Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 1 střední cibule (nadrobno pokrájená), 2 střední pastináky, 2 střední jablka (lepší jsou zelené druhy s příjemně nakyslou chutí), 4 hrnky zeleninového vývaru, sůl, pepř a muškátový oříšek podle chuti.
Postup: Na oleji osmažíme pastinák a cibuli (přibližně 5 minut). Poté přidáme vývar, jablka, sůl a koření a vaříme na mírném ohni 20─30 minut. Necháme trochu vychladnout a následně vše rozmixujeme. Polévku podáváme dobře vychlazenou, případně (v chladných dnech) ohřátou.
Obalovaný pastinák
Ingredience: asi 4─5 větších pastináků, 4─5 stroužků česneku, 1 polévková lžíce suchého bílého vína, několik polévkových lžic octa, špetka mletého pepře, sůl, olej, různá koření (kari, mletá paprika sladká i pálivá, majoránka...), slepičí nebo jiný masový vývar, suroviny na klasický trojobal (hladká mouka, vajíčko, strouhanka).
Postup: Oloupané pastináky rozkrojíme na půlky, jež pak rozkrojíme podélně opět na poloviny. Rozkrájený pastinák dáme vařit do vývaru, který osolíme, velmi vydatně okořeníme a „ooctujeme‟. Větší množství koření se do vývaru přidává proto, že kořen pastináku při vaření tyto chutě „nasává‟ a tím se společně se základní pastinákovou chutí (trochu nasládlá, ovšem také jemně pikantní) vytváří výsledný chuťový efekt. Při vaření je třeba pastinák kontrolovat, aby se neuvařil příliš doměkka (musí zůstat trochu tvrdý). Po uvaření pastinákových kořenů slijeme již dále nepoužitelný vývar, pastinák necháme chladnout a mezitím rozdrtíme česnek, který promícháme se solí, bílým vínem a malou špetkou mletého pepře. Vzniklou kašičkou pak potíráme uvařené kousky pastináku, jež následně „klasicky‟ obalíme (nejprve v hladké mouce, poté v rozšlehaném vajíčku a nakonec ve strouhance). Poté pastinák smažíme na přiměřeném množství kvalitního oleje. Můžeme podávat jako hlavní jídlo s vařeným bramborem, tatarkou a okurkovým salátem nebo jako studenou pochoutku k vínu či pivu.
Míchaný salát
Ingredience: 1 patison, 1 menší hrst velkých krup, 1 pastinák, 1 oloupaná okurka, 1 velká zelená kapie, 1 hrst fazolí mungo, 5 stroužků česneku, 5 polévkových lžic octa (ideální je kombinace vinného a lihového půl na půl), 5 polévkových lžic olivového oleje, 5 kávových lžiček jemně mletého zázvoru, 5 kávových lžiček sójové omáčky, bílý jogurt, na špičku lžičky cukru, sůl dle chuti.
K ozdobení: květy sedmikrásky a lístky zelené petrželky.
Postup: Nejprve dáme vařit kroupy (vaří se asi 23─25 minut) do neslané vody, přičemž vodu osolíme těsně před dovařením. Oloupaný pastinák nakrájíme na malé kostičky, nasypeme do&nb
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Pastiňák je lidový název pro pastinák setý (Pastinaca sativa), vytrvalou bylinu, která patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), stejně jako mrkev, petržel, celer, kmín, fenykl a další. Pochází z Kavkazu, Blízkého Východu a Střední Asie, postupně zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena a následně pěstována i v Americe a Austrálii. Pěstuje se pro svůj zdužnatělý aromatický kořen, jenž je na povrchu lehce zahnědlý a uvnitř se skrývá bílá dužina. Rostlina může dosahovat výšky 30–100 cm, ve druhém roce života kvete žlutými až žlutozelenými květy, a to v období července a srpna, případně i počátkem září.
Pastinák obsahuje až 80 % vody a je bohatý na sacharidy. Kořen pastináku je bohatým zdrojem vitamínů, zejména pak vitamínu C. Z minerálních látek v něm můžete najít draslík, fosfor, síru a chlór. Obsahuje také hodně vlákniny. Pokud vás zajímá jeho energetická hodnota, pak vězte, že 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií, což je asi 230 kilojoulů. Zajímavou látkou je alkaloid pastinacin, díky němuž má kořen pastináku močopudné účinky a působí proti nadýmání. Římané věřili, že kořeny pastináku působí jako afrodiziakum.
Pokud máte zahrádku, můžete si pastinák vypěstovat sami. Jde o nenáročnou plodinu. Semena pastináku vysévejte na začátku jara, nejlépe v březnu, a to 3–4 semena přibližně 35 cm od sebe a do hloubky 2–3 cm. Aby pastinák prospíval, potřebuje úrodnou, poměrně lehkou půdu a dostatek slunečních paprsků, vybírejte tedy světlá stanoviště. Rostlinu nezapomeňte pravidelně okopávat a zalévat. Kořeny se sbírají po odkvětu rostliny, kdy se vyjmou ze země a přezimují ve vlhčím písku či v pařeništi. Pokud nemáte tu možnost, uložte pastinák do utěrky či papírového sáčku a vložte do lednice. Plody se sbírají po dozrání a suší se. Pozor – sbírání holýma rukama může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci nebo podráždění kůže.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Pastinák charakterizuje mléčně jemní chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Jí se vařený, zapečený, osmažený nebo dušený, přidává se do polévek, omáček, je ideální přílohou k masu (v minulosti se používal místo brambor). V některých kuchyních se využívá specificky, například Irové z něj vaří pivo, dělají se z něj marmelády. V mnoha zemích se používá jako salátová zelenina a často nahrazuje celer nebo petržel. Vzhledem k vyššímu obsahu silicí by se neměl požívat ve velkém množství. Ale častější zařazení menšího množství prospívá zdraví. Při přípravě jej vhodně doplňují bazalka, kopr, petrželka, tymián či estragon.
Když připravujete pastinák ke konzumaci, měli byste odstranit jednak natě, jednak drobné kořínky okolo hlavního kořene. Poté kořen omyjte, tence oloupejte a podélně nakrájejte na silnější plátky. Větší kořeny rozdělte na čtvrtiny a vyjměte dřevnatý střed. Takto již můžete pastinák vařit. Vaří se asi 20 až 25 minut (dle velikosti) v osolené vodě (případně mléce), připravit jej můžete také v páře. Pastinák na slano můžete využít například pro přípravu kaší (v kombinaci s brambory či mrkví), příloh nebo krémových polévek. Jeho vlastní, nasládlá chuť pak vybízí k použití na sladko, například do dortů a koláčů ve formě pyré, jehož příprava je velmi snadná. Stačí do rozmixovaného pastináku (cca 800 gramů) přidat trochu másla (50 gramů), lžíci medu a skořici. Poté pyré zlehka dosolte a dopepřete dle vlastní chuti. Níže vám nabízíme další možnosti přípravy této kořenové zeleniny.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:
především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
ve vůni;
pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Pastinák omyjte, oškrábejte a nakrájejte nejprve na tenké pátky, poté na tenké proužky. Troubu rozehřejte na 180 stupňů a dejte péct vepřová žebírka, nezapomeňte je podlévat vodou. Maso by mělo být šťavnaté, ale na povrchu křupavé. Až budou žebírka hotová, slijte šťávu z pekáče na pánev a přimíchejte zbylé ingredience. Omáčku vařte, než zhoustne. Pastinák servírujte do salátové mísy, pokryjte jej vepřovými žebírky a nakonec přelijte omáčkou.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Očištěnou mrkev a pastinák nastrouhejte na jemno. Cibuli oloupejte a nakrájejte na drobno, stejně tak zelenou petrželku. V míse promíchejte pastinák, mrkev, cibuli, majonézu a vidličkou rozmačkané vaječné žloutky, směs osolte a opepřete. Nakonec do pomazánky vmíchejte nasekané vaječné bílky a petrželku.
Rozinky propláchněte horkou vodou a nechte je nabobtnat v rumu. Pastinák omyjte, oloupejte a nastrouhejte na jemno. Z bílků čtyř vajec vyšlehejte tuhý sníh. Změklé máslo utřete s cukrem a žloutky do pěny, přidejte ořechy, pastinák a zakysanou smetanu. Do hmoty vmíchejte opatrně sníh a nakonec zapracujte mouku se špetkou soli a práškem do pečiva. Vymazanou a vysypanou formu naplňte hotovým těstem. Toto množství je myšleno pro velkou bábovkovou formu! Pokud máte klasickou formu, použijte poloviční množství surovin. Pečte v předehřáté troubě při 150 stupních 50–60 minut.
Pastinák setý, lidově „pastiňák“, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30─100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu časově spadá do doby letních prázdnin (tedy červenec a srpen, případně i počátek září). Rostlinu můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena do Ameriky a Austrálie, kde se následně začala pěstovat. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány známější kořenové zelenině, a sice petrželi. Pastinák lze ale od petržele velice snadno odlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a větší kořen.
Petržel pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. Petržel (stejně jako většina miříkovitých rostlin) je dvouletá rostlina, která první rok vytváří přízemní růžici listů a shromažďuje zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby z ní druhý rok vyrostla mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím, kdy plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel zahradní italská, u níž není úplně jasné, je-li samostatným druhem, nebo spíše poddruhem.
1 l zeleninového vývaru (může být i drůbeží vývar nebo voda)
250 ml smetany 31%
sůl a pepř
2 stroužky česneku
1 lžíce oleje
2 krajíce chleba
1 svazku pažitky
Postup:
Pastinák omyjte, oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli pokrájejte na drobno. V hrnci rozpusťte máslo, vsypte cibulku a nechte ji zesklovatět. Poté přidejte pastinák a krátce jej opečte. Zaprašte moukou a orestujte. Po chvilce zalijte studeným vývarem nebo vodou a promíchejte. Za občasného míchání přiveďte k varu a na mírném plameni vařte asi 45 minut. Potom polévku rozmixujte, vlijte do ní smetanu, prohřejte ji a dochuťte solí a pepřem. Česnek nakrájejte na plátky a krátce opečte na oleji. Vyjměte jej a v oleji opečte chleba. Z opečeného chleba můžete vykrajovat například kolečka, na která položíte plátky česneku. Na talíři je zalijte polévkou a na závěr posypte nasekanou pažitkou.
Pastinák omyjte, oloupejte, nastrouhejte na jemno, vložte do utěrky a trochu vymačkejte. Mandle opražte na sucho v nepřilnavé pánvi a po vychladnutí je nakrájejte na nudličky. Pomeranč dobře omyjte v horké vodě a osušte. Kůru na jemno nastrouhejte, šťávu vymačkejte a obojí promíchejte se smetanou. Smíchejte mouku s práškem a prosejte do mísy. Předehřejte si troubu na 180 °C.
Důlky formy na muffiny vyložte papírovými košíčky odpovídající velikosti nebo je jen můžete vymazat máslem. Máslo utřete s javorovým sirupem a solí do pěny. Postupně vetřete i vejce a střídavě přidávejte smetanu s pomerančem a mouku s práškem do pečiva. Nakonec vpracujte pastinák a mandle. Těsto pak rozdělte do formy a pečte 35 minut, přičemž asi po 10 minutách stáhněte teplotu na 150 °C.
Pastinák, brambory a pórek dobře očistěte a omyjte. Pórek nakrájejte na kolečka a osmahněte na 2 lžících oleje. Zalijte 1,2 l vody, osolte a přiveďte k varu. Poté přidejte pastinák a brambory nakrájené na kostičky. Vše uvařte do měkka. Mezitím na zbylém oleji opražte hrubou krupici, přidejte ji do polévky a chvíli povařte. Hustou polévku posypte na talíři strouhaným sýrem.
100 g grilovaných, pečených nebo vařených kuřecích prsou
1 lžička rostlinného oleje
1 lžička římského kmínu
1 lžička kari koření
voda nebo suché bílé víno k podlití
Postup:
Na pánvi rozehřejte olej a přisypte očištěný a na hrubo nastrouhaný pastinák, zasypte římským kmínem a kari kořením a za občasného míchání lehce restujte. Mezitím si připravte cuketu. Podélně ji rozřízněte a nakrájejte na větší kousky, přidejte do pánve k pastináku a vše promíchejte, přiklopte poklicí a duste, než cuketa změkne, podle potřeby podlévejte vodou nebo bílým vínem. Na závěr vaření vmíchejte do směsi bílý jogurt a kousky předem připraveného kuřecího masa. Nechte společně prohřát a můžete podávat.
Pastinák a brambory nakrájejte na kostky, cibuli na drobno. Na oleji nejprve osmahněte cibulku, pak přisypte brambory a pastinák, vše opečte a zaprašte moukou. Přidejte pepř, kmín, sůl a podlijte vývarem ze zeleniny, přilijte sklenici teplé vody a pomalu duste do měkka a do vypaření tekutiny.
Mezitím si nakrájejte sterilované okurky, promíchejte je s hořčicí, přidejte lžíci teplé vody a nalijte na přílohu. Krátce prohřejte, promíchejte a zalijte smetanou se špetkou vegety. Podávejte jako teplou přílohu k rozmanitým pokrmům z masa.
Pastinák omyjte, oškrábejte a nakrájejte na hranolky. Nasypte na plech, pokapejte olivovým olejem, lehce posypte kmínem nebo rozmarýnem a pečte v troubě na grilu do zlatova nebo hněda.
na trojobal: strouhanka, hladká mouka, vejce, mléko
Postup:
Očištěné pastináky podélně nakrájejte a dejte vařit do vývaru, osolte, výrazně okořeňte a dle chuti přidejte ocet. Pastinák nesmí být uvařený příliš doměkka. Po uvaření jej z vývaru vyndejte a nechte vychladnout. Mezitím rozdrťte česnek, promíchejte ho se solí, vínem a špetkou mletého pepře. Touto směsí potírejte kousky pastináku, obalujte je v trojobalu a smažte na oleji do zlatova.
