Rychlá odpověď: Slovenský katastr najdete hlavně přes Portál ESKN a mapovou aplikaci MAPKA. Pro běžné ověření parcely, listu vlastnictví nebo vlastníka většinou stačí online vyhledávání podle katastrálního území, čísla LV, parcely nebo jména. Pro právní použití ale nestačí obyčejný náhled z internetu, potřebujete úřední výpis.
Když Čech hledá nemovitost na Slovensku, první zmatek bývá v názvech. Nehledáte „nahlížení do KN“ jako u ČÚZK, ale slovenský kataster nehnuteľností, Portál ESKN, MAPKA, list vlastníctva a katastrálne územie. Systém je použitelný, ale není úplně stejný jako český katastr.
V praxi nejvíc pomůže vědět, který portál otevřít jako první. Něco je vhodné pro rychlé nalezení parcely v mapě, něco pro kontrolu listu vlastnictví a něco až pro úřední výpis. Tento návod je psaný právě pro situaci, kdy chcete slovenskou nemovitost ověřit bez bloudění.
FAQ – online nahlížení do katastru nemovitostí Slovenská republika
Jak se jmenuje slovenské nahlížení do katastru nemovitostí?
Slovenské nahlížení do katastru hledejte hlavně jako Portál ESKN, MAPKA nebo kataster nehnuteľností, ne jen českým výrazem nahlížení do KN.
V praxi se vyplatí kombinovat české i slovenské názvy. Češi často hledají katastr Slovensko nebo katastr sk, zatímco oficiální prostředí používá výrazy jako kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katastrálne územie a parcely. Když použijete slovenské pojmy, rychleji se dostanete k přesným výsledkům.
Kde najdu list vlastnictví na Slovensku online?
List vlastnictví na Slovensku najdete přes Portál ESKN nebo příslušné elektronické služby, obvykle podle katastrálního území a čísla LV.
Pokud číslo LV neznáte, začněte parcelou, stavbou, bytem nebo vlastníkem. Důležité je nepřeskakovat katastrální území, protože samotné číslo listu vlastnictví nemusí být jednoznačné. Pro první orientaci stačí informativní náhled, ale pro právní úkony potřebujete právně použitelný výpis.
Je slovenský katastr online zdarma?
Slovenský katastr online umožňuje bezplatnou orientační kontrolu některých údajů, ale právní výpisy a úřední služby mohou mít jiný režim.
Pro běžné ověření parcely, mapy nebo informativních údajů často vystačíte s online náhledem. Jakmile ale potřebujete dokument pro úřad, banku, soud, převod nebo smlouvu, nepočítejte s tím, že obyčejný náhled stačí. Rozlišujte informativní výpis a výpis pro právní účely.
Mohu ve slovenském katastru hledat podle jména vlastníka?
Vyhledávání podle vlastníka je ve slovenském katastru možné, ale u běžných jmen může být nepřesné bez dalšího zpřesnění.
Jméno vlastníka používejte raději společně s obcí, katastrálním územím nebo parcelou. U častých jmen hrozí záměna osob a zbytečné bloudění. Bezpečnější bývá postup přes parcelu, list vlastnictví nebo přesnou adresu. U citlivých rozhodnutí se nespoléhejte jen na shodu jména.
Jak najdu slovenskou parcelu podle čísla?
Slovenskou parcelu podle čísla hledejte přes katastrální území a ověřte, zda jde o parcelu registra C nebo E.
Číslo parcely samo o sobě nemusí stačit, protože bez katastrálního území nebo registru můžete dojít ke špatnému výsledku. Ideální je otevřít mapu, najít polohu parcely a potom přejít na list vlastnictví. U pozemků sledujte také druh pozemku, výměru a přístup.
Jaký je rozdíl mezi parcelou C a parcelou E na Slovensku?
Parcela C a parcela E označují odlišné evidenční vrstvy, které mohou mít u pozemků praktický význam.
U běžného uživatele je nejdůležitější vědět, že špatné pochopení registru může vést k omylu v mapě.
Česká realita: proč Slováci říkají kataster a Češi hledají katastr sk
Velká část organických dotazů kolem tohoto tématu vzniká z jazykového rozdílu. Češi píší katastr nemovitostí Slovensko, katastr sk, nahlížení do katastru Slovenská republika nebo slovenský katastr nemovitostí. Slováci hledají spíš kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katasterportal, parcela nebo vlastník nehnuteľnosti. Kdo hledá jen českými výrazy, často se dostane na poradny, starší návody nebo neoficiální stránky.
To není chyba uživatele. Je to prostě rozdíl mezi českým a slovenským prostředím. Proto se mi při hledání osvědčilo kombinovat české i slovenské výrazy. Například místo jednoho dotazu „katastrální mapa Slovensko“ zkusit také „katastrálna mapa Slovensko“, „MAPKA kataster“ nebo „kataster nehnuteľností parcela“. Výsledky jsou potom přesnější.
Pro českého uživatele je důležité ještě jedno: slovenské úřady a portály nepoužívají vždy formulace, na které jsme zvyklí z Česka. Katastrální úřad Slovensko se v praxi potkává s označením katastrální odbor okresního úřadu, Úrad geodézie, kartografie a katastra SR a elektronické služby katastru. Když tedy hledáte „katastrální úřad Slovensko“, není to špatně, ale oficiální slovenské názvy budou jiné.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 150 g másla, 2 vejce, 1 lžička cukru krystal, 30 g droždí, 300 g škvarků, 2 lžičky soli, 50 ml mléka, 200 ml zakysané smetany
Technologický postup: Domácí škvarky nemeleme, ale jen je posekáme ostrým nožem na malé kousky, které budou dobře cítit na jazyku. Pagáčky tak budou mnohem chutnější než s mletými škvarky. Posekané škvarky promícháme s domácím vepřovým sádlem, podle chuti osolíme a škvarky odložíme do chladničky, než připravíme těsto. Do mísy robota nasypeme hladkou mouku a promícháme ji se solí. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme asi 50 ml vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. K vykynutému kvásku přidáme vejce, změklé máslo pokrájené na kostky, kysanou smetanu a mísíme nejprve na stupni rychlosti č. 1 deset minut, potom ještě na stupni rychlosti č. 2 dalších pět minut, dokud nedostaneme pružné, lesklé a nelepivé poloměkké těsto, které bez dalšího kynutí vyklopíme pomocí stěrky na pomoučněnou desku. Těsto rozválíme do tvaru obdélníka o tloušťce asi 1,5 cm. Těsto rovnoměrně potřeme posekanými škvarky se sádlem tak, že po obvodu necháme asi 2 cm široký volný pás, a potřené těsto přeložíme shora do středu o třetinu, přes kterou přeložíme zdola nahoru do středu další třetinu těsta, čímž máme na sobě 3 vrstvy, potom stejně překládáme těsto z boků přes sebe, čímž ve výsledku bude na sobě 9 vrstev těsta. Přeložené těsto se škvarky přikryjeme čistou utěrkou a necháme 30 minut odpočívat. Po této době složené těsto opět rozválíme a znovu překládáme, tento postup zopakujeme celkem třikrát. Pokud byste měli doma nyní příliš teplo, klidně odložte těsto do chladničky odpočívat, bude kynout i tam, a vy budete mít jistotu, že se tuk v teple nerozpustí a náplň nevyteče. Potom naplněné a překládané těsto rozválíme na tloušťku asi 3 cm, bez dalšího kynutí pomoučněnou formičkou vykrojíme okrouhlé pagáčky, na které nožem vytvoříme rýhovaní. Pagáčky zakulatíme otáčivým pohybem mezi dlaněmi, přeložíme na plech vystlaný teflonovým papírem a povrch pagáčků potřeme rozšlehaným vejcem pomocí mašlovačky. Pagáčky ihned vložíme do předem vyhřáté trouby, na dno trouby nezapomeneme postavit hrneček s horkou vodou. Pečeme na středním roštu 20 minut při teplotě 180 °C (na funkci horní a dolní ohřev s ventilátorem), až pagáčky budou mít pěknou zlatohnědou barvu. Upečené pagáčky necháme vychladnout na mřížce.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Ingredience: 600 g hladké mouky, 300 g škvarků, 2 vejce, ¾ kostky droždí, 250 ml smetany ke šlehání, 1,5 dl mléka, 1 lžička cukru krystal, sůl, hrubozrnná mořská sůl
Technologický postup: Z mléka, cukru a droždí připravíme kvásek. Mouku prosejeme a spolu s kváskem, smetanou, vajíčkem a 1/2 lžičkou soli vymícháme na těsto. Necháme vykynout na teplém místě. Vykynuté těsto vyklopíme na pracovní desku, promícháme a opět necháme kynout asi 10 minut. Mezitím si připravíme škvarky, které pomeleme tak, aby nám vznikla hladká hmota (hrubší kousky nejsou na závadu). Těsto rozválíme na plát, potřeme polovinou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho cca 15 minut ještě kynout. Bochník opět vyválíme na plát, potřeme druhou polovičkou škvarků a posypeme hrubozrnnou solí. Pravý a levý okraj těsta přeložíme na střed (zabalíme škvarky), totéž provedeme i s horním a dolním okrajem. Takto připravený bochník přikryjeme utěrkou a necháme ho znovu cca 15 minut kynout. Poté opět rozválíme, přeložíme a necháme ještě 10 minut kynout. Hotové těsto na slovenské škvarkové pagáče rozválíme, rádýlkem na ně nakreslíme mřížku a z těsta vykrajujeme kolečka. Vykrájené pagáčky dáme na plech, potřeme rozšlehaným vajíčkem a posypeme hrubozrnnou solí. Připravené pagáčky pečeme ve vyhřáté troubě na 180 °C, po upečení necháme vychladnout a podáváme.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Lokální realita Slovenska: co vás může překvapit proti Česku
Slovenská realita má několik zvláštností, které českého uživatele překvapí. První je jazyk. Slova jako kataster nehnuteľností, list vlastníctva, katastrálne územie, ťarchy nebo oprávnené osoby jsou srozumitelná, ale při hledání je dobré používat slovenskou podobu. Vyhledávače i oficiální portály na ni reagují přesněji.
Druhá věc je členění úřadů a služeb. Čech intuitivně hledá katastrální úřad Slovensko, ale v praxi narazí na katastrální odbor okresního úřadu, Úrad geodézie, kartografie a katastra SR, Slovensko.sk, Portál ESKN a MAPKA. Když nevíte, co který název znamená, působí to složitěji, než to ve skutečnosti je.
Třetí věc je historická rozdrobenost vlastnictví. U slovenských pozemků, hlavně mimo města, se můžete setkat s mnoha spoluvlastníky, malými podíly, parcelami registra E nebo nejasným užíváním v terénu. To není chyba katastru, ale důsledek historického vývoje vlastnictví. Pro kupujícího je to ale zásadní informace: levný podíl na pozemku nemusí znamenat snadno použitelný pozemek.
Čtvrtá fotografie patří do části o lokální realitě. Má ukázat rozdíl mezi „pozemek na mapě“ a „pozemek v krajině“. Právě tady se často ukáže, že online kontrola je jen začátek a že přístup, svah, hranice nebo sousední využití mohou rozhodnout víc než samotné parcelní číslo. Fotografie znázorňuje venkovský pozemek v mírně kopcovité slovenské krajině, kde je důležité ověřit přístup, sousedy a skutečný stav v terénu.
Zadání pro fotografii: Superrealistická fotografie venkovského pozemku ve slovenské nebo středoevropské krajině, mírně zvlněný terén, travnatý pozemek na okraji obce, v dálce několik domů, polní cesta podél parcely, žádné cedule a žádné čitelné nápisy, přirozené denní světlo, realistická atmosféra běžné lokality, důraz na hranici mezi udržovaným pozemkem a okolními parcelami, vysoký detail, profesionální dokumentární styl, DSLR fotografie.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Eva Pilarová byla nejen skvělá zpěvačka, ale ráda zářila i v kuchyni. Jeden její báječný recept se týká i škvarkové pomazánky.
Ingredience: škvraky, trochu vepřového sádla, jedno uvařené vejce, jarní cibulka, hořčice, opečený chléb, kyselé okurky.
Postup: Zatímco někteří lidé škvarky melou, Eva raději používala svůj oblíbený elektrický kuchyňský robot a škvarky jen trochu nasekala. Říkala, že jí nevadí, když jsou tam nějaké větší kousky. Nasekané hoblinky okořenila hořčicí a přidala na kostičky rozkrájené natvrdo uvařené vejce. Ještě vmíchala trochu sádla, aby pomazánka měla správnou konzistenci, a přidala trochu jemně nakrájené jarní cibulky. Dochutila solí, protože škvarky se obvykle nesolí, aby zůstaly křupavé. Nakonec všechny ingredience důkladně promíchala. Pomazánku podávala s opečeným chlebem a nakrájenými kyselými okurkami.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Lze připravit zapečený květák Kluci v akci pouze z květáku bez romanesca?
Ano, zapečený květák Kluci v akci lze připravit i pouze z klasického květáku, pokud romanesco není k dispozici.
Romanesco má sice o něco pevnější strukturu a lehce oříškovou chuť, ale základ receptu tvoří květák. Pokud použijete pouze květák, výsledné jídlo bude stále chutné. Je však dobré květák nerozvařit, aby si při zapékání zachoval pevnější strukturu. Někteří kuchaři dokonce preferují variantu bez romanesca, protože květák má jemnější chuť a lépe se spojuje s kari houbovou omáčkou.
Čím lze nahradit sýr s modrou plísní v tomto receptu?
Sýr s modrou plísní lze nahradit jinými výraznými sýry, které se dobře rozpouštějí při zapékání.
Pokud někomu nevyhovuje chuť modrého sýra, může použít například gorgonzolu, která je jemnější. Další možností je použít kombinaci smetanového sýra a tvrdého sýra, například čedaru. V některých variantách se používá také parmazán, který dodá pokrmu výraznou chuť. Je však dobré počítat s tím, že modrý sýr vytváří charakteristickou chuť celého receptu.
Lze použít mražený květák na zapečený květák?
Mražený květák lze použít, ale je potřeba ho předem rozmrazit a zbavit přebytečné vody.
Mražený květák při rozmrazování často uvolňuje více tekutiny než čerstvý. Pokud by se použil bez úpravy, mohla by být omáčka při zapékání příliš řídká. Nejlepší postup je květák po rozmrazení krátce povařit a následně ho dobře scedit. Díky tomu si zachová lepší strukturu a pokrm nebude vodnatý.
Jak zahustit omáčku na zapečený květák?
Nejjednodušší způsob, jak zahustit omáčku na zapečený květák, je použití klasické jíšky.
Jíška vzniká opékáním mouky na másle a je velmi stabilní způsob zahuštění omáček. Pokud je omáčka příliš řídká, lze přidat malé množství další jíšky nebo ji nechat déle provařit, aby se část tekutiny odpařila. Někteří kuchaři používají také smetanu, která omáčku zjemní a částečně zahustí.
Jak dlouho péct zapečený květák v troubě?
Zapečený květák se obvykle peče přibližně 15 až 25 minut podle teploty trouby.
Nejčastěji se používá teplota kolem 190 °C. Při této teplotě se sýr krásně rozpustí a lehce zezlátně. Pokud by byla teplota nižší, zapékání by trvalo déle. Naopak při vyšší teplotě může sýr zhnědnout příliš rychle. Nejlepší je sledovat povrch jídla a vyndat pekáč z trouby ve chvíli, kdy sýr vytvoří zlatavou krustu.
Jaký vývar použít do omáčky?
Nejlepší je použít vývar z květáku nebo romanesca, který vznikne při vaření zeleniny.
Tento vývar obsahuje chuť zeleniny a přirozeně doplňuje celý recept. Pokud vývar nemáte, lze použít i zeleninový vývar nebo jemný kuřecí vývar.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Proč je tento krůtí guláš označován jako nejchutnější?
Nejchutnější krůtí guláš v tomto receptu stojí na kombinaci silného základu, vývaru a správné techniky.
Rozhodující je dlouhé restování cibule, použití slaniny jako nosiče chuti a přidání papriky mimo přímý plamen. Tyto detaily vytvářejí hlubší a kulatější chuť než běžné rychlé recepty. Pokud dodržíte postup přesně, získáte výrazný a plný guláš, nikoli mdlou variantu.
Mohu použít jen vodu místo vývaru?
Ano, ale krůtí guláš s vodou nebude mít takovou hloubku chuti.
Vývar přináší přirozené aromatické látky, které podporují papriku i maso. Při použití vody bude chuť jemnější a méně komplexní. Pokud nemáte vývar, můžete chuť podpořit delším restováním cibule, ale plného efektu dosáhnete pouze s kvalitním základem.
Je lepší použít stehno nebo prsa?
Pro plnější chuť je vhodnější krůtí stehno, prsa jsou jemnější, ale sušší.
Stehno obsahuje více tuku a je odolnější vůči delšímu dušení. Prsa jsou vhodná pro rychlejší variantu, ale vyžadují pečlivější kontrolu času. Pokud chcete dosáhnout co nejvýraznějšího výsledku, sáhněte po stehně.
Jak zabránit hořkosti papriky v guláši?
Hořkost papriky vzniká při jejím přepálení na vysoké teplotě.
Paprika by nikdy neměla přijít do rozpáleného tuku na plném plameni. V tomto receptu je správný postup jasný – sundat hrnec z ohně, rychle vsypat sladkou papriku a ihned pokračovat dalšími surovinami. Tím se zabrání spálení a zachová se barva i aroma. Kontrola teploty je klíčem k čisté a plné chuti.
Jak dlouho opravdu dusit krůtí guláš?
Doba dušení 60–90 minut je optimální pro krůtí stehno.
Maso by mělo být měkké, ale stále držet tvar. Pokud ho necháte dusit déle bez kontroly tekutiny, může začít vysychat. Nejlepší praxe je ochutnat po 60 minutách a dále vařit podle potřeby. Průběžná kontrola zabrání ztrátě šťavnatosti.
Lze tento recept připravit bez slaniny?
Ano, ale slanina výrazně podporuje chuť výsledného guláše.
Bez slaniny bude základ jemnější a méně aromatický. V takovém případě doporučuji použít kvalitní sádlo a případně přidat malé množství másla na závěr. Tuk je nosičem chuti, a proto je důležité jej zcela nevynechat, pokud chcete dosáhnout plného výsledku.
Jaký je rozdíl mezi domácí a restaurací verzí?
Restaurace často pracují s intenzivnějším základem a delším restováním.
V profesionální kuchyni se cibule restuje až do tmavší barvy a vývar je koncentrovanější. Pokud tyto principy použijete doma, přiblížíte se chuťovému profilu restaurace. Trpělivost a technika jsou hlavní rozdíly, nikoli tajné ingredience.
Mohu guláš zahustit škrobem místo mouky?
Ano, kukuřičný škrob je vhodnou alternativou mouky.
Vysoká cukernatost je příjemná a současně praktická pro uchovávání vína, ale co spotřebitel, to jiné chutě, někdo preferuje kyselinky, tak je asi dobře, že limity jsou dost dobře splnitelné.
Kdo určitě uvítá sladkou chuť, jsou děti, takže od moštových odrůd pro výrobu alkoholických nápojů přejděme k odrůdám stolním.
Ano, jak název napovídá, stolní odrůdy se konzumují jako ovoce; vína se z nich většinou nevyrábějí, i když bychom to klidně udělat mohli. Takováto vína by určitě neměla vysokou kvalitu, protože ta není ani v hroznech, ale byla by lehká a pitelná. Hodila by se na rychlou konzumaci.
Stolní odrůdy mají od moštových odrůd odlišné parametry. Hrozen má být atraktivní, velký, ne příliš hustý, aby se bobule příliš nedotýkaly, a často mívá rozvětvenou třapinu. Bobule jsou také velké, při zralosti všechny dobře vybarvené. Jejich dužnina, na rozdíl od tekuté dužniny u odrůd moštových má být masitá, chruplavá, s malým počtem semen. Kdo stolní hrozny, pochopitelně z dovozu, častěji kupuje, jistě si všiml, že některé odrůdy jsou bezsemenné, zatím tedy jen odrůdy zahraniční. Chuť stolních odrůd má být jemná, příjemně aromatická. U stolních odrůd nikdy nebývá dosaženo tak vysokých cukernatostí, jako u odrůd moštových.
Nejprve projděme odrůdy, zapsané ve Státní odrůdové knize, to znamená, že byly prozkoušeny v Ústředním zkušebním ústavu zemědělském; není jich mnoho, protože, jak jsme si právě řekli, kritéria k jejich povolení jsou přísná. Nejstaršími u nás pěstovanými povolenými odrůdami jsou dvě, které jsou si velmi blízké, proto se zmíním o obou najednou. Jde o odrůdy Chrupka bílá a Chrupka červená.
Chrupka bílá:
Chrupka červená:
Obě jsou součástí velké rodiny Chrupek (syn. Chassellas nebo Gutedel), která je známa již několik tisíciletí. Pěstovaly se již v Egyptě, na území dnešního Jordánska, v Malé Asii a prostřednictvím Féničanů se přes Řecko a Řím rozšířily do mnoha oblastí Evropy, kde se révě mohlo dařit. Z doby, kdy se zaváděla první moderní evidence odrůd u nás, v roce 1941, bylo známo okolo čtyřiceti druhů různých Chrupek, i když samozřejmě byly zaevidovány jen ty nejvýznamnější. Musíme vzít v úvahu, že se tehdy vycházelo z pouhých popisů, a protože dnes používaná genetická kontrola dosud neexistovala, je možné, že v řadě případů mohlo jít o synonyma téže odrůdy. Tyto dvě jmenované odrůdy, jakožto odrůdy stolní, jsou v dnešní době již dávno překonané, protože výše uvedené požadavky, co se týká parametrů hroznů a bobulí, jsou dnes již několikanásobně překonané. Například při srovnávání velikosti bobulí jsou v pořadí dnes povolených odrůd na posledním místě.
Ingredience: 450 g hladké mouky, 1 vejce, 250 g mletých škvarků, 1 lžička cukru krystalu, 25 g droždí, 2 lžíce bílého vína, 60 g vepřového sádla, 2 lžičky soli, 250 ml vlažného mléka, ½ lžičky mletého pepře
Technologický postup: Domácí škvarky nameleme na mlýnku, trochu osolíme, opepříme a promícháme. Do mísy prosejeme hladkou mouku, přidáme sůl, čerstvě mletý černý pepř a promícháme. Do jamky v mouce rozdrobíme čerstvé droždí, posypeme krystalovým cukrem, zalijeme částí vlažného mléka a necháme vykynout kvásek – asi 15 minut. Když kvásek vykyne, přidáme domácí vepřové sádlo, víno a po troškách přiléváme zbylé vlažné mléko. Vypracujeme důkladně rukama na hladké, pružné, nelepivé a poloměkké těsto. Zpracováváme, dokud se nám těsto nezačne oddělovat od rukou a stěn mísy a na povrchu se nezačnou tvořit velké bubliny. Těsto na domácí škvarkové pagáčky nenecháváme vykynout, ale hned s ním pracujeme. Těsto dáme na jemně pomoučněnou desku a rozvalíme do obdélníku o tloušťce asi 0,5 až 1 cm. Na těsto rovnoměrně rozetřeme mleté škvarky tak, že po obvodě necháme asi 1,5 cm volný pás. Těsto stočíme na těsno do závinu, jehož oba okraje spojíme stlačením, aby náplň nevytekla. Závin obrátíme spojem nahoru, přeložíme třetinu zleva doprava a přes to přeložíme další třetinu těsta zprava doleva, trochu zploštíme válečkem. Náplň zůstane pěkně uvnitř a na sobě bude více přeložených vrstev těsta. Těsto zakryjeme fólií a odložíme do chladničky na 30 minut, aby náplň ztuhla a později během válení nevytékala. Těsto bude kynout dále i v chladničce. Po této době těsto rozválíme a znovu stejným způsobem překládáme. Celý postup opakujeme 3x za sebou po 30minutové pauze. Naposledy těsto rozválíme na tloušťku asi 1,5 až 2 cm, ale ne více, kynutím by se jednotlivé vrstvy nepěkně posunuly. Malým vykrajovátkem namočeným v mouce vykrojíme jednotlivé pagáčky, které na povrchu hustě narýhujeme nožem na stejné kostky. Pagáčky dáme na plech vystlaný teflonovou fólií nebo pečicím papírem, přikryjeme čistou utěrkou a necháme 15 minut kynout. Vykynuté pagáčky potřeme rozšlehaným vejcem, dáme péct do trouby vyhřáté na 180 °C na střední rošt a pečeme na horní a dolní ohřev s ventilátorem, až se povrch zbarví pěkně do červenohněda, což trvá asi 15 minut. Na dno trouby dáme hrneček s vroucí vodou. Upečené pagáčky dáme vychladnout na mřížku. Překládané škvarkové pagáčky jsou velmi chutné a po opakovaném překládání jsou pěkně křehké. Pagáčky jsou vynikající jako pohoštění pro návštěvy k vínu, nebo skvěle chutnají k různým sytým polévkám na kyselo.
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Ingredience: 300–500 g vepřového boku bez kůže (mohou být rovnou škvarky), 1 vajíčko uvařené natvrdo, 1 větší jablko, 2 bobkové listy, 1 kyselá okurka, 1 cibule, celý pepř, mletý pepř, sůl, 1 lžička kremžské hořčice, pažitka
Postup: Vepřový bok nakrájíme na kostky velké asi 2 cm, dáme do hrnce a necháme pomalu ohřívat. Když se tuk začíná škvařit, osolíme, dáme celý pepř, bobkové listy a jablko nakrájené na čtvrtky. Škvaříme tak dlouho, až se ze zbytků masa udělají zlatavé škvarečky.
Necháme lehce vychladnout a scedíme sádlo, odstraníme kuličky pepře a zbytky z jablka. Škvarky najemno nasekáme nebo rozmixujeme, je možné do nich přimíchat trochu odlitého sádla.
Cibuli, vajíčko a okurku také najemno nakrájíme a přidáme ke škvarkům, promícháme, dochutíme solí, pepřem a přidáme nadrobno pokrájenou pažitku. Můžeme mazat na jakékoliv pečivo, nejlepší je ovšem chleba.
Pokud připravujeme pomazánku rovnou ze škvarků, tak je v kastrůlku rozškvaříme, nastrouháme půlku okrájeného jablka, drcený pepř, necháme vychladnout a pokračujeme stejně, jak popisuje recept výše.
Ve svém příspěvku MONSTERA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka.
Monstera je tedy opravdu trefný název pro tuto rostlinu. Švagrová ji má doma a je opravdu obrovská, ale krásná, kdo na ni má dostatek prostoru a světla, určitě neprohloupí. Právě u švagrů v tomto není problém, mají velký obývací pokoj, kde si každý všimne právě monstery a designového krbu. Už mi ji nabízela, ale já bych na ni bohužel vhodné místo nenašla.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Jaký problém jsem řešil: ověřit slovenský pozemek bez slovenského úřadu
Typická situace vypadá takto: někdo z Česka zvažuje koupi chalupy, pozemku, bytu nebo zděděného podílu na Slovensku a chce si rychle ověřit, jestli údaje od prodávajícího sedí. Nechce hned volat právníkovi, nechce jezdit na okresní úřad a nechce platit za dokument, dokud neví, zda má nemovitost vůbec smysl řešit. Přesně tady dává online nahlížení do slovenského katastru největší smysl.
V mém ověřování se ukázalo, že největší hodnotu má obyčejná příprava. Když jsem měl jen název obce a odhad místa, trvalo hledání déle. Když jsem si ale nejdřív sepsal dostupné údaje, postup se výrazně zrychlil. Ideální je mít alespoň jeden z těchto údajů:
číslo listu vlastnictví, pokud vám ho poslal prodávající nebo realitní makléř,
číslo parcely, nejlépe i s informací, zda jde o parcelu registra C nebo E,
katastrální území, nejen obec,
jméno vlastníka, pokud hledáte širší vlastnictví konkrétní osoby,
přesnou adresu, pokud jde o dům, byt nebo stavbu.
Největší slepá ulička byla hledat jen podle jména. Vyhledávání podle vlastníka může být lákavé, ale u běžných jmen rychle narazíte na shody, neúplnosti nebo nutnost upřesnění. U pozemku je mnohem praktičtější jít přes parcelu a katastrální území. U bytu nebo domu zase často pomůže list vlastnictví, soupisné číslo nebo přesnější lokalita.
U slovenského katastru je dobré počítat i s tím, že veřejné online údaje mají různé účely. Některé slouží jen pro informaci, jiné pro úřední použití. To je zásadní rozdíl. Když si chcete udělat první obrázek, online náhled stačí. Když ale řešíte převod, banku, dědictví, zástavu nebo právní spor, obyčejný náhled si nepleťte s dokumentem pro právní účely.
Před první fotografii bych zařadil vizuální moment, který dobře ukáže hlavní problém článku: člověk sedí u notebooku a porovnává mapu s listem vlastnictví. Fotografie má čtenáři okamžitě říct, že nejde o teorii, ale o praktické ověřování nemovitosti na dálku. Fotografie znázorňuje domácí ověřování slovenské parcely v online katastru, vedle notebooku leží poznámky s číslem parcely a názvem katastrálního území.
Zadání pro fotografii: Superrealistická fotografie pracovního stolu v běžném českém bytě, na stole otevřený notebook s nečitelným mapovým rozhraním připomínajícím katastrální mapu bez konkrétních osobních údajů, vedle notebooku papír s ručně psanými obecnými poznámkami „obec“, „katastrální území“, „parcela“, „LV“, mobilní telefon, hrnek kávy, přirozené denní světlo od okna, praktická domácí atmosféra, žádný čitelný skutečný úřední dokument, žádná loga, žádný přidaný text, vysoký detail, realistické barvy, DSLR fotografie, horizontální kompozice vhodná do článku.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentra
Ve velké pánvi rozehřejte olej na střední stupeň a cibuli na něm opékejte asi 7 minut. Přidejte česnek, chorizo, papriku a vařte 5 minut. Přimíchejte rajčata a pokračujte ve vaření asi 4 minuty, dokud nezměknou. Ochuťte solí podle chuti. Horké nalijte do sklenic, které nechte zavařit. Zavaření trvá 5 minut ve vroucí vodě nebo v rozpálené troubě. Při otevření obsah sklenice ohřejte a do vroucího pokrmu vyklepněte 2 vejce a vařte 5 minut. Podávejte s chlebovou kůrkou a ozdobené zakysanou smetanou.
Katastr nemovitostí ve Slovenské republice funguje obdobně jako u nás. Návod, jak se na něj podívat, můžete vidět v našem článku Jak to má s nahlížením do katastru nemovitostí Slovenská republika. Využívá obdobné aplikace jako v naší republice, kdy je možné dohledat informace o vlastnictví parcel, staveb, jednotek a práv stavby evidovaných v katastru nemovitostí.
Co bych dnes udělal jinak při prvním hledání slovenské nemovitosti
Dnes bych nezačínal náhodným hledáním přes Google. Nejprve bych si na papír napsal, co přesně vím: obec, katastrální území, číslo parcely, číslo LV, jméno vlastníka, adresu, typ nemovitosti a účel kontroly. Potom bych si vybral správnou cestu. Pokud bych měl parcelu, šel bych přes parcelu. Pokud bych měl LV, šel bych přes LV. Pokud bych měl jen polohu, začal bych mapou.
Druhá věc, kterou bych udělal jinak, je ukládání poznámek. Při prvním hledání jsem přeskakoval mezi stránkami a po chvíli jsem nevěděl, odkud který údaj mám. Dnes si ke každému údaji píšu zdroj: mapa, list vlastnictví, informativní výpis, realitní inzerát, prodávající. Když se údaje rozcházejí, hned vidím, kde vznikl problém.
Třetí věc je kontrola času. U nemovitosti nestačí vědět, že údaj seděl před měsícem. U převodu, zástavy nebo sporu rozhoduje aktuální stav. Proto bych u vážnější věci kontroloval katastr opakovaně: při prvním zájmu, před podpisem rezervace, před podpisem kupní smlouvy a těsně před úhradou peněz. Není to přehnaná opatrnost, je to levná prevence drahé chyby.
Ingredience: 300 g hladké mouky, 250 g škvarků, 2 vejce, 100 ml mléka, sůl, ½ kypřicího prášku do pečiva, semínka na posyp
Technologický postup: Do misky prosejeme mouku smíchanou s práškem do pečiva, přidáme celé vejce, škvarky, sůl a mléko. Prohněteme vše dohromady. Jestliže máme škvarky větší, posekáme je na menší kousky. Množství přidávaného mléka se řídí obsahem tuku ve škvarcích. Jestliže těsto nejde zpracovat, přidáme mléko. Další možností je přidat trochu sádla, placky budou křehčí. Výsledné těsto je nelepivé, mastné, vláčné. Těsto vyvalujeme na plát silný asi 4 mm. Nepodsypáváme – těsto je mastné a nelepí se. Vykrajujeme placičky. Placičky pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Mřížku na ně pak uděláme tak, že na placku přitiskneme kolečko na krájení brambor. Placičky potřeme rozšlehaným vejcem a posypeme. Sypat můžeme hrubou solí, kmínem, sezamem, mákem. Placičky se pečou při teplotě 200 °C do zrůžovění. Mohou se také smažit na pánvičce.
