Kaštanovou mast ocení především starší generace. Je vhodná na křečové žíly, pružnost a pevnost cév, prokrvení, brnění nohou, záněty žil, studené končetiny, bolesti nohou, křeče, trombózy, kornatění cév a podobně.
Receptna mastz kaštanu
Ingredience: 150 ml kaštanové tinktury, 3 sáčky neochucené želatiny, 2 lžičky levandulového oleje, 2 lžičky rozmarýnového oleje, 1 lžička kafrového oleje; ruční elektrický šlehač nebo metla na šlehání, uzavíratelná dóza, která dobře těsní
Postup: Želatinu uvaříme dle postupu uvedeného na obalu. Když želatina zhoustne, necháme ji mírně zchladnout. Přidáme kaštanovou tinkturu a esenciální oleje. Vše důkladně promícháme ručním elektrickým šlehačem nebo metlou, až vznikne homogenní krém. Mast nabereme do sterilní, uzavíratelné a dobře těsnící nádoby. Takto vyrobená kaštanová domácí mast vám vydrží při uskladnění v chladničce cca tři měsíce.
Dávkování a použití
Bolavá místa ošetřujte kaštanovou mastí zpočátku 3–4krát denně. Po zlepšení stačí omezit na 2x denně. Místo masti lze použít i samotnou tinkturu z kaštanů, kterou můžeme nalít do rozprašovače a snadno aplikovat na bolavá místa.
Použití: Mast z kaštanů nanášejte na postižené místo několikrát denně. V žádném případě nemasírujte. Neaplikujte na sliznice a otevřené rány. Nepoužívejte vnitřně.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Kaštany samotné můžete nosit v kapse, kde působí svou energií při každém dotyku. Pokud chcete prospět svému zdraví, nasbírejte tolik kaštanů, kolik je vám let, plus jeden navíc, a uložte je v bavlněném pytlíku či kapesníku pod polštář a nechte působit. Energetická síla vás během spánku prostoupí a bude vyživovat vaše tělo.
Suché ruce: Staří lidé, kteří mají seschlé ruce, by měli kaštany převalovat v dlaních, kůže se pak zpevní a zvláční.
Pomoc v kapse: Pokud trpíte bolestmi kyčlí, kolenou nebo máte rýmu, dejte si jeden nebo více kaštanů do kapsy. Kaštany se využívají nejen v lidovém léčitelství, ale traduje se o nich, že mají magickou moc. Ženy, které chtějí otěhotnět, by měly lesklý plod jírovce nosit v kabelce. Pokud vás čeká důležitá schůzka, jednání nebo zkouška ve škole, kaštan v kapse vás zbaví stresu a dodá sebevědomí.
Ustelte si na nich: Bolí vás záda, jste nastydlí? Pak nejčastější babskou radou je nasbírat si tolik kaštanů, kolik je vám let (a jeden navíc). Kaštany následně vložte do plátěného pytlíčku, zašijte a dejte pod polštář. Měli byste na nich poctivě spát až do prvního jarního dne. Kaštany totiž do sebe nasávají veškeré škodliviny z těla. Uleví vám také při křečových žílách, revmatismu, bolestech hlavy nebo i zánětech močových cest.
Léčivé účinky kaštanů: Všechny části jírovce jsou léčivé a velmi účinné. Obsahují řadu látek, které ovlivňují krevní oběh, zabraňují vzniku otoků, křečovým žilám a výrazně podporují činnost nadledvinek. Při zevním použití pomáhají při projevech revmatismu, bolavých kloubech, namožených svalech. Kaštany lze používat čerstvé, sušené (před sušením je potřeba je nadrtit či namlít) nebo je zakonzervovat v lihu.
Pozor: Plod jírovce maďalu obsahuje látku aescin. To je příčina, proč se nám po aplikaci masti ulevuje. Plody kaštanu jsou pro člověka jedovaté, proto se nesmí užívat vnitřně.
Kaštanovník jedlý, lidově jedlý kaštan, je opadavý listnatý strom z čeledi bukovité. Strom kaštanovníku dorůstá do výšky 20–25 m a má širokou vejčitou korunu. Tloušťka jeho kmene někdy přesahuje až 2 m. Dožívá se věku 1 000 let, někdy i víc. Borka je v mládí hladká, olivově hnědá, postupem času se mění v hnědošedou rozpukanou. Listy jsou na větvičce uspořádané střídavě, list na vrcholu větvičky je největší. Mají tvar podlouhlé elipsy. Každý postranní nerv na listu je zakončený ostnem. Svrchu jsou listy tmavě zelené a zespodu světle zelené. Květy se objevují v květnu a červnu. Je to rostlina jednodomá, převážně cizosprašná, lépe plodí, pokud je v okolí dva a více stromů. Plody jsou po 2–3 v pichlavém obalu, který puká čtyřmi švy. Semena (kaštany neboli maróny) jsou lesklá, tmavě hnědá a dozrávají v září. Jsou jedlá, jí se po upečení nebo uvaření, obsahují hodně škrobu, cukru a bílkovin.
Nejvíce se jedlé kaštany pěstují v jižní Evropě a v Přední Asii. V Česku se kaštanovníku nejlépe daří na teplých svazích ve vinařských oblastech. Jeho dřevo je těžké, pevné, tvrdé, pružné a houževnaté. Nevýhodou kaštanovníku je, že patří mezi silné alergeny. Neměl by být proto vysazován v blízkosti obydlí a úřadů, spíše v sadech, hájích a lesích. Děti by si pod kvetoucím kaštanovníkem neměly hrát. Hlavní sklizeň jedlých kaštanů probíhá v říjnu. Sběr plodů kaštanovníku se provádí ručně. Nejmenší plody poslouží jako surovina pro mletí kaštanové mouky. Velké a střední plody se dále zpracovávají, případně jsou po tepelné úpravě konzumovány. Pro odstranění parazitů uvnitř plodů se kaštany máčí v 50°C vodě a následně ochladí. Tímto procesem se také prodlužuje jejich trvanlivost. Dnes se tedy nemusí skladovat pouze sušené plody. Jedlé kaštany jsou známá pochoutka po celé Evropě. Obvykle se tepelně upravují naříznutím na špičce do kříže a krátkým opečením na horké plotně, a to zejména v předvánočním čase, kdy je sezona pečených kaštanů. Kaštany se mohou i rozemlít a vzniklá mouka slouží k přípravě pečených zákusků. Jedlé kaštany mají vyšší energetickou (kalorickou) hodnotu než brambory. V jižní Evropě kaštany lidé pojídají se zeleninou, s masem nebo máslem a sýrem. Světové kuchyně znají například kaštanovou kaši ke zvěřině, kaštanové pyré se šlehačkou, kaštanový pudink, kaštany v čokoládě, glazované kaštany a jiné. V našich zeměpisných šířkách se konzumují pečené kaštany nejčastěji právě v předvánočním čase.
Jedlý kaštan (Castanea sativa) pochází z oblasti Malé Asie a již v 5. století před naším letopočtem byl dopraven do Řecka a následně i do I
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
