Zajímáte se o téma RAJSKÉ NEMOCI? Tak právě pro vás je určen tento článek. Pod spojením rajská omáčka si určitě každý z nás představí úplně něco jiného. Někdo si hned vybaví tu červenou omáčku ze školní jídelny, které se leckdy jen rajská omáčka říkalo, někdo si připomene tu úžasnou voňavou „rajskou“ od babičky. Představy jsou různé. Tápete-li, jak rajskou omáčku připravit (není to pořád ono, něco tomu chybí nebo ji děláte poprvé), zkuste si nechat poradit a vyberte si jeden z níže uvedených receptů, který je vám nejbližší či nejsympatičtější. Věřím, že si pochutnáte.
Rajská omáčka bez masa
Ingredience:
2 cibule
2 rajské protlaky
3 kusy bobkového listu
5 kusů nového koření
5 kusů celého černého pepře
5 kusů hřebíčku
olej na smažení cibulky
hladká mouka na zahuštění omáčky
cukr
sůl
Postup:
Na oleji osmažte na drobno nakrájenou cibuli, přidejte koření a zaprašte hladkou moukou. Vše zalijte asi 1 litrem studené vody a důkladně rozmíchejte. Přidejte rajské protlaky, povařte asi 30 minut a poté přeceďte, abyste se zbavili koření. Dochuťte solí a pepřem. Omáčku můžete podávat jen s těstovinami, rýží nebo knedlíkem. Ale jestli budete mít chuť, můžete ji doplnit například již hotovou sekanou.
Maso očistěte, omyjte studenou vodou a dejte vařit (máte-li tlakový hrnec, zkrátíte si dobu vaření). Maso vařte tak dlouho, dokud nebude měkké. Poté ve větším hrnci nechte zesklovatět na drobno nakrájenou cibuli, přidejte koření, zaprašte hladkou moukou a za stálého míchání nechte chvíli smažit. Přidejte rajské protlaky a dál krátce smažte. Vše zalijte vývarem z masa a nechte asi 20 minut provařit. Dochuťte solí a cukrem a na závěr nezapomeňte omáčku přecedit, abyste neměli na talíři koření. Uvařené maso nakrájejte na plátky a na talíři přelévejte rajskou omáčkou.
Nepřípustný je štíhlý, dlouhý nebo čtvercový tvar trupu, plochá prsa, příliš vysoký nebo příliš nízký postoj, chybějící nebo nesprávně utvářené supí peří či rousy.
Vady se vyskytují i v utváření nebo nasazení ocasu – k těm nejčastějším patří úzký, krátký nebo nízko nesený ocas, u kohoutů zahnuté nebo nedostatečně vyvinuté srpy.
Nevhodný je hrubý nebo příliš velký hřeben, těžká hlava, ojediněle zažloutlé nebo nazelenalé běháky nebo výše nesená křídla.
U vousatých je nežádoucí řídký nebo nesprávně utvářený vous, příliš velké vousy bránící výhledu, viditelné laloky.
Tyto slepičky mají větší citlivost k Markově nemoci. Jedná se o infekční nádorové onemocnění postihující kur domácí. Způsobuje je DNA virus sférického tvaru s ikozahedrální (dvacetistěnnou) symetrií, patřící do čeledi Herpesviridae. Virus Markovy choroby je v populaci drůbeže ubikvitární (všudypřítomný). Sérologicky se původce nemoci dělí na tři typy. Za nejvýznamnější se považuje sérotyp jedna, obsahující patogenní kmeny s jejich oslabenými variantami, a sérotyp tři (takzvaný krůtí herpetický virus), který se používá na výrobu vakcíny pro kur. Sérotyp dvě zahrnuje zcela nepatogenní kmeny. K nemoci existuje u drůbeže genetická rezistence. Té lze využít pro šlechtění odolných linií. Nákaza se šíří přímým kontaktem s nemocným jedincem a nepřímo kontaminovanými předměty a prachem. Virus obsažený v buňkách péřových váčků vylučují do prostředí i infikovaní jedinci, u nichž se neprojevují příznaky. Markova nemoc se vyskytuje nejčastěji u nosných plemen slepic na začátku snůšky, tedy kolem půl roku věku. Onemocnění se může vyskytnout i u mladších jedinců, tedy zhruba ve věku 4–6 týdnů. U brojlerů se kvůli krátké době výkrmu (35–40 dnů) s touto nemocí setkáváme jen zřídka. Klinické příznaky se mohou projevovat v několika formách, popřípadě i v jejich kombinacích. Pro akutní formu je typické, že zvířata v hejnu mají svěšená křídla a rozhozené nohy v důsledku obrny běháků. Nádory se tvoří na žláznatém žaludku. Při klasické formě nemoci jsou zánětem postiženy zejména nervy na periferii těla (zbytní), dochází k obrnám a ochrnutí končetin. Kromě těchto závažných příznaků způsobuje Markova choroba i oslabení celého imunitního systému organismu, proto se pak uplatňují druhotné bakteriální, parazitární či plísňové infekce, které průběh nemoci ještě více zkomplikují. Vzhledem k tomu, že se v České republice již od 60. let 20. století pravidelně vakcinuje, byl výskyt klinických příznaků Markovy nemoci omezen.
V naší poradně s názvem VOSKOVKA-POKOJOVÁ ROSTLINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila Mikulcová.
Mám trochu odlišný druh voskovky s bílými, o něco většími květy. Každý rok v létě kvete a letos se na ní objevil 1 plod! Lesklá zelená koule, která poměrně rychle roste, teď má průměr asi 3 cm a vypadá jako nezralé rajské jablíčko. Zajímalo by mě, o jaký druh voskovky se jedná, jestli jsou její plody jedlé a jak vypadají v plné zralosti, které pravděpodobně v domácích pdmínkách nedosáhne. Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Voskovek je mnoho druhů a většina z nich nemá plody. Jen voskovka mnohokvětá (hoya multiflora) vytváří během podzimu plody. Tady jsou vidět obrázky této voskovky https://www.google.cz/image…
Co se týče jedovatosti, tak všechny voskovky včetně jejich plodů jsou považovány za toxické. To nutně neznamená, že jsou jedovaté. Účinky se však liší podle druhu a velikosti zvířete, které listy požije. Brožura „Jedovaté rostliny“ University of Washington uvádí voskovku jako netoxickou, ale protože existuje mnoho odrůd a mnoho různých reakcí na rostlinné sloučeniny, bylo by nejlepší držet ji mimo dosah domácích zvířat a dětí. Každý, kdo má alergii na latex, by se měl vyhnout manipulaci s rostlinou, pokud je poškozena.
Rajský protlak získáme odpařováním vody z rajské šťávy. Šťávu za stálého míchání vaříme a odpařujeme na ½–⅓ původního objemu. Protlakem pak naplníme menší čisté sklenice, které uzavřeme a sterilujeme 10 minut při teplotě 100 stupňů Celsia.
V naší poradně s názvem SEKVOJ NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lea Kafková.
Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Asi před 10 lety jsme si koupili sekvoj, kterou jsme zasadili do zahrady na slunné místo. Celou dobu dobře prospíval, až letos v létě začal začalo jehličí od kmene mohutně rezavět a to až do výšky asi 5m od země. Máme strom moc rádi, je to velká okrasa zahrady a neradi bychom o něho přišli.
Děkuji za radu
Lea kafková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Sekvoje jsou náchylné k onemocnění zvané rakovina sekvojí nebo rakovina seiridium. Příčinou jsou houbové patogeny druhu Seiridium. Zde je vidět, jak vypadá rakovina sekvojí: https://www.google.cz/searc…
Tato nemoc způsobuje zachvácéní větví, na kterých všechny listy hnědnou, zatímco okolní větve udržují svůj zelený vzhled. V místech odumírající tkáně se může na kůře objevit výron slizu. Menší stromy mohou v důsledku této nemoci zemřít. Nákaza se šíří větrem a vodou, vývoj onemocnění je povzbuzen v deštivém počasí. Chcete-li překonat rakovinu sekvojí, tak odřízněte a zničte nemocné větve. Vždy sterilizujte své zahradnické nůžky mezi každým řezem, aby se zabránilo šíření nemoci. Neexistuje žádný lék na tuto nemoc, takže rostliny, které trpí extrémní infekcí by měly být odstraněny a zničeny.
Kečup je vlastně dochucený rajský protlak, který si připravíme tak, že z rajské šťávy odpaříme ⅔ vody a dochutíme.
Suroviny:
1 kg rajského protlaku
½ dl octa
20 g soli
50 g cukru
20 g hořčice
1 lžička solamylu
¼ lžičky mletého černého pepře
¼ lžičky nového koření (mleté)
¼ lžičky mleté skořice
¼ lžičky hřebíčku
½ lžičky sladké papriky
trochu: muškátového oříšku, mírně pálivé papriky
50–70 g jemně rozmixované kořenové zeleniny (mrkev, celer, petržel a cibuli uvaříme ve slané vodě)
Postup:
Do rajského protlaku přidáme všechny přísady, promícháme, přivedeme do varu a ještě horký protlak plníme do malých, předehřátých sklenic. Hned uzavřeme, dáme na 10 minut do vodorovné polohy, poté postavíme a necháme volně na vzduchu vychladnout.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 90 dkg hovězí kližky nakrájené na kostky, 90 dkg cibule, pokrájené 2 velké papriky, banana peppers (tak zvané Bell peppers nemají moc chuti, ale v nouzi je lze také použít), zbavené semínek a nakrájené na proužky, 3 rajčata, oloupaná a bez semínek, nebo 3 polévkové lžíce rajského protlaku, nebo 1 hrnek rajské šťávy, nebo 2 hrnky salsy, 3 lžíce sádla, 3 lžíce maďarské papriky, 1 lžička drceného kmínu, 1 lžička majoránky, 10 stroužků česneku, jemně nasekaných, po 1 lžičce soli a pepře (později dle chuti), 3 hrnky vývaru nebo vody
Postup: Kližku osolíme, opepříme a opečeme na sádle na prudkém ohni. Maso vyjmeme a na témže tuku na mírném ohni osmahneme cibulku dozlatova, zaprášíme paprikou, lehce osmahneme, podlijeme vývarem či vodou, dáme zpět maso a vše ostatní. Dusíme asi hodinu za občasného zamíchání a eventuálního dolití vody, a až je maso měkké, odstavíme z plotny. Guláš je nejlepší druhý den, kdy jej ohřejeme v kastrolku, ve kterém jsme napřed přivedli do varu trochu vody. Omáčka z rozvařených paprik a cibule je dostatečně hustá. Na správný guláš nepoužíváme k zahuštění žádnou mouku nebo zápražku. Podáváme se spaetzlemi nebo s nudlemi. Guláš pak s knedlíkem nebo s krajícem žitného chleba. Povrch porce guláše posypeme na plátky pokrájenou čerstvou cibulí.
Ve svém příspěvku NEMOCI TÚJÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Prosim o radu.Na větvích túje se každoročnĕ vytváří slizký povlak hnědé barvy.Letos na všech větvích.Po postřiku zaschne,ale vytvoří se po nějaké ďobě znovu. Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Antonin.
mam řadu tují přes 20 let, od jedne strany jedna po druhe uhyne/každy rok jedna a ty co mají tenší kmen vedle ty jsou ok/
to jehličí usichá a pak zrezaví,celkem 5kusu
Děkuji
Ingredience: 1 l čisté rajčatové šťávy, olej, 1 menší cibule, 1 menší paprika, trocha vody, sůl, cukr Noky: 1 vejce, sůl, 100 g hrubé mouky, trocha vody
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přidáme rajčatovou šťávu, trochu vody, pokrájenou cibuli a papriku, osolíme a osladíme podle chuti. Všechny suroviny na noky smícháme. Necháme chvíli odstát, pak zavaříme noky do vroucí rajské polévky a chvíli povaříme.
Ingredience: 4 dkg másla, 1,5 l vody, 1 rajský protlak, 4 dkg cibule, 6 dkg hladké mouky, 2 dl mléka, podle chuti špetku soli a špetku cukru, podle potřeby rýži
Postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na jemno. Rýži uvaříme podle návodu na balení. Z másla a mouky uděláme jíšku, přidáme nakrájenou cibuli a chvíli smažíme. Následně zalijeme vodou a necháme přejít varem. Poté do polévky přidáme rajský protlak, osolíme a dobře povaříme. Dále do rajské polévky přidáme v mléce rozmíchanou mouku. Nakonec podle chuti přidáme cukr a ještě necháme přejít varem. Rajskou polévku z protlaku podáváme s uvařenou rýží.
Jak jsem již naznačila, rajskou omáčku můžete připravit hned několika způsoby: někdo preferuje omáčku připravenou z čerstvých rajčat, jiný raději zvolí již hotový domácí či kupovaný rajský protlak, někdo si ji připraví z hovězího, někdo z mletého masa, někdo ji podává s plněnými paprikami. Je na vás, co si vyberete, na co jsou vaše chuťové buňky připravené. Nezapomeňte si k rajské omáčce připravit přílohu, a to houskový knedlík nebo těstoviny nebo rýži.
Ingredience: 400 g paprik, 2 kg rajčat oloupaných a upravených, 1 kg cibule, 250 ml oleje, sůl, pepř
Technologický postup: Papriky omyjeme, zbavíme semeníků a nakrájíme. Rajčata omyjeme, na chvilku ponoříme do vařící vody, oloupeme, překrojíme, zbavíme semeníků i přebytečné šťávy a také je nakrájíme. Oloupanou cibuli nakrájíme na větší kostičky. Do kastrolu nalijeme olej, přisypeme nakrájenou cibulku a restujeme ji, než zesklovatí. Přidáme papriky a podusíme je spolu s cibulí. Papriky nepodléváme, na začátku restování je stále mícháme a papriky samy pustí šťávu. Po 10 až 15 minutách přidáme rajčata, osolíme, opepříme, dobře promícháme a plníme ještě teplé do sklenic. Pokud máme rajčata méně tuhá, část přebytečné šťávy odebereme do sklenice a zavaříme spolu s lečem. Šťávu potom použijeme při pečení masa na leču na podlití. Také zbylou šťávu nevyléváme, ale zavaříme. Použijeme ji třeba při přípravě rajské omáčky. Sklenice uzavřeme víčkem a zavařujeme při teplotě 80–85 °C cca 20 minut. Takto konzervované lečo používáme po přidání uzeniny a vajec jako klasické nebo jej můžeme použít při pečení lazaní, pizzy, k různé úpravě masa a podobně.
Dej na rendlíček kousek másla, čtyry velká rajská jablíčka, kousek rozkrájené cibule, několik zrnek pepře a nového koření, a nech to dusit, pak to hodně rozmačkej, nalej na to 4 decilitry hovězí polívky a proceď to do hrnečku, přidej k tomu trochu octa a trochu vína, zapraš to bledou jíškou, dej do toho kousek cukru, trochu sekané citrónové kůry a nech to ještě povařit.
Jak je vidět, tak fantazii se při vaření rajské omáčky meze nekladou.
Ingredience: 600 g hovězí plece, 150 g špeku, 600 g kořenové zeleniny, 100 g cibule, divoké koření (pepř, nové koření, bobkový list), malý kousek celé skořice (podle chuti i čtyři hřebíčky), 100 ml oleje, lžíce cukru, 200 g rajského protlaku, 1 200 ml masového vývaru, sůl, pepř, 80 g másla, citrónová šťáva
Ingredience na houskové knedlíky: ½ starší veky, 20 g droždí, 1 lžička krupicového cukru, 250 ml mléka, 400 g hrubé mouky, 1 vejce, sůl
Postup: Maso v celku prošpikujeme proužky slaniny (1/3 celkového množství), můžeme protknout i kusy zeleniny (též 1/3 množství), osolíme a opepříme. Na rozpáleném oleji orestujeme maso ze všech stran, vyjmeme. Do téhož kastrolu s výpekem vložíme na kostičky pokrájený špek, vypečeme dorůžova, přidáme zeleninu a orestujeme do zlatohněda, vložíme koření, zasypeme cukrem, zarestujeme, přidáme rajský protlak, zarestujeme, zalijeme vývarem, vložíme maso a kousek celé skořice (eventuálně hřebíček), přiklopíme a dusíme doměkka na sporáku či v předem vyhřáté troubě. Když je maso měkké, vyjmeme je, nakrájíme, omáčku propasírujeme, zjemníme máslem a dochutíme citrónovou šťávou. Hotová rajská omáčka se podává s houskovým knedlíkem.
Postup přípravy knedlíků: Veku pokrájíme na kostičky. V misce rozmícháme droždí se lžičkou cukru na kašičku, přimícháme k němu část vlažného mléka a na teplém místě necháme kvásek vyběhnout. Do mísy nasypeme hrubou mouku, přidáme vejce, kvásek, sůl a postupně přiléváme zbylé mléko. Vznikne poměrně řídké těsto, do kterého zapracujeme houskové kostičky. Z těsta vytvarujeme dvě menší šišky, které necháme asi 30 minut kynout pod utěrkou. Knedlíky vaříme v osolené vodě 20 minut; v půlce varu je obrátíme. Uvařené knedlíky propíchneme vidličkou, aby z nich vyšla pára a nesrazily se.
A jako bonus slavný recept výborné rajské omáčky od Magdaleny Dobromily Rettigové
Ingredience: 4 kg paprik, 2 kg rajčat oloupaných a upravených, 1 kg cibule, 250 ml oleje, sůl
Technologický postup: Papriky omyjeme, zbavíme semínek a nakrájíme. Rajčata omyjeme, na chvilku ponoříme do vařící vody, oloupeme, překrojíme, zbavíme semínek i přebytečné šťávy a také je nakrájíme. Oloupanou cibuli nakrájíme na větší kostičky. Do kastrolu nalijeme olej a orestujeme cibuli do sklovata. Přidáme papriky a podusíme je s cibulí. Papriky nepodléváme, na začátku restování stále mícháme a papriky si pustí šťávu. Po 10–15 minutách přidáme rajčata, osolíme, dobře promícháme a plníme do sklenic. Pokud máme rajčata méně tuhá, část přebytečné šťávy odebereme do sklenice a zavaříme spolu s lečem. Šťávu potom použijeme například při pečení masa na leču na podlití. Také zbylou šťávu nevyléváme a zavaříme. Použijeme ji třeba při přípravě rajské omáčky. Sklenice uzavřeme víčkem a sterilujeme při teplotě 80–85 °C cca 20 minut. Takto konzervované lečo používáme po přidání uzeniny a vajec jako klasické, dále při pečení lazaní, pizzy, různé úpravy masa a podobně.
Ingredience: 1 kg špekáčků, 500 ml černého piva, 500 ml kečupu, 1 velká cibule, 1 bílá paprika
Technologický postup: Do hluboké pánve nalijeme tmavé pivo a kečup a pořádně rozmícháme. Přidáme na proužky nakrájenou cibuli, papriku a na půl překrojené špekáčky. Na pánvi vaříme, dokud cibule a paprika nezměknou tak, jak to máte rádi. Špekáčky je možné také samostatně opéct a poté přidat do hotové omáčky. Pro výraznější chuť se může přidat prolisovaný česnek, sůl a pepř. Ale věřte, že i bez soli a pepře bude omáčka výborná. Jako přílohu je možné podávat houskový, nejlépe domácí knedlík (omáčka je chuťově podobná rajské a knedlíky jsou k ní opravdu výborné) nebo chléb. Pokud se vám omáčka bude zdát hořká, může se lehce přisladit.
Až keř povyroste, tvarujeme jej a při tom sklízíme lístky, které sušíme. Při sušení se nesmí listy zapařit a zhnědnout - jinak zcela ztrácejí své typické aroma. Listy ostříháme bez řapíků a rozložíme je v temné a vzdušné místnosti až do seschnutí listů. Tyto uskladníme v plátěném sáčku v temnu a suchu.
Bobkový list = sušené listy vavřínu se specifickým aroma. Používá se k nakládání a úpravě zvěřiny i jiných mas, rajské či svíčkové omáčky. Bobkový list je tradičním kořením české kuchyně. Rovněž se používá při nakládání zeleniny, hub nebo konzervaci masa a k marinovaným rybám.
Papriky omyjeme, zbavíme semeníků a nakrájíme. Rajčata omyjeme, na chvilku ponoříme do vařící vody, oloupeme, překrojíme, zbavíme semeníků i přebytečné šťávy a také je nakrájíme. Oloupanou cibuli nakrájíme na větší kostičky. Do kastrolu nalijeme olej a orestujeme cibuli dosklovata. Přidáme papriky a podusíme je s cibulí.
Papriky nepodléváme, na začátku restování stále mícháme a papriky si pustí šťávu. Po 10–15 minutách přidáme rajčata, osolíme, dobře promícháme a plníme do sklenic. Pokud máme rajčata méně tuhá, část přebytečné šťávy odebereme do sklenice a zavaříme spolu s lečem. Šťávu potom použijeme při pečení masa na leču na podlití. Také zbylou šťávu nevyléváme a zavaříme. Použijeme ji třeba při přípravě rajské omáčky.
Sklenice uzavřeme víčkem a sterilujeme při teplotě 80–85 °C cca 20 minut.
Takto konzervované lečo používáme po přidání uzeniny a vajec jako klasické, dále jako náplň na lasagne, pizzy, různé úpravy masa a podobně.
