hnojit pravidelně, ale ne hystericky. U petúnií, surfinií a Million Bells jsem naopak viděl jasný rozdíl, když dostávaly výživu častěji a v menších dávkách.
Třetí chyba byla podcenění větru. Květiny na plné slunce mohou světlo milovat, ale dlouhé křehké výhony petúnií nebo surfinií vítr snadno poláme. Na balkoně ve vyšším patře proto vyhrávají kompaktnější druhy, vzpřímené muškáty, gazánie, osteospermum, vitálka nebo verbeny. Převislé vodopády květů jsou krásné, ale potřebují pevný truhlík, závětří a pravidelnou kontrolu.
Nejužitečnější zkušenost přišla až po několika týdnech sledování. Rostliny jsem si zapisoval podle tří věcí: jak rychle vadnou, jak vypadají po dešti a jak dlouho zůstávají dekorativní bez zásahu. Tím vznikl přehled, který je pro běžného pěstitele často cennější než botanický popis.
Následující tabulka shrnuje moje praktické pozorování z běžného českého balkonu orientovaného na jih až jihozápad. Nejde o laboratorní test, ale o pomůcku, podle které se dá rychle poznat, co dát na nejprudší slunce a co raději do chráněnější části balkonu.
Ve svém příspěvku JAK PĚSTOVAT ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel IVETA NOVOTNA.
Dobrej den,A orchdej mně spálilo sluníčko byla na přímém slunci a listy jsou žluté a dá se ještě zachránit a tak jaké prostředí orchodej potřebuje.A předem Vám mnohokrát děkuji
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Mospilan 20 SP jako náhrada za Metation: kdy ano a kdy ne
Mospilan 20 SP je nejčastěji zmiňovaná náhrada za Metation E 50 hlavně proto, že má systémové působení. To znamená, že nejde jen o kapku, která musí zasáhnout konkrétní mšici na listu. Účinná látka se dostává do rostlinných pletiv a škůdce ji přijímá sáním nebo požerem. V praxi je to výhoda hlavně u mšic, molic a některých škůdců, kteří jsou schovaní na mladých výhonech nebo spodní straně listů.
Když jsem řešil silné napadení mšicemi na mladých výhonech, rozdíl proti běžnému kontaktnímu zásahu byl vidět hlavně v tom, že nebylo nutné fyzicky trefit každého jedince. To ale neznamená, že stačí rostlinu jen symbolicky orosit. I u systémového přípravku je důležité rovnoměrné ošetření, správná dávka, vhodné počasí a respekt k ochranné lhůtě. Nejčastější chyba je poddávkování ze strachu nebo naopak „přidám trochu víc, ať to zabere“. Obojí je špatně.
Mospilan bych zvažoval hlavně tam, kde je problém se savým hmyzem a kde je přípravek podle etikety použitelný pro danou plodinu. Hodí se do situací, kdy mšice deformují mladé výhony, kdy molice sedí na spodní straně listů nebo kdy škůdce není snadné zasáhnout čistě kontaktně. Naopak bych ho nebral jako automatickou volbu na každé vykousané místo v listu. Pokud listy žerou housenky, mandelinky nebo dřepčíci, může dávat větší smysl jiný typ zásahu.
Co bych dnes udělal jinak: u Mospilanu bych nikdy nezačínal otázkou „kolik toho dát do postřikovače“, ale otázkou „je to opravdu škůdce, na kterého je tento přípravek vhodný a povolený u této plodiny?“ Teprve potom má smysl řešit dávkování podle etikety.
U Mospilanu je také důležité nepracovat s představou, že systémový přípravek je automaticky bezpečnější nebo ekologičtější. Systémový účinek je praktický, ale znamená také, že přípravek působí uvnitř rostliny. U jedlých plodin proto rozhoduje ochranná lhůta. U zahrádkářů bývá typický problém u salátů, bylinek, jahod, rajčat a paprik, které se průběžně sklízí. Tam je potřeba velmi pečlivě zvážit, zda má chemický zásah ještě smysl, nebo zda není lepší mechanické odstranění napadených částí, oplach, lepové desky, biologická ochrana nebo cílenější lokální postup.
