Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC


Pomazánky z vajec

Tradiční vajíčková pomazánka

Suroviny:

  • 4 až 5 vajec natvrdo
  • 1 lžička plnotučné hořčice
  • několik lžic másla – dle požadovaného množství a konzistence
  • 2 lžíce majonézy
  • 1 středně velká cibule
  • sůl
  • pepř
  • čerstvá nasekaná pažitka

Postup:

Uvařená vejce oloupeme, nastrouháme nebo protlačíme přes takzvané kolečko, přidáme najemno nakrájenou cibuli, trochu másla a majonézu. Vše smícháme a dochutíme solí, pepřem a troškou hořčice. Nasekanou pažitku necháme na zdobení, nebo ji můžeme přimíchat přímo do pomazánky.

Vajíčková pomazánka s jogurtem

Suroviny:

  • 5 až 6 vajec natvrdo
  • kelímek bílého jogurtu
  • 1 středně velká cibule
  • několik lžic másla – dle požadovaného množství a konzistence
  • 1 lžička plnotučné hořčice
  • sůl
  • pepř
  • čerstvá nasekaná pažitka

Postup:

Vajíčka si rozdělíme na žloutek a bílek. Žloutky smícháme dohladka společně s máslem, jogurtem a hořčicí. Nadrobno pokrájíme bílky, cibuli, pažitku a zapracujeme do připravené směsi ze žloutků. Dochutíme solí a pepřem. Necháme ztuhnout v lednici asi půl hodiny a můžeme podávat.

Vajíčková pomazánka se sýrem

Suroviny:

  • 4 až 5 vajec natvrdo
  • tavený sýr dle chuti a potřeby
  • 2 lžíce másla
  • 1 středně velká cibule
  • 1 lžička plnotučné hořčice
  • sůl
  • pepř
  • čerstvá nasekaná pažitka

Postup:

Najemno nakrájíme cibuli, pažitku, přidáme tavený sýr, máslo, hořčici a pořádně zamícháme. Potom opatrně přidáme nahrubo nastrouhané vejce a vmícháme do směsi. Dochutíme solí a pepřem.

Vajíčková pomazánka s česnekem

Suroviny:

  • 4 až 5 vajec natvrdo
  • 1 lžička plnotučné hořčice
  • několik lžic másla – dle požadovaného množství
  • 2 lžíce majonézy
  • 3 stroužky česneku
  • 1 středně velká cibule
  • sůl
  • pepř
  • čerstvá nasekaná pažitka

Postup:

Vajíčka oloupeme, nastrouháme, přidáme postupně máslo, majonézu, hořčici, najemno nakrájenou cibuli, pažitku a prolisované stroužky česneku. Vše promícháme a dochutíme solí a pepřem.

Zdroj: článek Recepty z vařených vajec

Příběh

Ve svém příspěvku RECEPTY Z VAŘENÝCH VAJEC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel PAVEL.

NEJDE MI VYKLOPIT UVAŘENE VEJCE ZE SILIKONOVE FORMIČKY CO MAM UDĚLAT ZA NAPRAVU

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel PAVEL ŠINDLER.

nejde mi vyklopit uvařene vojičko ze silikonove formičky

Zdroj: příběh Recepty z vařených vajec

Vaření vajec v mikrovlnce

Úspěchem vaření vajec v mikrovlnce je nastavení nízkého výkonu mikrovlnné trouby, jinak vám vejce praskne, až bouchne. Vejce můžete rozklepnout, dát do misky nebo talířek a dát vařit do mikrovlnky.

Zdroj: článek Recepty z vařených vajec

Poradna

V naší poradně s názvem ČERNÁNÍ JEŠTĚ ZELENÉ SLUPKY OŘEŠÁKU ČERNÁNÍ SLUPKY NA JEŠTĚ NEDOZRÁLÝCH OŘEŠÍCH VLAŠSKÝCH OŘECHŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Malinová.

pod černající slupkou jsou malí červíci,co je toho příčinou?Jaká je ochrana?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Tyto problémy způsobuje malá pestrobarevná muška Rhagoletis completa. Tady je vidět jak vypadá: https://www.google.cz/image…
Typickým znakem je žlutá skvrna těsně pod oblastí, kde vyrůstají křídla a tmavý trojúhelníkový pás na špičce křídel. Tím se dají rozpoznat od jiných mušek, které se běžně vyskytují v sadech.

