RECEPT NA TVRDÝ SÝR a mnoho dalšího se dozvíte v tomto článku. Obecně lze konstatovat, že sýry jsou zdravé. Přesto ale nejsou všechny sýry stejné a ne každý našemu tělu prospívá. Některé sýry si například nemohou dopřát lidé s intolerancí laktózy, jejichž organismus nedokáže strávit mléčný cukr. Jiné sýry obsahují fosfáty, které blokují využití vápníku. Pozor také na sýry s nežádoucími plísněmi…
Recepty na plísňový sýr
Základem je pasterizované mléko s vlastnostmi vhodnými pro výrobu sýra. Používá se nejen kravské mléko, ale také ovčí, kozí či buvolí. Jak tučné je mléko, tak tučný je výsledný sýr. Obsah tuku u mléka se upravuje odebráním nebo přidáním smetany.
Sýr tvoří pevné látky z mléka, které se oddělují pomocí srážení. Vlastnosti jako vzhled, chuť a vůně, oka v sýru nebo povrchovou či vnitřní plíseň ovlivňují kultury mikroorganismů a ušlechtilých plísní, které se přidávají ještě před srážením.
Rozlišuje se takzvané kyselé a sladké srážení. Kyselé srážení se děje pomocí bakterií mléčného kysání. Ty přetvoří laktózu na kyselinu mléčnou, díky níž se vysráží kasein. Touto metodou se dnes vyrábějí tvarohy a olomoucké tvarůžky.
Sladké srážení probíhá pomocí syřidla, což je enzym, který mléko srazí, aniž by se zvýšila kyselost. Dříve byl získáván ze žaludku telat, dnes je možné ho vyrobit synteticky i z rostlin.
Z vysráženého mléka vzniká sýřenina. Ta se míchá pomocí sýrařské harfy, zahřívá se na teplotu 50 až 60 stupňů a přitom odtéká syrovátka, dokud sýřenina nedosáhne požadované pevnosti. Dále se hmota lisuje do tvarů a mírně se osolí a může se prodávat. Takto například vznikají čerstvé sýry typu Lučina. Nebo se bochníky a jiné tvary vkládají do solného roztoku a nechají se dále zrát v podmínkách optimálních pro činnost bakterií. Oka v sýru způsobují plyny, které vznikají právě působením bakterií. Eidam zraje 2 měsíce, Ementál 6 měsíců, Parmazán 2 roky.
Tavené sýry se vyrábějí roztavením tvrdého sýra horkou párou a přidáním tavicích solí fosfátů a citrátů, které způsobují, že roztíratelná konzistence vydrží.
Recept na domácí sýr
Ingredience: 12 l mléka, 5 ml syřidla, sůl, voda, směs koření
Technologický postup: 10 až 12 l mléka (neupravené, domácí) zahřejte na 63 °C (provedete takzvanou termizaci, při níž by se podle pravidel měla vysoká teplota udržovat po dobu 30 minut) a po zchladnutí na 40 °C vmíchejte jeden kelímek dobré zakysané smetany. Po 20 minutách, kdy se v mléce namnoží naočkovaná mikrobiální kultura, důkladně vmíchejte 5 ml syřidla zředěného trochou vody. Důkladně vše promíchejte a opět zahřejte na 40 až 50 °C. Po 30 až 60 minutách vznikne takzvaná sýřenina, která má konzistenci pudinku. Sýřeninu promíchejte čistou rukou, dokud se nezačne na povrchu srážet syrovátka. Část jí slijte, abyste dál nezahřívali celý objem (některé postupy doporučují sýřeninu nakrájet nožem na kostky). Na dně kastrolu se musí usadit tuhá sraženina, kterou je třeba scedit. Přes cedník hmotu zároveň důkladně vymačkejte. Tento zákla
Ve svém příspěvku SÝR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hanka Šmahová.
Wow, díky za informace. Moc mi to pomohlo. To je tohle https://www.atranet.cz/kuvi…, ten fermentor? Mě se to tedy zdá drahé. Co všechno to doopravdy umí?
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
na dochucení: mletý černý pepř, sůl, drcený kmín, majoránka
Postup:
Nejprve si očistíme menší cibuli a česnek. Cibuli nakrájíme najemno, česnek také, ale můžeme ho nakrájet i na plátky nebo prolisovat. Brambory oloupeme a nakrájíme na kostičky. Potom si v hrnci rozehřejeme sádlo a cibulku necháme zesklovatět. Přidáme česnek, který krátce orestujeme a zalijeme horkou vodou. Přisypeme brambory, kostku bujónu (masový nebo zeleninový) a polévku osolíme, opepříme a dochutíme drceným kmínem. Česnečku vaříme do změknutí brambor. Ke konci vaření nadrhneme do česnečky majoránku. Pro silnější česnekový efekt můžeme přidat další 3 stroužky česneku, tentokrát už prolisovaného.
Horkou česnečku servírujeme nejlépe do misek a posypeme upečenými kostičkami tvrdšího chleba a nastrouhaným sýrem. Hotovou česnečku se sýrem ihned podáváme.
Do česnečky můžeme přidávat sýr jakéhokoliv druhu. Může to být sýr tavený, strouhaný tvrdý sýr a nemusí chybět ani chuťově výrazné sýry, jako je sýr balkánský nebo naše domácí tvarůžky. Sýr přidáváme vždy až nakonec, když už jsou ostatní přísady v česnečce uvařeny, a necháváme ho jen rozpustit. Tvrdý strouhaný sýr můžeme podávat tak, že jím horkou polévku ozdobíme až na talíři.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ PLÍSŇOVÝ SÝR se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Frank Toman.
Je pravda, že chlebová modrozelená plíseň je ta, kterou obsahuje Niva? Lze z
foto určit o jakou plíseň se jedná? Díky F. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Sýry je možné připravovat jednak z tvarohu, jednak ze sýřeniny získané enzymatickým působením syřidla.
Varianta I
Ingredience: Na počátku cesty k sýru stojí mléko, musí jít o mléko čerstvé, ne nějaké vysoce trvanlivé, odtučněné a všeho zbavené. Dále potřebujete startovací kulturu, syřidlo, camembertskou kulturu, případně chlorid vápenatý (pro kupovaná homogenizovaná mléka). Dále budete potřebovat hrnec, ve kterém budete dělat sýr, několik lžic a lžiček, metličku, dlouhý nůž, naběračku, teploměr, kus plátna na odkapání sýřeniny.
Postup: Mléko zahřejte ve vodní lázni na 37 °C. Do zahřátého mléka vmíchejte startovací kulturu, třeba jogurt Hollandia, a to 3 lžíce. Nechte ho hodinu až dvě přiklopené bez míchání při 37 °C. Domácí mléko vytvoří vždy krásnou sýřeninu, u kupovaného mléka je lepší vmíchat před syřidlem pár kapek chloridu vápenatého, sýřenina bude pevnější. Syřidlo rozmíchejte v převařené vychladlé vodě. Na 2 litry mléka lžičku syřidla do panáka vody. Panáka nalijte do mléka za stálého míchání metličkou, po minutě začněte míchat v opačném směru, aby se mléko ustálilo, a přiklopte. Sýřenina by měla vzniknout do hodiny, lze počkat i dvě hodiny, déle už to nemá cenu, v případě stálé tekutosti musíte svůj pokus vzdát. Sýřenina se dlouhým nožem nakrájí na čtverečky kolmo a pak i v ostrém úhlu vůči dnu hrnce, aby vznikly zhruba stejné centimetrové kusy, nechá se chvíli ustát, aby vystoupila syrovátka. Sýrové zrno slijte přes lněné plátno, zavažte a nechte odkapat půl hodiny. Výsledkem je základní sýrová hmota, výchozí surovina k výrobě nejrůznějších sýrů.
Varianta II – bez syřidla
Ingredience: 1 kg tvarohu, 1 l mléka, 1 lžička jedlé sody, 1 lžíce másla, kmín, sterilovaná zelenina, čerstvá zelenina, hrášek, paprika, vejce natvrdo – vše dle chuti
Postup: Tvaroh vložíme do hrnce a zalijeme mlékem. Přivedeme téměř k varu, aby se tvaroh v mléce jemně natavil. Netrvá to příliš dlouho. Pak mléko i s tvarohem slijeme, tedy lépe řečeno syrovátku, protože mléko se srazí. V cedníku nám zbyde natavený tvaroh, který vložíme do hrnce, ve kterém již máme lžíci másla. Osolíme, můžeme přidat kmín nebo vlastní koření dle chuti a jedlou sodu. Hmotu v hrnci postupně zahříváme. Tvaroh se začne pomalu tavit. V tuto chvíli už je třeba mít připravenou formičku, nejlépe teflonovou na biskupský chlebíček, či srnčí hřbet, plastovou krabičku, hrníček, cokoli. Pokud chcete zkusit barevný sýr typu rolády, je třeba mít připravený hrášek, kukuřici, kapie na kousky, vejce natvrdo, vše hezky promíchat a přidat k sýru těsně před naléváním do formy. Vše je pak nutné nechat uležet do
V naší poradně s názvem DRACENA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel René.
Dobrý den, potreboval bych pomoct resp. poradit nedavno jsem se stehoval zrovna, kdyz byly ty nejvetsi mrazi a ja jsem stehoval dracenu, ktera mi hned jakoby uvadla (listy se tzv. cvrkly ke stonku) a ted postupne zacina uvadat. Nevim si rady nechci o ni prijit, mam ji totiz uz 13 let.Stonek je jeste tvrdy- tedy, ze tzv. nemokva. Dekuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Dracena vám namrzla. Teď odumřou její listy a jestli promrznutí nebylo hluboké, tak za pár týdnů začnou rašit nové rostlinky na původním kmínku. Do té doby výrazně snižte zálivku, aby substrát vyschnul. Rostlinu umístěte na slunné místo a případně ji upravte řezem. Pokud nic rašit nezačne ani po dvou měsících, tak dracena umřela na šok z mrazu.
Mléko nalijeme do nádoby a zahřejeme jej cca na 36 °C, poté nádobu s mlékem odstavíme ze zdroje tepla a do mléka přidáme syřidlo, promícháme a necháme 30 minut syřidlo působit. Za tuto dobu se mléko srazí; takto sraženou hmotu v nádobě rozkrájíme na čtverečky a opět vše zahřejeme na 50 °C. Po dosažení teploty 50 °C směs přelijeme přes cedník s plátnem. V plátně zůstane tvarohová hmota, kterou necháme 4 až 5 hodin okapat. Takto připravený sýr se dá okamžitě konzumovat, nebo můžeme vytvořený sýr také naložit, a to například tak, že sýr nakrájíme na čtverečky a ty proložíme česnekem, bylinkami, feferonkami, cibulí a kořením, promícháme a vložíme do sklenic s uzávěrem. Obsah takto naplněné sklenice dolijeme olejem a uzavřeme. Naložený sýr necháme ve sklenici uležet 6 až 8 dní a poté konzumujeme.
V naší poradně s názvem NEMOCI OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Viki Vikina.
Na ostružinách se mi již několik let drží nějaký roztočík nebo něco obdobného, který způsobuje, že každý plod dozraje jen zčásti a zčásti zůstane červený, tvrdý a kyselý. Jinak je keř krásný, vzrůstný, olistěný a plodí bohatě. Co s tím?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Některé odrůdy dozrávají pomalu a vytváří tyto nedozrálé plody taky, proto je důležité správné rozpoznání příčiny. Pro správnou identifikaci přikládám obrázek. Zřetelná hranice mezi zralými černými bobulemi a nezralými červenými kuličkami, které nikdy nedozrají, je známkou roztočů jménem hálčivec ostružiníkový (lat.: Acalitus essigi) nebo vlnovník ostružiníkový (lat.: Eriophyes gibbosus Nal.). Tito roztoči se živí plody ostružin a vstřikují do nich toxin, který má za následek tento ostrý kontrast. Výskyt roztočů bývá častější u pozdních odrůd ostružin. Ochrana rostlin probíhá postřikem vápna se sírou během období klidu a nebo pomocí zahradnických olejů aplikovaných v sezóně. V obchodě si můžete koupit účinný chemický postřik proti přezimujícím škůdcům:
Frutapon 7 E;
Oleoekol;
Talstar 10 EC.
Během vegetace můžete aplikovat postřik přípravkem:
Cascade 5 EC;
Decis EW 50;
Magus 200 SC;
Nissorun 10 WP;
Omite 570 EW;
Omite 30 W;
Ortus 5 SC;
Sanmite 20 WP;
Talstar 10 EC.
Z nechemické ochrany je k dispozici biologická ochrana pomocí dravého roztoče Typhlodromus pyri, který se aplikuje na rostlinu na začátku sezóny. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Původ plísňových sýrů je zřejmě v povídce o selce, která zapomněla sýr ve sklepě. Když ho po čase našla, na jeho povrchu již byla bílá plíseň. Selka ho chtěla nejdříve vyhodit, ale nakonec ho ochutnala. Překvapila ji skvělá a zajímavá chuť. Tento příběh se stal ve francouzské vesnici Camembert – a jméno tohoto města dalo název lahodnému sýru. Camembert se ve Francii vyrábí už od roku 1791.
Náš český Hermelín dostal jméno podle podoby bílé plísně s kožešinou hermelínového pláště z kůže hranostaje. Historie českého Hermelínu sahá do 1. poloviny 20. století.
Dělení plísňových sýrů:
s plísní na povrchu: Camembert, Brie, Hermelín;
s plísní uvnitř: Niva, Gorgonzola, Rokfór.
Hermelín má kulovitý tvar (vypadá jako puk) a má jemnou ušlechtilou plíseň na povrchu. Sýr se uvnitř mění, dokonce zraje i poté, co si jej přivezete domů z nákupu. Čím déle máte Hermelín uložený v lednici, tím je měkčí a pikantnější. Zralý sýr uchovávejte v lednici při teplotě 4–8 stupňů Celsia.
Sýr Niva je sýr s modrou plísní uvnitř hmoty. Tento kravský sýr je obdobou francouzského ovčího sýra Roquefortu. Zrají spolu s ušlechtilou plísní Penicillium Rogueforti, která se přidává do mletého nebo sýřeninového sýra. Další verzí je italská Gorgonzola.
Výroba sýru Niva spočívá v odstředění syrového plnotučného kravského mléka; následuje homogenizace; pasterizace; sýření probíhá ve výrobníku. Sýřenina se zpracovává na zrno. Vzniklá směs syrovátky a zrna se pouští na pás, kde syrovátka odtéká a probíhá solení zrna koncentrovaným solným roztokem a plnění do forem, které se v pravidelných intervalech obracejí. Hmota je poté vyklápěna na nerezové palety a putuje do solných lázní. Obrovské kádě jsou napouštěny solným roztokem s danou koncentrací, kyselostí a teplotou. Po vyjmutí se bochníky nechají den okapat a ručně se solí. Propichování slouží k tomu, aby se vytvořily průduchy nezbytné pro růst plísně. Je třeba udělat asi 35 vpichů z každé strany bochníku, aby se vytvořilo dostatek vzduchových bublin s dvojím významem – umožnit přístup vzduchu, který plíseň potřebuje, a nechat zplodiny vznikající štěpením bílkovin a tuků ze sýra uniknout. Plísňové kultury se dnes pěstují na povrchu vysterilizovaných krup a do sýrové hmoty se splachují vodou. Zrání ve sklepích při stálé teplotě (8–10 °C) a vlhkosti (95 %) probíhá 5 týdnů. Nakonec se provede takzvané ošetření – z bochníků se ručně seškrabují nežádoucí plísně.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Ingredience na omáčku: 1/2 lžičky másla, 10 dkg tvrdého sýra, 1/2 kelímku smetany na vaření, 2 kostky měkkého taveného sýra
Ingredience podle chuti: mletý barevný pepř, sůl
Postup: Z brokolice odstraníme košťál a rozdělíme ji na růžičky, které důkladně omyjeme. Brokolici vložíme do hrnce a uvaříme ji v osolené vodě doměkka. Po uvaření vodu slijeme a růžičky brokolice necháme odkapat v cedníku.
Brambory oloupeme a uvaříme v osolené vodě doměkka.
Mezitím si připravíme sýrovou omáčku. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Na pánev dáme máslo, přidáme tvrdý sýr, měkký sýr a mícháme, dokud se sýry nerozpustí. Nakonec k sýrům přilijeme smetanu a za stálého míchání vaříme zhruba deset minut. Omáčku podle chuti osolíme a opepříme.
Na talíř servírujeme nejprve brambory, které posypeme sušenou petrželkou, a poté klademe růžičky brokolice, které přelijeme sýrovou omáčkou.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Z tvrdých sýrů byste měli volit ty, jejichž energetická hodnota nepřesahuje 1 100 kJ. Dobrým vodítkem je hledat sýry s 20–30 procenty tuku v sušině, kdy obsah sušiny je okolo 30 procent. Obecně lze říci, že čím je výrobek sušší, tím je i tučnější, a naopak čím víc obsahuje vody, tím je méně tučný.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Dříve byl tento dort pouze pečený, v dnešní době se připravuje i v nepečené variantě. Lze jej připravit podle původní receptury, tedy čistě sýrový, nebo s různými příchutěmi, které bývají obohaceny i o ovoce nebo čokoládu.
Hlavními ingrediencemi jsou tvarohový čerstvý sýr, sušenky, cukr, máslo a zakysaná smetana.
První cheesecake byl vyroben na řeckém ostrově Samos. Formy na něj byly nalezeny právě na tomto místě a datují se k roku 2000 před naším letopočtem. Sýr a sýrové výrobky zde byly už daleko dříve, první nálezy jsou však datovány až k tomuto roku. V Řecku byl cheesecake považován za výborný zdroj energie a byl podáván sportovcům během prvních olympijských her v roce 776 př. n. l. Jednoduchá verze cheesecaku s pšeničnou moukou, medem a sýrem byla také servírována na řeckých svatbách.
Zatímco se v Americe se ustaloval pohled na cheesecake, v Evropě se stále experimentovalo s jeho variantami. Například Italové používají sýr Ricotta, Řekové sýr Mizithra nebo Feta. Němci dávají přednost tvarohu a Japonci používají kombinaci kukuřičného škrobu a vaječných bílků.
Přestože lze považovat cheesecake za sladký dezert se stejnými základními ingrediencemi, existují i speciální verze, které obsahují plísňový sýr, mořské plody, pikantní chilli nebo dokonce tofu. Přes 4000 let úprav vedlo k dnešním stovkám druhů cheesecaků a vy si tak můžete vychutnat tuto delikatesu v restauracích nebo i ve vlastní kuchyni.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 500 g listového těsta, 100 g šunky, 100 g plátkového sýra, oregano, kečup, vejce
Technologický postup: Troubu předehřejeme na 180 °C. Plech vyložíme pečicím papírem. Listové těsto můžeme koupit již rozválené na pečicím papíře, ten pak jen můžeme rozložit. Pokud máme listové těsto vcelku, rozválíme je. Těsto pokapeme kečupem a rozetřeme po celé ploše těsta (od krajů asi 1 cm). Kečup posypeme oreganem, množství podle chuti. Dále poklademe po celé ploše šunku a na ni sýr. Sýr můžeme použít libovolný polotvrdý či tvrdý – eidam, madeland, sýr ementálového typu. Plátkový sýr můžeme případně i nahradit sýrem strouhaným. Těsto s náplní srolujeme do rolády, při rolování mírně utahujeme. Roládu krájíme na asi 1 cm silné plátky, které pokládáme na plech vyložený pečicím papírem. Šneky na plechu potřeme rozšlehaným vejcem. Pečeme při 180 °C dozlatova, tedy asi 20 minut. Můžeme podávat ještě teplé nebo nechat vychladnout a podávat studené.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Výroba sýrů představuje umění staré možná 10 000 let, tuto dovednost ovládali totiž již staří Egypťané. V dobách nedávno minulých se domácí sýr připravoval zcela běžně. Sýr u nás býval kdysi obecně rozšířenou krmí, i poslové kněžny Libuše prý zastihli Přemysla Oráče, jak právě pojídá chléb se sýrem – a byli jím také pohoštěni. Je také písemně doloženo, že staročeské „kozí syrečky“ bývaly výnosným exportním zbožím a byly požadovány i pro svatbu krále Vladislava v roce 1502. Slavné olomoucké tvarůžky zůstávají s oštěpky a brynzou stálou specialitou.
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Postup: Spařte nať horkou vodou a nechejte 5–10 minut odstát. Po zcezení pijte před jídlem 3x denně. Čaj pomáhá proti plynatosti, podporuje činnost žaludku, uklidňuje nervy a zlepšuje činnost ledvin.
Vejce plněná bazalkovou pěnou
Budete potřebovat: 4 natvrdo uvařená vejce, 100 g nivy, 100 g měkkého tvarohu, 50 g másla, sůl, hrst bazalky, na ozdobu rajče nebo ředkvičku
Postup: Oloupaná vejce rozkrojte podélně na půlky. Žloutky a nivu prolisujte nebo jemně nastrouhejte, poté přidejte tvaroh, máslo, sůl a vše utřete v lehkou pěnu. Přisypte na jemno posekanou bazalku a pěnou plňte půlky vajec. Povrch ozdobte dílky rajčete nebo ředkvičky a lístkem bazalky.
Bylinková omáčka – bazalkové pesto
Do mixéru nasypte hrst bazalkových listů, 3 stroužky česneku, hrst vlašských ořechů nebo slunečnicových semínek a hrst strouhaného parmezánu. Zalijte olivovým olejem, osolte a vše rozmixujte. Nejvíce vám bude chutnat s těstovinami.
Italská rajská polévka s bazalkou
Budete potřebovat: 500 g čerstvých rajčat, 250 g loupaných sterilovaných rajčat, cca 60 g rajského protlaku, 1 malou bílou nebo červenou papriku, 1 cibuli, 1 stroužek česneku, 2 lžíce olivového oleje, bazalku (nejlépe čerstvou), 1 litr zeleninového vývaru, sůl, pepř
Postup: Nejprve spařte rajčata vařící vodou a oloupejte slupku, pak je rozkrojte napůl, vydlabte všechna semínka a dužinu nakrájejte na větší kusy. Cibuli nakrájejte nadrobno, česnek prolisujte a obojí na mírném plameni za stálého míchání smažte na olivovém oleji cca 5 minut. Cibule ani česnek nesmí zhnědnout! Poté přidejte nakrájená i konzervovaná rajčata a duste bez pokličky za občasného míchání asi 10 minut. Osolte, opepřete, zalijte horkým zeleninovým vývarem, protlakem a pod pokličkou vařte dalších 15 minut. Po odstavení z plotny přidejte celé lístky čerstvé bazalky (pokud máte sušenou, musí se přidat hned na začátku s rajčaty) a nechte mírně vychladnout. Jakmile je polévka vlažná, po částech ji rozmixujte, vraťte zpět do hrnce a ještě mírně prohřejte. Na talíři ozdobte snítkou bazalky, hoblinami parmazánu a podávejte nejlépe s česnekovou bagetou.
Špagety s bazalkou
Budete potřebovat: 400 g špaget, 4 stroužky česneku, 2 snítky bazalky, 6 ks rajčat, 40 g piniových jader, 80 g parmazánu, 6 lžic olivového oleje, špetku soli
Postup: Uvařte špagety podle návodu na obalu. Česnek oloupejte a najemno nasekejte. Bazalku operte, lístečky otrhejte a několik si odložte na ozdobení. Pak česnek, bazalku a piniová jádra rozmixujte na kaši, přidejte 60
Ingredience: 500 g špaget, 100 g vepřové šunky, 1 cibule, 5 ks žampionů, máslo, 1 stroužek česneku, vývar, 200 ml kečupu, slunečnicový olej, sůl, čerstvá petrželová nať, tvrdý sýr
Technologický postup: Cibuli oloupeme a najemno nakrájíme. Vepřovou šunku nakrájíme na proužky. Žampiony očistíme a nakrájíme na plátky. Česnek oloupeme a prolisujeme. Tvrdý sýr nastrouháme na jemném struhadle. Čerstvou petrželku nadrobno nasekáme. Špagety uvaříme ve vodě s kapkou oleje a špetkou soli. Po uvaření dáme studené špagety do hrnce s máslem, necháme je ohřát a přilijeme silný vývar. Mezitím si na pánvi necháme rozehřát máslo a přidáme cibuli, kterou pouze osmažíme. Přidáme nakrájenou vepřovou šunku, žampiony, kečup a podle chuti česnek. Rychlé milánské špagety podáváme se strouhaným sýrem a zdobené petrželkou.
Oloupejte česnek a rozdrťte ho, přidejte 2 tavené sýry, trochu majonézy (nebo tatarky) a 2 lžíce pomazánkového másla. Můžete přidat i na jemno nastrouhaný tvrdý sýr. Pomazánku nezapomeňte osolit a dle chuti můžete i opepřit. Pořádně zamíchejte a servírujte například na kolečkách rohlíku.
Postup: Kuřecí maso nakrájíme na malé kousky, osolíme a okořeníme pepřem a chilli. Orestujeme na trošce oleje a dáme stranou. Dále si připravíme zeleninovou směs. Cibuli a česnek nadrobno nakrájíme a orestujeme dozlatova, přidáme na malé kousky nakrájenou papriku a po chvilce rajčata. Vše dusíme přibližně 10 minut, aby paprika změkla. Osolíme, okořeníme pepřem a chilli. Chuť chilli by měla být dominantní. Tortilly si připravíme podle návodu, tedy ohřejeme je v mikrovlnné troubě nebo na pánvi. Každou tortillu potřeme tenkou vrstvou zakysané smetany, nanášíme ji asi 4 cm od okrajů. Poté poklademe kuřecím masem a zeleninovou směsí, navrch přidáme strouhaný nebo plátkový sýr. Tortillu těsně zabalíme a položíme na pánev, kde ji na mírném ohni z obou stran prohřejeme, aby se sýr rozpustil. Rychlou tortillu s kuřecím masem ihned podáváme se zeleninovou oblohou podle chuti. Pokud nám zbude zeleninová směs, můžeme při podávání směs k tortillám přisypat.
Sýr se vyrábí srážením mléka syřidlem nebo kyselinou mléčnou. V některých případech může být ke sražení mléka použita i kyselina jako vinný ocet nebo citrónová šťáva. Používá se mléko kravské, ovčí, kozí i mléko jiných savců (buvolí nebo třeba i velbloudí). Různé druhy a příchuti sýrů jsou výsledkem použití mléka různých savců nebo různým procentem tuku v sušině, použitím určitých druhů bakterií a plísní nebo různou délkou zrání a jinými postupy při zpracovávání. Další faktory zahrnují skladbu potravy zvířat a také přidávání chuťových přísad, jako jsou bylinky nebo koření. Chuť může být ovlivněna také pasterizací mléka.
Receptů na slané palačinky s masem je celá řada. Níže najdete například recept s kuřecím a mletým masem.
Slané palačinky s kuřecím masem
Ingredience na palačinky: 0,5 litru polotučného mléka, 2 vejce velikosti M, 250 g hladké mouky, špetka soli, olej na smažení
Ingredience na náplň: 300 g kuřecích prsou, 1 zavařené lečo (ne zmražené; cca 700 g), 1 cibule, 2 vejce, 100 ml smetany na vaření, 150 g nastrouhaného tvrdého sýra, sůl, pepř, olej
Postup: Nejprve usmažíme palačinky. Můžete použít klasické palačinkové těsto nebo můžete zvolit i žitné, pohankové či jakékoliv jiné těsto. Všechny jmenované ingredience s výjimkou oleje důkladně smícháme do tekutého těsta, ve kterém nejsou žádné hrudky. Na sporáku řádně rozehřejeme pánev. Jakmile je pánev rozehřátá, mašlovačkou na ni naneseme tenkou vrstvu oleje. Ve chvíli, kdy má olej tu správnou teplotu, vlijeme do pánve pomocí naběračky dostatečné množství těsta, které nám vytvoří krásnou palačinku ve tvaru dokonalého kruhu. Poté, co je dozlatova osmažena první strana, obrátíme palačinku pomocí naběračky na druhou stranu, a také ji smažíme dozlatova. Hotovou palačinku přendáme na talíř, ideálně zakryjeme poklopem, aby nám příliš rychle nechladla. Celý postup opakujeme s každým dalším kusem, než nám nezbude žádné těsto.
S přípravou náplně začneme tak, že necháme v pánvi na oleji orestovat nadrobno nakrájenou cibulku. Jakmile je orestovaná, vložíme do pánve na nudličky nakrájená kuřecí prsa (osolená a opepřená) a opečeme je. Ve chvíli kdy jsou nudličky hotové, přilijeme lečo a necháme ho pár minut povařit. Na závěr do směsi rozklepneme jedno vejce a důkladně ho do ní zamícháme. Podle potřeby vše ještě osolíme a opepříme. Náplň rozdělíme rovnoměrně na palačinky, které poté zarolujeme a vedle sebe naskládáme do vymaštěné zapékací mísy. Vše zalijeme vejcem rozšlehaným ve smetaně a posypeme nastrouhaným sýrem. Nakonec vložíme do trouby předehřáté na 180 °C a pečeme, dokud nezačne sýr tvořit zlatavou krustu. Hotové palačinky s kuřecím masem ihned podáváme.
Slané palačinky s mletým masem
Ingredience na palačinky: 0,5 l mléka, 300 g hladké mouky, 3 vejce, 2 g soli, olej na smažení
Ingredience na náplň: 25 g tuku, 20 g cibule, 300 g rajčat, 100 g mletého masa, sůl, černý pepř, sladká paprika, zelená petrželka
Ingredience na zálivku: trocha mléka a mouky, 1 vejce
Ingredience na posypání: slaný sýr (například balkánský)
Postup: Připravíme si směs na náplň do palačinek. Do studeného tuku s trochou vody a soli přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a podusíme
