Vinnou révu napadají nejčastěji. Vedle včasného zásahu vhodnými fungicidy je důležitá především prevence, která začíná u výsadby keřů na vhodné stanoviště, pokračuje vyváženým hnojením a prosvětlováním keřů. Houbové choroby se rozvíjejí při určitých klimatických podmínkách. Příznivými podmínkami jsou hlavně teploty kolem 25 °C a vlhko. Mezi nejčastější houbové choroby révy vinné patří padlí révy, plíseň šedá, plíseň révová a další, jako je červená skvrnitost révy či červená spála révy vinné. Bobule jsou na tyto choroby nejvíce náchylné v srpnu, kdy je potřeba nezanedbat často už poslední ošetření vinice proti těmto houbovým chorobám.
Plíseň révová (Peronospora)
jedna z nejvýznamnějších chorob vinné révy
příznaky: olejovité, žlutozelené, oválné skvrny na povrchu a bělavý spodek listu, hnědnou a zasychají květenství, postižená místa odumírají, silně napadené listy opadávají
ochrana: spočívá zejména v použití měďnatých přípravků, jako jsou Champion, Cuproxat, a dále Folpan a Melody Combi. Pro zahrádkáře jsou vhodné zejména Champion a Cuproxat. Při malé znalosti příznaků choroby se první ošetření provádí před květem a druhé po odkvětu. Organické fungicidy mají dobrou, ale kratší účinnost. Měďnaté fungicidy jsou vhodné především v druhé polovině léta. Pokud jimi ošetřujete révu pěstovanou u zdi, dávejte pozor na to, že postřik by mohl obarvit omítku namodro. Zásadní ochranou, na kterou nejsou třeba žádné přípravky, je důkladně na podzim shrabat všechno listí a bezpečně jej zlikvidovat, nebo spálit. Dobrou prevencí je pěstovat révu na vhodných, slunných místech, kde se pokud možno nevyskytují silné a časté letní rosy, a udržovat keře prosvětlené, vzdušné. Vyšlechtěny byly i odrůdy k této nemoci rezistentní, například vinná réva Krystal
příznaky: choroba napadá všechny zelené části keře, napadené listy i bobule vypadají, jako by byly posypané moukou, napadené bobule praskají a objevuje se takzvaná semenná průtrž, při níž se vylije obsah bobule ven a veškerá úroda může přijít vniveč. Na letorostech vznikají různě utvářené skvrny, které při vyzrávání dřeva tmavnou, až černají
ochrana: lze použít přípravky Discus a Kumulus, pro zahrádkáře je nejvhodnější Discus, který je běžně k dostání včetně návodu na ředění vodou. Preventivní postřiky se aplikují již na mladé výhonky do výšky 20 cm. Postřik lze zopakovat před kvetením a poté při nasazování plodů. Sirné fungicidy jsou proti padlí révovému velmi účinné, ale neměly by se aplikovat dva měsíce před sklizní. Prevencí je vhodné stanoviště pro p
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Když „provětrávací“ prevence nestačí - jakými „zbraněmi“ teď musíme zasáhnout proti houbovým chorobám?
Z toho, co jsem uvedla o sprchávání jako důsledku srážek v době kvetení vyplývá, že takzvaně „do květu“ bychom aplikovat postřiky raději neměli. Po odkvětu a v době vegetace vůbec je nutné pravidelně kontrolovat zdravotní stav révy a to podle vývoje počasí vyhledávat příznaky buď peronospóry (pokud je počasí deštivé) nebo příznaky padlí (pokud je sucho). Aplikovat přípravky proti těmto dvěma chorobám doporučuji drobným pěstitelům podle výskytu příznaků. Sice existují signalizační postupy, jak vývoj chorob v daném čase předpovídat, ale jsou značně náročné. Tak náročné, že ti, kteří je ovládají, je poskytují profesionálním vinařům jako placenou službu. Avšak drobný pěstitel si jistě najde chvíli na to, aby vinici pravidelně procházel, a příznaky výskytu houbových chorob jistě najde včas.
Pokud byl chemický zásah proti houbovým chorobám před květem proveden přípravkem s preventivním účinkem, je možné použít přípravky kontaktní. Proti peronospoře použijeme opět přípravky na bázi mědi, např. FOLPAN, CUPROXAT, či DITHANE, proti padlí např. KUMULUS, KARATHANE nebo CABRIO TOP.
Po odkvětu je však nutné vzít v úvahu možnost výskytu další houbové choroby a tou je šedá hniloba, dříve zvaná plíseň šedá, latinsky Botrytis cinerea. Ta škodí především na květenstvích a později především na hroznech. Květenství mohou zasychat a upadat. Působení plísně šedé známe nejvíce z doby, kdy hrozny zrají. Projevuje se hnilobnými skvrnami na bobulích, které jsou touto plísní napadané postupně - nejprve uvnitř hroznu (kde je déle vlhko) až k povrchovým bobulím, což je nebezpečné hlavně u odrůd s hustým hroznem. Takto napadené hrozny se nehodí ke sklízení. Toto houbové onemocnění je pro pěstitele pohromou - není závislé na teplotě, k jejímu zdárnému rozvoji stačí dostatek vlhkosti. Proto zůstává nepřítelem révy i na podzim, v září či říjnu – tedy pokud prší. Nicméně boj s plísní šedou je nutné začít již po odkvětu, proto se o tom zmiňuji už teď. Kromě preventivního kvalitního provedení všech zelených prací doporučuji v tomto případě určitě provést také preventivní chemické ošetření po odkvětu, například přípravkem MELODY COMBI. Zde je vidět bobule uvnitř hroznu napadené plísní šedou:
Doposud jsme se zabývali houbovými chorobami a v březnu jsme také věnovali pozornost bakteriálním a fytoplazmatickým onemocněním. Existují však ještě další révové choroby...
Systematicky jsou zařazené do skupiny „viróz“ a virům podobných mikroorganizmů, nazývaných „viroidy“ a „virózám podobná onemocnění“. Jsou způsobovány původci tak drobnými, že ani nemají buňky. Viry jsou tvořeny DNA s
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel iason.
prosím o identifikaci choroby a způsob zákroku. ty kuličky na listech se vyskytly náhle a na všech listech. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
Rajská omáčka patří stejně jako svíčková ke stálicím českých kuchyní. Její specifickou nasládlou chuť nenajdete snad nikde jinde na světě.
Suroviny:
30 g hladké mouky
30 g cibule
250 g čerstvých rajčat nebo 2 lžíce rajského protlaku
3 kuličky pepře
2 kuličky nového koření
špetka tymiánu
kousek bobkového listu
1 kávová lžička cukru
ocet
Postup:
Cibuli zpěníme na másle, přidáme mouku a usmažíme jíšku, kterou rozvaříme vývarem z kostí nebo vodou. Do povařené jíšky dáme opraná, na čtvrtky nakrájená rajčata a koření a vaříme ještě 10 minut. Pak omáčku přecedíme, rajčata prolisujeme a podle chuti omáčku ještě osolíme, osladíme a okyselíme. Pokud použijeme místo čerstvých rajčat rajský protlak nebo šťávu, jíšku nejdříve rozvaříme na hodně hustou omáčku, necháme povařit a po přidání protlaku nebo šťávy jen prohřejeme.
Ve svém příspěvku CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Ingredience: 1 větší rajčatový protlak, 1 cibule, 1,5 l vody, 500 ml mléka, 2 hrsti polévkových nudlí, 1 lžíce oleje, 1 kostka bujonu, 1 lžička vegety, 1 snítka libečku
Postup: Na oleji zpěníme cibuli‚ přidáme protlak, vodu‚ bujon a vegetu. Když se polévka vaří, přisypeme polévkové nudle. Jakmile budou nudle uvařené, polévku vypneme. Ovoníme trochou libečku. Připravenou polévku necháme odpočívat nejméně deset minut a až poté do ní vlijeme mléko, nejlépe plnotučné.
V naší poradně s názvem BÍLEJ POVLAK ZEMINY U ORCHIDEI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana.
Prosím o radu na substrátu na orchidejí mám bílý povlak co s tím. Dočetla jsem se že je to častou zálivkou já zaléváme 1krat týdně je to moc,? Děkuji za odpověď
Vesecká
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše orchidej má bílou plíseň. Plísně potřebují ke svému životu vlhko a to přichází z vaší zálivky. Pravděpodobně máte substrát s větší schopností nasáknout vodu. Proto bude stačit zalévat jednou za dva až tři týdny. Zde je návod, co dělat:
Odstraňte všechen substrát s povlakem. Aby se zabránilo šíření choroby, pak použijte sprej proti plísním Fugispray bezchlórový. Zde je jeho cena: https://www.zbozi.cz/hledan…
Roztok aplikujte na místa odkud byl odebrán plesnivý substrát. Při rozsáhlé kontaminaci je možné roztok nalít do celého substrátu v rámci zálivky v ředění jedna lžíce na 3 litry vody. Rostlině to neublíží. Pokud nemáte fungispray, pak do postižené oblasti nalijte v plné síle peroxid vodíku z lékárny. Opakujte každé 2 až 3 dny, dokud se nezastaví jeho šumění.
Ingredience: 1 l čisté rajčatové šťávy, olej, 1 menší cibule, 1 menší paprika, trocha vody, sůl, cukr Noky: 1 vejce, sůl, 100 g hrubé mouky, trocha vody
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přidáme rajčatovou šťávu, trochu vody, pokrájenou cibuli a papriku, osolíme a osladíme podle chuti. Všechny suroviny na noky smícháme. Necháme chvíli odstát, pak zavaříme noky do vroucí rajské polévky a chvíli povaříme.
V naší poradně s názvem CHOROBY RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Foltýnková Zdenka.
Vršky rostliny získaly žlutou barvu -opravdu citronově žlutou barvu, jinak na nich není nic vidět
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Důvody žloutnutí listů u rajčat:
- mohlo by to být z důvodu nedostatku dusíku v půdě. Zda-li je to tento případ můžete zjistit zkontrolováním hladiny dusíku v půdě a pak případně přidat trochu výživných látek do půdy. Po několika dnech můžete pozorovat, jestli jsou stále žluté a nebo začaly zelenat.
- dalším důvodem by mohla být houba nebo bakteriální problém jako Alternaria alternata nebo dalších nemocí rajčat. Pokud vaše rostlina má nějakou takovou nemoc, pak by měla být odpovídajícím způsobem ošetřena.
- někdy to může být problém se škůdcem v rostlinách, který musí být správně odstraněn. Mohly by to být housenky nebo červi ovlivňující zdravotní stav rostliny rajčete. Můžete použít organické pesticidy, jenž se dobře vypořádají s touto situací.
Před provedením jakýchkoli změn s půdou nebo přidáním pesticidů, je třeba se ujistit, že rostlina není vysychlá. Půda by měla být dostatečně vlhká. Pokud tomu tak není, pak může být i tento malý nedostatek důvodem ke žloutnutí listů.
Ingredience: 1 l vody, 2–4 lžíce rajčatového protlaku, 150 g vařených nudlí nebo jiných těstovin, 5 kuliček celého pepře, 3 kuličky nového koření, 1 bobkový list, 1 skořice, 1 menší cibule, ocet, cukr, sůl
Na jíšku: 2 lžíce hladké mouky, 2 lžíce másla, čerstvá bazalka na ozdobu
Postup: Do vody dáme vařit rajčatový protlak, cibuli překrojenou na dvě půlky a koření. Vaříme asi 25 minut. Jíšku si připravíme tak, že na rozehřátém másle za stálého míchání orestujeme hladkou mouku. Polévku zahustíme připravenou jíškou, provaříme, dochutíme solí, cukrem, popřípadě octem. Přecedíme a vložíme uvařené nudle, zdobíme bazalkou.
Ve svém příspěvku PĚSTOVÁNÍ ČESNEKU CHOROBY A ŠKŮDCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra Josef.
Včera jsem sklízel česnek.Na polovině záhonu téměř už žlutá nať.Druhá polovina ještě slušně zelená a konce listů už žloutnoucí.Na té první žluté nati jsem zaregistroval silné napadení jakoby rzí.Plno drobných teček rzi.Setkal jsem se s tím poprvé.Co to je?:
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Marie.
Dobrý den,
měla jsem úplně stejný problém u česneku. Česnek byl napaden rzí, listy rostliny začaly žloutnout, některé víc, některé méně. Rozhodla jsem se česnek vytáhnout ze země. Vrchní vrstva byla pokryta plísní. Sloupla jsem a dala sušit. Dokonce už mi něco žere i cibuli. U kořene, pokud už není zcela sežraný, jsem objevila malinké hnědé housenky.
Také prosím o radu.
Ingredience: 1 lžíce másla (muže být i Hera nebo rostlinný tuk), hladká mouka, 1 větší rajský protlak, 5 lžic rýže, 1–1,5 l vody, sůl, skořice, cukr, trochu jablečného octa (nebo obyčejného), může být trochu pepře
Postup: Rozpuštěné máslo a hladkou mouku vymícháme, když je hmota hladká, přidáme rajský protlak, zamícháme a po troše přidáváme studenou vodu a mícháme, aby se nám neudělaly hrudky. Když máme hustotu dle své libosti, přidáme rýži (pokud máte rádi polévku hustou, dáme víc, a naopak). Posolíme, promícháváme. Když je rýže měkká, přidáme trochu octa, vhodný je jablečný ocet, cukr (množství podle toho, jak to chcete mít sladké; pro děti je vhodný hnědý cukr). Nakonec přidáme skořici, dobře zamícháme a můžeme servírovat
Ingredience: 2 lžíce oleje (nejlépe olivového), 1 malou cibulku (nakrájenou na drobno), 1 l vývaru (nejlépe drůbežího), 500 g čerstvých rajčat (oloupaných a nakrájených, nebo přímo plechovku loupaných krájených rajčat), 25 g studeného másla, 4 lžíce 12% smetany, špetičku skořice, sůl, pepř a čerstvý nebo sušený tymián na dochucení
Postup: Nařízněte křížem slupku rajčat na špičce, dejte je do cedníku a přelijte vařící vodou. Slupka pak půjde snadno stáhnout. Oloupaná rajčata nakrájejte na drobno. Na oleji v hrnci krátce osmahněte cibulku a zalijte ji horkým vývarem. Vsypte rajčata, podle potřeby lehce osolte a opepřete. Přidejte trochu tymiánu. Polévku za občasného míchání vařte asi dvacet minut na mírném ohni. Vařečkou přitom o stěny hrnce drťte případné kousky rajčat – zelenina by se měla rozvařit co nejvíc do hladka. Ještě můžete polévku rozmixovat (ale nemusíte), třeba ponorným mixérem. Dále už ji nevařte, jen do ní vhoďte studené máslo nakrájené na kousky a zamíchejte, aby se rozpustilo. Máslo polévku zjemní a mírně zahustí. Dochuťte kořením (budete překvapeni, jak mimořádně zajímavou chuť dodá skořice) a solí. Před podáváním polévku ozdobte pomocí lžíce kopečkem smetany. Dochutit můžete i trochou tymiánu, také ten s rajskou chutí báječně ladí. Jestli máte víc smetany, můžete ji přidat do polévky, bude ještě jemnější a krémovitější. Potom už ale rajskou polévku nevařte, stačí ji jenom prohřát. Výborným tipem je přidat k vařící se polévce kostku či dvě jemného taveného sýra. Ochutí ji a zahustí. Na hotovou polévku pak můžete nasypat nastrouhaný tvrdý sýr, skvěle ji dochutí.
Ve svém příspěvku CHOROBY VYSAZENÝCH RAJČAT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dědík.
Na listech vysazeních rajčat sz od sponích listů objevila na nich bílá vrstva a šíří se nahoru na listech.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stanislav Musil.
Na vysazených rajčatech Start SF1 se objevil bílý povlak na vrchu listů ve spodní části.
Prosím o radu děkuji Musil Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Ingredience: 4 dkg másla, 1,5 l vody, 1 rajský protlak, 4 dkg cibule, 6 dkg hladké mouky, 2 dl mléka, podle chuti špetku soli a špetku cukru, podle potřeby rýži
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na jemno. Rýži uvaříme podle návodu na balení. Z másla a mouky uděláme jíšku, přidáme nakrájenou cibuli a chvíli smažíme. Následně zalijeme vodou a necháme přejít varem. Poté do polévky přidáme rajský protlak, osolíme a dobře povaříme. Dále do rajské polévky přidáme v mléce rozmíchanou mouku. Nakonec podle chuti přidáme cukr a ještě necháme přejít varem. Rajskou polévku z protlaku podáváme s uvařenou rýží.
Ingredience: 1 balení rajčatového protlaku, 1 kostka masového bujonu, 5 kuliček nového koření, 5 kuliček pepře, 5 hřebíčků, 2 bobkové listy, trochu rozsekaného tymiánu, hladká mouka na zahuštění, 1–2 vejce, hrubá mouka na kapání, sůl dle chuti, cukr dle potřeby a chuti
Postup: Dáme vařit cca 1,5–2 litry vody, ve které povaříme 5–10 minut nové koření, pepř, hřebíček a bobkový list. Koření potom vyjmeme (lze použít nerezové sítko na čaj, je to jednodušší). Vložíme bujonovou kostku a zahustíme hladkou moukou rozmíchanou ve studené vodě. Přidáme rajčatový protlak a tymián a podle chuti přisolíme. Kdo má raději sladší, může si i přisladit 0,5–1 lžičkou cukru (ale není potřeba). Nakonec si v rozšlehaném vejci s trošičkou vody rozmícháme hrubou mouku – kapání nesmí být moc řídké (rozvařilo by se), ale ještě musí z vidličky pomalu odkapávat. Připravenou směs nakapeme do vroucí polévky, a když vyplave, polévku odstavíme. Můžeme hned podávat.
V naší poradně s názvem CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Může jít o houbovou nákazu. Aplikujte postřik přípravkem Kuprikol 50 dvakrát s odstupem tří týdnů. Zároveň si kupte hořkou sůl (magnézium) a rostlinu postříkejte 3% roztokem v mezidobí mezi ošetřeními Kuprikolem. Zbytek hořké soli můžete použít na zálivku.
Ingredience: 1 velká cibule, hrstka kořenové zeleniny pokrájené na kousky, 2 lžíce olivového oleje, 1 malá plechovka rajského protlaku, 80 g těstovin tortellini se šunkou, hrst čerstvého hrášku, čerstvá bazalka, sůl, mletý pepř, zeleninový bujon
Postup: V hrnci rozpálíme olej, přisypeme nadrobno pokrájenou cibuli a zeleninu a za stálého míchání osmahneme dozlatova. Zalijeme studenou vodou (cca 1,3 l), osolíme, opepříme, přidáme bujon a přivedeme k varu. Do vařící polévky nasypeme tortellini a na mírném ohni vaříme. Po 10 minutách varu přidáme protlak a hrášek a dovaříme do změknutí těstovin. Podle chuti můžeme dosolit, případně přidat špetku cukru. Na talíři posypeme polévku posekanými lístky bazalky.
Jak jsem již naznačila, rajskou omáčku můžete připravit hned několika způsoby: někdo preferuje omáčku připravenou z čerstvých rajčat, jiný raději zvolí již hotový domácí či kupovaný rajský protlak, někdo si ji připraví z hovězího, někdo z mletého masa, někdo ji podává s plněnými paprikami. Je na vás, co si vyberete, na co jsou vaše chuťové buňky připravené. Nezapomeňte si k rajské omáčce připravit přílohu, a to houskový knedlík nebo těstoviny nebo rýži.
V naší poradně s názvem CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Děkuji za odpověď. Ráda bych věděla z čeho tato houbová nákaza vzniká. Nerada bych o túje přišla. Jsou krásné, zelené, ale nesmí se rozhrnout větvičky. Je to všude. Ten útvar se obtáčí kolem větvičky, má krásnou medovou barvu i strukturu. Nikdo z mého okolí se s tím ještě nesetkal. Děkuji za ochotu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Jestli se podaří vyléčení pomocí Kuprikolu, tak příčinou bývá nedostatek průvanu v koruně i kolem stromků.
Na oleji osmažte na drobno nakrájenou cibuli, přidejte koření a zaprašte hladkou moukou. Vše zalijte asi 1 litrem studené vody a důkladně rozmíchejte. Přidejte rajské protlaky, povařte asi 30 minut a poté přeceďte, abyste se zbavili koření. Dochuťte solí a pepřem. Omáčku můžete podávat jen s těstovinami, rýží nebo knedlíkem. Ale jestli budete mít chuť, můžete ji doplnit například již hotovou sekanou.
Recept je navržen pro zpracování jednoho kilogramu hovězí zadní plece. Výsledný pokrm vystačí na pět porcí s pěti knedlíky a dostatkem výborné omáčky, které se nikdy nepřejíte. V receptu se používají čerstvá rajčata i rajčatový protlak. Kouzlem tohoto receptu je červená paprika a skořice. Ty dodají omáčce jedinečnost, díky které si ji zamilujete. Pro vytvoření tohoto červeného skvostu budete potřebovat několik běžných ingrediencí a tento dokonalý postup.
Nejprve uvařte maso doměkka. Ve velkém kastrólu přiveďte k varu tři litry vody s jednou lžičkou soli. Do vroucí vody ponořte celé maso a zvolna vařte 2,5 hodiny. Mezi tím si nakrájejte rajčata na menší kousky, nadrobno rozkrájejte cibulku, citron rozkrájejte na plátky a do misky si připravte všechno koření. Deset minut před dovařením masa si na oleji zpěňte (1 až 2 minuty) nadrobno nakrájenou cibuli, přidejte pokrájená rajčata a duste 5 minut. Potom přidejte rajský protlak, všechno koření a na plátky rozkrájený citron. Vše zalijte veškerým horkým vývarem z masa a vařte do doby, než se rajčata úplně rozvaří (asi 20 minut). Pak omáčku přeceďte, dochuťte cukrem a osolte. Na másle si z mouky za stálého míchání a na mírném teple uvařte hnědou jíšku (doba vaření mouky v másle je 15 minut), kterou pak vmíchejte horkou do omáčky a pomalu znovu přiveďte k varu. Za stálého míchání uvidíte, jak se vám omáčka krásně zahušťuje a nádherně voní. Omáčku povařte ještě 5 minut, aby vás nepálila žáha z té jíšky. Do hotové omáčky můžete k prohřátí naskládat nakrájené kousky masa, které už trochu vychladlo. Nejlepší příloha jsou houskové knedlíky, ale můžou se použít i těstoviny.
Ve svém příspěvku CHOROBY TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šilhová.
Mám nízké rozvětvené túje (asi 15 let staré) a nyní jsem zjistila, že uvnitř jsou větve obalené rosolovitou hnědou hmotou. Jde snadno odstranit, ale větve pod touto hmotou jsou narušené, zduřelé . Ne povrchu tújí nejsou patrné žádné známky poškození. Může mi někdo poradit o jakou chorobu se jedná a jak tyto napadené túje ošetřit. Mám napadané všechny túje - jsou rozmístěné po celém pozemku a vzdálené od sebe. Foto nemám. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Václav Štros.
Jedná se opravdu túje? Podle toho jak to popisujete, že jsou zduřené větve a o tom slizu, tak se spíš zdá, že jde o nějaký druh Jalovce, těch je velká spousta druhů!! užíznět zdravou větvičku a doneste JI ukázat ZAHRADNÍKOVI. když ten potvrdí, že se jedná o thúji, tak skutečně stačí Kuprikol. Jestli je to jalovec, jako, že asi ano, tak se jedná o plíseň hruškovou. Pokud jsou v blízkosti hrušně, tak se jí zbavíte pouze tím, že jalovce vykácíte a už je nikdy nebudete pěstovat a pořídíte si zerav- túje.
Nejdříve si oloupejte rajčata. Nejlépe vám to půjde, když je naříznete do kříže, na chvíli vložíte do vařící vody a poté je přendáte do studené vody. Díky tomuto postupu slupku lehce stáhnete. Rajčata zbavte jádřince a nakrájejte je na kousky. Oloupejte a nastrouhejte mrkev, očistěte cibuli a nakrájejte ji na jemno. Cibuli nechte zesklovatět v hrnci na olivovém oleji, pak přidejte trochu hladké mouky a za neustálého míchání chvíli smažte. Přidejte připravená rajčata a mrkev, trochu vody a vařte asi 15 minut. Ponorným mixérem omáčku rozmixujte, přidejte bílý jogurt, dochuťte cukrem a troškou soli a krátce povařte. Můžete podávat s vařeným hovězím masem.
Maso očistěte, omyjte studenou vodou a dejte vařit (máte-li tlakový hrnec, zkrátíte si dobu vaření). Maso vařte tak dlouho, dokud nebude měkké. Poté ve větším hrnci nechte zesklovatět na drobno nakrájenou cibuli, přidejte koření, zaprašte hladkou moukou a za stálého míchání nechte chvíli smažit. Přidejte rajské protlaky a dál krátce smažte. Vše zalijte vývarem z masa a nechte asi 20 minut provařit. Dochuťte solí a cukrem a na závěr nezapomeňte omáčku přecedit, abyste neměli na talíři koření. Uvařené maso nakrájejte na plátky a na talíři přelévejte rajskou omáčkou.
