Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

ŘEZ SLIVONÍ NA JAŘE

OBSAH

Řez švestek na obrázku

Zde si můžete prohlédnout fotografie zachycující řez slivoní.

Zdroj: Řez švestek

Diskuze

V diskuzi KDY PŘESADIT NOVÉ ODNOŽE OSTRUŽIN-NA PODZIM ČI NA JAŘE? se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Třísková.

Děkuji předem za zprávu.

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Kdy přesadit nové odnože ostružin-na podzim či na jaře?

Stříhání slivoní

Vyhněte se prořezávání v zimě, protože se zvyšuje riziko infekce stříbrným listovým onemocněním, na které jsou slivoně náchylné. Nejlepší dobou pro stříhání je obvykle jaro pro mladé stromy, případně léto pro již založené porosty.

Zdroj: Řez švestek

Poradna

V naší poradně s názvem ŘEZ VINNÉ RÉVY NA PODZIM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Šiši.

Dobrý den, jsem laik, mám vinnou révu 3 rokem a zanedbala jsem řez v prvém roce. Mohu tvarovat řezem i na podzim, nebo jen opravdu na jaře. Díky za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Hlavní doba k prořezávání je v předjaří (únor, březen). Když budete prořezávat na jaře, tak z ran bude vytékat sladká tekutina, která jednak vysílí rostlinu a zároveň se na sladkém podkladu začnou vyvíjet bakterie, které budou dál ničit vaši révu. Na jaře a v létě se dělá jen vylamování výhonů a osečkování. Zde je k tomu více informací: www.vinna-reva-pesto…

Zdroj: diskuze Řez vinné révy na podzim

Co je to puchrovitost

Puchrovitost slivoní způsobuje znetvoření plodů švestek. K infekci dochází v období, kdy stromy kvetou, což je na jaře. Z infikovaných květů se utvoří deformované plody, které rostou rychleji než ty zdravé.

Původce: Původcem onemocnění je houba Taphrina pruni.

Vývoj: Houba přezimuje v korunách stromů, a to ve formě blastospor nebo perenujícího mycelia. Začátkem jara začne prorůstat do květů (základů plodů) a způsobí jejich onemocnění.

Důsledky: Puchrovitost způsobí, že švestky jsou podlouhlé, zploštělé a pokryté bělavým povlakem houby. Plody jsou uvnitř duté a bez pecky. Během léta napadené švestky vysychají a opadají nebo v případě vlhkého počasí hnijí. Mezi jednotlivými odrůdami švestek jsou výrazné rozdíly v citlivosti k puchrovitosti. Mnoho odrůd není houbou napadeno vůbec, naopak nejhůř je poškozována domácí švestka. V lokalitách, kde je velký výskyt puchrovitosti, může houba způsobit až 70 % ztráty na ovoci.

Ochrana: Doporučuje se provést alespoň jedno ošetření švestek v době rašení a jedno až další dvě těsně před tím, než stromy začnou kvést, a pak ihned po odkvětu.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika Heřmanová.

Potřebovala bych zmenšit korunu katalpy. Lze sestřihnout už na podzim a dále pokračovat na jaře?

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Katalpa snese velmi radikální řez a je to dobře, protože roste jak z vody, a když se nezastříhává, tak vás vystěhuje z pěkně velkého kusu vaší zahrady. Nebojte se katalpu zkrátit jako vrbu. Přikládám zde video, na kterém je vidět hodně radikální řez, který katalpě nijak neublíží: youtu.be/XdKE7pxXxak
Po takovém řezu bude katalpa jako zelená koule. Řez proveďte v dubnu.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy

Jarní chemická ochrana slivoní

První jarní postřik slivoní se provádí proti puchrovitosti hned na začátku sezony. Doporučuje se fungicid Kuprikol 50, který se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví pupeny, tedy na začátku rašení. Připravíme si 10 g přípravku a promícháme jej ve 2 litrech vody, což je množství pro jednu průměrně vzrostlou švestku. Postřik přelijeme do zahradního postřikovače a s jeho pomocí pokryjeme každou větev připravenou tekutinou. V případě chladného a deštivého počasí se tento postřik opakuje ještě jednou těsně před květem.

Proti pilatce, která způsobuje propad holiček (malinkých zelených plůdků), se stříká do 6 dnů po opadu květních lístků. Pilatka nalétává v době květu, je tedy třeba stříkat co nejdříve, ale tak, abychom nezahubili včely a ostatní opylovače. Ti do odkvetlého stromu již nejdou, takže jakmile začnou opadávat okvětní lístky, může se stříkat, nemusí se čekat až do úplného odkvětu.

Další postřik švestek se řeší až v létě během dozrávání plodů. Začátkem července si připravte feromonový lapač a každý den kontrolujte, jestli se neobjevila letová vlna obaleče švestkového. Jakmile se vyskytne, připravte si roztok, a to tak, že rozmícháte 1 ml přípravku Calypso 480 SC ve 4 l vody a zahradním postřikovačem roztok aplikujete.

Poslední postřik slivoní se doporučuje s látkou Horizon 250 EW, která strom chrání před moniliovou hnilobou. Tento postřik slivoní se aplikuje ve chvíli, kdy se na stromě objeví první plody s hnědou skvrnou. Často za tento jev mohou kroupy. Na takto poškozených plodech se může také vyskytnout plíseň (na hnědé skvrně se začnou objevovat bílé tečky plísně a celý plod postupně shnije), v tomto případě se smíchá 1 ml přípravku v 1 l vody a může se začít stříkat. Po tomto zásahu se nesmí zapomenout na ochrannou lhůtu, tedy čas, kdy ovoce není vhodné ke sklizni. Ochranná lhůta vyprší po sedmi dnech.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Diskuze

V diskuzi RAKYTNÍK - JEHO PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Josef.

Mám zájem vysázet a pestovat několik keřů Rakytníku. Přečetl sem dokumentaci, jak se Rakytník pěstuje, není náročný a hlavně obsahuje hodně vitanínu které potřebujem pro naše tělo.
Chci se zeptat jestli nebude vadit, pokud budou v okoli bilinky jako: Levandule, máta, bršlice kozí?
Vím že se rakytník časem rozrůstá jak do šířky i do výšky. Prosim o radu jak to bude nejlepší? Děkuji za odpověď. Josef

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Šarlota.

Dobrý den,kdy je vhodné rakytník zasadit,na podzim nebo až na jaře.Děkuji za info

Zdroj: diskuze Rakytník - jeho pěstování

Nakdy načasovat postřik

Proti pilatce je nejvhodnější termín, jakmile opadá cca 75 % květních plátků.

Proti druhé generaci obaleče švestkového (první je neškodná) se stříká v první polovině července. V teplejších oblastech to je cca 5., na horách přibližně 10. července.

Volte nejlépe přípravek s delším působením, jako je Mospilan nebo Zolone. Decis nebo Sumithion mají krátký účinek a hodí se spíše proti pilatce po odkvětu. Dodržujte ochranné lhůty uvedené na obalu. Zolone i Mospilan působí až 20 dnů. Pozor na letní odrůdy pološvestek, někdy zrají již začátkem srpna.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Poradna

V naší poradně s názvem JAK PŘESADIT PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Kamča.

Lepší bude vysadit ho ven a pak přesadit jak budete potřebovat. O víkendu bude hezky, tak se to k tomu hodí.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mimaho.

Přesadit s té hlíny mohu ten ptačí zob až na jaře.
Díky

Zdroj: diskuze Jak přesadit ptačí zob

Slivoň – postřik proti červivosti

Pozdní červivost je způsobená obalečem švestkovým a k účinnému postřiku je třeba feromonové signalizace. Bez ní postřik nemá cenu, do účinného termínu se bohužel obvykle netrefíte. Možných postřiků je několik a je dobré je občas střídat. Jsou to například Decis Flow 2,5, Zolone 35 EC, Sumithion Super. Nejlepší, ale taky nejdražší je Calypso 480 SC.

Doporučení:

  • pilatka (zničí cca 90 % květů) – ihned po odkvětu aplikovat Decis, Mospilan, Zolone;
  • obaleč švestkový 1. generace – konec května počátek června – je nevýznamný, nestříká se;
  • obaleč švestkový 2. generace – hned po 10. červenci použít Zolone nebo Mospilan.

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Poradna

V naší poradně s názvem FÍKUSY DRUHY A PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.

Dobry den. Mam uz pomerne vysoky fikus a nevim , zda je mozne fikus ustrihnout .Dekuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Fikus snese tvarování. Klidně ho sestříhejte jak potřebujete. Lepší je to dělat na jaře.

Zdroj: diskuze Fíkusy druhy a pěstování

Jarní řez švestek

Vhodné je provádět takzvaný zmlazovací řez, který posilní plodnost stromu. Dělá se zkracováním hlavních větví o plných 50 až 100 centimetrů. Nejlepší období pro tento řez přichází tehdy, když slivoň začíná kvést, protože se tak poměrně lehce zacelí rány po řezu. Ty ale stejně musíte ošetřit. Pokud jsou přírůstky větší, bude nutný takzvaný udržovací řez. Na ten pamatujte při vegetativním přírůstku o délce alespoň 40 centimetrů, nejlépe však až 60 centimetrů. Pokud byste na tento druh řezu zapomínali, pupeny by se změnily na „spící“, což by znamenalo, že se v dolní části větví ochudíte o snadno dostupné plody.

Zde můžete zhlédnout video, jak správně provádět řez slivoní.

Zdroj: Řez švestek

Diskuze

V diskuzi ZAZIMOVÁNÍ ČMELÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anna.

Takže je dobré po zimě čmelín vyčistit a na jaře opět naplnit ? V hnízdě zůstane vosk,dá se nějak využít?

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Zazimování čmelína

Druhy řezů u švestek

Výchovný řez – v prvních letech po vysazení u švestek, slív, renklód i mirabelek, stejně jako u ostatních ovocných druhů, používáme výchovný řez, abychom zapěstovali správný základ koruny. Výhony prvního patra musí být vždy seříznuty do jedné roviny, aby rostly stejnoměrně a zůstaly podřízeny střednímu výhonu (terminálu). Kdybychom výhony sestřihli nestejnoměrně, ty silně zakrácené by rostly jen slabě, a naopak výhony slabě zakrácené by rostly silně. Při založení prvního patra ponecháváme na kmínku tři až čtyři kosterní větve v dostatečném odstupu od sebe. Další větve vyrůstající od prvního patra zakládáme střídavě na vzdálenost. Dbáme rovněž na to, aby kosterní větve nevyrůstaly v ostrém úhlu nasazení – při větší násadě plodů by se mohly vylomit nejen větve, ale mohl by se „rozčísnout“ i celý strom. V dalších letech zkracujeme už jen výhony delší než 60 cm, bez řezu by se totiž dolní pupeny změnily na spící, nebo by se z nich vyvinuly slabé trnovité výhony s krátkou životností.

Udržovací řez – nejvhodnějším tvarem stromů peckovin pro malé zahrady je čtvrtkmen nebo zákrsek s pyramidálně dutou korunou bez středního výhonu (terminálu). Hlavní větev vyřízneme při založení druhého patra, čímž udržíme stromek ve výšce přijatelné pro snadnější sklizeň i ošetřování. Protože se však málovzrůstné kultivary slivoní s nadměrnou plodností brzy vyčerpají, doporučuje se na jaře udržovací řez, který má zmlazující účinky. Pokud roční přírůstky nejsou menší než 40 cm, můžeme řez omezit jen na průklest.

