Sami Italové tvrdí, že pizzu lze udělat asi na 20 tisíc způsobů, takže lze jen těžko říct, co vše se dá na pizzu použít. Pizza je jeden z nejvšestrannějších pokrmů, protože si na ni může každý dát to, co mu chutná. Pravé italské pizzerie dokonce nabízejí pizzu dle vlastního výběru surovin. Mezi nejčastěji používané suroviny na pizzu patří různé druhy tvrdých, měkkých či plísňových sýrů (mozzarella, parmezán, pecorino, sbrinz, brie, hermelín, camembert, čedar, gouda, ementál, raclette, cantal a další).
Oloupaná rajčata, mrkev a cibuli nakrájejte na středně velké kousky. Do kastrolku nalijte panenský olivový olej, rozpalte jej a následně na něm zpěňte rozmáčknutý česnek. Nakrájenou mrkev a cibuli zpěňte po dobu asi 3 minut. Potom přidejte předem oloupaná rajčata a nechte vařit na mírném plameni po dobu 30–45 minut. Ochuťte solí, pepřem a přírodním cukrem, pro zjemnění můžete přidat kousek másla. Ingredience by měly být rozvařené a můžete je i lehce rozmačkat. Jakmile je omáčka hotová, nechte ji pomalu vychladnout. Až bude studená, vmíchejte do ní směs z bazalky, pepře, soli a olivového oleje.
Ve svém příspěvku PIZZA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie.
Ráda bych se zeptala na těsto na Pizzu které když chladne není tak tvrdé a zůstává alespon trošku vláčné a jestli se dá dát do mražáku jako kupovaná a pak znovu ohřát aby zase změkla děkuji předem
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lenka.
Nemít na druhý den tvrdou pizzu - jednoduchý návod na to je mít kvalitní mouku a z ní dělat těsto. Rozhodně nedělejte těsto jen z Hladké mouky, potřebujete 00 - pekařskou hladkou, nejlépe Italskou. Já podle tohoto testa dělám co je na stránce dělám už dlouho a jsem velice spokojená. A manžel si rochní
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Ingredience: 1 šálek rajského základu na pizzu, 1 šálek nakrájeného čedaru, 100 g ostrého suchého salámu, feferonky, 1 mražené těsto na pizzu
Postup: Těsto rozmrazíme a položíme na plech s pečicím papírem, okraje na obou stranách do jedné třetiny naproti sobě nastřihneme. Na střed tunelu dáme základna pizzu, feferonky, posypeme sýrem a položíme plátky ostrého salámu. Nyní tunel uzavřeme, a to tak, že nastřižené konce přeložíme přes sebe. Takto vzniklý tunel posypeme sýrem a dáme zbylá kolečka salámu. Vložíme do předem vyhřáté trouby na 180 °C a pečeme 15 až 20 minut. Upečený tunel můžeme naporcovat jako štrúdl anebo se s tím nepárat a sníst bez porcování. Prostě to do sebe rovnou nasoukat.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Ingredience: 250 g hladké mouky, 130 ml vody, 1 lžička soli, 2 lžíce olivového oleje
Technologický postup: Smícháme dohromady hladkou mouku, sůl, olivový olej a vodu. Těsto prohněteme a rozválíme válečkem na plát. Vyválený plát potřeme kečupem, na kečup položíme plátky šunky a dále přidáme to, co máme rádi. Vše posypeme kořením na pizzu nebo oreganem majoránkou a tymiánem. Nakonec posypeme nahrubo nastrouhaným sýrem a dáme péct. Pizzu pečeme v předehřáté troubě při 150 °C asi 13 minut. Podáváme ihned po upečení.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 400 ml vlažné vody, 1 lžička soli, troška krystalového cukru, 1 ks droždí, 3 lžíce olivového oleje
Technologický postup: Z trochy vody, lžíce mouky, droždí a krystalového cukru si připravíme kvásek, který necháme vykynout asi 20 minut. Pak ho přidáme do mouky, přidáme olej a sůl a pak postupně přidáváním vody vypracováváme těsto. Přikryjeme ho a v teple necháme kynout 3/4 hodiny. Těsto na pizzu musí být pořádně vykynuté. Pak ho rozdělíme na 5 až 6 částí a z každé vyválíme na pořádně pomoučněném vále pizzu, na kterou klademe cokoliv, co máme rádi. Nakonec posypeme strouhaným sýrem. Pečeme asi 17 minut.
250 g polohrubé mouky (část mouky můžete nahradit celozrnnou moukou, pizza je pak vláčnější)
8 polévkových lžic oleje
¼ l teplé vody
½ kostky droždí
sůl
Postup:
Do mouky přidejte všechny ingredience a řádně uhněťte. Vláčné těsto hned rozprostřete na plech. Rozprostřené těsto potřete kečupem, přidejte například sterilované lečo, poklaďte sýrem, salámem, žampiony (prostě podle chuti nebo co dům dá), nakonec posypte strouhaným sýrem a okořeňte oreganem nebo kořením na pizzu. Pečte při 200 C cca 45 min.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Do větší mísy, protože těsto pak nakyne, si nasypte 300 g hladké mouky. V kastrolku vedle si ze 2 dl mléka, špetky cukru a poloviny droždí připravte kvásek, který necháte vzejít. Poté kvásek nalijte do osolené mouky a zakápněte kapkou olivového oleje. Začněte vypracovávat vláčné těsto, pokud vám těsto lepí, nebo naopak nedrží, klasicky přidávejte mouku, nebo mléko. Těsto nechte na teplém místě asi 25 minut kynout.
Mezitím si připravte smetanový základna pizzu. Budete potřebovat 33% smetanu, tu nalijte do misky a k ní přistrouhejte různé sýry. Doporučujeme například tyto 4 druhy sýra: eidam, nivu, parmezán a buď hermelín, nebo balkánský sýr. Ze sýrů a smetany připravte hustou směs, tu osolte a opepřete. Přidejte 2–4 stroužky prolisovaného česneku, záleží na chuti.
Nyní už můžete pracovat s vykynutým těstem. Rozválejte je, vložte na plech a pokapejte olivovým olejem, který pak vetřete do těsta. Olivový olej vám totiž zajistí křehkost a vláčnost pizzy. Nakonec na pizzu vyklopte z misky směs smetany a sýrů a rovnoměrně ji rozetřete po pizze. Bude se vám možná zdát, že je té směsi hodně, ale opak je pravdou. Nebojte se a dejte tam všechno, co jste si připravili. Je to osvědčené a pizza je opravdu naprosto dokonalá. Na vrch pizzy můžete ještě přidat prosciutto cotto, popřípadě libovou slaninu anebo třeba schwarzwaldskou šunku. Pizzu se smetanovým základem ihned po upečení podávejte. Křehké těsto s lahodnou krémovou směsí sýrů chutná dokonale.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Uvedené suroviny (mouku, prášek do pečiva, olej, vodu a sůl) smíchejte a vypracujte vláčné těsto. S vodou dávejte pozor, někdy stačí méně, někdy více. Plech potřete olejem a těsto pomalu vymačkejte po celém plechu. Těsto se trošku smršťuje, musí se proto tlačit a zároveň s těstem pracovat. Nejlépe je těsto potřít ochuceným rajským protlakem a na něj rovnou položit sýr. Až na tuto vrstvu pak pokládejte ostatní suroviny podle chuti. Sýr se tímto způsobem hezky vpije a upeče s těstem. Nekynuté těsto na pizzu je dobré a velmi rychlé!
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 300 g hladké mouky, 7 g prášku do pečiva, 1/2 lžičky soli, 2 lžíce oleje, mléko
Technologický postup: Z uvedených ingrediencí vypracujeme vláčné těsto. Na válu ho vyválíme na placku a tu pak položíme na plech vymazaný olejem. Těsto následně potíráme rajčatovou směsí a poklademe další ingredience dle chuti. Dáme péct do trouby na 15 minut při 200 °C. Nakonec nastrouháme sýr a ten rozprostřeme po celé pizze. Necháme ještě chvíli zapéct.
Ingredience: 200 ml vody, 50 ml světlého piva, 5 lžic olivového oleje, 500 g hladké mouky, 1 lžička sušeného droždí, špetka cukru
Technologický postup: Všechny ingredience dáme do pekárny, navolíme program Těsto. Po vykynutí můžeme rozdělit na díly a dělat kulaté bochánky, nebo nechat v celku a vyválet na plech. Plech by měl být předehřátý. Dáme do hodně vyhřáté trouby a pečeme zhruba 7–10 minut v dolní části trouby.
Ingredience: 250 g hladké mouky, 6 lžic olivového oleje, ½ sáčku prášku do pečiva, špetka soli, 150 ml vody
Technologický postup: Důkladně rozmícháme droždí ve vlažné vodě, přidáme olej a mouku, hnětením z této směsi postupně vypracujeme těsto ve tvaru koule. Mísu s takto připraveným těstem přikryjeme utěrkou a odložíme na nějaké teplejší místo, kde těsto necháme asi 15 minut odpočívat, aby mohlo pořádně dojít. Následně z těsta tvarujeme placky, na které dáváme další ingredience, a pečeme v předehřáté troubě.
Ingredience: 1 sáček sušeného droždí, 120 ml vody, 300 g polohrubé mouky, 4 lžíce rostlinného oleje, sůl
Technologický postup: Do mixéru vsypeme mouku, droždí a krátce zamícháme. Poté vlijeme vodu a olej, jemně osolíme. Pořádně promixujeme a přendáme do mísy. Přikryjeme utěrkou a necháme kynout na teplém místě cca 1 hodinu. Vykynuté těsto přendáme na vál posypaný polohrubou moukou a ještě jednou ručně prohněteme tak, aby se nám těsto nelepilo. Pokud se lepí, přidáváme po troškách polohrubou mouku. Poté zdobíme dle své chuti a fantazie. Pečeme horkovzduchem na 200 °C zhruba 15–20 minut.
Pod svým dnešním názvem se bešamel poprvé objevil ve slavné francouzské kuchařce Le Cuisinier François z roku 1651, napsané Françoisem Pierre La Varennem. Omáčka byla pojmenovaná na počest markýze Louise de Béchameila, finančníka a správce Bretaně, který je místy nesprávně označován za autora receptu. Za směrodatný je však dnes považován zejména recept Louise Saulniera z roku 1914, uveřejněný v knize Le Répertoire de la Cuisine.
Bešamel nebo béchamel je základ (bešamel je základ) pro světlou omáčku. Jde o tradiční specialitu zvláště francouzské kuchyně. Jak se dělá bešamel? Tato omáčka tvoří základ mnoha dalších omáček, například omáčky Mornay nebo hořčičné omáčky. Příprava omáčky je velice rychlá a jednoduchá: tmavou máslovou jíšku zalijeme mlékem, rozšleháme, provaříme a dochutíme muškátovým květem a cibulí. Omáčka se může podávat k masu, těstovinám nebo ji lze použít k přípravě dalších omáček, například s houbami nebo bílým vínem.
Ingredience: 20 g droždí, ½ lžičky cukru, 550 g hladké mouky na pizzu, 5 lžic panenského olivového oleje, 1 lžička soli, voda
Technologický postup: Rozmíchejte rozdrobené droždí, trochu vlažné vody a cukr. Na teplém místě nechte vzejít kvásek. V míse promíchejte mouku, sůl, kvásek a olej. Postupně přilévejte asi 300 ml vlažné vody a propracovávejte, až vznikne soudržné těsto. Těsto přemístěte na pomoučněný vál a důkladně začněte hníst, aby bylo pružné a nelepilo se. Vytvořte bochánek, poprašte moukou, přikryjte čistou utěrkou a nechte kynout hodinu a půl až dvě hodiny, aby zdvojnásobilo svůj objem. Rozdělte na čtyři díly. Na pomoučněném válu pak každý bochánek vyválejte a vytáhněte na tenkou placku. Pomocí válečku přeneste na plech vyložený pečicím papírem. Vytvarujte zvýšený okraj, těsto rychle poklaďte ingrediencemi podle zvoleného receptu nebo vlastní fantazie a ihned vložte do pořádně rozpálené trouby.
Ingredience: 1 kg hladké mouky, 2 lžíce panenského olivového oleje, 1 kostka droždí, 5 dl vlažné vody, sůl, 300 g loupaných rajčat v plechovce, 300 g mozarelly, pár lístků bazalky, 6 ančoviček, špetka cukru, špetka soli, olej
Technologický postup: Těsto na pizzu připravíme tak, že rozmícháme droždí ve vlažné vodě a smícháme ho s hladkou moukou, olivovým olejem a špetkou soli. Vzniklé těsto rozdělíme na čtyři bochánky, zabalíme do fólie a necháme alespoň 12 hodin odležet v lednici. V míse rozmixujeme loupaná rajčata a ochutíme solí, kapkou olivového oleje a lžící cukru. Pečicí plech vymažeme olivovým olejem, odleželé těsto prsty roztáhneme po celém plechu a potřeme rajčatovou směsí. Ozdobíme plátky mozzarelly a lístky bazalky. Na jednu polovinu přidáme ještě plátky ančoviček (pizza Napoletana). Vše zakápneme olivovým olejem a pečeme v předehřáté troubě na maximum. Čas závisí na vlastnostech trouby, okraje těsta musí být upečené do zlatova.
Ráda bych se zeptala na těsto na Pizzu které když chladne není tak tvrdé a zůstává alespon trošku vláčné a jestli se dá dát do mražáku jako kupovaná a pak znovu ohřát aby zase změkla děkuji předem
Nemít na druhý den tvrdou pizzu - jednoduchý návod na to je mít kvalitní mouku a z ní dělat těsto. Rozhodně nedělejte těsto jen z Hladké mouky, potřebujete 00 - pekařskou hladkou, nejlépe Italskou. Já podle tohoto testa dělám co je na stránce dělám už dlouho a jsem velice spokojená. A manžel si rochní
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
