Kuře na paprice sice nepatří do typicky jarního jídelníčku, ale protože se jedná o klasickou recepturu, známou již z kuchyní našich prababiček, s charakteristicky dokonale vyhraněnými chutěmi jednotlivých surovin, nemusíme se určitě bát postavit tento pokrm na stůl v kteroukoliv roční dobu. Kuře nebo slepice na paprice určitě patří k oblíbeným jídlům v téměř každé domácnosti, a tak vám nabízíme několik zajímavých receptů, jak připravovat tento pokrm tradičně i netradičně.
Kuře na paprice jednoduše
Suroviny:
1 ks cibule
40 g hladké mouky
50 g másla
2 dl smetany (12%)
4 porce kuřete
mletá sladká paprika
sůl
Postup:
Oloupanou cibuli nakrájíme na drobné kostičky. Kuře dobře očistíme a naporcujeme. Na másle osmažíme jemně pokrájenou cibulku, když už je zlatavá, vmícháme mletou papriku. Po zpěnění zalijeme trochou vody, přidáme osolené porce kuřete a dusíme pod pokličkou. Při dušení porce obracíme a podléváme vodou.
Měkké porce kuřete vyjmeme, šťávu zahustíme světlou jíškou, kterou jsme připravili z mouky a másla, rozšleháme a povaříme nejméně 20 minut, než nám vznikne hustší omáčka. Přilijeme smetanu, necháme přejít varem, přisolíme. Omáčku nakonec přecedíme na porce kuřete a prohřejeme.
Klasické kuře na paprice podáváme s dušenou rýží nebo těstovinami.
V naší poradně s názvem POLÉVKY. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Cempírek.
Jestli myslíte kuřecí polévku při léčbě Warfarinem, tak samozřejmě můžete. Kuřecí maso obsahuje jen zanedbatelné množství vitamínu K, který ovlivňuje účinky Warfarinu. Ani vývar z kuřecího masa nebude obsahovat vitamín K.
Zdraví Cempírek!
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Sylva..
Doporučuje se, aby domácí zavařené kuřecí maso bylo spotřebováno do 18 měsíců. Pokud je však těsnění na sklenicích dobré a jsou skladovány na chladném a tmavém místě, mohou bezpečně vydržet mnohem déle!
Můžu použít nádobu na vodní lázeň pro zavařování kuřete?
NE. K zavařování kuřete NEPOUŽÍVEJTE nádobu s vodní lázní. Kuře je potravina s obsahem kyselin, která není bezpečná pro konzervování ve vodní lázni. Pro zavařování kuřete MUSÍTE použít tlakovou nádobu.
Jak používat kuřecí konzervu?
Na rozdíl od kuřete z konzervy z obchodu není domácí zavařené kuře krupičkové ani bez chuti. Dokonce si myslím, že je to lepší než kuře uvařené v hrnci, které může být často zrnité a suché.
Místo toho je domácí zavařené kuře vláčné a chutné a ideální pro každé jídlo, které v sobě potřebuje drcené kuře. Je to skvělý doplněk do kuřecích polévek, chilli, enčiladas a tacos, těstovin, koláčů, pizzy a čehokoli jiného, kde potřebujete vařené drcené kuře.
Obsah sklenic před použitím nemusíte znovu vařit, stačí ji otevřít a lahodné kuře je připraveno k použití. Ideální pro rychlé a snadné večeře!
V naší poradně s názvem OLEANDR ŠEDÉ LISTY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Matyášová.
Letos poprvé mi na některých oleandrech začaly listy ztrácet zelenou barvu a zešedly. Začalo se to se to šířit i na další oleandry. Poradí mi někdo co s tím?
Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Ztrátu zelené barvy na listech oleandru mohou zapříčinit roztoči. Ti žijí na listech a živí se na spodní části listů vysáváním buněčné tekutiny. To právě způsobuje ztrátu chlorofylu a změnu barvy listů ze zelené na šedou. Co s tím dělat? Existuje osvědčený recept na přípravu postřiku. Smíchejte dvě lžičky Jaru na nádobí, dvě lžičky řepkového oleje a jeden litr vody. Nalijte vše do postřikovače a dobře protřepejte. Pak s tímto postřikem každý den postříkejte celou rostlinu, hlavně spodní části listů. Jar umožní lepší přilnavost postřiku a olej zase obalí roztoče, kteří se pak díky tomu udusí. Bohužel již poškozené listy se nevrátí do původní barvy, ale ty nové, které teprve vyrostou již budou normálně zelené. Roztoči zemřou do několika dní při pravidelném stříkání.
Dobře očištěné kuře rozdělíme na 6–8 kousků, které osolíme a obalíme ve sladké paprice. V kastrolu na másle dozlatova osmažíme cibulku nakrájenou nadrobno. Na pánvi na oleji opečeme zprudka jednotlivé kousky kuřete ze všech stran. Potom do kastrolu s cibulkou vložíme kousky kuřete (bez oleje), zalijeme troškou teplé vody a pod pokličkou dusíme asi 30 minut.
Poté maso vyjmeme a uschováme ho v teple. Šťávu zahustíme sladkou a kysanou smetanou, omáčku za stálého míchání povaříme asi 5 minut a nakonec ji propasírujeme sítkem na porce kuřete. Maso necháme v omáčce jen chvíli prohřát, už nevaříme.
Kuře na paprice podáváme s maďarskými noky, houskovými knedlíky nebo s vařenými těstovinami.
V naší poradně s názvem SUCHÁ SKVRNITOST LISTŮ BOBKOVIŠNĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdenek.
Zdravim,jake je davkování připravku champion?Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
CHAMPION 50 je kontaktní postřik na bázi mědi proti plísni a některým bakteriím. Použití najde nejen proti houbovým a bakteriálním chorobám, ale i k ochraně květů meruněk proti mrazu.
Dávkování se liší podle použití:
- ovocné výsadby, réva vinná, bobkovišěň se použije roztok o síle 0,1 % - 0,5 % (1 až 5 gramů přípravku / 1 litr vody);
- meruňky ochrana květů proti mrazu se použije roztok o síle 0,2 % (2 gramy / 1 litr vody);
- zelenina, brambory, cibule, cukrovka se použije roztok o síle 3,5 % - 4,0 % (3,5 až 4 gramy / l vody);
- chmel se použije roztok 0,5 % (5 gramů / litr vody);
- lesní kultury, okrasné jehličnany se použije roztok o síle 0,6 % - 1,0 % (6 až 10 gramů na litr vody).
Pro přípravu postřiku na suchou skvrnitost bobkovišně použijte roztok o síle 2,5 gramu na jeden litr vody.
Troubu předehřejeme na 200°C. Změklé máslo promícháme se lžičkou drceného pepře. Opatrně odtrhneme prsty kůži na prsou kuřete a vetřeme pod ní většinu pepřem ochuceného másla a vložíme šalvějové listy. Citron dobře omyjeme, rozčtvrtíme a vsuneme jej do břišní dutiny kuřete. Stehna příčně nařízneme ostrým nožem, aby se dobře propekla. Zbytkem ochuceného másla potřeme zbytek kuřete na povrchu. Nakonec maso osolíme a vložíme do pekáče. Pečeme asi 75 minut.
Na pánvi rozehřejeme olej, přidáme česnek nakrájený na plátky, drobně nasekanou cibuli, rozdrobený chleba a mandle. Smažíme do zezlátnutí asi 5 minut. Vše přesuneme do mixéru, přidáme petržel, pepř a kuřecí vývar. Rozmixujeme a vrátíme do pánve. Podle chuti osolíme a prohřejeme.
Kuře podáváme s vařenými bramborami a petrželkovou omáčkou.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu https://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Začneme tím, že po vybalení kuře důkladně opláchneme vodou a obereme zbytky peří, které na kuřatech občas bývají. Očištěné kuře můžeme naporcovat, což nejen zkrátí dobu pečení, ale také nemusíme v průběhu pečení kuře otáčet. Bez ohledu na to, zda budeme kuře porcovat, nebo je budeme péct vcelku, nejdříve maso ze všech stran osolíme. Osolené kuře vložíme do pečicí nádoby a potřeme mletou sladkou paprikou rozmíchanou v troše vody. K potírání kuřete je nejlépe použít mašlovačku. Okořeněné a osolené kuře poklademe tenkými plátky másla, podlijeme vodou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pokud kuře pečeme odkryté, je vhodné dát pekáč v troubě co nejníže, aby se nám nejvýše položené části kuřete nepřipalovaly. Pečení začínáme při teplotě 180 °C, při které kuře pečeme přibližně hodinu. V průběhu pečení kuře občas potřeme zbytkem papriky rozmíchané s vodou, střídavě výpekem z pekáče. Pokud se nám voda příliš vypeče, samozřejmě ji dolijeme. Po hodině pečení zkontrolujeme, zda se na kuřeti vytvořila zlatavá křupavá kůrčička. Pokud ano, pouze zavřeme troubu a při stejné teplotě dopékáme dalších dvacet minut. Pokud je však kůže kuřete měkká a bledá, zvýšíme teplotu na 220 °C a kuře za občasného pomazání pečeme ještě asi dvacet minut.
Pečené kuře můžeme podávat s vařenou rýží, ale také s vařenými či opečenými bramborami, bramborovou kaší, méně častá je varianta s nudlemi. V případě, že pečeme kuře vcelku, položíme je nejdříve prsní částí dolů a po 40 minutách pečení otočíme.
Ano, pečení krůty přes noc je bezpečné, pokud je trouba po celou dobu zapnutá a nastavená na nízkou stabilní teplotu.
Zásadní je nepřerušovat ohřev a nepokoušet se o „dopečení na zbytkové teplo“. Při teplotě kolem 85–95 °C se krůta postupně prohřívá a maso zůstává v bezpečném teplotním pásmu. Tento postup používám opakovaně v běžné domácí troubě a při dodržení teploty a času nepředstavuje zdravotní riziko.
Kolik stupňů nastavit troubu na pomalé pečení krůty?
Ideální teplota pro pomalé pečení krůty přes noc je přibližně 90 °C.
Tento rozsah umožňuje rovnoměrné prohřívání masa bez vysušení. Pokud troubě trochu kolísá teplota, je bezpečné rozmezí 85–95 °C. Vyšší teploty už zvyšují riziko suchých prsou, nižší naopak prodlužují dobu, po kterou se maso zahřívá.
Jak dlouho se krůta peče přes noc?
Doba pečení závisí především na hmotnosti krůty a stabilitě trouby.
U krůty o hmotnosti 4–5 kg počítejte zhruba 8–10 hodin pomalého pečení. Menší kusy mohou být hotové dříve, větší potřebují čas navíc. Výhodou tohoto postupu je, že kratší i delší pečení maso snese bez zásadního zhoršení výsledku.
Jak poznám, že je krůta hotová?
Nejspolehlivější způsob je měření vnitřní teploty masa teploměrem.
V prsou by měla teplota dosáhnout alespoň 72 °C, ve stehnech klidně o pár stupňů více. Pokud teploměr nemáte, sledujte, zda šťáva při propíchnutí není růžová a maso se snadno odděluje. Teploměr ale výrazně snižuje nejistotu, zejména u prvního pečení.
Musí být krůta při pečení přes noc zakrytá?
Většinu času ano, zakrytí pomáhá udržet vlhkost a rovnoměrné pečení.
Krůtu peču přes noc zakrytou víkem nebo alobalem. Pokud chci na závěr křupavější kůži, odkryji ji až při krátkém dopečení ráno. Celonoční pečení odkryté krůty zvyšuje riziko vysušení povrchu.
Co dělat, když ráno krůta ještě není hotová?
Tohle je běžná situace a není důvod k panice.
Jednoduše zvyšte teplotu trouby na 110–120 °C a krůtu dopečte. Díky pomalému nočnímu pečení už je maso prohřáté a krátké dopečení ho nevysuší. Tento „ranní dojezd“ používám často, pokud potřebuji sladit čas s obědem.
