Červená řepa patří mezi všestrannou podzimní zeleninu s výrazně pozitivními účinky na lidské zdraví. Zavařování červené řepy je skvělý způsob, jak ji zakonzervovat, aby dlouho vydržela na policích vašich trvanlivých potravin.
Můžete ji zavařit buď celou, nakrájenou na plátky nebo kostky. Naučte se, jak konzervovat řepu s tímto návodem na zavařování červené řepy.
Sterilovaná červená řepa a zdraví
Uchovat červenou řepu zavařováním, aby mohla být celý rok připravena ke konzumaci, je prastarý zvyk, který funguje dodnes. Přestože má červená řepa nejvíc vitamínů a hodnot jako syrová, konzervace řepy má pro hospodyňku smysl. I těch vitamínů, minerálů a dalších hodnotných látek po zavařování červenéřepy zůstane ještě dostatek.
Červená řepa je dobrým podpůrcem imunity, regeneruje organismus, podporuje růst tkání, má pozitivní vliv na funkci kardiovaskulárního systému, používá se při léčbě rakoviny a zároveň má preventivní účinky vůči této chorobě. Dnes se jí obvykle jenom kořen, a to syrový, vařený, nakládaný v octovém nálevu nebo konzervovaný.
Červená řepa je plodina pocházející původně ze Středozemí, dnes je oblíbená v Evropě, Severní Americe a spoustě asijských zemí. Je známá pro své přínosné účinky na lidské zdraví, obsahuje mnoho vitamínů, minerálů a dalších prospěšných látek.
Konzumace této zeleniny celkově podporuje odolnost organismu. Červená řepa má pozitivní vliv na nervovou soustavu organismu člověka, posiluje nervy. Dalšími jejími nezanedbatelnými účinky jsou pozitivní vliv na vidění a zrakovou ostrost. Je vhodné ji užívat při ženských obtížích, menstruačních potížích a v období klimakteria. Červená řepa blahodárně působí na kardiovaskulární systém člověka, pročišťuje krev a podporuje krvetvorbu. Díky obsahu železa rovněž doplňuje červené krvinky. Osvědčuje se při rekonvalescenčních stavech po prodělané borelióze a klíšťové encefalitidě. Podporuje látkovou výměnu, tudíž má detoxikační účinky, a vyplavuje škodlivé látky pryč z těla. Má i protinádorové účinky, a tak se při léčbě rakoviny doporučuje pít šťávu z červenéřepy. Díky vysokému obsahu vlákniny působí dobře červená řepa na trávení, podporuje produkci trávicích šťáv a podporuje i činnost žlučníku a jater. Je dobrým pomocníkem při hubnutí. Pro svůj obsah kyseliny listové se doporučuje těhotným ženám a při přípravě na těhotenství. Celkově má červená řepa regenerační účinky, podporuje růst vlasů a nehtů, zpomaluje stárnutí organismu. Červená řepa je sice co do chuti sladká, avšak je nízkokalorická.
Nutriční hodnoty zavařované červenéřepy na 100 g jsou: 55,57 kcal, 1,6 g bílkovin, 10,6 g sacharidů, 0,17 g tuků, 2,8 g vlákniny, 16 mg vápníku, dále obsahuje sodík, draslík, hořčík, křemík a vitamíny C, B a jiné.
Ve svém příspěvku STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.
zavařuje někdo šťávu z červenéřepy?pomoze ,díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO
Ingredience: 5 kg červenéřepy, fenykl; nálev – 2 l vody, 0,5 l octa, 20 g soli, 350 g cukru nebo 60 cukerinů (umělé sladidlo)
Technologický postup: Řepu očistíme a vaříme ve vodě dle velikosti řepy asi 1–2 hodiny (do změknutí). Po uvaření a vychladnutí řepu oloupeme a nakrájíme na kostky o délce hrany cca 1 cm. Dáváme do sklenic, zalijeme studeným nálevem, přidáme 5 zrnek fenyklu. Zavíčkujeme a sterilujeme v troubě ve vyšším pekáči nebo plechu, do kterého dáme utěrku, naskládáme sklenice, přidáme cca 3 cm vody a nastavíme teplotu trouby na 180 °C a takto zavařujeme asi 20 minut. Po vytažení z trouby otočíme dnem nahoru a necháme vychladnout.
