Pastinák je lidmi pěstován již více než 3 000 let. Dříve než do Čech dorazily brambory, jedl se místo nich právě pastinák. Hojně se pěstoval ve středověku, ale zmínky o něm můžeme vystopovat až do starověku. Tato léčivá bylina se k nám dostala z Kavkazu. Dnes tato kořenová zelenina patří mezi méně pěstované druhy, a to i přesto, že obsahuje bohatou skladbu vitaminů, dvojnásobné množství cukru než mrkev a vysoký obsah draslíku. V současnosti je známo asi 15 druhů, v ČR se pěstuje pastinák setý (Pastinaca sativa), kromě zahrádek má tendenci růst i planě, miluje rumiště, smetiště, louky, příkopy, náspy i cesty. V USA je divoký pastinák považován za invazivní druh škodlivého plevele.
Co je to pastiňák
Pastiňák je lidový název pro pastinák setý (Pastinaca sativa), vytrvalou bylinu, která patří do čeledi miříkovitých (Apiaceae), stejně jako mrkev, petržel, celer, kmín, fenykl a další. Pochází z Kavkazu, Blízkého Východu a Střední Asie, postupně zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena a následně pěstována i v Americe a Austrálii. Pěstuje se pro svůj zdužnatělý aromatický kořen, jenž je na povrchu lehce zahnědlý a uvnitř se skrývá bílá dužina. Rostlina může dosahovat výšky 30–100 cm, ve druhém roce života kvete žlutými až žlutozelenými květy, a to v období července a srpna, případně i počátkem září.
Pastinák obsahuje až 80 % vody a je bohatý na sacharidy. Kořen pastináku je bohatým zdrojem vitamínů, zejména pak vitamínu C. Z minerálních látek v něm můžete najít draslík, fosfor, síru a chlór. Obsahuje také hodně vlákniny. Pokud vás zajímá jeho energetická hodnota, pak vězte, že 100 g pastináku má přibližně 55 kalorií, což je asi 230 kilojoulů. Zajímavou látkou je alkaloid pastinacin, díky němuž má kořen pastináku močopudné účinky a působí proti nadýmání. Římané věřili, že kořeny pastináku působí jako afrodiziakum.
Pokud máte zahrádku, můžete si pastinák vypěstovat sami. Jde o nenáročnou plodinu. Semena pastináku vysévejte na začátku jara, nejlépe v březnu, a to 3–4 semena přibližně 35 cm od sebe a do hloubky 2–3 cm. Aby pastinák prospíval, potřebuje úrodnou, poměrně lehkou půdu a dostatek slunečních paprsků, vybírejte tedy světlá stanoviště. Rostlinu nezapomeňte pravidelně okopávat a zalévat. Kořeny se sbírají po odkvětu rostliny, kdy se vyjmou ze země a přezimují ve vlhčím písku či v pařeništi. Pokud nemáte tu možnost, uložte pastinák do utěrky či papírového sáčku a vložte do lednice. Plody se sbírají po dozrání a suší se. Pozor – sbírání holýma rukama může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci nebo podráždění kůže.
Účinnou látkou obsaženou ve všech částech petržele je silice (7 % v plodech, 0,5 % v kořenech), jejíž hlavní součástí je apiol. Petržel dále obsahuje myristicin, pinen, felandren, cymol, terpeny a další látky. Obsahuje také flavonoidy, polyacetyleny, furanokumariny, sliz a sacharidy. Petržel je rovněž zdrojem provitaminu A, vitaminů B, C, E a minerálních látek (draslíku, hořčíku, železa, vápníku, sodíku a fosforu). List obsahuje větší množství kyseliny listové.
Nejhodnotnější je v tomto směru kořen pastináku. Mimo jiné se traduje, že užití kořene pastináku spolu s mlékem příznivě působí na léčbu dnes už nepříliš rozšířených souchotin. Římané také věřili, že jsou kořeny pastináku afrodiziakem. Pastinák obsahuje velké množství draslíku (600 mg ve 100 g), též je cenným zdrojem vlákniny. Co se energetické hodnoty týče, 100 g pastináku má přibližně 55 kilokalorií, což je asi 230 kilojoulů.
V naší poradně s názvem PASTINÁKOVÁ NAŤ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Zajímalo by mě, jak je to s tou pastinákovou natí. V nějakém článku jsem našla, že ji pán kompostuje, protože je mírně jedovatá. Může se tedy dávat do pokrmů, třeba i za syrova, nebo ne??? Smí se nať pastináku používat běžně jako petrželová nať? Nikde v článcích jsem zmínku o použití nati nenašla, tedy ani upozornění, že by jedovatá byla...
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Nať pstyňáku je možné použít jako nať petržele, takže i za syrova. Nať pastyňáku není tak aromatická jako je nať petrželová. Žádná jedovatost není známa.
Ingredience: 1 lžíce olivového oleje, 1 střední cibule (nadrobno pokrájená), 2 střední pastináky, 2 střední jablka (lepší jsou zelené druhy s příjemně nakyslou chutí), 4 hrnky zeleninového vývaru, sůl, pepř a muškátový oříšek podle chuti.
Postup: Na oleji osmažíme pastinák a cibuli (přibližně 5 minut). Poté přidáme vývar, jablka, sůl a koření a vaříme na mírném ohni 20─30 minut. Necháme trochu vychladnout a následně vše rozmixujeme. Polévku podáváme dobře vychlazenou, případně (v chladných dnech) ohřátou.
Obalovaný pastinák
Ingredience: asi 4─5 větších pastináků, 4─5 stroužků česneku, 1 polévková lžíce suchého bílého vína, několik polévkových lžic octa, špetka mletého pepře, sůl, olej, různá koření (kari, mletá paprika sladká i pálivá, majoránka...), slepičí nebo jiný masový vývar, suroviny na klasický trojobal (hladká mouka, vajíčko, strouhanka).
Postup: Oloupané pastináky rozkrojíme na půlky, jež pak rozkrojíme podélně opět na poloviny. Rozkrájený pastinák dáme vařit do vývaru, který osolíme, velmi vydatně okořeníme a „ooctujeme‟. Větší množství koření se do vývaru přidává proto, že kořen pastináku při vaření tyto chutě „nasává‟ a tím se společně se základní pastinákovou chutí (trochu nasládlá, ovšem také jemně pikantní) vytváří výsledný chuťový efekt. Při vaření je třeba pastinák kontrolovat, aby se neuvařil příliš doměkka (musí zůstat trochu tvrdý). Po uvaření pastinákových kořenů slijeme již dále nepoužitelný vývar, pastinák necháme chladnout a mezitím rozdrtíme česnek, který promícháme se solí, bílým vínem a malou špetkou mletého pepře. Vzniklou kašičkou pak potíráme uvařené kousky pastináku, jež následně „klasicky‟ obalíme (nejprve v hladké mouce, poté v rozšlehaném vajíčku a nakonec ve strouhance). Poté pastinák smažíme na přiměřeném množství kvalitního oleje. Můžeme podávat jako hlavní jídlo s vařeným bramborem, tatarkou a okurkovým salátem nebo jako studenou pochoutku k vínu či pivu.
Míchaný salát
Ingredience: 1 patison, 1 menší hrst velkých krup, 1 pastinák, 1 oloupaná okurka, 1 velká zelená kapie, 1 hrst fazolí mungo, 5 stroužků česneku, 5 polévkových lžic octa (ideální je kombinace vinného a lihového půl na půl), 5 polévkových lžic olivového oleje, 5 kávových lžiček jemně mletého zázvoru, 5 kávových lžiček sójové omáčky, bílý jogurt, na špičku lžičky cukru, sůl dle chuti.
K ozdobení: květy sedmikrásky a lístky zelené petrželky.
Postup: Nejprve dáme vařit kroupy (vaří se asi 23─25 minut) do neslané vody, přičemž vodu osolíme těsně před dovařením.
Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.
Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu https://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Pastinák a brambory nakrájejte na kostky, cibuli na drobno. Na oleji nejprve osmahněte cibulku, pak přisypte brambory a pastinák, vše opečte a zaprašte moukou. Přidejte pepř, kmín, sůl a podlijte vývarem ze zeleniny, přilijte sklenici teplé vody a pomalu duste do měkka a do vypaření tekutiny.
Mezitím si nakrájejte sterilované okurky, promíchejte je s hořčicí, přidejte lžíci teplé vody a nalijte na přílohu. Krátce prohřejte, promíchejte a zalijte smetanou se špetkou vegety. Podávejte jako teplou přílohu k rozmanitým pokrmům z masa.
Ve svém příspěvku SMOOTHIE RECEPTY KOMENTÁŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Skokova.
Dobry den mam prosim dotaz na mixer jestli bude vyhovujici tento https://mixersmoothie.cz/sm… i na led jak zminuji? Chci hlavne mixovat smoothie pro deti ale take sekat led. Bude vyhovujici? Predem dekuji za odpoved, Skokova Simona.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mášinka.
No já mám tedy lepší mixér a to Vitamix. Ten udělá jak smothie tak i rozdrtí led. Zvládá dokonce i burákové máslo. Lepší si za mixér rozhodně připlatit.
Pastinák, brambory a pórek dobře očistěte a omyjte. Pórek nakrájejte na kolečka a osmahněte na 2 lžících oleje. Zalijte 1,2 l vody, osolte a přiveďte k varu. Poté přidejte pastinák a brambory nakrájené na kostičky. Vše uvařte do měkka. Mezitím na zbylém oleji opražte hrubou krupici, přidejte ji do polévky a chvíli povařte. Hustou polévku posypte na talíři strouhaným sýrem.
100 g grilovaných, pečených nebo vařených kuřecích prsou
1 lžička rostlinného oleje
1 lžička římského kmínu
1 lžička kari koření
voda nebo suché bílé víno k podlití
Postup:
Na pánvi rozehřejte olej a přisypte očištěný a na hrubo nastrouhaný pastinák, zasypte římským kmínem a kari kořením a za občasného míchání lehce restujte. Mezitím si připravte cuketu. Podélně ji rozřízněte a nakrájejte na větší kousky, přidejte do pánve k pastináku a vše promíchejte, přiklopte poklicí a duste, než cuketa změkne, podle potřeby podlévejte vodou nebo bílým vínem. Na závěr vaření vmíchejte do směsi bílý jogurt a kousky předem připraveného kuřecího masa. Nechte společně prohřát a můžete podávat.
Pastinák charakterizuje mléčně jemní chuť s cukernatými a kořenovitými podtóny. Jí se vařený, zapečený, osmažený nebo dušený, přidává se do polévek, omáček, je ideální přílohou k masu (v minulosti se používal místo brambor). V některých kuchyních se využívá specificky, například Irové z něj vaří pivo, dělají se z něj marmelády. V mnoha zemích se používá jako salátová zelenina a často nahrazuje celer nebo petržel. Vzhledem k vyššímu obsahu silicí by se neměl požívat ve velkém množství. Ale častější zařazení menšího množství prospívá zdraví. Při přípravě jej vhodně doplňují bazalka, kopr, petrželka, tymián či estragon.
Když připravujete pastinák ke konzumaci, měli byste odstranit jednak natě, jednak drobné kořínky okolo hlavního kořene. Poté kořen omyjte, tence oloupejte a podélně nakrájejte na silnější plátky. Větší kořeny rozdělte na čtvrtiny a vyjměte dřevnatý střed. Takto již můžete pastinák vařit. Vaří se asi 20 až 25 minut (dle velikosti) v osolené vodě (případně mléce), připravit jej můžete také v páře. Pastinák na slano můžete využít například pro přípravu kaší (v kombinaci s brambory či mrkví), příloh nebo krémových polévek. Jeho vlastní, nasládlá chuť pak vybízí k použití na sladko, například do dortů a koláčů ve formě pyré, jehož příprava je velmi snadná. Stačí do rozmixovaného pastináku (cca 800 gramů) přidat trochu másla (50 gramů), lžíci medu a skořici. Poté pyré zlehka dosolte a dopepřete dle vlastní chuti. Níže vám nabízíme další možnosti přípravy této kořenové zeleniny.
Dýně hokaido se nemusí vždy zaštipovat, ale bez tohoto zásahu většinou vytváří mnoho menších plodů, které nestihnou rovnoměrně dozrát.
V praxi záleží hlavně na cíli pěstování. Pokud máš silnou rostlinu na kompostu a dlouhé teplé léto, můžeš hokaido nechat růst volně. V běžných českých podmínkách ale zaštipování dýní pomáhá směrovat energii do menšího počtu plodů, což vede k lepší chuti, barvě a využití v kuchyni.
Kdy je nejlepší čas na zaštipování hokaida?
Nejlepší čas na zaštipování hokaida je ve chvíli, kdy už má rostlina nasazené plody a je zřejmé, kolik jich dokáže uživit.
Obvykle se jedná o období přibližně 6–8 týdnů po výsadbě, v závislosti na počasí. Pokud zaštipuješ příliš brzy, rostlina ještě nemá vytvořenou dostatečnou sílu. Naopak pozdní zásah má už jen malý efekt. Správné načasování je klíčové pro velikost plodů i jejich dozrání.
Kolik plodů mám nechat na jedné rostlině hokaida?
Optimální počet plodů hokaida závisí na síle rostliny a stanovišti, neexistuje jedno univerzální číslo.
Na silné rostlině na kompostu se osvědčilo ponechat 4–5 plodů. Na běžném záhonu spíše 3–4 kusy. Pokud je půda slabší nebo léto chladnější, je bezpečnější nechat jen 2–3 dýně. Menší počet plodů znamená vyšší koncentraci chuti a lepší využití pro buchtu z dýně hokaido nebo pečení.
Proč mi hokaido zůstává zelené?
Zelené hokaido většinou znamená, že plod nestihl dozrát, často kvůli přetížené rostlině nebo krátké sezóně.
Nejčastější příčinou je příliš mnoho plodů na jedné rostlině. Energie se rozdělí a žádný plod se plně nevyvine. Zelené hokaido má slabší chuť a nižší nutriční hodnotu. Pro sladké recepty, jako je dýňová buchta hrníčková, se nehodí. Řešením je včasné zaštipování a redukce plodů.
Je zelené hokaido jedlé?
Ano, zelené hokaido je jedlé, ale jeho využití je omezené a chuťově slabší.
Zelené plody se hodí spíše na vaření nebo rychlé restování, nikoli na sladké recepty. Dužina bývá tužší a méně aromatická. Pokud chceš hokaido používat na polévku nebo dezerty, je vždy lepší počkat na plně vyzrálé, oranžové plody.
Jak poznám, že je dýně hokaido zralá?
Zralá dýně hokaido má sytě oranžovou barvu a suchou stopku, která se začíná zatahavat.
Dalším znakem je tvrdá slupka, do které nejde snadno zatlačit nehtem. Zralé hokaido při poklepání zní dutě. Právě takové plody jsou ideální na uskladnění dýně hokaido i dlouhodobé kuchyňské využití.
Jak dlouho vydrží dýně hokaido uskladněná?
Při správném skladování vydrží dýně hokaido 2 až 4 měsíce, někdy i déle.
Klíčem je suché, větrané místo s teplotou kolem 10–15 °C.
S tímto receptem připravíte výborné srnčí ragú. Mohou být použity tužší kusy masa, jako je krk, kýta, plec nebo jakákoli z tužších svalových skupin ze zadní nohy. Maso z krku je asi moje nejoblíbenější, protože mi přijde nejchutnější a většinou se nevyužívá dostatečně. Miluji toto jídlo podávané s těstovinami cavatelli, ale nahradit ho můžete jakýmikoli těstovinami, které máte rádi. Tajemství spočívá v tom, že těstoviny po uvaření promícháte s ragú a vaříte minutu nebo dvě, aby těstoviny absorbovaly omáčku.
Ingredience
1,5 kg srnčího bez kosti (krk, plec nebo kýta);
1 velká cibule;
1 mrkev;
2 stonky celeru;
6 rajčat Roma;
150 g lesních hub;
4 stroužky česneku;
200 ml červeného vína;
1,5 litru tmavého zvěřinového vývaru (nebo hovězího vývaru);
100 ml řepkového oleje;
650 g těstovin Cavatelli (lze nahradit gnocchi);
200 g máslové dýně – nakrájené na kostičky;
200 g tuřínu – nakrájeného na kostičky;
200 g pastináku – nakrájeného na kostičky;
1 svazek kadeřávku;
200 g strouhaného parmazánu;
50 g (3 lžíce) nesoleného másla;
1 kytice garni (tymián, petržel a bobkový list) převázaná provázkem;
špetka chilli vloček dle chuti;
sůl a pepř dle chuti.
Postup
Předehřejte velkou litinovou pánev nebo hrnec na středním plameni.
Zeleninu nakrájejte na střední kostky, houby na velké kousky, česnek rozdrťte a nasekejte. Bylinky svažte provázkem.
Zvěřinu důkladně osolte a opepřete.
Do rozpálené pánve přidejte olej a přidejte zvěřinu; nemíchejte ani neotáčejte, dokud maso nezkaramelizuje, 3–4 minuty z každé strany.
Přendejte do pekáče, poté přidejte zeleninu a orestujte ji, aby zkaramelizovala.
Přidejte prolisovaný česnek a promíchejte, deglazujte červeným vínem.
Víno a zeleninu přendejte do pekáče, přidejte vývar, bylinky a houby a přikryjte alobalem.
Pečte při 160 °C po dobu 2 1/2 hodiny nebo dokud maso nezměkne a nebude možné ho vidličkou natrhat na větší kousky, poté ho nechte v tekutině vychladnout.
Naplňte hrnec osolenou vodou a přiveďte k varu (voda na těstoviny by měla být ochucená, aby chutnala jemně jako oceán).
Kořenovou zeleninu nakrájejte na malé kostičky, kapustu otrhejte od stonku a nahrubo nasekejte.
Rozehřejte druhý hrnec a orestujte zeleninu do změknutí na másle a extra panenském olivovém oleji.
Přidejte vývar z dušení, natrhané srnčí a zredukujte.
Čerstvé cavatelli vařte 5 minut ve vroucí vodě.
Přendejte nedovařené těstoviny do dušeného masa, míchejte dřevěnou vařečkou, přidejte sýr a vařte další 2 minuty.
Nalijte do servírovacích misek a ozdobte strouhaným parmazánem.
Pastinák setý, lidově „pastiňák“, je vytrvalá bylina, která může dosahovat výšky 30─100 cm. Rostlina kvete žlutými až žlutozelenými květy ve druhém roce života, přičemž doba květu časově spadá do doby letních prázdnin (tedy červenec a srpen, případně i počátek září). Rostlinu můžeme nalézt v teplejších oblastech, kde je schopna získat alespoň trošku slunečního záření. Co se jejího původu týče, pochází z Kavkazu, Blízkého východu a Střední Asie, postupně však zdomácněla v Evropě a loděmi byla převezena do Ameriky a Austrálie, kde se následně začala pěstovat. Kořeny pastináku jsou mnohdy připodobňovány známější kořenové zelenině, a sice petrželi. Pastinák lze ale od petržele velice snadno odlišit, má totiž mnohem výraznější chuť a větší kořen.
Petržel pochází z východního Středozemí a rozšířila se do celého mírného pásma. Petržel (stejně jako většina miříkovitých rostlin) je dvouletá rostlina, která první rok vytváří přízemní růžici listů a shromažďuje zásoby ve ztlustlém hlavním kořeni, aby z ní druhý rok vyrostla mohutná lodyha s okoličnatým květenstvím, kdy plodem je nažka. Nejznámější druhy jsou petržel zahradní a petržel zahradní italská, u níž není úplně jasné, je-li samostatným druhem, nebo spíše poddruhem.
Nejprve si v hrnci krátce nasucho opražíme koření. To pak zalijeme vodou, octem a osladíme. Směs přivedeme k varu a asi 15 minut ještě povaříme. Poté koření vyjmeme. Mezitím si očistíme a nakrájíme kořenovou zeleninu na malé kousky a vložíme ji do ještě teplé směsi. Zeleninu se směsí necháme vychladnout při pokojové teplotě. Pak ještě přidáme šťávu z citronu a lák se zeleninou dáme do lednice na 24 hodin. Další den vaříme do změknutí omyté brambory ve slupce v osolené vodě. Jakmile vychladnou, tak je oloupeme a nakrájíme na kostky. Oloupeme si také jablka a nakrájíme je na kostky. Brambory i jablka zakápneme citrónovou šťávou. Všechnu zeleninu s jablky, vejci, okurkou dáme do mísy, přidáme majonézu s hořčicí a vše pořádně promícháme. Salát ještě dosolíme a dopepříme. Nakonec salát necháme ještě v lednici 4 hodiny odležet.
na trojobal: strouhanka, hladká mouka, vejce, mléko
Postup:
Očištěné pastináky podélně nakrájejte a dejte vařit do vývaru, osolte, výrazně okořeňte a dle chuti přidejte ocet. Pastinák nesmí být uvařený příliš doměkka. Po uvaření jej z vývaru vyndejte a nechte vychladnout. Mezitím rozdrťte česnek, promíchejte ho se solí, vínem a špetkou mletého pepře. Touto směsí potírejte kousky pastináku, obalujte je v trojobalu a smažte na oleji do zlatova.
1 l zeleninového vývaru (může být i drůbeží vývar nebo voda)
250 ml smetany 31%
sůl a pepř
2 stroužky česneku
1 lžíce oleje
2 krajíce chleba
1 svazku pažitky
Postup:
Pastinák omyjte, oloupejte a nakrájejte na kolečka. Cibuli pokrájejte na drobno. V hrnci rozpusťte máslo, vsypte cibulku a nechte ji zesklovatět. Poté přidejte pastinák a krátce jej opečte. Zaprašte moukou a orestujte. Po chvilce zalijte studeným vývarem nebo vodou a promíchejte. Za občasného míchání přiveďte k varu a na mírném plameni vařte asi 45 minut. Potom polévku rozmixujte, vlijte do ní smetanu, prohřejte ji a dochuťte solí a pepřem. Česnek nakrájejte na plátky a krátce opečte na oleji. Vyjměte jej a v oleji opečte chleba. Z opečeného chleba můžete vykrajovat například kolečka, na která položíte plátky česneku. Na talíři je zalijte polévkou a na závěr posypte nasekanou pažitkou.
Ano, nezřídka se stává, že je pastinák zaměňován za petržel. Ale rozdíly mezi nimi jsou:
především v chuti – petržel má mnohem ostřejší chuť než pastinák, ten je sladší a připomíná spíš mrkev;
ve vzhledu – i když se jejich kořeny velmi podobají, rozdíl je patrný podle nati: místo, kde vyrůstá z kořene nať, má pastinák lehce prohloubené, kdežto petržel kulaté, jasně vystouplé a oblé; u petržele roste nať téměř přes celý vršek kořene, kdežto u pastináku vyrůstá ze středu a nezabírá tak velkou část;
ve vůni;
pastinák netrpí rzivostí kořenů, roste dobře i ve vyšších polohách a dobře přezimuje na záhoně.
Očištěnou mrkev a pastinák nastrouhejte na jemno. Cibuli oloupejte a nakrájejte na drobno, stejně tak zelenou petrželku. V míse promíchejte pastinák, mrkev, cibuli, majonézu a vidličkou rozmačkané vaječné žloutky, směs osolte a opepřete. Nakonec do pomazánky vmíchejte nasekané vaječné bílky a petrželku.
Pastinák omyjte, oškrábejte a nakrájejte na hranolky. Nasypte na plech, pokapejte olivovým olejem, lehce posypte kmínem nebo rozmarýnem a pečte v troubě na grilu do zlatova nebo hněda.
