Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

PROČ OPADÁVÁ LISTÍ

Proč opadává listí

Každoroční opad listů je součástí životní strategie většiny listnatých stromů rostoucích v našich klimatických podmínkách.

Zima představuje pro většinu živých organismů náročné období. Musí vynakládat mnohem více energie na vlastní přežití (nezmrznutí) i na získání potravy/vody. Rostliny musí zůstat stát na tom svém stanovišti a jsou vystaveny všem povětrnostním vlivům – mrazu, větru, sněhové pokrývce, námraze. A samozřejmě nedostatku klíčového zdroje – vody. Tím, že strom na podzim shodí listy, se tomu všemu snaží čelit. Holé větve také znamenají menší plochu, na které se může držet sníh a námraza, a navíc nekladou tak velký odpor větru. Riziko polámaných větví je tak významně nižší než v olistěném stavu. Tím hlavním důvodem, proč stromům každoročně listí opadává, je však uchování vlhkosti.

Pokud je půda zmrzlá, je voda pro stromy takřka nedostupná. Strom si proto nemůže dovolit ztrácet ani kapku. Možná to není běžně známo, ale v období, kdy má strom listy, dochází k obrovským ztrátám vody právě skrze listy, respektive skrze listové průduchy, jimiž uniká vodní pára do okolního prostředí. Protože ale listy obsahují řadu důležitých látek, hlavně dusík a uhlík, strom, jako řádný hospodář, si je před opadem odčerpá a ve formě bílkovin uloží ve vnitřních pletivech. Na jaře je pak použije na tvorbu nových listů a květů. Naopak do uvadajících listů uloží odpadní látky.

Vlastní mechanismus opadu listů se připravuje už od jara. V místech, kde řapík listu přisedá na větvičku (stonek), se už v době intenzivního růstu začnou vytvářet vrstvičky buněk, které lze od sebe navzájem oddělit. Jejich dočasná soudržnost je dána pouze přítomností růstového hormonu auxinu, který se tvoří v listech a vrcholových částech stonku a putuje rostlinou směrem dolů. Ke konci vegetace, na podzim, produkce auxinu klesá a úměrně tomu se oslabuje i jeho vliv na soudržnost buněk. V okamžiku, kdy síla gravitace překoná sílu auxinu, list upadne.

Sezónní shazování listí je ovládáno kombinací krátkého dne a nízkých teplot. Když poměr denního světla, tmy a chladu dosáhne kritického bodu, odpoví na to typický širokolistý strom vytvořením přehrádky zvláštních korkových buněk v místech, kde je řapík listu připojen k větvi. List pak pomalu odumírá, protože byl izolován od cévních svazků. Spoj se oslabuje, až list ze stromu spadne. Drobnou jizvu, která zůstala po opadu listu, zacelí další vrstva specializovaných buněk – ta chrání strom proti ztrátě vlhkosti a proti vniknutí hub.

Z listnáčů neopadávají pouze listy kožovité či ostnité. Příkladem neopadavého keře je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), pěstovaná v mnoha parcích.

Zdroj: Proč na podzim žloutne a opadává listí

Diskuze: usychání větví jedle korejské, na kterých jsou šišky

z uveřejněných článků o jedlích jsem se stále nedověděla, zda se jedná o nemoc jedle, proč na větvích se šiškami opadává jehličí a schnou.

Zdroj: diskuze Jedle korejská nemoci
Počet odpovědí: 3

Proč listy žloutnou a opadávají i u pokojovek

Pokud listy na rostlině opadávají a žloutnou, možnou příčinou může být přelití (nebo naopak přesušení) pěstebního substrátu anebo chladný průvan. Žloutnutí listů může být způsobeno mimo jiné i nedostatkem světla (zejména v zimě), zálivkou tvrdou nebo chlorovanou vodou anebo vysokými pěstebními teplotami během noci.

