RAGLÁN PLETENÝ ZDOLA

Raglánový rukáv střih

Střih raglán díky posunutí švů na rukávech usnadňuje propojení designu rukávu s ramenní částí oděvu. Tento střih rukávu umožňuje dokonalou volnost pohybu.

Zdroj: Raglánový rukáv

Příběh

V příběhu RAGLAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.

Dobrý den,prosím pletu od spodku navrch .Takže od průramku přidavát po jednom oku a jeto stejny jak př.dil i zad.dil a rukávy? Nikdy jsem raglan nepletla pletu na novorozence.Mnohokrát děkují

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Iva.

JAK SE POSTUPUJE U RAGLANU.PLETU PRO NOVOROZENCE A RADU PRO HLOUPE.PŘIDÁVAT V KAŽDE ŘADĚ PO PO 1 OČKU?

Zdroj: Příběh RAGLAN

Anděl pletený z papíru

Návody na anděla z papíru jsou aktuální v předvánočním čase. Zde naleznete návod na takové pletení.

Zdroj: Pletení z papírových ruliček - návody

Zakončení při pletení z papíru

Možností, jak zakončit hotový výrobek pletený z papíru, je hned několik. Začátečníci ocení jednoduchý způsob uzavírky, při kterém pletenou ruličku rovnou zasunou pod kteroukoli osnovní ruličku. Jednotlivé osnovní ruličky se pak zastřihnou a založí.

Hotový výrobek přetřete barvou, kterou sjednotíte barevný odstín a zároveň dodáte produktu na pevnosti a trvanlivosti. Po zaschnutí můžete ještě přetřít libovolnou barvou dle své fantazie nebo můžete ozdobit například ubrouskovou technikou.

Zdroj: Pletení z papíru

Poradna

V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Jelínek.

Prosím o radu
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Jde o rannou plíseň na rajčatech. Silně napadené listy žloutnou a opadávají. Starší listy jsou náchylnější než mladší, takže tato choroba často začíná ve spodní části rostliny a postupuje nahoru.
Co s tím? Musíte se vyvarovat vody na listech. Rostlinu zalévejte jen do substrátu. U větších rostlin pomůže mulčování, umístění do klecí nebo vytyčování, které udrží rostliny nad zemí, takže jsou méně zranitelné. Lepší cirkulace vzduchu umožňuje, aby listy schly rychleji. Mulčování pomáhá zabránit rozstřikování vody při zálivce a přenášení spor chorob na rostliny.
Chemicky můžete rostliny ošetřit pomocí kontaktního fungicidu CHAMPION 50WG. Postupujte podle návodu a ošetřete celou rostlinu a listy zhora i zdola. Po každém dešti pak opalujte, až do sklizně.

Zdroj: Příběh Choroby rajčat

Pletený raglánový rukáv

U raglánu je pravidlem, že se ujímá jak na přednicích, tak na zádech a rovněž na rukávech 1 oko v každé řadě. Podle tohoto pravidla si můžete upravit ujímání tak, že například ujímáte v každé 6. řadě a na začátku i na konci pleteniny spletete najednou 4 oka v jedno oko. Pokud je někdo silnější postavy, pak na začátku ujímání se najednou ujmou 3 nebo 4 oka (vytvoří se zoubek), tím se pletenina zúží a šikmina raglánu není tak dlouhá. Ujímat nemusíte na začátku řady, ale můžete uplést vždy například 2 oka a ujímat dle pravidla a na konci řady ujmete a poté upletete 2 oka. Jedná se o univerzální návod.

Zdroj: Raglánový rukáv

Květy komule do vázy

Přestože vypadají na zahradě nádherně, je těžké odolat přidání květenství motýlích keřů do vázy. Z keře můžete odříznout jakýkoliv květ, ale květiny uvnitř ve váze vydrží déle, pokud vyberete květy, na kterých se poupata teprve začínají otevírat.