Zmlazovací řez – ten posílí plodnost. U stromů, které mají menší přírůstky, se výrazně snižuje plodnost, a proto musíme provést zmlazovací řez koruny, kdy zkracujeme hlavní větve o 50–100 cm, což je dvou- až tříleté dřevo. Nejlepší doba pro tento řez je na počátku kvetení slivoní, tehdy se také řezné rány nejlépe zacelují za předpokladu, že jsou ošetřeny ochranným nátěrem (štěpařský vosk, stromový balzám nebo latex). Při hlubokém zmlazovacím řezu dodržujeme zásady Zahnova řezu (viz níže). Řezy vždy zatíráme štěpařským voskem nebo nátěrem. Takto ošetřujeme rány stromu větší než 1 cm. V září a říjnu neřežte větve o průměru větším než 3 cm.

Zdroj: Stříhání švestek

Diskuze

V diskuzi PRODEJ VČELSTVA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radka Brzusková.

Dobrý den,chtěla bych si se zeptat,kolik kč stojí včelstvo na jaře?Jsme včelaři a zajímá mě to,děkuji Brzusková

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Prodej včelstva

Prořezávání ostružin

Vzpřímeně rostoucí odrůdy se pěstují v řadách, podobně jako maliník. Dvouleté odplozené výhony se po sklizni nebo až na jaře u země odstřihnou, silné jednoleté rostliny se zkracují na jaře o třetinu délky, jejich obrost na 1–3 pupeny. Slabé jednoleté výhony se v létě odstraňují. Plazivé odrůdy se zkracují na jaře asi na 2 m a vyvazují se k drátěnce. Jejich postranní obrost se v létě zkracuje asi na 40 cm. Protože jsou méně mrazuvzdorné, musí se v polohách s většími zimními mrazy výhony na zimu sundat z drátěnky a položit na zem, aby byly přikryty sněhem nebo chvojím.

Zdroj: Stříhání ostružin

Poradna

V naší poradně s názvem KATALPA NANA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Diana.

Dobrý den, na podzim jsme zasadili katalpu a letos na jaře ještě neobrazila. Mám o ni strach. Je to v pořádku, teprve koření a obrazí příštím rokem ? Děkuji

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Asi jste o katalpu přišla. Letošní zima zahubila mnoho stromů. Zkuste provést test vitality tak, že na kmínku obnažíte kousek kůry až na dřevo, čímž vizuálně můžete zjistit jestli je kmínek živý či nikoliv.

Zdroj: diskuze Pestovani katalpy

Ošetření česneku na jaře

Ošetřují se jen porosty zimního (sázený na podzim) česneku brzy na jaře buď formou postřiku, nebo zálivky. Postřik je třeba provést ihned po prvním jarním oteplení nad 10 °C a o dva týdny později ho zopakovat. Zálivka se provádí jen jednou, a to 14 dnů po prvním zmiňovaném oteplení. Všechny povolené přípravky se mohou aplikovat ve formě postřiku, Basudin a Sumithion i ve formě zálivky. Do postřikové kapaliny je nutno přidat smáčedlo.

Zdroj: Postřik česneku

Poradna

V naší poradně s názvem JAK PŘESADIT PTAČÍ ZOB se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Mimaho.

mohu nechat v sadbovačích ptačí zob do jara a nebo ho zasadit do hlíny a
na jaře ho přesadit.
Děkuji za odpovět

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.

Lepší bude vysadit ho ven a pak přesadit jak budete potřebovat. O víkendu bude hezky, tak se to k tomu hodí.

Zdroj: diskuze Jak přesadit ptačí zob

Rozdíly

Vřesy kvetou od srpna po dobu celého podzimu. Kdežto vřesovce kvetou na jaře a na podzim, podle konkrétního druhu. Vřesovce vykvétají postupně jednotlivými kvítky po celé délce jednoletých výhonů, tedy těch, které narostly tento rok. Starší výhony nekvetou. Proto nastává situace, že z krásného hustého kompaktního keříku zakoupeného v zahradnictví po několika letech vznikne z našeho pohledu opelichaný, nevzhledný keřík se spoustou holých větviček.

Vřesy stříháme každoročně zásadně na jaře, a to nejlépe v průběhu dubna (za specifických podmínek lze vřesy stříhat ještě v červnu). Stejně tak stříháme i vřesovce kvetoucí v létě. Vřesovce kvetoucí v zimě a na jaře stříháme po odkvětu. Čím bujnější je rostlina, tím více řežeme.

Zdroj: Stříhání vřesu a vřesovce

Péče o muškáty na jaře

Na jaře muškáty ostříháme podle oček (to už jsou viditelné nové výhonky), ostatní přerostlé výhony sestříhneme na délku 15–25 centimetrů. Z odstřihnutých výhonů pak můžeme nařezat asi deseticentimetrové řízky, ze kterých si lehce vypěstujeme nové rostliny. Řízky zasadíme do písčito-kompostového substrátu, kde při mírné zálivce velice rychle zakoření. Substrátem plníme hlubší kořenáčky o průměru 6–8 cm. Na dně nesmí chybět drenážní otvor. Do každého kořenáčku zapíchneme vždy po jednom řízku. U starých rostlin je dobré sestříhat kořeny a zasázet je také do nádob. V době od konce jara do začátku podzimu je nutné pravidelné přihnojování.

Zdroj: Pěstování muškátů

Podzimní postřik slivoní

Z hlediska kvalitní úrody v příštím roce se musíme zaměřit především na houbové choroby přezimující na napadených listech, které na podzim spadnou na zem, na neposbíraných mumifikovaných plodech, na povrchu letorostů, pod šupinkami pupenů a na jiných těžko dostupných místech. Jedná se zejména o skvrnitost listů peckovin, nejrůznější druhy padlí a další. Tyto houbové choroby propuknou naplno v jarních měsících, pokud tomu nezabráníme. Je tedy logické, že se proti nim musíme bránit už na podzim.

Podzimní postřik slivoní se tedy zaměřuje zvláště na houbové choroby a používají se tyto produkty:

Fungicidy

ANTRE 70 WG: Jedná se o fungicidní přípravek k ochraně proti chorobám jádrovin, révy vinné, brambor a okrasných rostlin. Účinná látka je propineb (700 g). Antre 70 WG je převážně preventivně působící kontaktní fungicid. Mechanismem účinku je v převládající míře inhibice (překážka, zábrana) klíčení spor. Účinkuje na povrchu rostlinných pletiv, do vodivých pletiv neproniká a není systémově rozváděn.

Z 20 g přípravku Antre nachystáte 10 l aplikační kapaliny.

CUPROZIN PROGRESS: Používá se jako kontaktní fungicid a baktericid v prevenci proti houbovým a bakteriálním patogenům. Účinek je založen na prevenci plísňových nebo bakteriálních infekcí. Obsahuje hydroxid měďnatý (383,8 g/l). Plného účinku může být dosaženo pouze prostřednictvím hladkého sprejového povlaku na povrchu rostlin.

DEFENDER: Je kontaktní fungicidní přípravek určený k ochraně proti houbovým chorobám. Používá se u révy vinné proti plísni révové, u chmele proti plísni chmelové, u jádrovin proti strupovitosti a nektriové rakovině, u peckovin proti suché skvrnitosti listů a u brambor proti plísni bramborové a černání stonku. Obsahuje účinnou látku hydroxid měďnatý v nejnovější technologii, která po aplikaci vytváří na povrchu ochranný film. Při kontaktu houbového patogenu s povrchem ošetřených rostlin dochází k inhibici klíčení spor a zabránění dalšího nekontrolovatelného šíření choroby, pomáhá zpevňovat rostlinná pletiva. Přípravek obsahuje smáčedlo a je schopen do 2 hodin po aplikaci maximálně přilnout k rostlinnému povrchu díky speciálním aditivům. Při dodržování uvedených aplikačních dávek a podmínek může být přípravek použit v integrovaném systému ochrany rostlin a také v ekologickém zemědělství. Tyto přípravky mohou nakupovat pouze osoby s platným osvědčením II. nebo III. stupně – odborné způsobilosti pro nakládání s přípravky dle zákona č. 199/2012 Sb. a vyhlášky č. 206/2012 Sb. nebo osoby, za které se osoba s takovým platným osvědčením zaručí.