Tyto mouchy mají jednu generaci ročně a přezimují jako kukly v půdě. Na povrch vystupují jako dospělé mouchy od konce června do začátku září. Nejvyšší vrchol je obvykle v polovině srpna. Samice klade vajíčka ve skupinách asi po 15 kusech pod povrch ořechového lusku poblíž stonku. Do pěti dnů se z vajec vylíhnou bílé červy. Starší červy jsou žluté s černými ústními částmi. Než dospějí krmí se 3 až 5 týdnů a potom vypadnou na zem a zahrabou se několik centimetrů do půdy, kde se z nich stanou kukly. Většina z nich se pak objeví jako dospělé mouchy v létě, ale některé zůstávají v půdě po dobu 2 let nebo déle.

Napadení v sezóně (pozdní červenec až polovina srpna) vede k děravění a černání plodů nebo může vyvolat růst plísní. Pozdní zamoření způsobuje jen malé škody na jádrech, ale někdy mohou poškodit i skořápky.

Ochrana je složitá. Existují různé jedy, které zabíjejí mušky i červy. Musí být několikrát nastříkány na celý strom. Jsou ale velmi jedovaté pro životní prostředí (pro ptáky, včely a podzemní vody). Aplikace na vzrostlé stromy je opravdu složitá a hrozí poškození zdraví člověka při aplikaci. Proto se v zahrádkách tento postup likvidace vůbec nedoporučuje. Co se dá dělat, je rozvěsit po stromě žluté lepové destičky, na které se tyto mouchy nalepí. Sice nezajistí úplnou ochranu, ale sníží počet samic, které by jinak nanesly nová vajíčka do plodů. Tady je vidět cena za žluté lepové desky: https://www.zbozi.cz/hledan…

Zdroj: příběh Černání ještě zelené slupky ořešáku černání slupky na ještě nedozrálých ořeších vlašských ořechů

Loupání vařených vajec

Vejce se nám budou dobře loupat, pokud dáme vařit alespoň 14 dní stará vejce, nikdy ne čerstvě snesená. Po uvaření je zchlaďte studenou vodou a můžete začít s loupáním.

Zdroj: článek Recepty z vařených vajec

Poradna

V naší poradně s názvem VLAŠSKÉ OŘECHY CHOROBY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Litvák.

V letošní sklizni vlašských ořechů jsem zjistil u spousta plodů "jakoby vyžrané" díry ve skořápce, zjištěno min. na 50 % úrody. Tento jev jsem zaznamenal poprvé. Můžete mi poradit o co se jedná a jak tomu předcházet?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Obaleč jablečný (Cydia pomonella) dělá tyto díry do ořechů. Je to škůdce, který přezimuje jako larva v kůře stromu v hedváných chomáčcích. Vývoj začíná brzy na jaře a dospělí se objevují v době kvetení. Dospělí jsou aktivní pouze za soumraku a za úsvitu a kladou vajíčka na listy, případně na plody. Larvy vystupují z vajíček a hledají ořechy, aby se začaly krmit. Chemické postřiky se obvykle používají k likvidaci vajec a mladých larev předtím, než vstoupí do plodu. Larvy mohou vlést do středu vyvíjejících se ořechů, aby se krmili jádrem. Když dospívají, vytlačují ze vstupní díry své výkaly. Po třech až čtyřech týdnech larvy opustí ořech a hledají na stromě chráněné místo, aby se obalily kokony. Larvy ve svém kokonu mohou přezimovat, nebo se mohou objevit ve dvou až třech týdnech jako nová generace dospělých. Tito dospělí jsou aktivní v červenci a srpnu. V teplých oblastech může být i třetí generace.
Ochrana je postřikem celého stromu. To je při vzrostlém ořechu velmi komplikované, protože se používají kontaktní jedy, které jsou jedovaté pro všechno živé. Nejméně toxický je postřik neemovým olejem (olej ze stromu nimba). Existuje ale jedna nechemická vychytávka, která omezí populaci těchto potvor. Je to papírová vlnitá lepenka, která se omotá kolem kmene a větví. Larvy do ní velmi rády nalezou, aby se zakuklily. Pravidelným vyměňováním a likvidací lepenky zamezíte vývoji nových generací.

Zdroj: příběh Vlašské ořechy choroby

Korpus bez prášku do pečiva

Jde o nejstarší cukrářský recept na výrobu piškotového dortu. Tento nadýchaný piškotový dort tvoří pěnový korpus, jehož vzdušná textura pochází z našlehaných vajec bez chemických kypřících přísad, jako je jedlá soda nebo prášek do pečiva. Klasický piškotový korpus na dort, jako je tento, je bez tuku, to znamená, že v těstíčku není žádné máslo ani olej.

I když je piškot krásně vysoký, nadýchaný a lehký, nejedná se o vlhký druh dortu. Piškot bývá trochu sušší. Ale to je vlastně výhoda tohoto dortu, protože vrstvy dortu můžete napouštět nejrůznějšími lahodnými sirupy, likéry a ovocnými omáčkami. Po sestavení nebudou tyto krásné piškotové dorty vůbec suché.

Ingredience

  • 6 velkých vajec pokojové teploty
  • 1 hrnek cukru krupice nebo moučka
  • 1 1/4 hrnku hladké mouky
  • 3 vrchovaté lžíce kukuřičného škrobu
  • ½ lžičky soli

Postup

Úplně první věc, kterou je třeba udělat, je z vychlazených vajec oddělit žloutky od bílků. Dejte pozor, aby se do bílků nedostalo ani trochu žloutku! Žloutky od bílků je vždy snazší oddělit, když jsou vejce studená přímo z lednice. Pak nechte obě složky vajec prohřát na pokojovou teplotu.

Předehřejte troubu na 175 °C. Připravte si formu o průměru 23 cm a na její dno položte do kruhu vystřihnutý pergamenový papír. Formu pak již nijak nevymazávejte.

V míse pomocí mixéru vyšlehejte všechny žloutky s ½ hrnkem cukru, dokud nebudou bledé a ztrojnásobí objem, asi 5 minut.

Mezitím smíchejte mouku, škrob a sůl.

V jiné míse pomocí mixéru ušlehejte všechny bílky při středně nízké rychlosti do pěny.

K bílkům pak přidávejte zbývající ½ hrnku cukru po 1 polévkové lžíci a pokračujte v šlehání, dokud nebudou bílky tuhé, postupně zvyšujte rychlost na středně vysokou. Celkem bílky šlehejte 7-10 minut.

Pomocí stěrky opatrně přidejte 1/3 ušlehaných bílků do žloutkové směsi a jemně promíchejte vařečkou. Přidejte zbývající ušlehané bílky a jemně promíchejte, dokud nebude vše spojeno. Snažte se udržet bílky stále nadýchané, proto při míchání dalších ingrediencí postupujte opatrně.

Do těsta ve 3 fázích přidejte přes sítko mouku a po každém přidání těsto dobře prošlehejte.

Těsto nalijte do připravené formy a uhlaďte povrch.

Korpus pečte, dokud nevyjde zapíchnutá špejle čistá, asi 40 minut. Minimálně prvních 30 minut troubu neotevírejte! Jinak riskujete spadnutí korpusu.

Dortový korpus nechte ještě 5 minut vychladnout na pánvi. Poté přejeďte nožem po okrajích formy a korpus vyklopte na chladicí mřížku, kde ho nechte zcela vychladnout. Po vychladnutí zabalte do igelitové fólie a dejte do lednice, nejlépe přes noc. Korpus se vám bude snáze krájet, když bude důkladně vychlazený.

Piškot pevně zabalený v igelitové fólii lze uchovávat v chladničce až 1 týden nebo zmrazovat až 1 měsíc.

Zdroj: článek Dortový korpus hrníčkový

Poradna

V naší poradně s názvem ODPOVĚDI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Blanka30.

Dostala jsem kalu.Má krásné bílo-zelené květy.Hledala jsem jak ji pěstovat. Našla jsem otázky,ale ač je nadpis odpovědi, nevztahují se k otázkám. Takže mám pocit, že nadále nebudu tušit,kdy ji prosadit do většího květináče. Má 6 květů.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Je to jednoduché. Když chcete zachovat současnou velikost rostliny, tak nepřesazujte. Když chcete mít rostlinu rozlehlejší, tak ji můžete každý rok v době zimy přesadit do většího květináče. Hloubka květináče není důležitá naopak šířka ano. Kala postupně zaplní všechen produktivní prostor. Když ji nebudete přesazovat, tak musíte přihnojovat. Hnojivo volte do zálivky s nízkým obsahem dusíku a občas rostlinu zalijte ve vodě rozmixovanými skořápkami od vajec. Co kala nezbytně potřebuje, je voda. Kala nesmí nikdy vyschnout.

