Téma: 

proč opadává dracena


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

DRACÉNA

Dracaena marginata

Dracaena marginata patří mezi nejznámější a nejčastěji pěstované dracény, je charakteristická svým holým stonkem, který nese růžici z úzkých listů zbarvených podle druhu. Například listy Dracaeny marginaty tricolor mají uprostřed zelenou barvu a po obou stranách červený a žlutý pruh, kdežto listy Dracaeny marginaty Colorama jsou načervenalé s červenými pásky na okrajích. Tyto druhy rostou pomalu, obvykle mohou dosáhnout výšky okolo 150 cm. Ve své domovině však dracéna marginata roste jako strom vysoký až 3 m. Zde jsou fotografie, na kterých je vidět dracéna marginata.

Detail odstavce: Dracaena marginata
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: usychání větví jedle korejské, na kterých jsou šišky

z uveřejněných článků o jedlích jsem se stále nedověděla, zda se jedná o nemoc jedle, proč na větvích se šiškami opadává jehličí a schnou.

Zdroj: diskuze Jedle korejská nemoci
Odesláno: 18.10.2018 uživatelem Věra Kolářová
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Co je to dracéna

U nás jsou dracény k dostání v mnoha druzích a barevných variacích. Tato exotická a zároveň nenáročná rostlina je vhodná do jakéhokoliv interiéru. Je nejhezčí bez prořezávání, pokud je však příliš velká, je možné ji na jaře seříznout. Dracénám se daří dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžete je zasadit samotné do ne příliš velkého květináče nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.

Detail odstavce: Co je to dracéna
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: dracéna kroucení listů

Vaše dracena nejspíše umírá. Pokuste se ji zachránit ukončením dosavadní zálivky. Až substrát proschne, tak začnete zalévat dešťovou vodou a nebo vodou destilovanou. Dracena nemá ráda některé soli, které jsou přítomné v naší vodě z kohoutku.

Zdroj: diskuze Dracéna kroucení listů
Odesláno: 30.7.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 1 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Dracaena marginata – pěstování

Jde o nenáročnou rostlinu, která vydrží jak na stinnějším místě, tak i na přímém slunci. Nejvhodnější však je velmi světlé místo bez přímého slunce. Pokud si dracéna zvykne na určitý přísun světla, těžko snáší přemístění na jinak osvětlené stanoviště (začnou jí žloutnout a usychat listy). Ve vegetačním období vyžaduje pravidelnou zálivku, zemina by měla být stále mírně vlhká. Přes zimu zálivku omezte. Rostlině celoročně vyhovuje běžná pokojová teplota. Od jara do podzimu dracénu přihnojujte jednou za 14 dní, v zimě stačí jednou za měsíc.

Detail odstavce: Dracaena marginata – pěstování
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: vánoční hvězda

chci se zeptat mě vánoční hvězda opadává a zůstavají jen stonky a je přesazená co mámm dělat dál.Děkuji předem za odpověd spozdravem Petra Turanová

Zdroj: diskuze Vánoční hvězda
Odesláno: 9.5.2016 uživatelem petra
Počet odpovědí: 2 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Dracaena marginata – zalévání

Dracéna snese pravidelnou i nárazovou zálivku, zalévejte ji měkkou, odstátou vodou. Pěstujete-li rostlinu při nízké teplotě, nezapomeňte zálivku omezit. Ale protože má tento druh tvrdé listy, snáší na krátkou dobu i sucho. V pěstební nádobě musí být dobrá drenáž, abyste zabránili přemokření rostlin. Příliš chladné a vlhké stanoviště způsobuje, že rostlina neroste a kořeny pomalu uhnívají. Dracény mají rády vlhko, proto v letních parnech rostliny jednou týdně orosíme. Vzdušná vlhkost by se měla pohybovat kolem 85 %. Zvláště v zimních měsících dávejte pozor na přemokření.