DITHANE DG NEO-TEC FUNGURAN PROGRESS: Je fungicidní přípravek se širokým spektrem účinku proti houbovým chorobám polních plodin, ovocných dřevin, vinné révy, zeleniny a okrasných kultur. Účinná látka je mankozeb (750 g/kg). Je možné jej používat k preventivní ochraně proti širokému spektru houbových chorob. Na povrchu ošetřených rostlin vytváří film, který brání klíčení spor. Vyznačuje se dlouhým protektivním působením. Přípravek omezuje rovněž výskyt svilušek.

Používá se k preventivnímu postřiku maximálně 4x za rok. Postřik vždy ukončete při dokonalém zvlhčení, nejpozději na počátku skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu listu. Přípravek nesmí zasáhnout okolní porosty (pro které není registrován).

TALENT: Je fungicidní přípravek proti strupovitosti a padlí na jádrovinách, proti padlí na révě. Účinná látka je myklobutanil (200 g/l). Myklobutanil patří mezi triazoly (inhibitory demethylace). Účinkuje jako preventivní, kurativní a částečně i eradikativní fungicid. Účinná látka přípravku proniká rychle do rostlinných pletiv a 1 hodinu po aplikaci je dosaženo plné „deštivzdornosti“. Pohyb účinné látky v pletivech je omezený (lokálně systemický), proto je pro docílení plné účinnosti nutná dokonalá pokryvnost postřiku. Mechanismem účinku je inhibice biosyntézy ergosterolu fytopatogenních hub, především klíčících spor. V důsledku blokace tvorby ergosterolu klíčící spory patogenní houby nevytvářejí buněčné stěny a odumírají. Podobně účinkuje TALENT i na mycelium některých hub, například původců různých druhů padlí, což se projevuje eradikativním účinkem na tyto choroby.

Přípravek se používá jako postřik. Postřik ukončete při dokonalém zvlhčení, nejpozději na počátku skanutí kapek aplikační kapaliny z povrchu listu, přípravek nesmí zasáhnout okolní porosty (pro které není registrován).

Zdroj: Jarní postřik slivoní

Řez vinné révy po výsadbě

Vinnou révu je nejvhodnější vysazovat na podzim (konec října, začátek listopadu), nebo brzy na jaře, hned jak se půda prohřeje (březen–duben). Jestliže budete vinnou révu sázet na jaře, je nutné ji upravit řezem již před výsadbou.

Řez neprovádějte na přímém slunci. Zahradnickými nůžkami odstřihněte postranní kořínky a spodní kořínky zastřihněte na 5 cm. Výhonek vinné révy zakraťte na jedno vyvinuté očko a nechejte nad ním čípek dlouhý asi 10 cm. Očko je tak řezem na čípek chráněno před vylomením. Čípek odřízněte až na podzim hladkým řezem. Tento řez zatřete štěpařským voskem. Jestliže budete provádět výsadbu na podzim, výhonky nezkracujte, jen je dobře přihrňte zeminou, aby nezmrzly.

Zdroj: Řez vinné révy pro začátečníky

Stříhání hortenzie na jaře

Řez hortenzií je tak trochu věda, jelikož existuje několik druhů a v podstatě každá odrůda vyžaduje svůj specifický způsob prořezání.

Zdroj: Stříhání hortenzie

Stříhání švestek na jaře

Peckovinám nesvědčí časný jarní řez. Měly by se stříhat v období, kdy už mají listy. Případně po sklizni. Ale zde také platí, že strom by měl mít ještě listy. Při brzkém jarním řezu hrozí nákaza řezných ran houbovitými chorobami.

Zdroj: Stříhání švestek


Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP