Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

PTAČINEC ŽABINEC WIKIPEDIE

Ptačinec proti kašli

Ptačinec omezuje usazování hlenu v plicích, usnadňuje vykašlávání, pomáhá tedy zvládnout kašel, zánět průdušek i zápal plic.: Nať dáme do studené vody, uvedeme do varu a vaříme jednu minutu. Necháme deset minut stát. Užívá se dvakrát denně dvě deci.

Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Diskuze: Rez hrušně

Houba, která má dva hostitele, podrobnosti viz Wikipedie nebo Google, léčba vykácet okrasné jehličiny, zejména chvojku, jalovec a i jiné v okruhu nejméně čtvrt kilometru, nebo tu hrušku.

Zdroj: diskuze Nemoc hrušní
Počet odpovědí: 1

Ptačinec žabinec

Název to, pravda, není moc lichotivý (v latině je honosnější: Stellaria media), ale jinak je tahle rostlinka docela užitečná. Určitě ji znáte – to je takový ten věčný plevel, který se špatně pleje, protože není za co ho uchopit a zaplétá se do hrabiček a jeho likvidace je opravdu svízelná. Je zatracován a v lepším případě končí v kompostě, přestože to je jedna z nejvýživnějších rostlin.

Název ptačinec se lidem nemusí moc zamlouvat, ovšem ptáci by měli jiný názor. Lidový název zní: Ptačí salát. Vyzkoušejte to na andulkách nebo slípkách, a uvidíte, jak si ho považují.

Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Ptačinec do omelet

Vršky z ptačince (asi dvě hrsti) rozmixujeme s třemi vajíčky a s trochou bylinkové soli.

Varianta: přidáme oblíbené bylinky nebo lžičku sušeného práškového česneku.

Osmažíme jako kterékoli jiné omelety.

Takové jídlo je rychle hotové, zasytí a ještě doplní cenné látky.

Omeleta z ptačince

Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Praktická rada - z plevelu květina

Ptačinec coby plevel má jednu nevýhodu. Na záhonu mezi kulturními plodinami spíše živoří, je nízký, může obsahovat kamínky. Ptačinec z městského parku také není ideální - vzhledem k venčení domácích mazlíčků. Je tedy praktické dát si sazenici ptačince do květníku na balkón. Je čistý a vždy po ruce. Stačí ostřihovat špičky a zhodnocovat jimi pokrmy.

Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Co říká Wikipedie

O tomto léku Wikipedie nic neuvádí.

Zdroj: Trazodoni hydrochloridum

Trazodon podle Wikipedie

Wikipedie na svých stránkách neuvádí žádné informace o účinné látce trazodon.

Zdroj: Trazodon

Ptačinec pro chuť

Můžeme připravit třeba i špenát. Nebo ptačinec nasekejme na chleba. Nejlépe na sendvič – někteří lidé jsou na zelenou barvu alergičtí, nechť tedy žijí v domnění, že to, co jim chutnalo mezi chleby, byl obyčejný salát...

Z ptačince můžeme udělat i samostatný salát - nejlépe vrchní části lodyh (jsou měkčí než ty dolní) dobře opereme a natrháme nebo nakrájíme na malé kousky. Vhodná je zálivka z citronové šťávy, bylinkové soli a oleje nebo jogurtu. Povrch můžeme ozdobit nakrájeným vajíčkem vařeným natvrdo, nebo navrch dejme hrst opražených semínek, třeba ze slunečnice.

Ptačinec se dobře schová třeba i do karbanátků.

Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Účinky

Používá se k obkladům, které zklidňují pokožku. Nebo vyzkoušejte aspoň na obklady šťávu z čerstvé nati – pomáhá při revmatismu. Při ekzémech přikládáme obklady z podrceného ptačince, přesličky a jitrocele aspoň na půl hodiny.

Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Ptačinec versus drchnička

Pozor, nespleťme si ptačinec s drchničkou! Plevel drchnička kvete červenými kvítky, kdežto ptačinec bílými. I drchnička obsahuje cenné látky - glykosidy, saponiny, třísloviny. Bylináři ji doporučují při lehčích poruchách jater a ledvin, zevně na hnisavé a nehojící se rány nebo na bércové vředy. Ve formě sedací koupele se osvědčuje na hemoroidy. Podává se ve formě odvaru vařeného jen asi dvě minuty a denně se jej pije maximálně decilitr. Ovšem pozor: její působení bývá dosti razantní, neboť je řazena mezi drogy mírně jedovaté. Je třeba se vyvarovat předávkování a neužívat ji dlouho!!!

Zde je vidět, jak vypadá drchnička: drchnička foto.

Hanka Synková, poradkyně zdravého životního stylu
autorka 5 knih o výživě, např. „Všechno je dobré“

Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Ptačinec plný minerálů a vitaminů

Pokud tuhle rostlinku dobře properete, můžete ji i jíst. Obsahuje hodně minerálů. Draslík, obsažený v ptačinci, tlumí chuť k jídlu. Nálev z ptačince, když si jej dáme třikrát denně, může tedy prospívat při hubnutí. Je příjemnější uvařit si zeleninovou polévku, do níž se kousek ptačince pěkně schová, než pít čaj.

Hořčík je tu též, a o něm by se dalo říci, že je na všechno. Důležité také je, že vápník a hořčík jsou tu v žádoucím poměru, takže třeba i kosti budou spokojené.

Také selen je obsažen v ptačinci. Je to životně důležitý antioxidant, chrání před vnitřním rezivěním, proti rakovině, pomáhá játrům, srdci, slinivce...

Křemík je třeba mimo jiné pro vlasy a nehty. To platí i o síře.

Ptačinec obsahuje i vitaminy C, B1,B2, B6 a dokonce prý i B12. Vitaminy skupiny B pomáhají zlepšit pleť.

Zdroj: Ptačinec žabinec jako léčivá rostlina

Bofix a déšť

Dešťové srážky 2 hodiny po aplikaci neovlivňují negativně účinek přípravku na plevele. Spektrum herbicidní účinnosti – výborně účinkuje na jitrocel kopinatý, smetánku lékařskou, svízel přítulu, ptačinec žabinec, heřmánkovec přímořský, rmeny, starček obecný, sedmikrásku chudobku, pohanku svlačcovitou a další rdesnovité plevele, konopici napuchlou, hluchavky, kopřivu žahavku, kopřivu dvoudomou, šťovíky, pomněnku rolní, penízek rolní, kokošku pastuší tobolku, ohnici rolní, mák vlčí, zemědým lékařský, lilek černý, svlačec rolní, ostružiník ježiník, plevelné jeteloviny, lebedu rozkladitou, merlíky, pcháč oset a další dvouděložné plevele.

Zdroj: Bofix

Kuperóza podle Wikipedie

Wikipedia se o nemoci kuperóza jako takové nezmiňuje.

Zdroj: Kuperóza

Nosní sliznice podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že nos (lat. nasus, řec. rhīs) je nepárový lidský smyslový orgán, který zajišťuje jeden z pěti lidských smyslů, a to čich (olfaktorika). Při dýchání také slouží k ohřívání a zvlhčování vzduchu vstupujícího do průdušnice a dále do plic. Začíná kořenem nosu a končí oblastí nosních dírek, označovaných také jako nozdry (spíše u zvířat) nebo chřípí (spíše u člověka, knižně).

Typický epitel nosní sliznice je víceřadý s řasinkami. Sliznice vystýlá nosní dutiny, paranasální dutiny (tam je tenčí a obsahuje méně žlázek), průdušnici, průdušky i průdušinky. Řasinky kmitají směrem ven a pomáhají čistit dýchací cesty od prachu a jiných nečistot.[1]

Zdroj: Regenerace nosní sliznice

Afrikán podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že aksamitník (Tagetes, český název je také afrikán) je rod 52 druhů jednoletých i vytrvalých bylin z čeledi hvězdnicovité (Asteraceae). Pochází z jihozápadu USA, Mexika a Jižní Ameriky. Různé druhy se liší podle velikosti (od 0,05 do 2,2 m). Mají zpeřené zelené listy a bílé, zlaté, oranžové, žluté nebo červené květy, velké obvykle 4-6 cm v průměru. Květina byla různě modifikována, a tak je nyní známá jako aksamitník drobnokvětý, aksamitník vzpřímený, rozkladitý či nízký.

Aksamitníky mají ostrou vůni odrazující některé druhy hmyzích škůdců. Údajně již byly vyšlechtěny odrůdy, které mají být bez zápachu.

Zdroj: Afrikán

Polyfunkční neuropatie podle Wikipedia

Wikipedie o polyfunkční neuropatii hovoří jako o široké skupině akutních a chronických poškození periferních nervů, která jsou zpravidla stejná na obou stranách těla a projevují se ochablostí, necitlivostí nebo pálivou bolestí. Často projevy začnou na chodidlech a dlaních a mohou pokračovat dál rukama a nohama, někdy postihují i autonomní nervový systém.

Zdroj: Polyfunkční neuropatie

Definice dle Wikipedie

Molice (Plectranthus), nazývaná česky též moud, patří do rodu teplomilných bylin z čeledi hluchavkovité. Vyskytuje se v subsaharské Africe, na Madagaskaru, v jižní Asii a na ostrovech v Pacifiku. Charakteristickými znaky jsou výška okolo jednoho metru, lodyha s čtvercovým průřezem, oválné zoubkované listy a bleděmodrá nebo nafialovělá barva květů. Rozeznává se až tři sta padesát druhů.

Zdroj: Mast z rýmovníku

Co je to Bofix

Přípravek Bofix proniká do rostlin přes listy, účinná látka je rychle translokována do vzrostlých vrcholů a kořenů. Účinek na plevele je patrný již za několik hodin po aplikaci. Dešťové srážky 2 hodiny po aplikaci neovlivní negativně účinek tohoto přípravku.

Bofix je vhodný na tyto rostliny: svízel přítula, ptačinec žabinec, heřmánkovec přímořský, rmeny, starček obecný, opletka obecná, konopice napuchlá, hluchavky, kopřiva žahavka, penízek rolní, kokoška pastuší tobolka, ohnice rolní, zemědým lékařský, lilek černý, lebeda rozkladitá, merlíky, pomněnka rolní, jitrocel kopinatý, pampeliška lékařská, sedmikráska chudobka, kopřiva dvoudomá, svlačec rolní, šťovíky, ostružiník ježiník, plevelné jeteloviny, pcháč oset.

Bofix obsahuje tři účinné látky – Clopyralid 20 g/l, Fluroxypyr 40 g/l, MCPA 200 g/l, které likvidují nejširší spektrum dvouděložných plevelů (například pampelišky, sedmikrásky, jitrocel, jetel). Aplikace nemusí být plošná, pokud není zaplevelen celý trávník. Obvykle stačí, pokud si rozmícháte – v koncentraci dle návodu – potřebné množství, naplníte jím ruční (třeba i litrový) postřikovač a jednotlivé plevele postříkáte individuálně.

Zdroj: Bofix

Segedínský guláš podle Wiki

Wikipedie uvádí, že segedínský guláš je jeden ze známých druhů gulášů. Jeho název je odvozen buď ze sousloví „szegedi gulyás“ (segedínský guláš) nebo ze „székely gulyás“ (sikulský guláš). Vaří se z vepřového masa – libového vykostěného bůčku nebo plecka. Další důležitou surovinou je kysané bílé zelí. Dále se používá cibule, olej nebo sádlo, mletá sladká červená paprika, sůl, černý pepř, bobkový list (údajně proti nadýmání) a pro zjemnění smetana. Jako příloha se hodí houskový nebo kynutý knedlík. Je možné podávat i s chlebem.

Dle Wikipedie je tento pokrm v Maďarsku známý pod názvem székelygulyás nebo székelykáposzta. Názvem „Székely“ se označovalo historické obyvatelstvo geografické oblasti Erdély nebo Székelyföld (v Česku známé jako Sedmihradsko). Tato oblast se nachází na území dnešního Rumunska, historicky patřila k Velkému Maďarsku. Tradičními surovinami Sedmihradska jsou brambory (pityóka), kukuřice (kukorica) a zelí (káposzta). A právě z kysaného zelí se připravuje segedínský guláš. V Maďarsku se podává výhradně s chlebem. Základem je vepřový perkelt, smetana na šlehání a již zmiňované kysané zelí.

Zdroj: Segedínský guláš

Opar podle Wiki

Wikipedie uvádí, že jednoduchý opar neboli herpes (latinsky Herpes simplex) je skupina infekčních onemocnění kůže a sliznic. Způsobuje je Herpes simplex virus. U většiny lidí se po první infekci vytvoří dostatečná imunitní obrana. Je však stále velké množství lidí, u nichž se onemocnění opakuje, a to nejčastěji na rtech.

Dále Wikipedie uvádí, že existuje 5 postupných stadií oparu:

  1. 1. den – fáze brnění, pocit pnutí
  2. 2.–3. den – fáze vřídku, opar se dere na povrch jako shluk malých vřídků, ty mají nažloutlou barvu a obsahují hnis
  3. 4. den – vřídky prasknou, vyteče z nich tekutina, tato fáze může být velmi bolestivá
  4. 5.–8. den – vytvoří se strup, který však často praská, to může být způsobeno přílišným otevíráním úst, strup poté svědí, pálí, může z něj vytékat i krev
  5. 8.–12. den – opar se postupně ztrácí, může však po něm zůstat zarudlé místo nebo jizva

Dle Wikipedie jsou v současné době pouze dvě soupravy ELISA-VIDITEST a IF-VIDITEST anti-HSV1+2, které jsou určeny pro diagnostiku chorob vyvolaných nebo spojených s HSV1 nebo HSV2, například genitálního a labiálního herpesu, herpetické gingivostomatitidy, herpetické keratokonjunktivitidy, včetně infekcí provázených neurologickými komplikacemi (encefalitida, meningitida, zánětlivé neuropatie a polyneuropatie). Soupravu lze též využít pro diferenciální diagnostiku neuroinfekcí, očních infekcí a kožních exantémových onemocnění. Nerozlišuje typ HSV1 a HSV2.

Zdroj: Proč se dělají opary

Rakovina jazyka podle Wikipedie

Jazyk je svalový orgán nacházející se v dutině ústní. Jeho sliznice je kryta mnohovrstevným dlaždicovým epitelem, jehož četné výběžky (papily) dodávají jazyku zvláštní matný vzhled. Wikipedie uvádí, že u člověka velká ohebnost jazyka ve spojení s jeho přesným řízením umožňuje vytvářet širokou škálu zvuků, čehož lidé využívají při mluvení lidskou řečí. Svaly jazyka vytvářejí celou hmotu jazyka a dají se rozdělit na vlastní svaly jazyka (intraglosální) a vnější svaly jazyka (extraglosální). Často se tvrdí, že se jedná o nejsilnější sval v těle, ničím to však není podloženo. Kromě toho, že neexistují objektivní kritéria, podle nichž by se síla svalu dala měřit, není jazyk ani jen jedním svalem.

Na Wikipedii se dále dočteme, že jazyk obsahuje mnoho chuťových receptorů, kterým se říká chuťové pohárky. Člověk rozlišuje čtyři základní chutě: sladkou, slanou, kyselou a hořkou. V dnešní době je uznávána i další, pátá chuť, a to umami, a hovoří se o dalších.

Z údajů Wikipedie vyplývá, že karcinom (z řeckého karkinôma) je nádorové onemocnění vycházející z epitelu, například z vrstev kůže či sliznic, jde tedy o nádory z tkání ektodermálního či entodermálního původu. Označení rakovina se původně vztahovalo pouze na karcinomy, dnes se však v běžném jazyce rozdíl stírá. Většina karcinomů pochází z krycího epitelu nebo žlázového epitelu. Karcinomy tvoří cca 80 % maligních nádorů.

Zdroj: Rakovina jazyka - obrázky

Lobelka podle Wikipedie

Wikipedie uvádí, že Lobelia je rod kvetoucích rostlin obsahujících 415 druhů se subkosmopolitním rozdělením primárně v tropických až teplých mírných oblastech světa, několik druhů je rozšířeno do chladnějších mírných oblastí. Rostliny jsou obecně známé jako lobelky. Lobelka je ve své domovině trvalka s mnoha podtypy: varianta převislá, bílá, drobná, nadmutá, nízká, šarlatová.

Rod Lobelia byl pojmenován podle belgického botanika Matthiase de Lobela (1538-1616). Někteří botanici zařazují rod a jeho příbuzné do samostatné rodiny Lobeliaceae, jiní jako podčeleď Lobelioideae v rámci Campanulaceae. Rod Lobelia představuje pravděpodobně základní formu, ze které jsou odvozeny mnohé jiné rody. Například havajské druhy (havajské lobelioidy), které se v současné době dělí do několika rodů, pocházejí z rostliny, jejíž semínka byla na dnešní Havajské ostrovy zanesena asi před 15 miliony lety z Asie.

Několik druhů lobelek se v zahradách pěstuje jako okrasné rostliny. Mezi ně patří Lobelia cardinalis syn. Lobelia fulgens, Lobelia siphilitica a Lobelia erinus. Používají se jako lemy záhonků nebo slouží pro výsadbu v truhlících.

Bylo vypěstováno i mnoho hybridů, nejznámější je asi Lobelia speciosa, což je hybrid získaný z L. fulgens, L. cardinalis a L. siphilitica. Jde o vytrvalou rostlinu vyžadující úrodnou, vlhkou půdu. Je vhodná i pro pěstování v kontejnerech.

Zdroj: Lobelka

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Hanka Synková

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU