Bylinková zahrádka by měla být vždy v blízkosti domu a zejména kuchyně. Ideální je, můžeme-li při vaření prostě jen vyběhnout na zahradu a utrhnout si čerstvé lístky koření, které právě potřebujeme při přípravě pokrmu. V zahrádce by měla být cestička, nebo alespoň kameny, po nichž lze šlapat – budeme tam přeci jen chodit častěji než do běžného záhonu.
Mezi tradiční české bylinky patří:
Šalvěj lékařská se používala již ve staročeské kuchyni jako koření k masu. Je velmi aromatická a v léčitelství pomáhá při žaludečních potížích. Můžeme ji také přidat do osvěžující koupele.
Pelyněk pravý je velmi hořký a používá se zejména jako přísada do nápojů, jako je tonic, vermut nebo absint. V kuchyni pelyňkem dochutíme tučná masa nebo pečeni. V lékařství působí při nechutenství nebo žaludečních problémech, při vyšších dávkách však působí poruchy vnímání a bolest hlavy.
Dobromysl obecná pochází ze Středomoří, ovšem v Čechách zdomácněla již ve středověku a stala se oblíbeným kořením. Oregano užijeme při přípravě pizzy i při nakládání sýrů. Je rovněž součástí provensálského koření. V lékařství působí protizánětlivě a usnadňuje vylučování žluči. Je také významnou medonosnou rostlinou.
Libeček lékařský je mohutná celerovitá rostlina dosahující až dvoumetrové výšky. Své uplatnění najde zejména v kuchyni – listy patří do salátů, omáček nebo na pečeni a bez libečku si také nelze představit pořádnou bramboračku. V léčitelství se používá jako močopudná rostlina.
Dále je vhodný rozmarýn, saturejka, meduňka, tymián, celerová nať, pažitka, máta, bazalka, majoránka, cibule, petržel.
Na záhony, kde pěstujete léčivé nebo kuchyňské bylinky, nikdy nepoužívejte chemické postřiky na likvidaci plevelů! Mohou způsobit vážné zdravotní potíže. Zvykněte si jednou nebo dvakrát týdně na zelené fitcentrum: s motyčkou v ruce půdu okolo bylinek nakypřete a přitom zlikvidujte klíčící plevel. Nikde nenechte plevel odkvést a vysemenit! Některé druhy bylinek jsou pokryvné, jejich hustý polštář omezí růst plevele, například některé mateřídoušky, jiné mají mohutný růst a široké listy, takže si plevel „nepustí k tělu“, například divizna, oman, rebarbora. Mařinku vonnou po jarním přehození drceným listem nebo rašelinou podpoříte k bujnému růstu, při němž vypouští do půdy látky omezující klíčení jiných rostlin. U některých bylinek můžete plevel omezit namulčováním posekanou trávou (celer, kořenová petržel, bazalka), u některých teplomilných bylinek pak nasypáním kamenné drtě, ovšem některé druhy mulčování přímo nesnáší (majoránka).
Na podzim ostříhejte všechny jednoleté a dvouleté druhy, nať usušte nebo naložte do oleje, do octa, do soli či zamrazte. Nať bylinek z vaší zahrady je vždy kvalitnější než z obchodu. Zamrazit do kostek ledu můžete i květy brutnáku a měsíčku. Pažitku a petržel můžete koncem října vyrýpnout a vysadit do petrželáku (květináč s otvory po straně) a od prosince přirychlit pro lednovou potřebu. Stálezelené druhy, například šalvěj, yzop, levandule, routa, saturejka horská, můžete ve vyšších polohách lehce zakrýt řídkým chvojím, tyto rostliny na jaře neseřezávejte, ošidíte se o krásné květy, sestřih proveďte hned po odkvětu. Při stříhání routy si vezměte rukavice, její šťáva za spolupůsobení slunce a rosy způsobuje nepříjemnou, špatně se hojící vyrážku. Na bylinkovém záhonu na podzim sestříhejte ty bylinky, kterým nadzemní část přes zimu odumírá, například řepík lékařský nebo libeček.
V naší poradně s názvem KVASINKY NA PENISU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel.
zdravím. co mám teda použít na kvasinky.co koupání v řepíku?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Řepík plíseň nevyléčí. Zkuste nejdříve mazat Canesten, který můžete koupit bez předpisu a k tomu na měsíc užívejte probiotika. Pokud tím kvasinky nevyléčíte, tak budete muset sáhnout po silnějších lécích, které jsou již na lékařský předpis a ten vám vystaví kožní lékař.
Divizna malokvětá: Utišuje suchý a dráždivý kašel, podporuje vykašlávání, působí protizánětlivě. Používanou částí jsou listy. Čaj si připravíte tak, že 2 lžičky (10 ml) sušených listů zalijete vroucí vodou a necháte 5 minut odstát. Tinkturu z květů používejte na kašel a zanícené, suché hrdlo. Tinkturu z listů užívejte na vykašlávání hlenů.
Mochna: Zklidňuje podrážděné hrdlo, redukuje záněty v dutině ústní (díky kyselině tříslové). Používanou částí jsou kořeny (oddenky). Užívejte 2 kapky tinktury denně po jídle. Tinkturu si zhotovíte jednoduše: kořeny dobře očistěte, nařežte na malé kousky a vložte do láhve. Láhev pak naplňte cca 40% alkoholem a nechte alespoň dva týdny stát na teplém místě.
Řepík lékařský: Při zánětech hrdla dobře účinkuje řepík lékařský: jednu vrchovatou lžičku řepíku použijte na jeden šálek čaje. Zalijte horkou vodou, nechte půl minuty louhovat a pak přeceďte. Tímto výluhem kloktejte dvakrát denně.
