Rychlá odpověď: Čevabčiči podle norem připravíte z mletého vepřového masa, soli, česneku, pepře a vody bez vajec a strouhanky. Klíčem je 3–5 minut intenzivního míchání, které vytvoří vazbu bílkovin a zajistí soudržnost. Pokud podceníte sůl nebo míchání, směs se rozpadne a nebude mít správnou strukturu ani chuť.
Když jsem dělal čevabčiči poprvé doma, byl to propadák. Rozpadalo se to, chutnalo to divně a rozhodně to nemělo nic společného s tím, co si pamatujete ze školní jídelny. Přitom suroviny byly skoro stejné.
Až když jsem se podíval na normy a začal řešit technologii, došlo mi, že problém není v receptu, ale v postupu. V tomhle článku vám ukážu přesně to, co mi fungovalo – včetně chyb, které jsem udělal a které vás můžou stát celý výsledek.
FAQ – často kladené otázky
Proč se čevabčiči rozpadá při smažení?
Čevabčiči se rozpadá, pokud maso není dostatečně promíchané nebo obsahuje málo soli, která aktivuje bílkoviny a vytvoří vazbu.
Nejčastější problém je krátké míchání. Směs sice vypadá hotová, ale není. Pokud chcete, aby čevabčiči drželo tvar, musíte míchat minimálně 3–5 minut, dokud není hmota lepivá. Další častá chyba je nízké množství soli, protože bez ní nevznikne potřebná struktura. Pokud se vám rozpadá, vraťte se zpět k základu – sůl, voda a důkladné mechanické zpracování.
Je v čevabčiči vejce nebo ne?
Správné čevabčiči podle normy vejce neobsahuje, protože by změnilo strukturu a výsledná konzistence by nebyla správná.
Vejce sice pomáhá držet směs pohromadě, ale vytváří jiný typ vazby než maso samotné. Výsledkem je textura podobná karbanátku, ne pravému čevabčiči. Pokud chcete autentické čevabčiči, vejce vynechte úplně. Správná struktura vzniká pouze díky soli a míchání masa, nikoliv přidáním pojiv.
Kolik soli dát do čevabčiči?
Do čevabčiči patří 18–20 g soli na 1 kg masa, což je více než u běžných domácích receptů, ale je to technologicky nutné.
Sůl zde nefunguje jen jako dochucovadlo, ale hlavně jako aktivátor bílkovin. Pokud jí dáte méně, čevabčiči nebude držet a rozpadne se. Pokud jí dáte příliš, bude chuť nepříjemná. Ideální je držet se přesného rozmezí a vážit. Odhad nefunguje, protože rozdíl několika gramů je v tomto případě zásadní.
Kolik česneku patří do čevabčiči?
Správné množství česneku je přibližně 8–12 g na 1 kg masa, aby chuť zůstala vyvážená a nepřebila maso.
Častou chybou je přidání velkého množství česneku, což vede k nepřirozené chuti. Čevabčiči má být jednoduché a česnek má pouze doplňovat. Pokud chcete chuť jako ze školní jídelny, držte se spíše spodní hranice. Více česneku znamená výraznější chuť, ale také odklon od původního charakteru jídla.
Proč chutná čevabčiči jinak než ze školy?
Čevabčiči chutná jinak, protože doma lidé mění poměry, přidávají koření a nedodržují technologii přípravy.
Ve školních jídelnách se drží přesné normy – méně koření, více soli a důsledné míchání. Doma se často improvizuje, což vede k jiné chuti. Pokud chcete dosáhnout stejného výsledku, musíte dodržet nejen suroviny, ale i postup. Klíčová je jednoduchost a přesnost, nikoliv kreativita.
Lze čevabčiči péct v troubě?
Čevabčiči lze péct v troubě, ale výsledek bude jiný než při smažení, hlavně v chuti a textuře.
Při pečení se nevytvoří tak výrazná kůrka jako na pánvi a maso může být sušší. Pokud chcete zachovat šťavnatost čevabčiči, je lepší smažení. Trouba je vhodná spíše jako kompromis pro větší množství.
Ve svém příspěvku BITKY PO KOZÁCKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Milan.
Jsem na rozpacích. Chci se podívat na recept "Bitky po kozácku", a hlavně bych rád viděl jak takové jídlo má vypadat. Receptů je na netu několik, ale nikde jak to má vypadat. Jsou i obrázky, jako že se jedná o pouhé karbanátky. Přitom v telelce se mluvilo o jakýchsi plackách ve kterých je zapečené mleté maso. V sedumdesátých letech to měl být údajně hit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Čevabčiči se nejčastěji rozpadá kvůli nedostatečnému míchání masa nebo příliš libovému mletému masu bez tuku.
Maso musí být míchané tak dlouho, až se začne lepit a spojí se v soudržnou hmotu. Tuk není nepřítel – právě on drží strukturu. Pokud použijete jen libové hovězí, čevabčiči se při teplotním šoku roztrhne. Pomůže také odležené maso, ideálně přes noc.
Musí se čevabčiči nechat odležet v lednici?
Ano, odležení je zásadní krok, který výrazně ovlivňuje chuť i strukturu čevabčiči.
Během 12–24 hodin se sůl rovnoměrně rozpustí, česnek se propojí s tukem a maso přirozeně zpevní. Bez odležení je chuť ostrá a struktura křehká. Pokud spěcháte, minimum jsou 2 hodiny, ale výsledek bude vždy horší než u přes noc odleženého masa.
Patří do čevabčiči vejce nebo strouhanka?
Nepatří. Jakmile přidáte vejce, strouhanku nebo mléko, přestáváte dělat čevabčiči.
Vznikne masová šiška nebo karbanátek, což může chutnat dobře, ale není to čevabčiči. Pravé čevabčiči stojí na mase, soli, česneku a technice. Přísady se přidávají jen tehdy, když se snažíte maskovat chyby v postupu.
Jaké maso je nejlepší na čevabčiči?
Nejlepší je kombinace hovězího a vepřového masa s dostatečným obsahem tuku.
Hovězí dodá chuť, vepřové zajistí šťavnatost a soudržnost. Ideální je poměr přibližně 70:30. Čistě hovězí čevabčiči je možné, ale vyžaduje zkušenost a správný tukový obsah. Příliš jemně mleté maso zhoršuje strukturu.
Proč je moje čevabčiči suché?
Suché čevabčiči je důsledkem vysoké teploty, dlouhého smažení nebo mála tuku.
Maso se musí rychle zatáhnout, ne pomalu vysušit. Používejte střední teplotu a čevabčiči zbytečně nepřepalujte. Suchost často vzniká i u masa bez odležení, které nestihne udržet šťávu uvnitř.
Jak poznám, že je čevabčiči hotové?
Hotové čevabčiči má tmavou kůrku a pružný stisk, ze kterého mírně vytéká šťáva.
Při rozkrojení musí být maso propečené, ale ne vysušené. Pokud je uvnitř drobivé, bylo maso buď špatně namíchané, nebo příliš dlouho smažené. Barva uvnitř má být šedohnědá, nikdy růžová.
Lze čevabčiči připravit dopředu?
Ano, čevabčiči je ideální jídlo pro přípravu předem.
Syrovou hmotu lze skladovat v lednici až 48 hodin. Po upečení lze čevabčiči krátce ohřát na pánvi nebo v troubě, ale nejlepší je vždy čerstvě připravené. Opakované ohřívání zhoršuje strukturu.
Je lepší čevabčiči smažit na oleji nebo na sádle?
Sádlo dává čevabčičiplnější chuť a lepší kůrku než běžný olej.
Oleje s vysokým kouřovým bodem jsou použitelnou alternativou, ale sádlo se chuťově nejvíc blíží tradiční přípravě. Důležité je použít jen tenkou vrstvu tuku, čevabčiči se nesmí smažit ponořené.
Ve svém příspěvku ČEVABČIČI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Janak.
Chtěla bych pravý recept , ten je bez česneku a cibule , tyhle recepty jsou na karbanátky , a obaluje se to v mouce .
to nejní přesný
děkuju
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jurko.
Ano, naprostá pravda. Tady se , nejenom tyto stránky, kašle na pravý recept. Tady si každý dělá co chce, ale propůjčuje si název jídla. Dle ČSN (15418) patří do čevabčiči směs hovězího a vepřového masa 500g - 500g umletého s 150g cibule osoleného, přidána mletá paprika 5g, pepř 1g. Vše smícháme a vytvoříme 30 dílků masa které rozválíme na tenké válečky a ty pak v sádle opečeme do zlatova. Podáváme s najemno nakrájenou cibulkou a hořčicí. K tomu chléb, nebo brambor. Toť vše.
PS. je mi líto, že se na základní jídla nepoužívají normy. Pak si člověk někde dá něco a přinesou mu úplně něco jiného než čekal. Ještě že Svíčkovou musí vařit alespoň přibližně. Protože třeba guláš pod určitým názvem je všude jiný
Pěkný den
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Jakmile člověk pochopí, že čevabčiči není „jen maso v tvaru šišky“, začne si všímat opakujících se problémů. Všechny chyby, které se u domácí přípravy objevují, se neustále točí kolem stejných bodů – masa, míchání, času a teploty.
Největší výhodou diagnostiky je, že jakmile chybu jednou pojmenujete, dokážete ji příště odstranit dřív, než se projeví. Čevabčiči je v tomto ohledu férové jídlo – nikdy vás nezradí bez varování.
Problém
Příčina
Jak to poznáte
Řešení
Čevabčiči se rozpadá
Příliš libové maso nebo krátké míchání
Šišky se trhají už při obracení
Přidejte tučnější maso a míchejte déle, dokud se hmota nespojí
Suché čevabčiči
Vysoká teplota a málo tuku
Tvrdý povrch, drobivý střed
Střední teplota, kratší smažení, správný poměr tuku
Bez chuti
Neodležené maso
Chuť je plochá, česnek nevystoupí
Nechte maso odležet minimálně 12 hodin
Karbanátová struktura
Příliš intenzivní míchání nebo přísady
Hutná, gumová konzistence
Míchejte jen do spojení, nepřidávejte vejce ani strouhanku
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Je dobré si to říct otevřeně. V momentě, kdy do masa přidáte vejce, strouhanku, mléko nebo hořčici, neděláte čevabčiči. Děláte masovou šišku inspirovanou čevabčiči.
To neznamená, že je to špatně. Znamená to jen, že se pohybujete v jiném světě. Pravé čevabčiči stojí na mase, soli, česneku a technice. Jakmile začnete „zachraňovat“ strukturu přísadami, utíkáte od podstaty.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Když se řekne čevabčiči podle norem, většina lidí si představí konkrétní chuť ze školní jídelny. Ve skutečnosti ale norma neřeší chuť jako takovou, ale opakovatelný technologický výsledek.
To znamená, že každá dávka musí mít stejnou strukturu, stejnou hmotnost, stejnou konzistenci. A právě proto jsou přesně dané poměry surovin i postup zpracování.
Já jsem si to uvědomil ve chvíli, kdy jsem dělal čevabčiči třikrát za sebou. Suroviny jsem měl téměř stejné, ale výsledek pokaždé jiný. Rozdíl byl v tom, jak jsem s masem pracoval.
Klíčové sdělení: Čevabčiči podle normy není recept, ale technologie – pokud nedodržíte postup, výsledek se rozpadne.
Norma počítá s tím, že maso vytvoří vlastní vazbu. K tomu potřebujete správné množství soli a dostatečné mechanické zpracování. To je zásadní rozdíl oproti domácím receptům.
Další důležitý prvek je voda. V běžných receptech ji lidé vynechávají, ale norma ji používá záměrně – zlepšuje šťavnatost a pomáhá struktuře.
V českých podmínkách se používá hlavně vepřové maso. Ne kvůli tradici, ale protože má vhodný poměr tuku a chová se stabilně při tepelné úpravě.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Maso je základ a čevabčiči je na jeho kvalitu extrémně citlivé. Největší chyba je slepá víra, že „čím libovější, tím lepší“. U čevabčiči to platí přesně naopak.
Ideální je kombinace hovězího a vepřového masa. Hovězí dodá chuť, vepřové tuk a šťavnatost. Pokud použijete pouze hovězí, musí obsahovat dostatek tuku, jinak bude výsledek suchý.
Mleté maso by nemělo být příliš jemné. Hrubší struktura pomáhá udržet šťávu uvnitř a dává čevabčiči správný „skus“.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Když jsem poprvé převedl normu na domácí vaření, došlo mi, že největší rozdíl není v tom, co do čevabčiči dáváte, ale kolik přesně toho dáváte. Rozdíly v jednotkách gramů rozhodují o tom, jestli směs drží, nebo se rozpadne.
Proto jsem si udělal vlastní přepočet normy na 1 kg masa a několikrát ho otestoval. Níže je tabulka, která mi opakovaně fungovala v praxi.
Tato tabulka je základ – pokud ji nedodržíte, další kroky vás nezachrání.
Surovina
Množství na 1 kg masa
Proč je důležitá
Vepřové maso
1000 g
Základ struktury a chuti
Sůl
18–20 g
Aktivuje bílkoviny
Česnek
8–12 g
Doplňuje chuť
Pepř
2 g
Jemné dochucení
Voda
80–120 ml
Zajišťuje šťavnatost
Největší překvapení pro mě bylo množství soli. Dřív jsem dával kolem 10–12 g na kilo. Výsledek byl vždycky horší. Při 18–20 g se směs chovala úplně jinak – začala držet.
Podobně voda. Když jsem ji vynechal, čevabčiči bylo tuhé a suché. Jakmile jsem ji přidal podle normy, struktura se změnila – měkčí, ale stále pevná.
Důležité: pokud snížíte sůl nebo vynecháte vodu, čevabčiči nebude fungovat, i když uděláte všechno ostatní správně.
Test množství soli (1 kg masa):
Množství soli
Chuť
Struktura
10 g
slabá
rozpad
14 g
lepší
částečně drží
18–20 g
vyvážená
pevná struktura
Závěr: Sůl není jen dochucení – je to hlavní faktor, který rozhoduje, jestli čevabčiči drží.
V čevabčiči podle normy vejce nepatří. Správná struktura vzniká pouze díky soli a mechanickému zpracování masa.
Vejce je typická surovina pro karbanátky, ale u čevabčiči je to chyba. Vytváří jiný typ vazby, který sice drží směs pohromadě, ale změní strukturu i chuť.
Co se stane, když přidáte vejce:
měkčí, ale „hutná“ textura
ztráta typické pružnosti
chuť posunutá ke karbanátku
Praktický závěr: Pokud přidáte vejce, nevznikne čevabčiči, ale jiný typ jídla.
Pokud chcete výsledek jako ze školní jídelny, držte se jednoduchého pravidla: maso, sůl, voda, česnek, pepř – nic víc.
Srovnání: čevabčiči, pljeskavica a holandský řízek
Čevabčiči/čevapčiči je pokrm z mletého masa (nejčastěji se používá vepřové či jehněčí), které se okoření a vytvaruje do podoby šišek. Ty se následně smaží nebo opékají na rozpáleném tuku a podávají s oblohou a vařeným bramborem nebo chlebem. Někdo mleté maso míchá s vejci a zahušťuje strouhankou nebo moukou. Pokud držíte redukční dietu, použijte k přípravě čevabčiči méně tučné maso, než bývá zvykem. Pokrm můžete upéct v troubě nebo na suché (lehce vytřené) pánvi.
Pljeskavica je klasická chorvatská pochoutka, kterou si můžete jednoduše připravit i doma. Hodí se k letním večerům u grilu s čerstvou zeleninou a vynikající omáčkou z paprik – chorvatským ajvarem. Maso den předem nasolíme a pak teprve nameleme. Do čerstvě namletého masa přidáme špetku kypřicího prášku, který polijeme sodovkou, aby „bublal“. Díky tomu maso zkřehne. Na přípravu pljeskavice si najemno nakrájíme cibulku. Do dlaně nabereme namleté maso, uděláme kouli a z jedné strany ji namočíme do cibule – co zůstane, to zapracujeme do masa, tak určíme množství cibulky. Z koule vytvoříme na pomokřeném prkýnku placku. Jednou rukou „pleskáme“ do masa a druhou si hlídáme okraje. Pljeskavici poté orestujeme na pánvi s kapkou olivového oleje, nebo ji dáme na gril.
Holandský řízek se připravuje ze směsi mletého masa (vepřové a hovězí), do níž se přidává koření, vejce, mléko a hlavně nastrouhaná holandská gouda. Z připravené směsi tvarujeme placky, které obalujeme v klasickém trojobalu a smažíme na oleji.
Pokrmy z kvalitního mletého masa lze zařadit na racionální jídelníček.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Suroviny: 500 g mletého masa, cibule, vejce, 2 stroužky českého česneku, sůl, pepř, majoránka, strouhanka, olej
Technologický postup: Cibuli a česnek oloupeme a pokrájíme na jemné kousky. Maso důkladně promícháme s vejcem, cibulí a česnekem, dochutíme pepřem, solí a majoránkou. Směs na čevabčiči zahustíme podle potřeby strouhankou. Ze směsi tvoříme válečky. Čevabčiči smažíme na rozpáleném oleji do zlatova. Čevabčiči zdobíme osmaženou cibulí. Můžeme podávat s vařeným bramborem a francouzskou hořčicí.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na vašem obrázku bude asi pepřinec (Peperomia), respektive nějaký jeho druh. Tyto druhy mají tlusté mohutné stonky a masité listy. Je to tropická trvalka, která je pěstována pro její okrasné listy. Nejčastěji pochází z tropické Ameriky. Jsou kompaktní a obvykle nepřesahují výšku 30 cm. Jednotlivé druhy se značně liší ve vzhledu. Listy jsou hladké a masité a mohou být oválné nebo mohou mít tvar srdce. Drobné květy jsou nenápadné a rostou ve tvaru kordovitých hrotů.
Nároky na světlo
Peperomia je nenáročná pokojová rostlina a dobře roste na jasném nepřímém světle, které poskytuje západní nebo východní okno. Tyto rostliny dokonce rostou i pod fluorescenčními světly (umělé osvětlení). Nedostatečné světlo způsobuje, že pomalu rostoucí peperomie přestane růst. Přímé sluneční světlo naopak spálí její listy.
Nároky na vodu
Před každou zálivkou nechte půdu vyschnout. Přelití vede k hnilobě kořenů, je hlavní příčinou závažných problémů s těmito rostlinnými. Nejlepší je namočit květináč na 10 minut do vody a pak vyndat. Tato technika udržuje listy suché a pomáhá předcházet nemocem rostlin. Husté listy rostlin Peperomia drží vodu a umožňují rostlině odolávat dlouhým obdobím bez zálivky.
Hnojení
Tyto pokojové rostliny přihnojujte měsíčně od jara a v létě základním rostlinným rostlinným hnojivem ve výši 1/2 doporučené dávky. Během podzimu a zimy není nutné tuto rostlinku hnojit.
Nároky na teplotu
Teploty mezi 16 - 27 °C jsou nejlepší. Teploty pod 10 °C a studené průvany z oken a dveří poškozují listy.
Vlhkost vzduchu
Peperomia je původem z deštných pralesů Brazílie a proto milují teplé vlhké prostředí.
Květy
Květy peperomických rostlin jsou velmi malé a nevýrazné. Jsou to listy, které jsou na rostlině tak zajímavé.
Škůdci
Domácí škůdci jako vlnatka a mšice mohou být pro rostlinu problém.
Nemoci
Ringspot virus je skvrnitost listů, který se vyznačuje jako nevzhledné kulaté fleky a nejčastěji se objeví kvůli vysoké vlhkosti. Vzhledem k tomu, že pro tuto chorobu rostlin neexistuje žádné chemické ošetření, musí být poškozené listy a dokonce i celá infikovaná rostlina vyhozeny. Udržujte listy peperomie suché a zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, abyste zabránila tomuto onemocnění.
Půda
Použijte dobře provzdušněnou volnou půdu, která dobře vysychá.
Velikost květináče
Velikost květináče má toto rostlina ráda spíše menší než větší. Přesazujte, až když kořeny zcela naplní současnou nádobu. Pěstování peperomie v květináči, který je příliš velký, zabraňuje rychlému vysychání půdy a způsobuje hnilobu kořenů.
Řez
Peperomia může být seříznuta kdekoli na lodyze. Nový růst se pak vyvíjí z uzlů těsně pod řezem ve stonku.
Množení
Peperomia se snadno množí z listových výrůstků, odřezků výhonků a rozdělením rostlin. Dobré je nechat nařezané konce listů nebo stonků používané k množení nejdříve vysušit několik hodin nebo přes noc před jejich vysazením.
Jedovatost
Peperomie je jedovatá s úrovní toxicity 1.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ KAPUSTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zuzana Keilová.
Prosím zavařoval jste někdo kapustu??? jak na to ?? díky Zuzana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nechte kapustu zkvasit podobně jako zelí. Výsledný produkt je bezlepkový, paleo a je vhodný pro vegany i vegetariány. Tady je recept na dva litry kysané kapusty:
Suroviny:
1 velká hlava kapusty
4-5 šálků organického kadeřávku - velké stonky jsou odstraněny a listy nazřezány na tenké proužky
1 malá organická červená cibule - nakrájená na kostičky
4 čajové lžičky himalájské růžové soli
1 lžíce loupané organické bílé buničiny z kůry citronu
3 stroužky oloupaného česneku
4½ šálků teplé čisté vody (40° C)
1 čajová lžička organického kokosového cukru nebo Rapadury
1 balíček bakteriální kultury pro mléčné kvašení https://www.amazon.com/gp/a…
2 čisté skleněné zavařovací sklenice s víčkem
Postup
1. Odstraňte 4 vnější listy z kapusty, opláchněte, osušte a odložte. Odstraňte košťál a nakrájejte zbývající časti kapusty na tenké plátky nebo použijte kuchyňský robot. Umístěte kapustu a nakrájený kadeřávek do velkého sítka a důkladně opláchněte vodou. Možná to budete muset udělat v několika dávkách v závislosti na velikosti sítka.
2. Do velké mísy dejte omytou kapustu s kadeřávkem, přidejte červenou cibuli, posypte dvěma lžičkami růžové soli a promíchejte čistýma rukama, dokud kapusta a kadeřávek nezačne vadnout a neuvolní kapalinu. Pak to nechte stranou a přejděte k přípravě solanky.
3. Do mixéru dejte zbývající 2 lžičky růžové soli, bílou kůru z citronu, rozmačkaný česnek, vodu, cukr a rozmixujte, dokud to nebude hladké. Nakonec ručné přimíchejte mléčné kultury. Nechejte slanou vodu odležet po dobu 10-15 minut, aby se dobrá bakterie probudila a začala se krmít cukrem. Nalejte slanou vodu na nakrájenou zeleninu a dobře promíchejte rukama, dokud nebude veškerá zelenina pokryta solankou.
4. Směs nandejte do čistých skleněných sklenic a důkladně to rukama nebo velkou lžičkou umačkejte, dokud slanina nezakryje všechnu zeleninu. V horní části každé nádoby ponechte nejméně 6 cm místa na zakrytí.
5. Na začátku odložené 4 okrajové listy z kapusty přeložte a umístěte na vrch fermentované zeleniny, zatlačte dolů na listy, aby se zakryly solankou. Opakujte to i pro druhou sklenici. Tímto dalším krokem pomůžete udržet vaši fermentovanou zeleninu pod solankou. Můžete také použít malou čistou sklenici, která se vejde do nádoby a zeleninu přitlačí ke dnu. Ujistěte se, že máte alespoň 3 nebo 6 cm slaného nálevu nad horní částí fermentované zeleniny a složených listů.
6. Sklenice umístěte do lepenkové krabice, abyste je chránili před světlem. Nechte zeleninu kvasit při pokojové teplotě po dobu 5-7 dnů. Ochutnejte malou část po 4 dnech v letních měsících a 5-6 dnech v chladnějších měsících, abyste zjistili, zda se vám líbí chuť. Pokud se vám líbí chuť, odstraňte horní listy zelí a umístěte fermentovanou zeleninu do ledničky. Čím déle zeleninu kvasíte, tím více bude kyselejší. Poté, co dokončíte fermentaci, umístěte zeleninu do chladničky po dobu až 6-8 měsíců.
7. Pokaždé, když ujíte kysanou zeleninu, uji
Správné čevabčiči má jasný chuťový profil. Pokud ho neznáte, těžko poznáte, kde děláte chybu.
Slanost má být plná, ale ne agresivní. Ne karbanátová, ale masová. Česnek je cítit hned po zakousnutí, ale nesmí přebít chuť masa. Struktura je pevná, ale šťavnatá – po rozkrojení maso pustí šťávu, ne se drolí.
Jakmile chutná čevabčiči jako karbanátek nebo se rozpadá na drobky, jste mimo. To není drobná odchylka, ale špatně pochopený základ.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Čevabčiči podle Pohlreicha vs. realita domácí kuchyně
Když Pohlreich mluví o čevabčiči, zdůrazňuje jednoduchost. Maso, sůl, česnek, pepř. Žádná strouhanka, žádné vejce, žádné obezličky. Na papíře to zní snadno, ale doma jsem rychle zjistil, že bez pochopení detailů to nefunguje.
První chyba byla v očekávání. V televizi má kuchař jiné maso, jiný gril a jinou kontrolu teploty. Doma pracujeme s pánví nebo troubou, často s masem ze supermarketu a bez zkušenosti, kdy je maso „tak akorát“.
Rozdíl není v receptu, ale v technice. Jak moc maso míchat, jak dlouho ho nechat odpočinout, jak horká má být pánev. Jakmile jsem tyto věci pochopil, začalo čevabčiči chutnat tak, jak má.
Suroviny: 500 g mletého masa, 500 g těstovin, 300 g krájených rajčat v nálevu, 1 cibule, sůl, lžíce oregana, lžička mleté papriky, jarní cibulka, 150 g tvrdého sýra
Technologický postup: Na sádle osmažíme cibulku do zlatova, přidáme osolené mleté maso a necháme orestovat, až se maso rozdělí na kousíčky. Mezitím si dáme vařit v osolené vodě těstoviny. Maso posypeme mletou paprikou, oreganem a necháme chvilku povařit. Těstoviny scedíme a přendáme do pekáčku. Přimícháme mleté maso, jarní cibulku, krájená loupaná rajčata a pořádně zamícháme. Posypeme strouhaným sýrem a dáme na 20 minut do trouby na 180 °C.
