Pěstování je jednoduché. Napadení houbovými chorobami (černá skvrnitost, padlí) bychom se za normálního průběhu počasí neměli obávat. Tyto růže jsou nenáročné, postačí jim obvyklá hlinitá zahradní půda a místo na slunci. Pokud je půda neúrodná a má špatnou strukturu, zlepšíme ji na celé ploše do hloubky asi 30 cm kompostem a plnými hnojivy. Před výsadbou musíme dát dobrý pozor na vytrvalé plevele (pýr, pcháč, smetanku, svlačec, pryskyřník, přesličku, mléč), jejich pozdější udolání je v porostu růží skoro nemožné. Půdu tedy připravujeme s časovým předstihem. I když půdopokryvné růže často nakupujeme jako kontejnerované, je přece jen nejlepší sázet je na podzim nebo brzy na jaře. Do půdy sazenice ukládáme poněkud hlouběji (o 5 cm) a rostliny radikálně seřízneme, aby dobře rozvětvily. Půdopokryvné růže vysazujeme na vzdálenost asi 50 cm (4 ks na 1 m2) a dobře je zalijeme.
V naší poradně s názvem PŮDOPOKRYVNÉ RŮŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Cepkova.
KDE KOUPIT PUDOKRYVNE RŮŽE. A JEJICH CENA ZA KUS.DEKUJI CEPKOVA MARIE Ul.Strma 336 Broumov 55001 .
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Půdopokryvné růže lze objednat online na internetu. Nabídek je mnoho, takže můžete vybírat. Tady je seznam všech zahradnictví, kde pokryvné růže nabízejí: https://www.zbozi.cz/hledej…
Půdopokryvné růže budou užitečným a krásným pomocníkem vaší zahrady. Jejich dlouhé bujné výhonky nedávají šanci plevelům a zabraňují erozi, jedná se v podstatě o plazivé růže. Množství květů, které nepřetržitě nakvétají v mohutných květenstvích, vytvoří na záhoně doslova barevný kvetoucí koberec. Výborně se proto hodí nejen do soukromých zahrad, ale i do veřejné zeleně. Mezi větvemi půdopokryvných růží mohou hnízdit ptáci a schovat se tu před kočkami v létě i zimě. Odrůd těchto růží již bylo vyšlechtěno mnoho, liší se buď tvarem keře, nebo tvarem, barvou a velikostí květů. Odrůdy s velmi dlouhými šlahouny jsou krásné na svazích a zídkách, které promění v barevnou podívanou. Zde se bude vyjímat například růžová varianta.
Půdopokryvné růže se vyznačují kompaktním nízkým růstem. Výhony zprvu sice mohou být vzpřímené, ale brzy se rozprostřou do plochy a někdy vytvoří i delší poléhavé šlahouny. Celková výška porostu by po několika letech neměla přesahovat 80 až 100 cm. Květy půdopokryvných neboli pokryvných růží (jak se také někdy označují) jsou poměrně malé, pokud jsou plně rozevřené, mají v průměru kolem 5 cm, ale nalezneme i odrůdy s menšími nebo většími květy, zpravidla od 2 do 8 cm. Dnes se pěstují převážně odrůdy s květy plnými, které mají 15 a více okvětních plátků. Květy bývají většinou ve velmi početných bohatých, různě uspořádaných květenstvích a mnohdy zcela překrývají listy a vytvářejí ucelenou barevnou plochu.
V naší poradně s názvem USCHLÁ RŮŽE Z JERICHA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jaroslav Roth.
Dobrý večer.
Když dědeček byl asi měsíc před smrtí dal krabičku a v ní bylo něco co vypadalo
jako koudel.Na otázku co to je odpověděl to je růže z Jericha.Bohužel víc už mi
nestačil říct.70roků neměla vodu.Když jí dám do vody,za jak dlouho se zazelená.
Moc děkuji za odpověd.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pokud ji umístíte do vlažné vody, měla by se vaše růže z Jericha otevřít asi za 4 hodiny, přičemž na plnou velikost se může otevřít až za několik dní. Chcete-li ji „zasadit“, tak naplňte misku oblázky nebo štěrkem a přidávejte vodu, dokud nebudou oblázky ponořené. Umístěte svou Růži z Jericha navrch tak, aby se její kořeny dotýkaly vody. Můžete také vynechat oblázky a dát rostlinu přímo do mělké misky s vodou, ale je známo, že oblázky jí pomáhají vyvážit a také vypadají hezky. Umístěte ji na nepřímé, ale vydatné světlo a čekejte! Použijte destilovanou vodu nebo nechte vodu z kohoutku přes noc odstát, aby se chlór a další chemikálie odpařily, než ji použijete na rostlinu.