Zdroj: příběh Pokojová kala pěstování

Vaření vajec podle Zdeňka Pohlreicha

Několik triků a tipů, jak uvařit vejce podle Zdeňka Pohlreicha:

  • Vejce před vařením vyndáme z lednice a necháme ohřát na pokojovou teplotu.
  • Vejce natvrdo nevaříme déle než 8 minut, aby nebyl žloutek modrozelený.
  • Ideální vejce naměkko získáme tak, že ho dáme do studené vody, přivedeme k varu, poté ho stáhneme z plotny a necháme dojít ještě 6 minut.
  • Nejčerstvější vejce poznáme tak, že v míse s vodou spadne hned ke dnu, protože obsahuje nejméně vzduchu.
  • Starší vejce padá ke dnu pomaleji, ale padá.
  • Třítýdenní vejce se ve vodě jen vznáší a je vhodné pouze na pečení.
  • Vodu na ztracené vejce v žádném případě nesolíme, vodu na něj vaříme pomalu.
  • Když se ztracené vejce ve vroucí vodě obalí bílkem, vyndáme ho a ochladíme ve studené vodě, aby nám žloutek zůstal tekutý.

Zdroj: článek Recepty z vařených vajec

Poradna

V naší poradně s názvem KALA BÍLÁ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Felda.

Po třech týdnech kvetení většina květů zezelená. Má to tak být, nebo dělám při pěstování někde chybu?
Děkuji Felda

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Zelené květy takhle rychle po prodeji svědčí o přebytku dusíku v substrátu. Ten se tam mohl dostat společně s hnojivem v prodejně a nebo ve vaší zálivce. Zvolte hnojivo s nižším obsahem dusíku a vyšším obsahem fosforu. Pravidelně jednou za měsíc zalévejte rozmixovanými skořápkami od vajec.

Zdroj: příběh Pokojová kala pěstování

Vaření vajec naměkko

Vejce uvařené naměkko poznáme tak, že bílek je uvařený a žloutek syrový. Vaříme ho zhruba 2–3 minuty, potom vyndáme lžící z kastrůlku. Podáváme třeba k snídani ve speciálním držáčku na vajíčka.

Zdroj: článek Recepty z vařených vajec

Vaření vajec

Vejce se dají vařit několika způsoby. Nejčastější je asi tento. Do malého kastrůlku dáme tolik vody, aby vejce byla ponořená. Vodu osolíme, přivedeme k varu a vaříme tak dlouho, jak potřebujeme, naměkko, nahniličku nebo natvrdo. Vychladlá vejce oloupeme a můžeme podávat.

  • Aby vejce nepraskala, ohřejeme je nejdřív na pokojovou teplotu.
  • Aby vejce nepraskla, propíchneme širší stranu vejce jehlou.
  • Aby vejce nepraskla, do vody přidáme trochu octa.
  • Aby se vejce dobře loupala, po vaření je prudce zchladíme studenou vodou.
  • Vejce naměkko (ztuhlý bílek a syrový žloutek) vaříme 2–3 minuty.
  • Vejce na hniličku (ztuhlý bílek a napůl vařený žloutek) vaříme 5–6 minut.
  • Vejce natvrdo (ztuhlý bílek i žloutek) vaříme 8–10 minut.

Zdroj: článek Recepty z vařených vajec

Příběh

Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Léčení prašiviny u králíků

Vaření vajec na hniličku

Pokud je bílek uvařený a žloutek jen tak na půl syrový, je to vejce na hniličku. Takové vejce si uvaříme v malém kastrůlku s vodou zhruba za 5–6 minut.

Zdroj: článek Recepty z vařených vajec

Příběh

Ve svém příspěvku DOMÁCÍ ŠUNKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petra.

Nedávno jsem si pořídili bytelnou formu na šunku z webu http://www.formanasunku.cz a musím říce, že je to skvělé. Invesctice okolo tisícovky se určitě vyplatí. Celá rodina domací šunku milujeme. Jsem ráda, že to chutná i dětem. Vím co jedí, alespoń u něčeho ,) Děkuji za tipy na nové recepty.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Domácí šunka

Fígl na loupání vajec

Zde jsou další rady, abecedně seřazené, jak snadno, rychle a co nejlépe oloupat vejce...

Lžícování: Lžící několikrát poklepejte na širší konec vejce. Rozbijete tak skořápku a prorazíte vzduchovou bublinu. Vsuňte lžíci mezi skořápku a povrch vejce. Vejce samo vyklouzne ven.

Třesení: Z vychladlých vajec slijte studenou vodu. Hrnec přiklopte pokličkou a začněte třást, můžete i do rytmu hudby. Netřeste masivně, jelikož byste z vajec mohli mít skořápkovou míchanici. Až odklopíte poklici, skořápky budou rozbité na malé kousky. Jednoduše je z vajíček opláchněte vodou.

Válení: Až budou vajíčka vychladnutá, naklepněte konce o pevnou podložku. Nejprve jeden konec, pak druhý. Položte vejce na kuchyňskou linku, pevně na něj položte dlaň a kutálejte pod dlaní dopředu. Tlačte tak akorát, abyste slyšeli zřetelné křupání a na skořápce se objevila síť prasklin. Skořápku loupejte ze stran vajíčka a z širšího konce. Nakonec by celá skořápka měla z vejce hladce sklouznout.

Vymáčknutí: Vezměte jedno vejce po druhém do ruky a naklepejte skořápku na obou koncích o tvrdý povrch, třeba o kuchyňskou linku. Odstraňte rozbitou skořápku z obou špiček vajíčka. Pevně ho chyťte do ruky a zmáčkněte vajíčko na užším konci skořápky. Při troše šikovnosti vyklouzne. Tento postup vyžaduje cvik.

Zdroj: článek Jak oloupat vejce

Příběh

Ve svém příspěvku ČAJ Z RÝMOVNÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Hana Špičková.

Kolik listů rýmovníku se dává do čaje? Některé recepty mají 1 list na šálek vody, jiné 5 lístků na 1/4 litru, takže jak to je? Děkuji za odpověď. Špičková

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Helička.

Já čaj z rýmovníku nevařím. Pouze když ráno cítím ucpaný nos, utrhnu lístek rýmovníku přelámu a vytřu s ním nos několikrát. Nevo jenom potřu pod nosem. Osvědčeno-zabírá.

Zdroj: příběh Čaj z rýmovníku

Lívance versus palačinky

Lívanec je kynutý moučník, který se připravuje smažením těsta vytvořeného z mouky, mléka, jogurtu, droždí, prášku do pečiva a vajec (případně i jiných přísad) a který je populární zejména v českých zemích. Klasický lívanec má podobu silnější menší placky. Lívance se obvykle servírují potřené borůvkami či jahodami nebo s tvarohem ochuceným nejčastěji nasladko. Receptů existuje celá řada, v obchodech najdeme dokonce i lívance v prášku. Vedle sladkých lívanců se dělají také menší nesladké lívanečky jako příloha k jiným jídlům. Ke smažení se používají pánve či přímo lívanečníky různých velikostí. Z osmažených zbytků nenamazaných lívanců a vajec se dělávaly takzvané vaječníky.

Palačinka je nekynutý moučník (a též postní jídlo) připravovaný z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce. K těmto ingrediencím pak může být přidána sůl, cukr nebo jiná ochucovadla. Palačinka vypadá jako velmi tenká placka, jež se peče na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Představuje-li postní jídlo, nepodává se s masem. V České republice se palačinka připravuje nejčastěji z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec. Ve Francii a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe. Ve východní Evropě se palačinky označují jako bliny.Typickou náplní palačinek je ovoce (ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu), marmelády, sladké pomazánky nebo tekuté čokolády. Zvenku (někdy i zevnitř) se palačinka zdobí šlehačkou, jogurtem, tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací těchto pochutin. Palačinku lze podávat také naslano, v takovém případě bývá plněna špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, v domácích podmínkách se však častěji podává samotná palačinka, kterou si pak strávníci ochutí sami: různé náplně a ochucovadla se umístí na stůl a jedlíci si tak mohou vytvořit náplň přesně podle své chuti.

Na klasickou palačinku potřebujete: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetku soli, olej na smažení (pokud nemáte nepřipalující se nádobí).

Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí a za stálého šlehání poté postupně přisypáváme mouku. Na pánvi zahřejeme trochu oleje a připravené těsto na něm smažíme. Palačinku po chvíli otočíme, aby se opekla z obou stran. Nakonec ji naplníme dle chuti marmeládou, čokoládou, kakaem, sladkým tvarohem, zmrzlinou, ovocem nebo povidly a případně ozdobíme čokoládou, šlehačkou nebo třeba smetanou.

Rozdíl mezi palačinkou a lívancem spočívá v tom, že těsto na lívance většinou obsahuje droždí, jedná se tedy o těsto kynuté (kypřené). Lívanečky bývají silnější a mívají menší průměr. Lívance (takzvané pancakes) polévané javorovým sirupem patří mezi typická jídla v USA.

Zdroj: článek Lívanečky

Příběh

Ve svém příspěvku RECEPTY NA KARLOVARSKÝ HOUSKOVÝ KNEDLÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lucasice.

My doma veškeré knedlíky děláme už jen na páře.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hary.

Před 49 lety jsem okoukal vaření knedlíků v páře od své nastávající tchýně a od té doby to jinak nedělám. Nemusím mít strach z rozvaření, spolehlivě vytvořím knedlíky, které jsem ještě nikdy nevařil.

Zdroj: příběh Recepty na karlovarský houskový knedlík

Vajíčkový salát s bramborem

Ingredience: 6–7 vajec, 200 g studených vařených brambor, 180 g sterilizovaných sladkokyselých okurek, 160 g základní neředěné domácí majonézy, 80–100 g syrové cibule, 55 g plnotučné hořčice, sůl, mletý pepř, špetka cukru, trocha láku z okurek, dvě kapky worcesterské omáčky, 1 veka

Postup: Vajíčka rozpůlíme a nakrájíme na jemné proužky nebo je protlačíme mřížkou. Vychladlé, ve slupce uvařené brambory oloupeme a nakrájíme na velmi drobné kousky. Okurky nasekáme na malé kostičky. Cibuli oloupeme a nakrájíme buď na velice jemné proužky, nebo na drobné kostičky.

Připravíme majonézu: Asi hodinu předem vyndáme vejce a rostlinný olej z lednice, aby měly stejnou teplotu. Oddělíme dva žloutky a dáme je do šlehací nádoby. Přidáme špetičku soli. Šlehačem, případně ruční šlehací metlou, vyšleháváme vejce se solí a zároveň po kapkách přidáváme olej. Když majonéza zhoustne, můžeme zesílit pramínek. Majonéza je hotová, když je tuhá a nepadá z metly. Na závěr do majonézy zašleháme hořčici, špetku cukru a trochu citronové šťávy. Na dva žloutky spotřebujeme 110 až 130 g oleje, u větších žloutků budeme oleje potřebovat víc.

Majonézou spojíme připravenou směs. Je-li moc hustá, opatrně přikápneme lák z okurek. Dochutíme mletým pepřem, dvěma kapkami worcesteru, opatrně dosolíme. Dobře zamícháme. Protože používáme vařené brambory, dáme vajíčkový salát alespoň na hodinu do chladu, aby chutě prolnuly. Podáváme s pečivem nebo mažeme na plátky veky.

Tipy:

Zejména mladá šťavnatá cibulka někdy může v salátu hořknout. Anebo také některé děti nemají příliš rády chuť cibule. Proto můžeme nakrájenou cibuli před použitím spařit – dáme ji do sítka, prolijeme vařící vodou a necháme vykapat a zchladnout.

Další „vychytávka“ s cibulí: Když nemáme kyselé okurky, můžeme cibuli pár minut povařit v láku z vody, octa, soli a trochy cukru. Scedíme a hned propláchneme studenou vodou. Cibule jednak dostane příjemně sladkokyselou chuť, ale také krásně zkřehne.

Rychlý recept: 6 vychladlých vajec natvrdo nakrájíme na proužky nebo protlačíme salátovou mřížkou. Doplníme jednou krájenou cibulí a přidáme jednu malou dobrou majonézu. Rozmícháme, dochutíme lžící plnotučné hořčice, solí a mletým pepřem. Nemusíme nechávat odležet, vajíčkový salát podáváme hned s pečivem. Už tato podoba je chutná a v podstatě jí nikdo nic nevytkne.

Zdroj: článek Vajíčkový salát

Příběh

Ve svém příspěvku SMOOTHIE RECEPTY KOMENTÁŘ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Skokova.

Dobry den mam prosim dotaz na mixer jestli bude vyhovujici tento https://mixersmoothie.cz/sm… i na led jak zminuji? Chci hlavne mixovat smoothie pro deti ale take sekat led. Bude vyhovujici? Predem dekuji za odpoved, Skokova Simona.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mášinka.

No já mám tedy lepší mixér a to Vitamix. Ten udělá jak smothie tak i rozdrtí led. Zvládá dokonce i burákové máslo. Lepší si za mixér rozhodně připlatit.

Zdroj: příběh Smoothie recepty komentář

Recepty s odpalovaným těstem

Koblížky se šlehačkou z odpalovaného těsta

Suroviny:

  • 7 dkg másla
  • ¼ l smetany
  • 14 dkg hladké mouky
  • vajec

Postup:

Na plotně v kastrolku začneme vařit máslo společně se smetanou a za stálého míchání přidáváme postupně mouku. Necháme vařit tak dlouho, dokud se těsto nelepí. Poté odstavíme z plotny a promícháváme, aby těsto co nejdříve vychladlo. Když je těsto studené, začneme přimíchávat žloutky jeden po druhém. Nakonec vmícháme sníh z bílků. Z těsta začneme dělat malé koblížky, které dáme na plech s pečicím papírem a vložíme do vyhřáté trouby. Když jsou dozlatova upečené, necháme vychladnout. Nakonec rozřízneme, naplníme do husta ušlehanou smetanou a pocukrujeme. Takto můžeme podávat.

Mraky z odpalovaného těsta

Suroviny na těsto:

  • ¼ l vody
  • 15 dkg ztuženého tuku
  • 15 dkg hladké mouky
  • vajec
  • špetka soli

Suroviny na krém:

  • ½ l mléka
  • 15 dkg cukru
  • 250 g másla
  • 250 g tvarohu
  • 1 vanilkový cukr
  • 2 vanilkové pudinky

Suroviny na zdobení:

  • 1 čokoláda na vaření
  • ztužený tuk

Postup:

Nejdříve si uvaříme pudink na krém. Do hrnce nalijeme mléko, přidáme cukr, vanilkový pudink v prášku a vanilkový cukr. Uvaříme hustý pudink a necháme vychladnout. Během chladnutí několikrát promícháme, aby se nám na pudinku nevytvořil škraloup. A teď si připravíme těsto. Do hrnce dáme vodu, ztužený tuk a špetku soli. Když je tuk rozpuštěný, začneme vmíchávat hladkou mouku. Necháme provařit, aby těsto nelepilo, a odstavíme z plotny. Za občasného míchání necháme vychladnout. Do vlažné hmoty začneme postupně všlehávat vejce a pořádně prohněteme. Těsto rozdělíme na dva díly a každý díl rozetřeme na plech s pečicím papírem. Bude to slabá vrstva, tak se nelekejte, v troubě krásně nabude.

Pečeme do růžova v předehřáté troubě na 200–220 °C asi 10–15 minut. Z těsta vzniknou opravdové mraky, které necháme vychladnout. Mezitím si našleháme máslo s tvarohem a postupně všleháme vychladlý pudink. Hotový krém rozetřeme na jednu placku na plechu a přikryjeme druhou plackou. Ozdobíme rozehřátou čokoládou s troškou ztuženého tuku. Přes noc dáme do lednice uležet a druhý den krájíme kostky, které už můžeme podávat.

Zdroj: článek Odpalované těsto

Historie knedlíků

Historie knedlíku sahá v podstatě až do středověku. V této době ale knedlík znamenal něco jiného, nazývala se tak malá kulička nebo šištička smíchaná z masa, máčené housky a případně i jiných přísad (bylinek, koření) a oproti dnešku se tyto „knédle“ smažily na ohni. Mouka se do nich začala přidávat teprve v 17. století. Tehdy se knedlíky podobaly spíše buchtám, zadělávaly se z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Hostům se polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle máčely. Kdy se začaly knedlíky vařit ve vodě nebo kdy se do nich začalo přidávat ztvrdlé pečivo, není přesně známo.

Knedlíky se těšily stále větší oblibě a s rozvojem obchodu se začaly z rakouských a bavorských zemí šířit také do českých zemí. Název knedlík se u nás uchytil v dobách národního obrození v 19. století, kdy byl odvozen z německého slova „knödel“, které označovalo pokrm připravující se z krájené housky, vajec a bílé mouky.

V 19. století byly knedlíky hlavním pokrmem, ne přílohou jako dnes. A asi proto, aby gurmánům nezevšedněly, objevila se tehdy spousta zajímavých variant. Postupně tak vznikly knedlíky tvarohové, špekové, žemličkové, krupicové se smetanou a jiné. K přípravě knedlíků se mimo jiné mohla používat i rýže. Také dnešní česká kuchyně se může pyšnit mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskový knedlík je například knedlík karlovarský, jehož chuť zvýrazňují bylinky a zároveň je zjemněn vaječným sněhem. Mezi časté přílohy patří i knedlík bramborový, oblíbený je také knedlík chlupatý, kdy se s moukou mísí nastrouhané syrové brambory. Zapomenout nemůžeme ani na knedlíky plněné, ať už slané či sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem či mákem.

Zdroj: článek Recepty na knedlíky

Kotlety na sladko

Ingredience: 1,5 kg vepřové kotlety bez kosti v celku, 30 dkg tvarohu, 1 balíček rozinek, 2 ks vajec, cukr krystal, sůl, muškátový ořech mletý nebo strouhaný celý, 2 dl suchého vína, šlehačka, 1 ks hořké čokolády

Technologický postup: Maso rozřízneme na kapsu (cca 3cm silné plátky, do kterých uděláme nožem otvor), osolíme, naplníme směsí tvarohu, rozinek, vajec, cukru, muškátového ořechu a zavřeme. Zapékáme asi 45 minut v troubě předehřáté na 180 °C. Poté maso vyjmeme, do výpeku přilijeme víno, necháme povřít, přidáme smetanu, těsně před svařením odstavíme, přidáme čokoládu a necháme rozpustit. Podáváme s rýží.

Zdroj: článek Recepty na kotlety

Složení tatarské omáčky

Základem tatarské omáčky je majonéza (o její domácí výrobě níže), která se dochucuje zeleninou a kořením. Každá národní kuchyně má pro tatarku obvykle vlastní soubor přísad. Zatímco u nás si vystačíme s kyselými okurkami, cibulí, hořčicí, pepřem a solí, ve Francii v ní nesmí chybět ani šalotka, kapary, petržel nebo estragon, jinde například přidávají kousky vařených vajec a dochucují octem, citronem či vínem.

Zdroj: článek Postup a recepty na domácí tatarku

Chlupaté knedlíky ze syrových i vařených brambor

Suroviny:

  • 500 g syrových brambor
  • 125 g ve slupce vařených brambor
  • 1 vejce
  • 150 g hrubé mouky (dle potřeby přidejte – záleží na druhu brambor)
  • cca 1 dcl mléka
  • sůl

Postup:

Syrové brambory omyjte, oloupejte a nastrouhejte na jemném struhadle. Nastrouhané brambory nejlépe v ruce vymačkejte do sucha – vodu z nich ale chytejte do misky, nevylévejte ji. Vyždímané brambory vložte do větší mísy, přelijte horkým mlékem, promíchejte a nastrouhejte k nim oloupané vařené brambory. Z odstáté vody z brambor velmi opatrně slijte pryč tekutinu, dokud vám na dně nezůstane jen škrob (dávejte pozor, abyste s miskou moc nepohybovali, škrob by se vám opět promíchal s vodou). Do mísy s bramborami přidejte tento škrob, vejce, mouku, sůl a vařečkou vypracujte těsto (nesmí být tuhé), ve kterém by po přejetí prstem měla zůstat čára. Ve velkém hrnci přiveďte vodu k varu, osolte ji a lžící namáčenou ve studené vodě tvořte z těsta větší noky, které vkládejte do vroucí vody. Vždy vařte jen jednu várku, to je asi 10–15 kusů, abyste měli knedlíky stejnoměrně uvařené. Vařte cca 10 minut, dle velikosti. Knedlíky po uvaření propíchejte špejlí nebo vidličkou. Tyto chlupaté knedlíky můžete podávat například jako přílohu k pečenému masu s ohřátým kyselým zelím a posypané smaženou cibulkou.

Zdroj: článek Recepty na chlupaté knedlíky

Autoři uvedeného obsahu

 Gabriela Štummerová

 Mgr. Světluše Vinšová

 Mgr. Jana Válková

 Mgr. Marie Svobodová

 Mgr. Michal Vinš


listove testo s pudinkem
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
co z vařených vajec
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.