V naší poradně s názvem PLODY OSTRUŽINÍKU JSOU ČERVENÉ A UŽ NEZČERNAJÍ JSOU BEZ CHUTI ČÍM JE TO ZPŮSOBENO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Václav.
Čím je to způsobeno ostružiny rostou poblíž lesa na zahrádce v obci na Plzeňsku co to může být za chorobu nebo škůdce děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Nejpravděpodobnější příčinou červených a bezchutných plodů vašich ostružin jsou roztoči ostružin nebo nadměrná vlhkost. Roztoči ostružin, vědecky známí jako Acalitus essigi, vstřikují toxin, který brání správnému dozrávání plodů a jejich zčernání. Silné deště mohou také zředit cukry v plodech, což vede k nevýrazné a bezchutné chuti, zejména pokud pršelo během sklizně nebo těsně před ní.
Ostružiny a roztoči
- Jak to funguje: Tito mikroskopičtí roztoči (vlnovník ostružiníkový) se živí jádrem plodu a základnou jednotlivých peckovic (malých kuliček na bobulích). Vstřikují toxin, který narušuje proces zrání, což způsobuje, že plody zůstávají červené, tvrdé a bez chuti.
- Příznaky: Klíčovým znakem je ostrý kontrast mezi nezralými červenými a zralými černými peckovicemi na stejném plodu.
- Co s tím dělat: Roztoče ostružin můžete hubit postřikem s obsahlem látky polysulfid vápenatý během období vegetačního klidu nebo použitím zahradních olejů během vegetačního období.
Chuť ostružin a nadměrná vlhkost
- Jak to funguje: Silné deště mohou způsobit, že ovoce absorbuje přebytečnou vodu, což zředí cukry a další aromatické složky.
- Příznaky: Bobule se mohou zdát plně dozrálé, ale postrádají sladkost a mají nevýraznou nebo vodnatou chuť. To platí zejména v případě, že prší těsně před sklizní.
- Co dělat: I když počasí nemůžete ovlivnit, v malé zahradě můžete zkusit položit plachty, které rostliny zakryjí během silného deště, abyste zabránili přemokření ovoce.
Další potenciální faktory
- Nedostatek slunce nebo vody: Nedostatek slunce nebo vody může také vést ke špatné chuti, i když je méně pravděpodobné, že způsobí červené zbarvení, pokud není kombinován s jinými problémy.
- Nesprávné načasování sklizně: Některé odrůdy přirozeně pomalu dozrávají a lze je zaměnit s poškozením roztoči.
- Manipulace po sklizni: U ovoce, které bylo kdysi černé, ale po sklizni zčervenalo, může být problém způsoben vystavením teplu nebo fyzickým poškozením během sklizně nebo manipulace, což je proces nazývaný reverze červených peckovic. K tomu však obvykle dochází po sklizni, nikoli na keři.
Ingredience: 500 g oloupané a předem uvařené červenéřepy, 1 cibule, 2 mrkve, kousek celeru, 600 ml zeleninového vývaru nebo vody, 1 stroužek česneku, kelímek bílého jogurtu, 1 bobkový list, sůl, pepř, olivový olej
Postup: Na olivovém oleji lehce orestujeme očištěnou a nakrájenou cibuli, mrkev a celer. Po orestování zalijeme vývarem nebo vodou a přidáme bobkový list a řepu nakrájenou na kostky. To vše vaříme zhruba 10 minut. Vyjmeme bobkový list a přidáme utřený stroužek česneku a bílý jogurt. Tuto vzniklou směs rozmixujeme tyčovým mixérem.
Výborná je i kaše: Řepu uvaříme, brambory nebo batáty také, oloupeme a rozmixujeme. Tato směs je výborná s přidaným žloutkem.
Ve svém příspěvku RECEPT UTOPENCI SE ZELÍM A KŘENEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Inka.
V severních Čechách v hospůdce U vodopádu v zimě podávávali utopence s cibulí, zelím a křenem. Bylo to ohromné s chlebem a 2 dcl svařáku. Má někdo na podobné utopence recept?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana.
Dobrý den, naložila jsem špekáčky, asi po týdnu jsme ochutnali a přidali cibuli.
Teď jsou naložené asi čtyři týdny a obsah se trochu zakalil a objevily se bublinky.
Máte s tím někdo zkušenost? Děkuji za odpověď.
Děti při konzumaci jídla milují barevnost. V tomto směru je perfektní použít právě červenou řepu. Pokrm pak bude nejen barevný, ale i zdravý.
Salát ze syrové červenéřepy s jablky
Řepa s jablky je snad nejoblíbenější kombinace. Jablka dodají řepě skvělou chuť. Oloupanou řepu nastrouháme a smícháme s nastrouhanými jablky. Promícháme a přidáme do salátu šťávu z citronu, ořechy a rozinky. Nakonec vmícháme jogurt a podle potřeby dochutíme pepřem a solí.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ RECEPT NA NALOŽENÉ PLODY SCHIZANDRY V MEDU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Máte,prosím někdo recept s dávkou medu a plodů schizandry,jak dlouho nechat naložené a jak užívat ?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Domácí pastilky ze schisandry
Ingredience:
- 29 gramů prášku ze schisandry
- 1 lžíce medu
- okvětní lístky z růže nebo jiný rostlinný prášek na stužení pastilky - volitelně
Postup:
V případě že med je příliš tuhý, jemně ho nahřejeme ve vodní lázni, aby se roztekl. Do malé misky dáme prášek ze schisandry a zvolna přidáváme med dokud se nevytvoří těstovitá konzistence. Z těsta vytvarujte kuličky velikosti hrášku a obalíme je v prášku z okvětních lístků, aby se kuličky neslepovaly. Kuličky se uloží do těsného obalu na tmavé místo nebo v chladničce.
Doporučené použití: 3 až 6 g denně.
Kluci nejdříve oloupou a nakrájí červenou řepu na malé tenké plátky, stejně tak i mrkev. Cibuli nakrájí na tenké klínky, bramboru na kostičky.
Potom na oleji orestují cibuli dosklovata, přidají nakrájenou červenou řepu, orestují, zarestují rajský protlak, zalijí vývarem a vaří, až je řepa poloměkká, přidají mrkev a brambory. Vaří doměkka, dochutí octem, mletým pepřem a solí.
V naší poradně s názvem PEČENÍ CHLEBA V ELEKTR.PEKÁRNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimir Kalina.
Mám problém.Když mě chléb v pekárně krásně vykyne a zahájím pečení,vždy po vypnutí pekárny se chléb ve středu propadne a je z toho neforemný kus upečeného chleba.Dík azdraví Vladimír
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Zkuste jiný recept na pečení. Tady je podrobně vysvětlen netradiční recept z kvásku: https://www.ceskenapady.cz/…
Bramborový salát nemusí být vždy ten klasický, bramborový salát se dá připravit i jinak, s neobvyklými ingrediencemi.
Ingredience:
1 červená cibule
1 lžička červeného vinného octa
1 lžička kmínu
500 g salátových brambor
4 lžíce olivového oleje
500 g syrové červenéřepy
Čerstvě mletý pepř
Hrst hladkolisté petrželky
Sůl
Šťáva a kůra z 1 citronu
Tmavý cukr
Postup přípravy:
Nejprve si předehřejeme troubu asi na 200 °C. Mezitím si oloupeme červenou řepu a nakrájíme ji na kusy. Kousky řepy vložíme do pekáčku a promícháme ji s olivovým olejem, kmínem a lžící tmavého cukru. Řepu ještě osolíme, opepříme a pečeme asi 40 minut (dokud řepa nezměkne a nezkaramelizuje). Řepu pak necháme vychladnout. Mezitím si připravíme brambory, oloupeme a nakrájíme je na kusy (stejně velké jako kusy řepy). Brambory pak dáme vařit v osolené vodě, dokud nezměknou. Pak je slijeme a necháme vychladnout. Připravíme si cibuli. Oloupeme a nakrájíme ji na tenké plátky. Cibuli pak dáme do mísy a zalijeme ji vařící vodou. Cibuli necháme asi 2 minuty nasáknout. Vodu pak slijeme, cibuli osolíme a zakápneme citronovou šťávou. Cibuli ještě promícháme a pak ji necháme ještě 20 minut stát, dokud cibule nezrůžoví. Pak se do mističky slije tekutina z cibule a přidá se červený vinný ocet, špetka soli, cukru a zbývající 2 lžíce olivové oleje. Vše smícháme a vznikne nám zálivka. V misce si promícháme pečenou řepu s bramborami, přidáme i zálivku, cibuli, citrónovou kůru a nasekanou petrželku.
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Nejprve si uvaříme brambory a mrkev do změknutí. Nakládanou řepu nakrájíme na kostičky. Připravíme si zálivku ze smetany, octa, cukru a šťávy z řepy. Zálivku je třeba promíchat a dochutit solí a pepřem. Brambory oloupeme stejně jako mrkev a nakrájíme je. Nakrájíme i kyselé okurky a jablka. Oloupeme cibuli a také ji nakrájíme. Veškerou zeleninu a jablka smícháme. Mezitím si necháme okapat filety a pak je nakrájíme na kostičky. Nakrájíme i červenou řepu. Nakonec vše pořádně promícháme, přidáme zálivku a dochutíme solí a pepřem. Na ozdobu salátu můžeme použít nejen petrželku, ale klidně i vařená vejce.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Červené listy pelargonie mohou naznačovat stres nebo být přirozenou vlastností některých odrůd. Červené listy mohou být známkou stresu z různých faktorů, jako jsou nízké teploty, nadměrné zalévání, nedostatek živin nebo nadměrné sluneční světlo. Některé odrůdy pelargonií však mají přirozeně červené nebo bronzově zbarvené listy.
Zde je podrobnější pohled na možné příčiny:
Červené listy související se stresem
Teplota:
Pelargonie preferují teploty mezi 15–24 °C. Vystavení extrémnímu horku nebo chladu může způsobit zčervenání listů.
Zalévání:
Přehnané zalévání i nedostatek živin mohou vést k červeným listům. Ujistěte se, že půda není trvale příliš mokrá ani příliš suchá.
Nedostatek živin:
Pelargonie potřebují specifické živiny a jejich nedostatek se může projevit červenými listy.
Sluneční světlo:
Pelargonie obecně preferují plné slunce, ale příliš mnoho přímého slunečního záření může způsobit zčervenání listů jako ochranné opatření proti poškození sluncem.
Nemoci:
Červené zbarvení listů může být také příznakem některých plísňových nebo virových onemocnění.
Přirozeně červené listy:
Některé odrůdy pelargonií mají přirozeně červené nebo bronzově zbarvené listy, což je normální vlastnost.
Řešení problémů
Zkontrolujte prostředí:
Ujistěte se, že rostlina dostává dostatečné množství slunce a že teplota je v ideálním rozmezí pro pelargonie.
Upravte zálivku:
Zkontrolujte vlhkost půdy a podle toho upravte zálivku.
Zvažte hnojení:
Pokud máte podezření na nedostatek živin, zvažte použití vyváženého hnojiva Kristalon pro muškáty nebo NPK.
Izolujte a ošetřete, pokud je rostlina nemocná:
Pokud máte podezření na nemoc, izolujte rostlinu a ošetřete ji vhodným fungicidem nebo jiným přípravkem.
Odstraňte postižené listy:
Pokud jsou červené listy způsobeny stresem, můžete je odstranit, abyste podpořili nový, zdravý růst..
V naší poradně s názvem CIBULOVÁ ŠŤÁVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Doleželová.
Prosím Vás kde najdu recept na cibulovou šťávu. Měli jste ji na vašem webu. Děkuji D.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Recept na cibulovou šťávu je tady: https://www.ceskenapady.cz/…
V článku je napsáno, jak se používá šťáva z cibule na kašel. Jestli je dobrá cibule s cukrem proti kašli. A také recept na to, jak vymačkat šťávu z cibule.
Grilovaná zelenina s bazalkou, pošírovaným vejcem a parmezánem
Kluci o ní říkají, že je tato kombinace zeleniny a bylinek pro léto jako stvořená. A také připomínají, abyste nepřehlédli, jak správně připravit pošírované vejce.
Ingredience
Na 4 porce
800 g mix zeleniny – lilek, cuketa, červená cibule, červená a žlutá paprika, cherry rajčátka;
olej na opečení.
Marináda
6 lžic olivového oleje;
2 snítky bazalky;
1 stroužek česneku;
mletý pepř;
sůl.
Postup
Kluci nejdříve nakrájí lilek na kolečka, osolí ho a nechají ho 15−20 minut odležet, aby pustil vodu (s vodou odejde hořká chuť), poté ho osuší.
Ostatní zeleninu Kluci nakrájí na větší kusy.
Připraví si marinádu – do oleje vmíchají nasekanou bazalku, česnek, ochutí pepřem a solí.
Na rozpálené pánvi opékají zeleninu, zprudka a krátce, nejprve lilek z obou stran, poté cuketu, papriky a rajčátka a ihned vkládají do marinády. Nechají odležet.
Grilovanou zeleninu servírují spolu se salátkem, hoblinkou parmezánu a pošírovaným vejcem (viz níže).
Olivový olej vymíchají s octem, cukrem, pepřem a solí v hladkou emulzi, promíchají se směsí listových salátů. Při servírování doplní hoblinkou parmezánu.
Pošírovaná vejce
4 vejce;
1 l vody;
50 ml octa.
Postup
Do vody vlijeme ocet, udržujeme těsně pod bodem varu a vkládáme vyklepnutá vejce (vejce musí být čerstvá a dobře vychlazená), ponecháme 2−3 minuty a vkládáme do studené vody.
Video recept
Video recept z pořadu Kluci v akci můžete vidět zde.
Pečená podzimní zelenina s jablkem, dýňovým olejem a zastřeným vejcem
Podle Kluků je to podzimní mňamka, kterou máte připravenou v cukuletu, navíc je nutričně vyvážená, takže jí posíleni zvládnete pracovní i sportovní výkon na jedničku.
Ingredience
Na 4 porce
600 g máslové dýně;
2 jablka;
4 malé červenéřepy;
dýňový olej;
citronová šťáva;
mletý pepř;
sůl.
Postup
Kluci nejdříve dýni oloupou a širokou škrabkou na brambory nebo mandolínou vytvoří dlouhé široké plátky.
Jablko i se slupkou nakrájí na plátky. Vše rozloží na plech vyložený pečicím papírem, ochutí a zlehka promíchají s dýňovým olejem, citronovou šťávou, mletým pepřem a solí.
Předvařenou řepu pokladou na čtverce alobalu, opepří, zakápnou olejem, zabalí a vloží na plech k dýni a jablku. Pečou v troubě vyhřáté na 200 °C 20−25 minut.
Podávají se zastřeným vejcem a žitným celozrnným chlebem.
Zastřená/pošírovaná vejce
4 vejce;
1 l vody;
50 ml octa.
Postup
Kluci do vařící vody vlijí ocet a udržují ji těsně pod bodem varu a vkládají vyklepnutá vejce (vejce podle nich musí být čerstvá a dobře vychlazená; dobře prý pomůže hlubší naběračka nebo mistička z ouškem, do které vejce nejprve vyklepneme a poté vkládáme do vody); vidličkou pomůžou bílku zabalit se kolem žloutku, ponechají 2−3 minuty a vkládají do studené vody.
Video recept
Video recept z pořadu Kluci v akci můžete vidět zde.
Technologický postup: Do mísy nalijeme olej, přidáme sůl, pepř a uzenou papriku. Řepu oloupeme a nakrájíme na hranolky. Vložíme je do mísy s olejovou marinádou a pečlivě hranolky ze všech stran obalíme. Vyskládáme na plech s pečicím papírem a pečeme při 180 °C asi 35 minut, klidně i déle. Musí hezky ztmavnout, pak jsou výborné. Tyto hranolky jsou vhodné například jako příloha ke grilovaným kuřecím křidélkům.
Ve svém příspěvku ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ludmila.
Dobrý den,
muž mi koupil červeně kvetoucí anturii.Nyní má občas jen jeden červený květ a ostatní mají hnedozelenou barvu.
Prosím poraďte, co s ní mám dělat, aby zase kvetla červeně.
Děkuji.í
U křenu selského (Armoracia rusticana) nejsou ani tak důležité listy nebo květy, jako spíš tlustý kořen v zemi. Při jeho naříznutí se začnou uvolňovat silice, které vyvolávají slzení, stejně jako při krájení cibule. Zároveň se postarají o uvolnění ucpaných dýchacích cest a čelních dutin. S tím je spojeno i léčebné užívání: křen rozpouští sliz a užívá se nastrouhaný s medem nebo cukrem jako prostředek proti kašli (třikrát denně jedna čajová lžička). Látky v křenu brzdí infekce. Křen se rovněž často používá v kuchyni. Aby nebyl příliš ostrý, je dobré jej spařit trochou horkého vývaru, poté ke křenu můžeme přidat strouhané sladké jablko nebo trochu mrkve. Přidáváme-li křen do konzervované červenéřepy, krájíme ho očištěný na kolečka nebo jej hruběji nastrouháme, aby se mohl jíst spolu s řepou.
Křen selský je vytrvalá, 30 až 150 cm vysoká bylina. Lodyha je přímá, jemně rýhovaná, dutá, větvená. Přízemní listy jsou až 80 cm dlouhé, eliptické, zubaté, dlouze řapíkaté. Dolní lodyžní listy, které během vegetace odumírají, jsou peřenolaločné, krátce řapíkaté, horní lodyžní listy pak podlouhlé až kopinaté, zubaté nebo i celokrajné, přisedlé zúženou bází. Květenství se objevuje na konci větví a je složené z mnoha hroznů, květy jsou stopkaté, 4četné, špinavě bílé. Plodem je šešulka. Křen kvete v květnu až červenci.
Křen podáváme jemně nastrouhaný k vařenému nebo pečenému masu nebo z něj upravujeme křenové omáčky, zejména na tučná vepřová masa (ovar, uzené). Křen dobře opereme kartáčkem, pak ho tence oloupeme a jemně nastrouháme, ale vždy až těsně před podáním, aby stykem se vzdušným kyslíkem neztrácel vitamíny.
Používá se jako přísada k jídlům, zejména masitým. Fytoncidního působení křenu je také využíváno při nakládání okurek nebo červenéřepy, k nimž se přidávají plátky křenu, díky kterému naložené směsi nepodléhají (nebo alespoň podléhají později) plesnivění.