Zalévání
Vyměňujte vodu pro svou růži z Jericha každý den, aby byla čistá. (Pokud tu a tam vynecháte den, bude to stále v pořádku.) Vše, co musíte udělat, je natočit si každý večer trochu čerstvé vody. Ráno misku s oblázky sceďte a přidejte odstátou čerstvou vodu.
Největším trikem u zalévání růže z Jericha je nepřehnaně ji zalévat. To je snadné, protože rostlinu stačí vyjmout z vody každý týden, aby si odpočinula. Žádné dohady o tom, kolik vody jí dát nebo jak často. Stačí jí dát každotýdenní krátkou pauzu od vodní misky a je spokojená.
Každý měsíc dejte své růži z Jericha týden bez vody, aby trochu vyschla. Vyberte si každý měsíc stejný týden (první, druhý, třetí, apod.), aby to bylo snadné. Misku s kamínky jednoduše sceďte a rostlinu ponechte na oblázcích, nebo rostlinu úplně vyjměte a dejte na tmavší místo.
Teplota
Růže z Jericha nejlépe prospívá při pokojové teplotě, takže pozor na průduchy, průvan a extrémní výkyvy teplot. Je to sice pouštní rostlina, ale extrémní horko nebo chlad ji mohou stále poškodit.
V případě, že se chcete vyhnout sekání trávníku ve svahu, využijte právě půdopokryvné dřeviny. Půdopokryvné růže se hodí na jižně exponované svahy. Dlouhými a bujně rostoucími výhony zabrání sesunutí svahu a rozrůstání plevele. Navíc vytvářejí krásně po celé léto kvetoucí koberec. Mezi růžově kvetoucí zástupce patří ´Knirps´, ´Neon´, ´Magic Meidiland´, ´Pink Star´, ´The Fairy´, bíle kvetoucí ´Sea Foam´, ´Snowcarpet´, žlutě kvetoucí ´Amber Sun´, ´Sunny Rose´, červeně kvetoucí ´Mainaufeuer´ či ´Austriana´. Růže se silně rozvětvují a zcela zakrývají půdu větvičkami.
Brambory lze pěstovat různými způsoby, níže uvedené formy pěstovaní se provádějí v oblasti zahrádkaření.
Pěstování brambor ve věžích
Nevýhodou pěstování brambor je jejich nárok na velký prostor. Zemědělci z And však vyvinuli pro vyřešení tohoto problému velmi účinnou techniku. Nejprve malou plochu několika čtverečních metrů obloží kameny a zde vypěstují několik rostlin. Jakmile jejich nať dosáhne výšky asi 15–20 cm, zvýší zídku okolo záhonu a záhon doplní asi o 10 cm půdy. Když nať opět vyroste asi na 15–20 cm, znovu zvýší zídku a doplní záhon půdou. A tak to jde stále dál a dál. Z půdy vždy vyčnívá pouze svrchní svazek natě. Bramborové věže mohou být až 1,2 metru vysoké.
V každé vrstvě půdy vytvářejí brambory nové postranní výhonky s novými hlízami. Nakonec se část zdi obklopující věž zbourá a půda se odstraní. Je až nepředstavitelné, jaké množství hlíz takto naroste. Podobné bramborové věže můžeme vytvořit i v našich podmínkách, například pomocí starých pneumatik, prken.
Pěstování brambor v pytli
Tento způsob pěstování využívá toho, že když brambor klíčí, tak nasazuje výživové a plodné kořeny (části kořenů, na kterých rostou hlízy) postupně po celé délce lodyhy. Výhodou je, že se nemusí plít plevel, je dobrá ochrana před jarními mrazíky, velmi nízká, takřka žádná spotřeba hnojiv. Čím více zpracujete organického odpadu (shrabané listí z podzimu, včetně plevele, papíru, lepenky, trávy, štěpků, dřevěných pilin), tím méně hnojiv.
Naklíčené brambory se zasadí do mělké vrstvy 10 cm uleželého a vlhkého, loňského, shrabaného listí a pokryjí 10cm vrstvou kompostu nebo hlíny a po vyrašení cca 10–15 cm stonku se tento pokryje další vrstvou organických odpadků a navrch hlínou. Nechají se pouze vrcholové listy s přibližně 5cm částí stonku. Brambora vyrazí ze zahrnutých částí stonku nejenom kořeny, ale i plodné kořeny, na nichž jsou hlízy. A tak se pokračuje dále, až se dospěje k hornímu okraji pytle anebo sudu (igelit pytle se postupně, jak přisypáváme hlínu, roluje zespod nahoru). Brambora má na vrcholu vegetace silnou a bohatou korunu ze stonků a listů, vzhledem k dobré výživě (organické odpadky se zároveň postupně rozkládají na humus a živiny) nesrovnatelnou s klasickým pěstováním. Výnos je několikanásobný, na cca 30 cm výšky pytle se počítá s jednonásobkem sklizně. Postupným zahrnováním se dosáhne i toho, že je brambora částečně chráněna před plísní.