Představuji si to na jednoduchém příkladu. Máte papriky ve skleníku a na mladých vrcholcích se objeví mšice. Pokud papriky ještě nekvetou a sklizeň je daleko, máte větší prostor pro chemické řešení. Pokud už ale sklízíte první plody každé dva dny, situace je úplně jiná. Náhrada za Metation zde není otázka síly, ale otázka, zda se chemický postřik vůbec hodí do fáze, ve které rostlina je.
Pro rozhodování mezi Mospilanem a kontaktními přípravky pomůže následující přehled.
Ve svém příspěvku PŘESAZOVÁNÍ ORCHIDEE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sendy.
Dobrý den,přesadila jsem orchidej bohužel s květy .Měla jsem pocit,že má nedostatek místa v květináči.
Ona mi do druhého dne uvadla.Je to již měsíc od přesazování.Květy má povadlé a lupena změklá.
Má šanci na přežití,nebo jsem ji tak ublížila,že nepřežije?
Děkuji za odpověď.S.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Svetlana.
Špatná odpověď zahradnika
Květy při přesazení neuvadnou, musela se stát nějaká chyba. Průvan, chlad, napadení škůdcem.Pokud jste po nákupu ihned nepresadila do nové kůry (né substrátu) tak je možné, že u krčku orchidky zůstal takový špunt, který se musí odstranit,. Udržuje vlhkost a uhniváni kořenů. Hned po přesazení nenamacet, až jsou kořeny stříbrné. Namacet do max 3/4 nádoby, do dešťové vody, ne moc studené a pozor, aby se voda nedostala do srdíčka. Hrozí hniloba.
Doufám, že pomůže. Nevyhazovat, znovu vykvete.
Toto video je velmi užitečné pro část článku o prevenci chorob ostružin. Správný řez totiž zásadně ovlivňuje zdravotní stav keře.
Podle zahradnické praxe je dobré větrání porostu jedním z nejúčinnějších způsobů, jak omezit šíření houbových chorob.
Důležité momenty ve videu
0:30 – 1:40 – vysvětlení rozdílu mezi starými a novými výhony
1:40 – 3:30 – praktická ukázka odstranění starých výhonů
3:30 – 5:00 – jak řez zlepšuje kvalitu plodů a zdraví keře
Proč je důležité pro článek
Nejčastější chyby při pěstování ostružin
Jak zabránit chorobám ostružin
Jak na to – ochrana ostružin
2. Posezónní řez ostružinového keře
Proč jsem vybral právě toto video
Toto video má velmi dobré zhlédnutí a ukazuje praktickou péči o ostružiny po sklizni.
Správný řez po sklizni je důležitý pro:
omezení chorob
odstranění napadených výhonů
podporu nových plodonosných výhonů
Důležité momenty ve videu
0:40 – 2:00 – jak poznat výhony, které už plodily
2:00 – 3:20 – odstranění starých výhonů
3:20 – 4:30 – jak připravit keř na další sezónu
Proč je důležité pro článek
Kdy řezat ostružiny
Prevence chorob ostružin
Nejčastější chyby při pěstování
3. Řez ostružiníku (praktický návod)
Proč jsem vybral právě toto video
Video je jednoduché, přehledné a dobře ukazuje praktickou práci s keřem ostružin. Taková videa mají dobré výsledky ve vyhledávání, protože lidé často hledají právě vizuální návod.
Důležité momenty ve videu
0:20 – 1:30 – ukázka přerostlého keře
1:30 – 2:30 – postup řezu krok za krokem
2:30 – 3:30 – výsledek správného řezu
4. Redberry Mite Workshop – problém nedozrávajících ostružin
Proč jsem vybral toto video
Toto je jedno z nejlepších odborných videí vysvětlujících problém, kdy ostružiny nedozrávají a část plodu zůstává červená. Jde o typický příznak škůdce nazývaného redberry mite (vlnovník ostružiníkový).
Nejzajímavější momenty videa
1:10 – 2:30 – vysvětlení proč část ostružiny zůstává červená
3:00 – 5:00 – detailní záběry poškozených plodů
8:00 – 10:00 – strategie ochrany a postřiků
Proč je důležité pro článek
Proč ostružiny nedozrávají
Vlnovník ostružiníkový
5. Identification of Orange Rust in Blackberries
Proč jsem vybral toto video
Toto video velmi dobře ukazuje rez ostružinovou (orange rust), jednu z nejtypičtějších chorob listů ostružin.