Pro řezané květiny ustřihněte květy motýlích keřů brzy ráno, ideálně den po dešti, když jsou nejčerstvější. Po řezu umístěte květiny co nejdříve do vody. Květní klasy vykvétají zdola nahoru, proto květy stříhejte, když se již otevřela spodní polovina poupat; ve váze s vodou se otevře zbytek květin. Do vody přidejte květinový konzervant, který udrží květy čerstvé po dobu až 5 až 8 dní. Na 3leté rostlině je možné za sezónu sklidit 60 až 100 květů.

Zdroj: Odkvetlé květy komule

Tvorba oddělku s novou matkou

Oddělek můžeme utvořit také nad včelstvem tím způsobem, že nad původní nástavek vložíme mateří mřížku, nahoru nasadíme nástavek, do jehož středu zavěsíme asi 4 plásty s plodem, doplníme soušemi a zásobními plásty a úl uzavřeme. Pres noc se k plodu natáhnou zdola mladší včely a osvojí si zásoby. Příští den otevřeme očko a přidáme zralý matečník chráněný alobalem nebo staniolem. Chceme-li místo matečníku přidat oplozenou matku, měl by plod v nástavku být z větší části zavíčkovaný. S přidáním matky musíme ještě den počkat, jestliže jsme předtím mřížku opět nahradili pevným uzávěrem a nechali odlétnout starší včely. Po vylámání matečníků pak přidáme matku některým z mnoha známých způsobů. Jakmile se matka v oddělku již dostatečně rozkladla, překryjeme otvor v přepážce opět mateří mřížkou a po několika dnech můžeme přepážku zcela odstranit, protože včelstva se vlastně již spojila. Přidávání matek produkčním včelstvům pomocí oddělku je velmi jednoduché a nenásilné. V hlavním včelstvu matku nehledáme, včely si většinou ponechají mladou. Tvorba oddělku se starou matkou bude předmětem některého z dalších článků. Máte-li zájem o toto téma napište si o něj v diskusi pod článkem.

Zvykneme-li si každoročně přidávat mladou matku pomocí oddělku, můžeme omezit rojení na skutečně nejmenší míru. Včelstva s takto přidávanými matkami bývají navíc neobyčejně silná. Musíme se však smířit s tím, že v produkčních včelstvech za celou sezonu většinou matky vůbec neuvidíme.

Zdroj: Tvorba oddělků

Pletení papírového stromečku

Papírový stromeček se vyrábí technikou točeného pletení. Je několik možností, jak stromek plést. Můžeme ho plést seshora i zdola, podle nějaké formy i bez ní.

Vezmeme si čtvrtku, ze které si stočíme jehlan, který slepíme izolepou a zastřihneme spodní část do roviny. Jak bude vysoký jehlan, tak bude zhruba vysoký stromeček. Kopyto se používá proto, aby měl stromeček pravidelný tvar. Podle stočení čtvrtky si můžeme nachystat stromeček vysoký a štíhlý, nebo malý a baculatý. Pak vezmeme připravené ruličky (viz návod výše), které nalepíme izolepou z vnitřní části jehlanu. Zapustíme je asi 3 cm hluboko. Rozestup ruliček (a tím hustota) závisí na tom, jak moc chceme mít stromek hustý a vysoký a na poloměru oplétaného předmětu. Pro inspiraci je rozestup mezi jednotlivými ruličkami cca 4 cm při poloměru jehlanu 9 cm. Ruličky pak ohneme směrem ven, aby byly k oplétanému předmětu kolmo.

Přidáme jednu pomocnou ruličku, kterou položíme přes jakoukoli jinou (nebo tu pomocnou můžeme mít už vlepenou těsně vedle nějaké ruličky). A začneme plést klasické točené pletení. Podle oplétaného předmětu nám pletení drží přesně tvar. Při pletení musíme ruličky trochu více utahovat, abychom pletli přesně podle předmětu, který se nám zužuje. Až dopleteme ke špičce, můžeme buď jednotlivé ruličky ustřihnout a přilepit přes sebe, nebo je jednoduše svázat a nechat trčet nahoru.

Na ně pak můžeme přidělat nějakou ozdobu jako špici stromku. Nakonec odlepíme spodní části ruliček ze čtvrtky a můžeme je buď ohnout dovnitř a přilepit, nebo na ně nastavit další ruličky a plést dál dolů (a tím stromeček zvětšovat).

Pak už jen zbývá stromeček ošetřit lihovým nebo vodním mořidlem na dřevo, natřít nebo nastříkat vodovými barvami či roztokem potravinářské barvy, barvy na vejce či na látku a přelakovat (Sportakrylem, který je vhodný i na hračky). Lze také natřít pouze barvou, třeba Balakrylem.

Zdroj: Pletení z papíru

Ruličky na pletení z papíru

Před samotným zahájením výroby papírových ruliček si ujasněte, co vlastně chcete vytvořit. Tomu přizpůsobte i výběr papíru, který na výrobu použijete. Nepoužívejte lakované tiskoviny, špatně na nich drží barva. Ruličky na osnovu vyrábějte z pevnějších papírů, stejně jako ruličky na výrobu předmětů, od nichž očekáváte, že budou mít určitou nosnost (například papírové krabice na skladování nejrůznějších pokladů). Naopak na dekorace a menší předměty je vhodné použít jemný papír, například telefonní seznamy.

Na výrobu papírové ruličky si připravte papír a špejli. Papír rozdělte na proužky o šířce zhruba 7 centimetrů. Špejli položte na roh papíru pod úhlem 45°. Roh papíru přehněte přes špejli, opatrně prstem dotáhněte tak, aby papír špejli těsně ovinul, a špejli začněte koulet po papíře. Až celý pruh papíru namotáte na špejli, přetřete poslední rožek papíru lepidlem a přilepte k ruličce. Rulička se bude mírně rozšiřovat, nelekejte se toho. Je to žádoucí, protože do širší části se vám bude lépe zasouvat navazující rulička.

Máte-li připraveno dostatečné množství ruliček, můžete začít papírové pletení. Nejprve si vytvořte osnovu budoucího výrobku. Ta se vytvoří splétáním osnovních ruliček, nebo můžete použít pevné dno z kartonu. Pro přípravu osnovy z pevného dna potřebujete dva kusy kartonu totožných rozměrů. První díl potřete lepidlem a rozmístěte na něj osnovní ruličky zhruba ve vzdálenosti 2 centimetrů. Poté přilepte druhý díl kartonu, položte na něj něco těžkého a nechte základnu dobře zaschnout. Vyplétání dna je inspirováno pletením z proutí - osnovní ruličky zploštíte a vzájemně je propletete střídavě zespodu a seshora tak, aby vznikla pevná vazba. Možností, jak zakončit hotový výrobek pletený z papíru, je několik. Začátečník jistě nejvíce ocení jednoduchý způsob uzavírky, při kterém ruličku, kterou plete, zasune pod jakoukoliv osnovní ruličku. Jednotlivé osnovní ruličky pak zastřihne a založí podle návodů na videu.

Takto hotové výrobky přetřete barvou, sjednotíte tím barevný odstín a zároveň jim dodáte na pevnosti a trvanlivosti. Po zaschnutí znovu můžete výrobky přetřít libovolnými barvami a vzory dle své fantazie nebo je ozdobit například ubrouskovou technikou.

Výsledek vašeho pletení z papíru pak najde své využití v domácnosti a ozdobí ji jako zajímavá a estetická dekorace. A pokud se vám tato činnost zalíbí, můžete si zřídit i prodej těchto výrobků.

Zdroj: Pletení z papírových ruliček - návody

Jablečný koláč z listového těsta s vanilkovým pudinkem

Díky použití listového těsta a instantního pudinku je příprava tohoto lahodného jablečného koláče velmi snadná. Tento sladký dezert je perfektní způsob, jak někomu ukázat, jak moc vám na něm záleží, a nejlepší na tom je, že ani nebude tušit, jak snadné to je.

Ingredience

• 1 list listového těsta;
• 1 hrnek mléka;
• 1,5 lžíce cukru;
• 1 balení vanilkového pudinku;
• 1/2 hrnku čerstvé smetany;
• 2 červená jablka;
• 1 vejce;
• hnědý cukr;
• 3 lžíce horkého meruňkového džemu.

Postup

Předehřejte troubu na 180 °C. Z plátku listového těsta odřízněte šest 3 cm širokých proužků těsta (nejlépe jeden odřízněte shora, jeden zdola a čtyři ze strany). Umístěte velkou koláčovou formu na listové těsto a pomocí vykrajovátka na pizzu kolem něj obkreslete kruh a poté vložte kulatý kus těsta na koláčový talíř.

V hrnci zahřejte mléko, přidejte pudingový prášek a cukr a vše promíchejte metličkou. Odstraňte hrnec ze sporáku a nechte pudink trochu vychladnout. Pak pudinkový krém rozetřete na listové těsto v koláčové formě a pomocí lžíce uhladíme.

Rozpulte jablka, zbavte jádřinců a nakrájejte na stejně silné tenké plátky. Plátky jablek vyrovnejte na pudingový krém tak, abyste z nich vytvořily kruhy a mezi kruhy zbyla vždy mezera. Začněte s prvním kruhem u vnějšího okraje a pokračujte s menším a menším kruhem ke středu.

Vezměte připravených 6 proužků těsta ze začátku a položte je mezi vrstvy jablečných kroužků, dokud nebude celý povrh pudinku pokrytý. Vezměte poslední pruh těsta, srolujte ho a položte přímo do středu koláčové formy.

Listové těsto potřete rozšlehaným vejcem a posypte hnědým cukrem. Koláč pečte 35 minut na 180 °C dozlatova.

Ještě teplý koláč potřete meruňkovým džemem.

Koláč by měl vypadat jako velká růže s listovým těstem uprostřed. Ideální na víkendový konferenční stolek.

Zdroj: Hrníčkový jablečný koláč s pudinkem

Kdy se bobkovišeň stříhá

Kromě lesklých a kožovitých, tmavě zelených listů je bobkovišeň také známá svým rychlým a bujným růstem, takže nedrží tvar, zvláště pokud je stříhána v nesprávnou roční dobu.

Pokud bobkovišeň seříznete v zimě, tak rostlina zareaguje rychlým vytvořením bohaté vegetace na jaře. To znamená, že kromě okamžité ztráty tvaru, který jste mu dali pečlivým prořezáváním, bude živý plot zranitelnější vůči padlí, houbě, která se živí rostoucími rostlinnými pletivy.

Kdy je tedy ten správný čas na prořezávání živých plotů z bobkovišně? Optimální období je pozdní jaro/začátek léta po odkvětu, od konce května do konce června. V tomto ročním období rostlina reaguje na řezání tím, že produkuje novou vegetaci pomaleji a méně hojně, čímž si déle udrží krásný pravidelný tvar, který jste jí dali.

Jak prořezávat bobkovišně

Nyní, když víme, kdy je nejlepší čas na prořezání bobkovišní, pojďme zjistit, jak ji prořezat. Při stříhání živých plotů mějte na paměti staré přísloví, že „méně je více“: Stříhání omezte na odstraňování suchých, zlomených nebo nemocných větví a stříhejte pouze minimální množství nutné k udržení jejich celkového tvaru. Řezání také udržuje živý plot kompaktní, takže nemá dutý vzhled: řezání nejvyšších větví způsobí, že se rostlina vyvine do šířky a zahušťuje listy pod korunou.

Po dokončením ručního stříhání nemocných nebo poškozených větví pomocí zahradnických nůžek pak můžete šetrně stříhat mechanizovanými nůžkami na živý plot. Pokud jde o nůžky na živý plot, můžete si z řady elektrických nůžek na živý plot vybrat model, který je pro vás ten pravý, například model s tichým chodem s dvojitým ostřím (s ostrými zuby podél obou hran). Pokud je vaše zahrada obklopena domy, je rozumné zvolit nástroj, který není nadměrně hlučný, jako je elektrický nebo akumulátorový plotostřih. Obchodníci nabízí kompletní modely i s baterií a nabíječkou, což vám poskytuje 2 hodiny provozu mezi nabíjením.

Pokud dáváte přednost profesionálnímu modelu vhodnému pro náročnější živé ploty a intenzivní použití, tak vybírejte z řady plotostřihů s benzínovým motorem s výkonem 0,75 kW a se 75 cm jednoduchým ocelovým nožem (se řeznými zuby pouze podél jedné hrany). Mezi profesionálními nůžkami na živý plot s benzínovým motorem najdete také hřídelové nůžky na živý plot s výkonem 0,9 kW a dvoubřitým nožem, který je nastavitelný ve mnoha polohách od 0 do 180°. Hřídelové nůžky na živý plot usnadňují stříhání živých plotů na nerovném nebo strmém terénu nebo tam, kde je porost obtížně dostupný.

Jak používat nůžky na živý plot k prořezávání bobkovišní

Chcete-li zastřihnout živý plot z bobkovišní, tak nejprve seřízněte strany a nakonec horní část.

Při bočním řezání postupujte následovně:

• Máte-li dvoubřité nůžky na živý plot, stříhejte obloukovitým zametacím pohybem zdola nahoru a naopak s použitím obou stran nože.
• Pokud máte naopak nůžky na živý plot s jednou čepelí, stříhejte vždy zdola nahoru.
• Chcete-li zastřihnout horní část živého plotu, nakloňte nůžky na živý plot ( o 5–10°) vzhledem k vodorovné rovině stříhání. Stříhejte pomalu, zvláště pokud je živý plot velmi silný. Bojíte se, že skončíte s nerovným koncem? Pomozte si vytvořením referenčního systému: zasaďte kůly podél živého plotu s provázkem vázaným mezi nimi: výška této čáry označuje správnou výšku stříhání.
• Abyste zajistili, že živý plot zůstane silný i níže, blízko země, zastřihněte živý plot tak, aby byl u základny širší a nahoře užší. V praxi musí mít lichoběžníkový profil: strany rostliny tak dostávají více slunečního světla po celém povrchu, což podporuje růst nízko položených větví, které by jinak byly zastíněny.

Zdroj: Kdy se stříhá bobkovišeň

Škvarkové pagáče se zakysanou smetanou

Ingredience: 600 g hladké mouky, 150 g másla, 2 vejce, 1 lžička cukru krystal, 30 g droždí, 300 g škvarků, 2 lžičky soli, 50 ml mléka, 200 ml zakysané smetany

Technologický postup: Domácí škvarky nemeleme, ale jen je posekáme ostrým nožem na malé kousky, které budou dobře cítit na jazyku. Pagáčky tak budou mnohem chutnější než s mletými škvarky. Posekané škvarky promícháme s domácím vepřovým sádlem, podle chuti osolíme a škvarky odložíme do chladničky, než připravíme těsto. Do mísy robota nasypeme hladkou mouku a promícháme ji se solí. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme asi 50 ml vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. K vykynutému kvásku přidáme vejce, změklé máslo pokrájené na kostky, kysanou smetanu a mísíme nejprve na stupni rychlosti č. 1 deset minut, potom ještě na stupni rychlosti č. 2 dalších pět minut, dokud nedostaneme pružné, lesklé a nelepivé poloměkké těsto, které bez dalšího kynutí vyklopíme pomocí stěrky na pomoučněnou desku. Těsto rozválíme do tvaru obdélníka o tloušťce asi 1,5 cm. Těsto rovnoměrně potřeme posekanými škvarky se sádlem tak, že po obvodu necháme asi 2 cm široký volný pás, a potřené těsto přeložíme shora do středu o třetinu, přes kterou přeložíme zdola nahoru do středu další třetinu těsta, čímž máme na sobě 3 vrstvy, potom stejně překládáme těsto z boků přes sebe, čímž ve výsledku bude na sobě 9 vrstev těsta. Přeložené těsto se škvarky přikryjeme čistou utěrkou a necháme 30 minut odpočívat. Po této době složené těsto opět rozválíme a znovu překládáme, tento postup zopakujeme celkem třikrát. Pokud byste měli doma nyní příliš teplo, klidně odložte těsto do chladničky odpočívat, bude kynout i tam, a vy budete mít jistotu, že se tuk v teple nerozpustí a náplň nevyteče. Potom naplněné a překládané těsto rozválíme na tloušťku asi 3 cm, bez dalšího kynutí pomoučněnou formičkou vykrojíme okrouhlé pagáčky, na které nožem vytvoříme rýhovaní. Pagáčky zakulatíme otáčivým pohybem mezi dlaněmi, přeložíme na plech vystlaný teflonovým papírem a povrch pagáčků potřeme rozšlehaným vejcem pomocí mašlovačky. Pagáčky ihned vložíme do předem vyhřáté trouby, na dno trouby nezapomeneme postavit hrneček s horkou vodou. Pečeme na středním roštu 20 minut při teplotě 180 °C (na funkci horní a dolní ohřev s ventilátorem), až pagáčky budou mít pěknou zlatohnědou barvu. Upečené pagáčky necháme vychladnout na mřížce.

