Ovocné stromky se vysazují v chladném období a v době vegetačního klidu. Správný způsob výsadby ovlivní růst a vývoj stromů často na léta nebo i na celou dobu jejich života. Ovocné stromy dáváme na trvalé stanoviště.
Kdy a jak
Už v zahradnictví by měli vámi vybraným stromkům odborně zkrátit kořeny. Je potřeba se zbavit nemocných a nefunkčních kořenů. Před zasazením by měly mířit směrem ven a dolů, aby se v půdě dobře rozrůstaly. Správným řezem zajistíte, že se nebudou stáčet do sebe.
Ještě před výsadbou namočte kořeny stromku do vody. K odplavení nečistot postačí několik hodin až půl dne (doba by neměla překročit 24 hodin). Proveďte také výchovný řez.
Velmi důležité je, aby byl ovocný stromek vysazen ve správné výšce. Stromky zasazené příliš hluboko zakoření z naštěpované části, vliv podnože se tak neuplatní a to oddálí plodnost stromku. Naopak stromky vysazené příliš vysoko špatně zakoření a trpí suchem. Správně vysazený stromek má tedy být stejně hluboko, jako rostl ve školce. Musíte počítat s tím, že po slehnutí půdy klesne stromek hlouběji, než jak byl původně vysazen, a proto jej vysazujte vždy o něco výše. Keře rybízů však sázejte asi o 10 cm hlouběji, než rostly ve školce, hlubší výsadba totiž využívá přirozenou schopnost rybízu vytvářet větší množství kořenů i na jednotlivých větvičkách. Keře angreštu můžete sázet mělčeji než keře rybízu, protože snadněji vytvářejí adventivní pupeny na starším dřevu. Stromky rybízu a angreštu (na podnoži meruzalka) sázejte také o něco hlouběji, než byly ve školce. Důležité je to zejména při slabé kořenové soustavě.
Jáma musí být tak veliká, aby se kořeny nikde nedotýkaly jejího okraje. Rozměry jámy se tedy pohybují od 0,6 x 0,6 m do 1 x 1 m, hloubka jámy by pak měla být od 0,3 do 0,6 m. Pokud stromky vysazujete v trvale zatravněné zahrádce, vyhlubte jámu větší. Půda se liší v jednotlivých vrstvách svým složením. Prvních 20 cm je půda nejvíce provzdušněná a kvalitní. Proto je při kopání lepší oddělit horní a spodní část půdy na dvě hromady. Do horní, aktivní vrstvy poté přimíchejte zahradnický substrát nebo kompost. Stromkům také jistě prospěje přidání pomalu rozpustného organického hnojiva.
Po vykopání jámy do ní vlijte vodu. Stromku nevadí, když ho zasadíte do bláta. Ideální množství jsou 2 kbelíky vody. Na co byste ale měli dát pozor, je příliš mnoho zálivky v následujících dnech. Kořeny by mohly uhynout. Horní vrstva půdy, do které jste přidali kompost, patří při sázení na dno jámy. Nyní umístěte do jámy stromek, zasypte ho zbytkem zeminy z druhé hromady (tedy ze spodní vrstvy země) a udusejte. Stromek zalijte a nyní se již můžete těšit na příští rok.
V naší poradně s názvem AVOKÁDO Z PECKY ZALOŽENÍ KORUNKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Helena.
Dobrý den, řeším podobný problém. Podařilo se Vám prosím zjistit, jak správně rostlinku zastřihávat, nebo co udělat, aby rostla do korunky? Předem děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Avokádo ve svém přirozeném prostředí dorůstá výšky a objemu našich lip. Proto, když stromku, který má v plánu dosáhnout výšky 15 metrů, zakrátíte hlavní výhon, tak nebude dělat nic jiného, než že vyšle nový výhon, který znovu požene do výšky. Dělá to proto, že v našich podnebných podmínkách má během zimy nedostatek světla a myslí si, že zakořenil někde v tmavém pralese a musí co nejvíce vyrůst do výšky, aby se dostal nahoře ke světlu. K vytvoření korunky ho přiměje jedině přibližně stále stejně dlouhý 12-ti hodinový denní svit po celý rok a to v našem podnebném pásu nedokážeme. Jedině, že byste stromku od listopadu do května svítila rtuťovou výbojkou o výkonu 1000 Wattů a prodloužila tak denní světlo na celkem 12 hodin. To by například v prosinci znamenalo svítit 8 hodin, aby se udržela požadovaná intenzita světla. V nákladech na elektřinu by to znamenalo přibližně 1000 Kč za celou zimní sezónu.