Z toho plyne, že pytel o průměru kolem 30 cm a výšky 1 m dá v optimálním případě 3násobnou sklizeň. U pytlů odstřihneme spodní dva rohy. V pytlích se velmi dobře postupně zvyšuje výška
Během růstu můžeme u přímých dlouhých (vystřelujících) letorostů vrchol zkrátit. Odkvetlé květy odstraňujeme až pod rozvětvením, tedy v celých květenstvích. Totéž uděláme na podzim. Ochranu přisypáváním půdy před zimou většinou neděláme, je ovšem možné růže chránit například chvojím.
Základní řez na počátku rašení růží, což bývá asi v polovině března, omezíme na mírné plošné zkrácení a zarovnání (stačí i nůžky plotovky). Individuální prořezávání větviček by bylo pracné a zbytečné. Někdy je nutné věnovat zvláštní pozornost jen větvím polámaným sněhem nebo jinak poškozeným.
Půdopokryvné růže bývají řízkované, podnože tedy nemohou prorůstat nežádoucím způsobem. Starší výsadby na jaře povzbudíme rozhozením plného hnojiva v dávce asi 70 g na 1 m2. Pokud mají růže opravdu pěkně kvést, je potřeba je v suchém období důkladně prolít. Výsledek je brzo patrný. Kapalné přihnojování na list je možné a vhodné během celé vegetace, protože takřka všechny tyto růže před zimou dobře vyzrávají.
Jako pěstitelé růží byste před výsadbou měli znát především typ růstu, s nímž je spojena výška rostliny, a barvu květu. Dále pak tvar květu a jeho plnost, délku a bohatost kvetení, vůni, olistění a řadu dalších estetických hodnot.
Polyantky jsou růže mnohokvěté. Mají v květenstvích dokonce desítky květů, které jsou velké od dvou do pěti centimetrů. Růže jsou vzpřímeného vzrůstu a krátí se před zimou přibližně na polovinu původní výšky, tedy asi na 50 cm.
Čajohybridy jsou velkokvěté růže, které mají květy o průměru 9 cm a více, v květenstvích je jich jen několik. U těchto růží ponechávejte před zimou jen dvě až čtyři očka na základních větvích. Z metrové růže vám zbude třeba jen 15 cm. Vypadá to nemilosrdně, ale převážná většina dřeva se opravdu odstranit musí. Jenom tak tyto růže budou po mnoho let přinášet velké a kvalitní květy, neporostou do nežádoucí výšky, a také nezmrznou.
Floribundy jsou růže mnohokvěté. Květenství na lodyze mají obvykle složeno ze 4 až 9 květů, ale jednotlivé květy jsou menší. Jejich průměr je 6–9 cm. Růže této skupiny prořezávejte o poznání méně než třeba čajohybridy. Na každé základní větvi by u nich po provedeném řezu mělo zůstat 5 až 7 oček.
Růže miniaturní jsou vzpřímené keříčky vysoké nejvýše 50 cm. Také je řežte málo, vlastně jen odebírejte prosychající a zmrzlé větvičky a občas vyřízněte nejstarší větvičky.
Růže stromkové jsou odrůdy předešlých skupin, naočkované nikoliv v kořenovém krčku, ale až na vysokém kmínku.
Růže vyžadují písčitohlinitou, lehčí a nepříliš suchou půdu, která má být dostatečně vzdušná a při dešti nebo zálivce má dobře přijímat vodu. Důležité je vydatné zásobení půdy humusem. Půdy příliš těžké, jílovité, trvale zamokřené a studené, kamenité nebo velmi mělké růže naprosto nesnášejí. Podobně se růžím nedaří ani v půdách příliš kyselých nebo zcela písčitých a nedostatečně zásobených humusem.
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ RŮŽÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna Kučerová.
Chtěla bych poprosit o radu proč mi nekvetou růže.zalévám a starám se o ně denně a přihnojuji je kristalonem na plody a květ.Děkuji Kučerová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Anna Kučerová.