Detail odstavce: Dracaena marginata – zalévání
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Dracena

Dracena vám namrzla. Teď odumřou její listy a jestli promrznutí nebylo hluboké, tak za pár týdnů začnou rašit nové rostlinky na původním kmínku. Do té doby výrazně snižte zálivku, aby substrát vyschnul. Rostlinu umístěte na slunné místo a případně ji upravte řezem. Pokud nic rašit nezačne ani po dvou měsících, tak dracena umřela na šok z mrazu.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 4.3.2018 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Škůdci

V příliš vlhkém substrátu dracény zahnívají, při vysoké teplotě a při nedostatku světla je pak napadají škůdci. Například suchý úpal podporuje rozšíření svilušek. Na dracéně se mohou objevit také vlnatky či červci, které lze odstranit adekvátním přípravkem. Při správné péči však dracény obvykle na škůdce netrpí.

Detail odstavce: Škůdci
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Dracéna až ke stropu

Dracena je nezmar a normálně vždycky obrazí po seřezání. Normálně ji zkraťte jak uznáte za vhodné. Z ořezaných částí můžete nadělat řízky a namnožit si další rostlinky. Chvíli budete mít jen holé torzo, ale to zanedlouho obrazí rašícími listy.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 14.9.2018 uživatelem Míla
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

HABR OBECNÝ – CARPINUS BETULAS

Habr obecný – carpinus betulas

Habr obecný je listnatý strom, který na podzim opadává a na jaře znova obrůstá. Listy má vejčitého tvaru, na krajích pilovité, jako mladé jsou hebce chlupaté. Jeho kůra je hladká, šedá se světlými pruhy. Kvete během dubna a května současně, když mu vyráží listy. Květy jsou různě dlouhé jehnědy. Plodem habru obecného je oříšek, který dozrává na podzim a během zimy opadne. Habr začíná plodit teprve ve věku 20 až 40 let. Dožívá se věku kolem 150 let.

Detail odstavce: Habr obecný – carpinus betulas
Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas
Zveřejněno: 9.11.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PROČ NA PODZIM ŽLOUTNE A OPADÁVÁ LISTÍ

Proč opadává listí

Každoroční opad listů je součástí životní strategie většiny listnatých stromů rostoucích v našich klimatických podmínkách.

Zima představuje pro většinu živých organismů náročné období. Musí vynakládat mnohem více energie na vlastní přežití (nezmrznutí) i na získání potravy/vody. Rostliny musí zůstat stát na tom svém stanovišti a jsou vystaveny všem povětrnostním vlivům – mrazu, větru, sněhové pokrývce, námraze. A samozřejmě nedostatku klíčového zdroje – vody. Tím, že strom na podzim shodí listy, se tomu všemu snaží čelit. Holé větve také znamenají menší plochu, na které se může držet sníh a námraza, a navíc nekladou tak velký odpor větru. Riziko polámaných větví je tak významně nižší než v olistěném stavu. Tím hlavním důvodem, proč stromům každoročně listí opadává, je však uchování vlhkosti.

Pokud je půda zmrzlá, je voda pro stromy takřka nedostupná. Strom si proto nemůže dovolit ztrácet ani kapku. Možná to není běžně známo, ale v období, kdy má strom listy, dochází k obrovským ztrátám vody právě skrze listy, respektive skrze listové průduchy, jimiž uniká vodní pára do okolního prostředí. Protože ale listy obsahují řadu důležitých látek, hlavně dusík a uhlík, strom, jako řádný hospodář, si je před opadem odčerpá a ve formě bílkovin uloží ve vnitřních pletivech. Na jaře je pak použije na tvorbu nových listů a květů. Naopak do uvadajících listů uloží odpadní látky.

Vlastní mechanismus opadu listů se připravuje už od jara. V místech, kde řapík listu přisedá na větvičku (stonek), se už v době intenzivního růstu začnou vytvářet vrstvičky buněk, které lze od sebe navzájem oddělit. Jejich dočasná soudržnost je dána pouze přítomností růstového hormonu auxinu, který se tvoří v listech a vrcholových částech stonku a putuje rostlinou směrem dolů. Ke konci vegetace, na podzim, produkce auxinu klesá a úměrně tomu se oslabuje i jeho vliv na soudržnost buněk. V okamžiku, kdy síla gravitace překoná sílu auxinu, list upadne.

Sezónní shazování listí je ovládáno kombinací krátkého dne a nízkých teplot. Když poměr denního světla, tmy a chladu dosáhne kritického bodu, odpoví na to typický širokolistý strom vytvořením přehrádky zvláštních korkových buněk v místech, kde je řapík listu připojen k větvi. List pak pomalu odumírá, protože byl izolován od cévních svazků. Spoj se oslabuje, až list ze stromu spadne. Drobnou jizvu, která zůstala po opadu listu, zacelí další vrstva specializovaných buněk – ta chrání strom proti ztrátě vlhkosti a proti vniknutí hub.

Z listnáčů neopadávají pouze listy kožovité či ostnité. Příkladem neopadavého keře je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), pěstovaná v mnoha parcích.

Detail odstavce: Proč opadává listí
Zdroj: Proč na podzim žloutne a opadává listí
Zveřejněno: 22.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: dracéna jak se o ni starat

Dracena se může řezat podle libosti. Nolistěný kmínek je možné zkrátit - znovu obrazí. Z odříznuté části je možné kmínek nařezat po 10 cm. Tyto řízky obalte ve stimulátoru růstu a zapíchněte je do vlhkého substrátu. Stejně tak i vrcholovou část s listy. Vše znovu zakoření a vyrostou vám z toho nové rostliny stejné jako ta původní.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 2.11.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

PROČ NA PODZIM ŽLOUTNE A OPADÁVÁ LISTÍ

Proč listy žloutnou a opadávají i u pokojovek

Pokud listy na rostlině opadávají a žloutnou, možnou příčinou může být přelití (nebo naopak přesušení) pěstebního substrátu anebo chladný průvan. Žloutnutí listů může být způsobeno mimo jiné i nedostatkem světla (zejména v zimě), zálivkou tvrdou nebo chlorovanou vodou anebo vysokými pěstebními teplotami během noci.

Pokud je rostlina přemokřená, okamžitě vylijte přebytečnou vodu z květináče i z podmisky. Rostlinu vytáhněte z květináče, odstraňte uhnilé kořeny a rostlinu přesaďte. (Pokud ale zemina s kořeny zapáchá, je už šance na záchranu minimální.) Po přesazení novou zeminu udržujte jen mírně vlhkou. Zato rostlinu hodně roste, abyste zvýšili její příjem vody plochou listů, než vyžene nové kořeny. Problémy způsobuje i nepravidelná zálivka, kdy rostlinu necháme i několik týdnů vyschnout a pak ji vydatně zalijeme. Například oblíbený ibišek na nepravidelnou zálivku reaguje žloutnutím a opadáváním listů.

Náhlé opadávaní listů, které nestačí zežloutnout, je zaviněno šokem rostliny, vyvolaným prudkou změnou životních podmínek (například aklimatizace rostlin po zakoupení, studený průvan, změny teplot, zalévání velmi studenou vodou, špatné světelné podmínky).

Žloutnutí a hnědnutí listů způsobuje zálivka tvrdou nebo chlorovanou vodou. Tmavězelené žilkování na světle zelených listech je zapříčiněno přebytkem železa a dusíku v půdě nebo naopak jejich nedostatkem. Další příčinou může být kyselost zeminy či nedostatek světla. Pokud pestré listy ztrácející barvu, je to způsobeno nedostatkem světla či přebytkem dusíku v zemině. Blednoucí zelená barva listů (listy místy zabarvené do běla, mozaika listů) může být způsobena nedostatkem železa, mědi a síry v pěstebním substrátu.

