Téma: 

ptačí zob a pseudomonas syringae


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob pro živé ploty

Keře ptačího zobu se hojně využívají k výsadbě živých plotů, protože jsou nenáročné na pěstování, celoročně jsou pestrobarevné a hlavně velmi užitečné pro přírodu. Jeho plody jsou totiž v zimním období potravou pro spoustu druhů ptáků a jiných zvířat.

Detail odstavce: Ptačí zob pro živé ploty
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

PTAČÍ ZOB

Je ptačí zob jedovatý?

Fialovočerné bobule ptačího zobu jsou pro člověka jedovaté, především pro děti. Jejich organismus je mnohem zranitelnější než u dospělých, a to díky nižší váze. Ale pro ptactvo jedovatý není, ptáci ho vyloženě zbožňují. Hojně ho využívají v zimním období jako potravu.

Detail odstavce: Je ptačí zob jedovatý?
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob prodej a cena

Sazenice nebo i větší rostliny se prodávají v zahradnictví, ale i ve větších marketech, které mají oddělení zahradnictví a prodávají rostliny. Cena sazenice se liší dle velikosti a druhu od 15 Kč do 50 Kč. Jeden z tipů je tady.

Detail odstavce: Ptačí zob prodej a cena
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob vejčitolistý

Ptačí zob vejčitolistý (Ligustrum ovalifolium) pochází z Japonska. Často se mu říká japonský ptačí zob. Nejčastěji je používaný jako živý plot. Roste do výšky 2–3 m. Pokud se zastřihává do nějakého tvaru, je krásně hustý. Má tmavě zelené listy, lesklé, s rovnými okraji. Květ je bílé barvy, čtyřcípý, podobný květu šeříku. Kvete v období od června do září. Plodem jsou fialovočerné bobulky, které jsou jedovaté pro člověka, ale ne pro ptáky, pro které je to v zimním období zdroj potravy. Daří se mu na slunci i v polostínu. Má rád zásobu vody, ale ne přemokření. Snese i sucho. Množí se řízkováním od poloviny léta, lze i roubováním. Může se libovolně zastřihávat, proto je často využíván ve francouzských parcích. Lze z něj vypěstovat třeba i bonsai. Jak vypadá ptačí zob vejčitolistý, můžete zhlédnout například zde.

Detail odstavce: Ptačí zob vejčitolistý
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob neopadavý

Ptačí zob neopadavý je velmi vhodná rostlina pro živé ploty. Jedná se o původní domácí druh, který roste převážně v teplejších oblastech země, a to v dubohabřinách. Může narůst do výšky až 3 m, jeho roční přírůstek je 30–50 cm. Jedná se o keř bohatě rozvětvený. Má tmavě zelené, tuhé listy, které vydrží na rostlině celou zimu a opadávají až na konci jara. Pokud ho pěstujeme jako živý plot, který pravidelně udržujeme, tak nekvete, ale pokud roste volně, tak v přírodě kvete v červnu až červenci drobnými, krémově bílými květy. Výborně se hodí k pěstování na venkově, ale i do městských zástaveb.

Detail odstavce: Ptačí zob neopadavý
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

CHOROBY OLEANDRU

Rakovina oleandru

Rakovina oleandru může být způsobena bakteriální uzlovitostí. Bakteriální uzlovitost (Pseudomonas syringae pv. sevastanoi) způsobuje, že se na listech objevují černé skvrny se žlutým lemem. Výhony praskají a tvoří se nádorky. Vlivem silného napadení jsou vrcholky výhonů, květy a plody hnědočervené a odumírají. Napadené listy je nutné okamžitě otrhat a zajistit rychlé osychání listů. Jako prevence se u zdravých rostlin provádí ošetření přípravkem Kuprikol.