Dobrý den prosím o odpověď na otázku,proč mi nekvetly růže.Dostala jsem na jaře tři sazenice růží,keřových,ale ani jedna nekvetla.Starala jsem se prakticky denně,pžihnojovala,zalevala atd.Je pro mě tajemstvým,jakou mají barvu.Prosím o odpověď a děkuji předem Kučerová
Růže tvoří velmi rozsáhlou skupinu, pokud hovoříme o popínavých růžích, máme tím na mysli dvě hlavní skupiny. Tou první jsou po celé období průběžně kvetoucí pnoucí růže, tou druhou pak jednorázově kvetoucí druhy popínavých růží.
Růže Amadeus
Má latinský název Rosa amadeus. Tato pnoucí růže se vyznačuje krvavě červenou barvou květů, u které je pozoruhodné to, že její barva se nemění ani nemodrá, jak se často u červených růží stává. Květy jsou velké (v průměru 8 cm), plné a svou zářivou barvou upoutají na velkou vzdálenost, opakují kvetení. Kvete od července do října. Na pěstování není náročná. Dosahuje výšky 200 cm a šířky 150 cm.
Růže Laguna
Má latinský název Rosa laguna. Je to vynikající růže, která vlastnostmi převyšuje všechny odrůdy ve své barevné skupině. Vyznačuje se nostalgickým typem květů, které jsou velmi plné a září sytě růžovou barvou (v průměru 10 cm); bohatě opakují kvetení. Keř je nápadný také nádhernými lesklými zdravými listy. Dorůstá obvykle do výšky 250 cm, ale ráda šplhá i výše. Pokud jde o šířku, může dorůst asi do 150 cm.
Růže James Galway
Má latinský název Rosa James Galway. Jde o velkolepý keř s dlouhými, lehce převislými výhony, které jsou skoro beztrnné, což se v některých zahradních situacích docela dobře hodí. Vyniká v pozadí záhonů, také jako nižší pnoucí růže, ale je nádherná i jako solitér. Květy jsou velké a plné (8 cm), s mnoha nádherně uspřádanými květními plátky. Barva je ve středu květů půvabně teple růžová a směrem k okrajům bledne. Tento kultivar dorůstá do výšky 180 cm, ale rád šplhá i výše. Co se týče šířky, rozroste se vám tato růže asi do 150 cm.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ KEŘÍČKOVÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Kubík.
Zakoupil jsem sazenice minirajčat ale s pěstováním na balkoně nemám žádné zkušenosti, to je jak velikou nádobu, kolik je potřeba zeminy, jakou zeminu, kdy jak a čím přihnojovat.
Odrůda je Vilma a Venus. Děkuji za každou radu.
Zdeněk Kubík
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Mini rajčátka se dají pěstovat na balkoně s jižní a jihozápadní orientací. Nádobu volte co největší, minimálně 10 litrů na rostlinu. Rajče potřebuje vodu, takže pod nádobu umístěte misku, ve které se bude zadržovat přebytek zálivkové vody. Substrát vyberte pro pěstování zeleniny. Hnojení provádějte 2 krát do měsíce hnojivem z trusu hospodářských zvířat nebo můžete použít Krystalon plod. Vyvarujte se zalévání na listy, vlhčete jen substrát.
Růže v květináčích vyžadují značnou péči a nedožívají se zpravidla mnoha let, ale jsou v bytě vzácnou rostlinou, půvabnou jak svými květy, tak zejména u miniaturních růží i velmi jemným olistěním. Z polyantek, floribund a čajohybridů vybírejte zejména odrůdy nízkého vzrůstu, rostoucí spíše košatě. Růže v květináčích můžete postavit na okno nebo květinový stolek v místnosti blízko okna. Dobře se jim daří i na balkónech a v okenních truhlících, jen v letních slunných dnech myslete na přistínění nádob, aby se v nich příliš nepřehřívala zemina. Růže vyžadují dostatek světla a slunce, ale vhodnější jsou pro ně okna obrácená k východu nebo na západ, kde tak rychle neodkvetou. Růže v nádobách naleznou uplatnění hlavně tam, kde není možnost sázet je do volné půdy, tedy na terasách a lodžiích. V bytech jsou růže spíše krátkodobou záležitostí, neboť v interiérech nebývá dostatek světla (s výjimkou prostoru mezi okny), po odkvětu je tedy raději přeneste ven. Nádoby (kbelíky i truhlíky) musí být dostatečně hluboké a prostorné. Materiál nádoby může být z hlediska růží různý, důležitá je trvanlivost. Dno vždy opatřete několika odtokovými otvory a řádnou drenáží z hrubšího písku nebo keramzitu. Půdu je potřeba namíchat humóznější a lehčí, přidejte do ní tedy kompost, rašelinu, listovku a písek. Pokud nepočítáte s přenášením na zimu do hlubokého pařeniště nebo na chladnou verandu či do sklepa, je třeba nádoby řádně izolovat (osvědčuje se pěnový polystyren), protože existuje nebezpečí zmrznutí i z boku nádoby. Máte-li růže stále ve vytápěném prostředí, dopřejte jim alespoň na dva měsíce zimní klid s teplotou 0–10 °C. Růže v malých nádobách přesazujte každoročně v předjaří, ve velkých nádobách pak jednou za dva až tři roky. Přitom vždy upravte přiměřeně poměr nadzemní části a kořenů.
Ve svém příspěvku AČOKČA NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Kde seženu tu ačokču.
Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sabina.
Zajímám se o pěstování ačokči, chtěla bych vyzkoušet. Na internetu jsem se dočetla, že je možné ji pěstovat i ve skleníku, že sice se doba do prvních dobů nezkrátí, ale je možné ji vysadit dříve. A tak by mě zajímalo, zda s tím má někdo zkušenost a kolik prostoru ačočka ve skleníku zabere. Nebo mám dát předpěstovat do skleníku a pak přesadit na venkovní záhon? Dá se přesazovat? Díky.
Výsadba růží – ideální dobou k výsadbě růží je období od října až do zámrazu, v jarním období dny, kdy se teplota pohybuje delší dobu okolo 10 °C, až do počátku rašení sazenic. Velkou pozornost je potřeba věnovat již výběru stanoviště. Růže mají vysoké nároky na sluneční záření, místa, kde slunce svítí méně než pět hodin denně, jsou nevhodná. Dbáme i na dostatečně otevřené polohy, které umožňují proudění vzduchu. To má velký význam z důvodu prevence houbových chorob. Mikroklima místa je velmi důležité, místa u zdí, od kterých se odráží slunce, jsou rovněž nevhodná. Listy růží jsou poměrně náchylné na spálení. Nejlepší je proto záhon, okolo něhož je buď trávník, nebo nízké půdopokryvné rostliny. V bezprostředním okolí růží však udržujeme půdu bez vegetace (40 cm od keře). Pokud jsou růže vysazovány k různým podpěrným konstrukcím, vždy dbáme na jejich dostatečnou vzdálenost od pevných ploch (zdi, plot). Dodržujeme minimální vzdálenost 30 cm, tím je opět zajištěno proudění vzduchu. Často hraje roli i vhodný nátěr těchto opor, některé mohou uvolňovat pro růže toxické látky. Dalším velmi důležitým činitelem je půda. Ideální je lehká, písčitá až hlinitopísčitá, bohatá na živiny a humus. Dobře propustná s pH 6–7. Na místech s jílovitou zeminou buď vyměníme do hloubky cca 40 cm půdu za jinou, nebo můžeme použít substrát pro pěstování růží. Často však stačí přibližně 1/3 země nahradit říčním pískem, přidat dvacet procent rašeliny, vše dobře promíchat a nechat přes zimu promrznout. Na jaře potom do takto upravené zeminy bez obav sázíme. Dáváme pozor i na zamokření, růžím nesvědčí vysoká spodní voda, tudíž je někdy nutná drenáž.
Ve svém příspěvku RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.
Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Renata vojtová.
všude je pěstování to už vím ale ráda bych věděla jak ho stříhat aby nebyl vysoký a široký a abych mu neublížila děkuji za odpovědˇ
Aloe vera potřebuje ke svému růstu suché a teplé až horké podnebí. Má ráda hodně slunce, nesnáší průvan a postačí jí jen méně častá zálivka. Může být pěstována jako okrasná rostlina na skalce nebo v bytě, ale nejlépe se jí bude dařit ve skleníku. Tato rostlina velmi rychle roste a potřebuje každoročně přesazovat.
Zvolení místa pro pěstování aloe vera
Ať už se rozhodnete pěstovat aloe vera doma nebo venku, myslete na to, že rostlina potřebuje hodně slunce. Pokud bude rostlina umístěna venku, ideálním místem bude takové, kde bude svítit slunce déle jak osm hodin, rozhodně ne méně jak šest. Další důležitou věcí, na kterou venku musíte myslet, je zemina. Je potřeba najít suché místo, rostlině se nebude dařit tam, kde je půda příliš mokrá nebo má tendenci shromažďovat vodu. Jednotlivé rostliny aloe vera mohou být pěstovány relativně blízko sebe, ale ujistěte se, že ponecháte dostatek prostoru pro růst. Zralá rostlina se může rozšířit o dvacet pět a více listů. V případě, že bude rostlinu pěstovat doma, bude nejlepší volbou okenní parapet směrem na jih nebo západ. Při pěstování v květináči není potřeba volit velký a prostorný květináč, protože rostlina preferuje přeplněný kořenový systém. Bude-li mít přebytečný prostor, zpomalí se její růst.
Příprava pro výsadbu aloe vera
Ať už jste se rozhodli pro pěstování aloe vera venku, nebo uvnitř, zvolte suchou, písčitou půdu. Pokud nemáte přírodně písčitou půdu, jednoduše ji smíchejte s pískem nebo malými kamínky. Půda bude dobře zajišťovat odvodňování a nabízet rostlině ty nejlepší podmínky k růstu. Faktor pH zeminy by se měl pohybovat v rozmezí hodnot 6 až 8, hodnotu pH zvýšíte tím, že do půdy přidáte vápno. Pokud si zvolíte, že budete pěstovat aloe vera jako pokojovou rostlinu, můžete substrát pro tuto rostlinu zakoupit v obchodě.
Postup výsadby aloe vera
Žádný zahradník vám nedoporučí pěstovat aloe vera ze semene, i když je to možné. Trvá to příliš dlouho a je zapotřebí přísných skleníkových podmínek, aby semínko vyklíčilo. Zralá rostlina produkuje odnože, které jsou vlastně novými malými rostlinkami a mohou být použity k rozmnožování.
Vyberte si odnože ze zralé rostliny. Když jsou vysoké několik centimetrů a listy se začínají rozevírat, můžete začít s rozsazováním.
Pomocí ostrého nože oddělte mladou rostlinku a ujistěte se, že jste odnož neporušili.
V případě, že se vám nepodařilo odnož oddělit bez porušení, je potřeba nechat ránu zaschnout a teprve poté umístit do půdy. To bude trvat dva až tři dny, ale zabráníte tím napadení rostliny a jejímu odumření.
Jakmile se na ráně utvořil strup, můžete rostlinu umístit do půdy. V případě, že jste byli tak opatrní a rostlinu jst
Ve svém příspěvku VŘES - STŘÍHÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Drobilič.
Již několik let se pokouším o pěstování vřesu (venku na zahrádce i na slunném místě v květináči na balkoně).Bohužel po cca 2-letech je konec. Asi je neumím správně stříhat ve vhodnou dobu , příp. jiné podmínky při pěstování.
Můžete mi prosím poradit ??
Děkuji.
Drobilič.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Její pěstování v bytě není zas tak náročné, i když její růstový rytmus vypadá na první pohled složitě. A přitom tato rostlina přežije i nedostatečnou péči. Jedno si však při pěstování musíte uvědomit. Rostlina chce mít svůj klid, takže ji nedoporučujeme při vegetačním růstu přenášet z místa na místo nebo květináčem otáčet. Jako pokojové rostliny se pěstují dva druhy, a to Kala aethiopica var. gigantea Hort., která je mohutného vzrůstu, a Kala aethiopica hybr. Perla ze Stutgartu, jejíž vzrůst je nízký a je celkově drobnější. Na jaře, po odkvětu, necháme rostlinu zatáhnout. Nejpozdější termín by měl být konec května. Většina listů v té době zežloutne a uschne a zůstane jen zelené srdíčko rostliny, tedy jeden dva malé zelené listy. Rostlinu v této době můžeme umístit i do venkovního prostředí. V době odpočinku kalu zaléváme velmi mírně a jen občas. Delší doba sucha jí nevadí, naopak. Koncem srpna pak rostlinu přeneseme na stabilní stanoviště. V této době můžeme také kalu přesazovat a můžeme rozdělit i mohutné trsy na více rostlin. Přesazujeme do směsi jílu a listovky s příměsí rašeliny a písku. Do zeminy pro kaly se přidává i mletá rohovina. V době vegetačního růstu vyžaduje kala hojnost vody, a pokud možno i často rosíme. Odpovídá to tak nejvíce jejím podmínkám v přírodě. Až do období květů jednou týdně kalu přihnojujeme slabými tekutými hnojivy. Zimní stanoviště by kala měla mít kolem 10 °C a chráníme ji proti intenzivnímu slunečnímu svitu. Zantedeschia aethiopica se velmi dobře hodí i pro hydroponické pěstování, ale i zde musíme zachovávat její růstový rytmus. Ze škůdců ji v nevětraných suchých místnostech s oblibou napadají mšice. Mnozí majitelé kaly se ptají, proč jim kala nekvete. Ve většině případů je to proto, že nezachovávají její růstový rytmus. Zalévají ji po celý rok naprosto stejně a neumožní rostlině prodělat dobu vegetačního klidu. A právě v tom ve většině případů spočívá příčina neúspěchu. Musíte si uvědomit, že každá rostlina, nejenom kala, je uzpůsobená i přes mnohaleté pěstování podmínkám ve své původní vlasti a tyto podmínky je nutno co nejvíce zachovávat i při pokojovém pěstování. Proto je dobře si o každé doma pěstované rostlině toho prostudovat co nejvíce, abychom pěstování doma přizpůsobili podmínkám v její domovině. Dodržíte li tedy její růstový rytmus, odmění se vám rostlina svými květy.
V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ HORTENZIE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Miluše.
Ptám se proč mi krásné bílé květy hortenzie hned ještě v plném květu
hnědnou? Děkuji za odpověď s pozdravem
M.K.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Hnědnutí květů hortenzie může mít tři příčiny.
1. Pěstování hortenzie na plném slunci. Ony krásně prospívají, ale květy vydrží jen do července. Může za to polední slunce, které je v létě moc silné a květy spálí. Zajistěte, aby rostlina byla chráněna před sluncem v době od 10 až do 15 hodin. Zkrátka ji pěstujte ji na sever od nějaké vyšší úzké rostliny nebo předmětu, jehož stín zajistí tuto ochranu.
2. V horkých letních dnech potřebuje hortenzie mnoho vody a mělká a nedostatečná zálivka také vede k hnědnutí rostliny i květů.
3. Předávkování umělými hnojivy může zapříčinit hnědnutí květů a okrajů listů. Obzvláště se to projevuje, když je rostlině podána silná dávka síranu hlinitého, aby byly květy modré.
Rajčata se dostala do Evropy v 16. století. Jejich semena byla přivezena do Španělska kolem roku 1525 nebo o něco později, když Hernando Cortez dobyl říši Aztéků a podrobil si území pozdějšího Mexika. Historie pěstování rajčat je na evropském kontinentu relativně krátká, rajčata se do Evropy dostala společně s bramborami až po objevení Ameriky a dovezení semen a sazenic pokolumbovskými výpravami. Zpočátku se rajčata pěstovala v Itálii a Portugalsku, a to paradoxně pro okrasu, teprve později se začala používat jako plodová zelenina.
Oblibu získala rajčata především pro svoji výraznou chuť, krásnou barvu a velmi snadný způsob pěstování. Samotná rostlina rajčete (Lycopersicon esculentum) je jednoletá a velmi silně plodící, pokud ji nezaštipujeme, hravě překoná výšku 2 metry. Potřebuje velmi světlé a teplé stanoviště, dostatek místa kolem sebe a pravidelnou zálivku i přihnojení. Díky svému snadnému pěstování ze semen si rajče našlo širokou skupinu pěstitelů z řad zahrádkářů či majitelů zahrad, oblíbené je i pěstovaní rajčat v nádobách – jako balkónová rajčata. Díky své relativní nenáročnosti na pěstování jsou rajčata velmi oblíbeným druhem zeleniny a patří určitě do každé zahrady, zahrádky, nebo do květináče či truhlíku na balkón nebo terasu.
Pokus o pěstování „biorajčat“ bohužel nedopadl dobře. Pěstování rajčat bez jakékoli formy chemického postřiku se bohužel ukázalo jako ne zrovna ideální řešení, a ještě předtím než majitel zahrádky stihl sklidit úrodu, sklidila jej obvykle za něj plíseň.
Známe salátová rajčata i taková, co mají hodně šťávy a málo dužiny a naopak – hodně dužiny a málo šťávy. Známá jsou žlutá i červená rajčata nejrůznějších odstínů a také tvarů. V poslední době byly vyšlechtěny odrůdy ve tvaru krychle, aby se daly snáze balit a zasílat.
V naší poradně s názvem VINNÁ RÉVA A JEJÍ PĚSTOVÁNÍ NA PERGOLE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Laštovička.
Dobrý den přátelé vinné révy -- nemohu se nikde dočíst jak stříhat révu na pergole která je vysoká 2 m . Rostliny jsou již na pergole a já nevím kolik výhonů ponechat na jednotlivých výhonech respektive odkud se má rozvětvovat rostlina a kolik by měla mít letorostů . Jsem amatér začátečník a tak prosím o radu jak na to - eventuelně kde bych se toho mohl dopídit .
Děkuji za odpověď a radu .
Petr L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Pěstování vinné révy na pergole je velmi oblíbené a na konci léta to působí zajímavě, když pod prgolou odpočíváte a nad vámi visí bohaté hrozny. Obvykle se nechávají vyrůst rostliny tak, aby byl jeden tažeň od země až k vrcholu pergoly a až nahoře se začal větvit. V horních partiích se moc stříhat nemusí, protože vinná réva prosperuje, i když se vůbec nestříhá. Pokud z nějakého důvodu budete potřebovat prořezat, tak to proveďte vždy v únoru nebo začátkem března hned po skončení nejsilnějších mrazů. Počet oček nemusíte moc řešit a zkraťte to jak potřebujete.
