Většina z nás si pod názvem „francouzské brambory“ představí zapečené brambory se salámem, vajíčkem, sýrem a případně i s cibulí. Proč tedy označení francouzské brambory? To asi nikdo neví... Receptů na francouzské brambory je mnoho, protože v každé domácnosti se k jejich přípravě používají ty ingredience, které má rodina ráda.
Francouzské brambory podle Pohlreicha
Ingredience: 1 kg brambor, 400 ml smetany ke šlehání, 0,5 kg sýru ementál nebo kořeněného sýru, 1 slepičí vejce, muškátový oříšek, pepř, máslo (na vymazání zapékací misky), utřený česnek (taktéž na vymazání formy).
Postup: Syrové brambory oloupeme a nakrájíme na plátky o tloušťce mince. (Pokud máte k dispozici mandolínu (kráječ), neváhejte a použijte ji.) Nakrájené brambory dáme do vody, aby nezčernaly. Smetanu nalijeme do dostatečně velké mísy, do které se pak musí vejít i všechny brambory. Smetanu opepříme a osolíme. (A můžeme ji osolit dost, neboť brambory, jak je známo, absorbují hodně soli. Proto se někdy používají ke ,,stáhnutí“ slanosti. Smetana může být tudíž jakoby přesolená.) Smetanovou směs zamícháme a přidáme do ní trošku nastrouhaného muškátového oříšku. Vmícháme sýr (ementál nebo nějaký kořeněný sýr; měl by to být nějaký lepší sýr, jenž má zajímavější chuť). Nyní slijeme a osušíme brambory a nasypeme je do mísy se smetanovou kaší. (Když slijeme z brambor vodu, tak je dobré rozprostřít si utěrku, brambory na ni vysypat a poté pěkně promnout, aby se úplně vysušily.) Jakmile máme brambory v míse, rozklepneme do ní ještě slepičí vejce a dobře promícháme, aby se suroviny spojily. Francouzské brambory vložíme do trouby a pečeme v předehřáté troubě (v zapékací míse vymazané máslem a utřeným česnekem) přibližně 40−45 minut při teplotě 140 °C. Na posledních 5−10 minut můžeme zvýšit teplotu na 200 °C pro zvýraznění barvy. ,,Gratin je krásně dozlatova upečený. Voní úplně božsky. Jak jsou ty brambory s tou smetanou a sýrem, jak je to bohatý a tučný, tak si potřebujeme tu chuť ještě malinko něčím narušit. Nakrájíme proto trošku šnytlíku (pažitky), hezky navrch to bohatě posypeme a je hotovo.“
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Jedná se o středně velký keř, který dorůstá do výšky i šířky okolo 2 m. Barva listů je kombinací žluté a zelené. Květy jsou žlutobílé a rozkvétají během června. Keř má rád polostín, ale snese i přímé slunce a je mrazuvzdorný.
Cornus alba argenteomarginata je zajímavý okrasný keř, který je zároveň velmi nenáročný. Netrpí žádnými chorobami a ani škůdci jej nevyhledávají. Druh Argenteomarginata má vejčité až eliptické šedozelené listy, které jsou široce lemované smetanovou barvou.
Keř je nejen ceněn pro své červeně zabarvené větve, které oživí každou zahradu v zimním období, ale i během vegetačního období, kdy ho zdobí šedozelené listy, které jsou široce lemované smetanovou barvou. Vyhovuje mu jakákoliv půda na slunném, či polostinném stanovišti. Během února je vhodné rostlinu seříznout zhruba o jednu čtvrtinu, aby se podpořil její kompaktní růst. Vhodné použití je do skupinových výsadeb s dalšími zástupci rodu nebo jako menší solitér.
Keř je možné zakoupit v některých zahradnictvích nebo na internetu, cena se pohybuje okolo 80 Kč za 1 kus, vždy záleží na výšce nabízeného keře.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podle Pohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Pepřová omáčka bývá hořká hlavně kvůli přepálenému pepři nebo základu, který se dostal za hranici správného opečení.
Pepř přidaný příliš brzy do horkého tuku rychle zhořkne a tuto chuť už nelze úplně odstranit. Hořkost vzniká také tehdy, když se přepálí máslo nebo výpek. Správný postup je přidávat pepř postupně a hlídat vůni – jakmile voní spáleně, je pozdě.
Jaký pepř je do pepřové omáčky nejlepší?