Pokud máte dost času na přípravu půdy, ideálním řešením je na podzim půdu zrýt a prohnojit hnojem. Poté je vhodné půdu obohatit pomocí zeleného hnojení, což je ekologická a levná varianta přihnojování půdy. Zasadí se drobné rostliny jako měsíček lékařský nebo svazenka vratičolistá, vikvovité (lupina, bob, hrách, vikve a hrachor) a brukvovité (řepka, hořčice) rostliny, které se poté znovu do půdy zaryjí. Jejich drobné kořínky půdu obohatí například o další dusík.
Podzim je dobou vhodnou pro zasazení malých stromků slivoní – vřeten. Vřetena jsou stromky o výšce kmenu od 30 do 60 cm. Ostatní výhony mají mít alespoň 20 cm. Pokud chcete zasadit více stromků, doporučuje se vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5–1,8 m průměrně. Pokud máte podnož myrobalánu nebo St. Julienu, tedy podnože většího vzrůstu, sázejte ve vzdálenosti 4,5 x 2,5 m (vzdálenost mezi řadami x vzdálenost mezi stromky v řadě). Podnože méně vzrůstné, jako je například Wangenheimova odrůda, sázíme 4 x 2 m a slabě rostoucí, jako je Pixy, 4 x 1,5 m. Kombinujeme-li vzrůstné podnože s velmi vzrůstnými korunami, sázíme i 6 x 4 m od sebe. Místo štěpování musí zůstat nad zemí.
V naší poradně s názvem TÚJE SMARAGD HNĚDNE PO PŘESAZENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel MiroslavToušek.
Dobrý den.Obracím se na Vás s prosbou o radu ohledně hnědnutí stromku thuje Smaragd.Vzrostlý třímetrový zdravý strom jsem vloni na podzim vykopal a přesadil z velkého květníku před domem do řady thůjí ,které tvoří živý plot mezi sousedem a mojí zahradou.Na začátku jara jsem začal pozorovat,že stromek postupně hnědne a to přes pravidelné zalévání.Snažil jsem se stromku doplnit hořčík,ale ani to nepomohlo.Zvláštní je to,že strom usychá jen z poloviny.Směrem do mé zahrady na jižní stranu je už kompletně hnědý ,ale směrem k sousedovi je stromek sytě zelený jakoby vůbec nestrádal.Je docela možné ,že jsem při vykopávání thůje mohl neúmyslně poškodit část kořene která zásobuje právě usychající polovinu stromu.
Je nějaká reálná šance ,že bych mohl strom ještě zachránit?
Za odpověď předem děkuji.
S pozdravem.
Toušek
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
S největší pravděpodobní takto rostlina reaguje na přesazení. Často se stává, že při přesazení na novou pozici se nedodrží původní orientace na jih, což má za následek ozáření sluncem té části, která na to nebyla zvyklá. Samozřejmě nejde ani vyloučit poškození kořenového systému při přesazování. Co s tím teď dělat? Uschlé větve ostříhat a nechat túji, aby se s tím vypořádala sama a postupně vyplnila proschlá místa novými větvemi z té části, která nyní prosperuje. S hnojením to nyní nepřehánějte, pouze dbejte na dostatečnou zálivku.
Po výsadbě je třeba stromek přivázat ke kůlu. Kůly je dobré ochránit před hnilobou, nejčastěji se používá opálení v té části, která se dostává do styku s půdou. Do doby, než si půda takzvaně sedne, uvažte stromek jen volně. Po nějaké době úvazky obnovte a stromek ke kůlu přivažte pevně. Uvazujte vždy tak, aby byl úvazek veden mezi stromkem a kůlem. Konec kůlu by měl být asi 10 cm pod korunou.
Po výsadbě mladého stromku se musíte postarat o ochranu jeho kmene. Nejčastěji ho okusují zajíci nebo králíci, poškodit ho může i pasoucí se skot, spárkatá zvěř nebo my sami stroji při obdělávání půdy. Chrániče mohou být z různého materiálu. Obaly (samozřejmě s výjimkou drátěného pletiva) také v předjaří chrání kmen před vlivy počasí, například při značném kolísání teplot při denním oslunění a nočních mrazech. Proto v předjaří natřete kmen vápenným mlékem – bílý nátěr odráží sluneční paprsky. V oblastech ohrožených zvěří, kde není oplocení, je vhodné pěstovat raději polokmeny s malou korunou, které je možné chrániči lépe zabezpečit.
