RECEPT NA POLÉVKU Z HOKAIDA je přesně to, o čem vás chceme informovat v našem článku. Jednou z nejmódnějších zelenin, která je vyhledávaná v obchodech i pěstovaná na zahradách, je dýně. Vyskytuje se v nejroztodivnějších druzích, z nichž je velká část jedlá. Mezi nimi najdeme opravdové zeleninové delikatesy.
Zelená dýně
Hokaido nemusí být pouze oranžové. Delica F1 je zelené hokaido s ploše kulovitými tmavozelenými plody se světlým žíháním. Plody dorůstají do hmotnosti kolem 2 kg, dužina je jasně oranžová, chutná. Slupka je tužší než u klasického hokaida, plody jsou ale díky ní lépe skladovatelné. V Asii je tento typ tykve vysoce ceněný.
Kvalitou dužiny i její chutí se ale oranžovému bratru vyrovná. Právě chuť je to první, co labužníci u této tykve oceňují. Někteří tvrdí, že předčí i klasické oranžové hokaido.
Odrůda vykazuje díky barvě značnou toleranci k virózám, které způsobují na oranžových plodech klasického hokaida tmavě zelené skvrny a znehodnocují je.
Dýně hokaido je velmi vděčnou surovinou, lze z ní připravit výživnou a sytou polévku, zdravější variantu placek, přidat ji do koláče, který tak získá jemný žlutavý nádech. Dále perník, dýňový chléb, dětskou přesnídávku, dýňové čatní. Chutnou variantou je také pečená dýně hokaido.
V naší poradně s názvem ZAŠTIPOVÁNÍ HOKAIDA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jindra.
prosím jestli máte zkušenost s pěstováním prolezl jsem mraky článku a nikde nic dají se zaštipovat???dik za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dýně se dají normálně zkrátit, aby nepřerostly do míst, kde je už nechcete. Stačí ustřihnout hlavní šlahoun. Dýně pak již neporoste do délky, ale do šířky. Zde je k tomu video, sice v angličtině, ale je názorné: https://www.youtube.com/wat…
Dýni hokaido lze použít do mnoha receptů v kuchyni. Hodí se na omáčky, polévky, na buchty, lze ji zapékat, grilovat, vařit z ní marmelády. Ale pozor na dužinu, která má sladkou chuť, ale nesmí se převařit, protože je pak na jazyku suchá a šupinatá. Než začnete dýni vařit, rozkrojte ji, odstraňte semínka a vlákna, poté nakrájejte na menší kousky i se slupkou a dejte vařit. Při vaření slupka krásně změkne. Pro inspiraci přidávám recepty na nějaké dobroty z hokaida.
Džem z hokaida
Suroviny:
1 dýně hokaido
2 šálky cukru
100 g sušeného nebo čerstvého ovoce (jablka, hrušky, meruňky, rozinky nebo švestky)
1 vanilkový cukr
celá skořice
Postup:
Dýni rozpůlíme, vydlabeme semena, nakrájíme na větší kostky. Uvaříme do měkka a rozmixujeme v mixéru v hladké pyré. Přidáme 2 šálky cukru, vanilkový cukr a ovoce nakrájené na kostky. Směs vaříme zhruba 20 minut a mícháme neustále vařečkou. Vaříme na mírném ohni, aby se nám džem nepřipaloval na dno hrnce. Ještě horkou směs nalijeme do skleniček se skořicovou tyčkou, zavíčkujeme, otočíme dnem vzhůru a necháme vychladnout.
Buchta z dýně hokaido
Suroviny:
2 hrnky nastrouhané dýně hokaido
3 vejce
1 hrnek moučkového cukru
1 hrnek oleje nebo 250 g tuku na pečení
2,5 hrnku polohrubé mouky
1 hrnek mléka
1 prášek do pečiva
1 vanilkový cukr
1 lžíce medu
1 kávová lžička sody
2 kávové lžičky mleté skořice
oříšky, rozinky, sušené ovoce
čokoládová poleva
Postup:
Očištěnou dýni nastrouháme na hrubém struhadle. Ušleháme vejce s cukrem a přidáme olej nebo tuk na pečení. Do mouky zamícháme prášek do pečiva, vanilkový cukr, sodu, skořici a ušlehaná vejce. Do této směsi vmícháme nastrouhanou cuketu a pořádně zamícháme. Pokud je těsto moc husté, rozředíme ho mlékem. Dle chuti můžeme přidat sekané ořechy, rozinky, různá semínka nebo sušené ovoce. Těsto nalijeme na vymazaný a moukou vysypaný plech a pečeme ve vyhřáté troubě na 175 °C. Po vychladnutí buchtu ozdobíme čokoládovou polevou.
Dýně hokaido polévka
Suroviny:
dýně hokaido
1 mrkev (může být a nemusí)
2 stroužky česneku
1 cibule
1 lžíce olivového oleje
sůl, pepř
muškátový oříšek, kari
Postup:
Dýni rozpůlíme, vydlabeme semena, nakrájíme na větší kostky. Na olivovém oleji osmažíme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme nahrubo nastrouhanou mrkev a kostky dýně. Podlijeme vodou a dusíme asi 20 minut. Poté směs rozmixujeme tyčovým mixér
Ingredience: 300–350 g pórku, 2 l vody, 2 rovné lžičky mořské soli, 10 g čerstvého libečku, 1 rovná lžička koriandru, 40 g hladké rýžové mouky, 200 g brambor, 1–2 lžíce panenského oleje (řepkový, slunečnicový, sezamový a podobně), 25 g čerstvého pórku na ozdobu polévky, popřípadě rýžové chlebíčky, pár kapek polévkového koření bez glutamanu (nemusí být)
Postup: Pórek nakrájíme na větší kousky, které dáme vařit do osolené vody společně s libečkem a koriandrem. Vaříme od začátku varu asi 20 až 25 minut a necháme zchladnout. V jiné nádobě uvaříme brambory, které pak použijeme do polévky jako zavářku. Vychladlou polévku rozmixujeme a při mixování ještě přidáme hladkou rýžovou mouku pro mírné zahuštění. Polévku vrátíme do hrnce a přivedeme k varu. Povaříme asi 2 minuty a přidáme na plátky nakrájené brambory uvařené na skus. Na závěr polévku omastíme panenským olejem a povrch polévky na talíři posypeme nakrájeným pórkem. Kdo má rád polévku výraznější, může ji dochutit několika kapkami polévkového koření bez glutamanu. Není ale ani nutno. Použitý koriandr a čerstvý libeček polévku pěkně provoní a dá jí charakteristickou chuť. Polévku můžeme podávat i s rýžovými chlebíčky, máme-li potřebu něco k polévce zakousnout.
Doporučení: U osob s oslabenou slinivkou je tato polévka vhodná, ale nezdobíme si ji raději čerstvým pórkem, který je hůře stravitelný.
Tip: Na polévku je nejlepší použít mladý tenký pórek, ale samozřejmě, že ji můžeme uvařit i ze silných stonků, ty je však vhodnější nakrájet na kousky a ještě rozkrojit po délce, aby se dobře provařily.
Ingredience: 2 lžíce oleje (nejlépe olivového), 1 malou cibulku (nakrájenou na drobno), 1 l vývaru (nejlépe drůbežího), 500 g čerstvých rajčat (oloupaných a nakrájených, nebo přímo plechovku loupaných krájených rajčat), 25 g studeného másla, 4 lžíce 12% smetany, špetičku skořice, sůl, pepř a čerstvý nebo sušený tymián na dochucení
Postup: Nařízněte křížem slupku rajčat na špičce, dejte je do cedníku a přelijte vařící vodou. Slupka pak půjde snadno stáhnout. Oloupaná rajčata nakrájejte na drobno. Na oleji v hrnci krátce osmahněte cibulku a zalijte ji horkým vývarem. Vsypte rajčata, podle potřeby lehce osolte a opepřete. Přidejte trochu tymiánu. Polévku za občasného míchání vařte asi dvacet minut na mírném ohni. Vařečkou přitom o stěny hrnce drťte případné kousky rajčat – zelenina by se měla rozvařit co nejvíc do hladka. Ještě můžete polévku rozmixovat (ale nemusíte), třeba ponorným mixérem. Dále už ji nevařte, jen do ní vhoďte studené máslo nakrájené na kousky a zamíchejte, aby se rozpustilo. Máslo polévku zjemní a mírně zahustí. Dochuťte kořením (budete překvapeni, jak mimořádně zajímavou chuť dodá skořice) a solí. Před podáváním polévku ozdobte pomocí lžíce kopečkem smetany. Dochutit můžete i trochou tymiánu, také ten s rajskou chutí báječně ladí. Jestli máte víc smetany, můžete ji přidat do polévky, bude ještě jemnější a krémovitější. Potom už ale rajskou polévku nevařte, stačí ji jenom prohřát. Výborným tipem je přidat k vařící se polévce kostku či dvě jemného taveného sýra. Ochutí ji a zahustí. Na hotovou polévku pak můžete nasypat nastrouhaný tvrdý sýr, skvěle ji dochutí.
V naší poradně s názvem DÝNĚ - DRUHY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eliška Vašková.
Nevíte , prosím o jakou dýni( zelená ) se jedná ? Myslím, že takovou jsem ani nesadila. Sadila jsem hokaida a oranžové obří dýně. Děkuji za odpověď Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Je to zimní dýně. Je to jednoleté ovoce zastupující několik druhů tykví v rámci rodu Cucurbita. Pozdně rostoucí, méně symetrické odrůdy lichého tvaru, drsné nebo bradavičnaté, malé až střední velikosti, ale s dlouhověkostí a tvrdou kůrou, se obvykle nazývají zimní tykve. Od letní tykve se liší tím, že se sklízejí a konzumují ve zralém stadiu, kdy jejich semena uvnitř plně dozrála a jejich slupka ztvrdla do tuhé kůry. V této fázi lze většinu odrůd této zeleniny skladovat pro použití během zimy. Zimní dýně se obvykle před konzumací vaří a slupka nebo kůra se obvykle nejí, jako je tomu u letní dýně.
Přímo ta vaše zelená dýně je karnevalová dýně. Je to kříženec sladké knedlíkové dýně a žaludové dýně. Je to atraktivní americká odrůda s kombinací oranžových, žlutých a zelených (v závislosti na zralosti) pruhů a skvrn na krémově zbarvené slupce. Stejně jako máslová dýně má karnevalová dýně ořechovou a sladkou chuť. Stačí ji jen lehce dochutit solí, pepřem a trochou másla, ale chutná je i posypaná trochou hnědého cukru nebo pokapáním javorovým sirupem před vařením, které lze provádět v troubě nebo v pomalém hrnci. Pečená dýně zabere méně času, ale pomalý hrnec je vhodný, pokud potřebujete troubu na jiná jídla.
Dýni můžete podávat tak, jak je, nebo vydlabejte dužinu a rozmačkejte na kaši. Karnevalová dýně je jednoduchou přílohou k pečenému krůtímu nebo kuřecímu masu, stejně jako k hovězí pečínce nebo vepřovému karé.
Sklízí se teprve až před silnými mrazy. Zralá je tehdy, když se slupka zbarví a stane se matně suchou. Nebudete moci vytvořit důlek, když do ní zatlačíte prstem. Nechte na dýni 6 cm stonku a odřezávejte ho opatrně, aby nedošlo k poškození, které by mohlo zkrátit dobu skladování. Vytvrzujte 7-10 dní na slunci, aby kůra ztvrdla a zvýšila se kvalita pro zimní skladování. Před uložením na chladném tmavém místě s teplotou okolo 10 °C a 50-65% vlhkostí z kůry otřete veškeré nečistoty. Tady se můžete podívat na další obrázky podobných výpěstků: https://www.google.cz/image….
V naší poradně s názvem WWW.HOVĚZÍ POLEVKA-ČISTIT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Trvalová Dagmar.
Jak vyčistit hovězí polévku.Mám vývar z hov. kostí a je bílý,Jak ho vyčistit i když jsem pěnu odebrala. Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Hovězí vývar vyčistíte tak, že do horkého vývaru rozmícháte vaječný bílek bez žloutku. Bílek na sebe naváže všechny drobné nečistoty a jde pak dobře vychytat přes cedník. Výsledkem je průzračný vývar.
Ingredience: hovězí vývar, 500 g španělské cibule, pšeničná mouka, 1/2 l bílého vína, 30 g másla, nastrouhaný parmezán, tymián, stroužek česneku, sůl, pepř, kajenský pepř, 3 lžíce olivového oleje, čerstvá bageta.
Postup: Nejprve cibuli nakrájíme na tenké plátky a nasypeme do hrnce na rozpuštěné máslo. Až cibule v hrnci zhnědne, poprášíme ji malým množstvím pšeničné mouky a podlijeme hovězím vývarem. Polévku osolíme, opepříme, přidáme kajenský pepř a na kousky nakrájený česnek. Krátce povaříme. V misce smícháme část nastrouhaného parmezánu s vínem (dobře promícháme). Tuto směs nalijeme do polévky a odstavíme ji ze zdroje tepla. Polévku důkladně promícháme. Takto připravenou polévku nalijeme do zapékacích misek, posypeme parmezánem a dáme zapéct do trouby na 160 °C. Bagetu nakrájíme na tenké plátky, potřeme olivovým olejem a posypeme parmezánem. Takto připravenou bagetu vložíme do pekáčku s pečicím papírem a dáme rovněž do trouby zapéct. Polévku servírujeme buď s bagetou v polévce, nebo necháme bagetu na talířku u polévky.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sylva..
Můžu polévku kuřecí vývar z ní.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Ingredience: 4 brambory, 200 g smetany, 1 zeleninový bujón, 2 lžíce másla, 1 l vody, mletý pepř, 4 mrkve, sůl, 2 lžíce světlé jíšky
Technologický postup: Připravíme si větší hrnec a rozehřejeme v něm máslo. Poté přidáme nastrouhané větší mrkve a chvíli restujeme, asi tak 10 minut na mírném ohni. Pak mrkev zalijeme horkou vodou, přidáme zeleninový bujón, na kostky nakrájené brambory a přikryjeme pokličkou. Mrkvovou polévku vaříme přibližně 20 minut, dokud nejsou brambory měkké. Po změknutí brambor polévku osolíme, trošku opepříme a vlijeme smetanu. Zamícháme, maličko povaříme a zahustíme jíškou. Mrkvovou polévku mírně povaříme a poté ihned podáváme. Na talíři posypeme mrkvovou polévku čerstvou nakrájenou petrželkou na ozdobu.
Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.
Dýně hokaido obsahuje především vitamíny skupiny A, C a E, z minerálních látek například draslík, fosfor, železo, vápník a hořčík. Skrývá v sobě i množství betakarotenu, tedy provitaminu A, který zajišťuje kvalitu kůže, podporuje opálení a chrání pokožku před UV zářením. Betakaroten se projevuje zabarvením do červena, proto čím oranžovější a vyzrálejší dýně je, tím více betakarotenu obsahuje. Dýňová semínka jsou plná oleje, který v sobě má značný podíl zinku. Zinek je skvělý pro vlasy a nehty. Semena dýně jsou vynikající také na potíže s prostatou. Dýně hokaido obsahuje i mnoho vlákniny, která je známá svými pozitivními účinky na zažívací systém a funkci střev. Díky schopnosti vázat toxiny navíc podporuje imunitní systém, funguje na poruchy srdce a onemocnění ledvin, žaludku, sleziny a slinivky. Má močopudné účinky. Z dýně hokaido je výtečná polévka, ale i koláč. Přičemž u polévky nemusíte hlídat kalorie, pokud ji rozmixujete.
Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Kvůli nízkému energetickému obsahu, vysokému obsahu vlákniny a detoxikačním účinkům je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Dýně hokaido je jednoletá rostlina, která nepotřebuje zvláštní péči. Ideální půda je dostatečně zásobena živinami, bez plevele. Je-li půda chudší, je dobré do ní zapracovat kompost. Zemina má být středně těžká. Je nutné zajistit dostatečnou vlhkost půdy. Stanoviště musí být slunné a teplé. Dýně velmi špatně snáší mrazy a obvykle je nepřežije. Semena dýně si před sázením na noc namočte do vody, aby snadno a rychle vyklíčila. Semínka pak další den vysévejte do hloubky 3 až 5 centimetrů, asi 1 metr od sebe. Lepším řešením je však předpěstovat si sazenice, ideálně v dubnu. Sazeničky rychle vyrostou, zasadíte-li semínka do písčité půdy s dostatečnou vlhkostí, kterou je třeba udržovat. Sazenice přesazujte do záhonu v květnu. Opět dodržte stejné rozestupy, jako v případě semen.
Dýně potřebují dostatek prostoru, pokud chcete mít maximálně velké dýně, rozptyl mezi semeny by měl být minimálně 1,3 metru. Oddenky dýní se budou plazivě rozrůstat po okolí. Lze je zastřihávat, díky čemuž půjde energie rostliny více do plodů a méně do růstu oddenků. Brzy po začátku růstu rostlin je nutné záhon vydatně zalévat, přičemž listy dýně nezaléváme. Jelikož dýně patří mezi tykve, je třeba dát si pozor na přítomnost dalších druhů tykví v zahradě (jako jsou cukety). Při přenosu pylu z cuket na dýně se druhy zkříží a výsledkem budou plody dýně snížené kvality.
Květu se dočkáte již koncem května nebo v červnu. Zralé oranžové plody se sklízejí na podzim, de facto již od srpna. Sklízí se velké plody tmavě oranžové barvy s tvrdou a hladkou slupkou. Stopky mají být dřevnaté a sušší. Není však vhodné nechat dýni přezrát. Taková dýně bude samé vlákno, ztrácí vitamíny, zejména betakaroten, čímž se stává bledší.
Dýně je vhodné skladovat na suchém místě v chladu, ideální tedy bude suchý sklep. Vlhkost dýním velmi škodí. Proto se jistě vyhněte místům, kde se daří plísním. Správně uskladněná dýně vám vydrží půl roku, někdy dokonce i do další sklizně. Při skladování dýně dozrává, čímž se zvyšuje obsah sacharidů a vitamínů. Dýně skladujeme i se stopkou, kterou až před použitím odstraníme. Dýně bychom měli občas zkontrolovat. Pokud se kazí nebo plesniví, poškozené plody nemilosrdně vyhodíme, aby se nákaza nemohla šířit na ostatní plody. V suchém sklepě vydrží dýně hokaido asi půl roku, přičemž se její obsah vitamínů a cukru během skladování zvyšuje.
Skladovat dýně je možné v sušené formě – dýni nakrájíme na plátky, necháme vysušit a uskladníme například v zavřené sklenici. Sušit můžeme i nastrouhanou dýni, sušené drobné kousky je pak možné přihodit do polévky nebo do buchty. Semena z dýně uchováme na další rok, kdy se nám budou hodit pro následující sadbu.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 800 g zralých rajčat, 1 l zeleninového vývaru, 200 g zakysané smetany, 4 snítky tymiánu, svazek bazalky, černý pepř.
Technologický postup: Rajčata omyjeme a odstraníme z nich stopky. Slupku nařízneme do křížku. Rajčata na chvíli ponoříme do vroucího zeleninového vývaru, poté je vyjmeme, zchladíme studenou vodou a oloupeme. Plody rozpůlíme a vybereme z nich zrníčka. Dužinu nakrájíme na velké kostky, část jich odložíme stranou. Do vývaru dáme rajčata a zakysanou smetanu, ještě jednou necháme přejít varem a pak polévku dobře rozmixujeme. Znovu ji ohřejeme. Bylinky omyjeme a otrháme lístky. Část ponecháme v celku, část posekáme a přidáme do polévky. Výrazně opepříme. Polévku na talíři ozdobíme celými lístky bylinek a kousky rajčat.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Technologický postup: Máslo s olejem rozpustíme. Na tuku osmahneme nakrájenou lahůdkovou cibulku i oloupaný a nadrobno nakrájený česnek. Přidáme na kostky nakrájenou oloupanou dýni, pokud bude vyškrábaná, nemusí se dlouho vařit. Zalijeme vývarem, přidáme koření a popřípadě zalijeme vodou. S množstvím vody opatrně, dýňová polévka má být hustá. Počítáme s tím, že samotná dýně během vaření pustí vodu. Dýně by měla být jen lehce potopená. Dýňovou polévku vaříme cca 40 minut na mírném plameni. Přidáme sušené mléko rozpuštěné ve vodě, může být i smetana ke šlehání. Dýňovou polévku rozmixujeme a můžeme podávat. Kdo má rád osmažené houstičky, může přidat k dýňové polévce z dýně ještě rohlíky opečené na másle.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Technologický postup: Cibuli oloupeme a nasekáme najemno. Česnek oloupeme. V hrnci dusíme cibuli s novým kořením, celým pepřem, bobkovým listem a stroužky česneku, dokud nezesklovatí. Poté základ polévky zalijeme vodou. Až se voda začne vařit, vmícháme rajský protlak a tymián. Mezitím si v hrníčku rozšleháme vejce se špetkou soli, lžičkou oleje a asi 2 lžícemi hladké mouky a umícháme (vidličkou) hladké těstíčko. Až se začne rajská polévka vařit, vkládáme do ní lžičkou vykrájené malé nočky. Nakonec podle chuti (pokud je protlak moc kyselý) rajskou polévku dosladíme nebo přidáme trochu kečupu, sůl a pepř mletý. Rajskou polévku s nočky rozdělíme na talíře a ihned podáváme.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Technologický postup: V hrnci rozehřejeme máslo, zaprášíme ho hladkou moukou a připravíme světlou jíšku, kterou za stálého míchání zalijeme vodou. Přidáme celou menší oloupanou cibuli, bobkový list, celý pepř, nové koření, hřebíček a špetku tymiánu. Vmícháme větší rajčatový protlak, osolíme a vaříme 15 minut. Polévku přecedíme a přivedeme k varu. Do polévky můžeme přidat například kapání, které připravíme tak, že v misce smícháme vejce s dětskou krupičkou. Kapání poté zavaříme do polévky, krátce povaříme a odstavíme. Polévku ochutíme podle potřeby a přidáme nasekanou pažitku.
Ingredience na polévku: 1 malá dýně Hokaido, 1 cibule, 50 ml olivového oleje, svazek koriandru, 1,5 l zeleninového vývaru, 200 g zakysané smetany, 30 g medu, citronová šťáva, sůl
Ingredience na podávání: řeřicha, vyloupané dýňové semínko
Postup polévka: Dýni a cibuli nakrájí na menší kousky, rozprostřou do pekáče, pokapou olivovým olejem, osolí a posypou !polovinou! sekaného koriandru. Všechno to promíchají a vloží do trouby vyhřáté na 200 °C na 30 minut. Poté to vyjmou z trouby, obsah přendají do hrnce a zalijí to vývarem. Pak to vaří asi 20 minut. Přidají k tomu šťávu z citronu, med a rozmixují, podle chuti dosolují. Těsně před podáváním vmíchají druhou část nasekaného koriandru. Polévku na talíři ozdobí zakysanou smetanou, řeřichou i dýňovými semínky a chipsy.
Ingredience na chipsy: 1 plát listového těsta, 1 vejce na potření, maldonská mořská sůl, 2 lžíce dýňových semínek
Postup chipsy: Plát těsta potřeme vajíčkem, posypeme mořskou solí (nejlépe maldonskou, ale není nutné) a sekaným dýňovým semínkem. Rozkrájíme na čtverečky cca 3 × 3 cm a přendáme na plech s pečicím papírem. Pečeme v troubě na 200 °C dozlatova.