Detail odstavce: Rakovina oleandru
Zdroj: Choroby oleandru
Zveřejněno: 5.12.2017

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob množení

Nejčastěji se ptačí zob množí řízkováním. Řízkování není nic složitého, je to opravdu jednoduché. Jeho hlavní výhodou je, že je to rychlé a že získáte během krátké doby mnoho sazenic. Potřebujete k tomu pouze ostrý nůž a stimulátor na zakořenění, což není nic nákladného. Velikou výhodou je, že získáte hned velké rostliny, na které nemusíte čekat tak dlouho, jako kdybyste začali množením ze semen. Postup je asi takový: Z mladých letošních větviček od července do října nařežeme zešikma řízky, které namočíme do stimulátoru a vysadíme do malých květináčů nebo přímo sadbovačů. Přikryjeme fólií a vysazujeme až příští rok z jara. Přes zimu je můžeme nechat zapuštěné v zemi nebo schovat do sklepa.

Detail odstavce: Ptačí zob množení
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

CHOROBY RAJČAT

Bakteriální tečkovitost

Původcem tohoto problému je bakterie Pseudomonas syringae pv. tomato způsobující na listech rajčete 1 až 3 mm velké, tmavé, žlutě lemované skvrny, které mohou splývat a vytvářet souvislé plochy, především podél žilnatiny nebo na okrajích listů. Podobné skvrny jsou i na stoncích a květních stopkách. Na plodech se obvykle tvoří malé, slabě vyvýšené tmavé skvrny, které nepronikají až do vnitřních pletiv.

Vhodným postřikem proti této bakterii je Champion nebo Kuprikol. Velmi důležité je koupit zdravé osivo.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadá rostlina po napadení touto bakterií: bakteriální tečkovitost foto.

Detail odstavce: Bakteriální tečkovitost
Zdroj: Choroby rajčat
Zveřejněno: 17.8.2015

PTAČÍ ZOB

Ptačí zob obecný

Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) je naše domácí rostlina. Roste jako podrost v habrobubovém lese. Dorůstá výšky až 3 m. Je to hojně rozvětvený keř, který má tmavě zelené listy, 2–7 cm dlouhé a řapíkaté. Na podzim mají lístky nafialovělou barvu. Na podzim opadávají, ale při mírných zimách vydrží až do jara a opadají až při rašení nových listů. Ptačí zob obecný kvete během června až července bílými drobnými kvítky. Pokud se stříhá jako živý plot, tak bohužel nekvete. Můžete ho prořezávat jakýmkoli způsobem. Většinou dvakrát ročně, aby pořádně zhoustl. Velikost květenství je až 6 cm. Jeho plod je zhruba 8 mm velká bobulka černé barvy s fialovohnědými semínky. Dozrávají na konci léta v srpnu až září. Bobule mají trpkou chuť, jsou často vyhledávanou potravou ptactva, pro které nejsou jedovaté. Jinak je to ale u člověka, pro něj jsou jedovaté. Tato rostlina má ráda slunce nebo polostín, tam se jí opravdu daří. Obrázky ptačího zobu obecného si můžete prohlédnout třeba tady.

Detail odstavce: Ptačí zob obecný
Zdroj: Ptačí zob
Zveřejněno: 16.11.2014

CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY

Bakteriální choroby

Bakteriální skvrnitost listů (Pseudomonas syringae)

  • příznaky: na plně vyvinutých listech se objeví zřetelné drobné světlezelené až žlutozelené, skvrny, ohraničené žilnatinou. Skvrny jsou ojedinělé nebo ve skupinách. Postižená místa červenají, hnědnou a postupně nekrotizují. Na okrajích skvrn postupně vznikají další světlé skvrny. Silně postižené listy žloutnou nebo červenají a předčasně opadávají. Bakterie přetrvávají dlouhodobě epifyticky na rostlinách a za příznivých podmínek napadají pletiva listů
  • ochrana: k výskytu dochází zejména za deštivého počasí, na teplotě nezáleží, výskyt této choroby tedy omezí všechna opatření, která zajistí plnou vitalitu keřů, zejména jejich vyrovnaná výživa
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: bakteriální skvrnitost listů foto.

Bakteriální nádorovitost révy

(Rhizobium radiobacter, syn. Agrobacterium tumefaciens; Rhizobium vitis, syn. Agrobacterium vitis)

  • příznaky: na hlavě keře nebo na kmínku se objevují různě velké a utvářené nádory. U sazenic jsou nádory obvykle v místě srůstu roubu a podnože a na bázi podnožového řízku. Nádory jsou zpočátku bílé nebo zelené, měkké, květákovité, později tvrdnou a dřevnatí. Postižené keře mají světlejší a menší listy a kratší a slabší přírůstky. Silně postižené keře slaběji rostou a dávají menší a méně kvalitní sklizeň
  • ochrana: je třeba zabránit nebo omezit poranění včetně poškození mrazem a případná poranění ošetřit. Důležité je zlikvidovat napadené rostliny. Riziko napadení omezuje správná péče a harmonická výživa, která zajistí plnou vitalitu keřů
  • fotografie této choroby najdete mimo jiné tady: bakteriální nádory u révy foto.

Detail odstavce: Bakteriální choroby
Zdroj: Choroby a škůdci vinné révy
Zveřejněno: 16.1.2015

PTAČÍ BUDKY

Ptačí budka pro kosa

Ptačí budka pro kosa musí mít šířku otvoru přes celou šířku přední stěny, to je 8 x 25 cm, šířka budky by měla mít 25 cm, vnitřní výška budky i s otvorem 21 cm, výška zavěšení nad zemí by měla být 1–2 m.

Zde můžete vidět, jak vypadá budka pro kosa.

Detail odstavce: Ptačí budka pro kosa
Zdroj: Ptačí budky
Zveřejněno: 5.3.2015

PTAČÍ BUDKY

Ptačí budka pro vrabce

Dno ptačí budky pro vrabce by mělo mít rozměry 12 x 12 cm, výšku 25 cm, kulatý vletový otvor o průměru 28 mm. Malý vletový otvor zabrání větším ptákům, aby menší vyhnali a budku obsadili sami.

Zde můžete vidět, jak vypadá budka pro vrabce.

Detail odstavce: Ptačí budka pro vrabce
Zdroj: Ptačí budky
Zveřejněno: 5.3.2015

PTAČÍ BUDKY

Ptačí budka pro špačka

Dno ptačí budky pro špačka by mělo mít rozměry nejméně 15 x 15 cm, výšku nejméně 30 cm, oválný vletový otvor o rozměrech 4,5 x 5 cm. V budce se mohou ubytovat i menší ptáci, jako jsou brhlíci, sýkory, rehci a také strakapoudi a žluny, pokud nemají v čem tesat vlastní dutiny.

Zde můžete vidět, jak vypadá budka pro špačka.

Detail odstavce: Ptačí budka pro špačka
Zdroj: Ptačí budky
Zveřejněno: 5.3.2015

OKRASNÉ KEŘE

Okrasné keře vhodné na živý plot

Mezi keře, z nichž je možné vytvořit živý plot, patří listnáče, poněvadž nejsou jednotvárné a během roku mění barvu, některé mohou i kvést. Jedná se o dřeviny nenáročné na umístění a půdu. Některé se musí zastřihávat.

Zde můžete vidět některé okrasné keře vhodné na živý plot.

Habr

Chcete-li mít kompaktní, rychle rostoucí a odolný živý plot, pak je habr ideální. Snáší suché i vlhké jílovité půdy, odolává mrazu i smogu. Vysazují se 3 až 4 rostliny na metr plotu. Živý plot z habrů, jenž se stříhá dvakrát ročně, může vytvářet jak metrové plůtky, tak čtyřmetrové stěny.

Dřišťál červenolistý

Tato dřevina dorůstá do výšky 1,5 m, je proto ideální k tvorbě nižších živých plotů a záleží pouze na vás, zda budete plot pravidelně zastřihávat, nebo jej necháte volně růst. Rovněž může růst samostatně jako solitéra, což mu neubírá na poutavosti. Dřišťál je atraktivní svými sytě červenými listy a na podzim korálově rudými plody.

Hlohyně

Hlohyně je velmi oblíbený, a tudíž často využívaný neopadavý keř. Má bílé květy a na podzim je obsypána červenými plody. Roste velmi rychle a díky trnům tvoří neproniknutelné tvary. Hlohyni lze zastřihávat i nechat volně růst. Na metr plotu stačí pouze 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, proto se může vysazovat jako hluková bariéra k silnicím.

Ptačí zob

Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Výborně se totiž tvaruje a snáší i radikálnější řez. Můžeme z něj tak vytvořit jakýkoli živý plot (od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry). Rovněž dobře snáší stín, smog i sucho a rychle roste, proto se hodí do měst jako bariéra k silnicím.

Bobkovišeň

Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a není náročný na údržbu. Vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty (na metr plotu stačí 2 až 3 rostliny). Výška keře je 1,5 metru. Bobkovišním se daří v mírně kyselé a vlhčí zemině, a to jak na slunci, tak v polostínu či mírném stínu. Sázejte ji do běžné zahradní zeminy.

Mochna

Mochna je vděčná dřevina s výraznými žlutými kvítky, jež kvete postupně až do podzimu. Tvoří husté jemné plůtky o výšce 100 až 120 cm. Působí kompaktním dojmem a hodí se k dekoraci zahrad a zahrádek. Sází se do běžné zahradní zeminy a je mrazuvzdorná. Udržovací řez stačí provádět jednou za dva roky.

Detail odstavce: Okrasné keře vhodné na živý plot
Zdroj: Okrasné keře
Zveřejněno: 21.12.2015

PTAČÍ BUDKY

Ptačí budky pro sýkorky

Prkna na výrobu ptačí budky pro sýkory by měla být kolem 2 cm silná, aby byla budka pevná, v létě se nepřehřívala a za jarních nocí neprochladla. Vnější strana budky by měla být do hladka opracovaná a ošetřená nátěrem v přírodních barvách, aby déle vydržela. Vnitřek hladký (ani nabarvený) být nesmí, pouze po přirozeně drsných stěnách se dostanou odrostlá mláďata na svou první cestu do světa. Řešením je neopracovaná strana prken nebo dodatečně vytvořené příčné zářezy. Dno by mělo být schované mezi stěnami budky, jinak by sem vzniklou spárou zatékalo. Střecha musí stěny přesahovat tak, aby do budky nezatékalo, zešikmení napomůže odtoku vody. Dno by mělo být o rozměrech nejméně 14 x 14 cm, výška 20–25 cm, svislý oválný vletový otvor o rozměrech 3 x 4,5 cm. Oválný tvar není podmínkou, ale je pro ptáky komfortnější.

Plánek krmítka pro sýkory

Zde můžete vidět, jak vypadají různá krmítka pro sýkory: budka pro sýkory.

Detail odstavce: Ptačí budky pro sýkorky
Zdroj: Ptačí budky
Zveřejněno: 5.3.2015

KEŘE

Keře na živý plot

Keře na živý plot mohou být listnaté nebo jehličnaté, opadavé nebo neopadavé, kvetoucí nebo nekvetoucí. Vždy musíte mít představu o tom, jak by měl živý plot vypadat a jakou by měl plnit funkci (estetickou, hlukovou, ...).

Plot je méně náročný na místo, při dobré údržbě (pravidelném střihu) ho udržíte v šířce do jednoho metru. Živý plot si nikdy nenechte příliš přerůst přes hlavu. Stačí do sto sedmdesáti centimetrů, pak už budete potřebovat žebřík na to, abyste sestřihli vršek do roviny.

Správně tvarovaný živý plot bude chloubou vaší zahrady. Opadavé dřeviny je dobré pravidelně stříhat dvakrát až třikrát ročně. První sestřih proveďte koncem února, druhý v červnu, podle potřeby pak ještě v srpnu.

Boční stěny opadavých plotů stříhejte šikmo, tak aby byl plot dole alespoň o deset centimetrů širší, jinak začnou spodní větve vyholovat. Jehličiny snesou sklon mírnější. Vždy se stříhají nejprve boční stěny.

Zlatice – Forsythia

Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné žluté. Má rád přímé slunce.

Kvete bohatě před rašením listů. Květy jsou žluté a na keři se objevují od března do dubna. Vysazujeme solitérně nebo ve skupinách – volně rostoucí nebo stříhané živé ploty. Řez je nejlépe provádět po odkvětu.

Hlohyně – Pyracantha coccinea

Jedná se o keř, který dorůstá do výšky 2 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce.

Hlohyně je velmi oblíbený a často využívaný neopadavý keř. Kvete od jara bílými květy, na podzim je obsypán červenými plody. Roste velmi rychle a tvoří díky trnům neproniknutelné tvary. Je možno vytvářet stříhané i volně rostoucí živé ploty. Na metr stačí 2 rostliny. Snáší nepřízeň počasí i smog, lze vysazovat jako hlukovou bariéru k silnici.

Bobkovišeň – Prunus laurocerasus

Jedná se o keř dorůstající do výšky 1,5 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Má rád přímé slunce.

Bobkovišeň je stálezelený vzrůstný keř, který velmi dobře snáší řez a vytváří husté a kompaktní sytě zelené živé ploty. Bobkovišně rostou dobře v mírně kyselé a vlhčí zemině. Jak na slunci, tak v polostínu až mírném stínu. Sází se do běžné zahradní zeminy, je nenáročná na údržbu. Na jeden metr postačí 2 až 3 rostliny.

Ptačí zob – Ligustrum vulgare

Jedná se o keř, který obvykle dorůstá do výšky 3 m, je listnatý opadavý, barva listů zelená, květy nápadné bílé. Vyhovuje mu přímé slunce.

Ptačí zob je ideální keř pro stříhané živé ploty. Dobře snáší stín, roste rychle, zvládá smog i sucho, je tedy vhodný do měst jako bariéra k silnici. Výborně se tvaruje, nevadí mu i radikálnější řez. Proto můžete tvarovat živý plot podle svých představ, a to od nízkých plůtků až po dvoumetrové bariéry.

Túje – Thula

Jedná se o keř dorůstající do výšky 4 m, je jehličnatý, tedy stálezelený. Má rád přímé slunce.

Pro živé ploty je túje zvláště vhodná z několika důvodů. Je totiž zcela odolná proti mrazu, poměrně rychle roste, je celkem nenáročná a snáší i velmi hluboký řez. Dobře kryje a lze z ní vytvořit hladké, zelené, 1 až 4 m vysoké a 0,5 až 2 m široké stěny.

Túje vyžadují světlé stanoviště, středně těžkou až jílovitohlinitou a dostatečné vlhkou půdu, bohatě zásobenou živinami. Pravidelné sestřihované živé ploty občas důkladně zalijte a každý druhý rok je přihnojte, třeba pokrytím půdy mrvou.

Detail odstavce: Keře na živý plot
Zdroj: Keře
Zveřejněno: 26.11.2015

VÝSADBA OKRASNÝCH ROSTLIN

Živé ploty

U listnatých dřevin, jako je ptačí zob, habr, buk, dřišťál a další, můžeme sázet přibližně 3–5 rostlin na běžný metr. Tím docílíme dokonale hustého plotu již od země. Důležité je v prvních letech rostliny zastřihnout přibližně o 2/3 ročního přírůstku. Nové výhony raší vždy ve vrcholové části, proto je nutné rostliny pravidelně sesazovat zpět.

U stálezelených dřevin, nejčastěji tújí a cypřišů, postačí 3–4 rostliny na běžný metr. Zastřihujeme minimálně 2x ročně postranní výhony o 10–20 cm, hlavní, terminální vrchol zakrátíme až v konečné výšce plotu.

Keře nebo stromky sázíme nejlépe do celých výsadbových rýh, v nouzi do dostatečně velkých jamek naplněných zeminou, do které můžeme přidat dlouhodobě působící pomalu rozpustné zásobní hnojivo. Listnaté dřeviny se zpravidla vysazují do trojsponů (cikcak), čímž vlastně vzniknou dvě řady. Jehličnany vysazujeme převážně do jedné řady. Hustotu výsadby určujeme podle budoucí výšky plotu a druhu dřeviny. Zejména nahusto vysazené jehličnany, které nelze tak dobře tvarovat řezem jako keře, posléze prosychají a plot je nevzhledný.

Sázení balových (rostlin se zemním balem staženým jutovinou, popřípadě zpevněným pletivem) dřevin vhodných do stříhaných živých plotů je možné od září, kdy klesnou denní teploty pod 18 °C, až do zámrazu. Podzimní výsadba je výhodná z důvodu lepšího zakořenění, využití zimní vláhy a jistoty, že nabízené rostliny byly ze školek vyryty nedlouho před zakoupením. Důležitý je přiměřeně velký zemní bal, olistění od země a zdravá barva rostliny. Se zastřiháváním počkáme až na konec zimy, zkrátíme pouze boční výhony (přibližně o 10–20 cm), hlavní necháváme dorůst do konečné výšky a až teprve potom zakrátíme.

Jehličnaté stromy první dva roky po výsadbě netvarujeme, pouze provedeme opravný řez – odstraníme jen vybočující větvičky. Listnaté opadavé dřeviny se naopak po výsadbě radikálně seříznou, čímž se podpoří tvorba mladých a zdravých výhonů.

Detail odstavce: Živé ploty
Zdroj: Výsadba okrasných rostlin
Zveřejněno: 14.6.2017

SCINDAPSUS

Je Scindapsus jedovatý?

Scindapsus patří mezi jedovaté rostliny. Náleží do čeledi áronovitých, případná konzumace má tedy stejné důsledky jako u difenbachie či alokázie. Ani tuto rostlinu nepěstujte poblíž ptačí klece, pozření listů by mohlo způsobit i uhynutí opeřence.

Detail odstavce: Je Scindapsus jedovatý?
Zdroj: Scindapsus
Zveřejněno: 31.1.2015

PTAČÍ BUDKY

Návod na stavbu ptačí budky

Každá ptačí budka musí odpovídat způsobu života a zvyklostem opeřenců, jinak zůstane neobydlena.

Materiál: pilka, vrtačka, vrtáky, tužka, metr, hoblík nebo smirkový papír, prkno 15 x 2 cm o délce 85 cm, prkno 15 x 2 cm o délce 100 cm, barva, štětec, vruty do dřeva

Postup: Prkna z vnější strany ohoblujeme. Na vnitřní straně mohou zůstat hrubá. Pokud nemáme k dispozici hoblík, očistíme důkladně venkovní stranu smirkovým papírem. Připravíme si 2 prkna o šířce 15 a 19 cm, na které si narýsujeme rozměry jednotlivých dílů. Na prkno široké 15 cm vyznačíme zadní stěnu o délce 30 cm, dno o délce 15 cm a přední stěnu o délce 35 cm. Na prkno široké 19 cm vyznačíme střechu budky o délce 30 cm a dva lichoběžníky tvořící boční stěny (delší strana 35 cm, kratší 30 cm). Šikmou horní plochu děláme kvůli lepšímu odvodu vody ze stříšky. Vletový otvor pro ptáky na čelní straně vyřízneme 17 cm od horního okraje. K vyříznutí je ideální takzvaná děrovací pila, která se nasazuje do sklíčidla elektrické vrtačky. Je velmi důležité, jaký průměr otvoru zvolíme. Rozměry naší budky vyhovují strakapoudům, krutihlavům, sýkorám a špačkům, proto jsme zvolili průměr vletového otvoru 4,8 cm. Bidýlka před vletovým otvorem jsou nevhodná, usnadňují zásah škodné do budky. K sešroubování jednotlivých dílu použijeme vruty do dřeva o délce 40 mm. Máme-li budku sešroubovanou, připevníme k její zadní stěně závěsnou lištu. Lišta zhotovená z laťky 8 x 50 cm slouží k přichycení budky na strom. Budku opatříme vhodným ochranným nátěrem. Natřeme ji nenápadnou hnědou nebo zelenou barvou, výraznějších barev se totiž ptáci bojí. Pokud však nemáme k dispozici žádnou vhodnou barvu, nic se neděje. Budku můžeme nechat klidně i nenatřenou.

Detail odstavce: Návod na stavbu ptačí budky
Zdroj: Ptačí budky
Zveřejněno: 5.3.2015