Vlastní zkušenost: jak jsem si kroucení listů zbytečně zkomplikoval
Nejvíc mě kroucení listů naučilo u rajčat ve skleníku. Rostliny byly krásné, vysoké, tmavě zelené a já měl pocit, že jim dopřávám. Pak přišlo několik horkých dnů, listy se začaly stáčet nahoru a já udělal klasickou chybu: přidal jsem zálivku i hnojivo najednou. Výsledek nebyl lepší. Rostliny ještě víc zhoustly, ve skleníku bylo dusno a některé květy začaly opadávat.
Teprve když jsem přestal zasahovat chaoticky, situace se zlepšila. Otevřel jsem skleník na větší proudění vzduchu, přidal mulč, zaléval méně často, ale hlouběji, a hnojení jsem na čas zastavil. Staré stočené listy už se úplně nesrovnaly, ale nové patro listů rostlo normálně. To pro mě byla důležitá lekce: úspěch se nepozná podle starého listu, ale podle nového růstu.
Podobnou chybu jsem viděl u paprik. Sazenice v malých květináčích měly zkroucené mladé listy a pěstitel řešil nedostatek vápníku. Po vyjmutí z nádoby se ukázalo, že kořeny už obíhají dokola, spodní část substrátu je těžká a mokrá a rostlina prostě nemá dobré podmínky. Po přesazení a úpravě zálivky se nové listy začaly zlepšovat během dvou týdnů.
U ovocných stromků byla největší lekce včasnost. Mšice na třešni a jabloni nejsou problém, který chcete odkládat měsíc. Jakmile listy vytvoří pevné smotky, škůdci jsou schovaní a zásah je horší. Dnes kontroluji mladé výhony od jara, zvlášť u nově vysazených stromků. Pět minut kontroly často nahradí pozdější boj s celou korunou.
Kroucení listů u třešně: černé mšice umí udělat velkou škodu
Kroucení listů u třešně je často velmi nápadné, protože mladé listy na koncích výhonů se stáhnou do tmavých smotků. Uvnitř bývají černé mšice a listy mohou být lepkavé od medovice. U mladých třešní to dokáže výrazně zbrzdit růst, protože napadené letorosty se přestanou normálně prodlužovat.
U třešně je zásadní jednat brzy. Když se listy pevně svinou, škůdci jsou uvnitř dobře chránění. Mechanické odstranění napadených špiček bývá u malých stromků velmi účinné, pokud problém zachytíte včas. U větších stromů už je zásah složitější, protože se do koruny špatně dostáváte a plošné ošetření nemusí být praktické ani žádoucí.
Pozor na záměnu s běžným poškozením počasím. Po pozdním mrazíku mohou mladé listy zhnědnout, zkroutit se a částečně zaschnout. Tam ale nenajdete kolonie mšic, medovici ani mravence. Po suchu jsou listy spíš svěšené nebo okrajově poškozené, zatímco mšice vytvářejí typické živé smotky na mladých vrcholech.
Česká lokální realita je u třešní jasná: pokud máte strom u plotu, u trávníku a v blízkosti mravenišť, sledujte na jaře pohyb mravenců. Mravenci nejsou příčina kroucení, ale často prozradí, že někde nahoře pracují mšice. Na mladém stromku se vyplatí řešit i lepové pásy nebo omezení přístupu mravenců, protože mšice pak nemají takovou „ochranku“.
Praktický signál: když se na třešni kroutí hlavně nejmladší listy a po rozbalení jsou uvnitř černé mšice, neřešte výživu ani vápník. Nejdřív snižte tlak škůdce, jinak budou nové výhony dál deformované.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Steinmetzova. Eva.
Dobrý den pěstitelé rakytníku .
Tak jsme natom asi stejně , taky už budu pomalu otrhávat kuličky . Nemůžu čekat az do podzimu . V loni jsem trhala začatkem srpna . Letos se mi zdá už taky docela dobrej . . Snažime se ho otrhat teď , né až na podzim . Asi máme nějaký ranní druh rakytníku
Problem mám se strihem stromku ( keře) nevim jak ostřihat . Když ostřiham větvičky s plodama , tak mi tam zbyde asi jen kmínek Poradí mi někdo , prosím . Děkuji. Steinmetzová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Vlaďka.
Dobrý den,ostřižení keře s plody se nemusíte bát.Je dobré aspoň 30 % větví nechat a rakytník zase obrazí. Taky už budu tak do 14 dní sklízet.Teď hodně zalívám,plody se krásně nalévají a čekám ještě na správnou chuť.Čím vyzrálejší tím lepší.Určitě nebudu čekat se sklizní až na září.Plody by šli špatně sklízet.Záleží na teplém počasí.Ať se daří oranžové zlato! Vlaďka
Kroucení listů u jabloní: nejčastěji mšice na mladých výhonech
Kroucení listů u jabloní bývá v českých zahradách velmi často spojené s mšicemi. Poznáte to hlavně podle mladých letorostů. Listy nejsou jen lehce ohnuté, ale bývají stažené do smotků, lepkavé, někdy načervenalé a uvnitř často najdete celé kolonie drobného hmyzu. Když se podíváte zblízka, bývají u nich také mravenci, kteří si mšice chrání kvůli medovici.
U mladých jabloní je to nepříjemnější než u starého stromu. Malý stromek má málo listové plochy, takže silné napadení mšicemi dokáže zabrzdit růst celého letorostu. U starší jabloně s bohatou korunou se pár zkroucených konců větví často ztratí, ale u nově vysazeného stromku může být rozdíl mezi dobrým přírůstkem a zakrněním.
Moje praktická hranice je jednoduchá: pokud je zkroucených jen několik koncových výhonů a strom jinak roste, nejdřív zasahuji mechanicky. Smotek rozbalím, napadené konce zaštípnu, mšice setřu nebo opláchnu silnějším proudem vody. Pokud jsou ale mšice na většině mladých přírůstků, listy se lepí a mravenci po stromku běhají jako po silnici, je potřeba cílenější zásah.
Důležité je načasování. Jakmile se list stočí do pevné ruličky, postřik se k mšicím dostává hůř. Proto je lepší kontrolovat jabloně hned při rašení a během prvních týdnů růstu. V praxi se vyplatí projít stromek jednou za pár dní, zvlášť když je teplé a suché jaro. U mšic se problém často nerozjede najednou, ale nenápadně od několika špiček výhonů.
Následující přehled pomáhá rozlišit, kdy jde u jabloně o mšice, kdy o výživu a kdy spíš o běžnou reakci stromu na počasí.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Boráň.
Já už sbírám plody rakytníku asi čtvrtým rokem. Původně jem zasadil dvě samice a jednoho samce. Loni jsem sklidil 28 l malviček. Protože byly rostliny dost vysoké a husté, tak jsem je radikálně ostříhal( kvůli sklizni). Letos jsem sklidil opět 28l. Pokud budete pod rakytníkem pravidelně křoviňákem sekat trávu, tak se vám nerozroste. Kořeny sice narostou dál, ale křoviňákem nové rostlinky pohodlně useknete.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
Jde o to kolik plodů chcete sklízet a kolik máte placu na zahradě. Strýček má 7 leté stromky 2+1 3 m od sebe a nestříhá zatím ale už maj 4 m výšku. A je z nich tak 15 litrů plodů a to je podle mne to podstatné . Když jsem vyděl na netu obrázky zemědělské velkovýroby tak to bylo pole asi tak stejně velkých stromků. Tam to ale zbíraj nějakýmy kombajny. Ale určitě i mi budem asi omlazovat a prořezávat. Víc neporadím. J
Videonávody: nejlepší vizuální ukázky k puklicím a jejich odstranění
U puklic je video užitečné hlavně proto, že člověk konečně vidí rozdíl mezi štítkem, nečistotou, medovicí a běžným poškozením listu. Níže jsou vybrané návody, které dobře doplňují tento článek: část ukazuje přímo škůdce na bobkovém stromku, část vysvětluje ruční odstranění, olejové přípravky a obecný postup proti štítenkám a puklicím.
Controlling Pests on Bay Trees | At Home With P. Allen Smith
Proč právě toto video: je cenné tím, že řeší škůdce přímo na bay tree, tedy na rostlině blízké našemu bobkovému listu. Dobře doplňuje část článku o tom, proč se u vavřínu vyplatí olejové ošetření a proč puklice nejde jen opláchnout vodou.
Důležité pasáže: na začátku videa sledujte ukázku napadení na listech, zhruba ve střední části vysvětlení olejového zásahu a v závěru praktické doporučení k opakování a kontrole rostliny.
Scales on the Bay Tree
Proč právě toto video: hodí se pro rozpoznání puklic přímo na bobkovém stromku. Ukazuje, že puklice mohou být malé, nenápadné i velké a že se často drží kolem listů a výhonů, ne jen na horní straně listové plochy.
Důležité pasáže: v úvodu si všímejte detailu štítků, kolem poloviny videa rozmístění škůdců na rostlině a na konci celkového rozsahu napadení, podle kterého se rozhoduje mezi ručním čištěním a razantnějším zásahem.
The COMPLETE Guide to Getting Rid of Scale Insects
Proč právě toto video: dobře vysvětluje celý princip boje se scale insects, tedy se štítenkami a puklicemi. Je užitečné hlavně pro pochopení, proč je nutné kombinovat mechanické odstranění, opakování a kontrolu nových stadií.
Důležité pasáže: začátek videa využijte k identifikaci škůdce, pasáže uprostřed k přehledu možností zásahu a část kolem chemické kontroly berte jako obecný rámec, který je u jedlého bobkového listu nutné vždy podřídit etiketě přípravku.
How To Get Rid Of Scale Insects
Proč právě toto video: prakticky ukazuje ruční odstranění pomocí hadříku, vatové tyčinky nebo alkoholu. To je přesně část zásahu, kterou lidé často podcení, protože věří, že samotný postřik udělá všechnu práci.
Důležité pasáže: sledujte hlavně část s přímým setřením škůdců, práci s alkoholem a doporučení kontroly dalších míst na rostlině. U bobkového listu tento postup používejte bodově a opatrně.
Treating for Scale with Horticultural Oil
Proč právě toto video: dobře ukazuje logiku olejových přípravků. U puklic je důležité pochopit, že olej nepůsobí jako kouzelný jed, ale fyzikálně škůdce obalí a pomáhá omezit jeho dýchání.
Důležité pasáže: zaměřte se na vysvětlení aplikace oleje, pokrytí rostliny a načasování zásahu.
V naší poradně s názvem CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Děkuji za odpověď. Ráda bych věděla z čeho tato houbová nákaza vzniká. Nerada bych o túje přišla. Jsou krásné, zelené, ale nesmí se rozhrnout větvičky. Je to všude. Ten útvar se obtáčí kolem větvičky, má krásnou medovou barvu i strukturu. Nikdo z mého okolí se s tím ještě nesetkal. Děkuji za ochotu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jestli se podaří vyléčení pomocí Kuprikolu, tak příčinou bývá nedostatek průvanu v koruně i kolem stromků.
Ve včelařské inzerci bývají dost často inzeráty na prodej včelstev. Důvodem prodeje je většinou zdravotní stav včelaře nebo se jedná i o pozůstalost. Cena nebývá vysoká (v řádech pár tisíců korun) včetně úlu. Leckdy majitel přidává i medomet a další vybavení. Tato koupě je vhodná spíše pro zkušeného včelaře, který dokáže odhadnout zdravotní stav včelstev a umí si poradit s některými nevyhovujícími vlastnostmi (bodavost, rojivost, ...). Bolestnému rozhodnutí k prodeji ze zdravotních důvodů často předchází období, kdy včelař váhá, zda to udělat. Sil ale už ubývá, a tak péče o včelstva již nemusí být taková, jakou by zasluhovala. Taktéž úly darované k těmto včelstvům mohou mít vyšší hodnotu historickou než chovatelskou. Se všemi negativy z toho plynoucími. Někdy bývají ke koupi zakrmená i nezakrmená včelstva po sezóně. Vždy je na místě se ptát, jaký má včelař důvod k prodeji. Například nezakrmené včelstvo, které bylo odkočováno postupně k řepce, akátu, lípě a lesu, bude značně opotřebované.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK NECHTĚNÉ ROZRŮSTÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dětřich D..
Rakytník vysílá v hloubce cca 25 cm vodorovně pod trávníkem oddenky, ze kterých vyrůstají nevé sazenice. Je schopen tak zamořit celé oblasti. Pro zdraví je to vynikající rostlina, ale do zahrádky je třeba ho omezit plastovou zábranou. Já tento měsíc budu "plet" oddenky které mi prorostly celou zahradou, ale nejdříve udělám omezující kruh kolem stromku. Že pravidleně sekáte trávník mu nevadí, zkouší to a oddenek pokračuje v růstu pod zemí dále... Je s podivem, že jsem od žádného z pěstitelů nikde nenašel, jak tuto situaci řešili.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Karel Král.
Mám rakytník 8 let a již druhý rok vůbec nerodí. Čím to ? Samice i samec plně obrostl.
Matky se chovají pro výměnu ve vlastních včelstvech, kvůli navýšení jejich počtu anebo na prodej, včelaři produkují matky či matečníky (buňky s budoucí matkou). Způsobů existuje mnoho, všechny využívají přirozených instinktů včel, které by se v určitých momentech pustily do výchovy nové matky i bez včelaře. Nové matky je možné chovat ve včelstvu při matce (matečníkové mističky jsou vloženy nad mateří mřížku), chov matek v osiřelci (to je chov bez matky a jsou zde vloženy matečníkové mističky). Matky se po oplodnění vkládají s několika dělnicemi do transportní klícky a prodávají se.
V naší poradně s názvem FIKUS BENJAMIN, STŘÍHÁNÍ VĚTVÍ PO OPADU LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dagmar Jahodová.
Mám fikus benjamin, vysoký přes 2 m a široký přes 1 m, asi 25 roků. Každou zimu opadávají lístky, tato zima pro několik větví dopadla nepříznivě. Několik větví, silnějších než palec, má jen na konci větví pár lístečků, některé jsou holé. Asi 3/4 "stromku" jsou zachovalé.
Mohu ty silné, suché větve ostříhat, nebude velký výron?
Děkuji za názory a zkušenosti.
Dáša.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Úplně nejlepší bude, když si z této rostliny ustřihnete několik větviček a necháte je zakořenit. Vypěstujete si silnou zdravou rostlinu a té původní se časem zbavte.
1) Má jarní výsadba česneku vůbec smysl, když je výnos nižší?
Ano, jarní výsadba česneku má smysl, ale musíte počítat s nižším výnosem oproti podzimní variantě. Rozhodující je, jak brzy sázíte a jaká je teplota půdy.
Z mé zkušenosti je rozdíl ve výnosu kolem 20–40 %, ale kvalita bývá velmi dobrá. Pokud pěstujete pro rodinu a chcete mít jistotu původu, jarní česnek je plnohodnotná varianta. Pro prodej na trhu s důrazem na velikost palic je však výhodnější podzimní výsadba. Klíčem je správné načasování a důsledná příprava sadby.
2) Kdy je ideální termín pro jarní výsadbu česneku?
Ideální je sázet při teplotě půdy 5–7 °C, obvykle během března. Neřiďte se kalendářem, ale skutečnou teplotou v hloubce výsadby.
Jednou jsem čekal na teplé počasí a sázel při 12 °C. Výsledkem byly menší palice. Jakmile jsem začal sázet brzy, i když bylo chladno, kořenový systém byl silnější a výnos lepší. Pokud půda přes den rozmrzne a není přemokřená, je to správný okamžik.
3) Co se stane, když zasadím česnek až v dubnu?
Pozdní výsadba znamená vyšší teplotu půdy a rychlý růst listů, ale slabší kořen. Velikost cibule tím bývá omezená.
V mém pokusu byla dubnová výsadba při 11–12 °C půdy o téměř třetinu slabší na hmotnosti cibulí. Rostliny vypadaly silně, ale stonek byl tenčí. Pokud už musíte sázet v dubnu, zvažte větší stroužky a přísné třídění, jinak bude výnos spíše průměrný.
4) Má smysl dávat sadbu před jarní výsadbou do lednice?
Krátká domácí jarovizace může částečně pomoci, ale nenahradí zimu v půdě. Čtyři týdny při 4 °C mi zvýšily výnos asi o 8 %.
Stroužky jsem skladoval v suchu v lednici a vysadil do chladné půdy. Vzcházení bylo rychlejší a růst vyrovnanější. Přesto byl výsledek stále slabší než u podzimní výsadby. Je to kompromisní řešení pro ty, kdo nestihli podzim.
5) Proč je jarní česnek často menší než podzimní?
Rozhoduje hlavně síla kořenového systému před nástupem delších dnů. Bez silného kořene nemá rostlina kapacitu vytvořit velkou cibuli.
Podzimní výsadba projde přirozenou jarovizací a zakoření ještě před zimou. Jarní výsadba začíná „od nuly“. Pokud je půda teplá, rostlina roste do listu místo do kořene. Květen je klíčový měsíc – co nestihnete do té doby, už většinou nedoženete.
6) Jak hluboko sázet česnek na jaře?
Na jaře sázím do hloubky 5–8 cm, podle typu půdy. V těžší půdě mělčeji, v lehké o něco hlouběji.
Příliš mělká výsadba vede k vytažení cibule nad povrch, příliš hluboká zpomaluje růst. V mém případě byla ideální hloubka kolem 6 cm. Důležité je, aby byl stroužek pevně usazený a měl dobrý kontakt s půdou.
Ve svém příspěvku JARNÍ POSTŘIK ŠVESTEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.
máme 2 roční švestky (větší blumky) a l švestkobroskev. Hned první rok byly obsypané květy, ale v době, kdy už byly na stromcích plody zkadeřavěly listy a nakonec i uschly a zežloutly větvičky. Na jednom stromku se nám podařilo úrodu zachránit, na druhém ne.
Obávám se, že druhý stromek už letos neobrazí a budeme ho muset zlikvidovat. Co máme dělat?
Když kliknete na níže uvedený odkaz, najdete mnoho informací ohledně prodeje sklípkanů. Inzercí je nespočet a lze vybírat i podle fotografií. Chovatelé nabízejí rozličné ceny, nejčastěji se však pohybují od 100 do 200 korun za kus.
Ve svém příspěvku HNOJENÍ KAKI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marcela Šuhajdová.
Mám již druhým rokem stromek kaki roubovaný,zimu přežil,ale všude čtu,že se má hnojit,ale nedočetla jsem se čím.Můžete mi někdo poradit,kdo s ním má zkušenost?
děkuji Marcela
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Peter.
Mám kaki vir. Prosím 3.rokem.Nehnojim chemii!!! Sbírám kobylince. Dávám do vody a stim zalivam.Po vyluhovani zahrabu kolem stromků. Letos mám 4 plody.
Jedná se o tradiční způsob množení včelstev. Navíc velmi levný – roj lze získat i zadarmo a nemusí se řešit rámková míra či typ úlu. Je-li roj známého původu a zůstane ve své lokalitě, jsou zdravotní rizika malá. Roj se po usazení do úlu vrhne na budování hnízda, jeho činnost je téměř k nezastavení. Zvlášť při přísunu sladiny. Problémem je věk matky – s rojem totiž odlétá stará královna. Někdy může být tak stará, že nedožije příštího jara. Také bývá velmi často nešlechtěná, tedy s některými nežádoucími vlastnostmi (sklon k rojivosti, bodavost, nízký výnos medu). Je proto vhodné si ihned objednat novou matku a nejpozději na podzim (po zakrmení) ji v roji vyměnit. Do zimy sice půjdou ještě dcery původní matky, ale na jaře následujícího roku je postupně nahradí dělnice od matky nové.
V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hedvika Olleova.
Dobry den, mam 20ti letou katalpu Nana. Letos namrzla, mesic je narasena, zhruba 3 pary listu. Ty jsou male. Dost neduzive. Prostrihala jsem suche vetve do ziveho. Nerada bych o ni prisla. Je jeste neco co pro to lze udelat? Dekuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dejte stromku čas, aby se vzpamatoval a vyčkejte do příštího jara, kdy už by se měl probudit v plné síle. Pokud se ptáte, jak stromek katalpy co nejvíce podpořit v růstu, jako například přihnojováním, injekční aplikací speciální látky pod kúru, zastiňováním, rosením, tak nic z toho není třeba. Prostě ho nechte být, ať se vzpamatovává.
Včelstva je možné koupit přímo od včelaře nebo si je lze objednat na internetu přes nějaký obchod. Matky je možné koupit také přes internet nebo přímo u některého včelaře. Další odkazy a přehled aktuálních nabídek získáte zde: prodej včelstva.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Bílá plíseň na kůře katalpy může být způsobena padlím, ale obvykle se objevuje nejprve na listech a stoncích. Ale může se jednat i o jiný plísňový problém, jako je například bílá houba, nebo o příznak závažnějšího onemocnění, jako je Verticiliové vadnutí. Pro definitivní diagnózu nechte strom prohlédnout místním arboristou nebo zkušeným zahradníkem, protože příznaky kůry mohou být obtížně identifikovatelné a mohou naznačovat také problémy s kořeny nebo cévami.
Možné příčiny
- Padlí: I když se primárně vyskytuje na listech a stoncích, může se také projevit jako bílý povlak na novějších výhonech.
- Hladká bílá houba: Je neškodné houbové onemocnění na stromech, především dubech, při kterém se vnější kůra odlupuje a vytváří hladké, světlé, propadlé skvrny. Je způsobena houbami, jako je Aleurodiscus oakesii, které kolonizují odumřelou vnější kůru, aniž by ovlivnily živé tkáně stromu, a proto nevyžadují léčbu. Může se projevovat jako bílé, papírovité skvrny.
- Verticiliové vadnutí: Je způsobeno houbou Verticillium dahliae a jde o závažné houbové onemocnění, které postihuje cévní systém stromu a může způsobit vadnutí a odumírání. Houba může vést k rakovině kůry a často se nachází na úrovni země nebo v poškozených oblastech.
Doporučené kroky
- Kontaktujte odborníka: Poraďte se s místním arboristou o posouzení na místě, zejména pokud se bílý porost jeví pod kůrou nebo na bázi kmene, protože by to mohlo naznačovat závažnější problém.
- Podporujte zdraví stromu: Zajistěte, aby byl strom řádně zaléván a hnojen, aby lépe odolal stresu.
- Prořezávání a úklid: Pokud se jedná o rané stádium houbového onemocnění, může pomoci prořezávání napadených větví a odstraňování spadaného listí, ale nezapomeňte je řádně zlikvidovat.
- Chraňte strom před zraněním: Zabraňte zranění stromu, protože by to mohlo vytvořit vstupní brány pro patogeny.
Někdy se také říká pakety. V našich krajích se takto prodávají včelstva jen minimálně. Jde vlastně o umělý roj s rozkladenou matkou v klícce. Po převozu je možné jej usadit jako přírodní roj. Odpadá potřeba měnit matku. Smetenec v novém (zavřeném) úlu se dá na pár dní do sklepa a krmí se. Včely se stmelí, začnou stavět nové plásty, matka začne klást vajíčka. I tvorba smetence představuje značně pracný způsob množení včelstev, ale ve specifických případech (ozdravění včelstva) velmi účinný.
Ze zdravotního hlediska jde o jednu z nejlepších variant, která je i finančně dostupná. Oddělky se prodávají nejčastěji pětiplástové – s mladou matkou a plodem všeho stáří. Prodejce oddělků musí mít pro svou činnost veterinární atest, který okresní veterinární správa vydává na základě vyšetření jeho včelstev. Kopii tohoto atestu s vyplněnými údaji o kupujícím přikládá prodejce k oddělkům. Oddělky bývají nejčastěji ke koupi během června či začátkem července. Po převozu vyžadují dobré snůškové podmínky pro zdárný rozvoj vedoucí k přezimování. Začínající včelař nemívá dostatek plástů, a tak je v následujícím roce zapotřebí věnovat oddělku specifickou péči s ohledem na rojení. Rizika při koupi jsou malá, a to díky veterinárnímu osvědčení. Je vhodné si zkontrolovat přítomnost a kladení matky.
Garáž, která je evidovaná jako samostatná stavba v katastru nemovitostí, může potřebovat číslo popisné nebo evidenční, zvláště pokud jde o samostatnou nemovitost nebo při jejím prodeji. Záleží však na konkrétním případu; menší garáže (do 25 m² a 5 m výšky) mohou získat evidenční číslo na žádost vlastníka i bez předchozího stavebního povolení. Pro jistotu je vždy nejlepší obrátit se na příslušný obecní či stavební úřad.
Kdy garáž potřebuje číslo popisné/evidenční
Samostatná nemovitost: Pokud je garáž zapsána v katastru nemovitostí jako samostatná budova, může mít číslo popisné nebo evidenční.
Prodej nebo převod: Pro bezproblémový prodej nebo jiný převod garáže jako nemovitosti je číslo popisné nebo evidenční nezbytným údajem pro kupní smlouvu a následný zápis do katastru nemovitostí.
Zápis do katastru: Číslo popisné je klíčovým údajem pro zápis stavby do katastru nemovitostí.
Kdy číslo popisné nebo evidenční nemusí garáž mít
Drobná stavba: Menší garáže, které nesplňují kritéria pro samostatnou stavbu (např. garáže do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky), nemusí mít číslo popisné, ale může jim být na žádost přiděleno číslo evidenční.
Příslušenství jiné stavby: Pokud garáž není samostatnou stavbou, ale jen příslušenstvím jiné hlavní stavby na téže parcele, nemusí mít vlastní číslo popisné ani evidenční.
Jak postupovat pro získání čísla popisného pro garáž
Kontaktujte úřad: V případě nejistoty ohledně přidělení čísla pro vaši garáž se obraťte na příslušný obecní nebo stavební úřad. Zde získáte informace o konkrétních pravidlech a postupech.