Pokud je rostlina přemokřená, okamžitě vylijte přebytečnou vodu z květináče i z podmisky. Rostlinu vytáhněte z květináče, odstraňte uhnilé kořeny a rostlinu přesaďte. (Pokud ale zemina s kořeny zapáchá, je už šance na záchranu minimální.) Po přesazení novou zeminu udržujte jen mírně vlhkou. Zato rostlinu hodně roste, abyste zvýšili její příjem vody plochou listů, než vyžene nové kořeny. Problémy způsobuje i nepravidelná zálivka, kdy rostlinu necháme i několik týdnů vyschnout a pak ji vydatně zalijeme. Například oblíbený ibišek na nepravidelnou zálivku reaguje žloutnutím a opadáváním listů.

Náhlé opadávaní listů, které nestačí zežloutnout, je zaviněno šokem rostliny, vyvolaným prudkou změnou životních podmínek (například aklimatizace rostlin po zakoupení, studený průvan, změny teplot, zalévání velmi studenou vodou, špatné světelné podmínky).

Žloutnutí a hnědnutí listů způsobuje zálivka tvrdou nebo chlorovanou vodou. Tmavězelené žilkování na světle zelených listech je zapříčiněno přebytkem železa a dusíku v půdě nebo naopak jejich nedostatkem. Další příčinou může být kyselost zeminy či nedostatek světla. Pokud pestré listy ztrácející barvu, je to způsobeno nedostatkem světla či přebytkem dusíku v zemině. Blednoucí zelená barva listů (listy místy zabarvené do běla, mozaika listů) může být způsobena nedostatkem železa, mědi a síry v pěstebním substrátu.

Zdroj: Proč na podzim žloutne a opadává listí

Diskuze: vánoční hvězda

chci se zeptat mě vánoční hvězda opadává a zůstavají jen stonky a je přesazená co mámm dělat dál.Děkuji předem za odpověd spozdravem Petra Turanová

Zdroj: diskuze Vánoční hvězda
Počet odpovědí: 2

Habr obecný – carpinus betulas

Habr obecný je listnatý strom, který na podzim opadává a na jaře znova obrůstá. Listy má vejčitého tvaru, na krajích pilovité, jako mladé jsou hebce chlupaté. Jeho kůra je hladká, šedá se světlými pruhy. Kvete během dubna a května současně, když mu vyráží listy. Květy jsou různě dlouhé jehnědy. Plodem habru obecného je oříšek, který dozrává na podzim a během zimy opadne. Habr začíná plodit teprve ve věku 20 až 40 let. Dožívá se věku kolem 150 let.

Zdroj: Habr obecný – carpinus betulas

Diskuze: Re: Re: plíseň na katalpě

Dobrý den.
Moc mě potěšilo to,že žádné velké škody nevzniknou.Měl jsem obavy, aby za nějaký čas neopadalo všechno listí.
Moc děkuji za plně vyčerpávající odpověď.
Špaček Ladislav

Zdroj: diskuze Plíseň na katalpě
Počet odpovědí: 2

Ošetření vinné révy na podzim

  • Veškeré spadané listí pod vinnou révou shrabeme a dáme do popelnice. Listy mohou obsahovat zárodky plísní.
  • Provádíme řez révy (nebo brzy v zimě, podle počasí), ponechaná očka se tím posílí a vinná réva neslzí.
  • Révu na zimu nepřikrýváme, pouze přihrneme ke kořenům trochu zeminy.
  • Po řezu vinné révy postříkáme větve i půdu pod keřem směsí z vápenného mléka s přídavkem 10% roztoku kainitu.

Zdroj: Podzimní řez vinné révy

Diskuze: Re: Červivé vlašské ořechy

V letošním roce se mě ve zvětšené míře projevil problém červivosti
jader ořechů. Nikdy před tím jsem tento problém neměl. Můj ořešák
má cca 35 až 40 roků a je cca 15 m vysoký. Každý rok úplně odstra-
ním všechno spadané listí. Chemicky ho nijak ošetřovat pro jeho
velikost nemůžu. Je ten problém ovlivněn letošním počasím a nebo
chybí nějaké stopové prvky.

Zdroj: diskuze Černání ořechů
Počet odpovědí: 3

Babské rady jak na blechy u koček

Jak odstranit kočičí blechy a co na blechy u kočky zabere? Zde je několik babských rad (babská rada).

Zkuste listí z vlašských ořechů. Tento zákrok však blechy nezabije, pouze je vypudí.

Také můžete do stravy kočky přidat pivovarské kvasnice. Tato metoda ničí pouze blechy na kočce, ale nikoliv v jejím okolí.

I obyčejná voda s citronem může pomoci. Citrusy blechy odpuzují. Citrony zalijte vroucí vodou a nechte přes noc louhovat. Roztok na kočku nastříkejte rozprašovačem.

A jaké jsou vaše rady proti blechám u koček?

Zdroj: Co dělat když má kočka blechy

Diskuze: proč zelenaji květy bílé hortenzie

Hortenzie měla letos nádherně bílé velké květy a ty teď začínají zelenat . Prosím o radu , proč tomu tak je . Děkuji . Fantová

Zdroj: diskuze Proč zelenaji květy bílé hortenzie
Počet odpovědí: 2

Kdy se barví listí

V pozdním létě, kdy se pomalu zkracují dny a kdy teploty zejména v noci více klesají, začínají opadavé stromy a keře v lesích, parcích i v našich zahradách postupně měnit své zbarvení. Nejprve se v zeleni listoví charakteristické pro letní období začínají objevovat pouze nepatrné záblesky žluté, hnědavé a načervenalé barvy. Barevné změny jsou pak stále nápadnější a intenzivnější a s koncem podzimu získávají celou škálu zbarvení – od různých odstínů žluté, hnědé a rezavé až po nádhernou tmavě červenou barvu. Změny zbarvení jsou úzce spjaty s procesem stárnutí listů, který končí jejich opadem.

Letní zelené zbarvení listů způsobují zelená barviva – chlorofyly, které získaly svůj název z řeckého chloros (zelený). Kromě chlorofylu se v listech vyskytuje i několik druhů žlutých a oranžových barviv, patřících do skupiny označované jako karotenoidy. Zástupci této skupiny barviv jsou obsaženy kromě listů i v četných plodech, například v šípcích, rajčatech, paprikách, ale i v kořenu mrkve. V létě je v listech podstatně méně karotenoidů než chlorofylů, proto je jejich zbarvení chlorofylem překryto a výsledné zbarvení listů je zelené.

Listová barviva (zejména chlorofyly) jsou pro život rostlin nezbytně nutné – zachycují sluneční záření, jehož energie je díky listovým barvivům využívána v procesu zvaném fotosyntéza, při němž vznikají látky tvořící rostlinné tělo. Lze bez nadsázky říci, že bez listových barviv by nemohly existovat rostliny, ale ani živočichové, kteří se rostlinami živí buď přímo, nebo nepřímo. Jako vedlejší produkt fotosyntézy pak vzniká kyslík, který listy rostlin uvolňují do atmosféry.

V pozdním létě, kdy listy začínají stárnout, klesá intenzita fotosyntézy a spolu s tím dochází k postupnému rozkladu zelených chlorofylů. Jejich množství v listech se snižuje, až posléze úplně zmizí. Žluté a oranžové karotenoidy jsou vůči rozkladu odolnější a zůstávají v listech i poté, co se chlorofyly zcela rozložily. Jejich žluté a žlutooranžové zbarvení pak vyniká, protože již není překrýváno chlorofyly. U některých dřevin se v listech v tomto období začínají tvořit ještě další barviva, zvaná antokyany, která mají nejčastěji různé odstíny červené a purpurové. Tvorba antokyanů je výrazná především u těch dřevin, jejichž listy obsahují větší množství rozpustných cukrů. U některých dřevin se antokyany vyskytují v listech i v letním období a způsobují zbarvení listů okrasných červenolistých forem, například buků. Navíc se tato barviva často vyskytují v květech (pelargonie, petúnie, růže) nebo v plodech (černý bez). U některých dřevin se v tomto období ukládá v listech i větší množství tříslovin; jejich přítomnost dodává spolu s karotenoidy listům hnědé zbarvení.

Výsledné zbarvení listů závisí na tom, jaké typy barviv a v jakých vzájemných poměrech se v listech vyskytují; přitom množství možných kombinací je značné a škála barev, které můžeme v tomto období vidět, je velmi pestrá. Zbarvení listů je do určité míry typické pro jednotlivé druhy dřevin. Žluté zbarvení je charakteristické například pro listy bříz, topolů a jinanů, protože na jejich zbarvení se podílejí téměř výhradně karotenoidy. Je-li zbarvení listů výrazně oranžové, červené či purpurové, zcela určitě se na něm podílejí vedle karotenoidů i antokyany. Příkladem mohou být některé javory, duby a jeřáby.