Detail odstavce: Proč listy žloutnou a opadávají i u pokojovek
Zdroj: Proč na podzim žloutne a opadává listí
Zveřejněno: 22.5.2017


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Re: Dracéna až ke stropu

Moc Vám děkuji. Já si to říkala. Ale dcera měla strach. Hodně ji na ni záleží.
Tak ji zkusím přesvědčit. Ještě jednou děkuji a přeji pěkný den.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 14.9.2018 uživatelem Martina Svobodová
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Choroby

U dracén se můžete setkat s těmito problémy:

  • hnědé špičky a žluté okraje listů dracény – nejčastější příčinou je suchý vzduch, chladný průvan nebo suchý substrát;
  • vybělené suché skvrny na listech – důvodem je příliš mnoho slunce; rostlinu zachráníte, pokud ji přemístíte na světlé místo, kde bude chráněna před přímými slunečními paprsky;
  • žloutnutí spodních listů – pokud toto žloutnutí postupuje pomalu, jde o přirozený proces stárnutí listů, listy totiž mají omezenou životnost pouze na 2 roky, poté odumírají;
  • listy mají hnědé okraje a jsou zkroucené – příčinou je téměř vždy příliš nízká teplota; dracény jsou na teplotu okolí dosti choulostivé;
  • hnědé skvrny na listech – na vině bývá nedostatek vody;
  • uhynutí dracény – příčinou může být příliš mnoho vody během zimního období nebo také pěstování rostliny při nízké teplotě.

Detail odstavce: Choroby
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Dracena skvrny na listech

Dobrý večer, dostala jsem od maminky v srpnu dracenu. Na listech se tvoří žluté a hnědé skvrny. Zalévám 1 x týdně, občas rosím listy, nevíte prosím, čím to může být? Děkuji za odpověď. Přiložený obrázek

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 30.10.2018 uživatelem Dagmar Štěpánková
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

DRACÉNA

Dracaena marginata – množení

Rostlinu můžete množit semeny nebo vrcholovými či stonkovými řízky, nejvhodnějším obdobím je jaro a léto. Semena ke svému vyklíčení potřebují obvykle 2–3 měsíce. Množení pomocí řízků je pohodlnější a rychlejší, i když takto získáme jen mále množství rostlinek. K řízkování můžete použít vrcholky výhonků, boční výhonky nebo i kusy kmene. Řízky zasaďte do směsi rašeliny a písku, zakryjte je igelitovým sáčkem a udržujt při stálé teplotě 21–24 °C. Boční výhonky odřezávejte raději i s kouskem kmenu, rychleji pak zakoření. Pokud zvolíte množení pomocí kmenových řízků, musí mít alespoň dva pupeny a pokládají se vodorovně na zeminu. U dracén s pestrými listy se nejdříve objeví zelené listy, které teprve později získají svou typickou barvu. Vrcholové řízky oddělujte šikmým řezem, obalte je v práškovém stimulátoru a zapíchněte do množírenského substrátu. K jejich zakořenění je zapotřebí mírná vlhkost a stálá teplota nad 22 °C.

Detail odstavce: Dracaena marginata – množení
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: Dracéna

Čím méně světla, tím užší listy a vyčouhlý kmínek. Rostlina bude žít i ve stínu, ale nebude tak pěkná, jako kdyby byla na plném slunci. Méně slunce znamená i méně hnojit, protože rostlina ve stínu nepotřebuje tolik živin.

Zdroj: diskuze Dracéna jak se o ni starat
Odesláno: 27.1.2019 uživatelem Milda
Počet odpovědí: 9 Zobrazit odpovědi

RAKYTNÍK NALOŽENÝ V MEDU

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je listnatý, trnitý a až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Tato opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých má nažloutlé květy a oranžové plody. Mladé větve jsou porostlé hvězdovitými trichomy, jsou zprvu stříbřitě chlupaté, později rezavé. Borka na starších větvích je černohnědá, šupinatá. Osa květu se u samičích stromů mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně opadává. List je krátce řapíkatý, úzký, stříbřitě zelený, celokrajný, kopinatý. Listy jsou na větvičce střídavé. Čepel dosahuje délky 3-8 cm, šířky 3-10 mm. Samčí pupeny jsou 2-3krát větší než pupeny samičí. Samčí květy mívají také odlišnou barvu než samičí. Samičí jsou žlutavé, samčí mají zelenavě stříbřitou barvu. Rakytník kvete od března do května. Květy vyrůstají na větvičkách z minulého roku. Květy jsou bezkorunné a v květu je nálevkovitý kalich se dvěma kališními cípy, v němž je skrytý pestík. Samčí květy vyrůstají v krátkých hroznech nebo kláscích a obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Plody jsou peckovice velké 5-10 mm a široké přibližně 3-5 mm, vyrůstají s krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý, ale často elipsoidní až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Semeno je hladké lesklé, temně hnědé, elipsoidního až vejčitého tvaru, s patrnou podélnou rýhou. Může být dlouhé 4-7 mm. Rakytník řešetlákový má povrchové kořeny - rostou do hloubky maximálně 10-60 cm. V kořenech se vyskytují symbiotické bakterie v hlízkách. Kořenové hlízky mohou dosahovat velikosti golfového míčku. Symbiotické bakterie na kořenech vážou vzdušný dusík, který je součástí metabolismu rostliny. Samičí rostliny tvoří mnoho kořenových výběžků, takže vytvářejí samovolně souvislé porosty. Výmladky z kořenů lze použít pro další množení rostliny.

Detail odstavce: Rakytník řešetlákový
Zdroj: Rakytník naložený v medu
Zveřejněno: 6.2.2018

IBIŠEK POKOJOVÝ

Druhy

Pokojové ibišky jsou stálezelené keře a byliny se střídavými listy. Listy jsou celistvé nebo dlanitě laločnaté, s dlanitou žilnatinou, skládající se ze tří nebo více hlavních žilek.

Květy jsou pravidelné, oboupohlavní. Kalich je zvonkovitý nebo miskovitý, vytrvalý, s pěti cípy nebo zuby. Na bázi kalicha je většinou vyvinut kalíšek s pěti až mnoha cípy, jen zřídka chybí. Pokojový ibišek má květy krátkověké, většinou vydrží jediný den a poté koruna opadává. Tyčinky jsou srostlé v trubičku a spojeny na bázi s korunními lístky. Plodem je mnohosemenná tobolka.

Pokojové ibišky můžeme pěstovat v mnoha barvách. Kromě růžově červené, která patří původnímu divokému druhu, je to hlavně červená v různých tónech, ale také různé odstíny oranžové, žluté, růžové i barva bílá. Značná je rovněž rozmanitost velikostí a tvarů. Květy s nápadně vyčnívajícími tyčinkami mohou být rovné, zvlněné, stříhané, poloplné i plné. Rostlina nejvíce kvete od června do podzimu, ale ojedinělé květy se mohou objevit kdykoliv.

Mezi nejčastěji pěstované pokojové ibišky patří ibišek čínský a ibišek dřípený. Tyto ibišky jsou na trhu k dostání v mnoha barevných variacích. Nejčastěji pěstovaný ibišek čínský můžete znát pod názvem čínská růže.

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Ibišek pokojový
Zveřejněno: 28.2.2017

DRACÉNA

Druhy

Je známo asi 40 různých druhů dracén, přičemž jde převážně o stromy nebo keře palmovitého či sukulentního vzhledu. U nás nejznámějšími a nejčastěji pěstovanými druhy jsou:

  • Dracaena godseffiana – keřovitý dračinec s bíle skvrnitými listy (podobně jako u pomerančovníku), tvoří žlutozelené květy a později i plody;
  • Dracaena deremensis – má bílé pruhy uprostřed listů; jde o druh, který se v bytových podmínkách pěstuje velmi dobře;
  • Dracaena fragans – je ze všech dračinců asi nejméně náročná na péči; má tmavě žluté převislé listy;
  • Dracaena draco (někdy také nazývaná pravý dračinec) – je nenáročný druh s tuhými, tmavě zelenými listovými růžicemi;
  • Dracaena marginata – snese nejvíce stínu, její dlouhé, špičaté listy mají typické načervenalé okraje;
  • Dracaena sanderiana – potřebuje pro svůj růst dostatek vzdušné vlhkosti, její listy připomínající kopí jsou světle pruhované.

Kromě dracény sanderiana, která je menšího, takřka drobného vzrůstu, jsou všechny dračince robustní a při dobré péči dorůstají v interiéru 1,5–2 m. D. godseffiana má krásně vonící žlutozelené květy, obvykle až ve stáří kvete D. fragans, a to květy s příjemnou a velmi intenzivní vůní. V pokojových podmínkách však dracény kvetou zřídkakdy.

Zde si můžete prohlédnout rozličné druhy a podoby dracén.

Detail odstavce: Druhy
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014

DRACÉNA

Pěstování

Dracény pěstujeme podle konkrétního druhu na světle či v polostínu, vždy však bez přímého slunečního záření a bez průvanu. Těmto rostlinám nejlépe vyhovuje rozptýlené světlo, v létě mohou stát venku na chráněném místě (pozor na velký vítr, který by mohl rostlinu polámat). Dracénám obvykle vyhovuje normální pokojová teplota kolem 20 °C (maximálně však 25 °C). V zimě by neměla teplota poklesnout pod 15 °C. V té době snáší i mírné slunce. Dracény by nikdy neměly stát v průvanu, který jim hodně vadí a hlavně urychluje žloutnutí a opadávání spodních listů. Ale jestli listy žloutnou pomalu a postupně, nebojte se, u dracén je normální, že spodní listy postupně pomalu žloutnou tím, jak stárnou. Listy vydrží na rostlině totiž jen asi 2 roky a pak odumírají a odspoda rostliny odpadávají. Právě díky tomu dracény získávají svůj typický vzhled holého kmenu s bohatou listovou korunou.

Od března do září přihnojujte dracény jednou za 14 dní speciálními tekutými hnojivy pro pokojové rostliny, které neobsahují vápno. Protože dračince rostou pomalu, přesazují se podle potřeby. Mladé rostlinky přesazujte každý rok, starší rostliny pak každé 2 až 3 roky. Vhodná je výsadba do širokých nízkých květináčů. Pěstební substrát by měl obsahovat 2 díly drnovky, 1 díl listovky, 1 díl kompostové zeminy a 1 díl písku. Do zeminy je dobré přidat trochu dřevěného uhlí a antuky. Pokud se rostlině celkově nedaří a špatně roste (zejména na jaře), pak za to nejspíš může nedostatek živin. Vyhněte se raději pěstování v plastovém květináči, protože tak často dochází k přemokření rostlin, což se projevuje ztmavnutím kořenů a svěšením listů. Některé druhy dracén se dají dobře pěstovat i hydroponicky, tedy pouze ve vodě bez zeminy.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014

LOPATKOVEC

Proč lopatkovec nekvete

Lopatkovec většinou nekvete, pokud má nevhodné podmínky, nedostatek světla, nedostatek živin, je přemokřený nebo velký květináč.

Detail odstavce: Proč lopatkovec nekvete
Zdroj: Lopatkovec
Zveřejněno: 14.12.2016

VOSKOVKA

Proč voskovka nekvete

Příčinou opadávání listů je přelití, u květů je to příliš tmavé stanoviště. Příliš mnoho, nebo naopak málo vody může způsobit, že rostlina nekvete.

Detail odstavce: Proč voskovka nekvete
Zdroj: Voskovka
Zveřejněno: 9.10.2016

MINI KIWI

Oblíbené druhy

K pěstování se obzvláště hodí klony, které byly speciálně vyselektovány pro podmínky západní Evropy. Rostlina je vhodná do teplých oblastí v Polabí nebo do tradičních vinohradnických oblastí, případně do míst dobře chráněných proti vysoušejícím větrům a v průběhu zimy či na jaře i proti holomrazům. Jistota pěstování je vyšší ve sklenících a fóliovnících (kiwi při teplotách nižších než -12 °C zamrzá ve dřevě). Rostlina dostala své nezvyklé jméno po rovněž velmi podivuhodném ptáku, kterému se ovocné plody podobají nejen svým zabarvením, ale i tvarem. Nelétavý pták kivi je národním symbolem Nového Zélandu, odkud se lahodné ovoce počátkem dvacátého století rozšířilo prakticky do všech koutů světa.

Mezi oblíbené druhy minikiwi patří:

Issai

Kiwi Issai je popínavá opadavá rostlina, poměrně dobře mrazuvzdorná (-25 °C). Odrůda dává během podzimu zelené sladké plody velikosti většího angreštu. Je samosprašná, proto nepotřebujete samčí rostlinu. Oproti jiným odrůdám začíná plodit již 2–3 roky po výsadbě. Při pěstování dejte pozor, abyste rostlinu nepřehnojili! Poroste vám, ale moc nepokvete. Má raději kyselejší zeminu. Je to menší odrůda, proto se dá pěstovat i ve větších nádobách s oporou, po které se rostlina bude pnout. Řežeme ji jako vinnou révu, a to koncem zimy, kdy ve dřevě ještě není jarní míza, nebo naopak na konci léta. Rostliny lze koupit množené řízkováním ve velikosti cca 20–40 cm.

Vitikiwi

Actinidia arguta 'Vitikiwi' je vynikající, jedinečné kiwi, které zkrášlí každou zahradu a připraví vám neuvěřitelný zážitek. Chutné plody můžete sklízet od druhého roku po vysazení. Při pěstování používejte zpětný řez pozdě na podzim, případně v zimě. Vitikiwi je samosprašné, nepotřebuje tedy žádnou samčí rostlinu k opylení. Plody bohaté na vitaminy si můžete vychutnat hned se slupkou. Vitikiwi je popínavá rostlina dorůstající do výšky cca 3 m, proto potřebuje oporu. Vyžaduje slunečné stanoviště chráněné před větrem. Pro dobré přichycení rostliny použijte stabilní, 3–4 m vysokou konstrukci. Rostlinu zasaďte tak hluboko, aby byly kořeny dobře zakryté zeminou. Zeminu smíchejte s trochou rašeliny a přisypte kolem balu. Dobře zalijte. Vitikiwi je samosprašné. Po 3–4 letech jsou rostliny zcela vyvinuty a začínají plodit na dvouročním dřevě. Odrůda je mrazuvzdorná (rostliny jsou odolné vůči mrazu do -25 °C), přesto je dobré přikrýt spodní část rostliny slámou, dřevitou vlnou nebo chvojím.

Přibližně po 3 letech se provádí první řez. V zimě (prosinec, leden) se zkrátí loňské výhony na 3–5 oček a odstraní se staré dřevo. Později je nutné rostliny trochu prosvětlit. Spon by měl být 2 až 3 m.

Detail odstavce: Oblíbené druhy
Zdroj: Mini kiwi
Zveřejněno: 5.2.2019

INHALACE ČESNEKU

Účinky

Proč tato nezvyklá inhalace funguje? Protože česnek má přírodní antibakteriální účinky. Při rozdrcení uvolňuje léčivou složku nazvanou allicin, která pomáhá při zahlenění a uvolňuje nosní cesty. Snižuje zánět, který přispívá k dráždivému kašli, působí proti zahlenění a rýmě.

Detail odstavce: Účinky
Zdroj: Inhalace česneku
Zveřejněno: 27.2.2019

PROČ NA PODZIM ŽLOUTNE A OPADÁVÁ LISTÍ

Kdy se barví listí

V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.

Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.

Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.

V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez). U některých dřevin se v tomto období ukládá v listech i větší množství tříslovin; jejich přítomnost dodává spolu s karotenoidy listům hnědé zbarvení.

Výsledné zbarvení listů závisí na tom, jaké typy barviv a v jakých vzájemných poměrech se v listech vyskytují; přitom množství možných kombinací je značné a škála barev, které můžeme v tomto období vidět, je velmi pestrá. Zbarvení listů je do určité míry typické pro jednotlivé druhy dřevin. Žluté zbarvení je charakteristické například pro listy bříz, topolů a jinanů, protože na jejich zbarvení se podílejí téměř výhradně karotenoidy. Je-li zbarvení listů výrazně oranžové, červené či purpurové, zcela určitě se na něm podílejí vedle karotenoidů i antokyany. Příkladem mohou být některé javory, duby a jeřáby.

Vybarvení listů je však ovlivněno i počasím pozdního léta a podzimu, proto není krása a intenzita zbarvení každý rok stejná. Nejkrásněji se listy vybarvují, je-li počasí v tomto období slunné a chladné, nikoliv však mrazivé. Předčasné mrazíky narušují především tvorbu antokyanů. Vybarvení listů svědčí také mírné sucho, naopak deštivé počasí je méně příznivé. Příznivý vliv na zbarvení listů můžeme pozorovat i na listech jednoho a téhož stromu či keře. Lépe jsou vždy vybarveny listy, které jsou více exponovány na světle než listy zastíněné.

Změna ve zbarvení není jedinou změnou, která se v listech před příchodem zimy odehrává. Ostatní změny jsou sice na pohled méně nápadné, nicméně jsou pro rostliny životně důležité. V listech se nachází mnoho důležitých látek – cukrů, bílkovin a minerálních látek, které by byly po opadu listů ztraceny. Proto před tím, než list opadne, je alespoň část těchto látek odvedena z listů do vytrvalých částí rostliny, do větví, kmene a kořenů, kde jsou po dobu zimního klidu uloženy. V jarním období, kdy stromy raší, jsou tyto zásoby opětovně využity ke tvorbě nových listů a květů. Poté, co jsou látky z listů odtransportovány, listy opadávají. V tomto období jsou již dřeviny připraveny na přežití nepříznivých podmínek zimního období.

Detail odstavce: Kdy se barví listí
Zdroj: Proč na podzim žloutne a opadává listí
Zveřejněno: 22.5.2017

PROČ SE DĚLAJÍ OPARY

Jak poznat opar

Vyskytuje se nejčastěji na rtech, na ústech a kolem nosu. Jde o drobný puchýřek naplněný tekutinou. Opar často praská, což je velmi bolestivé a nepříjemné a prodlužuje to dobu hojení. Opar později zaschne, objeví se stroupek, který postupně zmizí. Celá doba výskytu oparu trvá přibližně 10 dní.

Detail odstavce: Jak poznat opar
Zdroj: Proč se dělají opary
Zveřejněno: 27.2.2019

NÁVOD NA VÝROBU LEPORELA

Leporelo z vlastních fotografií

Jak již bylo napsáno výše, leporelo je možné vyrobit i z vlastích fotografií. Takto vyrobené fotoleporelo je nejen vhodným dárkem, ale i vhodnou činností pro děti. Vždyť fotografie jsou nedílnou součástí našich vzpomínek a s nimi přichází nutnost pořizovat si stále nová a nová fotoalba, tak proč ne třeba fotoleporelo.

Detail odstavce: Leporelo z vlastních fotografií
Zdroj: Návod na výrobu leporela
Zveřejněno: 7.5.2018