Chcete -li zlepšit celkovou produkci okurek, zvažte použití následujících dvou technik.
Pěstování okurek na fólii
Použijte černou nebo hnědou plastovou fólii. U okurek je pro špičkovou produkci nezbytná teplá a vlhká půda a právě tmavá fólie zajistí prohřátí půdy a zamezí odpařování vody. To urychlí růst a zvýší výnosy. Fólie také zabrání růstu plevele.
Pěstujte okurky vertikálně
Při plánování zahrady zvažte pěstování odrůd okurek vhodných pro vertikální růst. Jako oporu můžete použít mříže, sítě plot nebo sloupky pergoly. Vertikální pěstování nejlépe využívá zahradní prostor tím, že růst probíhá vzhůru a brání rozšiřování rostlin po celé zahradě, stejně jako udržuje plody čisté a rovné, když se vyvíjejí nad zemí. Vědci dokázali, že pěstování okurek vertikálně dramaticky zvyšuje výnosy, protože rostlina má lepší cirkulaci vzduchu a více slunečního světla než rostlina pěstovaná na zemi. Například pro intenzivní pěstování okurek salátovek je vertikální způsob ideální řešení.
Růže z Jericha přežívá v domácích podmínkách pouze v misce s vodou – nemůže ani růst, natož kvést. Pro svůj život potřebuje stálou teplotu, vlhkost a speciální podmínky. V tropech suché období přežívá schoulená do klubíčka. Jakmile zaprší, stonky se začnou zelenat a růže z Jericha se opět probudí k životu. Od této rostliny květ očekávat nelze, a i kdyby přece, ani si jej nevšimnete. Cyklus rozmnožování těchto rostlin je totiž tak složitý a probíhá natolik nenápadně, že jej bez mikroskopu vůbec nezpozorujete.
Výše uvedený koloběh byste růži z Jericha měli zajistit i vy a střídat v domácích podmínkách simulované období sucha s umístěním rostliny v nádobě s vodou. Pěstitelé často chybují, když v nádobě nechají rostlinu téměř plavat. Ta pak začne uhnívat.
Pěstování postup:
Rostlinu nechte nasát vodu, jakmile se rozvine, přebytečnou vodu odlijte a ponechte jen trochu vody na dně. Je lépe vodu častěji doplňovat, případně i rostlinu mlžit. Zpozorujete-li, že začíná usychat, vodu doplňte. Růži z Jericha napadenou plísní okamžitě z vody vyndejte, nechte uschnout a poté ji můžete nechat opět rozvinout. Počítejte vždy s tím, že nikdy nebude smaragdově zelená, jako je na obrázcích, neboť domácí prostředí není zkrátka tropický prales.
Pokud jste vlastníky vytápěného skleníku, kde pěstujete jiné exotické skvosty, můžete růži z Jericha vysadit jako podrost, případně ji umístit do vitríny s tropickými rostlinami. Vyhovuje jí polostinné místo, v žádném případě nesnáší přímé slunce.
Zálivka musí být v létě pravidelná a vydatná, zásadně měkkou, nejlépe dešťovou vodou. Vysoké nároky jsou i na vzdušnou vlhkost, která může být téměř až stoprocentní. Optimální pro pěstování je teplota od sedmnácti do dvaadvaceti stupňů a přibližně stejnou teplotu potřebuje rostlina i přes zimu. Přesadit ji můžete na jaře do kypré humózní zeminy, ne však s obsahem vápna.
Rostlina se množí pouze vegetativně stonkovými řízky, ale v domácích podmínkách asi moc úspěšní nebudete. Řízky se musí nasázet do naprosto čistého substrátu (agroperlitu nebo čistého křemičitého písku), který neobsahuje žádné zárodky plísní. Řízky koření jen při vysoké vzdušné vlhkosti.
Pro své zajímavé vlastnosti se dá tato rostlina pěstovat jak na talířku či v misce s vodou (takto ale pouze krátkodobě), tak v interiéru, kde je nižší teplota a vyšší vzdušná vlhkost. Vhodnější je výsadba přímo na záhony do polostínu, kde je dostatečně vlhká půda s příměsí rašeliny. Vraneček je však choulostivý na mráz (-5 °C), proto je vhodné rostliny pěstované venku přesadit na zimu do květináče a umístit v bezmrazé místnosti. Je možné také celou rostlinu nechat v suchém stavu přezimovat do jara. Vranečky lze množit řízkováním nebo dělením trsu. Části větví velmi dobře zakořeňují při teplotě 20 °C, nejlépe pak po třech až osmi kusech přímo v konečných květináčích.