Vybarvení listů je však ovlivněno i počasím pozdního léta a podzimu, proto není krása a intenzita zbarvení každý rok stejná. Nejkrásněji se listy vybarvují, je-li počasí v tomto období slunné a chladné, nikoliv však mrazivé. Předčasné mrazíky narušují především tvorbu antokyanů. Vybarvení listů svědčí také mírné sucho, naopak deštivé počasí je méně příznivé. Příznivý vliv na zbarvení listů můžeme pozorovat i na listech jednoho a téhož stromu či keře. Lépe jsou vždy vybarveny listy, které jsou více exponovány na světle než listy zastíněné.

Změna ve zbarvení není jedinou změnou, která se v listech před příchodem zimy odehrává. Ostatní změny jsou sice na pohled méně nápadné, nicméně jsou pro rostliny životně důležité. V listech se nachází mnoho důležitých látek – cukrů, bílkovin a minerálních látek, které by byly po opadu listů ztraceny. Proto před tím, než list opadne, je alespoň část těchto látek odvedena z listů do vytrvalých částí rostliny, do větví, kmene a kořenů, kde jsou po dobu zimního klidu uloženy. V jarním období, kdy stromy raší, jsou tyto zásoby opětovně využity ke tvorbě nových listů a květů. Poté, co jsou látky z listů odtransportovány, listy opadávají. V tomto období jsou již dřeviny připraveny na přežití nepříznivých podmínek zimního období.

Zdroj: Proč na podzim žloutne a opadává listí

Diskuze: pěstování orchidejí

Prosím,proč "gumovatí"olistění,děkuji

Zdroj: diskuze Pěstování orchidejí
Počet odpovědí: 1

Zazimování a přezimování

Oleandr nejlépe přezimuje na chladném a světlém místě (minimálně 5 °C), v téměř suché zemině, tudíž nepřelívejte. Koncem zimy začínají oleandry se zvyšující se teplotou prostředí opět pomalu růst a právě v této době by se zejména rostliny z teplejšího přezimování měly dostat na co nejsvětlejší místo, abychom předešli vytažení výhonů. V zimě i na jaře je pak při jejich zimování důležité pravidelné postřikování (mlžení) rostlin – tím předejdete napadení sviluškami. Oleandry jsou stálezelené keře, které i přes zimní období potřebují dostatek světla, aby neztratily své olistění, nebo jeho převážnou část. Pokud o listí přijdou, na takových místech již neobrazí, a proto se často můžeme setkat s rostlinami rozsochatými, s trvale vyholenými větvemi. Následky lze naštěstí zmírnit řezem, který oleandry dobře snášejí.

Zdroj: Kvetoucí pokojový keř oleandr

Diskuze: proč listy vánočního kaktusu červenají

konce listů mají červebnohnědou barvu

Zdroj: diskuze Proč listy vánočního kaktusu červenají
Počet odpovědí: 1

Ochrana hortenzie před mrazem

Pokud se chcete v dalším roce dočkat krásných květů, musíte hortenzii dopřát kvalitní zazimování. Jako izolace poslouží zemina, listí i netkaná textilie. Abyste venkovní hortenzie ochránili před mrazem, musíte je zakrýt listím poměrně vysoko nad zem. Když bude násyp vysoký kolem 40 cm, lze počítat s tím, že zůstane část výhonů živá alespoň do výše 30 cm. Keř je ovšem nutné listím prosypat, nestačí je jen nahrnout okolo. Nejlepší je listí bukové, které nesaje tolik vlhkosti, a tudíž nehnije. Keře hortenzií ještě přikryjte chvojím. Rostliny odkryjte podle počasí zhruba od poloviny do konce března. Nejpozději v květnu by měly hortenzie znovu obrazit.

K ochraně rostlin před zimou se někdy používají i neprodyšné igelitové fólie. Ale pod čirými neprodyšnými fóliemi se mohou rostliny za slunných dnů i v zimě přehřát a zapařit, a také se pod tímto krytem udržuje po celou zimu příliš vysoká vlhkost a rostliny mohou zahnívat. K ochraně hortenzií tedy bude lepší bílá netkaná textilie v několika vrstvách, která dobře chrání před chladem a zároveň je vzdušná, tudíž uvedené problémy při jejím použití nehrozí. Vhodné jsou však i jiné izolující a zároveň propustné materiály, například lehčí pytlovina nebo pevný balicí papír. Tuto ochranu je možné použít i při jarních mrazících. Rostlinu vždy přikryjte před západem slunce.

Zdroj: Hortenzie a mráz

Diskuze: kala květina pěstování

Potřebuji poradit proč kaly nekvetou? děkuji

Zdroj: diskuze Kala květina pěstování
Počet odpovědí: 0

Proč lopatkovec nekvete

Lopatkovec většinou nekvete, pokud má nevhodné podmínky, nedostatek světla, nedostatek živin, je přemokřený nebo velký květináč.

Zdroj: Lopatkovec

Diskuze: Libeček a Warfarin

Proč mě žloutne libeček?

Zdroj: diskuze Postřik na libeček
Počet odpovědí: 1

Proč voskovka nekvete

Příčinou opadávání listů je přelití, u květů je to příliš tmavé stanoviště. Příliš mnoho, nebo naopak málo vody může způsobit, že rostlina nekvete.

Zdroj: Voskovka

Diskuze: Re: první pomoc fikusu benjamín

U fikusu Benjamin je normální, že v období s krátkými dny začne opadávat listí. Ale je to jen sem tam, rostlina trochu prořídne, ale zůstává vitální. Když to ale začne vypadat jako opelichané koště, tak je zle a musí se to řešit.
Při letnění pokojových rostlin se velmi často stane, že zeminu v květináči během léta osídlí venkovní škůdci, kteří pak užírají kořínky a při jejich přemnožení rostlina chřadne a schazuje listy. V této situaci musí přijít na řadu chemie, která pomůže rostlině zbavit se nechtěných škůdců. Nejlépe se pro tyto účely hodí prostředek s názvem Actara, který své účinné látky rozmístí v celém organismu rostliny od kořenů až po listy a vydrží v ní dva měsíce. Škůdce, který si kousne do některé části takto ošetřené rostliny ihned umírá. Actara se během letnění aplikuje jedenkrát buď postřikem a nebo zálivkou každé 3 měsíce. Při pěstování uvnitř v místnosti stačí jen jedna aplikace na celou dobu. Zkuste tento způsob záchrany a při příštím letnění aplikujte Actaru hned na začátku jako prevenci. Budete překvapen, jak pěkně pak rostliny budou venku prosperovat.

Zdroj: diskuze První pomoc fikusu benjamín
Počet odpovědí: 2

Jak poznat opar

Vyskytuje se nejčastěji na rtech, na ústech a kolem nosu. Jde o drobný puchýřek naplněný tekutinou. Opar často praská, což je velmi bolestivé a nepříjemné a prodlužuje to dobu hojení. Opar později zaschne, objeví se stroupek, který postupně zmizí. Celá doba výskytu oparu trvá přibližně 10 dní.

Zdroj: Proč se dělají opary

Co způsobuje opar

Původcem tohoto veřejnosti dobře známého oparu je virus herpes simplex, který se vyskytuje ve dvou variantách: HSV1 a HSV2. HSV1 neboli Herpes simplex virus 1. typu je zodpovědný převážně za vznik oparu na rtu. Druhý typ viru způsobuje infekce v oblasti genitálu a konečníku, které označujeme jako genitální opar. Do skupiny lidských herpetických virů patří také Varicella zoster virus způsobující pásový opar.

Zdroj: Proč se dělají opary

Řez révy vinné při vedení na hlavu

Kmínek se u tohoto způsobu nepěstuje, vedení na hlavu je skutečně na hlavu neboli na babku, což je zesílený útvar hned u země. Opakovaným řezem u země vznikne útvar velikosti pěsti, v dobrých podmínkách mohutný až do velikosti lidské hlavy – proto vedení na hlavu. U vedení na hlavu není nutné budovat drátěnku, výhony se vyvazují ke kůlům, které by měly být v dobrém stavu. I taková vinice má své kouzlo. Pokud si chcete ulehčit práci, je možné vybudovat drátěnky a výhony normálně zastrkovat do dvojdrátí.

Řez se provádí raději v zimě než na podzim. Zkracuje se na různě dlouhé čípky, a to podle plodnosti odrůd. Jen v případě málo plodných klonů se dříve používal i u tohoto vedení tažeň. Dnes šlechtitelé dodávají kvalitní materiál, takže tažně už nejsou nutné a dobře plodí i čípky. Zimní řez se dělá na čípek se 2 až 3 očky, letorosty se vyvazují k dřevěnému kůlu zaraženému u každé hlavy. U vedení na hlavu odpadá starost s drátěnkou, jak už bylo zmíněno výše.

Při vedení na hlavu budou hrozny zrát už v polovině srpna a budou mít nízké kyseliny. Čím níž totiž hrozen je, tím rychleji zraje. Ale pozor, abyste nenechávali na keři moc listí, hrozí zvýšené riziko rozvoje chorob. Někteří pěstitelé tvrdí, že je vyvazování letorostů ke kůlu rozhodně náročnější na práci jejich zastrkávání do dvojdrátí. Navíc pak sklízíte hrozny v hlubokém předklonu nebo na kolenou. A úrodu vám mohou ožírat myši.

Tip: Pokud si chcete práci ušetřit, tak lze vedení na hlavu trochu modernizovat a využít výhod lepšího vyzrávání a možné ochrany proti zimním mrazům. Odrůdy Irsai, MM i Solaris jsou pro tento způsob pěstování vhodné. Irsai proto, že nejlépe z výše jmenovaných odolává plísním (ale na nízkém vedení hůře plodí). Solaris a MM hodně plodí, ale mohou uhnívat. Pokud chcete pouze zaujmout starobylým způsobem pěstování a na odrůdě vám tolik nezáleží, tak zvolte například Cabernet Blanc nebo Souvignier Gris, z modrých Cabernet Cortis. Ušetříte za postřiky, ochráníte přírodu a úroda vám nebude hnít.

Moudrá rada na závěr: Kdo má málo práce, ať si nasadí vinohrad. A kdo se vyloženě nudí, ať si zvolí vedení na hlavu.

Zdroj: Podzimní řez vinné révy

Proč mi vánoční kaktus nekvete?

Vánoční kaktus kvete nejlépe v chladné místnosti (kolem 18 °C). Doba květenství u vánočního kaktusu je od října do ledna. Když kaktus přenesete do chladného prostředí koncem září, v listopadu už bude nasazovat na květ. V okamžiku, kdy na koncích větviček spatříte první poupata, přeneste kaktus na okenní parapet nebo na místo, kde jej chcete mít přes zimu. Opět zvyšte zálivku a jednou za měsíc přihnojte (v době květu můžete i dvakrát týdně). Aby kaktus nasadil na květ, potřebuje opět chladné prostředí a nižší zálivku. Rostlině pak trvá dva až tři měsíce, než vykvete, takže chcete-li, aby vám začala kvést v období adventu, přizpůsobte tomu i okamžik, kdy z venkovního prostředí kaktus přenesete do chladné místnosti.

Zdroj: Péče o vánoční kaktus

Psychosomatická příčina

Vznik oparu či jiných onemocnění závisí na aktuálním stavu pacienta, především na jeho imunitě, hladině stresu či právě probíhajících nemocích. První kontakt s virem probíhá většinou nepozorovaně, často bez vzniku chorobných příznaků. Po kontaktu s virem, a to i v případě, že nedošlo k projevu nemoci, se začnou tvořit v organismu protilátky. Hlavním úkolem protilátek je identifikovat a zneškodnit cizí objekty (bakterie a viry) v těle. Bohužel však nedokážou z infikovaného organismu virus zcela odstranit. Proto osoba již jednou virem oparu nakažená se stává po celou dobu života nosičem infekce. Z místa primární infekce se virus dostává nervovými vlákny do nervových uzlíků podél míchy nebo v mozku, kde virus přežívá po celý život. Nastanou-li příhodné podmínky jako oslabení organismu (například stresem, poraněním, po působení slunce, při chřipce nebo jiném zánětu v organismu) vycestuje podél nervu do příslušné části kůže nebo sliznice. Zde poté způsobí bolestivé puchýřnaté onemocnění – opar.

Zdroj: Proč se dělají opary

Časté opary – příčina

Až třicet procent lidí opakovaně trápí opary na rtech. První příznaky jsou typické: nepříjemné svědění, pálení, trnutí. Reagovat člověk začne teprve, když vyrazí puchýřky. Opary na rtech dokážou skutečně potrápit. Opar je infekční virové onemocnění. Virus se aktivizuje, jestliže je organismus nějak oslaben. Chřipka, horečnaté onemocnění, vyčerpání, stres, menstruace, těhotenství, přílišné vystavování slunci a vůbec UV paprskům, to všechno mohou být spouštěcí faktory. Neléčený opar na rtech, který projde všemi svými stadii – svědění, puchýřky, vřed, v nějž se puchýřky spojí, strup – nás trápí sedm až deset dnů.

Virus herpex simplex se „schovává“ v těle, i s ním se člověk obvykle poprvé setkává v dětství. Většinou to ani nezaznamená, tělo si hned vytváří protilátky. Nositelem tohoto viru je podle epidemiologických výzkumů až 90 % dospělé populace. Asi třem čtvrtinám lidí se opary na rtu nebo na jiných místech nikdy v životě „nevyrazí“. Ti druzí se s ním zato potkávají pravidelně.

Zdroj: Proč se dělají opary

Proč otékají kotníky

Otoky dolních končetin ve většině případů vznikají tím, že žíly dolních končetin nedokážou dostatečně rychle odvádět krev z nohou zpět k srdci. Z těchto důvodů se část krve hromadí v končetinách, kde způsobuje otoky, bolest nebo pocit tíhy. Dochází tak ke zhoršenému žilnímu návratu směrem k srdci, což má za následek vyšší žilní tlak. Nedochází k odchodu tekutin, které se hromadí v okolních tkáních, a objevují se oteklé kotníky a nárty. Dále dochází ke zhoršení výživy buněk, špatné obnově a regeneraci tkání, poruchám na kůži.

Otoky se rovněž objevují při cestování. Při běžném cestování dochází k tomu, že člověk dlouhodobě strnule sedí se svěšenými končetinami, často v omezeném prostoru. V důsledku zemské přitažlivosti proto dochází k většímu hromadění krve v dolních končetinách. Tím, že jsme při cestování v klidu, dochází navíc k oslabení funkce takzvané svalové pumpy, která normálně při chůzi podporuje návrat krve k srdci. Proudění krve také zhoršuje ohnutí v oblasti kolen a třísel, kde okolní tkáně tlačí na žíly. Důsledkem jsou oteklé kotníky a lýtka.

Zdroj: Mast na oteklé nohy

Opar podle Wiki

Wikipedie uvádí, že jednoduchý opar neboli herpes (latinsky Herpes simplex) je skupina infekčních onemocnění kůže a sliznic. Způsobuje je Herpes simplex virus. U většiny lidí se po první infekci vytvoří dostatečná imunitní obrana. Je však stále velké množství lidí, u nichž se onemocnění opakuje, a to nejčastěji na rtech.

Dále Wikipedie uvádí, že existuje 5 postupných stadií oparu:

  1. 1. den – fáze brnění, pocit pnutí
  2. 2.–3. den – fáze vřídku, opar se dere na povrch jako shluk malých vřídků, ty mají nažloutlou barvu a obsahují hnis
  3. 4. den – vřídky prasknou, vyteče z nich tekutina, tato fáze může být velmi bolestivá
  4. 5.–8. den – vytvoří se strup, který však často praská, to může být způsobeno přílišným otevíráním úst, strup poté svědí, pálí, může z něj vytékat i krev
  5. 8.–12. den – opar se postupně ztrácí, může však po něm zůstat zarudlé místo nebo jizva

Dle Wikipedie jsou v současné době pouze dvě soupravy ELISA-VIDITEST a IF-VIDITEST anti-HSV1+2, které jsou určeny pro diagnostiku chorob vyvolaných nebo spojených s HSV1 nebo HSV2, například genitálního a labiálního herpesu, herpetické gingivostomatitidy, herpetické keratokonjunktivitidy, včetně infekcí provázených neurologickými komplikacemi (encefalitida, meningitida, zánětlivé neuropatie a polyneuropatie). Soupravu lze též využít pro diferenciální diagnostiku neuroinfekcí, očních infekcí a kožních exantémových onemocnění. Nerozlišuje typ HSV1 a HSV2.

Zdroj: Proč se dělají opary

Je nebezpečný velký opar na rtu?

Oparu na rtu se pokud možno nedotýkejte a dodržujte zvýšenou hygienu, abyste si ho nepřenesli na další místa. Opatrní buďte při holení nebo líčení v okolí oparu. Opar neolizujte, puchýřky nestrhávejte. Velká opatrnost je třeba při aplikaci kontaktních čoček, abyste si infekci z oparu nezanesli do oka. Opar okolo očí může způsobit komplikace se zrakem. Také buďte obezřetní při líbání a orálním sexu. Mohli byste infekci zanést i na pohlavní orgány. Máte-li opar déle než čtrnáct dní, nebo pokud se opakuje příliš často a je bolestivý, navštivte kožního lékaře.

Pozor u miminek. Šance přenosu viru HPS typu 1 (toho, který se objevuje na rtu) je z matky na dítě poměrně malá. Většina maminek má totiž v sobě protilátky, které plod přijímá přes placentu a novorozenci vydrží přibližně na 3 měsíce. Miminko můžete i kojit, pokud opar zrovna máte, protože protilátky jsou i v mateřském mléce. Miminka jsou tak ve většině případů proti oparům chráněná, a to i tehdy, pokud jejich matka mívá opar často. Nic však nepokoušejte. Stále myslete na to, že herpes je infekční virus přenosný hlavně dotykem a lidé s aktivními opary by se měli vyvarovat mazlení a líbání miminek. Zejména k novorozencům nikoho s oparem nepouštějte, ani kdyby to byl nejbližší příbuzný. Maminky by měly dotyky s kojencem po dobu aktivního oparu omezit na minimum a nejlépe při kontaktu nosit roušku.

Zdroj: Proč se dělají opary

Jak se zbavit oparu navždy

Léčba oparu by měla začít dříve, než se opar plně objeví. V okamžiku, kdy vás začne svědit ret, se opar začíná probouzet, zahajte tedy léčbu nějakým vhodným prostředkem – různými balzámy na rty s lyzinem a podobně. V lékárně těchto přípravků najdete celou řadu. Vhodné je zvýšit přísun zinku a vitaminů B12 a C, které posilují imunitní systém a působí antivirově. K léčení pomáhá také vitamin E, ten se užívá nejen vnitřně, ale jeho olej se může nanášet přímo na puchýřky. Dalším velmi účinným olejem, který se nanáší na puchýřky, je silně antiseptický olej z čajovníku – tea tree.

Moderní farmaceutické prostředky mohou lidem, kteří na opary trpí, významně pomoci. Přesto lékaři doporučují, aby se tito lidé – pokud to je možné – snažili vyhnout situacím, které onemocnění vyvolávají. Zázračná a snadná prevence proti oparům bohužel neexistuje. Pokud nejste komplikovaný případ, opar se vám ztratí přibližně do 10 dnů. K léčbě oparů si můžete pořídit přípravky proti virům – acykloviry. Seženete je ve formě tablet nebo mastí. S léčbou ale neotálejte, začněte s ní nejlépe ještě před vznikem puchýřku, tedy ve fázi nepříjemného svědění. Pokud na opary trpíte často, jistě tuto fázi snadno rozpoznáte. První pomocí proti oparu je i natření lékařskou vazelínou, zabrání to druhotné bakteriální infekci.

Vakcína na opar rtu neexistuje. Vakcína proti pásovému oparu existuje, jmenuje se ZOSTAVAX, ale je určena lidem starším 50 let.

Zdroj: Proč se dělají opary

Kala pěstování doma v bytě

Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.

Zdroj: Kala

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Gabriela Štummerová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU