Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

PROČ SE KROUTÍ PLODY OKUREK HADOVEK VE SKLENÍKU

Zasychání okurek

Příčiny: Na vině může být plíseň.

Co s tím dělat: Použijte lehký postřik Fundazolem a začněte více větrat, okno ve skleníku nechte otevřené i přes noc.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá zasychání plodů okurek.

Zdroj: Nemoci okurek

Diskuze

V diskuzi DESINFEKCE KOŘENŮ OKUREK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří.

po vysázení hadovek ve skleníku začnou černat kořeny a okurky vadnou .

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kašpar petr.

každoroční kroucení okurek a jakou dezinfekci kořenu okurky

Zdroj: diskuze Desinfekce kořenů okurek ve skleníku

Padlí na okurkách

Příčiny: Jak již bylo popsáno, v počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Co s tím dělat: Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem Europaren 50WP, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá padlí okurek.

Zdroj: Nemoci okurek

Diskuze

V diskuzi KROUCENÍ OKUREK SALÁTOVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ladislav Vyňuchal.

Okurka má krásné zelené listy,hodně plodů,všechny plody se kroutí do kruhu.Máte nějakou zkušenost,napište.Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anka.

Velké horko může okurky kroutit.

Zdroj: diskuze Kroucení okurek salátovek

Příčiny vadnutí okurek

Příčiny: Na vině může být přílišné zalévání.

Co s tím dělat: V žádném případě nezalévat 2–3x denně. Žádná zde pěstovaná plodina nepotřebuje zalévat tak často. Kořeny nemají vzduch a rostlina se udusí. Zalévejte tedy jednou denně.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá vadnutí listů okurek při nadměrném zalévání.

Zdroj: Nemoci okurek

Sterilizace okurek

V klasickém zavařovacím hrnci se sklenice o obsahu 0,5 litru sterilují při teplotě 85 °C cca 15 minut, větší o 5 minut déle. Zavařené okurky nechte pomalu vychladnout otočené dnem nahoru. Pokud doporučený čas třeba kvůli nějaké jiné činnosti překročíte, ochlaďte sklenice ve vodě, která má minimálně 40 °C – ve studenější by sklenice mohly popraskat. Tímto jednoduchým způsobem se ve většině případů podaří zabránit převaření okurek.

Zdroj: Zavařování okurek v troubě

Poradna

V naší poradně s názvem DESINFEKCE KOŘENŮ OKUREK VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kašpar petr.

každoroční kroucení okurek a jakou dezinfekci kořenu okurky

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Ke kroucení listů okurek může dojít z mnoha příčin. Jedna z nich je napadení plísní. Nejlepší způsob ochrany před touto chorobou je změna odrůdy okurek, která je odolná vůči plísním. Jde o Liberty Hybrid, Saladin a County Fair 83, všechny odrůdy prošly mořením a byly vyšlechtěny pro odolnost proti plísním. Sehnat se dají na světových internetových obchodech.

Zdroj: diskuze Desinfekce kořenů okurek ve skleníku

Co znamená žloutnutí listů okurek

Příčiny: Žloutnutí listů může způsobovat například sviluška.

Co s tím dělat: Pro ochranu okurek, rajčat, paprik a okrasných rostlin ve sklenících jsou ideální ochranou přirození nepřátelé svilušek, tedy draví roztoči. Substrát s biogens se aplikuje rozhozem na rostliny. Dávka vystačí na více měsíců na celé růstové období.

Biolagens–PP (dravý roztoč Phytoseiulus persimilis) se aplikuje v dávce 12–40 ks/m2.

Spical (roztoč Amblyseius californicus) se aplikuje v dávce 10–50 ks/m2.

Spidex (roztoč Phytoseiulus persimilis) v dávce 8–12 ks/m2.

Nižší dávky se používají při preventivním zásahu, vyšší dávky jsou vhodné při napadení sviluškami.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá napadení okurek sviluškami.

Zdroj: Nemoci okurek

Diskuze

V diskuzi AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.

Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.

Zdroj: diskuze Ačokča návod na pěstování

Choroby okurek ve skleníku

Chorob okurek je celá řada, může se jednat o napadení hadovek, nebo vadnutí okurek, zde je stručný popis...

Virová mozaika: Na okurce se objevují světlé a tmavozelené mozaiky, také deformace listů a plodů. Virus se vyskytuje na více než 200 druzích rostlin a je přenosný mšicemi.

Ochrana před virovou mozaikou: Pěstujte pouze rezistentní odrůdy okurek. Odstraňujte plevel a likvidujte mšice. Jednotlivé napadené rostliny salátových okurek odstraňte.

Bakteriální skvrnitost: Na listech okurek jsou hranaté, vodnaté, průsvitné žlutohnědé skvrny ohraničené listovými žilkami (převážně u polních odrůd). Za vysoké vlhkosti vzduchu se uvolňuje bakteriální sliz, který za sucha zasychá a tvoří stříbřitý povlak. Podobné symptomy jsou i na plodech.

Ochrana před bakteriální skvrnitostí okurek: Vysévejte pouze zdravé uznané osivo. Na stejné ploše nepěstujte okurky minimálně 3 roky. Zajistěte rychlé osychání porostu a do vlhkého porostu nevstupujte.

Padlí: V počátcích napadení jsou na listech ojedinělé moučnaté bělavé skvrny, které se rychle slévají a pokrývají celou čepel listu. Silně napadené listy odumírají. Napadeny mohou být i stonky a plody.

Ochrana před padlím okurek: Pěstujte rezidentní odrůdy. Při nebezpečí výskytu padlí opakovaně ošetřete postřikem DITHANE M 45, Saprol New, případně dalšími přípravky proti padlí pro zahrádkáře, jako je BAYER ZATO 50 WG.

Sviluška chmelová (Tetrychus urticae): Na listech okurek jsou drobné běložluté skvrny, později hnědnou a zasychají, zejména na spodní straně listů žijí 0,2 až 0,5 milimetrů velké svilušky, chráněné jemnou pavučinkou. Okurky bývají silně napadeny za suchého a teplého počasí.

Ochrana před sviluškou chmelovou: Ve sklenících je možno vysadit dravé roztoče (Phytoseilus persimilis), v polních podmínkách při hrozícím přemnožení opakovaně ošetřete insekticidem.

Molice skleníková: Především na mladých listech rostlin žijí asi 1 milimetr velké molice s bílými křídly a neokřídlené světle žluté larvy. Silně napadené listy okurek jsou potaženy lepivou medovicí, na níž se usídlují saprofytické černě.

Ochrana před molicí skleníkovou: Ve sklenících lze vysadit parazitickou vosičku (Encarsia formosa). V polních podmínkách ochrana není nutná.

Plíseň: Na listech vznikají zpočátku žlutozelené skvrny, které jsou u některých odrůd ostře ohraničené listovými žilkami a u jiných jsou rozptýlené. Napadené pletivo hnědne, zasychá a celé rostliny postupně hynou.

Ochrana před plísní okurek: V převážné většině případů se potřebná komplexní ochrana proti plísni okurkové neobejde bez ochrany chemické. První ošetření se provádí v souladu s vyhlašovanou signalizací, další pak podle průběhu počasí. Vhodnost přípravků je třeba volit z hlediska jejich biologické účinnosti a z hlediska délky ochranných lhůt. Před začátkem sklizňového období je vhodné použít preventivně působící přípravky Bravo 500, Dithane DG, Champion 50 WP nebo kombinované přípravky s delší ochrannou lhůtou – Acrobat MZ, Mikal M nebo kombinaci Previcur 607 SL + Dithane DG.

Černá hniloba: Na listech rychlených okurek, ale i vodních a cukrových melounů vznikají žluté nebo hnědé skvrny, které postupně zasychají, a pletivo vypadává. První skvrny se objevují na okrajích listových výkrojků. U řapíků a stopek plodů se v místech přirůstání ke stonkům objevují nekrotické skvrny s velkým množstvím velmi drobných černých plodniček. Přilehlé listy a plody žloutnou a odumírají. Napadené plody se deformují, od špičky černají a zasychají. Hniloba někdy postupuje jen uvnitř plodů. Větší škody jsou u pozdně letních a podzimních kultur.

Ochrana před černou hnilobou okurek: Za vegetace je při prvních příznacích napadení možné provést postřik přípravkem Rovral Flo, který je účinný i na další listové choroby. Ošetření je možné po 10 až 20 dnech zopakovat. Není-li osivo namořené vhodným fungicidem, je vhodné jej dodatečně namořit přípravkem Fundazol 50 WP, u skleníkových okurek pak i přípravkem Previcur 607 SL. U těchto okurek je možné i napřed namořit naředěným Previcurem 607 SL a následně na sucho Fundazolem 50 WP. V případě použití přípravku Previcur 607 SL je třeba výsev provést do 7 dnů po namoření.

Vadnutí: U klíčících a vzcházejících rostlin dochází k odumírání klíčků nebo mladých rostlin s typickým zúžením kořenového krčku. U větších rostlin dochází k typickému vadnutí rostlin, které je ze začátku vratné (projevuje se jen při náhlém zvýšení teploty nebo po oslunění), později nevratné, končící úhynem rostlin. Vadnutí a úhyn rostlin jsou doprovázeny rozpadem (měknutím) a hnilobou kořenových krčků nebo postupným hnědnutím a odumíráním kořenů. Při napadení houbou Sclerotinia sclerotiorum se vodnaté skvrny, a to většinou s bohatým nárůstem bílého vatovitého podhoubí, vyskytují především na bázích rostlin (ale i na stoncích), a rostliny pak odumírají až nad těmito místy.

Ochrana před vadnutím okurek: Ochrana se doporučuje u rychlených okurek preventivně, a to před výsadbou, při výsadbě nebo do jednoho týdne po výsadbě. K ochraně je nejvhodnější zálivka půdy nebo rostlin kombinací přípravků Fundazol 50 WP a Previcur 607 SL.

Bílá hniloba: Okurky mohou být infikovány zejména od počátku zaměkání. Napadené plody se zbarvují mléčně až světle hnědě, hnijí a obvykle rychle usychají. Typická je octová vůně napadených plodů, kterou působí přemnožení a činnost octových bakterií a kvasinek. K napadení dochází především za teplého (optimum 25–30 °C) a vlhkého počasí.

Padání klíčících rostlin: Proti padání klíčících rostlin lze preventivně provést zálivku přípravkem POLYVERSUM. Jakmile semena vzejdou a rostlinky vytvoří první normální list, je nutné je v hnízdě vyjednotit a ponechat jen nejsilnější rostliny.

Choroby a škůdci okurek:

  • alternáriová skvrnitost
  • šedá hniloba
  • antraknóza
  • nekróza listů a stonků
  • černá hniloba
  • gumovitost
  • mšice
  • třásněnky
  • kořenová háďátka cystotvorná

Zdroj: Nemoci okurek

Diskuze

V diskuzi PLÍSEŇ NA ORCHIDEJÍCH se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslava.

Dobrý den, stále se potýkám s plísní na odkvetlých orchidejích, jedná se o bílé chmíří mezi středovými listy,vyzkoušela jsem už vše včetně saponátu,přípravku na plíseň na rostlinách.Rostliny postupně odcházejí ,jsou nakaženy skoro všechny, mám jich asi 20.
Předem děkuji za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel a Ivona.

Dobrý den, chtěli bychom se zeptat,zda má někdo zkušenosti s plísní na orchideích,které byly v blízkosti napadených okurek,eventuelně co se dá s tímto ještě dělat,zda jdou orchideje nějak zachránit. Děkujeme Karel a Ivona

Zdroj: diskuze Plíseň na orchidejích

Zavařování okurek v myčce

Pokud máte myčku nádobí, můžete okurky zavařit i v ní. Ano opravdu. V tomto případě se okurky ve sklenicích zalijí studeným nálevem, sklenice se důkladně uzavřou a naskládají do myčky dnem vzhůru. Myčku zapnete na nejdelší program a nejvyšší teplotu. Po ukončení mycího – v tomto případě zavařovacího – programu sklenice necháte vychladnout opět postavené na víčku, tedy dnem vzhůru.

Zdroj: Zavařování okurek v troubě

Diskuze

V diskuzi PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Táňa Kuklová.

Dobrý den, prosím Vás laskavě o odpověď.
Žijeme na Vysočině ve městě Jihlavě. Na zahradě, na jihozápadní straně rod. domku jsme před 40 lety zasadili vinnou révu. Roste na stěně na ploše asi š. 1,60 m a v.2,0 m. Dali jsme tehdy 2 sazenice asi jen 30 cm od sebe /ani už nevím proč/. Pamatuji se, že prodejce říkal, že se jmenuje muškátové. Hrozny jsou růžové, sladké , s peckami. Moc neplodí, nevěnovalijsme téměř stříhání.

Stejnou sazenici jsme zasadili i do skleníku. Protože ve skleníku pěstujeme hlavně rajčata, na jaře jsem tuto révu velmi radikálně ostříhala a nyní jsme si my, vnoučata i kosáci pochutnali. To bylo hroznů, jak ještě nikdy.

Ta réva venku je hustá, rozrostla se, má 5 kmínků, plodí až ve výšce, musím lézt po žebříku a už se trochu obávám/ je mi 72 let /. Prosím, jak ji nejlépe omladit, tedy zachovat, plodí hrozny,...? Jak ji snížit, abych plody mohla sklízet ze země - tak, jako ve skleníku, kdy tento zásah udělat, na podzim nebo na jaře ? Anebo tuto raději vykopat a místo ní vysadit novou ? Do toho se mi moc nechce, synové jsou s rodinami v Praze a v cizině, manžel už mi kvůli zdravotnímu stavu nepomáhá.

Velmi Vám děkuji za odpověď.
S pozdravem
Táňa Kuklová

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Podzimní řez vinné révy

Zavařování okurek v mikrovlnné troubě

Zajímavou možností je zavařování v mikrovlnce. Používají se k tomu výhradně sklenice se šroubovacími víčky. Naplněné okurkami a nálevem se uzavřené vloží do mikrovlnky, doba sterilování je u sklenic s obsahem 0,5 litru 5 minut při výkonu 700 Watů. Čas ale platí jen pro 1 sklenici, pokud jich tedy zavařujete například 5, je doba 25 minut. Sklenice se poté vyndají a nechají zchladnout otočené dnem vzhůru.

Zdroj: Zavařování okurek v troubě

Poradna

V naší poradně s názvem HROZNOVÉ VÍNO VE SKLENÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kubíková Helena.

Dobrý den,
prosím o radu : mám skleníkové víno a letos s mimořádně velkou úrodou hroznů, ale nevím čím ho ošetřit, když v hroznech začaly některé kuličky jako hnít a plesnivět.
Děkuji za radu.
Helena Kubíková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejspíše vám hrozny napadla plíseň šedá. Této nemoci se daří všude, kde je zvýšené vlhko a to je přesně ve skleníku. Chemický pomocník proti této houbové chorobě je v přípravku s názvem MELODY COMBI. Zde je jeho cena: www.zbozi.cz/hledani…

Zdroj: diskuze Hroznové víno ve skleníku

Zavařování okurek v horkovzdušné troubě

Zavařování v horkovzdušné troubě je dnes také velmi často používaný způsob. Sklenice se v tomto případě rozloží na plech s vyšší okrajem tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Na plech se nalijí přibližně 3 centimetry vody a vloží se do trouby předehřáté na 150 °Celsia na 15 minut při zapnutém spodním i horním ohřevu. Teplota se potom sníží na 100 °Celsia, nechá se zapnutý jen spodní ohřev a steriluje se ještě 20 minut. Nakonec se sklenice nechají obrácené dnem vzhůru vychladnout.

Zdroj: Zavařování okurek v troubě

Poradna

V naší poradně s názvem ŽÁDOST O RADU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka Rebhánová.

Dobrý den mám dotaz slyšela jsem že už teď můžu dát na balkon truhlíky s rostlinou million bells tak se ptám jestli je to pravda. děkuji za odpověď Lenka Rebhánová

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Million bells již můžete mít venku, přežije i nízké mrazy kolem -2°C, ale nečekejte žádné přírůstky. Rostlina potřebuje hlavně slunce. Větší úspěch budete mít ve skleníku s vystavením na stanoviště až po zmrzlých. Když budete pěstovat ve skleníku, hnojte hnojivem s převahou dusíku.