Nejlépe funguje čerstvě drcený černý pepř s výraznou vůní a střední hrubostí.
Předem mletý pepř nemá dostatek aroma a často pálí bez chuti. Zelený pepř je jemnější, ale chuťově plošší. Ideální je kombinace malého množství pepře v základu a čerstvě nadrceného pepře těsně před dokončením, kdy se projeví vůně i dlouhý dozvuk.
Musí se pepř do omáčky drtit, nebo může být celý?
Pepř je nejlepší lehce nadrcený, ne celý ani jemně mletý.
Celý pepř se v omáčce neotevře a zůstane tvrdý, jemně mletý se naopak rychle přepálí. Hrubě drcený pepř uvolňuje chuť postupně a dodává omáčce charakter. Právě tento kompromis vytváří restauranční efekt.
Dá se pepřová omáčka udělat bez smetany?
Ano, pepřová omáčka se dá připravit i bez smetany, ale bude výrazně ostřejší a sušší.
Smetana v tomto pojetí neslouží jako hlavní složka, ale jako prostředek ke zjemnění. Bez ní omáčka funguje spíš jako pepřový jus. Pokud smetanu vynecháte, je nutné mít velmi dobrý základ a redukci, jinak bude chuť nevyvážená.
Proč restauranční pepřová omáčka nepálí, ale je výrazná?
Restauranční pepřová omáčka nepálí proto, že pepř není přepálený a je přidaný ve správný čas.
Pálivost vzniká hlavně špatným zacházením s pepřem, ne jeho množstvím. V restauraci se pracuje s vůní, redukcí a dozvukem. Pepř se ozývá až na konci, ne hned po ochutnání, což vytváří hlubší a kultivovanější chuť.
Kolik pepře je do pepřové omáčky už moc?
Příliš mnoho pepře poznáte ve chvíli, kdy pálí hned po ochutnání a přebije ostatní chutě.
Správná pepřová omáčka má pepř v dozvuku, ne v první vteřině. Lepší je přidat pepř ve dvou krocích a ochutnávat. Přidat se dá vždy, ubrat už ne. Přehnané množství pepře vede k agresivní a nepříjemné chuti.
Jak zachránit nepovedenou pepřovou omáčku?
Záchrana závisí na typu chyby, ale některé kroky pomáhají vždy zmírnit problém.
Hořkou omáčku lze částečně zjemnit smetanou nebo máslem, ale úplně ji neopravíte. Řídkou omáčku zachrání delší redukce, ne mouka. Těžkou omáčku lze odlehčit trochou vývaru nebo alkoholu a znovu krátce provařit.
Kdy přidat smetanu, aby se omáčka nesrazila?
Smetanu je nutné přidat až ve chvíli, kdy je základ hotový a zredukovaný.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Květákové placičky s kuskusem a smetanovou omáčkou
Kluci v akci ve svém pořadu předvedli recept na skvělé květákové kuličky s kuskusem. Při vymýšlení tohoto receptu se nechali inspirovat zeleninovými koulemi, kterými se krmí Richard v pražské ZOO (Richard je gorilí samec). Nic méně to nemění nic na tom, že tento skvělý smažený pokrm je dalším možným řešením, jak si vytvořit velmi chutné květákové placičky podle pořadu Kluci v akci. Stačí, když místo kuliček vytvoříte placičky. Podívejte se, co na to budete potřebovat:
Ingredience
200 ml suchého kuskusu,
250 g spařeného květáku,
100 g mrkve,
200 ml horké vody,
3 lžíce olivového oleje,
2 hrsti petrželky kudrnky,
100 g mungo klíčků,
sůl,
2 vejce,
sušené pohankové nebo pšeničné klíčky na zahuštění,
slunečnicový, olivový nebo palmový olej na smažení.
Kluci nejdříve připraví kuskus. Zalijí ho ve větší míse vařící vodou a nechají nabobtnat, podle nich stačí oblíbených 15 až 20 minut. Potom si spaří květák vařící vodou a nastrouhají jej na hrubém struhadle, stejně tak nasekají mrkev a petrželku. Vše smíchají s kuskusem, přidají klíčky mungo, olej a sůl.
Do směsi kuskusu přimíchají vejce a vytvoří těstíčko, ze kterého tvarují kuličky. Pro náš záměr si vytvarujeme placičky. Pokud je potřeba, směs kluci zahustí sušenými pohankovými nebo pšeničnými klíčky. Těsto nechají chvilku odležet.
Kuličky / placičky kluci smaží ve vyšší vrstvě oleje – krátce ze všech stran dozlatova. Podle nich je praktické smažit placičky v menším kastrolu nebo menší hlubší pánvi – nespotřebuje se tolik oleje.
Recept na omáčku
2 zakysané smetany,
2 lžíce olivového oleje,
ředkvička nebo křen,
sůl.
Kluci rychle smíchají zakysanou smetanu s olejem a najemno nastrouhaným křenem nebo ředkvičkou, osolí a podávají se smaženými kuličkami / placičkami.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
V hrnci si rozpustíme máslo, do kterého přisypeme hladkou mouku a orestujeme ji. Vzniklou jíšku postupně rozmícháváme se studeným mlékem a necháme provařit asi 15 minut. Po odstavení z plotny vlijeme smetanu. Pokud máte pocit, že je potřeba objem ještě zredukovat, není problém omáčku přivést znovu k varu, nebo přidat lžíci mouky. Nakonec omáčku dochutíme solí, pepřem a muškátovým oříškem.
Tato omáčka je velmi chutná, jemná a nezkazíte s ní žádný pokrm. Pokud máte zrovna chuť zapéct si maso v troubě a nenapadá vás žádná inovace, přelitím masa touto omáčkou v zapékací míse změníte chuť celého pokrmu. Možností je celá řada, můžete přidat žampióny, pórek, šunku, ale i sýr, ať už tavený, Eidam, či Nivu.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Proč se do znojemské omáčky podle Pohlreicha nedává smetana?
Znojemská omáčka v tomto pojetí nestojí na smetaně, ale na chuti masa.
Smetana by zakryla chuť výpeku a udělala z omáčky těžké, jednotvárné jídlo. Znojemská podle Pohlreicha je postavená na redukované masové šťávě, která dává omáčce sílu a charakter. Právě absence smetany umožní vyniknout masu i jemnému kyselému akcentu okurek.
Jaký kus hovězího je na znojemskou nejlepší?
Nejvhodnější je hovězí zadní nebo loupaná plec.
Tyto kusy mají dostatek kolagenu, který se při dlouhém dušení rozpadá a zajišťuje šťavnatost masa. Zároveň nejsou příliš tučné. Pro pravou znojemskou omáčku je důležité, aby maso vydrželo delší dušení a zůstalo měkké, ale nerozpadalo se.
Kdy přesně přidat sterilované okurky?
Okurky patří do omáčky až úplně na závěr.
V Pohlreichově postupu se okurky restují zvlášť na másle a do omáčky se přidávají až po jejím zahuštění. Díky tomu zůstane chuť omáčky masová a okurky dodají jen jemný kyselý kontrast, nikoli dominantní kyselost.
Proč znojemská omáčka není zelená?
Tmavší barva je známkou správného postupu.
Pokud se okurky přidají až na konec a omáčka stojí na výpeku z masa a cibule, zůstane hnědá až tmavší. Zelená barva je typická spíš pro okurkovou omáčku, kde okurky tvoří základ. Správná znojemská má barvu po mase, ne po zelenině.
Dá se znojemská omáčka zahustit jinak než moukou?
Tradičně se používá mouka, ale jen v malém množství.
Mouka v tomto receptu slouží pouze jako technické zahuštění po vydusení šťávy. Pokud chcete omáčku lehčí, můžete ji zahustit delší redukcí. Důležité je, aby omáčka nebyla moučná, ale hladká a lesklá.
Lze znojemskou vařit bez trouby?
Ano, ale trouba dává lepší kontrolu.
Na plotně je potřeba hlídat teplotu a často kontrolovat, aby se základ nepřipaloval. Trouba zajišťuje rovnoměrné teplo a klidné dušení. Pokud troubu nemáte, vařte na velmi mírném plameni a často podlévejte. Výsledek může být dobrý, ale vyžaduje více pozornosti.
Jak zachránit příliš kyselou znojemskou omáčku?
Přílišná kyselost se dá částečně zmírnit.
Pomůže delší vydusení omáčky, které kyselost zakulatí, případně malá špetka cukru. Pokud je kyselost způsobená okurkami přidanými příliš brzy, už ji nelze zcela odstranit. Proto je důležité okurky používat střídmě a až na závěr.
Proč znojemská omáčka chutná lépe druhý den?
Chutě mají čas se propojit.
Během odležení se masová chuť zvýrazní, kyselost se zjemní a celek působí vyváženěji. Druhý den je znojemská omáčka často plnější a harmoničtější než čerstvě uvařená. Proto je ideální ji vařit s předstihem.
Mdlá chuť je nejčastěji způsobena špatně opečenými žampiony.
Pokud se houby dusí místo opečení, neuvolní se jejich aroma. Dalším důvodem je vynechání vína nebo parmazánu. Právě kombinace opečení, vína a parmazánu dává žampionové omáčce hloubku, která chybí v běžných domácích verzích.
Lze udělat žampionovou omáčku bez vína?
Ano, ale chuť bude méně komplexní.
Pokud víno nepoužíváte, nahraďte ho větším množstvím kvalitního vývaru. Parmazán je v tomto případě ještě důležitější, protože dodá omáčce potřebnou pikantnost. Bez vína se omáčka blíží klasické smetanové verzi.
Jaké víno je do žampionové omáčky nejvhodnější?
Nejlepší je suché bílé nebo růžové víno bez výrazného dřeva.
Vyhněte se sladkým a silně barikovaným vínům, která by chuť přebila. Osvědčené jsou svěží odrůdy, které dodají kyselinu a čistotu. Víno má omáčku podpořit, ne dominovat.
Proč se mi smetanová omáčka srazí?
Sražení smetany způsobuje příliš vysoká teplota.
Smetana se nesmí prudce vařit. Po jejím přidání je nutné snížit teplotu a omáčku pouze jemně zahřívat. Pomáhá také použití smetany s vyšším obsahem tuku, která je stabilnější.
Lze použít jiné houby než žampiony?
Ano, recept funguje i s jinými druhy hub.
Velmi dobré jsou hnědé žampiony nebo směs lesních hub. U aromatičtějších hub je vhodné ubrat parmazán, aby nepřebil jejich přirozenou chuť. Základní postup zůstává stejný.
Jak omáčku zahustit bez mouky?
V této omáčce se běžně mouka nepoužívá.
Zahuštění zajistí parmazán a mírná redukce tekutiny. Pokud je omáčka řídká, stačí ji krátce povařit na mírném ohni. Přidání mouky by chuť zbytečně zatížilo.
K čemu se žampionová omáčka nejlépe hodí?
Žampionová omáčka je velmi univerzální.
Skvěle doplní steak, kuřecí nebo vepřové maso, těstoviny, pečené brambory i zeleninu. Výborná je také jako náplň do omelet nebo k pečeným batátům. Právě tato variabilita z ní dělá oblíbenou omáčku domácí i restaurační kuchyně.
Dá se žampionová omáčka připravit dopředu?
Ano, omáčku lze připravit s předstihem.
Při ohřívání je ale nutné postupovat opatrně a zahřívat ji pomalu bez varu. Pokud příliš zhoustne, lze ji zředit trochou vývaru nebo smetany. Nejlepší chuť má čerstvě připravená.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Ingredience: 400 gramů vepřové panenky, 10 bramborů vařených ve slupce, ½ l smetany na šlehání, 3 stroužky česneku, 4 lžíce strouhaného parmazánu, 1 lžička koření na steak, sůl, petržel kudrnka, rukola
Postup: Vepřovou panenku osolíme a okořeníme steakovým kořením a grilujeme (opékáme na pánvi) z obou stran. Vařené brambory ve slupce nakrájíme na plátky. Připravíme si smetanovou omáčku, ve které pak brambory promícháme: povaříme 30% smetanu, kterou osolíme, přidáme bylinky (petrželku čerstvou nebo sušenou), lístky parmazánu, promícháme a přímo do hrnce nastrouháme česnek. Mícháme do zhoustnutí, respektive rozpuštění sýra. Vmícháme brambory a pak vše přemístíme do zapékací misky a dáme na 20 minut do trouby zapéct při 150 °C. Na talíř pak umístíme porci dozlatova zapečených brambor ve smetaně a přes ně na plátky nakrájenou grilovanou panenku, ozdobíme rukolou.
Medailonky z vepřové panenky se smetanovou omáčkou
Suroviny (pro 2 osoby):
1 vepřová panenka
sůl
pepř
hladká mouka
olej
2 lžíce bílého vína
50–100 ml smetany
50 ml horké vody
Postup:
Panenku nakrájejte na medailonky asi 1–1,5 cm vysoké. Nenaklepávejte, jen klouby prstů protlačte. Medailonky obalte v mouce smíchané se solí a pepřem (přebytečnou mouku oklepte) a na oleji zprudka osmahněte dozlatova, poté dopečte na mírnějším ohni.
Medailonky vyjměte, snižte teplotu na minimum a přilijte horkou vodu. Promíchejte, přidejte víno, smetanu, sůl a pepř, chvíli povařte – a máte omáčku na zalití medailonků.
Jako příloha se asi nejlépe hodí opečené brambory.
Ingredience na gnocchi: 500 g sýra ricotta, 50 g strouhaného parmazánu, 2 vejce (lehce prošlehaná), 125 g hladké mouky + trocha na posypání válu, sůl (nejlépe mořská), drcený černý pepř, 150 g kozího sýra (rozdrobeného), lístky tymiánu
Ingredience na omáčku: 20 ml olivového oleje, 1 malá cibule, 300 g drobných hub (třeba žampionů), 300 ml smetany na vaření, 120 ml drůbežího nebo zeleninového vývaru, 1 lžíce čerstvých tymiánových lístků, mořská sůl, drcený černý pepř
Technologický postup: Nepřilnavý středně velký rendlík zahřejte na středním ohni. Vlijte olej, vsypte cibuli a opékejte 3 minuty, aby zesklovatěla. Vmíchejte houby a opékejte ještě 5 minut, doměkka. Přidejte smetanu, vývar a tymiánové lístky, osolte a opepřete a 10 minut zvolna vařte do zhoustnutí. Dejte stranou, udržujte v teple. Všechny přísady na gnocchi dejte do mísy, osolte, opepřete, důkladně promíchejte a zpracujte v těsto. Na mírně pomoučněném vále z něj uválejte čtyři patnácticentimetrové tenčí hady. Pokrájejte je na dvoucentimetrové kousky a ty lehce zmáčkněte vidličkou. Přiveďte k varu pořádný hrnec osolené vody. Po částech v něm vařte gnocchi doměkka, dvě až tři minuty. Vyjměte děrovanou naběračkou, nechte okapat na cedníku a přemístěte do misek, ve kterých je budete podávat. Přes uvařené gnocchi přelijte houbovou omáčku a posypte sýrem a pepřem.
Smetanu nebo mléko přivedeme do varu. Mouku v ⅛ l smetany dobře rozkvedláme, za stálého míchání ji přilijeme do vařící smetany a zvolna povaříme na mírném ohni alespoň 15 minut. Na prudkém žáru by se připálila. Hotovou omáčku osolíme. Do tohoto základu můžeme dle chuti přidat například oloupané mandle nakrájené na tenké nudličky, nebo nastrouhaný křen, pokrájený kopr a podobně.
Špagety uvaříme v osolené vodě s jednou lžící oleje. Uvařené špagety scedíme, propláchneme horkou vodou a necháme okapat. Tavený sýr rozmixujeme dohladka se smetanou. Směs vlijeme do kastrolku, přidáme mléko a za stálého míchání necháme přejít varem. Poté omáčku dle chuti osolíme a okořeníme. Do horké omáčky vmícháme nahrubo nastrouhaný sýr a zasypeme nasekanými bazalkovými lístky. Porce špaget poléváme omáčkou a ihned podáváme.
Oloupanou cibuli, řapíkatý celer, mrkev a česnek nakrájíme nadrobno. Poté dáme dle návodu vařit těstoviny. Mezitím si nastrouháme na jemném struhadle tvrdý sýr. Mleté maso vložíme do teflonové pánve bez oleje a smažíme, dokud nezačne vonět a nechytí tu správnou barvu. Potom přidáme nadrobno nakrájenou zeleninu se 3 lžícemi rajského protlaku. Dochutíme solí, pálivou papričkou (nebo chilli) podle chuti a podlijeme vývarem. Pánev přikryjeme a směs dusíme. Asi po 15 minutách přidáme smetanu a dobře provaříme. Nakonec do hotové omáčky přidáme hrstku natrhaných bazalkových lístků a promícháme. Omáčku podáváme nejlépe promíchanou s uvařenými těstovinami a posypanou nastrouhaným sýrem.
