PRVNÍ LEDNIČKY, nejen o tom se dočtete v tomto článku. Pařížské řezy jsou velmi chutným zákuskem, který je známý v každé rodině a snad každá druhá rodina má i svůj osvědčený postup a recept na tento druh sladkého potěšení. Kdo by odolal tmavému korpusu naplněnému doslova božskou čokoládovou náplní a zdobenému lesklou tmavou čokoládovou polevou? Tak pojďme na recepty.
Maminčiny recepty na pařížské kostky
Ingredience na korpus 25 x 25 cm: 3 vejce, 120 g cukru krupice, 3 lžíce oleje, 30 g kakaa, 90 g hladké mouky
Ingredience na krém: 700 ml smetany ke šlehání, 300 g hořké čokolády
Ingredience na polevu: 200 g hořké čokolády, 6 lžic vody, 1 lžíce másla, 3 lžíce smetany ke šlehání
Dále: rum, šlehačka na ozdobu
Postup - krém: Do smetany rozlámeme čokoládu, zahřejeme a za stálého míchání cca 1 minutu povaříme. Odstavíme, po částečném vychladnutí přelijeme do šlehací mísy a necháme zcela vychladnout. Do druhého dne necháme v ledničce.
Postup - korpus: Z bílků a cukru ušleháme pevný lesklý sníh. Zašleháme žloutky, pak olej a nakonec zlehka vařečkou vmícháme mouku smíchanou s kakaem. Těsto urovnáme do formy (průměr 25 x 25 cm) s vymazaným a vysypaným dnem a pečeme při 200 °C přibližně 20-30 minut. Necháme vychladnout. Vychladlý korpus vyjmeme z formy (napřed objedeme po obvodu ostrým nožem, abychom ho uvolnili). Je-li třeba, velkým nožem srovnáme povrch do roviny. Korpus vrátíme do formy, pokropíme ho rumem a uzavřeme okraj. Ztuhlý krém z ledničky rozšleháme elektrickým šlehačem a naneseme na korpus. Uhladíme do roviny a dort uložíme do ledničky.
Postup - poleva: Do kastrůlku rozlámeme čokoládu na polevu, přidáme vodu a zahříváme ve vodní lázni, občas promícháme. Až se čokoláda rozpustí a promíchá s vodou, přidáme máslo a znovu mícháme, dokud se vše nespojí. Nakonec vmícháme smetanu a vymícháme hladkou polevu. Kastrůlek vyjmeme z vody a za občasného promíchání necháme polevu vychladnout na tělovou teplotu.
Postup - dokončení: Korpus vyndáme z ledničky, odstraníme okraj (opět od něho nejdřív musíme dort "odříznout") a položíme ho na mřížku. Vlažnou hustou polevu nalijeme na povrch. Velkým nožem ji rozetřeme, polevu stékající na boky zlehka rozetřeme. Necháme zatuhnout a pak dezert opatrně přeneseme na podnos. Po úplném zaschnutí polevy řezy ozdobíme ušlehanou smetanou.
Ve svém příspěvku KŘEN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vandenberk.
Dobrý den.Chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně křenu.Letos jsem si chtěl naložit hlávkový zelí s křenem.Křen jsem si tyčovým mixérem na jemno rozdrtil a uzavřel do sklenic s uzavíratelným víčkem a uložil do ledničky.Křen byl kupovaný v marketu a měl dost velkou sílu.Druhý den jsem ho chtěl použít a uplne z něho vyprchala ta síla.Tak mám zelí s křenem a není to vůbec cítit.Nedávno k pečenýmu kolenu jsem do předu dal očistěný křen na dva dny do vody a stalo se úplně to samý tak nevím kde je chyba.Prosím o radu co dělám špatně.Předem děkuji za odpoveď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonín.
Vážený pane.
S podobným problémem se "potýkám" již roky a stále se stejným výsledkem.Možná to bude tím,že se tady pěstuje nebo dováží podobný šmejd-jako např. česnek ze Španělska nebo Číny-který za nekřesťanské peníze kupujeme.Já jsem na křenu dost "ujetý" ale to co se tady prodává v poslední době je šmejd nejhoršího zrna,ještě před nějakými deseti roky se nastrouhaný křen,uložený ve sklenici v lednici mohl pálivý konzumovat ještě po několika dnech a dnes jej druhý den můžu vyhodit.Ač jsem se ptal několika lidí co s tím udělat,tak jako odpověď bylo pokrčení ramen.
Velice rád bych získal nějakou zaručenou radu,jako vy !!!! a za tu předem moc děkuji.
Každá lednička Beko se vyznačuje nejenom moderním vzhledem, ergonomičností a snadným přizpůsobením každému prostoru, ale také nízkou cenou v poměru k výkonu. Chladnička Beko se snadno zařadí mezi nepostradatelné pomocníky ve vaší kuchyni. Volba ledničky Beko je tou nejlepší volbou pro všechny, kteří hledají levné a spolehlivé ledničky.
Nejprodávanějším typem je chladnička Beko CSA 31022. Navíc se chlubí velmi tichým chodem okolo 42 dB, takže ji můžete mít klidně v kuchyni, která je spojená s obývacím pokojem a ani o ní nebudete vědět. Co se objemu týče, nabízí tato chladnička až 291 l, který je rozdělen na 204 l chladicí a 87 l mrazicí část. Díky efektivně uspořádaným policím a přihrádkám budete mít své potraviny vždy krásně organizované a pečlivě uskladněné. Chladicí část rozdělují 3 police z tvrzeného skla a permanentní zásuvka, která udrží vaši zeleninu vždy čerstvou. Na dveřích se nachází přihrádky na lahve a jiné drobnosti. Samozřejmostí je přítomnost LED osvětlení při otevření. V mrazicí části naleznete 3 velké zásuvky, do kterých s přehledem umístíte i větší potraviny a určitě překvapí i mrazící výkon 3,5 kg/24 h. Chladnička vybavena chytrou technologií antibakteriálního těsnění, které obsahuje přidané antimikrobiální látky, čímž udržuje trvalou životnost a brání vzniku škodlivým mikroorganismům.
Dalším nejprodávanějším typem je chladnička Beko CS 226020. Tato kombinovaná chladnička vyniká skvělým poměrem výkonu a ceny, spadá do energetické třídy A+. Navíc se chlubí velmi tichým chodem okolo 39 dB. Co se objemu týče, nabízí tato chladnička až 230 l – 140 l chladicí a 90 l mrazicí část. Díky efektivně uspořádaným policím a přihrádkám budete mít své potraviny vždy krásně zorganizované a pečlivě uskladněné. Chladicí část rozdělují 3 police z tvrzeného skla a permanentní zásuvka, která udrží zeleninu vždy čerstvou. Na dveřích se nacházejí přihrádky na lahve a jiné drobnosti. Samozřejmostí je přítomnost osvětlení při otevření. V mrazicí části naleznete 3 velké zásuvky, do kterých s přehledem umístíte i větší potraviny, a určitě překvapí i mrazící výkon 5 kg/24 h. Chladnička je vybavena chytrou technologií antibakteriálního těsnění, které obsahuje přidané antimikrobiální látky, čímž udržuje trvalou životnost a brání vzniku škodlivých mikroorganismů.
Ve svém příspěvku POSTŘIK NA VLNOVNÍK OSTRUŽINOVÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kovalová Věra.
Docela dobře zabírá postřik Lepinoxem - navíc má nulovou ochranou lhůtu.
Kontrolu provádím tak,že pár zralých ostružin uzavřu do malé skleničky a na cca 2 hodiny uložím do ledničky.Chladem se objeví na vnitřní straně skla - pak stříkám.
Jinak všechny napadené odstraňuji - včas.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 60 g slaných sušenek, 100 g čokolády (70%), 500 g krémového sýru (Philadelphia), 3 dl smetany ke šlehání (31–33%), 135 g cukru, vanilkový lusk, ovoce (jahody, borůvky, maliny, ostružiny, třešně...).
Technologický postup: Dortovou formu vyložte pečicím papírem a na stranách vymažte máslem. Ve vodní lázni rozpusťte čokoládu, do rozpuštěné čokolády nasypte na kousky nalámané slané tyčinky a promíchejte. Přesuňte na tác nebo do mísy a dejte chladit do ledničky. Mezitím si připravte náplň. V míse mixérem vyšlehejte šlehačku, až úplně dotuha. V jiné míse pomocí mixéru smíchejte krémové sýry s cukrem a případně semínky z vanilkového lusku. Potom už ručně a opatrně přimíchejte šlehačku do sýrové směsi. Vychlazené kousky tyčinek v čokoládě přesuňte do formy a rovnoměrně rozprostřete. Potom na ně přesuňte sýrovou směs. Poklaďte kousky ovoce a dejte na několik hodin chladit do ledničky.
V naší poradně s názvem KAMÉLIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Čejková.
Pořídila jsem si minulou zimu na výstavě první malou kamélii. Přes celé léto byla venku na zahradě ve stínu a výborně prospívala. Na zimu před příchodem mrazů jsem ji dala na nevytápěné schodiště. Nasadila 5 poupat, když první začalo rozkvétat, najednou opadaly všechny listy a připadá mi, že i květ se již dále nerozvíjí. Zalévám stále stejně dešťovou vodou, přihnojuji Krystalonem na borůvky. Co jsem, prosím, udělala špatně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčin může být několik. První z nich je hnojení v době krátkých dnů a slabého světla. Když je krátký den, tak rostlina nestačí spotřebovat všechny látky, které dostává v zálivce a ty se pak hromadí v substrátu a mění jeho vlastnosti, které rostlina neustojí. Další běžnou příčinou, která se projevuje u letněných rostlin, jsou škůdci, kteří během léta nalezou do substrátu, zakuklí se zde a pak v příhodných podmínkách se probudí a začnou rostlině užírat kořeny nebo listy. Proto doporučuji všechny letněné rostliny několik dní před zazimováním opatřit postřikem přípravkem Mospilan. Mospilan je jed, který "naleze" do všech částí rostliny a zůstává v ní po dobu několika týdnů. Když si pak některý škůdce kousne do takové rostliny, tak hned umírá. Ale nevěšte hlavu, kupte si novou kamélii a tešte se z ní.
Přejděme od teorie k praxi a povězme si, co konkrétně můžeme dělat proti hrozícím houbovým chorobám?
Vliv na ně má řada faktorů - teplota, vlhko, sucho nebo jejich kombinace. Houbové choroby je nutné „hlídat“ již v první polovině vegetace. První z nich je onemocnění zvané plíseň révy či plíseň révová, dříve se používal název peronospora, latinsky Plasmopara viticola. Plíseň révy škodí na různých částech révového keře, především na listech, květenstvích a na hroznech. V této době ji nejčastěji můžeme najít na mladých listech. Jak se rozpozná? Řada pěstitelů s ní určitě má zkušenosti. Na lícové straně listů se objevují zpočátku nenápadné nažloutlé skvrny, které vypadají, jako by byl list promaštěn olejem. Proto se v běžné praxi nazývají „olejové“ skvrny. Na rubové straně listu jsou na stejných místech vidět bílé povlaky sporangiofórů, nosičů sporangií (plodnice), ze kterých se uvolňují spóry. Napadená místa později nekrotizují a celé listy mohou opadat. Na následujícím obrázku je vidět „olejová“ skvrna na lícové straně listu:
Zde je vidět rub listu s povlakem sporangioforů:
A zde je vidět značně napadený list s okrajovými nekrózami:
Jak se peronospora dostane na list?
Touto otázkou se dostáváme k životnímu cyklu této houby během roku. Vědci pro tento přehled často používají výraz „bionomie“. Stádium, které přezimuje, se nazývá oospory, což jsou spóry s tlustými buněčnými membránami, aby vydržely přezimování. Oospory přezimují na povrchu půdy a na spadaném listí. A právě tady mají pěstitelé – zahrádkáři nespornou výhodu: ti své zahrádky na podzim shrabují, což ve vinicích je nemožné. Oospory na jaře za příznivých podmínek vyklíčí a pokračují ve svém cyklu do dalšího stádia, kdy se vytvářejí bičíkaté zoospory. Ty se pomocí deště a větru (a pochopitelně pomocí svého bičíku) dostávají na listy, což bývá označováno jako primární infekce. Tam se přes průduchy usídlí v pletivech listových čepelí a tento svůj vývoj si několikrát zopakují. Na podzim se vyvíjejí pohlavní buňky a jejich spojením vzniká oospora, schopná dalšího přezimování na listech.
Všichni víme, že houby a plísně se více rozvíjejí, když je teplo a vlhko. Platí to zřejmě také o houbových chorobách vinné révy?
Ano, to je to nejpodstatnější, co musíme hlídat, chceme-li s ní úspěšně bojovat. Plíseň révy se rozvíjí především za teplého a současně vlhkého či deštivého počasí. První, primární infekce nezpůsobuje rozsáhlé škody, ale za ní může následovat řada opakování vývoje dalších a dalších spór. Proto je nutné provést první postřik v době před květem, aby
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ RAKYTNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarča.
Dobrý den, může mi prosím někdo poradit, zda existuje nějaká ranná odrůda rakytníku? Na mnoha místech jsem se dočetla, že sklizeň by měla být nejdříve koncem srpna, ale v tuto dobu bych už měla bobulky seschlé, měkké, přezrálé a částečně i opadané. Je možné, že bych měla uzrálé bobule už v polovině až ke konci července? Máte někdo zralý rakytník už v červenci? Rakytník mám nasazen na jižní straně na slunném místě, v Uh. Hradišti.
Děkuji za radu.
Jarča
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Dobrý den,
letos jsem měla první sklizeň rakytníku na 3 keřích a každý byl zralý v jinou dobu. První byl rozměklý již v červenci, myslím, že se jedná o odrůdu Botanicus. Druhý jsem otrhala začátkem srpna, ten byl rozměklý částečně a navíc se mi do něho pustili kosi. Ten třetí má ještě tvrdé plody a nejsou tak vybarvené. Takže určitě záleží na odrůdě.
Postup řetízkové oko: Jestli řetízkem začínáme, připravíme si na přízi první očko. Poté háčkem zachytíme přízi vedoucí od klubka (máme ji namotanou na levém ukazováčku) a protáhneme přízi očkem na háčku. A zase máme na háčku jedno očko. Pokud chceme víc oček, stačí celý postup opakovat znovu a znovu.
Postup krátký sloupek: Uháčkujeme potřebný počet řetízkových ok. Poté háček zapíchneme pod obě horní nitě druhého řetízkového oka od háčku (oko na háčku se nepočítá), nahodíme přízi a protáhneme. První řetízkové oko nahrazuje první krátký sloupek, proto se vynechává. Na háčku tak máme dvě oka. Znovu nahodíme přízi a protáhneme oběma oky najednou a krátký sloupek je hotov.
Postup dlouhý sloupek: Nejprve si uháčkujeme potřebný počet řetízkových ok. Následně nahodíme přízi a háček zapíchneme pod obě horní nitě čtvrtého řetízkového oka od háčku (oko na háčku se nepočítá). První 3 řetízková oka nahrazují první dlouhý sloupek, proto se vynechávají. Poté znovu nahodíme přízi a protáhneme. Na háčku máme nyní tři oka. Znovu nahodíme přízi a protáhneme jen prvními dvěma oky na háčku. Nakonec opět nahodíme přízi a protáhneme zbylými dvěma oky na háčku a máme hotový dlouhý sloupek. Takto pokračujeme dál.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel JOSEF DUFFEK.
Dobrý den nyní na podzim jsem zasadil dva rakytníky.První z návětrné strny-Rakytník řešetlákový samosprašný ,Friesdorfer Orange(Hippophae Rhamnoides Friesdorfer Orange) a druhý JSEM VSADIL za první rakytník po větru, Rakytník řešetlákový samice,Altajská sladká (Hippophae Rhamnoides Altajská).
Prosím o radu zda rakytník samice potřebuje ještě pro opylování samce nebo mu stačí vedle samosprašná odruda.
Přemýšlel jsem ,že bych mohl na samici naroubovat jednu větvičku samce a tím bych to asi také vyřešil,ale raději bych slyšel radu odborníka.Stromy jsou od sebe vzdálené asi 3metry.Samce se mě už nechce sázet,protože na tomto místě už není kam vsadit,aby pak v dospělosti nepřekážel.
Děkuji za radu Josef Duffek Tachov.
Šest proutků na silnější straně k sobě svážeme sedmým proutkem tak, že ho vložíme doprostřed svazku mezi první a druhý proutek a pak je všechny omotáváme, na konci zbytek založíme opět doprostřed mezi proutky. Poté si proutky rozdělíme na 3 a 3 na levou a pravou skupinu, první proutek vezmeme z vnějšího kraje zleva a vrchem prostrčíme mezi první a druhý proutek pravé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do levé skupiny na kraj směrem doprostřed. Poté vezmeme z vnějšího kraje zprava první proutek a vrchem prostrčíme mezi první a druhý proutek levé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do pravé skupiny na kraj směrem doprostřed. Takto postupujeme stále dokola, dokud se nedostaneme k vrcholu, kde již nejde plést, a konce svážeme režnou nití a řádně utáhneme.
V naší poradně s názvem JAK VYPADÁ KOUSNUTÍ OD PAVOUKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Synek Michal.
Dobrý den, chci se zeptat je možné, že by mě mohl kousnout pavouk ??? V noci při spánku mě něco dvakrát kouslo do ruky. Relativně jsem reagoval poprvé tak ze mě něco bodlo do ruky a mírně probralo. Na což jsem cukl rukou. Po nějaké době to bylo znovu kdy jsem už v procitnutí něco rozmačkal neboť mě znovu něco kouslo do prstu téže ruky. Na horní straně ruky kde bylo první kousnutí to začalo svědet. A nateklo a cca 4-5 dnů bylo nateklé. Prst byl o něco horší. Tam se mi udělala malá ranka která chvílemi i krvácela. Ale relativně bolelo to méně než první kousnutí. Na ruce mí zůstal dva vpichy vedle sebe s rozpětím cca 3,8mm od sebe. A na prstu také, ale díky tomu že to byla "otevřena" ranka, která se léčila cca týden není to už tak zřejmě vidět. Celou dobu uvažuji vlastně co mě to potkalo ??? Tak se chci zeptat zda fakt to mohl být u nás na Severní Moravě pavouk .... ????
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Ve svém příspěvku JAK MNOŽIT STÁLEPLODÍCÍ JAHODY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Z článku jsem pochopil,jak množit stál.plodící jahody,ale není mi jasné,kdy je možné na šlahounu provést odstřižení budoucí nové rostlinky.Zatím se jemné kořínky netvoří.A k podzimu je asi už pozdě.Děkuji za odpověď a přeji příjemný den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
pokud nové rostlinky jahod na šlahounech ještě nemají kořínky, přihrňte je hlínou a nechte zakořenit. Teprve potom je odstřihněte a zasaďte na vybrané stanoviště. Nejsilnější a nejvitálnější bývají první výhony od hlavní rostliny. Další podmínkou pro dobré zakořenění šlahounů je kvalitní půda, dostatek živin a samozřejmě vláhy. Jestliže máte kolem jahod fólií, je třeba šlahounům s výhonky nových rostlin umožnit přístup k půdě, zakoření mnohem lépe a rychleji než ve vzduchu.
Nové rostliny jahod je možné sázet nejen během července, ale i v srpnu, nemějte tedy obavy, do září se určitě dobře ujmou.
Proti pilatce je nejvhodnější termín, jakmile opadá cca 75 % květních plátků.
Obaleč švestkový
Proti první generaci se stříká v první polovině června a to přesně podle toho, kdy se objeví první mušky na lepových deskách.
Proti druhé generaci obaleče švestkového (první je neškodná) se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července.
Volte nejlépe přípravek s delším působením, jako je Mospilan nebo Zolone. Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíše proti pilatce po odkvětu. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, někdy zrají již začátkem srpna.
Ve svém příspěvku PRAŽENÍ KÁVY DISKUSE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jirka.
no musím říct, že mletí kávy je dost důležitá věc a dost změní chuť kávy v lepší.. měl jsem tříštivý mlýnek jako první, po čase nahrazen s mlecími kameny a perfektní a ještě k tomu mnou upraženou kávu, to je lahoda potom.. pokud máš zkušenosti s pražením kávy doma, tak se ozvi..https://www.facebook.com/groups/642094832594780/
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pro stavbu zděného plotu je nejvýhodnější použít speciální plotové tvárnice napodobující kámen. Zeď z tvárnic je dostatečně pevná a pohledná, stavba postupuje i rychleji.
Podle hranic pozemku se pomocí pásma a motouzu vytyčí trasa základů a provede výkop stanovených rozměrů. Základ musí sahat do nezámrzné hloubky, to je minimálně do 80 cm. Šířka by měla být nejméně 25 cm. Základ ukončíme vodorovnou plochou asi 10 cm nad zemí. Zvláště v místech, kde je vysoká hladina spodní vody, opatříme základ izolací proti vzlínající vodě.
Po dokonalém vyzrání betonu (minimálně dva týdny) se na povrch základu klade první vrstva tvárnic. Přitom neustále kontrolujeme vodorovnost jejich horních stěn v podélném i příčném směru. Tvárnice ukládáme do speciálního mrazuvzdorného cementového lepidla. Každou řadu klademe podle vodítka z napjatého motouzu. Opatrným poklepem kladívkem můžeme uložení tvárnic mírně korigovat. Po sestavení první řady zalijeme dutiny tvárnic zhruba do jedné třetiny řídkým betonem. Před zatvrdnutím betonu ověříme vodorovnost horních ploch a pokračujeme v montáži dalších dvou nebo tří řad tvárnic. Pak opět dutiny vylijeme betonem. Při stavbě je nutno dodržovat vazbu jednotlivých tvárnic. Jejich svislé spáry se musí ob řadu střídat a musí být v přesně svislé linii. Také dutiny tvárnic musí na sebe navazovat.
Po dosažení požadované výšky zdi se vyplní tvárnice betonem až po okraj. Nakonec se umístí krycí desky. Je možno je položit pouze do betonu po vyplnění poslední řady tvárnic, ale lepší je uložit je do lože z malty nebo speciálního mrazuvzdorného lepidla. Po dokončení stavby můžeme spáry mezi jednotlivými tvárnicemi vyspárovat vhodnou spárovací hmotou.
Betonovou směs zpracováváme výhradně při teplotě vyšší než +4 °C.
Zděný plot můžeme kombinovat s dřevěnými výplněmi polí. Pro upevnění paždíků plotu do sloupků zabetonujeme kovové kotvy. Podobně upevníme i panty a západky zámků vrátek a vrat. Do stěny plotu můžeme zabudovat i otvory pro umístění schránek na dopisy i elektrická vedení (například pro zvonky a automatické otevírání vrat).
Návod pro výstavbu:
Základ vyplníme betonem, pro zvýšení pevnosti použijeme armaturu ze dvou až čtyř armovacích želez o průměru asi 8 mm. Jednu řadu želez umístíme vodorovně kousek nad dno, druhou kousek pod horní okraj základu.
Vrchní stranu základu srovnáme pečlivě do vodorovnosti a povrch uhladíme. Před vlastním zděním vrchol základu opatříme izolací proti vodě penetračním nátěrem nebo vložením izolační fólie.
První řadu plotových tvárnic uložíme do maltového lože. Zvláště u první řady musíme pracovat velmi přesně. Peč
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Prosím o radu,
pěstuji ostružiny vedle malin a v posledních letech plody ostružin
nedozrají. Plod je napůl červený a kyselý. Ptala jsem se v zahradnictví a říkali, že to dělá roztočík malinový. Stříkala jsem na jaře calypsem, ale nic nepomohlo. Mám ostružinu vyhodit nebo přesadit dále od malin ?
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Když na plodech ostružin vznikají červená místa, která nedozrávají a plody mají více či méně kyselou chuť, tak škůdcem je skutečně roztočík malinový. Roztočík malinový ve velkém množství saje šťávu z dužiny plodů a tím brání jejich dozrávání. Roztočík cestuje po ostružinových výhonech a až do doby květu jej můžeme likvidovat insekticidy. V zahraničí je povolen přípravek Decis EW 50 v koncentraci 0,01 %. U nás je povolený přípravek Sumithion super, který je určen na podobného roztočíka jahodníkového, ale na malinového působí taky. První postřik se provádí již při délce výhonů 20 cm a v případě potřeby se opakuje ve 14-ti denních intervalech. Je velmi důležité důkladné postříkání výhonů ze všech stran, aby byly úplně celé pokryty roztokem.
Plody napadené roztočíkem nekonzumujte, ale oplodí odstřihněte a spalte. Jako preventivní opatření doporučuji vytvořit dostatečnou vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, aby roztočík nemohl přelézat z jedné na druhou. Také je vhodné zjara provést postřik rostlin i okolí sirnatými prostředky například Sulka.
Čmeláci ve střední a severní Evropě žijí v jednoletých společenstvích. Hnízda si budují buď na povrchu v suchém listí, suché trávě nebo nahromaděném mechu, v kouskách materiálu držícího teplo v senících, v úžlabích trámů, nebo pod zemí. Milují opuštěné díry myší a dalších drobných savců. Občas můžeme narazit na čmeláčí hnízdo i ve stelivu prázdné ptačí budky nebo veverčím hnízdě, které už veverka nepoužívá.
Každý podzim vymřou všechny staré matky-královny, dělnice a samečci-trubci. Mladé čmeláčí matky jsou předtím trubci oplozeny a před příchodem zimy se zavrtají do země. Zahrabané v zemi nebo v hromadě listí přečkají zimu. Tu přečká jen asi 10–20 % na podzim vylíhlých mladých matek-královen. Na jaře mladé královny vylézají ze země (podle druhu březen–květen) a hledají útočiště pro založení rodu.
V této době létá královna nízko při zemi nebo při zdech domů a jiných stavebních konstrukcí a hledá vhodné chráněné místo s dostatkem izolačního materiálu, do kterého by mohla uložit první plodové buňky. Samička je v tuto chvíli na všechno sama. Musí najít vhodné místo ke hnízdění, postavit buňky, přinášet a shromažďovat potravu a odchovat první dělnice. Hnízdní materiál ve vybraném hnízdě si matka upraví pro svou potřebu, ale bohužel není schopna si takový materiál obstarat a nanosit do hnízda. Mnohá královna proto vhodný útulek pro hnízdo vůbec nenajde. Pokud najde špatné místo, které třeba promokne, hnízdo po pohromě opustí, a buď zahyne, nebo se pokusí vniknout do již založeného hnízda jiné královny, kde však jedna z nich bývá vyhnána nebo zabita. Totéž se stane, když plod matce zmrzne. Bohužel matka není schopna ve svém nebo cizím hnízdě znovu vytvořit opakované úvodní buňky k založení rodu, a proto je její prvotní výběr a dostatek hnízdních možností kriticky důležitý.
Když si královna vybere hnízdo, první den často vyletuje a seznamuje se s okolím. V dalších několika dnech vypocuje z těla vosk pro stavbu svého zásobovacího kalíšku a první plodové buňky. Přitom vylétá za potravou pro sebe jen několikrát denně na 10–40 minut. Do plodové buňky naklade 6–10 vajíček, která vlastním tělem trvale zahřívá na nutnou teplotu 29–30 °C. Přibližně za 4 dny se z vajíček vylíhnou larvičky, stále se zdržující v buňce, které matka krmí přinášeným a nashromážděným nektarem a pylem. Když larvičky dorostou, upředou si samostatné voskové kokony, v nichž dochází už bez krmení královnou k přeměně larev v čmeláky – zprvu pouze dělnice, a to velmi malé. K zrození dělnic od nakladení vajíček dochází podle okolností za 3–4 týdny. Dělnice hned několik dnů po narození
Čtyři proutky na silnější straně k sobě svážeme pátým proutkem tak, že ho vložíme doprostřed a pak je všechny omotáváme, na konci zbytek založíme opět doprostřed mezi proutky. Poté si proutky rozdělíme na 2 a 2 na levou a pravou skupinu, první proutek vezmeme z vnějšího kraje zleva a vrchem prostrčíme mezi první a druhý proutek pravé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do levé skupiny na kraj směrem doprostřed. Poté vezmeme z vnějšího kraje zprava první proutek a vrchem prostrčíme mezi první a druhý proutek levé skupiny proutků a spodem ho vrátíme do pravé skupiny na kraj směrem doprostřed. Takto postupujeme stále dokola, dokud se nedostaneme k vrcholu, kde by již nešlo plést. Konce svážeme režnou nití a řádně utáhneme.
Blecha písečná (lat. Tunga penetrans, angl. sand flea, jigger flea, chigoe) je hematofág z čeledi Tungidae, řádu Iphonaptera. Od ostatních blech se liší hlavně svým způsobem života, při kterém se oplodněná samička penetruje do podkoží hostitele. Hostitelem blechy písečné může být člověk, pes, kočka, hospodářská zvířata, opice, šelmy, kachny a drobní savci. Vyskytuje se v tropických a subtropických oblastech. Způsobuje nemoc zvanou tungóza.
Blecha písečná je velmi drobná, měří pouze 1 mm. Má malou, relativně zploštělou hlavu. Špičatá zadní část maxilly a mohutný epipharynx napomáhají bleše písečné k penetraci do podkoží. Samičky jsou menší než samci s výjimkou maxilárních palp a epipharynxu, jež mají větší samice. Blecha má bezkřídlou hruď se třemi páry končetin. Třetí pár nohou je přeměněn na skákavý a je delší. Blecha písečná není dobrý skokan, skáče maximálně 20 cm.
Blecha písečná se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech. První zmínka o bleše se objevuje již v roce 1492 při zakotvení Kryštofa Kolumba v Haiti. Odtud se blecha zřejmě rozšířila lodní dopravou do dalších koutů světa. První doložené záznamy jsou z roku 1732 z afrického kontinentu, kde se blecha šířila zásluhou vzkvétajícího obchodu s otroky. Dnes se vyskytuje ve Střední a Jižní Americe, v západní a východní Africe a na části indického kontinentu.
Dospělí samečci žijí volně. Samičky žijí volně až do kopulace. Oplodněná samička se poté penetruje do podkoží hostitele, u lidí nejčastěji do distální části končetin. Samička se nachází v pokožce mezi vrstvami stratum corneum a stratum granulosum. S vnějším světem ji spojuje otvor sloužící k dýchání, vylučování a později k uvolňování vajíček. V pokožce samička tvoří až 100 vajíček a přitom se živí hostitelovou krví ze svrchní škáry, kam dosahuje svou hlavičkou a ústním ústrojím. Při tomto procesu zvětší svůj průměr z 1 až na 7 mm. Vajíčka dozrávají po 8–12 dnech. Po jejich vyloučení samička umírá. Vajíčka jsou většinou vyloučena na písek, kde se vyvíjejí v larvy. Blecha písečná má 2 apodní (beznohá) larvální stadia, po nichž následuje stadium kukly, z níž se následně vylíhne dospělý jedinec. Kukla je uložena v hedvábném kokonu spředeném ze sekretů ústních žláz. Celý vývoj od vajíčka k dospělému jedinci trvá 4–6 týdnů, ale v optimálních podmínkách může trvat 3 týdny.
Napadení blechou písečnou se nazývá tungóza. Blecha písečná může napadnout kteroukoli část těla, ale většinou napadá distální části končetin, hlavně místa mezi prsty, pod nehty a chodidla. Penetrace blechy způsobuje intenzivní podráždění, b