Zdroj: diskuze Žádost o radu

Zavařování okurek po jedné sklenici

Pokud se vám urodilo málo okurek, anebo si jen chcete vyzkoušet, jak se vlastně okurky zavařují, tak zde máte návod, jak na to:

Ingredience: 6 kuliček pepře, 4 kuličky nového koření, 1 kávová lžička soli, 1–2 polévkové lžíce cukru, 1 dl octa, kopr, cibule, mrkev, hořčičné semínko, okurky

Postup: Do sklenice vložíme kousek kopru, pár koleček mrkve a cibule, možno i česnek nebo feferonku (dle chuti), omyté nakladačky, dáme pepř, nové koření, hořčičné semínko, lžičku soli, 1–2 lžíce cukru (dle chuti), 1 dcl octa a dolejeme vodu, aby byly okurky ponořené. Zavíčkujeme a sterilujeme asi 20 minut. Je to rozpis na sklenice 600–700 g. Do menších dáme poloviční dávku. Zavařujeme buď v mikrovlnné troubě, nebo na plotýnce v hrnci, který je do 2/3 naplněný vodou, a to cca 20 minut. Okurky budou opravdu chutné a nikde vám nezbyde nálev.

Zdroj: Zavařování okurek v troubě

Diskuze

V diskuzi SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Valenta.

Dobrý den
Poradíte mi kdy je nejlepší doba na sklizeň rakytníku.?Zkoušeli jsme ho natrhat koncem října,byl to boj,plody jsou hodně měké,nejdou od větvičky a rozmačkávají se mezi prsty.Děkuji za odpověď Zdeněk V.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie Novaková.

Dnes je červenec a na půl keři rakytníku jsou plody zralé a listy suché a na druhé půlce je zelený a plody ještě nejsu zralé. O co se jedná? Mám plody sebrat na té suché straně? Děkuji

Zdroj: diskuze Sklizeň rakytníku

Plody

Mnohé zdroje tvrdí, že jsou plody jedovaté a u domácích zvířat vyvolávají otravu. Také dětem by mohly být osudné. Nedoporučuje se tedy jejich výsadba poblíž keřů plodících ovoce.

Zdroj: Prunus laurocerasus

Využití plodů ačokči

Plody zbavené semen lze plnit masitou nádivkou podobně jako plněné papriky. Ačokča se také používá k přípravě leča, smaženice, můžeme ji nakládat do skladkokyselého nálevu jako okurky či kapie, lze ji používat jako zeleninu do polévky či rizota. Syrové plody se dají použít do různých druhů salátů.

Zdroj: Jak se pěstuje ačokča

Zavařování okurek bez sterilizace

Ingredience: okurky nakládačky (5–7 cm), cibule, mrkev, snítky kopru

Ingredience na nálev: 2 l vody, 0,5 l octa, 1 Deko, 65–70 koleček sacharinu (toto množství vystačí na 5–6 sklenic o obsahu 720 ml)

Postup: Okurky pečlivě omyjeme a necháme trochu oschnout. Poté je naskládáme do čistě vymytých a vysušených sklenic, na jejichž dno jsme dali několik koleček mrkve a cibule a snítku kopru. Sklenice stavíme je na nějakou silnější podložku, například korkovou, nebo na froté ručník.

Nálev připravíme svařením vody a octa, přidáme Deko a nakonec vhodíme sacharin. Horkým lákem zaléváme okurky tak, aby byly ponořené, sklenice ihned zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru.

Pracujeme opatrně, vše je horké. Je dobré použít kuchyňskou chňapku. Když je obsah sklenic vlažný, obrátíme je a dáme do chladna. Okurky takto zůstanou krásně křehoučké a již po týdnu můžeme ochutnávat.

Zdroj: Zavařování okurek v troubě

Jednoduchý postup

Připravíme si dostatečné množství zavařovacích sklenic, nejlépe stejně velkých a důkladně vymytých. Stejně tak pořádně umyjeme okurky a zeleninu, kterou k nim budeme přidávat, tedy mrkev, cibuli, kořenovou petržel, kopr a třeba i křen, záleží na chuti každého z nás. Do každé sklenice vložíme 5 koleček mrkve, 3 kolečka petržele, kousek cibule, kousek kopru. Do takto nachystaných sklenic vyskládáme okurky a  zalijeme je připraveným nálevem.

