Fazolová polévka patří mezi jídla, která většina lidí zná z dětství, ale málokdo si na ni opravdu těší. Často bývá šedá, moučná, těžká a chuťově plochá. Přitom právě fazole mají obrovský potenciál, když se s nimi zachází správně a bez zbytečných zkratek.
Krátká odpověď zní: fazolová polévka podle Pohlreicha nestojí na jíšce, ale na chuti fazolí, syrové klobáse a správné struktuře. Když se část fazolí rozmixuje, použije se kvalitní ochucená klobása a hlídá se čas i teplota, vznikne sytá, ale čistá polévka, kterou si doma opravdu dáte rádi.
FAQ – často kladené otázky
Je tahle fazolová polévka opravdu podle Pohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podle Pohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podle Pohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Můžu polévku kuřecí vývar z ní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Ingredience: 100 g másla, 1 pórek, 80 g hladké mouky 2–3 l vody, 500 g fazolí, 2 ks mrkve, na ozdobu petrželka, podle chuti sůl, polévkové koření, mletý černý pepř
Postup: Fazole přebereme, vypereme, vsypeme do hrnce a zalijeme vlažnou vodou tak, aby byly dobře potopeny. Hrnec s fazolemi a vodou napůl přiklopíme pokličkou a vaříme doměkka. Zatím si očistíme zeleninu a zelené bylinky. Mrkev nakrájíme na kostičky. Pórek nakrájíme na kolečka. Bylinky nasekáme. Z másla a mouky si připravíme jíšku. K měkkým fazolím přidáme mrkev a chvilku povaříme. Pak přidáme petrželku, světlou jíšku, trochu mléka a při občasném míchání dobře provaříme. Fazolovou polévku dochutíme polévkovým kořením, pepřem a popřípadě i solí. Do polévky můžeme přidat kolečka párků. Záleží na chuti. Fazolovou polévku servírujeme teplou. Kdo má rád, může k fazolové polévce podávat chléb.
Jaký je rozdíl mezi dýňovou polévkou hokaido podle Pohlreicha a Kluků v akci?
Rozdíl spočívá hlavně ve způsobu úpravy dýně a práci s tukem, nikoli v samotném základu polévky z dýně hokaido.
Varianta podle Pohlreicha sází na výraznou chuť, často využívá kari, kokosové mléko nebo smetanu a důsledné restování surovin. Kluci v akci naopak často pracují s pečenou dýní, kombinují sladkost s kyselostí (med, citron) a výsledná polévka působí lehčeji, ale stále plně.
Proč je moje dýňová polévka z hokaida hořká?
Hořká dýňová polévka je téměř vždy způsobena samotnou dýní, nikoli špatným kořením nebo receptem.
Nejčastěji jde o nedozrálé nebo zelené hokaido, případně o plod, který byl pěstovaný ve stresu (sucho, chlad). Hořkost se vařením neztratí a nelze ji přebít ani smetanou či kořením. Pokud dýně chutná hořce už syrová, do polévky ji nepoužívej.
Jak zahustit dýňovou polévku bez mouky?
Dýňovou polévku lze zahustit přirozeně bez použití mouky, a to bez ztráty chuti nebo lehkosti.
Nejspolehlivější je pečená dýně, která obsahuje méně vody. Další možností je přidání malého bramboru, kokosového mléka nebo prostá redukce tekutiny. Tyto metody zachovávají přirozenou chuť hokaida a jsou vhodné i pro krémovou dýňovou polévku bez smetany.
Je lepší dýni hokaido vařit, nebo péct?
Pečená dýně dává polévce výraznější a sladší chuť, zatímco vařená je jemnější a méně aromatická.
Pečení zvýrazňuje přirozené cukry v dýni a vede k plnější krémové chuti, typické pro recepty podle Pohlreicha nebo Kluků v akci. Vaření je rychlejší a hodí se pro jednoduché domácí polévky. Volba záleží na čase a požadovaném výsledku.
Jaké hokaido je nejlepší na dýňovou polévku?
Nejlepší je plně vyzrálé, sytě oranžové hokaido se suchou stopkou.
Taková dýně má nejvyšší přirozenou sladkost a krémovou strukturu. Světlejší nebo zelené hokaido bývá méně aromatické a může mít hořký tón. Menší plody mívají koncentrovanější chuť než velmi velké, přezrálé kusy.
Může být dýňová polévka z hokaida vegan?
Ano, dýňová polévka z hokaida může být plně vegan, aniž by ztratila chuť.
Místo smetany se používá kokosové mléko nebo kvalitní olej. Důležitá je práce s tukem a kořením. Kari, zázvor a česnek dodají hloubku chuti. Správně připravená vegan varianta je chuťově srovnatelná s klasickou.
Máslo dodá jemnost, olivový olej lehkost, kokosový tuk sladkost ideální ke kari. Sádlo je výrazné a může chuť dýně přebít. Výběr tuku by měl odpovídat stylu polévky, nikoli být náhodný.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Proč jsem se k fazolové polévce podle Pohlreicha vůbec dostal
Fazolovou polévku jsem dlouho považoval za povinné jídlo, ne za něco, na co bych se těšil. Vařil jsem ji spíš z nostalgie než z chuti. Vždycky byla sytá, ale málokdy dobrá. Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem viděl Pohlreicha vařit fazolovou polévku se syrovou klobásou a bez jíšky.
Nešlo o žádný televizní efekt. Spíš o jednoduché rozhodnutí: místo aby se fazole přebíjely moukou, nechají se vyniknout. A přesně tohle jsem chtěl zkusit doma, v obyčejném hrnci, na běžném sporáku.
První pokus dopadl průměrně. Druhý byl lepší. Až třetí vaření během jednoho měsíce mi ukázalo, kde jsem dělal chyby a proč tahle polévka funguje, když se nepodvádí.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Ingredience: 300–350 g pórku, 2 l vody, 2 rovné lžičky mořské soli, 10 g čerstvého libečku, 1 rovná lžička koriandru, 40 g hladké rýžové mouky, 200 g brambor, 1–2 lžíce panenského oleje (řepkový, slunečnicový, sezamový a podobně), 25 g čerstvého pórku na ozdobu polévky, popřípadě rýžové chlebíčky, pár kapek polévkového koření bez glutamanu (nemusí být)
Postup: Pórek nakrájíme na větší kousky, které dáme vařit do osolené vody společně s libečkem a koriandrem. Vaříme od začátku varu asi 20 až 25 minut a necháme zchladnout. V jiné nádobě uvaříme brambory, které pak použijeme do polévky jako zavářku. Vychladlou polévku rozmixujeme a při mixování ještě přidáme hladkou rýžovou mouku pro mírné zahuštění. Polévku vrátíme do hrnce a přivedeme k varu. Povaříme asi 2 minuty a přidáme na plátky nakrájené brambory uvařené na skus. Na závěr polévku omastíme panenským olejem a povrch polévky na talíři posypeme nakrájeným pórkem. Kdo má rád polévku výraznější, může ji dochutit několika kapkami polévkového koření bez glutamanu. Není ale ani nutno. Použitý koriandr a čerstvý libeček polévku pěkně provoní a dá jí charakteristickou chuť. Polévku můžeme podávat i s rýžovými chlebíčky, máme-li potřebu něco k polévce zakousnout.
Doporučení: U osob s oslabenou slinivkou je tato polévka vhodná, ale nezdobíme si ji raději čerstvým pórkem, který je hůře stravitelný.
Tip: Na polévku je nejlepší použít mladý tenký pórek, ale samozřejmě, že ji můžeme uvařit i ze silných stonků, ty je však vhodnější nakrájet na kousky a ještě rozkrojit po délce, aby se dobře provařily.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Ingredience: 2 lžíce oleje (nejlépe olivového), 1 malou cibulku (nakrájenou na drobno), 1 l vývaru (nejlépe drůbežího), 500 g čerstvých rajčat (oloupaných a nakrájených, nebo přímo plechovku loupaných krájených rajčat), 25 g studeného másla, 4 lžíce 12% smetany, špetičku skořice, sůl, pepř a čerstvý nebo sušený tymián na dochucení
Postup: Nařízněte křížem slupku rajčat na špičce, dejte je do cedníku a přelijte vařící vodou. Slupka pak půjde snadno stáhnout. Oloupaná rajčata nakrájejte na drobno. Na oleji v hrnci krátce osmahněte cibulku a zalijte ji horkým vývarem. Vsypte rajčata, podle potřeby lehce osolte a opepřete. Přidejte trochu tymiánu. Polévku za občasného míchání vařte asi dvacet minut na mírném ohni. Vařečkou přitom o stěny hrnce drťte případné kousky rajčat – zelenina by se měla rozvařit co nejvíc do hladka. Ještě můžete polévku rozmixovat (ale nemusíte), třeba ponorným mixérem. Dále už ji nevařte, jen do ní vhoďte studené máslo nakrájené na kousky a zamíchejte, aby se rozpustilo. Máslo polévku zjemní a mírně zahustí. Dochuťte kořením (budete překvapeni, jak mimořádně zajímavou chuť dodá skořice) a solí. Před podáváním polévku ozdobte pomocí lžíce kopečkem smetany. Dochutit můžete i trochou tymiánu, také ten s rajskou chutí báječně ladí. Jestli máte víc smetany, můžete ji přidat do polévky, bude ještě jemnější a krémovitější. Potom už ale rajskou polévku nevařte, stačí ji jenom prohřát. Výborným tipem je přidat k vařící se polévce kostku či dvě jemného taveného sýra. Ochutí ji a zahustí. Na hotovou polévku pak můžete nasypat nastrouhaný tvrdý sýr, skvěle ji dochutí.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejlepší volbou je dýně Hokaido, protože se nemusí loupat, má stabilní chuť a po uvaření vytváří přirozeně krémovou konzistenci bez nutnosti zahušťování.
Z praxe mohu potvrdit, že právě Hokaido je nejméně problémová při opakovaném vaření. Nerozpadá se vodnatě, nemění chuť podle sezóny a funguje spolehlivě i při ohřívání druhý den. Pokud vaříte často, je to nejjistější volba. U jiných dýní je potřeba více hlídat poměr tekutiny a dochucení.
Musí se dýně Hokaido loupat?
Ne, dýně Hokaido se loupat nemusí, její slupka po uvaření zcela změkne a nemá negativní vliv na chuť ani strukturu polévky.
Právě neloupání šetří čas i živiny. Slupka obsahuje barviva a vlákninu, které zlepšují barvu i sytivost polévky. V domácí praxi to znamená méně práce a lepší výsledek. Jediné, na co je třeba dát pozor, je dýni opravdu dobře omýt, zejména pokud pochází ze zahrady nebo trhu.
Jak udělat dýňovou polévku krémovou bez smetany?
Krémové konzistence dosáhnete pomocí bramboru, správného mixování a kvalitního vývaru, smetana není nutná.
Zkušenost z vaření pro děti i pacienty ukazuje, že smetana není klíčová. Brambor polévku zahustí přirozeně, vývar dodá chuť a dobrý mixér zajistí hladkost. Pokud chcete chuť zjemnit, lze použít malé množství kokosového mléka. Výsledek je lehčí, lépe stravitelný a vhodný i při dietních omezeních.
Proč je dýňová polévka někdy mdlá?
Nejčastější příčinou mdlé chuti je špatně připravený základ nebo příliš mnoho vody.
Pokud cibuli jen „spaříte“ místo poctivého restování, chuť se nerozvine. Stejně tak nadbytek vody zředí přirozenou sladkost dýně. Z praxe platí jednoduché pravidlo: méně tekutiny, více chuti. Tekutinu lze vždy přidat, ale chuť už zpětně nevytvoříte.
Jak dlouho se dýňová polévka vaří?
Dýňová polévka se vaří obvykle 20–40 minut, podle velikosti kousků a druhu dýně.
Příliš dlouhé vaření polévce škodí. Dýně ztrácí barvu i svěží chuť a výsledek bývá „unavený“. Jakmile jde dýně snadno propíchnout vidličkou, je hotovo. V domácí praxi je lepší vařit kratší dobu a doladit chuť až po rozmixování.
Je dýňová polévka vhodná pro děti?
Ano, dýňová polévka je velmi vhodná pro děti, pokud je připravena bez chilli a s mírným kořením.
Dýně je lehce stravitelná, přirozeně nasládlá a dobře přijímaná i menšími dětmi. Doporučuji část polévky odebrat ještě před přidáním výraznějších chutí. V praxi se osvědčilo dochutit dětskou porci jen solí a případně trochou másla.
Lze dýňovou polévku připravit dopředu?
Ano, dýňová polévka je ideální na přípravu dopředu, chuť se rozleží a druhý den je často ještě lepší.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Ingredience: 50 g anglické slaniny, 2 cibule, olej, 4 konzervy sterilizovaných fazolí, sůl, 3 lžíce hladké mouky
Postup: Na oleji opražíme nadrobno nakrájenou cibulku, zasypeme moukou. Tuto cibulovou jíšku necháme vychladnout, zalijeme studenou vodou a pečlivě rozmícháme na mírném plameni. Poté přidáme fazole z konzervy a provaříme. Nakonec vmícháme nadrobno nakrájenou a osmahnutou slaninu a polévku dochutíme solí a polévkovým kořením. Podáváme s tmavým pečivem.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Do bramboračky se sušenými houbami jsou nejlepší sušené hříbky, případně kvalitní směs lesních hub.
Jako kuchař dávám přednost hříbkům, protože mají plnou, kulatou chuť a silný výluh. Směsi lesních hub fungují také, jen je potřeba počítat s jemnější chutí. U levných kupovaných hub bývá chuť slabší, proto jich dávám víc nebo polévce dopřeji delší čas.
Musí se sušené houby předem namáčet?
Ano, namáčení sušených hub je zásadní krok, který nelze vynechat.
Houby potřebují čas, aby změkly a pustily chuť. Ideální je namočit je do teplé vody alespoň na 30 minut. Vzniklý výluh nikdy nevylévám, protože obsahuje nejvíc chuti. Právě výluh dává bramboračce její typickou lesní vůni.
Mohu použít vodu místo vývaru?
Ano, bramboračka se tradičně vaří i jen z vody.
Pokud použijete kvalitní houby a dobrý základ z cibule, vody se vůbec nebojte. Vývar polévku obohatí, ale není nutný. V mnoha domácnostech se bramboračka vždy vařila z vody a chutnala výborně. Důležité je, aby chuť stavěly houby, ne vývar.
Proč je moje bramboračka mdlá?
Nejčastěji proto, že základ neměl dost času nebo síly.
Mdlá bramboračka bývá výsledkem uspěchaného restování cibule, slabých hub nebo špatného dochucení. Řešením není přidat víc koření, ale dopřát polévce čas. Nechte ji chvíli probublávat a dochucujte až na konci. Chuť se často srovná sama.
Je nutné bramboračku zahušťovat moukou?
Ne, mouka není nutná a často je spíš na škodu.
Zkušený kuchař ví, že bramboračka se zahustí sama pomocí rozvařených brambor. Stačí část z nich lehce rozmáčknout. Mouka polévku zbytečně zatěžuje a bere jí čistotu chuti. Použil bych ji jen ve výjimečných případech.
Kdy přidat česnek, aby nebyl hořký?
Česnek patří do bramboračky až ke konci vaření.
Pokud ho přidáte brzy, ztratí aroma a může zhořknout. Ke konci vaření dodá polévce svěžest a podpoří chuť hub. Stačí jeden až dva stroužky, víc není potřeba.
Jak správně používat majoránku?
Majoránku přidávejte vždy až úplně nakonec.
Majoránka se nikdy nevaří. Vždy ji promnu mezi dlaněmi, aby se uvolnila vůně, a vmíchám ji do hotové polévky. Pokud ji povaříte, zhořkne a bramboračku pokazí. Je to drobnost, ale má obrovský vliv na výsledek.
Proč je bramboračka druhý den lepší?
Protože chuť má čas se spojit.
Houby, brambory i základ si během odležení „sednou“. Druhý den bývá chuť kulatější a plnější. Při ohřívání už ale nepřidávejte česnek ani majoránku, maximálně doladíte sůl nebo trochu vody.
Dá se bramboračka zmrazit?
Ano, bramboračku lze zmrazit, ale s výhradami.
Po rozmrazení mohou být brambory měkčí a polévka hustší.
Proč je brokolicová polévka podle Pohlreicha tak zelená?
Díky krátkému spaření brokolice a jejímu okamžitému zchlazení v ledové vodě.
Tento postup zastaví tepelný proces a zachová chlorofyl v brokolici. Pokud by se brokolice vařila dlouho přímo v polévce, barva by zešedla. Brokolicová krémová polévka podle Pohlreicha stojí právě na této technice.
Dá se brokolicová polévka udělat bez sýra?
Ano, ale změní se konzistence i chuť.
Krémový sýr slouží jako přirozené zahuštění a dodává jemnost. Bez něj bude polévka řidší a více zeleninová. Pokud sýr vynecháte, doporučuje se použít méně vývaru nebo přidat více košťálu brokolice pro tělo.
Lze použít zeleninový vývar místo kuřecího?
Ano, zeleninový vývar je plnohodnotná alternativa.
Chuť bude o něco lehčí, ale stále velmi dobrá. Důležité je, aby byl vývar kvalitní a ne příliš aromatický, aby nepřebil chuť brokolice. Brokolicová polévka bez masa pak zůstane svěží a čistá.
Proč se česnek peče a nepřidává syrový?
Pečením česnek ztratí štiplavost a získá jemnou, nasládlou chuť.
Syrový česnek by polévku zbytečně zostřil a dominoval by chuti. Pečený česnek se naopak v polévce rozplyne a podpoří její krémovost bez agresivity.
Je brokolicová polévka vhodná pro děti?
Záleží na vztahu dítěte k brokolici.
Chuť je jemnější než u klasických brokolicových polévek, ale stále výrazně zeleninová. Pro děti lze ubrat česnek a přidat trochu smetany nebo sýra navíc, aby byla chuť kulatější.
Dá se brokolicová krémová polévka zamrazit?
Zamrazení možné je, ale není ideální.
Po rozmrazení může polévka ztratit část krémovosti a barvy. Pokud ji zamrazíte, doporučuje se ji po rozmrazení znovu krátce promixovat a ohřívat velmi opatrně.
Proč polévka někdy hořkne?
Hořkost vzniká převařením brokolice nebo přehřátím po rozmixování.
Dalším důvodem může být spálený česnek nebo nekvalitní vývar. Dodržení správného postupu tyto problémy prakticky eliminuje.
Jak polévku zahustit, když je příliš řídká?
Nejlepší je zahušťovat přirozeně.
Můžete přidat více košťálu brokolice, trochu sýra navíc nebo část polévky znovu krátce povařit před přidáním růžiček. Mouka není potřeba a u této polévky ani vhodná.
Dá se připravit bez tyčového mixéru?
Bez mixéru to jde jen obtížně.
Krémová konzistence je pro tento recept zásadní. Pokud mixér nemáte, lze použít stolní mixér, ale polévku je nutné mixovat po částech a opatrně.
Jak polévku servírovat, aby chutnala nejlépe?
Ideální je podávat ji hned po přípravě.
Skvěle fungují nasucho opečené krutony, opražená veka nebo kapka smetany uprostřed talíře. Jednoduché doplňky podtrhnou chuť, aniž by ji přebily.
Postup: Fazole namočte do studené vody a nechte přes noc nabobtnat. Papriky umyjte, odstraňte jádřince a nakrájejte na kostky. Zelené fazolky očistěte, umyjte a rozkrájejte na kousky. Červené fazole a kukuřici propláchněte na sítu pod studenou vodou. Pórek, mrkev a celer očistěte a nakrájejte na plátky. Rajčata nařízněte do kříže, ponořte do vroucí vody, vyjměte je a oloupejte, odstraňte jádřince a dužinu nakrájejte na kostky. Na oleji lehce opečte najemno nakrájenou cibuli a prolisovaný česnek. Přidejte fazole, rajčatový protlak, vývar a na mírném ohni povařte asi 30 minut. Přimíchejte mrkev, celer, rajčata, fazolky a povařte dalších 20 minut. Nakonec přidejte kukuřici, červené fazole, pórek, osolte a ochuťte pepřem a mletou paprikou. Povařte 5 až 10 minut a podávejte se smetanou a nasekanou petrželkou. K polévce se skvěle hodí opečené česnekové bagety.
Ingredience: uzené kosti (mohou být žebra), 250 g fazolí, 200 g brambor, 2 ks bobkového listu, 200 ml smetany, máslo a mouku na jíšku, česnek, sůl, pepř, 2 lžíce octa
Postup: Do hrnce dáme vařit fazole, ty propereme a nemusíme je namáčet. V žádném případě nesolíme! Vložíme také uzené kosti a přidáme uvedené koření kromě soli. Až jsou fazole uvařené „al dente“, tak přihodíme brambory, a pokud nemáme uzené, nebo je na kostech málo masa, přihodíme kostku masoxu. Dosolíme a vaříme, dokud brambory nezměknou. Jakmile je polévka dovařená, vyjmeme koření (bobkový list a celý pepř) a taky kosti. Maso z nich obereme a nakrájené vkládáme do polévky při servírování, nebo jednoduše rovnou do polévky zamícháme. Uděláme si světlou jíšku – množství podle chuti nebo potřeby. Jíšku zředíme smetanou (vždy studená tekutina do horké jíšky nebo naopak, aby se neudělaly hrudky; když použijete instantní jíšku, postupujte dle návodu na krabičce). Dochutíme trochou octa, prolisujeme česnek a ochutíme solí, pepřem, a pokud jsme to přehnali s octem, tak neuškodí trocha cukru. Pro obměnu je možné podávat s volským okem a chlebem jako večeři.
Ingredience: 200 g bílých nebo červených fazolí, 100 g klobásy, 50 g sádla, 50 g hladké mouky, 50 g cibule, 1 masox, 1,5 l vody, 1 dcl smetany, sůl, pepř
Postup: Fazole omyjeme, přebereme a necháme namočené ve vodě 24 hodin. Druhý den na rozpáleném tuku krátce orestujeme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme mouku a uděláme jíšku. Zalijeme vodou a přidáme bujon a nakrájenou klobásu na kolečka a povaříme. Pak přidáme namočené fazole, osolíme, opepříme a zjemníme smetanou a ještě chvilku povaříme.
Co dělá fazolovou polévku podle Pohlreicha jinou než klasickou českou fazolačku
Zásadní rozdíl není v exotických surovinách, ale v přístupu. Klasická česká fazolačka se často opírá o jíšku, smetanu nebo zbytečně silné koření. Výsledkem je hutná, ale nevýrazná chuť.
Tady se jde opačným směrem. Základ stojí na třech věcech:
kvalitních fazolích, které nejsou rozvařené na kaši,
syrové ochucené klobáse, která dodá přirozenou chuť i tuk,
částečném mixování, které vytvoří strukturu bez mouky.
Důležité je také to, co se nedělá. Nepřidává se jíška, nepřelévá se to smetanou a nesnaží se to zachránit kořením, když už je pozdě.
Ingredience: 300 g bílých fazolí, 250 g anglické slaniny, 1 cibule, 1/2 lžičky sladké papriky, mrkev, celer, petržel, sůl, pepř, 1 masox, 1 rajčatový protlak, cukr, 4 párky, petrželka
Postup: Fazole přes noc namočíme ve 2 litrech vody a pak je spolu se slaninou 1 hodinu vaříme. Přidáme nakrájenou cibuli, zeleninu, sůl, pepř, papriku, masox, rajčatový protlak a trochu cukru. Vaříme 10–20 minut. Pak přidáme párky a vaříme ještě 20 minut. Vyjmeme slaninu a párky, nakrájíme je a vrátíme do polévky, kterou ještě jednou okořeníme pepřem a sladkou paprikou. Nakonec přidáme usekanou petrželku. Podáváme nejlépe s bílým pečivem.
Vyzkoušejte klasickou gulášovou polévku obohacenou o výraznou chuť buřtů. Tato polévka je ideální pro chladné dny a jistě vás zahřeje.
Suroviny:
500 g hovězího masa,
2 kusy cibule,
4 kusy brambor,
4 kusy buřtů,
2 lžičky sádla,
2 lžičky sladké papriky,
1 lžička majoránky,
1 lžička kmínu,
2 l vody,
2 kusy bobkového listu,
4 kusy celé papriky,
2 lžičky soli.
Postup:
Na másle opečte nakrájenou cibuli dozlatova.
Přidejte nakrájené hovězí maso a vařte, dokud maso ze všech stran nezměkne.
Sejměte pánev z plotny a přidejte papriku, dobře promíchejte.
Přidejte vodu, bobkový list, pepř, majoránku a kmín. Vše dejte do velkého hrnce a vařte pod pokličkou asi hodinu.
Mezitím oloupejte a nakrájejte brambory na kostičky. Přidejte je do hrnce.
Oloupejte buřty a nakrájejte na kolečka nebo na kostičky a přidejte je do hrnce. Vařte dalších 15 minut, nebo dokud brambory nezměknou.
Polévku osolte a podávejte horkou.
Pokud chcete polévku pouze z buřtů, tak je v receptu použijte místo masa, lehce je osmahněte a zkraťte dobu vaření na 15 minut. Ostatní postup zůstává stejný.