Jak dlouho může krůta po upečení odpočívat?
Krůta by měla po upečení odpočívat minimálně 20–30 minut.
Klidně ale vydrží i déle, pokud ji zabalíte a udržíte v teple. Během odpočinku se šťáva v mase rovnoměrně rozloží a krůta se lépe krájí. U pomalého pečení je tento krok ještě důležitější než u klasického pečení.
Jak docílit křupavé kůže u pomalu pečené krůty?
Pomalé pečení samo o sobě křupavou kůži nevytvoří.
Řešením je krátké dopečení při vyšší teplotě na záv
Ingredience: ½ kuřete, 1 lžíce pokrájené kořenové zeleniny, kousek cibule, sůl, 100 g moravského uzeného masa nebo šunky, 1 lžíce másla, 1 lžíce hladké mouky, 2 až 3 vejce, 100 g tuku od šunky nebo slaniny, na špičku nože paštikové koření, 1 lžíce koňaku
Technologický postup: Očištěné kuře uvaříme v osolené vodě se zeleninou a kouskem cibule a necháme je vychladnout. Pak maso obereme z kostí. Prsíčka a stehna nakrájíme nadrobno a stejně nakrájíme i uzené maso. Ostatní maso z kuřete a slaninu umeleme. Z másla a mouky připravíme světlou jíšku, zalijeme ji silným vývarem z kuřete (vývar necháme částečně odpařit na menší množství) a povaříme asi 10 minut nahusto. Po odstavení z ohně přimícháme do jíšky mleté i nakrájené maso, koření a vejce ušlehaná do pěny. Směs plníme do menších šálků (asi do 2/3 výšky), šálky dobře přikryjeme alobalem, aby dovnitř nenastříkala voda, a v troubě vaříme v páře asi půl hodiny. Studenou paštiku příští den vyklopíme a před podáváním ozdobíme salátovými listy a nakrájeným citronem.
Kolik stojí kurz odborné způsobilosti v elektrotechnice v roce 2026?
Cena kurzu odborné způsobilosti v roce 2026 není jedna pevná částka. Závisí na formě kurzu, rozsahu přípravy a na tom, zda je v ceně zahrnuta zkouška.
V praxi se nejčastěji setkáte s rozpětím od několika tisíc korun za základní přípravu až po výrazně vyšší částky u komplexních kurzů. Rozdíl dělá délka kurzu, míra podpory a to, zda kurz skutečně připravuje na zkoušku, nebo pouze poskytuje studijní materiály.
Je online kurz levnější a stačí k úspěšnému složení zkoušky?
Online kurz bývá levnější, ale ne vždy stačí k úspěšnému složení zkoušky. Hodí se především pro lidi s dlouhodobou praxí.
U začátečníků nebo při změně oboru online forma často nestačí. Chybí možnost okamžité konzultace a vysvětlení souvislostí. Účastníci pak musí investovat další čas nebo peníze do doplnění přípravy, což původní úsporu smazává.
Platí zaměstnavatel kurz odborné způsobilosti vždy?
Zaměstnavatel kurz neplatí automaticky ve všech případech. Záleží na pracovním zařazení a vnitřních předpisech firmy.
V některých firmách je kurz hrazen plně, jinde částečně nebo vůbec. Pokud zaměstnanec kurz potřebuje pro výkon práce, bývá úhrada běžná. Při rozšiřování kvalifikace nad rámec pozice ale může být kurz na vlastní náklady.
Kolik stojí opakování zkoušky odborné způsobilosti?
Opakování zkoušky znamená další finanční náklady. Ty se liší podle organizátora a formy zkoušky.
Kromě samotného poplatku za opakování je nutné počítat s dalším časem na přípravu, případnou dopravou a ztrátou pracovního času. Právě opakování zkoušky je jedním z hlavních důvodů, proč se levný kurz může prodražit.
Vyplatí se nejlevnější kurz na trhu?
Nejlevnější kurz se vyplatí jen v omezeném počtu případů. Typicky u lidí s dlouhou a aktuální praxí.
Pokud kurz nenabízí kontrolu dokladů, konzultace ani reálnou přípravu na zkoušku, roste riziko neúspěchu. Úspora několika tisíc korun se pak snadno změní v další výdaje za opakování nebo doplňkové školení.
Je v ceně kurzu vždy zahrnuta zkouška?
Zkouška není automaticky součástí ceny každého kurzu. To je častý zdroj nedorozumění.
Mnoho poskytovatelů nabízí pouze přípravný kurz a zkouška se platí zvlášť. Před přihlášením je nutné ověřit, co přesně cena zahrnuje. Jinak se konečná částka může výrazně navýšit až v závěrečné fázi procesu.
Můžu ke zkoušce odborné způsobilosti bez absolvování kurzu?
Ano, ke zkoušce lze jít i bez kurzu. Kurz není povinný ze zákona.
Bez kurzu ale nesete plnou odpovědnost za přípravu. Pokud nemáte dostatečnou praxi nebo přehled v aktuálních požadavcích, riziko neúspěchu je
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C. Dýně by se nem
Pokud zaváříte svá vlastní kuřata ze dvorku, tak než je začnete zavařovat, musíte je oškubat, vykuchat a nechat je potom ještě 6 až 12 hodin vychladnout. Pokud používáte kuře zakoupené v obchodě, již bylo vykuchané a zchlazené a je připraveno k použití. Před zahájením procesu zavařování se ujistěte, že kuřata jsou zcela rozmrazená.
Pro bezpečné zavařování kuřete se rozhodněte, kterou metodu konzervování zvolíte:
Studená nebo teplá metoda? Existují dvě možnosti pro konzervování masa. Metoda zastudena nebo horká metoda. U studené metody vložíte syrové kuře rovnou do sklenice a zpracujete v tlakovém zavařovacím hrnci. Při horké metodě kuře nejdříve uvaříte (jen trochu), než ho vložíte do sklenic, přidáte i trochu tekutiny a následně zavaříte. Obě metody jsou bezpečné, ale horká metoda vám může poskytnout o něco lepší konzervované kuře pro dlouhé skladování. Kuře není potřeba předvařit, protože se vaří v tlakové nádobě. Osobně tedy preferuji studenou metodu. Níže však uvedu návod na oba způsoby zavařování.
Kosti dovnitř nebo kosti ven? Můžete si vybrat, zda si kosti necháte, nebo je vyjmete. Závisí to na tom, zda používáte nedávno poražené kuře, celé kuře z obchodu, nebo jste se rozhodli použít vykostěná kuřecí prsa nebo cokoli jiného. Pro zde uvedené recepty na zavařené kuře můžete použít jakýkoli druh kuřecích částí, vykostěné nebo s kostí. Pokud se rozhodnete ponechat kosti uvnitř, budete muset kousky kuřete před zavařováním nasekat, aby se vešly do sklenic. Ve sklenicích bude také více promarněného místa, pokud v mase necháte kosti. Pokud použijete vykostěná kuřecí prsa nebo stehna z obchodu, můžete z nich do sklenic udělat pěkné kuřecí kostky. Je to na vás!
Kuře naporcujeme a dáme vařit. Přidáme nakrájenou kořenovou zeleninu, sůl, pepř, dvě kuličky nového koření a zeleninový vývar. Vaříme asi 20 minut. Mezitím si rozpustíme máslo, na kterém zpěníme cibuli, pak vložíme uvařené porce kuřete, přidáme sladkou papriku, pepř, kostku hovězího vývaru, osolíme a krátce opečeme. Zalijeme přeceděným vývarem. Porce kuřete vyjmeme a omáčku rozmixujeme. Nakonec zahustíme smetanou s moukou a necháme povařit asi 3 minuty. Podáváme s houskovým knedlíkem.
Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice. Krůty se chovají téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky sloužící k obživě lidí. Jsou známy dva druhy: krocan paví a krocan divoký.
Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, které obsahuje velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku.
Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Má nízký obsah tuků, ale vysoký obsah bílkovin hořčíku, draslíku a vitamínů ze skupiny B. Krůtí maso nevyžaduje dlouhou přípravu a snadno přijímá chuť koření. Maso z krůtích prsíček má pouze 0,7 % tuku a 24 % bílkovin, v jiných částech těla (například hřbet, stehna) je tuku poněkud více. Nejtučnější částí krůty je takzvaný biskup. Francouzští labužníci tvrdí, že krůta má devateré maso, které je v každé části těla jinak zbarvené a liší se i strukturou a obsahem tuku. Ve Velké Británii se již od 16. stol. podává na Vánoce, často s nádivkou z jedlých kaštanů.
Krůtí stehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, které svou chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečením se odstraňují silné a houževnaté šlachy.
Křídlo může mít váhu až 350 gramů. Křídlo se často dělí na horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování.
Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná, nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel.
Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna.
Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek.
Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.
Co je vhodnější na pečení? Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují. Krocani rychleji přibývají na váze, a tak se vykrmují kratší dobu než krůty, dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená dříve, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody
Co jsou vepřová líčka a čím se liší od jiných částí masa?
Vepřová líčka jsou maso z lícní části hlavy prasete a vyznačují se vysokým obsahem kolagenu, díky kterému jsou po správné úpravě mimořádně šťavnatá a měkká.
Na rozdíl od běžných libových částí nejsou vepřová líčka vhodná pro rychlou přípravu. Vyžadují delší čas a nižší teplotu, aby se kolagen postupně přeměnil na želatinu. Právě tato vlastnost způsobuje, že maso po dlouhém tažení doslova měkne a omáčka získává přirozenou plnost bez nutnosti velkého zahušťování.
Proč jsou vepřová líčka po uvaření někdy tuhá?
Nejčastějším důvodem tuhosti je příliš krátká doba přípravy nebo vysoká teplota, při které se kolagen nestihne správně rozpustit.
Kolagen se nezačne měnit na želatinu okamžitě. Pokud maso rychle opečete nebo dusíte krátce, zůstane tuhé a suché. Řešením je vrátit líčka zpět do tekutiny, snížit teplotu a pokračovat v pomalém vaření. V praxi často platí, že líčka nejsou převařená, ale naopak nedovařená.
Jak dlouho se vaří nebo pečou vepřová líčka?
Doba přípravy vepřových líček se pohybuje obvykle mezi 2 až 6 hodinami podle zvoleného postupu a teploty.
Při dušení nebo pečení kolem 140–150 °C počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami. Při velmi pomalém tažení v troubě kolem 120 °C může příprava trvat i šest až osm hodin. Výhodou je, že maso se nepřipaluje a výsledek je extrémně jemný.
Jaká teplota je ideální pro přípravu vepřových líček?
Ideální teplota pro přípravu vepřových líček je nízká až střední, nejčastěji mezi 120–150 °C.
Při této teplotě má kolagen dostatek času se přeměnit na želatinu. Vyšší teploty sice zkrátí dobu přípravy, ale zvyšují riziko, že maso zůstane tuhé. Vepřová líčka patří mezi typická jídla, kde čas pracuje ve váš prospěch.
Je nutné vepřová líčka předem marinovat?
Marinování není nutné, ale může výrazně zlepšit chuť a strukturu masa.
V praxi se velmi osvědčilo alespoň jednoduché nasolení den předem. Sůl pronikne do masa a pomůže mu udržet šťavnatost. U výraznějších receptů, například na víně nebo pivu, se často marinuje přímo během dlouhého tažení, takže samostatná marináda není nutná.
Kolik tekutiny je potřeba při přípravě vepřových líček?
Líčka by měla být při přípravě alespoň zčásti ponořená v tekutině, ideálně do dvou třetin své výšky.
Tekutina je zásadní pro správnou přeměnu kolagenu. Bez ní se maso spíše peče než táhne a výsledek je horší. Použít lze vývar, víno, pivo nebo jejich kombinaci. Tekutina se během vaření redukuje a vytváří základ omáčky.
Dají se vepřová líčka připravit den dopředu?
Ano, vepřová líčka jsou ideální jídlo na přípravu den dopředu.
Hovězí kýta bez kosti – jak s ní pracovat a co z ní vařit
Hovězí kýta bez kosti je oblíbená především pro snadnou manipulaci a široké využití. Nejčastěji se používá na pečení, dušení, plátky na omáčkách nebo na rolády. Díky absenci kosti se maso rovnoměrněji propéká a lépe se porcuje.
Je však nutné počítat s tím, že jde o libové maso. Pokud se připravuje příliš rychle nebo bez dostatečného podlití, může vyschnout. Pomalá tepelná úprava je u hovězí kýty bez kosti téměř vždy jistota.
Části hovězí zadní kýty
Hovězí kýta patří v dělení hovězího masa mezi takzvané hovězí zadní, která je v 1. jakostní kategorii – tedy patří mezi dražší kousky. Hovězí kýta se skládá:
z ořechu,
vrchního a spodního šálu,
zadní kýty,
válečku,
květové špičky.
Jak je vidět, zadní kýta se skládá z několika částí, které se liší jemností i vhodným způsobem úpravy. Správná volba konkrétní části je klíčová pro výsledek receptu.
Hovězí kýtu je možné v dnešních podmínkách zakoupit již rozbouranou na jednotlivé šály nebo jejich části. V některých řeznictvích je možné zakoupit i kýtu v celku s kostí, ta se dá rožnit, ale je to velmi náročná úprava. Spíše si ji doma rozbouráte na jednotlivé šály nebo kusy.
Květová špička (rump steak)
Jde o nejlepší část zadního hovězího. Tohle velice jemné maso najdete v horní části kýty, upravit jej lze téměř jakkoli. Hodí se k pomalejší úpravě v celku (pečení), vynikající je také na minutky jako rump steak. Maso lehce potřete olivovým olejem, který můžete v závěru zjemnit lžičkou másla. Po grilování nebo smažení před konzumací maso nechte několik minut odpočinout na pánvi nebo grilu.
Hovězí zadní ořech (tip roast, tip steak, ball tip)
Je to libová část z přední části zadní kýty (předkýtí). Jde o pevnější část s výraznou masovou chutí. Skládá se ze tří částí svaloviny, které se od sebe oddělují. Vynikající je pečínka (peče se v celku), pokud je maso perfektně vyzrálé a odleželé, hodí se i na steak. Také se hodí na plátky na houbách, na cibuli, řízky nebo rychlé minutky.
Vrchní šál (top round steak)
Hovězí vrchní šál je libový kus z vnitřní části zadní kýty, má obvykle jemné tukové mramorování. Maso má jemnější svalové vlákno než maso ze spodního šálu, proto je i měkčí a křehčí. Vhodný je především pro pomalejší úpravy – dušení, pečení nebo gulášové recepty. Vyžaduje delší čas, ale odmění se plnou chutí. Vhodný je také ke grilování.
Spodní šál (bottom round steak)
Je to nejnamáhanější část zadní kýty, nemůže být tedy nejkřehčí a nejměkčí. Ovšem dobře zralý spodní šál se hodí i pro minutkovou úpravu. Spodní šál má hrubší sv
Ingredience: 1 celé kuře, 60 g másla, 1 citron, 2 stroužky česneku, 1 lžíce majoránky, 1 lžíce tymiánu, sůl, pepř mletý, 1 kg brambor krájených na čtvrtky
Technologický postup: Nejdřív zapneme troubu na 200 °C, aby byla dobře předehřátá. Zapékací mísu nebo pekáč vymažeme máslem a připravíme si kořeněné máslo. Do misky nastrouháme na jemném struhadle kůru z poloviny citronu, přidáme máslo, česnek, majoránku, tymián, pepř a zamícháme. Kuře umyjeme a osušíme. Opatrně nadzvedneme kůži na prsou, aby se vytvořily kapsy. Do nich vpravíme asi tak dvě třetiny másla, přetáhneme kůži zpět a zbytkem másla pomažeme kuře na povrchu. Druhou polovinu citronu nakrájíme na kousky, vložíme je dovnitř kuřete a pak kuře svážeme kuchyňským provázkem. Omotáme ho kolem nohou, překřížíme pod tělem a svážeme pevně u stehen. Osolíme, opepříme, položíme kuře na pekáč prsíčky nahoru a dáme péct. Po dvaceti minutách kuře přikryjeme alobalem a pečeme dalších čtyřicet minut. Pekáč vyndáme z trouby, poklademe kolem kuřete brambory, potřeme je vypečenou šťávou a pečeme dalších třicet minut. Pak kuře vyndáme, necháme ho zakryté alobalem deset minut odpočinout, a pokud brambory ještě nejsou pečené, vrátíme je do trouby. Kuře pak naporcujeme a podáváme s brambory politými vypečenou šťávou.
Prvním krokem přípravy je výběr nejvhodnějšího masa. Pro uzení je potřeba vybírat kvalitní maso. Ideální je, pokud máte svůj ověřený a důvěryhodný zdroj kuřecího masa. Za to se považuje maso z takového kuřete, které mělo kvalitní životní podmínky, odpovídající stravu a dostatek prostoru pro běžný vývoj. To znamená, že nebyly použity růstové hormony pro urychlení vyspívání zvířete a nebylo drženo v příliš malé klícce, kde se jeho svalovina vyvíjí odlišně. Kuře, kterému je umožněno pohybovat se, má skutečně kvalitnější maso.
Pokud se dodržují i další postupy (správná porážka, úprava, uskladnění a později vhodná příprava), pak může být rozdíl opravdu znatelný.
Pokud už máte vybráno nejvhodnější kuře, kuřecí stehna nebo kuřecí psa, pak je naložte do solného láku tak, jak se to dělá i před uzením jiných druhů masa.
Celé kuře může ležet i tři dny, jednotlivým částem stačí kratší doba (prsa nebo stehna lze naložit například jen na 3–4 hodiny). Pokud je uzený kousek masa příliš velký, roztok soli lze napíchat i do masa. Chuť tak bude rovnoměrná. Jednou z častých „vychytávek“ je potření masa česnekem. Udí se teplým kouřem, to znamená, že maso nemá po vyuzení tak dlouhou trvanlivost a je určeno k rychlé spotřebě. Teplý kouř je hustý, proto je maso krásně voňavé.
Důležitá je především celková doba uzení kuřete. Vše záleží jednak na udírně a jednak na tom, v jaké podobě budete kuře udit. Co se týká udíren, tak nejvhodnější jsou logicky zděné, schopné držet teplotu. Vyudíte pohodlně ale i v kovových či dřevěných. Rozhodnout byste se měli, zda budete udit kuře vcelku, nebo po částech. První případ příliš nedoporučujeme, jelikož se doba uzení může natáhnout klidně i na nějakých 6 až 8 hodin. Pokud budete udit pouze kuřecí čtvrtky, měli byste mít hotovo za nějaké 3–4 hodiny.
Kuřecí maso není šťavnaté samo o sobě, uzením navíc ztratí další šťavnatost. Týká se to zejména prsního masa, uzení stehen je o něco méně riskantní.
Uzené kuřecí maso je skvělé k přílohám, které už nemají tak výraznou chuť. Je tedy skvělé k bramborovému pyré, vařeným bramborám, hráškovému krému, do zapečených brambor, ke šťouchaným bramborám, do sendvičů nebo do teplých i studených zeleninových salátů či těstovinových salátů. Trhané uzené kuřecí maso nejen dobře chutná, ale v pokrmech i zajímavě vypadá. Navíc není potřeba dodávat další chutě, protože chuť uzeného je delikátní sama o sobě.
Uzené kuřecí maso je pochoutka. Při podávání uzeného masa nezapomínejte, že jeho chuť je už tak dosti výrazná. Proto může být dostačující třeba jen čerstvé pečivo a zelenina. I zdravá večeře tak může mít aroma uzeného. Osvěžující kombinace se zeleninou může být ideálním řešením pro lehké večeře nebo večerní svačinky při posezení u sklenky vína.
