Informace od profesionálů
 |
MENU
CHOROBY
PĚSTOVÁNÍ
ŠKŮDCI
RECEPTY
Čím větší strom, tím větší kořenový bal. Zdá se to zřejmé, ale jak velké by měly být? U stromu o výšce do 2 metrů musí mít kořenový bal alespoň 50 cm napříč. U túje vysoké 2,5 metru by měl mít průměr 60 až 80 cm.
Při přesazování tújí vykopejte kořenový bal do hloubky alespoň dvou třetin šířky rozprostření větví. Nebo vykopejte kořenový bal alespoň 12 cm hluboký na každý 1 cm průměru kmene u země.
Zdroj: Hloubka kořenů thuje
V naší poradně s názvem THUJE A RAŠELINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana.
Dobrý den, zasadila jsem thuje do podkladu z rašeliny. Radili mi to v zahradnictví, kde jsme je koupila, teď na internetu čtu, že je to pro ně příliš kyselé, mám je přesadit? Děkuji za odpověď.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Thuje nepotřebují žádný speciální substrát a vetšinou plně dostačuje zemina z výkopu sazební jámy. Někdy se rostlina srovná s nevhodným substrátem, někdy zahyne. Když budete přesazovat, tak použijte klasickou drnovku, popřípadě ornici.
Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Jedním z nejužitečnějších aspektů kořenového systému tújí je jeho síla. Kořeny tohoto stromu se rozvinou jak do hloubky, tak do šířky, což stromu umožňuje postavit se extrémně silnému větru a také udržet těžké zatížení sněhu bez převrácení. Túje má na rozdíl od jiných velkých stromů své kořeny pod zemí. To pomáhá předcházet spálení nebo vysychání během dlouhých období sucha a zmrznutí při silných mrazech. Hluboce rostoucí a široké kořeny pomáhají tomuto stromu zůstat zelený po celý rok a dosahovat výšky až 18 metrů nebo více.
Zdroj: Hloubka kořenů thuje
V diskuzi THUJE A PES se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiri Neoral.
Zdravim,existuje nejaky pripravek odradujici psa mocit na thuje? Dekuji za odpoved
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana.
Metr před thuje natáhnu provázek. Nic jiného není, bydlím v centru města, kde psi močí po fasádě. Vyzkoušela jsem savo,pepř i mnoho chemických přípravků a nic nepomáhá.
Zdroj: diskuze Thuje a pes
Tyto odolné keře zeravu západního rostou hustě ve sloupcovitém tvaru.
Přednosti:
Zdroj: Jak sázet thuje smaragd
Zde se můžete podívat na několik návodů, jak pěstovat Thuju occidentalis 'Smaragd':
Zdroj: Jak sázet thuje smaragd
V diskuzi OBČANSKÝ ZÁKONÍK VÝŠKA THUJÍ KOLEM PLOTU MEZI SOUSEDY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Marie Poštulková.
Dobrý den, mám dotaz , sousedka má v délce plotu cca 80 m thuje ve výšce až 10 m, od plotu cca 1 m, jelikož 1) thuje dělají velký stín, tím ničí dřevěný plot (v letošním roce jsem musela opět vyměnit tyčky), tráva neroste,pouze mech thuje přesahují cca 1 m domé zahrady, 2) poslala jsem ji dopis (do vlastních rukou)se sousedkou není rozumná řeč, vykřikuje, že s tím nic neudělá. Já po ni jen vyžaduji, aby thuje zkratila alespoň na 3 m. Děkuji za radu, Poštulková Marie, Ostrava-Plesná.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivan Svoboda.
Jak vysoký může být tzv. živý plot? Jednoduchá otázka a přesto na ni nenajdeme v obsáhlém Obč. zákoníku odpověď. Jsou tam různé nepodstatné "kraviny", ale běžné praktické věci tam nejsou … A to to píše tlupa právníků, pak to schvaluje a podepisuje kde-kdo. Nebo se mýlím?
Zdroj: diskuze Občanský zákoník výška thují kolem plotu mezi sousedy
Při velikosti 2 metry jsou rostliny asi 50 cm široké, tudíž je při vysazování u plotu doporučen odstup asi 50–60 cm od daného oplocení.
Zdroj: Jak sázet thuje smaragd
Roční přírůstek dosahuje obecně cca 30 cm. Rychlost růstu do 5 let je asi 20 cm za rok. 7–8leté túje mají přírůstky až 40 cm za rok. Varianta Smaragd je nenáročná na pěstování, udržuje tvar kužele, a proto se nemusí stříhat ze stran.
Zdroj: Jak sázet thuje smaragd
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Silvia.
Dobry den a nešlo by to ještě zachranit nejakym postřikem?
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Z fotografie je vidět, že se nedaří všem vašim novým tújím, takže příčina může být v zemině, ve které je pěstujete. Poohlédněte se u vašich sousedů, které túje s úspěchem pěstují a kupte si stejnou odrůdu. Nebo je požádejte o odstřižky a sama si je namnožte.
Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Rostlina je vhodná pro živý plot, kdy se sází cca 50 cm od sebe.
Zdroj: Jak sázet thuje smaragd
V diskuzi CLEMATIS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Bartková ludmila.
dobrý den,
potřebuji poradit,na clematisu se objevují rezavé listy málo kvete,ošetřuji talentem,stanoviště je snad v pořádku na sluníčku kořeny zastíněné,málo výhonů ,jak stříhat ,děkuji bartková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Libor.
Clematis neboli plamének není náročný na půdu, prakticky v každé zahrádce roste dobře. Pokud je substrát kyselý, tak se doporučuje párkrát do roka půdu povápnit (zalít vápennou vodou). Důležité u klemátisu je zachování kořenů ve stínu a hlavně v chladu a naopak zelenou část vystavit na plné slunce. Z tohoto důvodu není vhodné jeho pěstování v nádobách. Nesnáší totiž přemokření a přehřívání kořenů. Úplně stačí, když ho zasadíte volné půdy a kolem něj vysadíte asi 50 cm vysoké letničky, které vytvoří potřebný stín a chládek. Stříhání se provádí jednoduše. Před tím, než začne clematis rašit se část zdravých výhonů seřízne na délku zhruba jednoho metru od země a zbylá část se seřízne na délku 40 cm od země. Takto vám znovu pěkně a hustě obrazí do velkých délek.
K hnědnutí listů a malému počtu květů: buď máte nevhodný kultivar a nebo máte v blízkosti rostlinu, která roznáší plísňové choroby. Často to bývají například jalovce, túje, nebo hrušně a to v okruhu až stovek metrů. Máte na výběr několik možností jak to řešit. Buď clematis vykopejte a nahraďte ho jinou odrůdou, například od souseda, kterému roste dobře. A nebo zkuste změnit fungicid a na místo Talentu použijte například Dithane DG NeoTec, Delan 750 SC a nebo Topas C 50 WP.
Zdroj: diskuze Clematis
Túje mají mělký, vláknitý kořenový systém a tento kořenový systém se může šířit až k okrajům koruny, což je nejvzdálenější vnější obvod koruny stromu. Kořeny malých stromů mohou dosahovat hloubky až 20 cm, zatímco kořeny větších stromů mohou sahat do hloubek 45 až 60 cm.
Kořenový systém tújí je obecně mělký v závislosti na odrůdě a může se šířit do šířky maximálně do úrovně odkapávací linie nebo okrajů větví. Kořeny tújí nejsou známé tím, že by měly invazivní nebo agresivní kořeny.
Zdroj: Hloubka kořenů thuje
V naší poradně s názvem THUJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Na obrázku je vidět píseň Cercosporidium na tújích. Je to nákaza, která se bude šířit na okolní túje. Existuje proti tomu postřik přípravkem SCORE 250 EC, což je účinný fungicid proti plísni Cercosporidium. Tady je vidět jak vypadá balení i cena přípravku SCORE 250 EC: www.zbozi.cz/hledani…
U plísní je vhodné postřik opakovat po dvou týdnech. Postupujte podle návodu k použití.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bretislav.
Moc děkuji za radu.Budu pozorovat a informovat.
Zdroj: diskuze Túje - ošetřování
Skvrny na stěnách bazénu se liší vzhledem a zdrojem.
Zdroj: Kyselina citronová do bazénu
Aby túje zdárně zakořenily, měly by být zasazeny co nejdříve, nejlépe ihned po zakoupení. Pokud se tak nemůže stát, vložte rostlinu i s obalem do půdy, popřípadě alespoň na stinné místo, a vydatně ji zalévejte. Doba takového uskladnění však nesmí přesáhnout pět dní. Pro úspěšnou adaptaci rostliny na nové prostředí je nutné dodržet následující pravidla.
Zásady při výsadbě:
Zdroj: Jak sázet thuje smaragd
V naší poradně s názvem TÚJE A JEJICH NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radek Hes.
Dobrý den.
Máme dva roky staré thůje a od země praská kůra.
Můžete mi prosím poradit jak to ošetřit.
Děkuji za odpověď.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů.
Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Zdroj: diskuze Túje a jejich nemoci
Živý plot z tújí (dříve psáno také thuje a nesprávně tůje) vyžaduje minimálně řez alespoň dvakrát ročně, a to na samém sklonku zimy a koncem června. Čím častěji budete řez túje provádět, tím hezčí živý plot bude. Pokud byste túje nechali třeba rok bez zastřižení, následující řez by musel být hluboký (do staršího dřeva). Živá stěna by pak špatně obrůstala, keře by vypadaly omšele a s výsledkem byste určitě nebyli spokojeni. Túje můžeme nechat přirozeně rozrůstat, máme-li dost místa.
Túje všeobecně dobře snáší stříhání a tvarování. Zastřihovat je můžete během celé vegetace, tedy od jara do podzimu. Jarní tvarování rychle obrazí a během vegetace dorůstá. Není však vhodné zastřihávat túje během zimy (listopad až únor), protože do jara stejně neobrazí, ani se nezahojí. Tuhé mrazy mohou navíc nezhojené ranky vysušit a zaschlé konečky větví následně moc parády nenadělají. Tvarování živých plotů se provádí jednou až dvakrát ročně. Záleží na bujnosti růstu a nárocích na ideální tvar. Z praxe i literatury lze doporučit tvarování jednou na jaře (březen až květen) a popřípadě podruhé koncem léta (konec srpna až září).
Túje čili zerav západní (Thuja occidentalis) má velmi široký sortiment kultivarů. Najdeme mezi nimi typy různých tvarů, vysoké stromovité, kuželovité, úzce sloupovité i keřovité. Na druhé straně je řada zakrslých kultivarů kuželovitých, kulovitých i rozložitých. Správný tvar je tudíž závislý na druhu rostliny. Túje můžete využít jako solitéry, do skupinových výsadeb (pozor na příliš mnohobarevné kombinace), do skalek či jako přenosnou zeleň.
Zdroj: Stříhání tújí
Ingredience: sůl, vejce, bílý pepř, 1 zakysaná smetana, citronová šťáva z jednoho citronu, celer, cibule
Postup: Oloupaný syrový celer jemně nastrouháme a ihned promícháme se zakysanou smetanou. Vmícháme nastrouhaná vejce a jemně nakrájenou cibulku. Osolíme, opepříme bílým pepřem a dochutíme trochou citronové šťávy.
Celer je velmi zdravá zelenina, která má údajně stejně jako petržel díky obsahu aminokyseliny asparagin i afrodiziakální účinky pro muže. U žen je tato zelenina oblíbená při dietách, protože není kalorická, ale dodává tělu mnoho důležitých látek.
Do Evropy se bulvový celer dostal na začátku 18. století, kdy byl do Anglie dovezen z Alexandrie. Ve větší míře se v Evropě celer začal pěstovat až po třicetileté válce, v českých zemích se objevil teprve ve druhé polovině 19. století. V té době se také v našich zemích původní pojmenování opich změnilo na celer, pocházející z původního německého Zeller. Celer se pěstuje pro bulvy i listy. Nejvíce využívaná část celeru je zdužnatělá kořenová bulva, která má kulovitý tvar. Povrch je drsný a hnědý, vnitřní část je bílá nebo krémová. Listy jsou upořádány do velké růžice, jsou silné a řapíkaté, na povrchu hladké a lesklé. Květní stonek dorůstá až do výšky 80 centimetrů.
Bulva celeru, aby byla kvalitní, by měla mít průměr minimálně 8 centimetrů a kořeny zkrácené na 3 centimetry. Dužina musí mít bílou nebo jemně krémovou barvu, nesmí na ní být rezavé skvrny a může mít jednu malou dutinu. Nať nesmí být oschlá.
Bulvy celeru se před uskladněním nikdy neomývají ani neočišťují. Nejvhodnější uskladnění je v písku v chladném sklepě nebo v zemině v pařeništi. Mohou se uskladnit i volně uložené, a to v teplotě od 0 do +2 °C. Při vyšší vlhkosti vzduchu vydrží čerstvé až 5 měsíců.
Zdroj: Celerová pomazánka - recept
Rakytník řešetlákový je listnatý, trnitý a až 6 m vysoký dvoudomý řídký keř či keřovitý strom. Tato opadavá dřevina z čeledi hlošinovitých má nažloutlé květy a oranžové plody. Mladé větve jsou porostlé hvězdovitými trichomy, jsou zprvu stříbřitě chlupaté, později rezavé. Borka na starších větvích je černohnědá, šupinatá. Osa květu se u samičích stromů mění ve větvičku nebo v trn, u samičích stromů obyčejně opadává. List je krátce řapíkatý, úzký, stříbřitě zelený, celokrajný, kopinatý. Listy jsou na větvičce střídavé. Čepel dosahuje délky 3-8 cm, šířky 3-10 mm. Samčí pupeny jsou 2-3krát větší než pupeny samičí. Samčí květy mívají také odlišnou barvu než samičí. Samičí jsou žlutavé, samčí mají zelenavě stříbřitou barvu. Rakytník kvete od března do května. Květy vyrůstají na větvičkách z minulého roku. Květy jsou bezkorunné a v květu je nálevkovitý kalich se dvěma kališními cípy, v němž je skrytý pestík. Samčí květy vyrůstají v krátkých hroznech nebo kláscích a obsahují čtyři tyčinky složené z podélných prašníků a krátkých nitek. Plody jsou peckovice velké 5-10 mm a široké přibližně 3-5 mm, vyrůstají s krátkou stopkou stěsnané na větévkách. Mají někdy kulovitý, ale často elipsoidní až vejčitý tvar. Olejovitá dužina má oranžovou barvu. Chuť je od kyselé přes hořkou až nasládlou. Plody zrají od srpna do září a vydrží dlouho do zimy. Semeno je hladké lesklé, temně hnědé, elipsoidního až vejčitého tvaru, s patrnou podélnou rýhou. Může být dlouhé 4-7 mm. Rakytník řešetlákový má povrchové kořeny - rostou do hloubky maximálně 10-60 cm. V kořenech se vyskytují symbiotické bakterie v hlízkách. Kořenové hlízky mohou dosahovat velikosti golfového míčku. Symbiotické bakterie na kořenech vážou vzdušný dusík, který je součástí metabolismu rostliny. Samičí rostliny tvoří mnoho kořenových výběžků, takže vytvářejí samovolně souvislé porosty. Výmladky z kořenů lze použít pro další množení rostliny.
Zdroj: Rakytník naložený v medu
Ti, co mají zahrádku, jistě borax znají jako hnojivo při nedostatku boru u rostlin a stromů – borax je přírodní sůl slabé kyseliny borité.
Borax oceníte i při běžném úklidu. Na ucpaný odpad nemusíte sahat po žíravině, která není zrovna šetrná k přírodě. Trychtýřem nasypte do odpadu půl šálku boraxu a pak pomalu přilévejte dva šálky vroucí vody. Nechte působit 15 minut a poté odpad dobře propláchněte horkou vodou. Pokud je znečištění silné, můžete postup opakovat.
Jestliže máte doma problém s tvrdou vodou, pak se vám mohou dělat nevzhledné rezavé pruhy na toaletě či umyvadle. Se rzí však díky boraxu zatočíte jednoduše – smíchejte jeden šálek prášku s 1/4 hrnku citronové šťávy. Vzniklou pastu naneste houbičkou na konkrétní místo a umyjte. Při silném znečištění nechte působit několik minut a poté opláchněte.
Borax je možné využít i na čištění skel nebo zrcadel. Rozpusťte 2 lžíce boraxu ve 3 šálcích vody a okna umyjte čistou houbou namočenou v tomto roztoku. Výsledek vás mile překvapí.
Jsou skvrny, které můžete drhnout opakovaně, ale ne a ne je odstranit. Na všechny odolné skvrny však vyzkoušejte borax. Skvrnu důkladně navlhčete a na místo vetřete trochu boraxu. Nechte zaschnout a vyluxujte, v případě potřeby opakujte. Napřed vyzkoušejte borax v části, kde to není vidět, ať místo skvrny nemáte světlý flek.
Máte ve výlevce drtič odpadu? Je to skvělá věc, ale po pravdě také semeniště nejrůznějších bakterií a plísní. Proto byste mu měli věnovat zvláštní pozornost a pravidelně ho čistit. Každé dva týdny nasypte 3 lžíce boraxu do drtiče a nechte cca hodinu působit. Pak drtič zapněte a prolijte horkou vodou.
Jak již bylo řečeno, borax ničí plevele, ale i mravence. I pro tyto případy se vám tedy doma hodí. Místa, kde chcete zamezit růstu plevelu, posypte boraxem, nový plevel zde již nezakoření. Venku s boraxem opatrně, ať si nezničíte okrasné rostlinky, stačí opravdu jen malé množství. Proti mravencům a ostatním škůdcům stačí váš příbytek lehce obsypat boraxem a nezvaní návštěvníci se mu budou vyhýbat.
Zdroj: Borax - použití v domácnosti
Smrk ztepilý (Picea abies) je stálezelený jehličnatý strom s šupinovitou borkou a s větvemi vyrůstajícími v přeslenech. Jako každá dřevina s velkým areálem rozšíření vyniká i smrk velkou morfologickou proměnlivostí. Strom dorůstá do výšky až 50 m. Pupeny jsou úzce kuželovité, nepryskyřičnaté, s přitisklými šupinami. Jehlice vyrůstají ve šroubovici, jsou 1–2 cm dlouhé, tuhé, tmavozelené, na průřezu čtyřhranné, na spodní i svrchní straně s jemným proužkem.
Zde můžete vidět smrk ztepilý.
Smrk kvete od dubna do června. Samčí a samičí květy se rodí v oddělených chomáčcích na téže rostlině. Samčí květní šištice jsou stopkaté, červené, při otevření žlutavé, samičí jsou přisedlé, červené.
Plodem je hnědá válcovitá šiška, která měří až 15 cm a visí z větve.
Za domov smrku se považuje severní a střední Evropa. V Japonsku a na severu Ruska dosahuje až k severní lesní hranici, v Alpách roste ve výškách do 2000 m nad mořem a tvoří horní hranici lesa. Smrk se vyskytuje i v Severní Americe, v Austrálii se pak pěstuje jako okrasný strom.
Smrk roste v kyselých půdách, středně až silně vlhkých. V horských polohách tvoří charakteristické rozlehlé klimaxové lesy. Smrkové porosty (smrčiny) se objevují i v polohách s vysokou hladinou spodní vody (podmáčené smrčiny). Od 19. století je smrk vysazován do kulturních lesů jako hlavní dřevina.
Mezi faktory, jež mají vliv na věk stromu, patří i výživa. Na místech podobných přirozenému prostředí, kde se v půdě nachází dostatek humusu, se jehličnanům i jejich semenům daří velmi dobře. Obtížnější to mají zahrádkáři, kteří k pěstování využívají půdu navezenou. Ideálním hnojivem a podpůrným produktem je rohovina (organika) nebo agrabiomin (organominerální).
V průběhu růstu smrku se můžete setkat s fyziologickými poruchami, například s hnědnutím jehličí. Jestliže prosychá uvnitř stromu, nepanikařte, jedná se totiž o přirozený jev související s životností (jehličí vydrží 3–5 let). Pokud ale jehličí osychá i zvnějšku, může být problém v nedostatečné zálivce či ve psí moči. Některé jehličnany se zbarvují do rezavé barvy zcela přirozeně: připravují se tak na podzimní a zimní období.
Smrk představuje nejcennější surovinu papírenského průmyslu. Kromě toho se z jeho pryskyřice získává bednářská smůla, kalafuna a terpentýn. Mladé výhonky lze použít k výrobě čaje, který má díky většímu množství pryskyřice příznivé účinky na průdušky (zejména je-li přislazen medem).
Zdroj: Smrk
Skořicovníky jsou stálezelené tropické keře dorůstající výšky až 10 m. Kůru pravého ceylonského skořicovníku od kůry čínského skořicovníku poznáte na první pohled. Pravá skořice je světle hnědá a má jemnou strukturu, zatímco čínská skořice je rezavě hnědá a má hrubou strukturu.
Ta pravá, cejlonská skořice (Cinammonum zeylonicum) se pěstuje na Srí Lance a je charakteristická jemnou, sladkou a vyváženou chutí. Pravá skořice patří k velmi drahé komoditě. Proto ji většina prodejců nahrazuje levnějším druhem Cinnamonum cassia, který roste v Číně, Vietnamu, Indonésii nebo Ugandě. Pravá skořice ze Srí Lanky je skořice nejvyšší světové jakosti. Vyznačuje se fantastickým aromatem i chutí. Cejlonská skořice se považuje za nejkvalitnější, zvláště pokud pochází z kůry osmiletých keřů. Kůra po usušení tvoří charakteristické tenké plátky, jejichž okraje se stáčejí dovnitř, takže vznikají všem dobře známé svitky, které mohou sloužit i jako ozdoba. Tento strom pochází ze Srí Lanky, což býval dříve Ceylon, odtud tedy pochází jeho název. Anglicky se skořice řekne cinnamon, cinnamomum nebo canela.
Pravou skořici poznáte na první pohled a samozřejmě také na první ochutnání. Pravá skořice je světle hnědá, připomíná na první pohled doutník, na dotyk je křehká, chuť má jemnou s nádechem citronu a tropických plodů. Skořice kassia je tmavě hnědá, lehce zarolovaná v jedné vrstvě, na dotyk tvrdá, chuť je ostrá až štiplavá. Skořice kassia také obsahuje více zdraví škodlivých látek (kumarinu). Kůra čínského skořicovníku je oproti cejlonskému hrubší, má červenější barvu a po usušení tvoří pouze žlábkovité trubky nebo pruhy bez svinutí. Pochází buď z přímořského státu v jihovýchodní Asii, z Barmy, nebo se pěstuje v jižní Číně, Thajsku a Indonésii.
Nejvíce se používá skořicová kůra z výhonů, která se oloupe, usuší a umele nebo nakrájí. Z listů, květů a větví skořicovníku se připravuje skořicový olej. Plody skořicovníku se používají jako koření takzvané kassiové květy.
Skořice obsahuje fenoly a terpeny, například cinnamaldehyd dává vůni skořice, eugenol je analgetikum a antiseptikum, limonen dává vůni pomerančů, dále je to kyselina skořicová, kumarin, třísloviny, sliz. Kumarin je toxická látka, která je ve skořici obsažena jen v minimálním množství. Přesto se dá vypozorovat rozdíl v obsahu kumarinu u obou druhů skořicovníku – méně je ho ve skořicovníku cejlonském.
Skořice je jako koření a zároveň léčivá bylina lidstvu známá již po staletí. Dnes jako by se na její blahodárné účinky pozapomnělo – většinou ji používáme pouze jako aromatické koření do jídla. V posledních letech se však znovu objevují studie, které zkoumají léčivé účinky skořice na lidské tělo. Skořice se používá jako koření především do sladkých jídel. K léčbě se doporučuje čaj, ale skořice se přidává i do past a ústních vod. Na vnější použití je vhodná namletá skořice, skořicový olej a skořicová tinktura. Tinkturu nikdy nepoužívejte vnitřně!
Svůj charakteristický vzhled získává skořice sušením. Při sušení se kůra typicky zbarví a sroluje do „dvojruličky“, kterou si pak koupíme v obchodě. Méně kvalitní nebo zlomková skořice se používá k mletí, čímž vzniká u nás asi používanější skořice mletá.
Zdroj: Nežádoucí účinky skořice
Copyright © 2012 - 2024 NetConsulting Praha s.r.o.