Zdroj: Zavařování okurek v horkovzdušné troubě

Sklizeň

Rakytník je využíván zejména kvůli vitamínům obsaženým v dužině jeho plodů. Plody se bohužel špatně sklízí, jsou poměrně malé a visí na krátkých stopkách. Doporučuje se proto spíše soukromé pěstování. Nejlehčí a osvědčenou metodou sklízení je zmrazování plodů. V době, kdy byl rakytník nejvíce využíván na Sibiři, se tento způsob praktikoval v přírodních podmínkách. Rakytník se i s plody nechal ladem a vzhledem k místnímu podnebí plody s příchodem zimy zmrzly. Následně se plody z rakytníku sklepaly do pytlů umístěných pod ním a ihned se zpracovaly. V našich podmínkách je tato metoda hůře uskutečnitelná. Během sklizně se obvykle ostřihávají větve, na kterých jsou plody ve snopečcích (je však možné odstřihnout maximálně 30 % rostliny, když se tato hranice přesáhne, může dojít k radikálnímu zásahu do jejího životního cyklu). Následuje zmražení větví na teplotu -18 °C v mrazácích pro to určených. Poté se plody setřepou a zpracují.

Zdroj: Rakytník naložený v medu

Jak se projevuje plíseň okurková

Příčiny: Na vrchní straně plně vyvinutých listů (většinou starších) vznikají nejprve světle zelené až žlutozelené skvrny, většinou ohraničené žilnatinou. Po dešti nebo za vlhkého počasí (většinou ráno) je na spodní straně listů zřejmý tmavošedý až černý povlak reprodukčních orgánů původce plísně. Postupně se počet skvrn zvětšuje, skvrny se rozrůstají a splývají. Nakonec skvrny zasychají a nekrotické pletivo z nich vypadává. Silně napadené rostliny usychají a hynou. K infekcím rostlin může dojít pouze za přítomnosti kapek vody na povrchu hostitelských rostlin (dešťové kapky, rosa). K tomu, aby vyklíčila sporangia, je třeba, aby na povrchu rostlin byla 100% vlhkost po dobu minimálně 6 hodin. Silnější výskyty se objevují v případech, že teploty přes den jsou vyšší (nad 20 °C) a v noci kolem 15 °C.

Co s tím dělat: Ochrana musí být komplexní, to znamená, že musí zahrnovat co nejširší počet jednotlivých ochranných opatření, neboť i ta nejlepší opatření jsou sama o sobě nedostatečně účinná. V první řadě je třeba k pěstování používat dostatečně tolerantní odrůdy. Další opatření vedou k tomu, aby rostliny plodily co nejdříve a aby se co nejvíce plodů sklidilo před příchodem epidemie. Do této skupiny patří včasné výsevy a výsadby s použitím plastických hmot (netkané textilie, nízké fóliové tunely a pásky fólií nad výsevy) a včasná a kvalitní výživa i zálivka. Pěstování rostlin z předem předpěstované sadby většinou z důvodu přesazovacího šoku vegetaci neurychlí. Další opatření mají za úkol maximálně omezit dobu ovlhčení rostlin. K tomu slouží výběr vhodných lokalit (slunné a vzdušné polohy, dostatečná vzdálenost od vodních toků a nádrží), vertikální pěstování porostů, šetrná závlaha, větrání skleníků a přitápění ve skleníku 1 až 2 hodiny před východem slunce. Často se stává, že z důvodu změny klimatických podmínek pominou podmínky potřebné pro šíření choroby. V takových případech je třeba učinit taková opatření, která povedou k rychlé a účinné regeneraci rostlin, aby i poškozené rostliny mohly dále plodit. Jedná se zejména o vhodnou závlahu a výživu, a to především formou listové aplikace. K chemické ochraně je možné použít různé fungicidy na bázi mědi a ftalimidů.

Foto: Zde můžete vidět, jak vypadá plíseň okurková.

Zdroj: Nemoci okurek

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Mgr. Michal Vinš

Nina Vinšová


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP