Medovina byla tradičním nápojem starobylých národů. Jedná se o nápoj vzniklý kvašením medu naředěného vodou a upraveného kořením nebo ovocnou šťávou. Druhy medoviny se odlišují podle objemu vody použité na 1 litr medu (jedenapůlnásobná, dvojnásobná, trojnásobná a čtyřnásobná).
Horká a studená medovina
Při servírování medoviny máme dvě možnosti. Buď ji můžeme podávat studenou o teplotě kolem 14 °C do sklenky se stopkou. Anebo se dá medovina servírovat ohřátá na teplotu cca 50 °C. Taková medovina nejen lahodně chutná, ale také zahřeje během chladných večerů. Ohřátou medovinu podávejte nejlépe ve skleněných šálcích s plátkem citronu. Dejte však pozor, abyste medovinu nepřehřáli cca nad 60 °C. Při této teplotě totiž medovina ošklivě napění a její chuť je ta tam. Medovina se konzumuje způsobem vychutnávání.
Ve svém příspěvku ZKVAŠENÝ MED se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kája.
Samozřejmě, že med může zkvasit a také kvasí a jedná se o velmi kvalitní med pouze od včel aniž by kdokoli cokoli přidával. Stačí když má obsah vody vyšší než 20%. Záleží jen na včelaři kdy odebírá a vytáčí plásty a jestli odebírá zavíčkované. Nebo vytočí med se správným obsahem vody, ale je špatně uskladněný ( zavřený např. ) a jelikož je hydroskopický, tedy absorbuje vodu z prostředí, tak si když si ji natáhne víc než 20%, tak přirozeně začne kvasit. Takový med se stále dá využít, buď na medovinu nebo nechat vypálit na kořalku. Ale nejlepší způsob je zadělat ho do perníčků nebo zkrátka koláčů a moučníků, místo cukru. Nic se nikomu nestane.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jirka.
K výrobě medoviny se zpravidla používá méně kvalitní med, který se dost dobře nehodí pro přímou konzumaci. Na kvalitu medu je však třeba dbát při výrobě nedochucených medovin, ve kterých má chuť a kvalita medu nejdůležitější roli. Druh medu je také zásadní pro výslednou barvu medoviny. Ze světlého lučního medu vznikne světlá medovina, naopak z lesního zas medovina tmavší. Pro částečnou podobnost s výrobou vína se medovině někdy přezdívá medové víno.
Abyste mohli vyrobit medovinu, potřebujete tyto suroviny: kvasinky, živná sůl, koření (skořice, zázvor, koriandr, badyán, hřebíček); a toto vybavení: plastové nádoby pro kvašení, demižony pro dokvašování a zrání, plátno, nálevka, hadička, kvasná zátka, korkové špunty, hrnec.
A jak probíhá výroba medoviny? Příprava zákvasu (rozkvašení kvasinek), příprava medového roztoku (smíchání vody s medem a zákvasem, včetně koření), bouřlivé kvašení, stáčení, dokvašování, zrání, stáčení do lahví.
Technologický postup
Na 100 litrů medoviny přidáme 25 g skořice, 15 g hřebíčku, 15 g zázvoru, 25 g valeriány lékařské, 150 g čerstvé celerové natě, 40 g jalovce, 3 tyčky vanilky, 50 g máty peprné, 75 g šípků, 75 g pomerančové kůry, 125 g chmele. Tyto přísady vložíme do plátěného pytlíku, povaříme v malém množství roztoku, který vlijeme do celé směsi, nebo vložíme sáček do chladného roztoku a necháme vložený po celou dobu kvašení. Ke kvašení použijeme čisté odrůdy kvasinek, namnožené podle přiloženého návodu. Po ukončení kvašení medovinu stočíme a necháme dozrát při snížené teplotě (10–15 °C). Lehké medoviny – čtyřnásobné – dozrávají za rok, dvojnásobné a trojnásobné za 2–4 roky, těžké a jedenapůlleté zrají 5–10 let.
Medovina patří bezesporu i v současnosti mezi chutné alkoholické nápoje a její konzumace je dokonce zdraví prospěšná, samozřejmě v rozumné míře. Kdybychom chtěli medovinu stručně charakterizovat, což na tomto místě chceme, řekli bychom, že se jedná o středně alkoholický kvašený nápoj vyráběný především z medu.
Medovina má antioxidační, dezinfekční, antibakteriální, protizánětlivé a protirakovinné účinky. Medovinu se tak vyplatí pít nejen pro její příjemnou sladkou chuť, ale i pro její pozitivní vliv na lidské zdraví.
V naší poradně s názvem KRÁSNOHLÁVEK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Astrid Krupková.
Dobrý den
prosím o radu. Ráda bych si sama namnožila rostlinku jménem krásnohlávek a nevím, jak se množí. Budu moc ráda, když mi někdo poradí. Za radu předem děkuji a přeji pěkně prožité svátky vánoční.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Krásnohlávek se množí setím a řízky. Řízkování je běžnější a proto vám ho vysvětlím. S řízkováním se začíná během ledna, kdy byste měla nastříhat větvičky. Řez provedete na horní části větvičky s nejméně dvěma internodiemi, které je třeba vložit do substrátu o teplotě 20° C, aby mohlo začít zakořenění. Poté, co kořenový systém dokončí formování, by měly být řízky přesazeny do květináče. O čtrnáct dní později nechte teplotu klesnout na 16–18° C. V další fázi proveďte zakrácení vrcholků, aby se zahájilo boční větvení. Od února do května procházejí rostliny takzvanou fází produkce za studena při teplotě 10–15° C.
Běžnou praxí je zakořenění řízků přímo do květináče nebo zavěšených košů. Tímto způsobem, pokud zasadíte několik řízků dohromady, získáte okamžitý efekt větších a hojnějších, luxusních květináčů.
Tato medovina se vyrábí netepelnou cestou a dozrává v hlubokých klimatizovaných sklepeních. Do medoviny není přidáván rafinovaný lih, obsah alkoholu vzniká pouze kvašením medu. Obsah alkoholu je zhruba 12%. Jedná se o klasickou hořkou či ochucenou medovinu tmavé barvy a výrazné chuti po medu. Je vhodná pro podávání za studena i zahřátá cca na 50 °C. Blahodárně působí na zažívací ústrojí.
Medovina Elisa se skládá z pitné vody, včelího medu, kyseliny vinné, selektovaných kvasinek, bylinného macerátu, konzervantu E202, kuléru E150.
Medovina Elisa se vyrábí v pěti možných příchutích. Základní hořká, bylinná či medová, je čistě přírodní bez ochucení, dále jsou to Hromčíkova cherry, skořicová, mandlová a ořechová, které jsou dochucovány přírodními ovocnými či ořechovými sirupy.
Na nabídku medoviny Elisa na internetových stránkách se můžete podívat zde: medovina Elisa - cena.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Proč jsou šunkofleky často suché, i když do nich dám hodně vajec?
Šunkofleky jsou suché proto, že se snažíš zachránit chybu, která vznikla dřív. Vejce nejsou zvlhčovač, ale pojivo.
Pokud jsou těstoviny rozvařené nebo je směs studená před pečením, vejce už strukturu nezachrání. Naopak vytvoří tuhý, vysušený nákyp. Správné šunkofleky drží šťávu díky teplé směsi, správnému masu a krátkému pečení, ne kvůli přebytku vajec.
Kolik vajec je do šunkofleků správně a kdy už je to moc?
Správný počet vajec je takový, aby směs obalily, ne zalily. Většinou jde o čtyři až pět kusů na běžný pekáč.
Jakmile vejce ve směsi „plavou“, nejsou šunkofleky, ale vaječný nákyp. Přebytek vajec zhorší strukturu, udělá jídlo gumové a přehluší chuť masa. Pokud máš pocit, že je vajec málo, problém je téměř vždy v těstovinách nebo teplotě.
Proč Pohlreich nesnáší smetanu v šunkoflecích?
Smetana je typická pojistka, která zakryje chyby, ale zničí charakter jídla. Šunkofleky nejsou krémový nákyp.
Jakmile do nich přidáš smetanu, chuť masa se rozplyne, struktura se slije a výsledek je těžký. Pokud máš potřebu přidávat smetanu, znamená to, že směs nebyla správně připravená. Poctivé šunkofleky ji nepotřebují.
Jaké maso je do šunkofleků nejlepší?
Nejlepší je poctivé uzené maso, které voní už studené. Typicky uzená krkovice, plec nebo kýta.
Levná šunka z fólie je nejčastější důvod, proč šunkofleky nemají chuť. Nejde o cenu, ale o složení a vůni. Maso musí dát jídlu charakter, ne jen objem. Pokud maso nechutná samo o sobě, v troubě se to nezlepší.
Musí se cibule do šunkofleků dávat, nebo je to volitelné?
Cibule není povinná, ale bez ní šunkofleky ztrácí hloubku. Funguje jako chuťový základ.
Krátce opečená cibule dodá sladkost a propojí maso s těstovinami. Pokud ji vynecháš, výsledek nebude špatný, ale bude plošší. V domácí kuchyni dává smysl ji použít, pokud nemáš důvod ji vynechat.
Proč se mají těstoviny slít dřív, než jsou úplně hotové?
Protože šunkofleky nejsou vařená těstovina, ale pečené jídlo. Trouba práci dokončí.
Rozvařené fleky se při pečení rozpadají a nasají vejce jako houba. Výsledkem je kaše bez struktury. Když mají těstoviny lehký odpor, v troubě změknou přesně tak, jak mají, a udrží tvar i šťávu.
Je nutné míchat směs teplou, nebo je to detail?
Není to detail, ale zásadní bod celého receptu. Studená směs je začátek suchých šunkofleků.
Teplé těstoviny, maso a cibule se propojí, chutě se otevřou a vejce se rovnoměrně rozloží. Studená směs se v troubě zahřívá pomalu, vysychá a peče se nerovnoměrně. Tohle je jedna z chyb, za kterou by se nadávalo nejvíc.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Skalník se obvykle množí řízky, hřížením nebo semeny. Řízkování je běžnou metodou, zejména u půdopokryvných odrůd. Dobře fungují polodřevnaté řízky odebrané v létě nebo na začátku podzimu, zatímco řízky z tvrdého dřeva lze odebrat pozdě na podzim. Hřížení je dalším účinným způsobem množení skalníku, zejména u půdopokryvných druhů.
Množení řízkováním
Vyberte zdravé stonky: Vyberte polodřevnaté nebo tvrdé stonky v závislosti na ročním období.
Příprava řízků: Odřízněte stonky o délce 10–15 cm s alespoň 2–3 listovými uzly. Odstraňte spodní listy a několik jich nechte nahoře.
Kořenový hormon (volitelné): Ponořte odříznutý konec do kořenového hormonu pro podporu růstu kořenů.
Výsadba: Použijte dobře propustnou substrátovou směs a řízky vložte do půdy.
Prostředí: Zajistěte vysokou vlhkost, jasné, nepřímé světlo a udržujte půdu vlhkou.
Zakořenění: Kořeny by se měly vyvinout za 4–8 týdnů.
Aklimatizace: Před přesazením postupně aklimatizujte nové rostliny na venkovní podmínky.
Množení hřížením
Vyberte větev: Vyberte ohebnou větev, kterou lze ohnout k zemi.
Připravte větev: Na spodní straně větve udělejte malou ránu v místě, kde se bude dotýkat půdy.
Zajistěte větev: Ohněte větev k zemi a zajistěte ji kamenem nebo drátem.
Zakryjte zeminou: Zraněné místo zakryjte zeminou a udržujte ji vlhkou.
Zakořenění: Kořeny se z poraněného místa vyvinou během několika týdnů.
Oddělení: Jakmile se kořeny uchytí, oddělte větev od mateřské rostliny a přesaďte ji.
Množení semeny
Sběr semen: Na podzim sbírejte bobule a odstraňte semena.
Výsev: Vysejte semena do dobře propustné substrátu.
Prostředí: Udržujte vlhkost a zajistěte chladný rám nebo chráněné místo.
Klíčení: Klíčení může trvat několik měsíců, proto buďte trpěliví.
Jak stratifikovat semena skalníku
Pro úspěšnou stratifikaci semen skalníku budete muset napodobit přirozené chladné a vlhké podmínky, které podporují klíčení. To zahrnuje kombinaci skarifikace (narušení semenného obalu) a stratifikace za studena (ochlazení semen). Proces obvykle zahrnuje: skarifikaci semen, jejich smíchání s vlhkým médiem a následné ochlazení v chladničce po určitou dobu.
Zde je podrobný návod
Sběr nebo získání semen
Sbírejte zralá semena z bobulí skalníku na podzim.
Skarifikace
Semena skalníku mají často tvrdý semenný obal, který je třeba pro klíčení narušit. To lze provést jemným třením semen brusným papírem nebo pískem v ruce.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Zodpovědný včelař med s vyšším obsahem vody zákazníkům nikdy nenabídne. Co s ním udělá záleží pouze na něj, ale dá se dále použít například na výrobu medoviny.
Medovina je alkoholický nápoj vzniklý kvašením roztoku medu a vody. Patří mezi nejstarší alkoholické nápoje. Med byl jediným koncentrovaným sladidlem běžně dostupným v prehistorických dobách, a tak zkvašený med mohl člověku snadno poskytnout i první alkoholický nápoj, dlouho před cíleným pěstováním ovoce a obilí. Medovina se vyráběla ve všech civilizacích a na různých místech světa. Není tedy pravdou, že by byla typickým nápojem Čechů či Keltů. V různých variantách ji najdeme v celé Evropě. Vzhledem k tomu, že med byl vždy vzácnou surovinou, byla i medovina ve starověku a středověku určena především pro panovnické dvory, slavnostní příležitosti a podobně. Medovinou se platily i naturální dávky pánům. Ve městech bývaly dříve šenky medné a vinné. Když Karel IV. zavedl u nás pěstování vinné révy, byla postupně medovina vytlačována vínem a také pivem.
Vzájemným poměrem medu a vody na začátku kvašení je možné ovlivnit obsah alkoholu ve výsledném produktu. Chuťové variability lze dosáhnout různými přísadami, které jsou výrobním tajemstvím každého výrobce. Výroba medoviny je náročná na energie, prostory, suroviny i čas. Nenechá-li se dobře dozrát (což může trvat rok i několik let), má sklony k dalšímu rozkvášení.
Nevíte, co se zkvašeným medem? Vhodným řešením je výroba medoviny. Je vhodné roztok medu obohatit amonnými sloučeninami (živná sůl Vinka), případně jej okyselit kyselinou mléčnou nebo citronovou. Ovocné medoviny se neokyselují. Dále můžete roztok doplnit bylinami, kořením, chmelem přibližně takto: na 100 l medoviny přidejte 20–30 g skořice, 10 až 20 g hřebíčku, 10–20 g zázvoru, 20–30 g kozlíku lékařského, 100–200 g čerstvého listí celeru, 30–50 g jalovce, 3 tyčinky vanilky, 50 g máty peprné, 20–50 g růžových plátků, 50–100 g šípků, 50–100 g pomerančové nebo citronové kůry. Chmele se dává 100–150 g na 100 l. Kombinaci přísad si určíte časem díky praxi. Přísady vždy vložte do plátěného pytlíku, povařte v malém množství roztoku, který poté vlijte do celé směsi nebo vložte sáček do chladného roztoku a nechte vložený po celou dobu kvašení. Ke kvašení používejte čisté odrůdy kvasinek (nejlépe Tokaj, Madeira, Malaga), namnožených podle přiloženého návodu. Po ukončení kvašení medovinu stočte a nechte dozrát při snížené teplotě (10–15 °C). Lehké medoviny (čtyřnásobné) dozrávají za rok, dvojnásobné a trojnásobné za 2–4 roky, těžké zrají 5–10 let.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Proč je tento krůtí guláš označován jako nejchutnější?
Nejchutnější krůtí guláš v tomto receptu stojí na kombinaci silného základu, vývaru a správné techniky.
Rozhodující je dlouhé restování cibule, použití slaniny jako nosiče chuti a přidání papriky mimo přímý plamen. Tyto detaily vytvářejí hlubší a kulatější chuť než běžné rychlé recepty. Pokud dodržíte postup přesně, získáte výrazný a plný guláš, nikoli mdlou variantu.
Mohu použít jen vodu místo vývaru?
Ano, ale krůtí guláš s vodou nebude mít takovou hloubku chuti.
Vývar přináší přirozené aromatické látky, které podporují papriku i maso. Při použití vody bude chuť jemnější a méně komplexní. Pokud nemáte vývar, můžete chuť podpořit delším restováním cibule, ale plného efektu dosáhnete pouze s kvalitním základem.
Je lepší použít stehno nebo prsa?
Pro plnější chuť je vhodnější krůtí stehno, prsa jsou jemnější, ale sušší.
Stehno obsahuje více tuku a je odolnější vůči delšímu dušení. Prsa jsou vhodná pro rychlejší variantu, ale vyžadují pečlivější kontrolu času. Pokud chcete dosáhnout co nejvýraznějšího výsledku, sáhněte po stehně.
Jak zabránit hořkosti papriky v guláši?
Hořkost papriky vzniká při jejím přepálení na vysoké teplotě.
Paprika by nikdy neměla přijít do rozpáleného tuku na plném plameni. V tomto receptu je správný postup jasný – sundat hrnec z ohně, rychle vsypat sladkou papriku a ihned pokračovat dalšími surovinami. Tím se zabrání spálení a zachová se barva i aroma. Kontrola teploty je klíčem k čisté a plné chuti.
Jak dlouho opravdu dusit krůtí guláš?
Doba dušení 60–90 minut je optimální pro krůtí stehno.
Maso by mělo být měkké, ale stále držet tvar. Pokud ho necháte dusit déle bez kontroly tekutiny, může začít vysychat. Nejlepší praxe je ochutnat po 60 minutách a dále vařit podle potřeby. Průběžná kontrola zabrání ztrátě šťavnatosti.
Lze tento recept připravit bez slaniny?
Ano, ale slanina výrazně podporuje chuť výsledného guláše.
Bez slaniny bude základ jemnější a méně aromatický. V takovém případě doporučuji použít kvalitní sádlo a případně přidat malé množství másla na závěr. Tuk je nosičem chuti, a proto je důležité jej zcela nevynechat, pokud chcete dosáhnout plného výsledku.
Jaký je rozdíl mezi domácí a restaurací verzí?
Restaurace často pracují s intenzivnějším základem a delším restováním.
V profesionální kuchyni se cibule restuje až do tmavší barvy a vývar je koncentrovanější. Pokud tyto principy použijete doma, přiblížíte se chuťovému profilu restaurace. Trpělivost a technika jsou hlavní rozdíly, nikoli tajné ingredience.
Mohu guláš zahustit škrobem místo mouky?
Ano, kukuřičný škrob je vhodnou alternativou mouky.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Mnoho včelařů se zabývá výrobou medoviny, proto není problém si takto vyrobenou medovinu opatřit. Domácí medovina je vždy ojedinělá a nějakým způsobem výrazná.
Ingredience na korpus (na plech 25 x 25 cm): 5 vajec, 4 lžíce polohrubé mouky, 1 lžíce prosátého kakaa, 5 lžic cukru krupice
Ingredience na pařížskou šlehačku: 2 pařížské šlehačky v kelímku, 40 g želatinového ztužovače Dr.Oetker
Ingredience na pudinkovou šlehačku: 2 Ramy Cremefine na šlehání, 1-2 vanilkové cukry, 1/2 balíčku pudinku za studena Olé od Dr.Oetkera
Postup: Bílky ušleháme s trochou cukru. Zbylý cukr šleháme se žloutky asi 3-4 minuty. Poté střídavě ručně vmícháváme mouku s kakaem a ušlehané bílky. Pečeme 15-20 minut na 180 °C. Po vychladnutí korpus pokapeme rumem.
Postup - pařížská šlehačka: Ušleháme dvě pařížské šlehačky, přidáme 40 g želatinového ztužovače Dr.Oetker, připravíme podle návodu na obalu a spojíme se šlehačkou a navrstvíme na piškot.
Postup - pudinková šlehačka: Po ztuhnutí v lednici dozdobíme pudinkovou šlehačkou. Ušleháme dvě Ramy Cremefine na šlehání, 1-2 vanilkové cukry a 1/2 balíčku pudinku za studena Olé od Dr.Oetkera. Část odložíme na dozdobení cukrářským sáčkem, zbytek navrstvíme na pařížskou šlehačku.
Nejlepší je použití běžné kuchyňské soli. To vede k redukci tekutiny v mase a tím ke snížení množení bakterií. Běžná sůl však způsobí šedé zbarvení masa a má nižší inhibiční faktor proti bakterii Clostridium botulinum. Výsledná slanina se pak dá smažit a používat k další tepelné úpravě nebo konzumovat za studena.
Pro dosažení červeného zbarvení masa a lepší konzervace se při nakládání do kuchyňské soli přidávají malé množství dusičnanů nebo dusitanů (sůl praganda, rychlosůl). Slanina naložená tímto způsobem není vhodná ke smažení ani jiným tepelným úpravám. Může se konzumovat pouze za studena.
Dusitany se následnou tepelnou úpravou smažením a grilováním mění na nitrosaminy a ty jsou prokazatelně karcinogenní - způsobují různé druhy rakoviny.
Připravte si tlakovou nádobu. Naplňte ji několika centimetry vody a zapněte ohřívání, aby se mohla začít zahřívat. Pokud potřebujete, podívejte se do návodu ke svému tlakovému hrnci, jak postupovat při zavařování krok za krokem.
Připravte si kuře. Pokud zavařujete kuře s kostí, rozdělte maso v kloubech a ujistěte se, že se kousky vejdou do sklenic. Vykostěné kuře nakrájejte na kousky. (Pokud chcete, odstraňte z kuřete kůži – já to dělám vždy.)
Vložte do sklenic.
Pokud použijete studenou metodu zavařování syrového balení, tak i když to není 100% nutné, posypal jsem své syrové kuřecí kousky česnekovým práškem, solí a pepřem a lehce je opékal na pánvi, než jsem je vložil do sklenic. Technicky byly stále „syrové“, ale chtěl jsem, aby hotový produkt měl trochu více chuti a barvy. Další možností je sklenice naplnit kousky syrového masa a v případě potřeby přidat sůl (pro půllitrové sklenice použijte 1/2 lžičky jemné mořské soli a pro litrové 1 lžičku). Zalijte horkým vývarem nebo vodou, nahoře ponechejte 3cm prostor.
Pokud používáte horkou metodu, tak nesolené kuře vařte, pečte nebo napařujte v páře, dokud není asi ze 2/3 hotové. Sklenice naplňte kousky předvařeného horkého masa a v případě potřeby přidejte sůl (pro půllitrové sklenice použijte 1/2 lžičky jemné mořské soli a pro litrové 1 lžičku). Zalijte horkým vývarem nebo vodou, nahoře ponechejte 3cm prostor.
Odstraňte vzduchové bubliny. Plastový nůž nebo nůž na máslo dobře fungují.
Připevněte víčka. Otřete okraje sklenic, abyste odstranili veškeré zbytky, upravte víčka/kroužky (pouze prsty) a zpracujte v tlakové nádobě následovně:
U sklenic bez kostí (jak horká, tak studená metoda) zavařujte půllitry na 75 minut a litry 90 minut.
U sklenic s kostí (jak horká, tak studená metoda) zavařujte půllitry na 65 minut a litry po dobu 75 minut.
Sklenice zavařujte v tlakové nádobě při tlaku 65 kpa.
Kdo platí pokutu, když jsem OSVČ a nemám správné osvědčení?
Pokud jste OSVČ a nemáte odpovídající odbornou způsobilost, pokutu dostáváte přímo vy jako podnikající fyzická osoba.
Kontrolní orgán posuzuje, zda jste vykonával činnost, ke které jste měl zákonnou způsobilost podle NV 194/2022. Pokud ne, odpovědnost je přímá a osobní. Pokuta jde na vaše IČO a může mít dopad na vaše podnikání i reputaci. Neexistuje zaměstnavatel, který by sankci převzal, a proto je u OSVČ prevence naprosto zásadní.
Když pracuji jako OSVČ pro firmu, kdo odpovídá při kontrole?
Při kontrole může odpovídat jak firma, tak i OSVČ, záleží na rozdělení rolí a organizaci práce.
Firma odpovídá za bezpečnost pracoviště a organizaci činností, zatímco OSVČ odpovídá za svou odbornou způsobilost. Pokud kontrola zjistí, že jste neměl správné oprávnění, sankce může dopadnout přímo na vás. V některých situacích může být odpovědnost vyhodnocena jako sdílená nebo solidární.
Může zaměstnanec nést osobní odpovědnost za chybu?
Ano, zaměstnanec může nést odpovědnost, ale v omezeném rozsahu podle pracovněprávních předpisů.
Pokud zaměstnanec jedná úmyslně nebo v rozporu s pokyny, může být vyvozena osobní odpovědnost. Obvykle je však primární odpovědnost na zaměstnavateli, který organizuje práci a zajišťuje způsobilost. Zaměstnanec tedy nenese neomezené riziko jako OSVČ.
Kdo odpovídá za školení a přezkoušení zaměstnance?
Za školení a přezkoušení zaměstnance odpovídá zaměstnavatel.
Zaměstnavatel musí zajistit, aby zaměstnanec měl odpovídající odbornou způsobilost a aby byla pravidelně aktualizována. Pokud zaměstnanec pracuje bez platného osvědčení, odpovědnost nese firma. Nedostatečná evidence nebo absence přezkoušení jde k tíži zaměstnavatele.
Kdo ručí při škodě na zařízení způsobené OSVČ?
Při škodě způsobené OSVČ ručí přímo tato OSVČ, a to v plném rozsahu.
Pokud škoda vznikne při výkonu podnikání, odpovědnost není omezena pracovněprávními limity. Riziko může zasáhnout i osobní majetek, pokud není kryto odpovídajícím pojištěním. Proto je pro OSVČ klíčové mít nastavené dostatečné pojistné krytí.
Co když mám nižší úroveň způsobilosti, než vyžaduje práce?
Pokud vykonáváte činnost mimo rozsah svého oprávnění, odpovědnost nesete vy jako vykonavatel práce.
U zaměstnance může být odpovědnost sdílena se zaměstnavatelem, který práci přidělil. U OSVČ však není žádný prostředník, který by odpovědnost převzal. Překročení rozsahu způsobilosti je častým důvodem sankcí při kontrole.
Když mi firma dovolí pracovat bez správného osvědčení, kdo za to může?
Odpovědnost se posuzuje podle role. Firma odpovídá za zaměstnance, OSVČ za sebe.
Proč je tvoje tvarohová bábovka suchá, i když dodržíš recept?
Tvarohová bábovka je suchá nejčastěji kvůli moc mouce nebo příliš dlouhému pečení. Recept může být správný, ale provedení rozhoduje.
Typicky uděláš jednu nenápadnou věc – přidáš trochu mouky „pro jistotu“ nebo čekáš na úplně suchou špejli. Suchá bábovka vzniká právě tímhle. Důležité je sledovat těsto a neřídit se slepě receptem. Správná hustota a kratší pečení jsou zásadní.
Můžeš dát místo oleje do bábovky máslo?
Ano, ale bábovka s máslem bude méně vláčná než s olejem, hlavně druhý den.
Máslo dodá chuť, ale po vychladnutí tuhne. Tvarohová bábovka s máslem proto rychleji vysychá. Pokud chceš kompromis, můžeš kombinovat tuky. Olej je ale jistota pro vláčnost, zejména pokud chceš bábovku i na další den.
Jak poznáš správnou hustotu těsta na bábovku?
Těsto na tvarohovou bábovku má pomalu stékat ze lžíce a být hladké bez hrudek.
Pokud teče rychle, je řídké a bábovka se může propadnout. Pokud drží tvar, je moc husté a bude suchá. Ideální konzistence je někde mezi. Sleduj chování těsta, ne jen množství surovin.
Proč bábovka po upečení spadne?
Spadlá bábovka vzniká kvůli otevření trouby nebo řídkému těstu.
Během pečení se vytváří struktura. Jakmile otevřeš troubu, teplota klesne a bábovka spadne. Tvarohová bábovka je na to citlivá. Neotvírej troubu a drž správnou hustotu těsta.
Jak dlouho péct tvarohovou bábovku, aby nebyla suchá?
Tvarohová bábovka se peče přibližně 45–55 minut při 170–180 °C.
Čas je orientační. Důležité je sledovat stav. Lehce vlhká špejle je správný moment. Pokud čekáš na úplně suchou, bábovka bude přepečená. Raději ji vytáhni o něco dřív.
Jak zabráníš tomu, aby se bábovka lepila na formu?
Lepení bábovky způsobuje špatně připravená forma.
Musíš ji vymazat a vysypat. Tvarohová bábovka se lepí víc než jiné těsto. Důležité je také správné chladnutí. Nenechávej ji ve formě příliš dlouho.
Jaký tvaroh je nejlepší do bábovky?
Vaničkový tvaroh je nejlepší pro vláčnou strukturu.
Kostkový tvaroh je sušší a dělá hutnější těsto. Tvarohová bábovka z vaničky je jemnější a spolehlivější. Pro běžné pečení je to nejlepší volba.
Proč máš v těstě hrudky?
Hrudky v těstě vznikají ze studených surovin nebo špatného míchání.
Tvaroh z lednice se špatně spojuje. Tvarohová bábovka pak není hladká. Řešení je jednoduché – nech suroviny ohřát a tvaroh rozmíchej. Teplota surovin je klíčová.
Jak skladovat tvarohovou bábovku, aby zůstala vláčná?
Tvarohová bábovka zůstane vláčná, když ji po vychladnutí zabalíš do utěrky a uložíš do uzavřené nádoby.
Proč jsou vepřová líčka po burgundsku někdy tuhá, i když se pečou několik hodin?
Nejčastější příčinou je nedostatečný čas v nízké teplotě nebo přerušení procesu pečení.
Vepřová líčka obsahují vysoký podíl kolagenu, který se nezačne rozpadat hned. Pokud se pečení zkrátí, zvýší se teplota nebo se maso vytáhne dřív, než kolagen přejde v želatinu, zůstane struktura gumová. U burgundské úpravy je čas zásadní a nelze ho obejít, ani když maso vypadá po dvou hodinách hotové.
Je nutné používat do receptu červené víno, nebo ho lze nahradit?
Ano, červené víno je klíčovou součástí burgundské úpravy.
Víno zde nefunguje jen jako tekutina, ale jako chuťový základ, který se během dlouhého pečení zakulatí a propojí s masem. Náhrada například vývarem nebo džusem vytvoří jiný typ omáčky a výsledek už nebude burgundský. Bez vína vznikne jiné jídlo, i když může být chuťově dobré.
Jaké červené víno je pro burgundská líčka nejvhodnější?
Nejlepší je suché, středně plné červené víno bez výrazné kyselosti.
Není nutné používat drahé víno, ale mělo by být pitelné. Příliš kyselé nebo svíravé víno zanechá v omáčce tvrdost, která se ani dlouhým pečením zcela neztratí. Ideální je víno, které byste si dali ke stolu, ne víno určené jen na vaření.
Proč se slanina v receptu nejdříve blanšíruje?
Blanšírování slaniny slouží ke zmírnění její slanosti a kouřové chuti.
Při burgundské úpravě má být slanina chuťovým doplňkem, ne dominantou. Krátké povaření odstraní přebytečnou sůl a část kouře, takže slanina pak omáčku nezatíží. Výsledek je jemnější a vyváženější, zejména po delším pečení.
Musí se líčka opravdu péct tři hodiny, nebo stačí kratší doba?
Ano, tři hodiny jsou u tohoto receptu realistické minimum.
První dvě hodiny slouží hlavně k rozkladu kolagenu, třetí hodina pak ke sjednocení chutí a stabilizaci struktury masa. Pokud se pečení zkrátí, líčka sice změknou částečně, ale omáčka nebude plná a chuť vína zůstane hrubší. Délka pečení přímo ovlivňuje kvalitu výsledku.
Proč se recept nejdříve krátce zapéká na vysokou teplotu?
Krátké zapečení na vysokou teplotu pomáhá aktivovat mouku a povrch masa.
Tento krok zajistí, že se mouka rovnoměrně spojí s tukem a zeleninou a později vytvoří hladší omáčku. Zároveň se tím nastartuje chuťový základ. Bez tohoto kroku bývá omáčka plošší a méně stabilní.
Je možné připravit vepřová líčka po burgundsku den dopředu?
Ano, příprava den dopředu je dokonce ideální.
Během odležení se chutě propojí, omáčka zhoustne přirozeně a víno ztratí poslední ostré tóny. Druhý den jsou líčka chuťově hlubší a vyváženější než v den přípravy. Jde o typické jídlo, které zráním získává.