Svízel syřišťový: Z jedné vrchovaté lžičky na 1 šálek vyluhujte čaj a tímto ještě teplým odvarem kloktejte několikrát denně.
Šišák bajkalský: Účinkuje na zanícené hrdlo. Používanou částí jsou kořeny. Užívejte 20 kapek tinktury dvakrát denně po jídle. Výroba tinktury viz pokyny výše u mochny. Další účinky: působí proti nespavosti, pomáhá při léčbě průjmu, zánětu žaludku a střev i nemocí jater.
Zázvor: Zahřívá organismus, může proto urychlit imunitní reakci organismu na infekci. Může se použít jako kloktadlo při zánětu krku. Je vhodný pro venkovní i vnitřní použití. Obklady je možné aplikovat kdekoliv na těle.
Babské rady zaberou jen chvilkově a stejně skončíte na zubním křesle. Pro ty, kteří se přesto snaží hledat alternativní řešení, zde několik takových „babských rad“ na problémy se zuby máme:
Aloe vera: Aloe je prostě všelék, který vám může pomoci i se zánětem dásní. Vhodné je užívat sirup pravidelně každý den. Pokud aloe doma pěstujete, rozřízněte list a potírejte si dásně 3x denně.
Bylinkové ústní vody: Velmi efektivním a vyzkoušeným prostředkem jsou bylinkové extrakty, vývary anebo bylinkové ústní vody, které obsahují heřmánek, šalvěj, ženšen, řepík nebo hřebíček.
Hřebíček: Ano, hřebíček je hotový zázrak. Pomůže vám nejen od zánětu, ale i od bolesti. Nemusíte s ním ani moc dělat, zkuste jej jen cucat. Hřebíček působí jak analgeticky, tak antibakteriálně.
Přeslička: Vývar z přesličky působí i na zubní kámen, který umí změkčit, kromě toho je skvělým prostředkem proti krvácení. Ideální je, když ji užijete v kombinaci se šalvějí a mátou.
Mochna nátržník: Dalším skvělým prostředkem proti zánětu dásní je mochna nátržník, jejíž odvar užijte těsně po čištění zubů. Vývar můžete na vyplachování užívat i několikrát denně.
Herbadent: Na tento druh neduhů se doporučuje i tinktura zvaná Herbadent, kterou si u nás lidé ošetřují dásně již více než 100 let a uznávají ji i odborníci. Vedle tinktury existuje i ústní voda a zubní pasta Herbadent. Když se podíváte na jejich složení, zjistíte, že obsahují ingredience vyzkoušené a doporučované již našimi babičkami.
Bolestí krku se můžete rychle zbavit, pokud vypijete několikrát denně po malých doušcích pohár citronové šťávy s medem. Kvalitní med od domácího včelaře působí na zanícené hrdlo opravdu jako hotový balzám. Zřeďte si 2 lžíce medu s citronovou šťávou a pomaličku polykejte.
Vhodné jsou i bylinkové čaje, například z tymiánu nebo ze šalvěje. Šalvějový čaj se používá také na kloktání. Mezi nejúčinnější bylinky v souvislosti s bolavým krkem patří právě šalvěj. Odvar z ní si můžete připravit jako lahodný čaj, ale také jako kloktadlo.
Podobným způsobem můžete využít i heřmánek pravý, řepík lékařský či tymián. Léčivě působí například kloktání odvaru z řepíku nebo heřmánku.
Dobrým pomocníkem je rovněž silný mátový čaj nebo čaj z květů černého bezu oslazený medem.
Zabrat může i kloktadlo připravené z poháru vody, do které přidáte šťávu z citronu a lžíci soli. Kloktejte asi dvě minuty třikrát denně. Účinné je také kloktání slanou vodou. Sůl je jeden z nejstarších a nejúčinnějších domácích léků na bolesti v krku. Zabíjí bakterie a dokáže nejen snížit bolest, ale i vyléčit původ jakékoliv infekce krku i horních cest dýchacích. Doporučuje se smíchat 1 lžičku soli s půl šálkem teplé vody a kloktat po dobu 30 sekund několikrát denně. Tímto roztokem můžete v případě rýmy propláchnout i nos.
Nastrouhejte menší kořen křenu, přidejte med, hřebíček a vše zalijte vroucí vodou. Nechte vyluhovat, zamíchejte a popíjejte ještě teplé. Med je skvělým pomocníkem při boji s infekcemi. Tento přírodní zázrak je proti kašli a bolesti v krku účinnější než jakýkoliv sirup z lékárny. Má antibakteriální a antibiotické účinky, působí protizánětlivým a uklidňujícím dojmem zároveň.
Abyste zabránili bolesti a dráždění v krku, musíte své sliznice udržovat vlhké, a proto je nesmírně důležité dodržovat dostatečný pitný režim. Přestože se říká, že ideální je pít čistou vodu, v případě bolesti v krku vám některé bylinné čaje prokážou lepší službu.
Dle rad našich babiček pijte na bolest v krku tyto čaje: šalvějový, mátový, heřmánkový, jitrocelový, lipový a čaje s přídavkem třapatky nachové (echinacea). Takový čaj by se vždy měl připravovat ze sypaných bylinek, bez cukru, ale s trochou medu.
Čaj z mateřídoušky a šalvěje proti bolesti v krku: smíchejte 2 díly mateřídoušky a eukalyptových listů a po 1 díle šalvěje a bezových květů. 1 lžíci směsi zalijte šálkem vroucí vody, louhujte 10 minut a přeceďte. Pijte 6x denně 1 šálek (eukalyptové listy nejsou nezbytnou součástí směsi).
