Téma: 

prořezávání blum


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

BLUMY

Obsah kalorií

Energetická hodnota 100 g blum je 837,4 kJ (200,14 kcal). Vzhledem k poměrně vysokému obsahu cukru nejsou plody blum vhodné pro osoby, jež trpí cukrovkou.

Detail odstavce: Obsah kalorií
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: dna blumy

Je vhodná konzumace blum na dnu?

Zdroj: diskuze Dna blumy
Odesláno: 13.11.2017 uživatelem Jiřina matyskova
Počet odpovědí: 0

BLUMY

Cena blum

Zde můžete vidět ceny plodů.

Zde můžete vidět ceny stromků.

Detail odstavce: Cena blum
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

Diskuze: Re: řez vinné révy na podzim

Hlavní doba k prořezávání je v předjaří (únor, březen). Když budete prořezávat na jaře, tak z ran bude vytékat sladká tekutina, která jednak vysílí rostlinu a zároveň se na sladkém podkladu začnou vyvíjet bakterie, které budou dál ničit vaši révu. Na jaře a v létě se dělá jen vylamování výhonů a osečkování. Zde je k tomu více informací: www.vinna-reva-pesto…

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim
Odesláno: 14.9.2017 uživatelem Zahradník
Počet odpovědí: 3 Zobrazit odpovědi

BLUMY

Konzumace blum

Blumy se nejčastěji konzumují přímo, tedy za syrova. Konzumují se samozřejmě plody čerstvé a zralé. Ve studené kuchyni se přidávají do ovocných salátů, v teplé kuchyni se blumy příliš nepoužívají, ale jsou velmi chutné například v bublaninách a nákypech. V potravinářském a konzervárenském průmyslu se z měkčích plodů některých odrůd vyrábí povidla a džemy, pevnější a menší plody se kompotují.

Detail odstavce: Konzumace blum
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

BLUMY

Recepty na zavařování blum

Recept 1

Ingredience: 2 kg blum, 800 g cukru krupice, 10 g kyseliny citronové, 2 l vody, 2 kusy hvězdiček badyánu, 2 kousky celé skořice.

Postup: Zralé pevné blumy dobře omyjeme, rozpůlíme a zbavíme pecek. Nálev: do hrnce vsypeme krupicový cukr, zalijeme ho vodou, přivedeme k varu a necháme krátce svařit, poté přidáme kyselinu citronovou, kousek skořice a badyán. Blumy naskládáme do čistých vyvařených sklenic, zalijeme je horkým nálevem až po okraj, uzavřeme víčky a sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C.

Recept 2

Ingredience: 1 kg blum.

Postup: Blumy vypeckujeme. Sklenice vypaříme a propláchneme slivovicí nebo jiným alkoholem. Na dno sklenice dáme asi 5 pecek a pak už skládáme půlky blum, dokud není sklenice plná (napěchovaná, ale blumy se nesmí nedotýkat víčka). Poté už jen „zavíčkujeme‟ a dáme zavařit. Sterilujeme 25 minut při teplotě 85 °C. Blumy pustí dost vlastní šťávy. Poněvadž nejsou doslazované, mají pořád „svoji‟ chuť, což znamená, že mohou být kyselejší. Dají se proto použít i k přípravě slaných jídel (třeba s masem).

Marmeláda z blum

Ingredience: 1 150 g cukru písek, 1 GELFIX KLASIK, 1 kg blum.

Postup: Blumy vypeckujeme, poté buď pokrájíme na malé kousky, nebo rozmixujeme. V troše cukru rozmícháme GELFIX KLASIK a roztok přidáme k ovoci. Povaříme asi 1 minutu. Pak přidáme zbytek cukru, promícháme a vaříme ještě asi 5 minut. Přibližně 2 malé lžičky marmelády nalijeme na talířek a necháme vychladnout. Pokud marmeláda ztuhne, nemusíme již nic přidávat (jinak přidáme ještě 2 lžičky kyseliny citronové). Horkou marmeládu nalijeme do skleniček, ty uzavřeme a dáme dnem vzhůru. Nezavařujeme.

Detail odstavce: Recepty na zavařování blum
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

BLUMY

Pěstování blum

Bluma je 5 až 8 metrů vysoký strom se silnějšími větvemi, který se musí roubovat, aby plodil. Listy se podobají listům švestky, ale jsou větší. Květy jsou bílé a po jejich oplodnění vyroste na jejich místě kulatý dužnatý plod žluté barvy, který má přibližně 5 cm v průměru. Uvnitř dužniny je velká pecka. Blumy dozrávají obvykle během července a srpna.

Detail odstavce: Pěstování blum
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

BLUMY

Řez a stříhání

Blumy se množí vegetativně, a to očkováním a roubováním. Pěstují se do výšek okolo 350 metrů nad mořem, protože špatně vzdorují mrazu. Pro vyšší nadmořské výšky jsou pak určeny odolné druhy. Blumy se sází na jaře či na podzim, přičemž místo štěpování musí zůstat nad zemí. Některé odrůdy jsou samosprašné, proto není třeba shánět opylovače. Existují však také cizosprašné a částečně samosprašné odrůdy, u nichž je třeba do jejich blízkosti vysadit ještě jinou odrůdu, která se o opylení postará. Nejlepší plody blum bývají na 2−3letém dřevě, což se zohledňuje také při řezu.

Detail odstavce: Řez a stříhání
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

BLUMY

Blumy versus špendlíky

Švestky, slívy, ryngle, mirabelky, špendlíky a blumy patří do početné rodiny slivoní (Prunus). Mezi jejich příbuzné patří i další peckovice: višeň, třešeň, broskev, meruňka. Celý rod má přibližně 430 druhů. Složením těla do něj patří i mango, ale jako tropická plodina se tam nepočítá.

Blumy mají žluté, zelené i fialovočervené kulovité plody se žlutou dužninou. Na trh se běžně dostává cca osm druhů blum.

Špendlíky vypadají jako menší žluté švestky, jsou tedy oválné. Dužnina, kterou lze dobře oddělit od pecky, má velice lahodnou chuť.

Detail odstavce: Blumy versus špendlíky
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

BLUMY

Recepty na povidla

Recept 1

Ingredience: 3 kg blum, 1,2 kg cukru krystal nebo krupice.

Postup: Blumy zasypeme cukrem, důkladně promícháme a necháme odstát (ideálně 24 hodin, ale nejméně přes noc). Zakryjeme alobalem (udělejte z něj pokličku, která trochu vzduchu propustí). Jestliže si vzpomeneme, v polovině doby stání zamícháme. Nádobu s blumami dáme na plotnu a zprudka vaříme asi 1 hodinu. Celou dobu by směs měla probublávat. Blumy se rozvaří na kaši (musíte pravidelně míchat, aby se směs nepřipalovala). Po 1 hodině snížíme teplotu a směs takto vaříme přibližně další 2 hodiny. Když má směs správnou povidlovou konzistenci (to znamená, že neteče, ale není ani ztuhlá jako kámen), ještě horkou ji nalijeme do skleniček, které jsme vypláchli rumem. Skleničky naplníme po okraj, „zavíčkujeme‟ a hned otočíme víčkem dolů. Tím se povidla sama konzervují.

Recept 2

Ingredience: 6 kg blum, 1 kg krupicového cukru, 250 ml octa, 1 vrchovatá lžička mleté skořice, 100−150 ml tuzemského rumu.

Postup: Blumy vypeckujeme a vložíme do největšího a nejširšího hrnce, který doma máme. Zasypeme je cukrem a zalijeme octem. Od této chvíle je nemícháme. Přiklopíme a necháme 24 hodin stát (lépe v chladu, aby nezkvasily). Hrnec bez poklice postavíme na sporák (v ideálním případě na kamna) a přivedeme k varu. Hodinu vaříme co nejprudčeji, poté teplotu snížíme, přiklopíme a vaříme pět hodin na nejmenším plamenu. Nemícháme! Povidla rozmícháme tyčovým mixérem, přidáme skořici a rum, promícháme a plníme sklenice (sklenice musí být čisté a úplně suché). Povidla by měla sahat centimetr pod okraj. Na povrch každé skleničky kápneme trochu tuzemského rumu, čímž zajistíme lepší trvanlivost. „Zavíčkujeme‟, naplněné skleničky otočíme dnem vzhůru a necháme je do druhého dne vychladnout.

Recept 3

Ingredience: 1 kg blum, 2 dl vody.

Postup: Blumy dobře omyjeme, rozpůlíme, odstraníme z nich pecky a nakrájíme je na malé kousky. Z domácí pekárny vyndáme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly dáme 1 kg nakrájených blum a přilijeme 2 dl vody. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program DŽEM a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá. V průběhu programu dobře vymyjeme zavařovací sklenice, dáme je na plech a ve středně vyhřáté troubě sterilizujeme. Hotová povidla dáme do sklenic a necháme je pomalu vychladnout (při přípravě povidel nepřidáváme žádný cukr). Povidla je vhodné skladovat v menších sklenicích. Doba přípravy a název programu se mohou lišit podle typu domácí pekárny.

Detail odstavce: Recepty na povidla
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

ŘEZ ŠVESTEK

Stříhání slivoní

Vyhněte se prořezávání v zimě, protože se zvyšuje riziko infekce stříbrným listovým onemocněním, na které jsou slivoně náchylné. Nejlepší dobou pro stříhání je obvykle jaro pro mladé stromy, případně léto pro již založené porosty.

Detail odstavce: Stříhání slivoní
Zdroj: Řez švestek
Zveřejněno: 7.9.2018

BLUMY

Odrůdy blum

Gauota má atraktivní jasně červené plody, které mají přes 5 cm v průměru. Tužší dužnina krémové barvy je šťavnatá, příjemně sladká, velmi chutná. Tato velmi raná odrůda zraje v první polovině srpna. Zde můžete vidět, jak vypadá Gauota.

Kuban Delight patří mezi odolné a spolehlivě plodící odrůdy blumy. Středně velké tmavě červené až fialové plody mají šťavnatou a pevnou žlutooranžovou dužninu s vynikající sladkou chutí. Sklízejí se od poloviny srpna a dají se skladovat až 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Kuban Delight.

Black Diamond je raná odrůda blumy s velkými tmavě modrofialovými kulatými plody, které zrají od poloviny do konce srpna. Dužnina je načervenale žlutá, pevná, šťavnatá, poměrně sladká a velmi chutná. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Diamond.

Angeleno s velkými oválnými plody sytě modré až černé barvy má vynikající sladkou chuť. Žlutorůžová dužnina je poměrně šťavnatá. Plody dozrávají od poloviny září a lze je bez problémů skladovat až do konce listopadu. Zde můžete vidět, jak vypadá Angeleno.

Black Gigant má velmi atraktivní a trvanlivé velké plody tmavě modré až černé barvy a kulovitého tvaru s tuhou, slabě narůžovělou a velmi chutnou dužninou, které se sklízejí od poloviny září. Odrůda je velmi odolná a má značné výnosy. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Gigant.

Black Amber dozrává od poloviny září. Plody jsou větší, kulovité, tmavě fialové až černé. Žlutě narůžovělá šťavnatá dužnina má vyváženou sladkou chuť. Odrůda se hodí k přímé konzumaci, uskladněné plody vydrží 1 měsíc. Zde můžete vidět, jak vypadá Black Amber.

Friar patří mezi odolnější odrůdy. Velké kulatější plody sytě modré barvy s tenkou slupkou mají oranžovou, velmi chutnou, středně sladkou dužninu, která se nesnadno odděluje od pecky. Sklízí se od konce října. Zde můžete vidět, jak vypadá Friar.

Superior je bluma, která byla vyšlechtěna pro pěstování v chladnějších podmínkách (snáší až −25 °C). Má středně velké kulaté plody červenozelené barvy s pevnou, zlatavě žlutou a sladkokyselou dužninou. Zde můžete vidět, jak vypadá Superior.

Detail odstavce: Odrůdy blum
Zdroj: Blumy
Zveřejněno: 21.9.2015

DRACÉNA

Co je to dracéna

U nás jsou dracény k dostání v mnoha druzích a barevných variacích. Tato exotická a zároveň nenáročná rostlina je vhodná do jakéhokoliv interiéru. Je nejhezčí bez prořezávání, pokud je však příliš velká, je možné ji na jaře seříznout. Dracénám se daří dobře jak samotným na podlaze, tak i ve skupině u okna. Můžete je zasadit samotné do ne příliš velkého květináče nebo i do většího květináče společně s malými rostlinami, které pokryjí zeminu. Při normální péči vydrží krásné po mnoho let.

Detail odstavce: Co je to dracéna
Zdroj: Dracéna
Zveřejněno: 5.6.2014

STŘÍHÁNÍ OSTRUŽIN

Prořezávání ostružin

Vzpřímeně rostoucí odrůdy se pěstují v řadách, podobně jako maliník. Dvouleté odplozené výhony se po sklizni nebo až na jaře u země odstřihnou, silné jednoleté rostliny se zkracují na jaře o třetinu délky, jejich obrost na 1–3 pupeny. Slabé jednoleté výhony se v létě odstraňují. Plazivé odrůdy se zkracují na jaře asi na 2 m a vyvazují se k drátěnce. Jejich postranní obrost se v létě zkracuje asi na 40 cm. Protože jsou méně mrazuvzdorné, musí se v polohách s většími zimními mrazy výhony na zimu sundat z drátěnky a položit na zem, aby byly přikryty sněhem nebo chvojím.

Detail odstavce: Prořezávání ostružin
Zdroj: Stříhání ostružin
Zveřejněno: 29.4.2017

ŘEZ STROMŮ DLE PĚSTEBNÍHO TVARU

Vytvoření kosterních větví

Tři nebo čtyři roky musíte upravovat dřeviny řezem, abyste buď založili korunu s terminálem, nebo otevřenou, dutou korunu. Při zakládání otevřené koruny by strom měl mít jen asi čtyři nebo pět hlavních větví. V případě stromu s terminálem může být založeno sedm až deset hlavních větví a měly by být dobře rozmístěny kolem terminálního výhonu.

Častou chybou při tvorbě pyramidální koruny je založit kosterní větve přijít příliš blízko u sebe. Tato chyba vyplývá ze skutečnosti, že když jsou stromy malé, kosterní větve nepůsobí jako zahuštěné a nadbytečné. Jakmile však zesílí a zestárnou, vyjde najevo, že kosterní větve jsou blízko u sebe a růst v okolí terminálu nemůže úspěšně probíhat. Žádné dvě větve nemají být přímo proti sobě.

Prořezávání dvouletého stromu pro pyramidovou korunu musí být provedeno s cílem poskytnout centrálnímu výhonu výhodnou pozici, zabránit vzniku slabých vidlic a nutit korunu růst do pomalu rostoucích kosterní větví řezem rychle rostoucích kosterních větví. Výše položené kosterní větve na hlavním terminálu zpravidla rostou rychleji než ty nižší, a proto musí být obvykle řezány přísněji než ty nižší.

V zimě po prvním roce po založení koruny by každá z požadovaných kosterních větví měla být zkrácena přibližně o polovinu. Každá z horních kosterní větví by měla být snížena více než o jednu polovinu. V téže zimě může být nezbytné odříznout některé z větviček z hlavních kosterní větví, které jsou ponechány, protože je důležité, aby sekundární větve byly dobře rozloženy. Během druhé zimy bude opět nutné snížit hlavní a vedoucí větve asi stejným způsobem. Během příštích několika let je nezbytné prořezáváním založit vhodné sekundární větve. Jako obecné pravidlo platí, že stromům by nemělo být dovoleno, aby dorůstaly větší výšky, než mají ve věku 8 nebo 9 let, jinak řez stromu bude v pozdějších letech zbytečně drahý.

Při prořezávání se záměrem vytvořit strom s otevřenou korunou by měl mít pěstitel na mysli určitý ideál a pracovat na něm. Nejlepších výsledků lze dosáhnout tím, že se vyberou žádoucí kosterní větve a všechny ostatní se odstraní, když začínají růst. Během druhého léta mohou být odstraněny pupeny, které by měly tendenci vytvářet větve vedoucí nahoru do středu, čímž se zvýší růst kosterních větví, které je žádoucí zachovat. Prořezávání ve druhé zimě by mělo být zaměřeno na seřezání hlavních a vedlejších větví o jednu polovinu a udržování sekundárních větví dobře rozložených na hlavních větvích tím, že se odříznou všechny zbytečné vedlejší větve. Prořezávání podobným způsobem může být nezbytné i během třetího léta, během třetí zimy by měly být upraveny větve na sekundárních větvích a omezeny všechny nové o polovinu. Řez kosterních větví a omezení výhonů by měl být prováděn i v pozdějších letech, ale řez by měl být méně radikální až do okamžiku, kdy strom dosáhne reprodukčního věku.

Detail odstavce: Vytvoření kosterních větví
Zdroj: Řez stromů dle pěstebního tvaru
Zveřejněno: 20.6.2017

JAK SPRÁVNĚ HNOJIT TRÁVNÍK

Co vše můžete ještě pro svůj trávník udělat

Vertikulace trávníku

Vertikulace neboli prořezávání zlepšuje přístup vody, vzduchu a živin k travním kořenům. Při vertikulaci dochází k narušení kořenů trávy a to ji povzbuzuje k rozrůstání. Vertikulace se provádí pomocí prořezávacích hrábí nebo motorovým vertikulátorem brzy na jaře. Ostrými hroty, které se podobají hrábím, narušíte plsť vytvořenou na povrchu půdy. Budete-li prořezávání dělat v době sucha, bude se vám pak narušená plsť lépe vyhrabovat.

Zavlažování trávníku

Zavlažování trávníku by se mělo provádět alespoň jednou týdně, ve velkých teplech je potřeba zavlažovat častěji. Zavlažování byste měli provádět nejlépe ve večerních hodinách, protože zabráníte odpařování vody působením sluníčka. Trávník je potřeba zavlažovat vždy důkladně. Když budete zavlažovat často a malým množstvím vody, bude mít trávník jen povrchové kořeny (nebudou mít důvod prorůstat hluboko do země, když vodu můžou čerpat z povrchu).

Sekání trávníku

Trávník je třeba sekat pravidelně, vždy alespoň jednou za týden. Používáte-li příliš mnoho hnojiv, nebude vám sekání jednou týdně rozhodně stačit. Je pravidlem, že tráva by se měla sekat vždy, když vyroste o dva až tři centimetry. Ideálním časem pro sekání trávy jsou odpolední a večerní hodiny, kdy jsou stébla trávy suchá. Při sekání byste měli mít nůž sekačky ostrý a ve výšce asi sedm centimetrů nad zemí. Rozhodně se vyhněte sekání v období velkého sucha, mohlo by se stát, že na trávníku budou místo krásně zeleného povrchu vypálené fleky.

Určitě se najde řada dalších pravidel a doporučení, jak se o trávník starat, například jak odstraňovat plevel, jak se zbavovat mechu či jak řešit nějaký konkrétní problém. Budete-li se však řídit uvedenými základními radami, určitě budete se svým trávníkem spokojeni.

Detail odstavce: Co vše můžete ještě pro svůj trávník udělat
Zdroj: Jak správně hnojit trávník
Zveřejněno: 27.2.2015

ŘEZ STROMŮ DLE PĚSTEBNÍHO TVARU

Styl řezu

Styl prořezávání, který nakonec umožní, aby se ovocný strom rozvíjel do své největší možné velikosti, se nazývá extenzivní. Spočívá spíše v průklestu než v hlubokém řezu a je zejména vhodný pro takové stromy, jako jsou jabloně a hrušky, tedy ty jádroviny, které nesou ovoce na krátkém plodném obrostu. Méně vhodný je například pro broskve, které plodí na nových (loňských) letorostech a rozvíjejících se částech. To neplatí zcela bez výjimky, protože jsou bujně rostoucí odrůdy, které nesou ovoce spíše na loňských letorostech.

Styl prořezávání, který má tendenci snižovat a zmenšovat rostliny nebo stromy, je známý jako represivní řez. Provádí se řezem nových částí a může nebo nemusí být doprovázen řezem starších větví. Represivní prořezávání (americký řez) se běžně praktikuje na rostliny, které nesou ovoce na koncích nových letorostů, jako jsou broskve, maliny, ostružiny a réva. Pokud tento styl prořezávání není prováděn na takových stromech, jako jsou broskve, větve budou velmi pravděpodobně velmi dlouhé, budou se lámat pod těžkou násadou ovoce a stromy budou zabírat více místa v sadu, než je nutné nebo žádoucí. V praxi takový špatně prováděný řez vede nevyhnutelně k předčasnému úhynu celé dřeviny, usychání, klejotoku, až nakonec zůstávají výhradně slabě rostoucí větve na vrcholu jinak zcela usychající broskvoně.

Represivní řez ve výsledku vede k posílení stromu nebo rostliny, zabraňuje poškození větví nadměrnou násadou ovocem, zvyšuje kvalitu a velikost plodů. Stromy se udržují v požadovaných mezích, plody lze snadno sklízet a dřeviny je možné jednoduše ošetřit postřikem (u broskví v předjaří nezbytným).

Při řezu dochází k odstraňování dvou typů větví, a to živých a mrtvých (suchých). Řez živých větví se nedoporučuje provádět v příliš velkém měřítku naráz, a to z důvodu odstranění většího množství listové plochy, které může u stromů vyvolat energeticky náročné obranné reakce. U mladých stromů by v jednom roce nemělo být nikdy odstraněno více než 25 % a u vzrostlých stromů ještě o něco méně z celkové listové plochy stromu. Velký pozor musíme dávat při odřezávání bočních větví, abychom řezem nepoškodili obranný systém a ochranné zóny mateřské větve. Pokud dceřinou větev odstraníme správně, je možné, že tyto dva mechanismy zabrání vniku patogenů. Řez musíme vést tak, abychom neporanili větevní límeček mateřské větve. Řez mateřských, terminálních větví by měl být prováděn jen v krajních případech. Je důležité, aby mateřská větev byla zakrácena na dceřinou větev s průměrem alespoň jedné třetiny mateřské větve (takzvané třetinové pravidlo).

Řez mrtvých (suchých) větví se používá především pro provozní bezpečnost stromu. Neměl by být používán v případě starých stromů v krajině, ve které mohou svým mrtvým dřevem fungovat jako biotop. Po odumření větve dochází k aktivaci ochranné zóny větve v okolí nasazení laterální větve. Jelikož mrtvá dceřiná větev již sekundárně netloustne, mateřská větev ji začne svým novým každoročním tloušťkovým růstem zavalovat. V tomto okamžiku je dobré laterální větev odstranit, aby mohlo dojit k celkovému zavalení rány. Řežeme vždy co nejtěsněji k okraji živého pletiva na bázi větevního nasazení mateřské větve.

Detail odstavce: Styl řezu
Zdroj: Řez stromů dle pěstebního tvaru
Zveřejněno: 20.6.2017

PŮDOPOKRYVNÉ RŮŽE

Řez

Během růstu můžeme u přímých dlouhých (vystřelujících) letorostů vrchol zkrátit. Odkvetlé květy odstraňujeme až pod rozvětvením, tedy v celých květenstvích. Totéž uděláme na podzim. Ochranu přisypáváním půdy před zimou většinou neděláme, je ovšem možné růže chránit například chvojím.

Základní řez na počátku rašení růží, což bývá asi v polovině března, omezíme na mírné plošné zkrácení a zarovnání (stačí i nůžky plotovky). Individuální prořezávání větviček by bylo pracné a zbytečné. Někdy je nutné věnovat zvláštní pozornost jen větvím polámaným sněhem nebo jinak poškozeným.

Půdopokryvné růže bývají řízkované, podnože tedy nemohou prorůstat nežádoucím způsobem. Starší výsadby na jaře povzbudíme rozhozením plného hnojiva v dávce asi 70 g na 1 m2. Pokud mají růže opravdu pěkně kvést, je potřeba je v suchém období důkladně prolít. Výsledek je brzo patrný. Kapalné přihnojování na list je možné a vhodné během celé vegetace, protože takřka všechny tyto růže před zimou dobře vyzrávají.

Detail odstavce: Řez
Zdroj: Půdopokryvné růže
Zveřejněno: 24.5.2018

HYDRANGEA PANICULATA

Stříhání

Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, pokud ji občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které keřík jen hyzdí. Větve na sebe samy upozorní, neboť budou v kontextu rostliny vypadat nepatřičně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, kdy tím rostlinu prosvětlíte a ulevíte jí. Nejlepší je prořezávat v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout na délku až půl metru. Nemusíte mít totiž strach z jednoduchého důvodu. Květy hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. Proto i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám vezmou dech. V době květu si můžete hortenzie nařezat do vázy nebo je usušit a použít do suchých vazeb.

Dále je také vhodné ořezat větve po odkvetení. To se provádí na sklonku podzimu či na začátku zimy. Pokud se jimi však chcete těšit celou zimu, ani to není problém. Květy i přes zimu vypadají na keři velmi dekorativně. Nic se nestane, pokud tedy větvičky seříznete až s příchodem prvních jarních slunečních paprsků.

Detail odstavce: Stříhání
Zdroj: Hydrangea paniculata
Zveřejněno: 5.10.2016

ROZMARÝN V TRUHLÍKU S TYMIÁNEM

Jak stříhat rozmarýn

Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.

Detail odstavce: Jak stříhat rozmarýn
Zdroj: Rozmarýn v truhlíku s tymiánem
Zveřejněno: 29.9.2016

MOTÝLÍ KEŘ

Komule střídavolistá

Komule střídavolistá (Buddleia alternifolia) pochází ze severozápadní Číny. Keř je vysoký 2 až 4 m a také tak široký. Habitus je rozložitý, tenké větvičky převislé. Kopinaté listy jsou střídavé, 3 až 9 cm dlouhé. Větvičky jsou v červnu až červenci obaleny mnoha asi 1 cm velkými, trpce vonícími květy barvy lila. Keř kvete ve svazečcích po celé délce loňských větviček. Plodem je suchá tobolka.

Keř můžeme dobře pěstovat v nížinách i na pahorkatinách. Na půdu je komule střídavolistá nenáročná, stačí jí běžná hlinitá zahradní půda, slabě kyselá až zásaditá. Místo pro ni vyberte na slunci, raději sušší než přemokřené. Rostlina vynikne u zdi nebo na okraji travnaté plochy v místě, kde přechází do výsadby keřů. Elegantně převislý růst se také výborně uplatní na svazích a terasách. Komule vynikne při solitérním umístění, od jiných keřů přitom udržujte odstup minimálně dvou metrů. Vhodná doba pro výsadbu je jak na jaře, tak na podzim. U vzrostlých keřů stačí běžné prořezávání nejstarších větví. Bylinné řízky se odebírají v létě, a pokud jim zajistíte náležité přistínění a stálou vlhkost, snadno zakoření i na zahradě ve směsi rašeliny a písku. Můžete použít i některý stimulátor ve formě pudru.

Obrázky

Zde jsou obrázky komule střídavolisté.

Detail odstavce: Komule střídavolistá
Zdroj: Motýlí keř
Zveřejněno: 14.9.2017

PĚSTOVÁNÍ KRÁSNÝCH KAMÉLIÍ

Pěstování kamélií

Kamélie je rostlina, kterou lze poměrně snadno pěstovat, jakmile jí vytvoříte ty správné podmínky. Může být pěstována jak ve vnitřních prostorách, tak ve venkovních květináčích, ale také venku na záhoně.

Světlo a teplo

Ideální při pěstování kamélie je možnost ji na léto umístit ven a na zimu zase přenést do chladných, nepřetápěných částí domu. Ven kamélii přestěhujte nejlépe v květnu, preferuje polostín, ale bude snášet i slunné místo, pokud to nebude horké polední slunce. Myslete i na to, že na větru či v průvanu bude koruna kamélie rychle osychat. Rostlinu venku nechte co nejdéle, nejvýše však do prvních mrazíků.

Pěstujete-li rostlinu v květináčích, jejich baly rychle promrzají a rostlinu poškozují. Tam, kde se zimní teploty pohybují do -15 °C lze nechat kamélie i přes zimu v zemi, jen je třeba je zakrýt velkou vrstvou mulče a přikrýt geotextilií. Největším problémem při tomto způsobu pěstování bývá, že při pozdních mrazech omrzají mladé výhonky a odumírají.

Mnohem lepší je, když si kamélii můžete donést zpět do domu a umístit ji do místnosti vytápěné nejvýše do 15 °C. Kamélie potřebuje nižší teploty, protože ji podněcují k rozkvětu pupenů. Při teplotě 6–10 °C vám kamélie pokvete až pět týdnů, kdežto pokud byste ji umístili do vytápěného obývacího pokoje, odkvetla by vám po několika dnech.

Tato rostlina rozhodně není určena k pěstování v paneláku.

Půda a přesazování

Kamélie vyžaduje kyprou, kyselou půdu, která je vlhká, ale nezadržuje přebytečné množství vody. Kořeny kamélie mají vysoké nároky na kyslík, proto jsou dost mělké a není doporučováno v její blízkosti pěstovat další rostliny, které by svými kořeny kamélii utlačovaly. Zvolíte-li pro pěstování kamélie místo pod vzrostlým stromem, ve stínu, bude jí to vyhovovat a určitě se jí zde bude dobře dařit. Vyberte takový strom, který ji nebude svými kořeny obtěžovat, jako by to dělala například borovice.

Pěstujeme-li kamélie v květináčích, je potřeba je přesazovat. Nejlepší čas pro přesazování je na jaře, před začátkem nového růstu. Pokud kořeny rostliny pronikají květináčem, je možné přesazovat i na podzim. Mladé rostliny kamélie se přesazují jednou za dva roky, starší rostliny dle potřeby. K přesazování můžete použít substrát určený pro rododendrony, protože obsahuje málo vápníku a má odpovídající nízké pH.

Zalévání

Kamélie by neměla být suchá ani podmáčená. Přelití rostlině nepomůže, stejně jako zaschnutí, proto zalévání věnujte dostatečnou péči. Při přeschnutí mohou opadat poupata, při přelití uhnívat kořeny. Množství vody je potřeba přizpůsobit daným klimatickým podmínkám. Kamélie pěstované v květináčích budou vyžadovat méně vody než ty na zahradě, proto kontrolujte, aby voda nezůstávala stát v květináčích. Ideální je, můžete-li kamélie zalévat dešťovou vodou, jsou totiž stejně jako rododendrony velmi citlivé na vysoký obsah vápníku ve vodě.

Kamélie vyžaduje pravidelné rosení listů, nikoliv však květů. Pravidelným otíráním listů zajistíme dostatečnou vlhkost.

Hnojení

Dostupným hnojivem pro kamélie je hnojivo na rododendrony. Kamélie sice mají vysoký požadavek na dusík, ale zároveň jsou velmi citlivé na soli, proto je lepší dávat jen polovinu doporučené dávky na obalu. Dlouhodobé hnojivo dodává svým rozpadem kaméliím živiny na několik měsíců. Je doporučováno hnojit kamélie vždy v květnu. Pokud se vám zdá, že vaše kamélie rostou pomalu, vypadají řídce nebo ztrácí sytou barvu, můžete je přihnojovat tekutým hnojivem pro zelené rostliny, a to jednou za dva až tři týdny až do konce června.

Prořezávání

Kamélie jsou stálezelené keře, které dobře snáší řez a mohou být upravovány podle potřeby. Prořezávání kaméliím velmi prospívá, zhušťuje je a rozhodně byste z toho neměli mít strach. Zpravidla se prořezávají po odkvětu, nejlépe na konci zimy, a vybírají se ty odnože, které jsou slabé nebo na nichž řídnou listy. Dále je potřeba prořezat ta místa, kde je rostlina tak hustá, že květy nemají prostor ani k tomu, aby se pořádně otevřely. Zkraťte spodní větve, abyste podpořili vzpřímený růst a zastřihněte horní, přečnívající růst, aby rostlina vypadala mohutnější a zdravější. Při prořezávání zkracujte výhony vždy nad loňským řezem, rostlina zpravidla na tomto místě pro příští rok připraví čtyři až pět nových výhonků.

Množení

Kamélie se množí takzvaným řízkováním, řízky však velmi dlouho a špatně koření. Množení provádíme:

  • připravíme si řízky asi deset centimetrů dlouhé;
  • napícháme je do půdy připravené z rašeliny a písku;
  • jednotlivé řízky zakryjeme sklenicí;
  • zakořeněné rostliny pak přesazujeme do jednotlivých květináčů.

Ideální doba pro množení kamélií je únor až březen, případně pak srpen.

Detail odstavce: Pěstování kamélií
Zdroj: Pěstování krásných kamélií
Zveřejněno: 8.3.2015

PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE

Hortenzie latnatá

Hortenzie latnatá (Hydrangea paniculata) je zástupcem keřovitých hortenzií. Pochází z Číny a Japonska, kde dorůstá až do výšky sedmi metrů. U nás tato rostlina dosahuje obvykle výšky 1–4 m (v závislosti na kultivaru). Od klasické hortenzie se liší hlavně svými květy, které jsou velice bohaté a různorodé, jsou uspořádány do kuželovitých útvarů, které obvykle měří okolo 20–30 centimetrů. Barva květů je nádherně bílá, později světlounce růžová. Protože hortenzie latnatá kvete dlouhou dobu, stihne se měnit i barva jejího květu. Barva květu se může dostat až na sytě červený odstín (což opět závisí na kultivaru). Do plné krásy vykvete během července a srpna. Kvete tedy později, než hortenzie velkolistá.

Hortenzie latnatá potřebuje dostatečný prostor a je náročná zejména na světlo, takže ji můžete vysadit klidně na plné slunce. Postačí jí pravidelná střední zálivka, určitě nemá ráda přemokření. Vysazuje se hlavně v parcích, ale radost z ní můžete mít i na své zahradě, z keřů hortenzie latnaté si můžete například vysázet živý plot. Obecně se o tento druh hortenzie nemusíte nijak přehnaně starat. Stačí, když občas prořežete a odstraníte zdřevnatělé větve, které nevypadají pěkně. Prořezávání rostliny by mělo proběhnout na jaře, nejlépe v březnu. Všechny větvičky můžete s klidem seříznout až o půl metru. Nemusíte mít strach, květy této hortenzie totiž obráží na jednoletém dřevu. A tak i na ořezaných větvích vyrazí květy, které vám zajisté vezmou dech. Hortenzie latnatá má velmi dobré mrazuvzdorné schopnosti, takže ji nemusíte před zimou nijak zvlášť chránit. Kdyby přece jen trochu omrzla, stačí v březnu větvičky seříznout, jak je popsáno výše.

Pěstovat hortenzii latnatou můžete podobně jako velkolistou i ve velkém květináči na slunné terase. Vyžaduje však takto mnohem více péče. Je třeba ji vždy na jaře zkrátit asi o třetinu, klidně i víc (postačí ponechat 2–4 pupeny na každé větvičce). Dále je potřeba ji hnojit, aby měla neustále dostatečný přísun živin. Každý týden přidejte do zálivky klasické vodorozpustné hnojivo.

Detail odstavce: Hortenzie latnatá
Zdroj: Pěstování hortenzie
Zveřejněno: 1.7.2014