Zdroj: Škvarkové pagáče

Redukce hroznů

Můžeme révě v době zrání nějak napomoci, aby výsledná kvalita hroznů odpovídala našim představám?

Kromě prací, kterými jsme k tomuto cíli přispěli v předchozích měsících, se zmíním ještě o jednom zásahu, ke kterému se někteří pěstitelé mohou stavět i odmítavě. Označuje se jako: „redukce hroznů“ a jde při tom o to, že se keřům část budoucí sklizně odebere a veškeré vznikající asimiláty pak proudí do zbývajících hroznů. Jsou různé názory na termín, kdy k tomuto kroku přistoupit. Redukovat hrozny lze po odkvětu. Důsledkem toho budou husté hrozny s velkými bobulemi, ale kvalita se tím příliš nezvýší. Proto se doporučuje toto patření provádět v době, kdy bobule rostou nebo dokončují svůj růst, tedy od fenofáze zavěšování hroznů do zaměkání. Nejčastěji se redukuje před začátkem zaměkání.

Myslím, že mnoho začínajících malopěstitelů se teď zděsilo, a tak i za ně pokládám otázku: Chcete říci, že se hrozny vystříhají a vyhodí?

Ano. Účelem toho zásahu je zlepšení kvality hroznů, především vyšší cukernatost, také tvorba přiměřeného množství kyselin a aromatických látek. Redukce hroznů zároveň podporuje kvalitu dozrávání hroznů a potlačuje nejen negativní vliv vysokých výnosů na kvalitu vína, ale i na kondici révového keře v dalších letech. Rozhodnutí, zda přistoupit k tomuto kroku, představuje však pro řadu vinařů dilema: „Celý rok se o vinici pečlivě starám a teď mám část úrody zahodit?“ Znám vinaře, kteří toto opatření jednoznačně zavrhují. A znám i ty, pro které se redukce hroznů už stala jednou z běžně prováděných prací za zelena. Zvláště tam, kde si konkurují nejen pěstitelé, ale i výrobci vín z řad malovinařů. Pokud máte kolem sebe řadu konkurentů a chcete-li prodat vše, co ve sklepě máte, musíte nabízet kvalitu. A to už se naučili i malí výrobci vín.

Když se od filozofování vrátím k onomu zásahu, je potřebné dodat, že dobrý výsledek přinese nejen zvolení správného termínu, ale i míra, do jaké se redukce provede. To je velmi ošemetné rozhodnutí a vyžaduje předchozí zkušenost. Na toto téma byla zpracována řada výzkumných prací a nelze říci, že existuje jednoznačné stanovisko.

Způsoby, jak hrozny odstranit, jsou v podstatě dva. Jedním z nich je půlení hroznů, kdy se nůžkami přestřihne hrozen v polovině, či lépe řečeno, odstraní se spodní část hroznu, kde bobule často vyzrávají hůře než na horní polovině. Tento zásah je náročný časově, protože na přepůlení hroznu potřebujete víc času než na jeho úplné odstranění. Úplné odstranění některých hroznů, to je ten druhý způsob redukování. Při něm se odstraňují celé hrozny, které vyrůstají jako třetí v pořadí na letorostu (počítáno od zdola). Někdy i hrozny druhé od shora; pak se na letorostu ponechá jen jeden, ten spodní.

Znamená to, že tentokrát odstřihujeme odshora?

Ano. Tak výrazná redukce se hodí pro keře, na kterých očekáváme velmi vysoké cukernatosti pro vína s vysokými přívlastky, jako jsou např. vína ledová, slámová nebo výběry z bobulí.

Zdroj: Kalendář pro vinaře - září

Příprava před zimováním

Jedná se o péči v podletí, která podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony, na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že v každém včelstvu se nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.

Staré tmavohnědé plásty musíme vyřazovat a dát roztavit, protože jsou méně kvalitní. Toto je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů. Jeho housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.

Včely během léta snášejí pyl a nektar. Pyl se ukládá a nektar zpracovává na med. Med včely přijímají, aby pokryly potřebu energie a tepla, pyl potřebují k vytvoření zásob tuků a bílkovin a krmí jím plod. Jedno včelstvo v zimě spotřebuje průměrně 15 kg krmiva. Proto za odebraný med dáme včelám náhradu, a to připraveným cukerným roztokem.

Za krásných říjnových dnů můžeme pozorovat mladušky, které vyletují do okolí česna a vyprazdňují výkalový vak. Létavky hledají pyl a nektar. Ke konci října pomalu včely končí se snůškou, protože kvete už jen pár stromů a křovin. Plodové hnízdo se z několika tisíc buněk rychle zmenší. Koncem měsíce včely většinou úplně zastaví plodování. Včelstvo má průměrně deset tisíc jedinců, ovšem existují i výjimky. Kritická dolní hranice je pět tisíc jedinců.

Včely před zimou není třeba uteplovat, musí mít zachován kontakt s vnějším prostředím, protože díky němu regulují svůj životní cyklus. Včelstva bychom měli nechat přezimovat nad mřížkovým dnem. Otevřené dno omezí plodování, případně brání příliš časnému rozšiřování. Mimo toho se čerstvý vzduch zdola postará o to, aby se na plástech nevytvářela plíseň. Izolované víko zabrání úniku tepla nahoru.

Chceme-li zabránit varroáze, můžeme v zásadě použít dva způsoby – biotechnický a chemický. K biotechnickým opatřením patří pravidelné vyřezávání zavíčkovaného trubčího plodu na jaře, vytváření oddělků a chladné přezimování. Při chemickém boji nasazujeme především organické kyseliny a syntetické medikamenty. Používání syntetických léčiv má sestupnou tendenci, u roztoče totiž vypěstovává odolnost. Při chemickém boji se prosazují organické kyseliny (kyselina mravenčí, mléčná a šťavelová).

Zdroj: Vyzimované včelstvo

Péče o včely v podletí

Toto období začíná zpravidla v druhé polovině srpna.

Jen od jara do plného léta žijí ve včelstvu tři včelí kasty (jedna matka, několik stovek trubců a třicet až padesát tisíc dělnic). Dělnice vykonávají veškeré činnosti nezbytné k přežití, jako je sběr nektaru a pylu, přinášení vody, stavba plástů, péče o plod, čištění a obrana. Matka zajišťuje kladení vajíček, soudržnost včelstva a dělbu práce v něm. Trubci oplodňují mladé matky, což je jejich jediný úkol. V období vrcholícího léta, kdy se začne projevovat nedostatek snůšky, začnou dělnice trubce z úlů vyhánět. Včelstvo je na podzim a zimě výhradně samičí.

Včely se již v období vrcholícího léta připravují na chladné roční období. V podletí se vytváří hranice mezi letními a zimními včelami. Líhnoucí se dělnice jsou dlouhověké, zachovávají společenství přes zimu a jsou prvními aktivními včelami na jaře. Proto začíná z biologického hlediska nový včelařský rok.

Délka života včely medonosné závisí především na tom, zda se narodila jako letní, nebo zimní včela, což se projevuje péčí o plod. Letní včela se dožívá jen tří až šesti týdnů, pracuje a stará se o plod. Úkolem zimní včely je najíst se dosyta a vydržet přes zimu. Zimní včely se dožívají zpravidla pěti až šesti měsíců, mohou se dožít i devíti měsíců. K přežití zimních včel je potřeba dostatečná zásoba. Aby včelstvo úspěšně přezimovalo, musí mít na počátku zimy nejméně deset tisíc jedinců.

Péče v podletí podporuje přirozené děje ve včelstvu. Začíná po posledním medobraní a jde vůbec o nejdůležitější včelařské úkony – na nich totiž záleží, jestli včely přezimují jako dobře opatřené a silné včelstvo. Tato péče zahrnuje důkladnou prohlídku včelstva, přípravu zimního sediska, doplnění zásob na zimu a opatření proti varroáze. Ten, kdo poprvé posuzuje stav včelstva, by měl vědět, že se v každém včelstvu nalézají různé plásty. Plásty dělíme na zásobní (obsahují med nebo pyl), plodové (je zde plod) a souše (prázdné plásty). V pozdním létě plodiště tvoří většinou dva nástavky. Včelstvo by mělo mít v každém plodišti čtyři až pět plodových plástů, dohromady tedy obsednuto nejméně osm plástů. Pak si můžeme být jisti, že máme výkonnou matku a včelstvo je dost silné. V případě, že tomu tak není, můžeme včelstva zrušit nebo spojit.

Staré tmavohnědé plásty musíme vyřadit a nechat roztavit, protože jsou méně kvalitní. Tento zákrok je i prevencí proti zavíječi voskovému, což je motýl, který proniká do úlů a do úložných prostor plástů a jehož housenky ničí včelí dílo. Napadené plásty můžeme ošetřit sirnými knoty.

Doplnění zásob na zimu: včely během léta snášejí pyl a nektar. Pyl se ukládá a nektar zpracovává na med. Med včely přijímají, aby pokryly potřebu energie a tepla, pyl potřebují k vytvoření zásob tuků a bílkovin a krmí jím plod. Jedno včelstvo v zimě spotřebuje průměrně 15 kg krmiva. Proto za odebraný med musíme dát včelám náhradu, a to v podobě cukerného roztoku.

Za krásných říjnových dnů můžeme pozorovat mladušky, které vyletují do okolí česna a vyprazdňují výkalový vak. Létavky hledají pyl a nektar. Ke konci října pomalu včely končí se snůškou, protože kvete už jen pár stromů a křovin. Plodové hnízdo se z několika tisíc buněk rychle zmenší. Koncem měsíce včely většinou úplně zastaví plodování. Včelstvo má průměrně deset tisíc jedinců, ovšem existují i výjimky. Kritická dolní hranice je pět tisíc jedinců.

Včely před zimou není třeba zateplovat, musí mít zachován kontakt s vnějším prostředím, protože podle něj regulují svůj životní cyklus. Včelstva bychom měli nechat přezimovat nad mřížkovým dnem. Otevřené dno omezí plodování, případně brání příliš časnému rozšiřování. Mimo toho se čerstvý vzduch zdola postará o to, aby se na plástech nevytvářela plíseň. Izolované víko zabrání úniku tepla nahoru.

Co se týče opatření proti varroáze, existují v zásadě dva způsoby (biotechnický a chemický). K biotechnickým opatřením patří pravidelné vyřezávání zavíčkovaného trubčího plodu na jaře, vytváření oddělků a chladné přezimování. Při chemickém boji nasazujeme především organické kyseliny a syntetické medikamenty. Používání syntetických léčiv má sestupnou tendenci, neboť u roztoče vypěstovává odolnost. Při chemickém boji se prosazují organické kyseliny (kyselina mravenčí, mléčná a šťavelová).

Zdroj: Jak chovat včely